Řízkováním lze rozmnožit téměř všechny druhy rostlin včetně růží. Vždy používejte výhony s minimálně třemi až pěti pupeny (očky). Řízky odebírejte ze silnějších vyzrálých letorostů za bezmrazého počasí, nesmějí se už nalévat pupeny. Dřevité řízky ustřihněte v délce 20–30 cm. Šikmý řez pod listovým kolénkem se používá na spodním, rovný řez na horním konci řízku. Odebrané řízky rychle ztrácejí svou sílu, proto je uložte do chladu, do místnosti, ve které nebude mrznout, a nejlépe do vlhkého písku. Nebo řízky založte do země na venkovní stanoviště. Připravené, označené a nasvazkované řízky zapusťte tak hluboko, aby vyčnívala pouze 2–3 tažná očka. Zde zůstanou až do jara. V březnu je můžete začít sázet; mírně šikmo, až po vrchní očko. Lze je ještě přikrýt ze začátku skleněnou lahví, abyste si byli jisti, že výhonek nevymrzne.
V naší poradně s názvem POUŽITÍ VÝHONKŮ ODSTŘIHNUTÝCH V ÚNORU NA VÝSADBU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Vanduch.
Dobrý den. Jsem úplný začátečník v pěstování révy a navíc z Valašska, kde lidé znali úplně jiné ovoce. Ale
dostal jsem od kamaráda 30ti centimetrové větvičky révy, které vystřihoval v březnu na zasazení. Kupodivu se všechny chytly. Je to nějaká modrá odrůda, ale moc se k nám do n.m.v. 690 m nehodí. Když je teplý rok, je i trochu nasládlá. Zajímalo by mně však, jestli se tímto způsobem rozmnožuje vinná réva. Všude čtu o sazeničkách, kontejnerovém způsobu atd. Děkuji za odpověď. Zdeněk z Valašska.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud vás zajímá jakým způsobem se rozmnožuje vinná réva, tak si můžete přečíst náš článek o množení vinné révy řízkováním, kde se dozvíte, jak se to dělá: www.ceskenapady.cz/m…
Dáváte-li přednost shlédnutí názorného návodu na množení vinné révy, tak se můžete podívat na toto video, kde je to ukázáno, krok po kroku: www.youtube.com/watc…
Všechny druhy fíkusů se množí řízkováním. Pro dřevité řízky je dobré použít stimulátor, který podpoří růst kořenového systému nové rostliny. Řízky s měkkým zeleným kmínkem stimulaci většinou nepotřebují a kořeny tvoří bezproblémově. Další metodu množení představuje u keříčkových fíkusů hřížení. Dřevitou větvičku, kterou chcete hřížit, nejprve potřete stimulátorem, pak ji zafixujte a zahrabte do substrátu. Kořeny se utvoří během několika týdnů.
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
Bobkovišně lze množit řízkováním. Řízky se odebírají ke konci letních prázdnin. Musí být cca 10 cm dlouhé a ponecháme jim pouze 2–3 listy. Řízky nejprve namočíme do růstového stimulátoru, poté vysadíme do mobilních nádob a na zahradu je umístíme až na jaře. Plody obsahují semena, ale dle zkušeností se nedoporučuje množení jejich pomocí.
Jak jsme se již zmínili výše, druhů a odrůd růží je nepřeberné množství. Některé jsou sice okouzlující, ale často zhýčkané a podléhající různým chorobám, existují však i růže houževnaté a odolné. Pokud je pro vás nenáročnost na péči důležitější než šlechtěné květy, vybírejte si při nákupu raději původní, botanické druhy růží, ze kterých se nové odrůdy šlechtily, například růži alpskou či galskou. Jsou mrazuvzdorné a odolné vůči chorobám. Zájem o růže spočívá také v jejich nezměrné rozmanitosti. Popínavé růže vytvářejí nádherné zelené stěny, záhony starých a sadových růží velkokvětých a mnohokvětých (čajohybridy, polyantky a floribundy) zase nabízejí hojnost velkolepých květů. A minirůže? Ty vytvářejí záplavu barev na nejmenším možném prostoru. Záleží tedy jen na vás, pro které z nich se rozhodnete.
V diskuzi MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
Koncem října zkracujte o třetinu velkokvěté i mnohokvěté růže. U popínavých růží vyřežtee slabé výhony a zkraťte jen postranní větve, které kvetly. Vhodným způsoben ochrany před mrazem je přisypání zeminy (nejlépe kompostu) ke kořenům růže do výše 20–30 cm. Choulostivější odrůdy přikryjte raději ještě chvojím.
Interiérovým růžím dopřejte zimní odpočinek, to znamená, nehnojte je, přesuňte je na chladnější místo a méně zalévejte.
V diskuzi PĚSTOVÁNÍ RŮŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Kučerová.
Chtěla bych poprosit o radu proč mi nekvetou růže.zalévám a starám se o ně denně a přihnojuji je kristalonem na plody a květ.Děkuji Kučerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Kučerová.
Dobrý den prosím o odpověď na otázku,proč mi nekvetly růže.Dostala jsem na jaře tři sazenice růží,keřových,ale ani jedna nekvetla.Starala jsem se prakticky denně,pžihnojovala,zalevala atd.Je pro mě tajemstvým,jakou mají barvu.Prosím o odpověď a děkuji předem Kučerová
Bobkovišeň lze snadno množit řízkováním nebo výsevem. Množenířízkováním je však mnohem rychlejší. Řízky si můžete připravit ve velkém množství při každoročním prořezávání těchto bujně rostoucích rostlin obvykle na přelomu června a července. Použít můžete jak zelené výhonky tak i odřezky z loňského dřeva. Chcete-li vypěstovat bobkovišeň ze semínek, odstraňte semena ze zralých plodů na podzim a nechte je uschnout. S klíčením začněte v únoru. Semínka totiž potřebují bobtnat několik týdnů v chladu při teplotě kolem čtyř stupňů Celsia. Poté se umístí do květináče pro semenáče se směsi písku a zahradní zeminy při trvale nízkých teplotách. Ideálním prostředím pro bobtnání je lednička nebo nevytápěné schodiště. Po vyklíčení se rostliny mohou přesunout na chladné, ale světlé místo. Když sazenice dosáhnou velikosti několika centimetrů, umístí se do normální zeminy a později do vlastních malých květináčů. Na podzim pak můžete dát bobkoišeň na zahradu.
V diskuzi MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Studecká.
moje orchidej má místo květů narostlé nové malé lístky,co s nimi,je možné je nějakým způsobem použít pro množení,nebo je mám odlomit,ustřihnout,nebo snad nějak jinak,díky za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Trhlíková.
Mám např. jednu, asi Dendrobium ( úzké dlouhé) a ta má narostlé listy s kořeny. Teď ji ještě chvilku nechám a pak zasadím . Byla při koupi modrá, pak ještě jednou kvetla tak jsem zvědavá, co to udělá. Ten druhý květ byl ale bílý.
Skalníky se množí výsevem, semena je nutno stratifikovat ihned po sklizni (po uzrání) a zjara je vyséváme buď pod sklo, nebo do volné půdy. Od počátku léta lze rostliny množit i vegetativně, řízkováním, sorty s listy neopadavými řízkujeme o něco později.
V naší poradně s názvem MNOŽENÍ HABRU ŘÍZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šmíd.
Vážení,
jaká by měly být velké řízky, délka průměr, stáří a pod.
Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Habr obecný se množí vrcholovými řízky dlouhými přibližně 20 cm. Toto vegetativní množení je jednoduché a lze s ním získat mnoho mladých rostlinek například pro založení živého plotu. Jak přesně tuto techniku zvládnout, se můžete dozvědět v následujícím videu. youtu.be/sqfzX9SZfKc
Muškáty pocházejí z Afriky a existuje obrovské množství druhů. U nás jsou k vidění pelargonie vzpřímené a převislé. Důležité je, abychom vždy řízkovali kompaktní části rostlin, které jsou zdravé a nenapadené škůdci. Vždy odebíráme pouze vrcholové řízky o délce 5–8 cm, jejichž spodní konce ponoříme nejprve do růstového stimulátoru, poté sázíme do připravených květináčků naplněných nejlépe perlitem nebo substrátem pro výsev a množení. Po zakořenění, to je asi po 3 týdnech, přesazujeme do květináčů naplněných zahradnickým substrátem.
V diskuzi PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Yvona Čejková.
Dobrý den, dá se katalpa Nana množit řízkováním?
Pokud ano, v jakém období?
Předem za odpověď děkuji
Yvona
Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.
Množení muškátů semeny
Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.
Množení muškátů řízkováním
Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.
Réva vinná se dá množit dvěma způsoby, buď vegetativním, nebo generativním. Vegetativní množení spočívá v nařezání menších či větších částí z původní rostliny a zabezpečení jejich dalšího růstu. Jedná se například o meristémové množení, štěpování, hřížení, řízkování. Svým způsobem jde u všech těchto způsobů o klonování původního keře s dobrými vlastnostmi. Generativní způsob spočívá v přirozeném způsobu množení semeny.
Surfinie je možno množit dvěma způsoby, a to semenným anebo u nás nejčastěji používaným způsobem – řízkováním. Řízkování provádějte v aktivním období, ne v době, kdy surfinie odpočívá. Seřízněte vrcholek surfinie těsně pod kolénkem, nechte zaschnout, nejlépe do druhého dne, ne na slunci, odstraňte spodní list a zapíchněte do zeminy smíchaného písku s rašelinou, ta nesmí být přelitá, aby výhonek hned neuhnil, stejně tak tento odřezek můžete dát do sklenice s vodou a až pustí kořeny, tak ho přesadit do substrátu.
Túje jsou jehličnaté stálezelené okrasné dřeviny různých velikostí, rostoucí po celé Evropě. Můžeme se setkat se stromky o výšce 30 cm, ale také se stromy, které mají více než 20 m. Také tyto rostliny lze množit řízkováním. Větvičku nařízneme pod rozvětvením a špičkou nože pak řízek s patkou odřízneme, nebo lehce nařízneme a odtrhneme s patkou. Řízek se již dále neupravuje. Optimální délka řízků je 15–20 cm. Delší řízky nejsou vhodné, protože špatně koření, můžeme však použít řízky kratší, nejméně však cca 10 cm. Upravené řízky ihned napícháme do množárenského substrátu, který si můžeme připravit z rašeliny a písku v poměru 1 : 1 nebo koupit. Na počátku potřebují řízky teplotu v rozmezí 6–10 °C a překrývají se fólií, aby se udržela vysoká vzdušná vlhkost. Později, při zakořenění, se teplota může zvýšit na 15 °C.
Pokud se během léta rozhodnete množit ostružiny řízkováním, tak vězte, že nejlepších výsledků dosáhnete použitím přírodního růstového hormonu - kyseliny indol-3-máselné [1]. Kyselina indol-3-máselná se používá u mnoha plodin a okrasných rostlin k podpoře růstu a vývoje kořenů, květů a plodů a ke zvýšení výnosů plodin. Úspěšně byla také použita ve vědecké studii zkoumající její vliv na zakoření ostružin [1], kde jasně prokázala pozitivní vliv. Její obchodní název je IBA. IBA je rostlinný hormon z rodiny auxinů a je složkou mnoha komerčních zahradnických produktů pro zakořenění rostlin.
Na našem trhu ji obsahují například výrobky Clonex. K monstróznímu zakořenění ostružin potřebujete gel a sprej. Clonex Rooting Gel je vysoce účinný zakořeňovací gel na vodní bázi vyvinutý společností Growth Technology™ Ltd ve Spojených státech. Je to houževnatý gel, který zůstane v kontaktu kolem stonku. Gel utěsní řezanou tkáň a poté dodává hormony potřebné k podpoře vývoje kořenových buněk. Vyrábí se za přísných farmaceutických laboratorních podmínek, a proto je o roky napřed před staromódními hormony a prášky.
Od roku 1988 je Clonex Rooting Gel průkopníkem v množení rostlin s miliardami úspěšně zakořeněných řízků všech druhů rostlin, které člověk zná.
Receptura Clonex byla vyladěna tak, aby umožnila explozivní vývoj kořenů, a z tohoto důvodu na ní profesionální pěstitelé a školky nedají dopustit, pokud jde o úspěšné a ziskové množení rostlin. Receptura je zcela bez alkoholu.
Je k dispozici v 15ml baleních na jedno použití, nebo v 100ml a 250ml lahvičkách se širokým hrdlem. Jedno 15ml jednorázové balení ošetří přibližně 50 rostlinných řízků. Zde je uvedena cena a také obrázky, jak výrobek vypadá: Clonex Rooting Gel cena. Před odběrem řízků budete potřebovat také sprej Clonex Mist. Zde je vidět jak vypadá a kolik stojí: Clonex Mist cena.
Rosa je rod keřovitých rostlin, který se ve volné přírodě vyskytuje v mírném pásu severní polokoule. Dělí se na čtyři podrody a ty se dále dělí na sekce, jako je růže polní, šípková, kaštanová, šedá, podhorská, křovištní, malokvětá, plstnaná, svrasklá a řada dalších. Růže jsou opadavé, vzácně i stálezelené dřeviny. Větve a větvičky jsou až na některé výjimky ostnité. Listy růží jsou střídavé se zubatým okrajem, zakončené jedním lístkem, tedy lichozpeřené, a nejčastěji pětičetné; někdy chlupaté až přisedle žláznaté. Jejich vytrvalé palisty jsou zpravidla přirostlé k řapíku. Důležitou součástí popisu listů, která vystupuje do popředí u prošlechtěných růží, je i sytost vybarvení a jejich lesk. Květy jsou oboupohlavní; u původních botanických druhů mají miskovitý tvar a jsou umístěny jednotlivě nebo ve víceméně chudých (výjimečně bohatých) květenstvích. Velikost květů se u divoce rostoucích růží pohybuje od 2 asi do 10 cm. Barva divokých růží je nejčastěji růžová, a to v různě sytých odstínech, pak čistě bílá, fialově červená; jen málo druhů je žlutých. Plodem je dužnatý šípek, obsahující vitamín C a karoteny. Růže obsahují v okvětních plátcích směsi aromatických silic, takže se můžeme v některých zemích setkat s rozšířeným pěstováním olejodárných růží.
Orchideje lze rozmnožovat dělením či řízkováním spících pupenů. Odříznutá část musí mít nejméně dva vzdušné kořeny. Pro řízky si připravte velmi vzdušný substrát s velkým obsahem mechu a malým obsahem živin. Doporučuje se přidat vermikult, který pomáhá (stejně jako mech) zadržovat vodu. Přesto raději řízky minimálně několikrát denně vlhčete jemným rozprašovačem. K udržení vlhkosti pomůže i překrytí igelitem. Buďte trpěliví, řízky začnou kořenit nejdříve za 25 dní.
U některých druhů orchidejí můžete novou rostlinu získat v případě, že orchidej vytvoří takzvanou keiki. To je dceřiná rostlinka, která vyrazí ze spícího očka na bázi mateřské rostliny nebo na jejím květním stvolu. Keiki na orchidejích obvykle vznikají v situaci, kdy mateřské rostliny z různých důvodů strádají. Tuto novou rostlinku jednoduše zasadíte do substrátu pro orchideje.
Tato skupina zahrnuje velké množství šplhavých a popínavých růží. Ty, které pocházejí z botanických druhů, vykvétají jen jednou, ale jsou velice bujné a nejlépe vypadají na zdech. Ty méně vzrůstné a pocházející z čajohybridů jsou vhodné na ploty a zástěny a kvetou opakovaně. Další, takzvané gamblery jsou statné, mají však ohebné stonky a lze je tvarovat přes oblouky a pergoly. Tyto růže se vyznačují dlouhými výhony, které nevymrzají. Jde tedy v podstatě o růže sadové, které se nedokážou udržet ve vzpřímené poloze. Nemají samy žádné úponky nebo jiná „zařízení“, která by jim umožňovala aktivně se popínat. Opírají se pouze o konstrukci a musí být přivazovány. Za minimální výšku se u pnoucích růží považují 2 metry. Skupina zahrnuje odrůdy jednou i opakovaně kvetoucí (remontující) s květy plnými, vzácněji prázdnými. Přechod mezi růžemi pnoucími a sadovými, ale i pokryvnými, není v některých případech přesně vymezen a tutéž růži můžete tedy využít různými způsoby.
