Mexické fazole jsem vařil poprvé s jasnou představou z televize, ale velmi rychle jsem narazil na rozdíl mezi obrazovkou a realitou domácí kuchyně. Stejné suroviny, stejný základ, a přesto úplně jiný výsledek, než jsem čekal.
Krátká odpověď hned na začátek: ano, mexické fazole ve stylu Kluci v akci se dají uvařit doma tak, aby chutnaly dobře i druhý den, ale jen pokud změníte několik klíčových kroků, hlavně časování rajčat, pálivosti a práce s fazolemi.
FAQ – často kladené otázky
Pálí mexické fazole podle Kluků v akci dětem?
Mexické fazole mohou dětem pálit, pokud se pálivost řeší až na konci nebo „od oka“. Pálivost není problém suroviny, ale načasování.
Z vlastní zkušenosti platí, že pokud odeberu dětskou porci ještě před přidáním chilli, děti je bez problémů snědí. Jakmile se pálivý základ provaří s celým hrncem, pálivost už oddělit nejde a jídlo zůstane nedojedené.
Dají se mexické fazole zamrazit?
Ano, mexické fazole se dají zamrazit, ale jen pokud fazole drží strukturu. Rozvařené fazole mražení zhorší.
Zamrazoval jsem porce po 24 hodinách od uvaření. Chuť zůstala dobrá, ale textura byla po rozmrazení měkčí. Pokud byly fazole vařené „na hraně“, výsledek byl ještě použitelný. Pokud už byly rozpadlé, po rozmrazení už to nebylo ono.
Proč jsou mexické fazole kyselé?
Kyselost mexických fazolí vzniká téměř vždy špatným načasováním rajčat, ne jejich množstvím.
Rajčata přidaná příliš brzy a dlouho vařená vytvoří kyselý základ, který už nejde úplně spravit. Tuk nebo cukr mohou kyselost jen částečně zakulatit, ale chuť už zůstane narušená. Ověřeno několikrát v praxi.
Dají se mexické fazole jíst studené?
Ano, mexické fazole se dají jíst studené, ale ne v každé fázi.
Čerstvě uvařené studené nechutnaly dobře. Po 24 hodinách v lednici ale fungovaly překvapivě dobře jako studená příloha nebo náplň do tortilly. Po 48 hodinách už byly chuťově těžší a studené jsem je nevyhledával.
Co když nemám římský kmín?
Bez římského kmínu mexické fazole uvařit jde, ale chuť nebude typická.
Zkoušel jsem náhrady běžným kmínem i koriandrem. Výsledek byl jedlý, ale plochý. Římský kmín dělá základní chuťový profil. Pokud chybí, je lepší ubrat očekávání než přidávat další koření a jídlo přebít.
Jsou mexické fazole vhodné jako hlavní jídlo bez masa?
Ano, mexické fazole fungují jako hlavní jídlo bez masa, pokud mají dostatek tuku a správně dochucený základ.
V praxi se ukázalo, že bez masa jsou syté hlavně druhý den. Pokud jsem šetřil tukem nebo kořením, jídlo působilo prázdně. Správný základ rozhoduje víc než přidání masa.
Jak zahustit mexické fazole bez mouky?
Mexické fazole lze zahustit bez mouky pomocí rozmačkané části fazolí nebo redukcí.
Nejlépe se mi osvědčilo odebrat malou část fazolí, rozmačkat je a vrátit zpět do hrnce. Mouka nebo škrob změnily chuť a udělaly jídlo těžké. Přirozené zahuštění funguje lépe.
Jak dlouho vydrží mexické fazole v lednici?
Mexické fazole vydrží v lednici běžně 2–3 dny, pokud jsou správně uložené.
Nejlépe chutnaly druhý den. Třetí den už byly chuťově těžší a fazole měkčí. Pokud jsem věděl, že je nesníme do dvou dnů, raději jsem je zamrazil.
V naší poradně s názvem NEMOCI OKUREK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada vránová.
Dobrý den, u okurek hadovek ve skleníku se nasazené okurky přestávají vyvíjet a sežloutnou a opadnou. Okurky jsou vedeny vertikálně, mají dostatek místa a novou kompostovou zeminu.Na listech nejsou žádní viditelní škůdci. Poraďte mi ,prosím.Děkuji. M.Vránová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Žloutnutí mladých plodů okurek může mít několik příčin. Mnoho vody nebo naopak málo. Nevhodné pH půdy. Pro okurky je nejlepší pH 6 až 6.5, tedy mírně kyselé (změřte pH vašehosubstrátu). Také prudké slunce dopadající přímo na plody může vést ke žloutnutí okurek. Normálně jsou plody okurek schované pod listy. Pokud je to váš případ, posilněte zastínění skleníku. A poslední důvod žloutnutí je nedostatek živin, zejména dusíku a síry, ale to je nepravděpodobné, když máte čerstvý kompost.
Technologický postup: Zeleninu očistíme, cibuli nasekáme a papriky nakrájíme na nudličky. Vepřové maso očistíme a nakrájíme na kostky. Na oleji zpěníme cibuli. Vložíme maso a osmahneme. Vše podlijeme vodou z fazolí a dusíme doměkka. Je-li třeba, dodáme vodu. Na jiné pánvi orestujeme na troše oleje nakrájenou papriku. Do hotového masa dáme fazole, povaříme a přidáme papriku, česnek, majoránku a podle chuti osolíme. Mexické fazole můžeme zahustit hotovou tmavou jíškou. Kdo má rád ostřejší, přidá si feferonku a podobně. Mexické fazole s masem podáváme s čerstvým pečivem.
V naší poradně s názvem NEMOCI OKUREK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Čížková.
Dobrý den, mám okurku "hadovku" roste do výšky na mřížce (neleží na zemi) a vždycky vykvete, udělá maličké plůdky, ale ty vzápětí zvadnou shnijí. Můžete mi prosím poradit? Nejde mi ani tak o úrodu, ale zajímá mě to. Děkuji. Dana Čížková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pravdou je, že ve většině případů vaše malé okurky umírají na rostlině, protože nebyly opyleny. To malé zduření za samičím květem se nazývá vaječník a ještě není skutečnou okurkou. Samičí květ vyžaduje opylení od samčího květu, aby vaječníky nabobtnaly, rostly a staly se z nich okurky.
Okurky původně pocházejí ze severní Indie, z oblasti Íránu okurky skleníkové, oblast Afganistánu byla podle odborníků místem původu dnešních nakládaček. Jako kulturní rostlinu ji lidé znají již pět tisíciletí. Okurkám se nejlépe daří na záhonech se středně těžkou půdou, bohatou na živiny a humus, která se dobře zahřívá. Půdy těžké a vlhké jsou pro okurky nevhodné, protože jsou studené, okurky na nich špatně rostou a málo plodí.
Chceme-li urychlit vývoj rostlin a docílit dřívější sklizně, vykopeme středem záhonu příkop široký 40 a hluboký 30 centimetrů. Do něj našlapeme zapařený hnůj. Velmi vhodná je i tráva, kterou jsme nechali několik dní po posečení zapařit na hromadě nebo v jutových pytlích. Při šlapání do příkopu ji posypeme menším množstvím Cereritu, aby rostliny měly zásobu živin. Na hnůj nebo trávu přihrneme zem vykopanou z příkopu a upravíme ji do podélného, mírně prohloubeného „hrobečku“. Jeho středem vysejeme do hloubky dva až tři centimetry v jedné řadě na vzdálenost 20 centimetrů od sebe po dvou až třech mírně naklíčených semenech. Pak budete mít okurky nakládačky jedna báseň. Na větrném místě je vhodné vysadit na návětrné straně záhonu kulisu z kukuřice, slunečnice, rajčat nebo vyšších květin – trvalek, tímto také zmírníte dopad případné choroby okurek.
Výsev okurek nakladaček
Zahradníci radí, že nejlepší je tři čtyři roky staré osivo hybridních odrůd odolnějších proti plísni okurkové (například Regina F1, Nora F1, Anuschka F1 a jiné).
Doporučení
Pro lepší vzcházení a počáteční růst se doporučuje přikrýt záhon bílou netkanou textilií, kterou při krajích záhonu přichytíme k zemi háčky vyrobenými z drátu, nebo zatížíme kameny, tyčemi.
Jakmile rostlinky vzejdou a vytvoří první pravý lístek, sundáme přikrývku a rostlinky vyjednotíme, aby v každé skupince zůstala jen ta nejsilnější. Při chladném počasí záhon opět přikryjeme netkaným textilem, který sundáme až po trvalém oteplení.
Záhon můžeme též pokrýt černou netkanou textilií nebo fólií a do otvorů, udělaných do nich ve vzdálenosti 20 centimetrů ve tvaru kříže, čtverce nebo kruhu, nasejeme semena nebo vysadíme předpěstované sazenice okurek. V tomto případě můžeme nechat na záhonu přikrývku, která brání růstu plevelů pod ní, po celou dobu vegetace.
Na záhonech, kde je přikrývka půdy jen v počátečním chladnějším období, půdu po jejím sundání mělce kypříme. Děláme to opatrně, protože okurky mají kořeny blízko pod půdním povrchem. Přitom zem přihrneme ke kořenovým krčkům rostlin, čímž je chráníme před hnilobou. Současně odstraňujeme plevel a podle potřeby zavlažujeme a přihnojujeme 0,1% roztokem vícesložkového hnojiva.
Ve svém příspěvku NAPADENÉ OKURKY DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matějus josef.
5.7.2018 asi před týdnem v začátku sklizně nakládaček pěstovaných na černé tkanině vyvěšených na síti,stříkaných se najednou,ze dne na den nebo i přes noc úplně čisté svěží zelené listy i jednotlivé větve uvadly jako by byly ulomené a po několika dnech zaschly.Žádná plíseň,padlí prostě bez výstrahy,okolní větve sazenice jsou normální a dále plodí.Ještě jsem to nikdy neviděl.V okkolí se případy množí (V.Mýto).Co to je, jak postupovat a čím ???
Dík za radu Matějus
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Proč se do znojemské omáčky podle Pohlreicha nedává smetana?
Znojemská omáčka v tomto pojetí nestojí na smetaně, ale na chuti masa.
Smetana by zakryla chuť výpeku a udělala z omáčky těžké, jednotvárné jídlo. Znojemská podle Pohlreicha je postavená na redukované masové šťávě, která dává omáčce sílu a charakter. Právě absence smetany umožní vyniknout masu i jemnému kyselému akcentu okurek.
Jaký kus hovězího je na znojemskou nejlepší?
Nejvhodnější je hovězí zadní nebo loupaná plec.
Tyto kusy mají dostatek kolagenu, který se při dlouhém dušení rozpadá a zajišťuje šťavnatost masa. Zároveň nejsou příliš tučné. Pro pravou znojemskou omáčku je důležité, aby maso vydrželo delší dušení a zůstalo měkké, ale nerozpadalo se.
Kdy přesně přidat sterilované okurky?
Okurky patří do omáčky až úplně na závěr.
V Pohlreichově postupu se okurky restují zvlášť na másle a do omáčky se přidávají až po jejím zahuštění. Díky tomu zůstane chuť omáčky masová a okurky dodají jen jemný kyselý kontrast, nikoli dominantní kyselost.
Proč znojemská omáčka není zelená?
Tmavší barva je známkou správného postupu.
Pokud se okurky přidají až na konec a omáčka stojí na výpeku z masa a cibule, zůstane hnědá až tmavší. Zelená barva je typická spíš pro okurkovou omáčku, kde okurky tvoří základ. Správná znojemská má barvu po mase, ne po zelenině.
Dá se znojemská omáčka zahustit jinak než moukou?
Tradičně se používá mouka, ale jen v malém množství.
Mouka v tomto receptu slouží pouze jako technické zahuštění po vydusení šťávy. Pokud chcete omáčku lehčí, můžete ji zahustit delší redukcí. Důležité je, aby omáčka nebyla moučná, ale hladká a lesklá.
Lze znojemskou vařit bez trouby?
Ano, ale trouba dává lepší kontrolu.
Na plotně je potřeba hlídat teplotu a často kontrolovat, aby se základ nepřipaloval. Trouba zajišťuje rovnoměrné teplo a klidné dušení. Pokud troubu nemáte, vařte na velmi mírném plameni a často podlévejte. Výsledek může být dobrý, ale vyžaduje více pozornosti.
Jak zachránit příliš kyselou znojemskou omáčku?
Přílišná kyselost se dá částečně zmírnit.
Pomůže delší vydusení omáčky, které kyselost zakulatí, případně malá špetka cukru. Pokud je kyselost způsobená okurkami přidanými příliš brzy, už ji nelze zcela odstranit. Proto je důležité okurky používat střídmě a až na závěr.
Proč znojemská omáčka chutná lépe druhý den?
Chutě mají čas se propojit.
Během odležení se masová chuť zvýrazní, kyselost se zjemní a celek působí vyváženěji. Druhý den je znojemská omáčka často plnější a harmoničtější než čerstvě uvařená. Proto je ideální ji vařit s předstihem.
Okurka (Cucumis sativus) pochází ze severozápadní Indie, kde se pěstuje více než 3000 let, ovšem divocí předci okurek jsou součástí lidské stravy téměř od počátku člověka. Vykopávky poblíž Thajska odhalily, že okurky byly konzumovány již v roce 9750 před naším letopočtem. Také nakládání okurek bylo vynalezeno brzy. V době faraonů jedli Egypťané slané okurky téměř při každém jídle. Izraelci v poušti si v Bibli stěžovali Mojžíšovi, že jim chybí okurky, na kterých si pochutnávali v Egyptě.
Do Evropy se okurky dostaly hned na začátku její historie. Staří Řekové a Římané si je velmi cenili. Podle Plinia požadoval císař Tiberius denně na svém jídelním stole čerstvé okurky. Dokumenty zaznamenávají, že Columbus přivezl okurky do Nového světa a že byly oblíbené u raných osadníků Ameriky. V 18. století se okurky již běžně pěstovaly po celém světě.
Technologický postup: Nejprve si nachystáme suroviny – cibuli nakrájíme najemno, papriku nakrájíme na malé kousky, česnek rozmačkáme. Na vysoké silnostěnné pánvi rozpálíme rostlinný olej. Zároveň na něj vhodíme předem připravenou směs cibule, křehké šťavnaté papriky a česneku. Smažíme, dokud všechno nezměkne. Přidáme chilli, promícháme a pokračujeme další minutu. To úplně stačí k tomu, aby se ingredience spojily a chilli dostalo šanci proměnit masitou luštěninu poněkud mdlé chuti v exotickou pochoutku. Přisypeme fazole a směs opatrně prohřejeme. Dochutíme špetkou pepře, soli a limetkovou šťávou. Odstavíme pánev z plamene. Ohřejeme tortilly (v mikrovlnné troubě stačí půl minuty při nižším výkonu). Mexické fazole rozdělíme na čtyři díly a naplníme jimi stočené placky.
V naší poradně s názvem BRYNZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
muzu brynzu delam s ni pomazanku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst úplně všechno, jen u některých věcí musíte dávat pozor na množství. Nejrizikovější jsou zelí, kapusta, ledový salát, jarní cibulky, okurky, chřest a brokolice. Například u zelí, kapusty nebo salátu stačí jen 3 velké listy a pokryjí vám veškerý limit pro příjem vitamínu K, který ve vašem případě činí 90 mikrogramů. Zelí se tedy hodí tehdy, když víte, že jste za den nesnědla žádnou zeleninu, tak si můžete dát tři listy zelí a víte, že jste OK, protože vitamínu K nesmíte jíst mnoho ale ani méně, protože jinak Warfarin nefunguje správně.
Co se týče brynzy, tak tu samozřejmě jíst můžete, ale musíte s ní počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. 200 gramů brynzy obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K.
Jedna z nejčastějších otázek je, jestli existuje konkrétní díl Kluků v akci zaměřený přímo na mexické fazole. Samostatný díl čistě na toto jídlo neexistuje, ale fazole a mexický styl se objevují v dílech věnovaných mexické a tex-mex kuchyni.
Co z televize funguje doma
Funguje základ: cibule, česnek, koření, práce s tukem. Tohle je přenositelné beze změn. Také myšlenka jídla, které má být syté a jednoduché, dává smysl.
Co jsem musel upravit
Doma jsem musel výrazně změnit časování rajčat a chilli. V televizi se přidává vše rychle, doma to vede ke kyselosti a nevyvážené pálivosti.
Co bych dnes z jejich postupu vynechal
Některé kroky jsou hezké na kameru, ale doma zbytečné. Přehnané množství koření najednou a dlouhé vaření konzervovaných fazolí jsou věci, které už znovu nedělám.
V naší poradně s názvem OCHRANA PROTI SVILUŠCE SVILUŠKA STOP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kylsánová.
Kdy můžu začít sklizeň? Po postřiku, Sviluška stop,ve skleníku,okurky a rajčata.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přípravek Sviluška Stop obsahuje chemický postřik Nissorun 10 WP. Nissorun 10 WP při použití na rajčata a okurky ve skleníku má stanovenou ochrannou lhůtu v trvání tří dnů. To znamená, že můžete sklízet již čtvrtý den po aplikaci postřiku. Sklizené plody je třeba nechat odmočit ve vodě a dobře omýt.
V našich krajích se čerstvá bylinka téměř nepoužívá, má totiž specifické aroma a chuť, na které je potřeba si zvyknout. Zelené koriandrové listy jsou bohaté na vitaminy A, B1, B2, C a železo. Jejich pravidelnou konzumací můžete předejít zdravotním problémům způsobeným právě nedostatkem zmiňovaných látek.
Listy koriandru našly své uplatnění převážně v asijské a mexické kuchyni. V Evropě se místo koriandru používá raději petržel, která má podobné chuťové vlastnosti. Ale v Thajsku nebo ve východní Indii jsou listy koriandru velmi populární a nechybí v žádné polévce nebo vývaru. Často se objevují i v různých zelených kari pastách nebo čatní. Velké oblibě se zelený koriandr těší také v mexické kuchyni, kde se používá do polévek, sals nebo salátů. Charakteristický je v guacamole, což je studená omáčka připravovaná z avokáda, rajčat, cibule, citronové šťávy, chilli, česneku a zeleného koriandru.
Čerstvé listy koriandru mají oproti jiným druhům bylinek velmi krátkou trvanlivost. Není dobré je dlouho skladovat, protože velmi rychle vadnou a žloutnou. Zajímavostí je, že čerstvá šťáva z listů koriandru představuje výborné oční kapky, které pomáhají, když jsou oči začervenalé nebo pálí.
Rýmovník (Plectranthus argentatus) patří do čeledi hluchavkovitých a rodu molic. Rod molice zahrnuje kolem 350 druhů jednoletých nebo vytrvalých stálezelených rostlin. A pozor, nepěstují se jen pro listy, ale i pro své květy. Pocházejí z teplejších částí Afriky, Madagaskaru, Asie, Austrálie a tichomořských ostrovů.
Plectranthus amboinicus
Je z botanického hlediska jen krátce žijící polokeř se sukulentními listy velkými jako dlaň a malými bělorůžovými květy. Pro amatérské zahrádkáře a kuchaře představuje aromatickou, ale také poněkud tajemnou rostlinu. V obchodech a v literatuře se objevuje rovněž pod synonymy Coleus amboinicus a Solenostemon amboinicus, Němci mu říkají španělský tymián, indický brutnák nebo mexické oregano.
Jemně nasekaný Plectranthus amboinicus aneb rýmovník eukalyptový se dobře hodí do salátu a okořeňuje polévky. Vždy zdravě vypadající listy poslouží také jako vynikající obloha pokrmů. Rostlina se využívá především ve španělské a mexické kuchyni a platí za jedno z nejdůležitějších koření na karibských ostrovech.
Plectranthus argentatus
Plectranthus argentatus aneb rýmovník pochází z Austrálie. Má stříbřitě ochlupené stonky s hustě rostoucími vejčitými listy dlouhými 5 až 11 cm. Listy mají světle šedozelenou barvu a vykrajované okraje. V místě svého původu roste jako stálezelený keř.
Plectranthus forsteri
Plectranthus forsteri aneb moud Forsterův je divoce rostoucí druh z východu Austrálie, Fidži a Nové Kaledonie. Vytváří i přes metr dlouhé převislé šlahouny s množstvím zelených, bíle lemovaných listů. Panašované druhy této molice se skutečně stanou ozdobami truhlíků na vašem parapetu či balkóně.
Plectranthus purpuratus
Plectranthus purpuratus aneb moud purpurový se pěstuje jako rostlina vhodná k inhalování. Obsahuje vonné silice, které působí proti rýmě nebo ucpanému nosu. Zároveň slouží jako odpuzovač much nebo komárů – přes léto vytváří krásné dlouhé převisy, které obsahují silice odpuzující mouchy, komáry, mšice a jiné záškodníky. V zimě vám možná vykvete bílými, pyskatými kvítky, které raději odstraňte, aby rostlinku nevyčerpávaly. Pěstuje se jako přenosná rostlina, kterou je v říjnu potřeba odnést do světlých prostor s teplotou od 8 do 15 °C. Pro pěstování používáme klasický zahradní substrát. Nezapomínáme rostlinu během vegetace přihnojovat. Moud stále rychle dorůstá, takže můžete pravidelně stříhat jeho vonné lístky, které nastříháte, natrháte a umístíte všude tam, kde chcete dýchat eukalyptovou vůni. Je to vhodná rostlina do ložnic, dětských pokojů, obýváků. Pomáhá v boji proti rýmě, prokazatelně se lépe dýchá ve vytápěných místnostech.
V naší poradně s názvem PROČ SE KROUTÍ PLODY OKUREK HADOVEK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Kůra.
Proč se kroutí okurky hadovky jsem se nikde nedozvěděl - Kůra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vině bývají nejčastěji problémy s opylováním. I když je ve vaší zahradě spousta opylovačů, podmínky nemusí být vhodné pro zajištění úplného opylení. Pokud nejsou květy okurek opyleny, plodí se z nich křivé okurky. Aby byl pyl potentní, vyžaduje polovlhké a teplé podmínky, a když je příliš sucho a horko nebo se během kvetení vyskytnou dlouhodobé deště, nemusí být vaječníky okurek plně opyleny. Chcete-li dosáhnout lepších výsledků opylení, můžete okurky opylovat ručně. Jak na ruční opylování a mnoho dalších odpovědí na to, proč se kroutí okurky hadovky naleznete zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Ingredience: 750 g černých fazolí (sterilované, nebo předem namočené a uvařené), 1 větší rajský protlak, 2 lžíce kečupu, 3 stroužky česneku, 2 cibule, 500 g zeleninového leča (nebo čerstvých rajčat a papriky), sůl, worcesterská omáčka, 1 kostka masového bujónu, 1 lžička chilli koření, 2 lžíce hladké mouky
Technologický postup: Najemno nakrájenou cibuli a prolisovaný česnek orestujeme na pánvi, přidáme kečup, protlak, lečo a fazole. Podle chuti osolíme, přidáme bujón, worcesterskou omáčku, chilli koření, vše necháme provařit a na závěr zahustíme moukou, kterou rozmícháme v troše studené vody. Mouku necháme krátce provařit a můžeme podávat. Takto připravené fazole podáváme s pečivem.
Ingredience: 300 g velkých fazolí, 1/2 l hovězího vývaru (bujón), 4 cibule, 5 stroužků česneku, 100 g anglické slaniny, 300 g mletého hovězího masa, chilli, drcený kmín, 2 feferonky, oregano, bobkový list, 250 g rajského protlaku, sůl, 2 lžíce hladké mouky
Technologický postup: Přes noc namočíme fazole. Ráno je uvaříme doměkka. Cibuli nakrájíme a na pánvi osmahneme na kostičky nakrájenou slaninu s cibulkou a česnekem. Přidáme maso, orestujeme, vydusíme šťávu. Okořeníme, promícháme, přidáme mouku s protlakem a pokrájené feferonky. Nakonec vložíme fazole s vývarem a povaříme. Vše dochutíme solí nebo chilli.
Ingredience: olej, 1 větší cibule, 1 menší cuketa, 3 stroužky česneku, oregano, bazalka, pepř, chilli, Cikánská omáčka, 20 g rajčatového pyré, 1 konzerva červených fazolí ve slaném nálevu (nebo fazole ze sáčku), kukuřice
Technologický postup: Na olej dáme cibuli nakrájenou na kostičky, přidáme na kostičky nakrájenou cuketu (bez vnitřků). Až cuketa zežloutne a cibule zesklovatí, tak přidáme česnek krájený na plátky. Vše okořeníme oreganem, bazalkou, pepřem a chilli. Přidáme Cikánskou omáčku a rajčatové pyré a nakonec konzervu fazolí (trochu nálevu odlít), nebo den předem namočené fazole ze sáčku. Můžeme přidat i hrst zmrazené či čerstvé kukuřice. Směs by měla být hustá. Pokud není, tak ještě chvíli vaříme. Podáváme s chlebem nebo s kukuřičnými krekry, například Chio Tortillas (pikantní).
Technologický postup: Na oleji zpěníme drobně nakrájenou cibulku, poté přidáme červené fazole v plechovce, párky pokrájené na kolečka, chvíli osmažíme (musíme je hlídat, aby se nám nepřipálily), vmícháme česnek a nakonec vše dokončíme 4 lžičkami kečupu.
Ingredience: 500 g kuřecího masa, 2 rajčata, 1 rajčatová šťáva nebo protlak, trocha kečupu, 2 papriky, 2 cibule, 1 mrkev, 1 pórek, 5 středních chilli papriček nebo sušené chilli, 500 g fazolí, 100 g sterilované kukuřice, 3 stroužky česneku, mletý pepř, oregano, olej, sůl
Ingredience na tortillu: 125 ml vlažné vody, 1 lžička soli, 50 g sádla nebo tuku Omega, 2 hrnky hladké mouky
Technologický postup: Den předem dáme namočit fazole, následující den je uvaříme doměkka. Maso nakrájíme na menší kousky, mírně osolíme a usmažíme na rozpálené pánvi s menším množstvím tuku. Usmažené maso dáme stranou a přidáme nahrubo nakrájenou cibuli, menší plátky mrkve. Restujeme zhruba 5 minut a přitom podléváme šťávou z masa. Když je zelenina skoro měkká, přidáme na kousky krájenou papriku, po dalších 5 minutách rajče, česnek, jemné sekané chilli, pórek a kukuřici, promícháme a přidáme ostatní ingredience – rajčatovou omáčku, protlak, kečup, oregano, pepř, sůl (dle chuti). Nakonec smícháme s fazolemi a masem a plníme do tortill.
Tortilly: Z ingrediencí vypracujeme těsto, to na tortilly nemusí kynout, proto hned po umíchaní těsto vyválíme na tenké tortilly. Pečeme nasucho, rychle, po obou stranách na pánvičce. Po upečení ihned plníme připravenou směsí a podáváme.
Ingredience: 400 g sterilovaných bílých fazolí, 400 g sterilovaných červených fazolí, 30 g rajského protlaku, 2 klobásy, 2 cibule, 3 stroužky česneku, mletý pepř, chilli, sůl, olej
Technologický postup: Cibuli nakrájíme nahrubo na měsíčky a dáme smažit ve větší pánvi, po chvíli přihodíme na kolečka nakrájené klobásy a smažíme, dokud cibule nezměkne, ale zůstane trošku křupavá. Potom přidáme fazole a protlak a prohřejeme za opatrného míchání. Nakonec přidáme prolisovaný česnek a podle chuti dosolíme a dochutíme pálivým kořením (mletý pepř a chilli).
Technologický postup: Na pánev do rozpáleného oleje vhodíme nadrobno pokrájenou cibuli (jednu červenou a jednu bílou), a až je dorůžova opečená, přidáme na tenká půlkolečka pokrájenou domácí klobásu a řádně opečeme. Přisypeme trochu sladké a špetku pálivé papriky, promícháme a vysypeme do pánve obsah konzervy tmavých fazolí v ostrém nálevu, zároveň se sterilovanou kukuřicí. Poté přidáme ještě několik lžic rajského protlaku, vše prohřejeme a zastříkneme červeným vínem. Podle potřeby přilijeme vývar. Důkladně vše provaříme a nakonec přisypeme naťovou zelenou cibulkou, pokrájenou na tenká kolečka. Můžeme podávat v tortille nebo s chlebem.
