Téma: 

minikiwi samosprašné


Facebook Twitter Pinterest email tisk

MINIKIWI

Jednodomé a dvoudomé rostliny

Většina rostlin minikiwi jsou rostliny jednodomé samosprašné, což znamená, že k tomu, aby plodily, nepotřebují rostlinu samce a samice, ale stačí jen jedna rostlina k tomu, aby měly plody, příkladem těchto odrůd je Actinidia Arguta, kdežto příkladem odrůdy dvoudomé rostliny je Kolomikta, ta potřebuje k opylení rostlinu samce i samici. Na jednu samčí rostlinu může být 6 až 8 rostlin samičích a měly by být zasazeny ve vzdálenosti do 30 metrů od sebe.

Detail odstavce: Jednodomé a dvoudomé rostliny
Zdroj: Minikiwi
Zveřejněno: 5.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: stříhání minikiwi aktinidie kolomitka

Prosím o informaci,zda minikiwi aktinidie kolomitka stříhat na jeden prut jako révu vinnou nebo nechat několik prutů hned od země.Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Stříhání minikiwi aktinidie kolomitka
Odesláno: 18.7.2016 uživatelem Eva Králová
Počet odpovědí: 0

MINIKIWI

Ovoce minikiwi

Ovoce minikiwi je hodně podobné ovoci kiwi, jak už jeho název napovídá, je to vlastně kiwi v menším provedení, plody dorůstají do velkosti kolem 2 až 3 centimetrů. Minikiwi má stejně jako kiwi ve zralém stavu hnědou slupku, jen není tak tuhá jako u kiwi, a proto se ani nemusí loupat. Pokud je minikiwi zralé, je ještě sladší než kiwi, a dokonce obsahuje více vitamínu C, který oceníme hlavně v době chřipek a nachlazení. Kdo z vás si pořád minikiwi neumí představit, může se podívat zde.

Detail odstavce: Ovoce minikiwi
Zdroj: Minikiwi
Zveřejněno: 5.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: kanadské borůvky množení

Kanadské borůvky jsou oboupohlavné, takže u nich nejsou samci ani samice. Důležité je vědět jaký druh máte, protože některé druhy jsou samosprašné nebo jen částečně samosprašné, popřípadě i cizosprašné. Podle druhu borůvek teprve poznáte, jestli je třeba přikoupit ještě další rostlinu. Pokud má kanadské borůvky sousedka, tak stačí i ta její rostlina, není-li na kilometry daleko.

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 28.3.2015 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

MINIKIWI

Minikiwi Ken´s Red

Minikiwi Ken´s Red je kiwi červenoplodé, povrch a dužina těchto plodů je zbarvena do tmavě červené barvy, ale to jen tehdy, jsou-li vystaveny slunci, pokud zůstanou ve stínu, bude jejich barva zelená. Minikiwi Ken´s Red je rostlina cizosprašná a k jejímu pěstování je potřeba samce i samice. Tato rostlina má ráda slunné či polostinné stanoviště a mírně kyselou půdu. Zralých plodů se dočkáte v září až říjnu.

Detail odstavce: Minikiwi Ken´s Red
Zdroj: Minikiwi
Zveřejněno: 5.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: kanadské borůvky množení

Kamčo, díky za odpověď, podařilo se mi mezitím zjistit, že mám samosprašné borůvky. Tak to nebude snad problém. Ahoj

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 29.3.2015 uživatelem evelína
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

MINI KIWI

Kompot z minikiwi

Ingredience: 1 kg minikiwi, 1 l vody, 400 g cukru krystal

Postup: Oprané minikiwi propícháme vidličkou. Zalijeme vodou rozmíchanou s cukrem a ponecháme takto 24 hodin. Poté minikiwi děrovanou naběračkou z vody vyjmeme, narovnáme do dobře vymytých sklenic, zalijeme cukerným roztokem, sklenice pevně uzavřeme a sterilujeme při 85 °C 20–30 minut. Po vychladnutí a přezkoušení víček sklenice uložíme. Podobným způsobem můžeme upravit i kompot k rychlému upotřebení. Minikiwi po proslazení v cukerném roztoku jen krátce povaříme. Přitom dbáme, aby se plody nerozvařily. Podáváme vychladlé.

Detail odstavce: Kompot z minikiwi
Zdroj: Mini kiwi
Zveřejněno: 5.2.2019

MINIKIWI

Rostliny minikiwi

Minikiwi jsou víceleté popínavé rostliny, každoročně plodící velmi dobré a zdravé ovoce. Tato rostlina je mrazuvzdorná, snese téměř -30 °C, proto se dá pěstovat i v našem kraji a je jen na vás, jaké jí zvolíte místo pro pěstování, zda to bude na balkóně, zahradě, či vám bude zastiňovat pergolu, jedno z míst, kde se jí dařit určitě nebude, je interiér. Minikiwi je odolné vůči plísním, škůdcům i chorobám.

Detail odstavce: Rostliny minikiwi
Zdroj: Minikiwi
Zveřejněno: 5.11.2015

MINI KIWI

Jak jíst minikiwi

Plody minikiwi mají velmi vysoký obsah vitaminu C a můžete je skladovat v chladničce. Konzumace minikivi je jednoduchá. Nejlépe je jíst je syrové, kdy je v plodu nejvíce vitaminů a nutričně a léčebně významných látek. Nebo jej můžete konzumovat v podobě drinku.

Detail odstavce: Jak jíst minikiwi
Zdroj: Mini kiwi
Zveřejněno: 5.2.2019

MINIKIWI

Minikiwi Issai

Minikiwi Issai je samosprašná popínavá rostlina, nepotřebuje tedy samčí a samičí rostliny k opylení, stačí jedna z nich, jednotlivé výhonky dorůstají do délky 2 až 3 metrů. Rostlina je odolná vůči mrazům, vydrží až -29 °C, a má ráda slunné místo. Květů se u těchto plodů dočkáte v květnu až červnu a samotných plodů v září až říjnu na dvouletém dřevě. Plody minikiwi Issai jsou sladké, asi 3 až 4 centimetry dlouhé, zelené, s hladkou slupkou. Nejlepší chuti dosáhnou v období, kdy začínají měknout, ale nemusíte se bát je odtrhat o něco dříve, vložte je doma do sáčku s jiným ovocem a ony dozrají.

Detail odstavce: Minikiwi Issai
Zdroj: Minikiwi
Zveřejněno: 5.11.2015

MINIKIWI

Prodej sazenic minikiwi

Sazenice minikiwi si můžete koupit buď v zahradnictví, nebo na internetových stránkách. Předtím než si sazenici koupíte, je potřeba se rozhodnout, jakou odrůdu chcete, a podle toho také nakupovat. Jde-li o odrůdu samosprašnou, můžete zakoupit jen jeden kus rostliny, v opačném případě si musíte být jisti, že skutečně máte sazenici samčí a samičí, abyste se někdy úrody dočkali. Nejlepší je vždy nakupovat z ověřených zdrojů. Sazenice musí mít hlavně zdravé kořeny, jak košatá je nadzemní část, na tom na počátku vůbec nezáleží.

Detail odstavce: Prodej sazenic minikiwi
Zdroj: Minikiwi
Zveřejněno: 5.11.2015

MINIKIWI

Pěstování minikiwi

Chcete-li začít pěstovat minikiwi od semene, je to možné, jen nesmíte semínko zasadit přímo do záhonu, ale musíte si ho předpěstovat. Semena vysejte do půdy, lepší volbou bude půda lehčí. Ideální teplota pro vyklíčení semínek minikiwi se pohybuje kolem 20 °C a substrát udržujte stále vlhký. Asi po 20 dnech by vám semínka pomalu měla začít klíčit. Vyčkejte pár dní, až budou venku všechna semínka, můžete je rozsadit. Je možné v tuto chvíli vyklíčená semínka již zasadit na místo, kde budete rostlinu pěstovat, ale doporučuji semínka jedno po druhém rozsadit a nechat pořádně zakořenit, protože kořenový bal je u těchto rostlin hodně důležitý.

Až budete rostlinu vysazovat ven, myslete na to, že má ráda hodně světla a slunce, proto zvolte slunné stanoviště. Na substrátu minikiwi moc nezáleží, chcete-li být důslední, zvolte raději písčitou půdu. Pokud chcete, aby rostlina rostla rychle, nezapomeňte jí dodávat živiny ve formě hnojiva, ale zase pozor na přehnojení, rostlina pak poroste opravdu rychle, ale nepokvete, a tím ani nebude plodit.

Minikiwi je popínavá rostlina a její šlahouny dosahují až několika metrů, je potřeba, abyste tyto šlahouny zaštipovali, aby rostlina měla dostatek světla pro květy i plody. Plody budou dozrávat podle odrůdy, některé dozrávají již v červenci, jiné až v říjnu. Prvního plodného období se u minikiwi dočkáte většinou po třech až čtyřech letech.

Až přijdou chladné dny je potřeba na minikiwi myslet a zakrýt jeho kořeny větvičkou chvojí či textilií, aby nevymrzlo. Koncem zimy, dokud rostlina nemá ještě mízu, je dobré ji prořezat.

Detail odstavce: Pěstování minikiwi
Zdroj: Minikiwi
Zveřejněno: 5.11.2015

MINI KIWI

Drink z minikiwi

Ingredience: 8 ks minikiwi, 1 polévková lžíce limetkové šťávy, 1 polévková lžíce meduňky, 400 ml minerální perlivé vody, 4 polévkové lžíce bezinkového sirupu

Postup: Nejdříve očistíme minikiwi, které nakrájíme na čtvrtky a naplníme jimi sklenici, nalijeme limetkovou šťávu, minerální vodu a nakonec sirup. Servírujeme s meduňkou.

Maloplodé odrůdy je nutno co nejdříve zkonzumovat nebo zpracovat. Lze z nich připravovat marmelády, kompoty, víno, šťávy nebo je zmrazit. Mražené se hodí k výrobě zmrzliny (do mixéru dáme mražené plody, zasypeme cukrem, zalijeme smetanou, rozmixujeme a zmrzlina je hotová) nebo na ovocné koláče (vhodná je kombinace s jiným mraženým ovocem, kdy dostane koláč nejen skvělou chuťovou harmonii, ale je to i barevná pastva pro oči), výborné jsou rovněž želé dortíky, kdy v kombinaci s barevně odlišným ovocem, třeba s malinami nebo jahodami, vypadá dezert moc pěkně a chuťové buňky si též přijdou na své. U výroby marmelád, kompotů, šťávy či vína se postupuje stejně, jako když se zpracovává angrešt. Někdy když to přeženete s konzumací kiwi, tak vás může pálit jazyk. Může to být i kvůli slupce, je tedy vhodnější minikiwi nožem naříznout a dužinu vybrat lžičkou.

Detail odstavce: Drink z minikiwi
Zdroj: Mini kiwi
Zveřejněno: 5.2.2019

MINIKIWI

Recepty na minikiwi

Plody minikiwi chutnají nejlépe čerstvé, ale asi celou úrodu nesníte, takže je můžete zavařovat, zamrazovat, vyrábět z nich džem nebo je použít při pečení.

Minikiwi řezy

Ingredience těsto:

  • 250 g hladké mouky
  • 250 g cukru
  • 4 vejce
  • 100 ml vody
  • 100 ml oleje
  • 1 prášek do pečiva

Postup na těsto:

Oddělte si žloutky od bílků. Žloutky vyšlehejte s cukrem do pěny, poté přimíchejte vodu, olej, mouku, prášek do pečiva a nakonec lehce vmíchejte tuhý sníh z bílků. Nalijte do máslem vymazaného a hrubou moukou vysypaného plechu a vložte do předem vyhřáté trouby na teplotu 180 °C a pečte asi 15 minut.

Ingredience krém:

  • 500 g měkkého tvarohu
  • 100 g bílého jogurtu
  • 1 vanilkový cukr
  • 100 g moučkového cukru

Postup pro krém:

Umíchejte tvaroh, jogurt a moučkový a vanilkový cukr do hladkého krému. Krémem potřete vychladlé těsto a dejte zchladnout do lednice.

Ingredience na polevu:

  • 500 ml vody
  • 1 vanilkový pudink
  • 1 dl kiwi sirupu
  • 20 ks minikiwi

Postup na polevu:

Oloupejte minikiwi a nakrájejte na plátky. Plátky rozprostřete po celé vrstvě vychlazeného krému. Dejte si vařit vodu s pudinkem a kiwi sirupem, krátce povařte. Odstavte a nechte trochu prochladnout. Poté po lžících zalijte minikiwi polevou a nechte v lednici ztuhnout. Vychlazené řezy můžete podávat.

Minikiwi marmeláda

Ingredience:

  • 15 ks minikiwi
  • 1 ks banánu
  • 1 lžička čiré želatiny v prášku
  • 200 g cukru
  • šťáva z jednoho citronu

Postup:

Minikiwi oloupejte a společně s banánem nakrájejte na kousky, dejte do hrnce vařit, přidejte cukr a želatinu. Vařte pozvolna asi 10 minut, nakonec přidejte šťávu z citronu a vařte další 2 minuty. Ještě horké přelijte do čistých, umytých sklenic, pořádně utáhněte a otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.

Minikiwi koktejl

Ingredience:

  • 10 ks minikiwi
  • 150 ml mléka
  • 100 g smetany
  • 100 g bílého jogurtu
  • 1 sáček vanilkového cukru

Postup:

Minikiwi omyjte a rozmixujte do hladka, přilijte mléko, smetanu a bílý jogurt, přisypte cukr a vše krátce ještě promixujte. Podávejte vychlazené.

Tvarohová pomazánka s minikiwi

Ingredience:

  • 6 ks minikiwi
  • 250 g měkkého tvarohu
  • 20 ml mléka
  • hrst nasekané pažitky
  • sůl na dochucení

Postup:

Minikiwi umyjte a rozmixujte. Tvaroh dobře rozmíchejte s mlékem, můžete použít i mixér, aby pomazánka byla našlehaná. Vmíchejte pažitku a rozmixované minikiwi, dle chuti dosolte a můžete podávat s čerstvým pečivem.

Salát s minikiwi a kuřecími kousky

Ingredience:

  • 100 g kuřecích prsou
  • 5 ks minikiwi
  • 1 ks jablka
  • 1 ks manga
  • 1 ks mrkve
  • 100 g bílého jogurtu
  • citronová šťáva z 1 citronu
  • olej na smažení
  • pepř a sůl na dochucení

Postup:

Kuřecí maso nakrájejte na kousky, osolte, opepřete a opečte na oleji dozlatova. Mrkev oškrábejte, mango oloupejte, minikiwi a jablko umyjte, vše nakrájejte na kostičky. Jogurt promíchejte s citronovou šťávou a vmíchejte do nakrájeného ovoce. Salát přendejte na talíř a navrch dejte opečené maso.

Detail odstavce: Recepty na minikiwi
Zdroj: Minikiwi
Zveřejněno: 5.11.2015

BLUMY

Řez a stříhání

Blumy se množí vegetativně, a to očkováním a roubováním. Pěstují se do výšek okolo 350 metrů nad mořem, protože špatně vzdorují mrazu. Pro vyšší nadmořské výšky jsou pak určeny odolné druhy. Blumy se sází na jaře či na podzim, přičemž místo štěpování musí zůstat nad zemí. Některé odrůdy jsou samosprašné, proto není třeba shánět opylovače. Existují však také cizosprašné a částečně samosprašné odrůdy, u nichž je třeba do jejich blízkosti vysadit ještě jinou odrůdu, která se o opylení postará. Nejlepší plody blum bývají na 2−3letém dřevě, což se zohledňuje také při řezu.

Detail odstavce: Řez a stříhání
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015

RYNGLE

Pěstování ryngle

Renklódy patří mezi slivoně náročnější na teplo, rozdíly jsou samozřejmě mezi jednotlivými odrůdami. Vybírejte pro jejich pěstování polohy chráněné, protože některé odrůdy mohou namrzat v květu. Nejlépe se pěstují do výšek kolem 350 m nad mořem, odolné odrůdy pak přibližně do 450 m nad mořem. Je to možné i ve větších nadmořských výškách, záleží na lokálním mikroklimatu.

Nároky na půdu jsou do značné míry dány typem použité podnože. Stromky se sázejí na podzim nebo na jaře. Renklódy potřebují dostatečnou závlahu, zvláště když rostou plody. Nejlepší plody bývají na 2-3letém dřevě (to je dobré zohlednit při řezu). Některé odrůdy jsou samosprašné, takže si nemusíte dělat hlavu s opylovačem. Řada odrůd je však cizosprašná a je tedy nutné postarat se o opylovače (to je o jinou odrůdu poblíž, která se o opylení postará). Některé odrůdy jsou částečně samosprašné. Pokud i jim zajistíte vhodné opylovače, bývá úroda lepší.

Detail odstavce: Pěstování ryngle
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014

MINI KIWI

Oblíbené druhy

K pěstování se obzvláště hodí klony, které byly speciálně vyselektovány pro podmínky západní Evropy. Rostlina je vhodná do teplých oblastí v Polabí nebo do tradičních vinohradnických oblastí, případně do míst dobře chráněných proti vysoušejícím větrům a v průběhu zimy či na jaře i proti holomrazům. Jistota pěstování je vyšší ve sklenících a fóliovnících (kiwi při teplotách nižších než -12 °C zamrzá ve dřevě). Rostlina dostala své nezvyklé jméno po rovněž velmi podivuhodném ptáku, kterému se ovocné plody podobají nejen svým zabarvením, ale i tvarem. Nelétavý pták kivi je národním symbolem Nového Zélandu, odkud se lahodné ovoce počátkem dvacátého století rozšířilo prakticky do všech koutů světa.

Mezi oblíbené druhy minikiwi patří:

Issai

Kiwi Issai je popínavá opadavá rostlina, poměrně dobře mrazuvzdorná (-25 °C). Odrůda dává během podzimu zelené sladké plody velikosti většího angreštu. Je samosprašná, proto nepotřebujete samčí rostlinu. Oproti jiným odrůdám začíná plodit již 2–3 roky po výsadbě. Při pěstování dejte pozor, abyste rostlinu nepřehnojili! Poroste vám, ale moc nepokvete. Má raději kyselejší zeminu. Je to menší odrůda, proto se dá pěstovat i ve větších nádobách s oporou, po které se rostlina bude pnout. Řežeme ji jako vinnou révu, a to koncem zimy, kdy ve dřevě ještě není jarní míza, nebo naopak na konci léta. Rostliny lze koupit množené řízkováním ve velikosti cca 20–40 cm.

Vitikiwi

Actinidia arguta 'Vitikiwi' je vynikající, jedinečné kiwi, které zkrášlí každou zahradu a připraví vám neuvěřitelný zážitek. Chutné plody můžete sklízet od druhého roku po vysazení. Při pěstování používejte zpětný řez pozdě na podzim, případně v zimě. Vitikiwi je samosprašné, nepotřebuje tedy žádnou samčí rostlinu k opylení. Plody bohaté na vitaminy si můžete vychutnat hned se slupkou. Vitikiwi je popínavá rostlina dorůstající do výšky cca 3 m, proto potřebuje oporu. Vyžaduje slunečné stanoviště chráněné před větrem. Pro dobré přichycení rostliny použijte stabilní, 3–4 m vysokou konstrukci. Rostlinu zasaďte tak hluboko, aby byly kořeny dobře zakryté zeminou. Zeminu smíchejte s trochou rašeliny a přisypte kolem balu. Dobře zalijte. Vitikiwi je samosprašné. Po 3–4 letech jsou rostliny zcela vyvinuty a začínají plodit na dvouročním dřevě. Odrůda je mrazuvzdorná (rostliny jsou odolné vůči mrazu do -25 °C), přesto je dobré přikrýt spodní část rostliny slámou, dřevitou vlnou nebo chvojím.

Přibližně po 3 letech se provádí první řez. V zimě (prosinec, leden) se zkrátí loňské výhony na 3–5 oček a odstraní se staré dřevo. Později je nutné rostliny trochu prosvětlit. Spon by měl být 2 až 3 m.

Detail odstavce: Oblíbené druhy
Zdroj: Mini kiwi
Zveřejněno: 5.2.2019

MINI KIWI

Pěstování

Obecně platí, že aby kiwi plodilo, je nutné vysadit samčí a samičí rostlinu, pokud nemáte samosprašné odrůdy. Na 8 samičích rostlin se vysazuje 1 rostlina samčí. Kiwi vyžaduje osluněné, jižně (eventuálně jihozápadně) orientované stanoviště, chráněné před mrazy. Pozdní mrazíky mohou totiž ohrozit tvorbu květů. Kiwi upřednostňuje klima podobné klimatu pro pěstování vinné révy. Rostlina rovněž vyžaduje oporu k pnutí. Nakvétá na jednoročních postranních výhonech přibližně od čtvrtého roku. Potřebuje lehce kyselou půdu (1 díl rašeliny a 2 díly zahradnického substrátu), dobře propustnou. Rostlina je náročná na dostatek vláhy. Sazenice vysazujte 4 m od sebe. V březnu je nutné přihnojovat humusovým hnojivem (rohová moučka, speciální hnojiva na ovoce).

Minikiwi je možné pěstovat i v nádobě na balkoně či terase, přičemž platí základní pravidlo: čím větší nádoba, tím lepší růst a plody. Velikost nádoby by tedy měla být minimálně 30 l. Dno nádoby musí mít otvory, aby mohla odtékat přebytečná voda. Na dno nasypte nejprve 5 cm keramzitu nebo hrubého štěrku pro zlepšení drenáže. Přikryjte netkanou textilií, aby se zem nemíchala s drenážní vrstvou. K pěstování používejte směs dobré zahradní půdy a rašeliny v poměru 1 : 1. Nádobu neplňte zeminou až po okraj, aby voda při zalévání nepřetékala. Kiwi vyhání dlouhé výhony, které následující rok plodí, takže je nutné je vyvazovat. Nejjednodušší metodou jsou 3 bambusové tyčky, 180 cm vysoké, zapíchnuté do okraje nádoby a nahoře svázané. Tak vznikne opora, která nejenže dobře vypadá, ale zároveň plní svůj účel. Co se týče hnojení, tak pro rostliny v nádobě používejte dlouhodobě působící hnojivo na květiny. Organický potaš z pryskyřice zajišťuje přísun živin jen podle potřeb rostliny a máte tak zajištěn dostatečný přísun živin po celou dobu růstu. Pokud jde o řez těchto rostlin, odstraňujte na zimu staré dvouleté dřevo. Ponechejte jen mladé, jednoleté výhony, které budou plodit další rok. Rostliny v nádobách také vyžadují dostatek vody. Měly by se proto zalévat každý den. V zimě nádoby postavte na chráněné místo těsně vedle sebe. Při silných mrazech je ještě přikryjte netkanou textilií. Rostliny by mělo být možno snadno zalévat i během zimy, mráz totiž půdu vysušuje a rostliny pak nezmrznou, ale uschnou.

Kiwi vysazujte od března do května a od září do října. Rostliny v nádobě celoročně. Přihnojujte na jaře hnojivem pro bobuloviny.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Mini kiwi
Zveřejněno: 5.2.2019

BRUSINKY

Pěstování brusinek

Brusinka je nízký polokeř, 5–20 cm vysoký, s podzemními výběžky. Má střídavé vejčité tuhé lístky, často chomáčkovitě nahlučené, kožovité a přes zimu stále zelené. Vespod jsou světle zelené, nahoře tmavě zelené. Květy jsou převislé hrozny, bílé, narůžovělé, slabě voní a mají zvonkovitou korunu. Jsou obojaké, paprsčité, se srostlými obaly 4- až 5četné. Plody jsou bobule, které mají nejprve zelenou, pak bílou a nakonec červenou barvu. Obsahují červenohnědá rohlíčkovitá semena.

Brusnice brusinka roste od nížin do hor až do výšky 3 000 m n. m. Vyskytuje se v Evropě, v severních částech až po Asii a Japonsko a Severní Ameriku. Dokonce ji lze nalézt i za polárním kruhem. Roste v rašeliništích, v pahorkatinách, na severu převážně v tundře. V jižních částech více v horských oblastech.

Keříky brusinek dosahují výšky do třiceti centimetrů a rozrůstají se obvykle poléhavě do jednoho metru šířky. Většinou jsou samosprašné i cizosprašné, větší bobule (vyšší výnosy) zajišťuje opylení cizím pylem.

Původní druhy brusinek pocházejí z chudých písčitých či rašelinitých a kyselých půd. Odrůdy vyšlechtěné pro pěstování v zahradách mají půdní nároky stejné, vyžadují však slunečná stanoviště s dostatečně vlhkou zeminou. Oproti borůvkám mají brusinky nároky na vodu nižší, ale přeschnutí nebo dlouhodobé sucho jim neprospívá. V suchých oblastech přivítají pravidelnou zálivku (bude-li dešťovou vodou, tím lépe). Mělký kořenový systém brusinek uchráníte i vrstvou podestýlky vhodným materiálem.

Výběr odrůd se v posledních letech rozšířil o několik testovaných odrůd, takže je opravdu z čeho vybírat. Například brusinka 'Ida' tvoří kompaktní a silné cca dvaceticentimetrové keříky. Neodnožuje tolik a může se vysazovat do hustšího sponu. Má velké, chutné a zářivě červené plody.

Brusinky můžete vysazovat po celý rok, nejvhodnějším obdobím ale zůstává jaro nebo podzim. Půda musí být nezaplevelená a obohacená rašelinou (kyselá). Nejlépe uděláte, přidáte-li do každé výsadbové jamky rašelinu pro azalky a rododendrony.

Brusinky porostou i na polostinném stanovišti, ale málo pokvetou. Volte raději slunná místa, kde se dočkáte větší úrody. S přihnojováním brusinek si starosti dělat nemusíte, nejsou náročné a přehnojení vyloženě nesnáší. Pro lepší růst a výnosy ale potřebují dostatek organické hmoty, prospěje jim tedy nastýlání rašelinou, jemně drcenou kůrou, pilinami nebo lesní hrabankou. Podestýlka navíc zamezí odpařování vláhy, v zimě ochrání kořeny brusinek před vysycháním a teplotními výkyvy v půdě v časném jaru.

Detail odstavce: Pěstování brusinek
Zdroj: Brusinky
Zveřejněno: 15.3.2016

MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA

Pěstování

Všechny kultivary bez rozdílu jsou pěstebně nenáročné. Rostliny jsou odolné i vůči velmi silným mrazům (minus 30 stupňů) a plody dozrávají časně, proto je možné je pěstovat i ve vyšších a podhorských oblastech. Keře jsou navíc samosprašné, takže pokud chcete na zkoušku vysadit jedinou rostlinu, nemusíte se bát neúrody. U některých druhů se doporučuje pro vyšší procento opylení květů pořídit keře dva (muchovník kanadský). Další předností muchovníku je jeho odolnost vůči chorobám a škůdcům. Má tuhé a lesklé listy, spodní strana je u některých druhů plstnatá. Na podzim se krásně vybarvují. Keř neroste příliš agresivně a vytváří vzdušnou korunu, není proto náročný na řez. Pokud pod ním budete chtít udržovat trávník, můžete si jej dotvarovat do nízkého stromku.

Pro muchovník vyberte na zahradě slunné místo, aby vám dobře vyzrály plody. Pokud při výsadbě přidáte trochu kompostu do sazební jámy, pomůžete lepšímu zakořenění keře. Po výsadbě určitě nezapomeňte v suchých obdobích na zálivku. Při dobrém zakořenění pak keř snese i dlouhá období sucha lépe než jiné ovocné druhy. Keř nastupuje do plodnosti už ve druhém, nejpozději třetím roce od výsadby (záleží také na tom, jak starý jej pořídíte) a plodnost si je schopen udržet po desítky let. Vzhledem k dlouhověkosti muchovníků je už od počátku zmlazujte do přiměřené výšky kolem tří metrů, jsou pak schopny plodit po celé délce prutu, takže je snáze očešete.

Všechny muchovníky potřebují podobné podmínky. Pokud mají dobře růst, vyžadují zejména dobré osvětlení, ale všechny snášejí i polostín. Důležitá je dobrá drenáž a proudění vzduchu (jinak trpí listovými chorobami). Snášejí zakouřené ovzduší. Většina druhů je v ČR mrazuvzdorná. Muchovník olšolistý snáší mrazy až –40 °C. Vhodná je vláha během suchého období, ale snášejí dobře i sucho. Na zvláštní péči tedy náročné nejsou, můžeme je přihnojovat běžnými průmyslovými hnojivy, jejich vegetativní růst není po dosažení asi metrové výšky i s přihnojováním nijak silný. Přijatelné půdní podmínky pro muchovníky jsou téměř všude mimo vlhká místa. Dřevo je hnědé, pevné a těžké. Vnitřní část je načervenale hnědá a dřevo je světlejší barvy. Může být použito pro rybářské pruty.

Rozmnožuje se výsevem na jaře, dělením a štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno, roubování na další druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřabiny či jeřáb (Sorbus), jsou často úspěšné. Po naroubování pozorujeme po určité době slábnutí růstu.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Muchovník indiánská borůvka
Zveřejněno: 21.6.2017

MAHON A JEHO PĚSTOVÁNÍ

Podobné keře

Mahónie cesmínolistá

Mahónii cesmínolistou mají rádi zahrádkáři, protože svým hustým vzrůstem a lesklými listy v létě, na jaře záplavou žlutých hroznů květů a od léta do zimy modrými plody musí potěšit každého. Ze zahrádek ji možná znáte, ale víte například, že plody jsou jedlé (obsahuji malé, neškodné množství toxických látek) a mahónii můžete zplaněnou vidět i uprostřed lesa?

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) je velmi známý stálezelený keř z rodiny dřišťálů. Asi 1 až 2 m vysoký rozložitý keř zdobí zahrady a místy zplaňuje v lesích a parcích, kam jej zanáší ptáci svým trusem. Bobule jsou modré, o průměru až 0,8 mm, a působí dojmem lehce ojíněných kuliček. Za určitých okolností jsou jedlé, což může řadu lidí překvapit. Většinou se má za to, že jsou jedovaté, což není vzdáleno pravdě, protože jsou mírně toxické. Dozrávají koncem července až do konce srpna a rostlinu zdobí dlouho do zimy, kdy slouží jako potrava pro ptáky. Pro lidi jsou nejvhodnější až plně zralé, jinak jsou velmi kyselé. Navíc nedokonale zralé plody v minimální míře obsahují mírně jedovatý alkaloid berberin, který však zpracováním nebo usušením téměř mizí. V plně zralých plodech je ho pouze stopové, neškodné množství, uvádí se 0,015 %. Jelikož o jedovatosti nebo nejedovatosti bobulí mahónie existuje mnoho protichůdných názorů, přikláníme se spíše k doporučení je nekonzumovat.

Ovšem v kořenech, kůře a listech je těchto jedů podstatně více. Příznakem otravy berberinem je nevolnost. Kmínky mahónie jsou šedožluté, bez trnů a lysé. Výtažek z dřeva mahónie byl dříve využíván pro barvení vlny, jelikož má výrazně zlatožlutou barvu. Keř kvete v dubnu až květnu žlutými hrozny vonících květů, které lákají hmyz všeho druhu. Listy jsou vejčité, tvrdě kožovité a pichlavé. Jsou lehce vykrajované a zvlněné, proto se často využívají na ozdobu do podzimních i vánočních vazeb a dekorací. Mahónie cesmínolistá se tvarem listů velmi podobá cesmíně, která je ale jinou rostlinou.

Cesmína

Cesmínu poznáte podle červených plodů. Větvička cesmíny je symbolem amerických Vánoc. Na podzim se listy této rostliny lehce zbarvují do bronzova, u odrůdy Atropurpurea je tento jev nejvýraznější. Cesmíny (Ilex) na světě rostou v mnoha druzích. Některé jsou teplomilné, jiné zase odolné proti mrazu, a právě ty mohou zkrášlovat naše zahrady. Některé keře mohou i u nás dorůst úctyhodných velikostí. Lze z nich vytvářet příjemné tmavozelené pozadí pro pestřejší výsadby, poslouží jako neprostupné, stálezelené a velmi dekorativní živé ploty, tvarované se dobře vyjímají ve dvojici jako strážci branky, loubí a podobně, některé jsou i atraktivními solitérami.

Cesmíny jsou ozdobné svými listy, květy i plody, jde tedy o ideální dekorativní dřeviny. Bílé květy se objevují na přelomu jara a léta, jasně červené peckovice pak zdobí rostlinu od léta až do následujícího jara.

Nejatraktivnějším druhem cesmíny, kterému se daří i u nás, je stálezelená cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium). Má krásně tvarované tmavozelené kožovité lesklé listy s odstávajícími trny a výrazné červené plody. Listy mají tak výrazný lesk, že vypadají stále jako po osvěžujícím dešti. Oblíbené jsou například samosprašné rostliny odrůdy Alaska (cesmíny jsou obvykle dvoudomé). Keř pomalým tempem dorůstá až do třímetrové výšky, roční přírůstek činí okolo 20 cm. Samosprašná odrůda Pyramidalis dorůstá ve tvaru vysokého kuželu až šesti metrů a na vhodném místě ji lze pěstovat jako působivou solitéru. Odrůda Rubricaulis aurea má zlatě lemované tmavozelené listy, Handsworth New Silver zase zdobí zářivě bílé lemování. Cesmína přeslenitá (Ilex verticillata) bude vyhovovat všem, kdo nemají v lásce trnité keře. Vejčité listy, které se na podzim vybarvují žlutě až červeně, totiž trny nemají. Na zimu sice opadávají, ale na rostlině zůstanou malé, jasně červené plody. Nezvyklý vzhled má stálezelená a dokonale mrazuvzdorná cesmína vroubkovaná (Ilex crenata), jejíž listy se tvarem podobají zimostrázu a keříky zdobí nikoli červené, ale černé plody. Na slunci či v polostínu se svrchní lístky odrůdy Golden Rock vybarvují do zlata. Cesmíny se pěstují i jako kříženci rozmanitých druhů. Oblíbené jsou například takzvané modré cesmíny (například Ilex x meserveae), jejichž stálezelené listy mají modrošedý nádech.

Cesmínám nejlépe vyhovují stanoviště v polostínu až stínu. Kultivary se zelenými listy snesou i slunce, rostliny s listy zdobenými bílým nebo žlutým panašováním je před ním třeba chránit. Keřům svědčí nejen půdní, ale i vzdušná vlhkost. Bude se jim dařit pod stromy, v blízkosti jezírka, ve skupinové výsadbě, kde si vytvoří příznivé mikroklima snáz než jako osamocený keř na trávníku vydaný napospas větru. Půda by měla být kyprá a dobře propustná, mírně vlhká, ale zároveň nesmí být rostliny přemokřené. Půdní reakce je ideální mírně kyselá nebo neutrální. Keře lze podle potřeby v létě i tvarovat, ale většinou zachovávají pěkný kompaktní tvar i bez úprav. Zvláště mladé sazenice je třeba chránit proti promrznutí kořenů mulčováním, pokrývkou z listí a chvojí. Cesmínu lze množit řízkováním.

Detail odstavce: Podobné keře
Zdroj: Mahon a jeho pěstování
Zveřejněno: 11.4.2018