 |
HLAVNÍ STRÁNKA
CHOROBY
PĚSTOVÁNÍ
ŠKŮDCI
RECEPTY
V příliš vlhkém substrátu dracény zahnívají, při vysoké teplotě a při nedostatku světla je pak napadají škůdci. Například suchý úpal podporuje rozšíření svilušek. Na dracéně se mohou objevit také vlnatky či červci, které lze odstranit adekvátním přípravkem. Při správné péči však dracény obvykle na škůdce netrpí.
Zdroj: Dracéna
Jeli možno množení a jak muchovníku . Děkuji Hana
Zdroj: diskuze Muchovník množení
Počet odpovědí: 1
U dracén se můžete setkat s těmito problémy:
Zdroj: Dracéna
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Počet odpovědí: 3
U nás jsou dracény k dostání v mnoha druzích a barevných variacích. Tato exotická a zároveň nenáročná rostlina je vhodná do jakéhokoliv interiéru. Je nejhezčí bez prořezávání, pokud je však příliš velká, je možné ji na jaře seříznout. Dracénám se daří dobře jak samotným na podlaze, tak i ve skupině u okna. Můžete je zasadit samotné do ne příliš velkého květináče nebo i do většího květináče společně s malými rostlinami, které pokryjí zeminu. Při normální péči vydrží krásné po mnoho let.
Zdroj: Dracéna
Na obrázku je vidět Dracaena steudneri. Péče je jako o běžnou dracenu. Hodně světla a v létě pravidelná vydatná zálivka a přihnojování hnojivem s nižším obsahem dusíku. Když se při hnojení používá hodně dusíku, tak listy ztrácí své světlé ornamenty a rostlina bujně roste, má-li dostatek slunce. Draceny milují letnění. Od konce května až do konce září mohou zůstat venku.
Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 9
Dracaena marginata patří mezi nejznámější a nejčastěji pěstované dracény, je charakteristická svým holým stonkem, který nese růžici z úzkých listů zbarvených podle druhu. Například listy Dracaeny marginaty tricolor mají uprostřed zelenou barvu a po obou stranách červený a žlutý pruh, kdežto listy Dracaeny marginaty Colorama jsou načervenalé s červenými pásky na okrajích. Tyto druhy rostou pomalu, obvykle mohou dosáhnout výšky okolo 150 cm. Ve své domovině však dracéna marginata roste jako strom vysoký až 3 m. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět dracéna marginata.
Zdroj: Dracéna
Mám od září dracenu, je umístěna u zdi vedle okna-není na přímém slunci,zalévám
ji jednou týdně odstátou vodou a nyní se uprostřed listů začaly dělat žluto-hnědé skvrny a na jiných některých listech jsou malinkaté bílé kuličky. Drobné kuličky jsou i na kmínku. Také jsem ve spodní části rostliny objevila pavučinku.
Můžete mi prosím poradit nějaký postřik, abych se škůdců zbavila.
Děkuji za odpověď
Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 9
Dracéna snese pravidelnou i nárazovou zálivku, zalévejte ji měkkou, odstátou vodou. Pěstujete-li rostlinu při nízké teplotě, nezapomeňte zálivku omezit. Ale protože má tento druh tvrdé listy, snáší na krátkou dobu i sucho. V pěstební nádobě musí být dobrá drenáž, abyste zabránili přemokření rostlin. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny pomalu uhnívají. Dracény mají rády vlhko, proto v letních parnech rostliny jednou týdně orosíme. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat kolem 85 %. Zvláště v zimních měsících dávejte pozor na přemokření.
Zdroj: Dracéna
moje orchidej má místo květů narostlé nové malé lístky,co s nimi,je možné je nějakým způsobem použít pro množení,nebo je mám odlomit,ustřihnout,nebo snad nějak jinak,díky za odpověď
Zdroj: diskuze Množení
Počet odpovědí: 1
Réva vinná se dá množit dvěma způsoby, buď vegetativním, nebo generativním. Vegetativní množení spočívá v nařezání menších či větších částí z původní rostliny a zabezpečení jejich dalšího růstu. Jedná se například o meristémové množení, štěpování, hřížení, řízkování. Svým způsobem jde u všech těchto způsobů o klonování původního keře s dobrými vlastnostmi. Generativní způsob spočívá v přirozeném způsobu množení semeny.
Zdroj: Vinná réva - množení
Dobrý den, chtěla bych poradit. Dcera dostala před 10 lety rostlinku Dracény.
Nyní hlavní kmínek je už ke stropu cca 2,5m a listy začínají od špiček hnědnout a uprostřed kmínku jakoby vadnou. Listy na kmínku začínají až ve výšce cca 1,5m. Z kmínku už jdou další dva kmínky cca 1,5 m a 1m.
Poradí mi prosím někdo co se dá dělat. Moc Vám děkuji.
Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 9
Je známo asi 40 různých druhů dracén, přičemž jde převážně o stromy nebo keře palmovitého či sukulentního vzhledu. U nás nejznámějšími a nejčastěji pěstovanými druhy jsou:
Kromě dracény sanderiana, která je menšího, takřka drobného vzrůstu, jsou všechny dračince robustní a při dobré péči dorůstají v interiéru 1,5–2 m. D. godseffiana má krásně vonící žlutozelené květy, obvykle až ve stáří kvete D. fragans, a to květy s příjemnou a velmi intenzivní vůní. V pokojových podmínkách však dracény kvetou zřídkakdy.
Zde si můžete prohlédnout rozličné druhy a podoby dracén.
Zdroj: Dracéna
jak rozpoznam samči a samiči
Zdroj: diskuze Rakytník pěstování a množení
Počet odpovědí: 2
Dracény pěstujeme podle konkrétního druhu na světle či v polostínu, vždy však bez přímého slunečního záření a bez průvanu. Těmto rostlinám nejlépe vyhovuje rozptýlené světlo, v létě mohou stát venku na chráněném místě (pozor na velký vítr, který by mohl rostlinu polámat). Dracénám obvykle vyhovuje normální pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V zimě by neměla teplota poklesnout pod 15 °C. V té době snáší i mírné slunce. Dracény by nikdy neměly stát v průvanu, který jim hodně vadí a hlavně urychluje žloutnutí a opadávání spodních listů. Ale jestli listy žloutnou pomalu a postupně, nebojte se, u dracén je normální, že spodní listy postupně pomalu žloutnou tím, jak stárnou. Listy vydrží na rostlině totiž jen asi 2 roky a pak odumírají a odspoda rostliny odpadávají. Právě díky tomu dracény získávají svůj typický vzhled holého kmenu s bohatou listovou korunou.
Od března do září přihnojujte dracény jednou za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro pokojové rostliny, které neobsahují vápno. Protože dračince rostou pomalu, přesazují se podle potřeby. Mladé rostlinky přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vhodná je výsadba do širokých nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl obsahovat 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl kompostové zeminy a 1 díl písku. Do zeminy je dobré přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Pokud se rostlině celkově nedaří a špatně roste (zejména na jaře), pak za to nejspíš může nedostatek živin. Vyhněte se raději pěstování v plastovém květináči, protože tak často dochází k přemokření rostlin, což se projevuje ztmavnutím kořenů a svěšením listů. Některé druhy dracén se dají dobře pěstovat i hydroponicky, tedy pouze ve vodě bez zeminy.
Zdroj: Dracéna
Prosím poradí mě někdo jak si mám namnožit muchovník?Děkuji předem. Miluš
Zdroj: diskuze Muchovník množení
Počet odpovědí: 1
Množení se provádí pomocí řízků. Řízky se řežou z dřevitých výhonů, měly by mít asi 3–4 listy. Dolní konce řízků je možné ještě namočit do stimulátoru zakořenění (například Stimulax) a pak už je píchejte do předem připravených jamek v substrátu pro množení rostlin. Tato rostlina je takový nezmar, že lze i řízky píchnout přímo do země na požadované místo výsadby a nechat je zakořenit rovnou na místě. Šlahounům plazícím se po zemi také přirozeně vyrážejí z paždí listů nové kořeny. Obzvlášť na vyšší vrstvě mulče jsou tyto kořeny docela dlouhé a snadno se z mulčovací kůry vyjímají.
Zdroj: Psí víno
Tady je návod na množení kanadské borůvky: diskuze.ceskenapady.…
Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Počet odpovědí: 3
Všechny druhy fíkusů se množí řízkováním. Pro dřevité řízky je dobré použít stimulátor, který podpoří růst kořenového systému nové rostliny. Řízky s měkkým zeleným kmínkem stimulaci většinou nepotřebují a kořeny tvoří bezproblémově. Další metodu množení představuje u keříčkových fíkusů hřížení. Dřevitou větvičku, kterou chcete hřížit, nejprve potřete stimulátorem, pak ji zafixujte a zahrabte do substrátu. Kořeny se utvoří během několika týdnů.
Zdroj: Fíkus
koupila sem si Muchovnik a rada bych si ho namnožila Děkuji
Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Počet odpovědí: 3
Bobkovišně lze množit řízkováním. Řízky se odebírají ke konci letních prázdnin. Musí být cca 10 cm dlouhé a ponecháme jim pouze 2–3 listy. Řízky nejprve namočíme do růstového stimulátoru, poté vysadíme do mobilních nádob a na zahradu je umístíme až na jaře. Plody obsahují semena, ale dle zkušeností se nedoporučuje množení jejich pomocí.
Množení rozmarýnu se nejlépe provádí pomocí řízkování. Na jaře odřízněte asi 15 až 20 cm dlouhé výhony. Spodní lístky odstraňte. Zapíchněte výhony do misek s univerzálním substrátem s přídavkem štěrku. Zalévejte jen málo. Po 4–6 týdnech prověřte, zda se vyvinuly kořínky. Řízky vysaďte do květináčů následující jaro. Umístěte květináč na slunné stanoviště, ale ne na přímé slunce. Pravidelně zalévejte a udržujte na teplém místě.
Rostlinu můžete množit semeny nebo vrcholovými či stonkovými řízky, nejvhodnějším obdobím je jaro a léto. Semena ke svému vyklíčení potřebují obvykle 2–3 měsíce. Množení pomocí řízků je pohodlnější a rychlejší, i když takto získáme jen mále množství rostlinek. K řízkování můžete použít vrcholky výhonků, boční výhonky nebo i kusy kmene. Řízky zasaďte do směsi rašeliny a písku, zakryjte je igelitovým sáčkem a udržujt při stálé teplotě 21–24 °C. Boční výhonky odřezávejte raději i s kouskem kmenu, rychleji pak zakoření. Pokud zvolíte množení pomocí kmenových řízků, musí mít alespoň dva pupeny a pokládají se vodorovně na zeminu. U dracén s pestrými listy se nejdříve objeví zelené listy, které teprve později získají svou typickou barvu. Vrcholové řízky oddělujte šikmým řezem, obalte je v práškovém stimulátoru a zapíchněte do množírenského substrátu. K jejich zakořenění je zapotřebí mírná vlhkost a stálá teplota nad 22 °C.
Zdroj: Dracéna
Šlechtěné odrůdy vřesu na zahradě množíme dvěma způsoby. Buď hřížením, nebo pomocí řízků. Při hřížení ohneme delší výhonek rostliny k zemi. V místě, kde se dotýká země, ho lehce nařízneme, zasypeme zeminou a zatížíme např. kamenem. Po nějaké době se v zářezu vytvoří kořínky a tento mladý, nový výhonek od mateřské rostliny můžeme odříznout. Množení pomocí řízků je nejvhodnější provádět v červenci až srpnu. Z vyzrálých větévek, nejlépe dvouletých keříků, nařežeme vrcholové řízky asi 10 cm dlouhé. Ty zasadíme do směsi rašeliny a písku, udržujeme stálou vlhkost. Do podzimu by pak řízky měly zakořenit.
Zdroj: Vřes obecný
Aby řízky dobře zakořenily, vysazujte je do kvalitního substrátu. Použít můžete například Substrát na řízkování 10 l od firmy Agro. Jde o vzdušný substrát s jemnou strukturou, nižším obsahem živin a stopových prvků. Obsahuje vybrané druhy rašeliny a křemičitý písek.
Vhodný je rovněž AGRO Substrát pro výsev a množení 20 l, jehož speciální struktura – rašelina, písek, upravená reakce, jemná struktura, nízký obsah živin – je určena pro klíčení semen, k přepichování mladých rostlin, k zakořeňování řízků, k předpěstování sadby květin i zeleniny a k vegetativnímu množení rostlin. Navíc obsahuje aktivátor zakořeňování.
Firma Forestina má ve své nabídce Substrát supresivní pro výsev a množení 5 l, který svým složením odpovídá nejvyšším nárokům hobby pěstitelů i profesionálů. Supresivní výsevní substrát je určen speciálně pro výsevy a množení rostlin. Je připraven ze směsi vytříděné světlé a tmavé rašeliny s upravenou pH reakcí a perlitem. Je vhodný jak k setí semen, tak k přepichování řízků rostlin. Substrát je obohacen hnojivem se základními i stopovými živinami v nezbytném rozsahu, což má vliv na bezproblémové zakořeňování řízků a klíčení výsevů. Supresivní substrát obsahuje 2 druhy hub, které potlačují původce významných houbových onemocnění a preventivně působí proti hmyzím škůdcům.
Množení rozmarýnu není náročné. Buď ho můžete vypěstovat ze semen, která se vysévají na jaře (březen). Následně pěstujeme při teplotě okolo 20 stupňů celsia. Do záhonu pak mladé rostlinky sázíme v červnu, a to do sponu přibližně 30 x 30 cm. Druhým způsobem množení je řízkování. Ze zdravé, měkké a ještě nezdřevnatělé rostliny odřízněte velmi ostrým nožem konce výhonků (řízky) 10 – 15 cm dlouhé, a to nejlépe v letním období. Zapíchejte je do vzdušné zeminy v květináči (smíchané s pískem) a půdu kolem lehce přitlačte. Aby se vám výhonky nezlomily, udělejte si předem tyčkou nebo kolíkem v hlíně dírky a z části rostliny, která „půjde pod zem“ otrhejte listy. Umístěte květináč na světlé místo (ne ale na přímé slunce) a udržujte mírnou vlhkost substrátu. Vzhledem k tomu, že se často všechny řízky neuchytí, dejte jich do jednoho květináče větší počet. Tvorba kořenů je ukončena do jara následujícího roku.
Zdroj: Rozmarýn
Muškáty pocházejí z Afriky a existuje obrovské množství druhů. U nás jsou k vidění pelargonie vzpřímené a převislé. Důležité je, abychom vždy řízkovali kompaktní části rostlin, které jsou zdravé a nenapadené škůdci. Vždy odebíráme pouze vrcholové řízky o délce 5–8 cm, jejichž spodní konce ponoříme nejprve do růstového stimulátoru, poté sázíme do připravených květináčků naplněných nejlépe perlitem nebo substrátem pro výsev a množení. Po zakořenění, to je asi po 3 týdnech, přesazujeme do květináčů naplněných zahradnickým substrátem.
Zde jsou fotografie, na kterých je vidět odběr řízků muškátů.
Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování muškátů.
Zdroj: Množení řízkováním
Pokud množit vavřín, půjde to vcelku jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3–6 lístků. Poté umisťujeme šikmo seříznuté řízky po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů Celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen nebo odkopky vzrostlejších keřů.
S dobrým prospíváním keříku bezesporu souvisí také řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1–2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stále zelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.
Zdroj: Bobkový list v květináči
Jak na množení malin nám pomohou následující video návody: jak množit maliny.
Zdroj: Jak množit maliny
Možno množit pod sklem řízkováním. Řízky odebíráme na konci srpna, cca 10 cm dlouhé. Necháme pouze 2 až 3 listy. Než je zasadíme do země, namočíme je do růstového stimulátoru. Zakořeněnou rostlinu přemístíme ven až na jaře.
Zdroj: Prunus laurocerasus
Skalníky se množí výsevem, semena je nutno stratifikovat ihned po sklizni (po uzrání) a zjara je vyséváme buď pod sklo, nebo do volné půdy. Od počátku léta lze rostliny množit i vegetativně, řízkováním, sorty s listy neopadavými řízkujeme o něco později.
Zdroj: Skalník v truhlíku
Autoři obsahu |
Copyright © 2012 - 2019 NetConsulting Praha s.r.o.
