Květákové placičky pečené v troubě vypadají jednoduše, ale v praxi často končí zklamáním. Rozpadnou se, jsou vodnaté nebo chutnají ploše. Pokud jste je už někdy sundávali z plechu po částech, nejste v tom sami.
Hlavní problém nebývá v receptu, ale v chování květáku a v tom, že trouba odpouští méně chyb než pánev. V článku si projdeme, kde se bere voda, kdy se placičky začnou chovat správně a co musíte udělat, aby z trouby vyjely pevné a dobré.
FAQ – často kladené otázky
Proč se mi květákové placičky pečenév troubě rozpadají, i když dávám vejce?
Květákové placičky se rozpadají proto, že hlavní problém není v množství vajec, ale v přebytečné vodě v květáku.
Vejce fungují jen jako pojivo, ne jako záchrana vodnaté směsi. Pokud květák po uvaření a vymačkání stále pouští vodu, vejce ji jen rozředí a placičky se v troubě rozjedou. Správně má směs držet tvar už před pečením, jinak troubu nepřesvědčíte.
Kolik vajec je do květákových placiček pečených v troubě správně?
Většinou stačí dvě až tři vejce na jeden střední květák, podle jeho velikosti a vlhkosti.
Jakmile máte pocit, že musíte přidávat další vejce, je to signál, že květák není dost vymačkaný. Příliš mnoho vajec způsobí, že placičky budou po upečení gumové a po vychladnutí se začnou lámat. Vejce mají spojovat, ne nahrazovat správnou přípravu.
Jak správně vymačkat květák, aby placičky držely pohromadě?
Květák je potřeba vymačkat ještě teplý, ideálně rukama nebo přes čistou utěrku.
Pokud ho necháte úplně vychladnout, část vody se v něm znovu „uzamkne“ a dostanete ji ven mnohem hůř. Vymačkání je nejdůležitější krok celého receptu. Když ho odbydete, žádný další trik už placičky nezachrání.
Proč se placičky v troubě nejdřív rozjíždějí a až potom drží?
Je to normální chování při pečení v troubě. Placičky nejdřív povolí a teprve potom zpevní.
V troubě se směs zahřívá postupně celá, nevytvoří se okamžitá krusta jako na pánvi. Pokud s placičkami začnete hýbat příliš brzy, rozpadnou se. Je potřeba vyčkat na bod zlomu, kdy povrch začne tuhnout.
Kdy je správný čas květákové placičky otočit?
Placičky otáčejte až ve chvíli, kdy samotné povolí od plechu a nerozpadají se.
Pokud při nadzvednutí cítíte odpor nebo se placička láme, ještě není hotovo. V troubě je trpělivost důležitější než přesné minuty. Kdo otáčí příliš brzy, většinou placičky zničí.
Jaký květák je na pečené placičky nejlepší?
Nejlépe funguje čerstvý, pevný a hutný květák bez známek měknutí.
Velké, přezrálé nebo dlouho skladované květáky bývají vodnaté a po uvaření se rozpadají. U takového květáku je lepší zvolit jiný recept, než se snažit zachraňovat placičky, které nebudou držet.
Dají se květákové placičky dělat z mraženého květáku?
Ano, ale je potřeba počítat s tím, že mražený květák obsahuje výrazně víc vody.
Po rozmrazení ho musíte vymačkat mnohem důkladněji než čerstvý. I tak budou placičky křehčí a po vychladnutí sušší. Z mraženého květáku se hodí spíš na okamžitou konzumaci než do krabičky.
Proč jsou květákové placičky po vytažení z trouby hezké, ale po vychladnutí se rozpadají?
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Předností zavařování v troubě je kromě časové úspory také absence velkého množství vody. Zavařovat můžete v troubě cokoli, například maso, houby, okurky, třešně a mnoho dalších plodin. V troubě je dostatek místa, takže můžete zavařit velké množství sklenic najednou. Nemusíte si kupovat speciální zavařovací hrnec. Zavařování v troubě je tedy vhodnou alternativou k objemným zavařovacím hrncům, s nimiž se vcelku obtížně manipuluje, problémy přináší rovněž jejich uskladnění, a nadto vám mohou poškodit sklokeramickou varnou desku.
Pokud se rozhodnete pro zavařování v troubě, nezapomeňte, že i zde jsou důležitým předpokladem úspěchu čisté sklenice a suchá, čistá víčka. Pozor: Při zavařování v troubě používejte jen sklenice s víčky na závit! Dále budete potřebovat plytký plech, někdo doporučuje pokrýt jeho dno látkovou utěrkou či plenou, která zamezí klouzání a případnému rozbití sklenic. Na plech vždy rozestavějte sklenice tak, aby se nedotýkaly. Poté plech zalijte vodou do výšky 2 až 3 centimetrů. Teplotu v troubě nastavte při zavařování na 200 až 220 stupňů Celsia. Plech se sklenicemi vložte do spodní části trouby a zapněte dolní i horní ohřev. Použijete-li menší sklenice, doba zavařování se bude pohybovat cca okolo 7 až 8 minut, u větších sklenic bude zapotřebí cca 10 až 12 minut. Přesná doba zavařování se může samozřejmě lišit u každé trouby a dle druhu zavařovaného ovoce či zeleniny. V zásadě platí, že měkké ovoce nebo zelenina se zavařuje kratší dobu než tvrdé druhy. U všech ostatních potravin a surovin – masa, ryb, ale i hotových jídel a polévek – se vychází z doby klasického zavařování v horké vodě. V případě většího množství zavařenin je dobré vyzkoušet sterilizaci jedné sklenice a pak podle ní zavařit všechny ostatní. Vždy nechejte zapnutý horkovzduch a v případě potřeby můžete na plech dolít horkou vodu. Zavařování v troubě zakončete stejným způsobem jako při klasickém zavařování v hrnci. To znamená, že se sklenice po vytažení z trouby otočí dnem vzhůru, a to nejlépe do dalšího dne. Poté je obraťte, zkontrolujte uzávěr a uskladněte je v suchých, chladných a tmavých prostorách.
Snadný, spolehlivý a šetrný způsob zavařování nabízejí například vybrané modely trub Gorenje, a to trouby z řady Gorenje Simplicity nebo trouba s technologií iChef+ nebo i další, které jsou vybavené speciálním programem na zavařování. V případě trouby iChef+ se pro zavařování používá režim ohřevu spodním topným tělesem společně s ventilátorem. Výrobci doporučují dobře uzavřené obyčejné sklenice s gumovou obroučkou a skleněným
V naší poradně s názvem NETÝKAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Dostala jsem překrásnou netýkavku červeně kvetoucí.Od dubna mi pořád kvete na parapetu, má velkou spoustu květů. Je to ale ožralka, denně se musí zalévat.Nevíte jestli přežije zimu, nikdy jsem jí neměla tak nemám zkušenosti. Díky za radu.Hezký zbytek dne, Božena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aby vaše netýkavka zůstala naživu i přes zimu, udržujte ji teplotu na 13 °C. Tato teplota pomůže pozdržet její netrpělivé květy během zimní sezóny. Netýkavka bude spokojená, pokud bude mít prostor s teplotou 7 až 13 °C.
V zimě ji umístěte na parapet ve vytápěné zimní zahradě nebo chladné místnosti.
Rostlinu před zazimováním prohlídněte a byla-li venku, ošetřete ji kvůli obavám ze škůdců nebo chorob. K tomu použijte některý ze systémových insekticidů. Před umístěním na místo s jasným světlem, teplem a mírným množstvím vlhkosti je nejlepší odříznout asi třetinu rostliny.
Z odříznutých částí si můžete udělat řízky a vypěstovat přes zimu nové čerstvé rostliny.
Z rostliny odstřihněte 10 až 15 cm dlouhé odřezky špiček. Tím si zajistíte, že vaše netýkavka nebude na konci zimní sezóny vypadat pokrouceně a dřevnatě. Pokud chcete pěkný a čistý řez, doporučuji použít nůž nebo sterilní nůžky.
Jakmile skončíte, odstraňte listy ve spodní části řízků a poté je zasaďte do květináčové směsi. Ujistěte se, že směs je lehká a vlhká. Pak řízky umístěte na místo, které má tlumené světlo.
Kolem květináče můžete použít plastový sáček a vytvořit z něj skleník. Chcete-li jej použít, umístěte řízky netýkavky dovnitř a nechte je odkryté. Je to lepší, než když je pytlík dnem vzhůru, přes který pak nemůže proudit vzduch. Jakmile odřezky začnou růst, produkují i kořeny.
Připravte se na to, že budete muset zvětšovat velikost nádob nebo z nich rostliny úplně vyndat, až přijde jaro. Vezměte prosím na vědomí, že je nejlepší hnojit pouze tehdy, když rostlina aktivně roste a když je půda trvale vlhká.
Pokud rostliny přes zimu umístíte na místa s nedostatečným přirozeným světlem, musíte světlo doplnit. Pro dosažení nejlepších výsledků umístěte rostlinné světlo přibližně 15 cm nad vrchol rostliny po dobu přibližně 12 hodin denně.
Netýkavku můžete taky vypěstovat z nasbíraných semen, která během sezóny vyprodukovala.
Ačkoli mnoho hybridních rostlin produkuje zdravá semena, jejich potomci se zřídka podobají mateřské rostlině. Semena proto sbírejte pouze od nehybridních netýkavek.
Nasbírané semeno začněte vysévat do interiéru na začátku března. Přidejte semínka do vlhké směsi bez půdy a zatlačte dolů. Dále můžete na semeno přidat tenkou vrstvu hlíny. Nezapomeňte udržovat semena v teple.
Vrba celolistá (Salix integra 'Hakuro Nishiki'), známá také jako vrba japonská, se nejsnadněji množí řízky, buď z měkkého dřeva v létě, nebo z tvrdého dřeva v zimě. Řízky z tvrdého dřeva jsou obecně spolehlivější. Další metodou je hřížení na vzduchu.
Množení řízky z tvrdého dřeva v zimě
Vyberte si řízky
Vyberte si stonky z předchozí sezóny, dlouhé asi 15–20 cm. Ujistěte se, že stonky nejsou příliš silné ani příliš tenké.
Příprava řízků
Odstraňte všechny listy ze spodní části stonku a několik jich nechte nahoře.
Zasaďte řízky
Řízky vložte do květináče naplněného zeminou a ujistěte se, že jsou zapuštěny asi 5–7,5 cm.
Péče
Dobře zalijte a umístěte květináč na místo, které je vystaveno jasnému, nepřímému slunečnímu záření. Udržujte půdu trvale vlhkou.
Zakořenění
Zakořenění proběhne během několika týdnů a řízky lze po vytvoření dobrého kořenového systému přesadit do většího květináče nebo do země.
Množení měkkými řízky v létě
Vyberte a připravte řízky
Vyberte si nové výhonky z aktuální sezóny, dlouhé asi 10–15 cm. Odstraňte spodní listy.
Zasaďte řízky
Řízky vložte do květináče se substrátem a udržujte půdu vlhkou.
Zajistěte jim péči
Umístěte květináč na místo s jasným, nepřímým slunečním světlem. Udržujte půdu trvale vlhkou.
Zakořenění
Řízky z měkkého dřeva mohou být náročnější na zakořenění než řízky z listnatého dřeva, ale s náležitou péčí by měly zakořenit během několika týdnů.
Hřížení na vzduchu
Vyberte větev: Vyberte zdravou větev na matečné rostlině.
Příprava větve: Kolem větve udělejte malý řez nebo kruh kůry.
Aplikace kořenového hormonu (volitelné): Řez namočte do kořenového hormonu.
Zabalte vlhkým rašeliníkem: Řez přikryjte vlhkým rašeliníkem a zabalte do plastové fólie.
Zajistěte a čekejte: Zajistěte plastovou fólii a udržujte mech vlhký. Po několika týdnech by se měly vytvořit kořeny.
Odřízněte a zasaďte do květináče: Jakmile jsou kořeny dobře vyvinuté, odřízněte větev pod kořeny a zasaďte ji do květináče.
Obecné tipy pro množení japonské vrby
Zalévání: Udržujte půdu trvale vlhkou, zejména během procesu zakořeňování.
Sluneční světlo: Vrba japonská potřebuje pro optimální růst jasné, nepřímé sluneční světlo.
Půda: Dobře propustná půda je důležitá pro řízky z měkkého i listnatého dřeva.
Hnojení: doporučuje se hnojit na jaře vyváženým hnojivem pro podporu zdravého růstu.
Stříhat: Pravidelné prořezávání může pomoci udržet požadovaný tvar a podpořit nový růst.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadja.
Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti:
Zavařování masa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj"
Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Při zavařování se sklenice plní s okrajem. Mezi víčkem a obsahem musí být mezera alespoň půl centimetru. Je to proto, že při zavařování se vlivem zvýšené teploty zvetšuje objem obsahu a ten by mohl vytékat. Samotné vytékání nevadí, ale hrozí, že se s tekutinou může pod víčko dostat i pevná struktura, třeba svalové vlákno, které pak způsobí neťesnosti a zkažení obsahu.
Převislé muškáty množíme vrcholovými řízky, které napícháme do hlíny, kde rychle zakoření. Kdy řízkovat, to záleží na vás, jelikož řízky pelargonií můžeme odebírat od časného jara do podzimu, nejvhodnější zůstávají jarní měsíce a červenec a srpen, řízky v tuto dobu nejrychleji zakořeňují. Jestliže odebíráme řízky časně na jaře, musíme nejdříve rostlinu v únoru prostříhat. Tyto ostříhané výhony, často dlouhé a neupravené, nejsou vždy vhodné pro řízkování. Rostliny většinou po jarním prostříhání brzy vyženou nové výhony, které jsou již výbornými řízky.
Nových výhonů bývá nadbytek a některé by se stejně musely odstřihnout, zejména ty, které vyrostly ve středu rostliny. Zdravé, dobře živené rostliny vytvářejí také v červenci a srpnu dostatek výhonů vhodných pro řízkování. Pečlivě si tedy vyberte budoucí rostlinu. Čím blíže u sebe jsou na stonku listové pupeny, tím statnější bude odebraný řízek. Při odebírání řízku se mohou přenášet choroby z rostliny na rostlinu, proto veškeré nářadí dezinfikujte (v lihu).
Řízky by měly být asi 7 cm dlouhé. Odřízneme vrchol výhonu těsně nad listovým pupenem, z uzliny zakoření. Otrháme všechny listy až na jeden a na listy na vrcholu řízku. Malé květináčky (nebo truhlíky) naplníme kompostem pro řízkování (polovina kompostu + polovina písku) a vysazujte řízky. Postavíme květináčky do misky s vodou a ponecháme je nasát, co mohou. Květináčky vyndáme, jakmile horní vrstva zvlhne, a nezaléváme je, dokud úplně nevyschnou. Jestliže postavíme květináče do misky s pískem, který budeme zalévat místo květináčků, pak nemohou řízky nikdy shnít, protože nebudou přelité. Řízky nezakrýváme sklem ani fólií.
Nařízkované pelargonie postavíme na světlé místo, nikdy ne na přímé slunce. Nejlepší stanoviště je okno otočené na sever. Můžeme zastínit (pokud je třeba), ale nikdy nezatemňujeme. Při množení pelargonií můžeme použít vyhřívanou množárnu, protože prohřátí řízkovaného substrátu zrychluje tvorbu kořenů, ale nesmíme ji zakrýt. Většina kultivarů páskovaných a břečťanolistých pelargonií zakoření po 2–3 týdnech, řízky kultivarů královských pelargonií zakořeňují většinou o 2 týdny déle. Pokud mají řízky nezvadlé, zelené listy, není třeba se obávat, že nezakoření.
Zakořenělé řízky mohou být přesazeny do výživnějšího kompostu a většího květináče, ne však většího než 7–9 cm. Rostliny vyrostlé z řízků se někdy samy pěkně rozvětvují, například miniaturní pelargonie. Většina pěstovaných pelargonií se musí zaštipovat, to znamená, že se musí odstranit vrchol stonku, aby z dolních uzlin vyrašily postranní výhony a rostlina se rozkošatěla. Začneme zaštipovat již tehdy, když mají mladé rostliny 5–6 listových pupenů. Řízkům vyraší květní poupata brzy na jaře, ale pokud je budete vyštipovat po několik prvních měsíců, všechny živiny zužitkují na růst a vyvinou se v hezkou rostlinu. Chceme-li mít zdravé pelargonie, musíme jim dát dostatek světla a prostoru. Musíme se snažit včas odstraňovat zežloutlé listy, aby nezplesnivěly.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Borůvky se nejčastěji množí řízky z měkkého nebo listnatého dřeva. Řízky z měkkého dřeva se odebírají koncem jara z konečků výhonků aktuální sezóny, zatímco řízky z listnatého dřeva se odebírají koncem zimy z jednoletých stonků poté, co rostlina přešla do dormantního stavu. Oba typy řízků prospívají, když je předem namočíte do kořenového hormonu a zasadíte do dobře propustného média pro množení, jako je směs hrubého písku, mleté borové kůry a rašeliny nebo perlitu a rašeliny.
Řízky z měkkého dřeva
Načasování
Pozdní jaro, kdy jsou stonky dřevnaté, ale stále pružné a koncové listy jsou napůl dozrálé.
Příprava
Odeberte 10-12 cm dlouhé řízky z konečků nových výhonků a odstraňte spodní listy.
Zakořenění
Ponořte základnu řízku do kořenového hormonu (volitelné, ale doporučené) a vložte jej do média pro množení.
Prostředí
Udržujte substrát trvale vlhký a udržujte vysokou vlhkost (např. pomocí systému rosení, plastové nádoby s mírně pootevřeným víkem nebo plastového sáčku s větráním).
Monitorování
Pravidelně zalévejte, často rostete a sledujte nové výhonky.
Přesazování
Jakmile zakoření (obvykle po několika týdnech až měsících), postupně si rostlinu aklimatizujte na venkovní podmínky a přesaďte do většího květináče nebo záhonu.
Řízky z listnatého dřeva
Načasování
Pozdní zima, poté, co rostlina přejde do dormantního stavu.
Příprava
Vyberte 12 cm dlouhé stonky z jednoletého výhonku a připravte je podobně jako řízky z měkkého dřeva.
Zakořeňování
Ponořte základnu řízku do kořenového hormonu (volitelné) a vložte jej do rozmnožovacího substrátu.
Prostředí
Udržujte substrát vlhký a teplý.
Monitorování
Na jaře očekávejte vývoj kořenů a vznik nových výhonků.
Přesazování
Po zakořenění postupně aklimatizujte a přesazujte stejně jako řízky z měkkého dřeva.
Klíčové aspekty
Kyselost půdy: Borůvky prospívají v kyselé půdě (pH 4,5–5,5). Pokud vaše půda není přirozeně kyselá, pěstujte borůvky v květináčích s vřesovcovým (kyselým) kompostem.
Kořenový hormon: I když to není vždy nutné, kořenový hormon může výrazně zlepšit úspěšnost množení borůvek z řízků.
Vlhkost: Udržování vysoké vlhkosti je pro úspěšné zakořenění zásadní.
Trpělivost: Řízky borůvek mohou zakořenit za několik týdnů až měsíců.
Prevence chorob: Zajistěte, aby řízky byly odebírány ze zdravých, chorobami neinfikovaných matečných rostlin.
Řízení vlhkosti: Udržujte substrát pro množení trvale vlhký, ale ne podmáčený.
Ve svém příspěvku ŘÍZKOVÁNÍ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hradecký.
Zdravím,na zakořeňování révy v zimních měsících nemám podmínky,zakořeňuji výhradně zelenýmy řízky s použitím stimulátoru,řízky odebrané v červnu do podzima v pohodě prokoření malý květináč v průměru 5cm,proto přesazuji do průměru 10cm v červenci,do podzima vyrostou některé i dva metry,př.Muškát blue,Attika,Melinda,Premier atd.V listopadu jsou kmínky zdřevnatělé ale venku je přes zimu nenechávám,jsou v chladné místnosti,na jaře je pak normálně zasadím do volné upravené půdy,dělám to tak přes 15 let a keře normálně rodí,úplně v pohodě se dá za zelena nařízkovat i Vostorg který z vyzrálých řízků skoro ani nejde zakořenit,když ho dvakrát nebo třikrát přesadíte od malého květináče po 15cm v průměru tak udělá velký kořenový bal a ve volné půdě uš roste bez problémů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sušit houby můžete jak v horkovzdušné, tak v plynové nebo elektrické troubě. Houby je zpočátku vhodné sušit v troubě vyhřáté jen na 20-30 °C, pouze tak se čerstvé houby zpočátku nezapaří. Zhruba v polovině sušení už můžete teplotu zvýšit na 50-70 °C. Pro sušení hub v troubě je vhodné pořídit si speciální mřížky na sušení. Oproti klasickému plechu jimi totiž proudí vzduch a sušení je tak efektivnější. V případě, že se rozhodnete zvolit klasickou variantu, tedy plech, vyložte ho napřed pečicím papírem, aby se houby nepřilepily. Při sušení hub v troubě nechte dvířka mírně pootevřená, aby vzniklá pára měla kam unikat. Pro správné usušení je také nutné houby pravidelně obracet.
Sušení v elektrické troubě
Ingredience: houby, pečicí papír
Postup: Hříbky očistíme suchým hadříkem nebo ubrouskem a nakrájíme je na půlcentimetrové plátky. Na rošt do elektrické trouby položíme pečicí papír a plátky hub na něj rozložíme. Troubu vyhřejeme na 50 °C a vložíme rošt s houbami (můžeme použít i plech). Troubu necháme pootevřenou asi na 10 cm, pokud se zavírá, zajistíme dvířka vhodným předmětem. Sušíme cca 12 hodin. Usušené houby musí chrastit a lámat se. Uchováváme v suchu, v uzavřené nádobě. K sušeným houbám vložíme jeden bobkový list a kuličku nového koření.
Sušení v horkovzdušné troubě
Postup: V horkovzdušné troubě se houby nakrájené na plátky začínají sušit na 45 °C a postupně se teplota zvyšuje asi do 80 °C, ne víc. Houby je nutno neustále hlídat, aby se neupekly, a také je potřeba je častěji obracet.
Sušení v plynové troubě
Postup: Plech vyložte pečicím papírem, houby se vám tak nebudou lepit. Zpočátku houby sušte za nižší teplotu, ideálně okolo 20-30 stupňů Celsia. Ke konci sušení teplotu zvyšte, a to maximálně na 70 stupňů. Houby alespoň dvakrát obraťte a suchou utěrkou je zbavujte vlhkosti, aby se vám nezapařovaly. Aby vznikající vlhkost mohla unikat, je dobré nechat trochu pootevřená dvířka trouby nebo pustit větrák. Po usušení nechte houby vychladnout a až poté je dejte do sklenice. Teplé houby by se vám ve sklenici zapařily a dříve či později by zplesnivěly.
Sušení hub v mikrovlnce
Postup: Plochý talíř vyložte papírem nebo papírovým ubrouskem (kuchyňskou papírovou utěrkou), na něj rozložte omyté osušené houby, seshora přikryjte opět papírem a sušte 3 minuty při výkonu 850 W. V polovině sušení ubrousek obraťte, zkontrolujte, jak se houby suší, a proces dokončete. Po vypnutí trouby je nechte ještě chvíli nezakryté pomalu dosušit.
V naší poradně s názvem KRÁSNOHLÁVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Astrid Krupková.
Dobrý den
prosím o radu. Ráda bych si sama namnožila rostlinku jménem krásnohlávek a nevím, jak se množí. Budu moc ráda, když mi někdo poradí. Za radu předem děkuji a přeji pěkně prožité svátky vánoční.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásnohlávek se množí setím a řízky. Řízkování je běžnější a proto vám ho vysvětlím. S řízkováním se začíná během ledna, kdy byste měla nastříhat větvičky. Řez provedete na horní části větvičky s nejméně dvěma internodiemi, které je třeba vložit do substrátu o teplotě 20° C, aby mohlo začít zakořenění. Poté, co kořenový systém dokončí formování, by měly být řízky přesazeny do květináče. O čtrnáct dní později nechte teplotu klesnout na 16–18° C. V další fázi proveďte zakrácení vrcholků, aby se zahájilo boční větvení. Od února do května procházejí rostliny takzvanou fází produkce za studena při teplotě 10–15° C.
Běžnou praxí je zakořenění řízků přímo do květináče nebo zavěšených košů. Tímto způsobem, pokud zasadíte několik řízků dohromady, získáte okamžitý efekt větších a hojnějších, luxusních květináčů.
Chcete zavařovat, ale nemáte k dispozici speciální zavařovací hrnec? Nevadí, do zavařování se můžete pustit i bez něj. Zavařování ovoce i zeleniny je možné také v troubě – elektrické, plynové či horkovzdušné. Zavařování v troubě má ovšem také svá pravidla a jistá úskalí, proto se mnozí mohou potýkat s nezdarem.
Než se pustíte do samotného zavařování v troubě, postarejte se o pečlivou čistotu sklenic. Postup je stejný jako v případě sterilizace pro zavařování v hrnci. Sklenice musí být čisté, stejně tak i víčka či gumičky. Doporučuje se používat vždy nová víčka, stará mohou být deformovaná a nebudou dobře těsnit.
Při zavařování v troubě je dobré naplněné a uzavřené sklenice vložit na plech s vodou. Gumičky nebo víčka totiž vlivem horkého vzduchu trpí a mohou začít praskat, ponořením do vody vytvoříte vlhké prostředí a přiblížíte se zavařování v zavařovacím hrnci. Do hlubokého plechu nalijte přibližně 2 cm vody a naskládejte do něj zavařovací sklenice.
Vždy zavařujte jen ve stejně velkých sklenicích, ty se nesmí vzájemně dotýkat, stejně tak se nesmí dotýkat okraje plechu. Na 1 standardní plech se vejde zpravidla 6 velkých zavařovaček.
Přes sklenice můžete také položit větší počet vrstev navlhčených novin, tím se vyhnete přehřívání skla. Tento postup s novinami se doporučuje především při zavařování v horkovzdušných troubách.
Návod
Pokud máte sklenice umyté, naplněné, uzavřené a přichystané na plechu, můžete se pustit do samotného zavařování. Postup se mírně liší pro zavařování v plynové či elektrické troubě a v troubě horkovzdušné.
Zavařování v elektrických troubách je vždy snazší než v těch plynových, protože u nich můžeme teplotu jen odhadovat. U elektrické trouby nastavte režim ohřevu na horní i dolní topné těleso a teplotu dejte na 170 °C.
Plynovou troubu nastavte na stupeň 1–2 podle konkrétního typu, pravděpodobně budete muset zkoušet a experimentovat.
Do předehřáté trouby vložte sklenice na plechu a zahřívejte, dokud se neobjeví vzduchové bublinky. Ovoce se v troubě zavařuje přibližně 45 minut, zelenina pak 60 minut. Po této době můžete troubu vypnout, sklenice ale ponechte uvnitř ještě dalších 30 minut. Až poté je můžete vyndat a zchladit. Proces zavařování je u konce!
Horkovzdušnou troubu nastavte na 250 °C a plech se sklenicemi vložte na rošt ve spodní části. Zavařování menších sklenic trvá zpravidla jen 5 až 10 minut, při zavařování větších sklenic pak 10 až 15 minut. Jak jsme zmiňovali výše, při zavařování v horkovzdušné troubě doporučujeme sklenice obalit několika vrstvami namočených novin.
Ve svém příspěvku VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Kadlec.
Dnes mi říkal jeden vinař, že když odeberu řízky vinné révy podle vašeho návodu, cca 40 cm, horní očko ponechám, ostatní vylomím, v podstatě, že z každého řízkování nová rostlina nevydrží tak dlouho jako původní, je to pravda, podle něho původní vydrží 20-35 let a nová z řízkování 7-8 let, zdá se mi to nelogické, jsem absolutní laik a mám na zahradě asi 5 rostlin révy jen tak na okrasu u plotu a chtěl bych letos v únoru po řezu udělat nové řízky. Poradí mí někdo.
Jak na to: květákové placičky pečenév troubě krok za krokem
Tento postup je postavený tak, aby placičky držely tvar, i když je pečete v troubě bez smažení a bez přebytku tuku.
Připravte květák a zbavte ho vody.
Květák rozdělte na růžičky a uvařte ho doměkka, ne do rozpadnutí. Ještě horký ho nechte krátce zapařit a potom ho důkladně vymačkejte – rukama nebo přes utěrku. V téhle fázi rozhodujete o úspěchu celého jídla.
Vytvořte směs, která drží tvar už za studena.
Ke květáku přidejte vejce, sůl, pepř a případně sýr. Směs promíchejte a vyzkoušejte, jestli drží pohromadě. Pokud se rozpadá už teď, v troubě se sama nespraví. Pojivo přidávejte po malých dávkách.
Tvarujte placičky a dejte jim prostor.
Placičky tvořte spíš nižší než vysoké a klaďte je na plech s rozestupy. Nechte mezi nimi místo, aby se mohla odpařovat vlhkost. Namaštěný papír nebo plech je důležitější než samotný tvar.
Pečte v předehřáté troubě a vyčkejte na bod zlomu.
Placičky dejte do dobře předehřáté trouby a první část pečení s nimi vůbec nemanipulujte. Zpočátku změknou, ale po určité době začne povrch tuhnout. Teprve v této fázi mají šanci držet tvar.
Otáčejte až ve chvíli, kdy samy povolí.
Pokud se placička při nadzvednutí nerozpadá, je připravená k otočení. Pokud se lepí a láme, ještě není čas. Trpělivost je v troubě důležitější než přesné minuty.
Tenhle postup funguje proto, že respektuje chování květáku i logiku trouby. Placičky se v ní učí držet až během pečení, ne hned po vytvarování.
V naší poradně s názvem MNOŽENÍ HABRU ŘÍZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šmíd.
Vážení,
jaká by měly být velké řízky, délka průměr, stáří a pod.
Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Habr obecný se množí vrcholovými řízky dlouhými přibližně 20 cm. Toto vegetativní množení je jednoduché a lze s ním získat mnoho mladých rostlinek například pro založení živého plotu. Jak přesně tuto techniku zvládnout, se můžete dozvědět v následujícím videu. https://youtu.be/sqfzX9SZfKc
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
Na řízkování je dobré rostliny připravit, a to nejlépe tak, že jim dopřejeme hnojivo s vyšším obsahem draslíku asi 1 až 2 měsíce před řízkováním. Měkké řízky s nevyzrálým pletivem často velmi špatně zakořeňují a navíc bývají napadány hnilobou a plísněmi. Nikdy neřízkujeme jakkoli napadené a poškozené rostliny. Řezací nástroj vždy při změně rostliny ponoříme do lihu, čímž ho dezinfikujeme.
Rostliny před odběrem řízků dostatečně zalijeme, aby bylo případné odlamování řízků snadné. Odlamujeme rostlinu v místě kolínka. Rostlinám můžeme řízky raději odřezávat ostrým nožem (viz výše), případně je odstřihovat nůžkami. Jednotlivé řízky odřízneme přímo anebo si uřízneme celý dlouhý stonek, který pak následně dále řízkujeme.
Správný řízek muškátu je dlouhý asi 10 až 15 cm a měl by mít 2 nebo 3 patra listů. Z řízků odstraňujeme všechny listy a palisty, které by byly po zaschnutí v kontaktu se substrátem. Vhodné je ponechat na řízku 2 až 3 listy. Jestliže namočíme dolní okraje řízků do práškového stimulátoru, podpoříme tím jejich růst.
Na řízkování jsou nejvhodnější sadbovače anebo větší květináče. Do jednoho květináče o průměru 10 cm můžeme zapíchnout až 5 řízků. Ušetříme tím místo a navíc po vysazení do truhlíků příští rok budeme mít bohatší kvetení. Množitelský substrát je tím správným substrátem pro řízkování. Zakoupíme jej běžně ve všech zahradnických centrech. Případně si můžeme připravit vlastní zeminu z písku, perlitu a rašeliny v poměru 3 : 2 : 1. Substrát nemá zadržovat vodu, aby v něm řízky nezahnívaly. Řízek by měl být umístěn v substrátu 2–3 cm hluboko. Malým nástrojem si uděláme do substrátu důlky a řízky do nich vkládáme.
Řízky budou dostatečně zakořeněné asi po 3 až 6 týdnech. Na tuto dobu je umístíme v sadbovačích na světlé místo, nikoli však na přímé slunce. Po dobu 4 týdnů je pro ně ideální teplota kolem 20 stupňů. Řízky zaléváme ideálně do podmisek. Půda tak zůstane lehce vlhká, nikoli však přemokřená. Zakořeněné řízky nakonec z malých sadbovačů přesadíme do klasických květináčů. Řízky z květináčů o průměru 10 cm nepřesazujeme. Při zimování řízků platí známé pravidlo: čím nižší teplota prostředí, tím méně zálivky. Řízky do jara několikrát zaštípneme, aby se hezky rozvětvovaly.
Ve svém příspěvku BITKY PO KOZÁCKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Jsem na rozpacích. Chci se podívat na recept "Bitky po kozácku", a hlavně bych rád viděl jak takové jídlo má vypadat. Receptů je na netu několik, ale nikde jak to má vypadat. Jsou i obrázky, jako že se jedná o pouhé karbanátky. Přitom v telelce se mluvilo o jakýchsi plackách ve kterých je zapečenémleté maso. V sedumdesátých letech to měl být údajně hit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při množení kořenovými řízky, dochází k tomu, že kousky kořenů (dlouhé asi 10 cm a tlusté pár centimetrů) jsou odřezány od rostliny. K odřezu by mělo dojít na podzim (přes zimu je pak potřeba je uložit do písku). Na jaře se na koncích odřezů vytvoří pupeny. Řízky se pak vloží do mělké brázdy a zakryjí se zeminou (vrstva asi 5 cm).
Tento způsob je vhodný u těch odrůd, které mají málo výmladků. Kořenové řízky se odebírají z plodících keřů na podzim, tedy v době vegetačního klidu této rostliny (pokud by se řízky odebíraly v době, kdy rostlina plodí, mělo by to nepříznivý vliv na matenici. Kořeny se vyrývají nejblíže na vzdálenost 60 cm od matenice. Vyjmuté kořeny se rozřežou na kousky, a přes zimu se uloží do písku na chladném místě (třeba sklep). Jestli se řízky ujmou a správně porostu závisí i na délce řízku a vlhkosti půdy. Už na podzim si musíme připravit půdu, do níž budeme řízky sázet. Půdu je potřeba zpracovat zhruba do hloubky 30 cm. řízky se sází velmi brzy na jaře. Řízky se vysazují ručně do asi 10 cm. Řízky se kladou těsně vedle sebe a pak se zasypou zeminou. Po vysázení se ještě zemina překryje humusem, nebo chlévskou mrvou. O řízky je potřeba se starat i přes léto, musí se kypřit půda a zbavovat se plevele, který by keři ubíral živiny. Při správném ošetření vyžene rostlina už během léta alespoň jeden letorost. Na podzim je potřeba rostliny dobývat.
V naší poradně s názvem KULAJDA - KLUCI V AKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Omlouvám se, ale s kulajdou to nemá nic společného, ale jiný mail jsem nenašel: prosím proč se brambory servírují se slupkami? Kdysi se loupaly. Má to vztah k mykotoxinům apod. Já poprvé v životě viděl servírovat brambory se slupkami v SSSR v r 1984, to jsem se ale domníval, že jsou chudí (bylo to v "kolektivnoj kvartire"), čili 2-3 rodiny v paneláku 3+1. Proč prosím se servírují neoloupané? Mně to při pokus to sníst trochu vázne vkrku.
MB
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brambory se slupkou jsou z výživového hlediska lepší, než loupané. Proč? Protože slupka obsahuje velké množství vlákniny.
Polovina vlákniny z celé brambory je právě ve slupce. Vláknina pomáhá předcházet zácpě a může snížit riziko rakoviny tlustého střeva, srdečních chorob a cukrovky 2. typu. Vláknina také pomáhá udržovat zdravou váhu. Konzumace potravin s vlákninou pomáhá předcházet náhlému poklesu krevního cukru, který může způsobit hlad a vést k bezduchému mlsání.
Brambory se běžně servírují se slupkou, když jsou pečené. Je to obvyklé jídlo české kuchyně bez ohledu na sociální vrstvu. Pečenou bramboru ve slupce dostanete i v drahé restauraci na Staroměstském náměstí v Praze jako přílohu za úctyhodných 100 Kč.
Květákové placičky se rozpadají nejčastěji kvůli příliš mokrému květáku, nedostatku pojiva nebo nedostatečně rozpálené pánvi.
Květák obsahuje velké množství vody a po uvaření ji ve své struktuře drží ještě více. Pokud se tato voda před přípravou směsi neodstraní, začne se při smažení uvolňovat. Směs se rozvolní a placičky ztratí tvar. Proto je zásadní květák důkladně vymačkat. Pomáhá také použít vejce jako pojivo a smažit placičky na opravdu rozpálené pánvi, aby se rychle vytvořila křupavá kůrka.
Jak udělat křupavé květákové placičky
Křupavé květákové placičky vzniknou díky dobře vymačkanému květáku, správné teplotě oleje a menší velikosti placiček.
Křupavost vzniká ve chvíli, kdy se povrch placičky rychle zatáhne v horkém oleji. Pokud je pánev málo rozpálená, směs začne spíš pomalu nasávat tuk. Placičky pak zůstávají měkké. Důležité je také dělat menší placičky, které se rychleji prohřejí. Když je květák dobře vymačkaný a směs není vodnatá, vznikne na povrchu přirozeně zlatavá křupavá kůrka.
Kolik mouky do květákových placiček
Do květákových placiček obvykle stačí přibližně dvě lžíce mouky na jeden střední květák.
Mouka by měla fungovat pouze jako lehké pojivo. Pokud jí přidáte příliš, směs začne připomínat těsto a placičky budou těžké a moučné. Klíčem není více mouky, ale správně připravený květák. Pokud je květák důkladně vymačkaný, drží směs pohromadě i s minimem mouky. Přidání většího množství mouky většinou jen maskuje problém s vodou v zelenině.
Jak poznat správnou konzistenci směsi na květákové placičky
Správná směs na květákové placičky by měla být měkká, ale zároveň držet tvar při tvarování v ruce.
Pokud směs teče nebo se rozpadá ještě před smažením, znamená to, že obsahuje příliš vody. Naopak velmi tuhá směs signalizuje příliš mouky. Ideální konzistence je taková, kdy lze ze směsi snadno vytvořit placičku, která drží tvar. Když ji položíte na pánev, měla by zůstat kompaktní a nezačít se okamžitě rozpadat. Správná konzistence směsi je jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu.
Co dělat, když je směs na květákové placičky moc řídká
Pokud je směs na květákové placičky příliš řídká, je potřeba odstranit přebytečnou vodu nebo přidat malé množství pojiva.
Nejlepší řešení je vrátit se o krok zpět a květák znovu vymačkat. Často totiž zůstane voda uvnitř směsi. Pomoci může také přidání trochy strouhanky nebo mouky, ale jen v malém množství. Příliš mnoho mouky by změnilo chuť i strukturu placiček. Ideální postup je nejprve odstranit vodu a teprve poté případně lehce upravit konzistenci směsi.
Ve svém příspěvku JAK OLOUPAT DÝŇOVÉ SEMENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Šrámek.
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní sálání. Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Po vložení ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.
Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování ve sporákové troubě
Ve sporákové troubě bez regulace teploty zavařujeme jen z nouze. Mezi sklenice postavíme jednu prázdnou jen s vodou a teploměrem. Podmínkou je, aby trouba pekla po celé ploše stejně, což je největší kámen úrazu!
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit!). Například můžeme použít skleničky od „Kunovjanky“ – na plech se jich vejde 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velké „klasické“ zavařovací sklenice – na plech se jich vejde 6 ks – zavařujeme 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Zavařování v mikrovlnné troubě
Do trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří!
Rakytník řešetlákový lze množit řízky z měkkých a listnatých větví, hřížením a výsevem semen. Pro řízkování vyberte zdravé, zralé výhonky a pro lepší výsledek je namočte do kořenového hormonu. Hřížení zahrnuje vybuzení zakořenění větve zakopané v zemi, která je ale stále spojena s mateřskou rostlinou, a její následné oddělení.
Množení řízky
Řízky z měkkých větví: Řízky odebírejte z nových výhonků na jaře nebo začátkem léta. Namočte základnu do kořenového hormonu a zasaďte do dobře propustného substrátu.
Řízky z listnatých větví: Řízky odebírejte ze spící rostliny koncem podzimu nebo začátkem zimy. Řízky připravte a zasaďte je na chráněné místo a ujistěte se, že půda zůstává vlhká.
Kořenové řízky: I ty mohou být účinné, zejména z odnoží, které vyrůstají z kořenů.
Hřížení
Vyberte nízko rostoucí větev, ohněte ji k zemi a část jejího růstu zahrabejte. Jakmile se vytvoří kořeny, oddělte větev od mateřské rostliny a přesaďte ji.
Výsev semen
Semena rakytníku je nutné před jarní výsadbou několik měsíců stratifikovat za studena (umístit je do vlhkého ubrousku v chladničce).
Tipy na úspěšné množení
Pro řízky použijte dobře propustnou substrátovou směs.
Udržujte stálou vlhkost, ale vyvarujte se přemokření.
Zajistěte řízkům chráněné místo, zejména během počáteční fáze zakořeňování.
U semen zajistěte správnou stratifikaci a půdní podmínky pro klíčení.
Při množení dbejte na pohlaví rostlin, protože pro produkci plodů jsou potřeba samčí i samičí rostliny.
Řízky habru, konkrétně měkké řízky odebrané na jaře nebo začátkem léta, jsou relativně snadnou metodou množení těchto stromů. Úspěšné mohou být i polotvrdé řízky odebrané koncem léta nebo začátkem podzimu. Proces zahrnuje výběr zdravých stonků, jejich přípravu čistým řezem pod očkem, ponoření do kořenového hormonu a jejich zasazení do dobře propustného média s následným zajištěním vlhkého prostředí.
Výběr a příprava řízků
Načasování: Řízky měkkého dřeva odebírejte na jaře nebo začátkem léta. Řízky polotvrdého dřeva odebírejte koncem léta nebo začátkem podzimu.
Zdroj: Vyberte zdravé, letošní výhonky habru.
Délka: Řízky zkraťte na délku asi 15–20 cm.
Řez: Proveďte čistý řez těsně pod očkem (místo připojení listu).
Odstranění listů: Odstraňte listy ze spodní poloviny řízku, abyste snížili ztrátu vody.
Kořenový stimulátor a sázení
Kořenový stimulátor: Ponořte odříznutý konec stonku do prášku s kořenovým hormonem.
Sázení: Vložte řízek do květináče naplněného dobře propustnou směsí na rozmnožování (např. perlitem a rašelinou).
Hloubka: Řízek zakopejte asi 5–7,5 cm hluboko a půdu zpevněte.
Řízky habru obvykle zakořeňují nejméně rok, někdy i déle, v závislosti na metodě a podmínkách prostředí. Řízky z měkkého dřeva odebrané na jaře nebo začátkem léta mohou zakořenit během několika týdnů, ale měly by být zasazeny do květináčů do poloviny léta, aby úspěšně přezimovaly. Řízky z polotvrdého dřeva odebrané na konci léta mohou zakořeňovat až do následujícího podzimu.
Suroviny: 500 g mletého masa, 500 g těstovin, 300 g krájených rajčat v nálevu, 1 cibule, sůl, lžíce oregana, lžička mleté papriky, jarní cibulka, 150 g tvrdého sýra
Technologický postup: Na sádle osmažíme cibulku do zlatova, přidáme osolené mleté maso a necháme orestovat, až se maso rozdělí na kousíčky. Mezitím si dáme vařit v osolené vodě těstoviny. Maso posypeme mletou paprikou, oreganem a necháme chvilku povařit. Těstoviny scedíme a přendáme do pekáčku. Přimícháme mleté maso, jarní cibulku, krájená loupaná rajčata a pořádně zamícháme. Posypeme strouhaným sýrem a dáme na 20 minut do trouby na 180 °C.
