Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

MNOŽENÍ MUŠKÁTŮ KDY ŘÍZKOVAT

Muškáty foto

Zde můžete vidět několik fotografií muškátů.

Zdroj: Pěstování muškátů

Diskuze: muchovník množení

Jeli možno množení a jak muchovníku . Děkuji Hana

Zdroj: diskuze Muchovník množení
Počet odpovědí: 1

Řízkování muškátů/pelargonií

Muškáty pocházejí z Afriky a existuje obrovské množství druhů. U nás jsou k vidění pelargonie vzpřímené a převislé. Důležité je, abychom vždy řízkovali kompaktní části rostlin, které jsou zdravé a nenapadené škůdci. Vždy odebíráme pouze vrcholové řízky o délce 5–8 cm, jejichž spodní konce ponoříme nejprve do růstového stimulátoru, poté sázíme do připravených květináčků naplněných nejlépe perlitem nebo substrátem pro výsev a množení. Po zakořenění, to je asi po 3 týdnech, přesazujeme do květináčů naplněných zahradnickým substrátem.

Řízkování muškátů foto

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět odběr řízků muškátů.

Řízkování muškátů video

Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování muškátů.

Zdroj: Množení řízkováním

Diskuze: Převislý jahodník-množení

Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.

Zdroj: diskuze Převislý jahodník-množení
Počet odpovědí: 2

Muškáty – cena

Cena převislých muškátů se pohybuje od 25 do 30 Kč/ks

Cena stojatých muškátů se pohybuje od 30 do 40 Kč/ks

Zdroj: Pěstování muškátů

Diskuze: množení borůvek

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Počet odpovědí: 3

Kdy řízkovat túje

Zastřihování plotu se provádí až při výšce 2 metry. Túje následně zhoustnou a plot bude „neprůhledný“. Zastřihování se provádí zpravidla na podzim. Rychlost růstu do 5 let je asi 20 cm za rok. 7–8leté túje mají přírůstky až 40 cm za rok.

Množení řízkováním je možné od června až do srpna.

Zdroj: Kdy sázet túje

Diskuze: množení

moje orchidej má místo květů narostlé nové malé lístky,co s nimi,je možné je nějakým způsobem použít pro množení,nebo je mám odlomit,ustřihnout,nebo snad nějak jinak,díky za odpověď

Zdroj: diskuze Množení
Počet odpovědí: 1

Hnojivo na muškáty

Muškáty přihnojujeme poprvé 4 až 6 týdnů po přesazení a pak pravidelně až do srpna. Dobré je nepřidávat více hnojiva, než je doporučená dávka, protože nadbytek hnojiva poškozuje kořeny muškátů. Hnojení muškátů bohatě postačí 1x–2x do měsíce. Vhodnými hnojivy jsou například Kristalon muškát, klasické NPK nebo vodorozpustné hnojivo BALKO.

Zdroj: Pěstování muškátů

Diskuze: Re: jak a kdy stříhat ostružiny

Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Jak a kdy stříhat ostružiny
Počet odpovědí: 2

Muškáty – choroby a nemoci

Jako nejčastější choroby a škůdce muškátů můžeme jmenovat: kadeřavost listů, bakteriální skvrnitost, muškátovou rez, botrytidu pelargonií, praskání a kroucení květního stonku, molici muškátovou, mšici muškátovou a ploštici.

Zdroj: Pěstování muškátů

Diskuze: Pěstování muškátů

Mám převislé plnokvěté pelargonie,zasazeny již 3 týdny,ale zasychají květy.Nevíte někdo proč?

Zdroj: diskuze Pěstování muškátů
Počet odpovědí: 2

Muškáty – množení

Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.

Množení muškátů semeny

Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.

Množení muškátů řízkováním

Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.

Zdroj: Pěstování muškátů

Diskuze: rakytník pěstování a množení

jak rozpoznam samči a samiči

Zdroj: diskuze Rakytník pěstování a množení
Počet odpovědí: 2

Otužování muškátů

V prvním týdnu je rozumné čerstvě vysazené muškáty zlehka otužovat, než je přemístíme na finální stanoviště. Některé rostliny by teplotní šok nemusely přežít.

Zdroj: Kdy dát ven muškáty

Diskuze: www.kdy a jak stříhat kaki.cz

kaki mám zasazené 2rokem je vysoké 2m kmínek je3cm chci ho zakrátit mám obavu aby mu neuškodil tak se ptám kdy a jak ho zastřihnout rád se přiučím.Dík

Zdroj: diskuze Www.kdy a jak stříhat kaki.cz
Počet odpovědí: 1

Množení anglických muškátů

U anglických muškátů je lepší použít vrcholové řízky, které budou po zakořenění ihned pokračovat v růstu (u stonkových řízků se nejprve musí vytvořit nové pupeny) a jsou vhodnější i z estetického hlediska.

Vrcholové řízky by měly mít tři páry listů. Spodní lístky odstraníme, takže zbydou jen dva páry listů. Stimulátor nemusíte použít. Řízek zapíchneme do zeminy (směs zeminy, kompostu a trochu písku) a kelímek překryjeme uříznutou PET lahví – udržíme tak sazeničkám vysokou vzdušnou vlhkost. V místnosti kolem 20 °C se vytvoří kořínky cca do 14 dnů, poté zakrytí odstraníme. Zaléváme a necháme růst asi měsíc a potom sazenice přesadíme do květináčů. Po přesazení sazenici zaštípneme vrchol, aby se rozkošatila. Od poloviny dubna je nutné začít s otužováním a v polovině května již muškáty můžeme dát ven.

Anglické muškáty jsou na rozdíl od ostatních druhů dost náročné na pěstování. V zimě se skoro vůbec nezalévají, jinak jim hrozí, že uhnijí.

Zdroj: Řízkování muškátů

Diskuze: Postřik z česneku

Ve vyhledávači jsem zadal postřik česneku proti plísni. Bohužel čím a kdy česnek stříkat jsem tam nenašel a proto se ptám čím a kdy česnek proti plísni stříkat?

Děkuji za radu

Zdraví ladislav

Zdroj: diskuze Postřik z česneku
Počet odpovědí: 0

Množení

Namnožit kanadské borůvky můžete dvěma způsoby:

  1. řízkováním – ustřihněte větvičku pod kolínkem, namočte konec do práškového stimulátoru a vsaďte do nádoby s rašelinou, umístěte do pařeniště;
  2. hřížením – nalomte větvičku a připevněte ji drátem do půdy vedle mateční rostliny. Obvykle se ujme, ale řízkování je úspěšnější metoda.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Diskuze: ROZMNOŽOVÁNÍ

JAK A KDY SE MAJÍ ROZMNOŽOVAT MALINY A OSTRUŽINY.

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ
Počet odpovědí: 1

Muškáty – přezimování

Rostliny přezimují ve světlé a chladné místnosti s teplotou okolo 5–10 °C. Muškáty přes období zimního spánku zaléváme velmi zřídka. Na jaře rostliny vyjmeme, hluboce seřízneme a přesadíme do truhlíků s novou zeminou.

Zdroj: Pěstování muškátů

Kdy stříhat

Borůvky se vyznačují svou dlouhověkostí – dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30–35 let. U nás se můžete setkat s keři starými 65 let. Borůvky na množení se stříhají na jaře, a to nejméně 5leté rostliny. Stříhají se odspodu, přičemž hned vyrazí nové výhony. Pokud byste tedy borůvky ostříhali na podzim, nové výhony by vám zmrzly. Od dubna je dobré používat pravidelně hnojivo na borůvky a keře zalévat. Některé odrůdy borůvek je možno také pěstovat ve velkých nádobách, kde se jim daří výborně. Dávají se pouze do rašeliny na borůvky.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Množení hortenzie

Hortenzie lze rozmnožovat semeny, což je ale málo obvyklý způsob rozmnožování, který se používá většinou jen při množení čistých druhů a při šlechtění. Většinu hortenzií je možné množit dělením trsů, takzvaným hřížením. Ale hlavním způsobem množení je řízkování, a to bylinnými nebo kořenovými řízky v období od března až do května. Do směsi z písku a rašeliny v poměru 1 : 1 zasaďte řízky z nekvetoucích mladých kořenových výhonků a zajistěte jim teplotu kolem 15–18 °C. V písku nebo množárenském substrátu zakoření přibližně za 15–20 dnů. Po zakořenění řízky nechejte v pařeništi, studeném skleníku nebo v květináči na chráněném místě až do dalšího roku, aby v zimě nenamrzly.

Zdroj: Pěstování hortenzie

Nejlepší půda pro muškáty

Rostlinám se nejlépe daří v dobře propustném substrátu, bohatém na živiny. Ten si můžete koupit již předem připravený v každém větším zahradnictví (jedná se o speciální substrát pro pěstování pelargonií) nebo supermarketu. Substrát si můžete namíchat také sami ze zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1.

Zdroj: Pěstování muškátů

Množení hřížením

Ostružiníkový maliník se dá rozmnožovat i hříženci. Vymezujme matečný oddíl rostlin, kolem ní pak vyhloubíme na jaře rýhy hluboké asi 5 cm. do rýh pak zahrneme mladé výhony, ty ještě k zemi upevníme dřevěnými háčky. V okamžiku, kdy se u ohnutého výhonu objeví kořínky, musíme nahrnout zeminu tak, abychom ale nezasypali listy. Další rok pak zakořeněné letorosty už mají na podzim pěkné výhony, které je možné dobývat a vysadit na jiné trvalé místo.

Zdroj: Jak množit maliny

Množení

Převislé muškáty množíme vrcholovými řízky, které napícháme do hlíny, kde rychle zakoření. Kdy řízkovat, to záleží na vás, jelikož řízky pelargonií můžeme odebírat od časného jara do podzimu, nejvhodnější zůstávají jarní měsíce a červenec a srpen, řízky v tuto dobu nejrychleji zakořeňují. Jestliže odebíráme řízky časně na jaře, musíme nejdříve rostlinu v únoru prostříhat. Tyto ostříhané výhony, často dlouhé a neupravené, nejsou vždy vhodné pro řízkování. Rostliny většinou po jarním prostříhání brzy vyženou nové výhony, které jsou již výbornými řízky.

Nových výhonů bývá nadbytek a některé by se stejně musely odstřihnout, zejména ty, které vyrostly ve středu rostliny. Zdravé, dobře živené rostliny vytvářejí také v červenci a srpnu dostatek výhonů vhodných pro řízkování. Pečlivě si tedy vyberte budoucí rostlinu. Čím blíže u sebe jsou na stonku listové pupeny, tím statnější bude odebraný řízek. Při odebírání řízku se mohou přenášet choroby z rostliny na rostlinu, proto veškeré nářadí dezinfikujte (v lihu).

Řízky by měly být asi 7 cm dlouhé. Odřízneme vrchol výhonu těsně nad listovým pupenem, z uzliny zakoření. Otrháme všechny listy až na jeden a na listy na vrcholu řízku. Malé květináčky (nebo truhlíky) naplníme kompostem pro řízkování (polovina kompostu + polovina písku) a vysazujte řízky. Postavíme květináčky do misky s vodou a ponecháme je nasát, co mohou. Květináčky vyndáme, jakmile horní vrstva zvlhne, a nezaléváme je, dokud úplně nevyschnou. Jestliže postavíme květináče do misky s pískem, který budeme zalévat místo květináčků, pak nemohou řízky nikdy shnít, protože nebudou přelité. Řízky nezakrýváme sklem ani fólií.

Nařízkované pelargonie postavíme na světlé místo, nikdy ne na přímé slunce. Nejlepší stanoviště je okno otočené na sever. Můžeme zastínit (pokud je třeba), ale nikdy nezatemňujeme. Při množení pelargonií můžeme použít vyhřívanou množárnu, protože prohřátí řízkovaného substrátu zrychluje tvorbu kořenů, ale nesmíme ji zakrýt. Většina kultivarů páskovaných a břečťanolistých pelargonií zakoření po 2–3 týdnech, řízky kultivarů královských pelargonií zakořeňují většinou o 2 týdny déle. Pokud mají řízky nezvadlé, zelené listy, není třeba se obávat, že nezakoření.

Zakořenělé řízky mohou být přesazeny do výživnějšího kompostu a většího květináče, ne však většího než 7–9 cm. Rostliny vyrostlé z řízků se někdy samy pěkně rozvětvují, například miniaturní pelargonie. Většina pěstovaných pelargonií se musí zaštipovat, to znamená, že se musí odstranit vrchol stonku, aby z dolních uzlin vyrašily postranní výhony a rostlina se rozkošatěla. Začneme zaštipovat již tehdy, když mají mladé rostliny 5–6 listových pupenů. Řízkům vyraší květní poupata brzy na jaře, ale pokud je budete vyštipovat po několik prvních měsíců, všechny živiny zužitkují na růst a vyvinou se v hezkou rostlinu. Chceme-li mít zdravé pelargonie, musíme jim dát dostatek světla a prostoru. Musíme se snažit včas odstraňovat zežloutlé listy, aby nezplesnivěly.

Zdroj: Převislé muškáty

Množení pelargonie vzpřímené

Na řízkování je dobré rostliny připravit, a to nejlépe tak, že jim dopřejeme hnojivo s vyšším obsahem draslíku asi 1 až 2 měsíce před řízkováním. Měkké řízky s nevyzrálým pletivem často velmi špatně zakořeňují a navíc bývají napadány hnilobou a plísněmi. Nikdy neřízkujeme jakkoli napadené a poškozené rostliny. Řezací nástroj vždy při změně rostliny ponoříme do lihu, čímž ho dezinfikujeme.

Rostliny před odběrem řízků dostatečně zalijeme, aby bylo případné odlamování řízků snadné. Odlamujeme rostlinu v místě kolínka. Rostlinám můžeme řízky raději odřezávat ostrým nožem (viz výše), případně je odstřihovat nůžkami. Jednotlivé řízky odřízneme přímo anebo si uřízneme celý dlouhý stonek, který pak následně dále řízkujeme.

Správný řízek muškátu je dlouhý asi 10 až 15 cm a měl by mít 2 nebo 3 patra listů. Z řízků odstraňujeme všechny listy a palisty, které by byly po zaschnutí v kontaktu se substrátem. Vhodné je ponechat na řízku 2 až 3 listy. Jestliže namočíme dolní okraje řízků do práškového stimulátoru, podpoříme tím jejich růst.

Na řízkování jsou nejvhodnější sadbovače anebo větší květináče. Do jednoho květináče o průměru 10 cm můžeme zapíchnout až 5 řízků. Ušetříme tím místo a navíc po vysazení do truhlíků příští rok budeme mít bohatší kvetení. Množitelský substrát je tím správným substrátem pro řízkování. Zakoupíme jej běžně ve všech zahradnických centrech. Případně si můžeme připravit vlastní zeminu z písku, perlitu a rašeliny v poměru 3 : 2 : 1. Substrát nemá zadržovat vodu, aby v něm řízky nezahnívaly. Řízek by měl být umístěn v substrátu 2–3 cm hluboko. Malým nástrojem si uděláme do substrátu důlky a řízky do nich vkládáme.

Řízky budou dostatečně zakořeněné asi po 3 až 6 týdnech. Na tuto dobu je umístíme v sadbovačích na světlé místo, nikoli však na přímé slunce. Po dobu 4 týdnů je pro ně ideální teplota kolem 20 stupňů. Řízky zaléváme ideálně do podmisek. Půda tak zůstane lehce vlhká, nikoli však přemokřená. Zakořeněné řízky nakonec z malých sadbovačů přesadíme do klasických květináčů. Řízky z květináčů o průměru 10 cm nepřesazujeme. Při zimování řízků platí známé pravidlo: čím nižší teplota prostředí, tím méně zálivky. Řízky do jara několikrát zaštípneme, aby se hezky rozvětvovaly.

Zdroj: Řízkování muškátů

Množení levandule

Na trhu dnes seženete již předpěstované sazenice, nebo si levanduli můžete také sami vyset brzy zjara do skleníku nebo do okenních truhlíků a květináčů, případně si můžete odebrat řízky ze starších keříků. A jak postupovat při řízkování? Zhruba v polovině jara ostříhejte větvičky levandule na řízky o délce zhruba 7 až 10 cm. Řízky ponořte do práškového kořenového stimulátoru a poté zasaďte (po 3 až 5 kusech) 4 až 5 cm hluboko do speciálního substrátu určeného k výsevu nebo množení. Ideální konečné umístění je v pařeništi, jinak stačí překrýt řízky průsvitnou fólií. Nezapomeňte také udržovat substrát vlhký. Až budou rostlinky dostatečně velké a venku již nebudou hrozit mrazíky, zasaďte je na vybrané venkovní stanoviště.

Zdroj: Levandule

Video návod pro přesazení

Jak na množení malin nám pomohou následující video návody: jak množit maliny.

Zdroj: Jak množit maliny

Druhy muškátů

Muškáty neboli pelargonie mají přes 200 druhů. Páskaté pelargonie jsou rostliny s okrouhlými listy s charakteristickým páskem a s pětičetnými hustě plnými nebo poloplnými květy. Můžeme je pěstovat jako zelenolistou, hnědolistou nebo zlatolistou odrůdu. Zelenolistá odrůda má klasické zelené listy s více nebo méně výraznou hnědou zónou. Hnědolisté odrůdy jsou charakteristické svými dekorativními tmavě hnědými listy s tenkým zeleným okrajem. Zlatolisté odrůdy jsou na našem trhu novinkou. Jsou ozdobné nejen květem, ale i listem. Mezi páskatými odrůdami u nás začínají být oblíbené pelargonie s hvězdicovými květy různých barev, nazývané také stelary. Rostliny jsou vějířovité či hvězdicovité s jednoduchými květy, jež obvykle netvoří semena, a proto kvetou velmi dlouho. Velkokvěté pelargonie jsou keříkovité rostliny s okrouhlými až vejčitými, hluboce pilovitými listy a široce nálevkovitými, exoticky zbarvenými květy, jež se po otevření snadno poškodí počasím. Břečťanolisté pelargonie jsou spíše převislé rostliny, ideální do visutých košíků, s okrouhlými, laločnatými listy, podobnými jako u páskatých pelargonií. Vytvářejí dlouhé a krásné výhony se spoustou květů, používají se tedy především do okenních truhlíků a závěsných nádob, z nichž splývají v dech beroucím živém barevném vodopádu. Pelargonie skupiny P. odoratissimum a botanické druhy jsou muškáty s malými, často nepravidelně hvězdicovitými květy. Tyto rostliny se pěstují pro vonné listy. Umějí vonět jako růže, jablka, citróny, ananasy, muškátové oříšky, ořechy nebo mají kořeněnou vůni.

Převislé muškáty plnokvěté

Tady jsou fotografie, na kterých jsou vidět visuté plnokvěté muškáty.

Zdroj: Pěstování muškátů

Množení řízkováním

Při množení kořenovými řízky, dochází k tomu, že kousky kořenů (dlouhé asi 10 cm a tlusté pár centimetrů) jsou odřezány od rostliny. K odřezu by mělo dojít na podzim (přes zimu je pak potřeba je uložit do písku). Na jaře se na koncích odřezů vytvoří pupeny. Řízky se pak vloží do mělké brázdy a zakryjí se zeminou (vrstva asi 5 cm).

Tento způsob je vhodný u těch odrůd, které mají málo výmladků. Kořenové řízky se odebírají z plodících keřů na podzim, tedy v době vegetačního klidu této rostliny (pokud by se řízky odebíraly v době, kdy rostlina plodí, mělo by to nepříznivý vliv na matenici. Kořeny se vyrývají nejblíže na vzdálenost 60 cm od matenice. Vyjmuté kořeny se rozřežou na kousky, a přes zimu se uloží do písku na chladném místě (třeba sklep). Jestli se řízky ujmou a správně porostu závisí i na délce řízku a vlhkosti půdy. Už na podzim si musíme připravit půdu, do níž budeme řízky sázet. Půdu je potřeba zpracovat zhruba do hloubky 30 cm. řízky se sází velmi brzy na jaře. Řízky se vysazují ručně do asi 10 cm. Řízky se kladou těsně vedle sebe a pak se zasypou zeminou. Po vysázení se ještě zemina překryje humusem, nebo chlévskou mrvou. O řízky je potřeba se starat i přes léto, musí se kypřit půda a zbavovat se plevele, který by keři ubíral živiny. Při správném ošetření vyžene rostlina už během léta alespoň jeden letorost. Na podzim je potřeba rostliny dobývat.

Zdroj: Jak množit maliny

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU