Rychlá odpověď:
Zelená skalice (síran železnatý) se používá především k hubení mechu v trávníku a k doplnění železa rostlinám. Běžná dávka je přibližně 4–5 g na 1 m² trávníku, tedy asi 40–50 g na 10 m². Po aplikaci mech během několika hodin tmavne a během několika dní odumírá. Je nutné dávat pozor na beton a dlažbu, protože skalice může zanechat rezavé skvrny.
Mech v trávníku patří mezi nejčastější problémy starších zahrad. Objevuje se hlavně tam, kde je půda kyselá, utužená nebo kde trávník trpí nedostatkem světla. Pokud se mech nechá bez zásahu, dokáže během několika sezón vytlačit velkou část trávy.
Jedním z nejrychlejších způsobů, jak růst mechu zastavit, je použití zelené skalice. Tento jednoduchý přípravek používají zahradníci už desítky let. Aby ale fungoval správně a trávník nepoškodil, je důležité znát správné dávkování, způsob aplikace a také nejčastější chyby.
FAQ – často kladené otázky
Kolik zelené skalice na 10 m² trávníku?
Na běžné odstranění mechu se používá přibližně 40 až 50 gramů zelené skalice na 10 m² trávníku. Toto množství odpovídá asi 4–5 g na m² a ve většině případů stačí k potlačení mechu.
Pokud je trávník silně napaden mechem, může být potřeba dávku mírně zvýšit. Z praxe se ale ukazuje, že je bezpečnější začít se standardní dávkou a aplikaci případně po několika týdnech zopakovat. Příliš silná koncentrace totiž může oslabit trávník nebo vytvořit tmavé skvrny. Správné dávkování zelené skalice je proto klíčem k dobrému výsledku.
Jak rychle zelená skalice zabije mech?
Účinek bývá velmi rychlý. Po aplikaci začne mech obvykle tmavnout během několika hodin a během několika dní postupně odumírá.
První změnu barvy lze často pozorovat už tentýž den. Mech nejprve ztmavne, potom zčerná a během přibližně jednoho týdne je možné ho z trávníku snadno odstranit. Tento proces je typickým znakem, že zelená skalice na mech funguje správně. Pokud mech ani po několika dnech nemění barvu, může být roztok příliš slabý nebo byl rychle smyt deštěm.
Může zelená skalice spálit trávník?
Ano, při výrazně vyšší koncentraci může zelená skalice poškodit trávník. Nejčastěji se to stává při nerovnoměrné aplikaci nebo při použití příliš silného roztoku.
Při správném dávkování je ale riziko velmi malé. Tráva je vůči účinku síranu železnatého mnohem odolnější než mech. Pokud se objeví tmavší nebo oslabená místa, většinou se během několika týdnů zregenerují. Nejlepší prevencí je rovnoměrná aplikace roztoku a dodržení doporučeného dávkování zelené skalice.
Jak dlouho zůstává zelená skalice v půdě?
Zelená skalice nezůstává v půdě dlouhodobě. Postupně se rozkládá a její účinek se během několika týdnů výrazně snižuje.
Železo obsažené ve skalici se může částečně vázat v půdě, ale většina účinku se projeví během prvních dnů po aplikaci. Proto se při silném napadení mechem někdy provádí opakovaná aplikace zelené skalice během jedné sezóny. Dlouhodobé negativní působení na půdu je při běžném používání velmi nepravděpodobné.
Je zelená skalice jedovatá?
Zelená skalice není vysoce toxická látka, ale je potřeba s ní zacházet opatrně. Při přímém kontaktu může dráždit pokožku nebo oči.
Při práci je vhodné používat ochranné rukavice a vyhnout se vdechování prachu z krystalů. Po aplikaci na trávník je dobré zabránit tomu, aby se roztok dostal do očí nebo na otevřené rány. Při běžném zahradním použití je ale zelená skalice bezpečná, pokud se dodržují základní pravidla manipulace.
Pomáhá zelená skalice také na chlorózu rostlin?
Ano, zelená skalice může pomoci při chloróze způsobené
První postřik vinné révy se provádí ve fázi 2–4 pravých listů, nikoli podle konkrétního data v kalendáři.
Právě v tomto období začíná být réva citlivá na první infekce, zejména padlí a plíseň révovou. Pokud je teplé a vlhké počasí, má první postřik vinné révy zásadní význam pro průběh celé sezóny. Při suchém a chladném jaru je možné zásah mírně odložit, ale čekání na viditelné příznaky je téměř vždy pozdě.
Co když jsem první postřik nestihl?
Pokud jste první postřik nestihl, není vše ztraceno, ale je nutné jednat rychle.
V takovém případě je důležité okamžitě zhodnotit stav listů a počasí. Pokud ještě nejsou patrné příznaky chorob, lze situaci často dohnat jedním cíleným preventivním zásahem. Jakmile se ale objeví skvrny nebo povlaky, opožděné stříkání vinné révy už jen tlumí problém a nelze očekávat stejný výsledek jako při správném načasování.
Stříkat vinnou révu před deštěm, nebo po dešti?
Obecně je lepší stříkat před deštěm, pokud se očekává jen slabý nebo přeháňkový déšť.
Mnohé přípravky potřebují určitou dobu, aby se na listech uchytily. Silný déšť krátce po aplikaci však může účinnost snížit. Pokud prší dlouhodobě, je někdy lepší počkat na krátké okno sucha. Stříkání vinné révy před deštěm má smysl pouze tehdy, když je dostatek času na zaschnutí postřiku.
Jak poznám, že už je na postřik pozdě?
Na postřik je pozdě ve chvíli, kdy je infekce silně rozvinutá a viditelná na většině listů.
Typickým znakem je rozsáhlé napadení, zasychání listů nebo silný bílý povlak u padlí. V takové situaci pozdní postřik vinné révy chorobu nezastaví, pouze zpomalí její šíření. Smysluplnější je odstranění napadených částí a příprava lepší ochrany pro další sezónu.
Kolikrát za rok je nutné vinnou révu stříkat?
Počet postřiků závisí na počasí, lokalitě a způsobu pěstování.
U jednoho keře na zahradě často stačí dva až tři správně načasované zásahy. Ve vlhkých oblastech nebo při deštivém létě může být postřiků více. Jak často stříkat vinnou révu nelze říci jedním číslem, ale vždy je lepší méně zásahů v pravý čas než mnoho zásahů pozdě.
Má smysl stříkat vinnou révu bez viditelných příznaků?
Ano, právě preventivní postřik má největší účinek.
Plíseň i padlí se vyvíjejí skrytě a ve chvíli, kdy jsou viditelné, je infekce často rozběhnutá. Preventivní stříkání vinné révy chrání listy ještě před napadením a snižuje potřebu dalších zásahů. Čekání na příznaky je nejčastější chybou začátečníků.
Co když jsem vinnou révu nikdy nestříkal?
Pokud réva nebyla nikdy stříkaná a přesto plodí, může jít o výjimečně příznivé podmínky.
Přestože je měď organická, je ve vysokých koncentracích nebezpečná pro lidi i zvířata. Při použití postřiku modrou skalicí je třeba dbát na ochranu pokožky a očí, stejně jako u jiných chemikálií pro domácnost. Pokuste se provést postřik za klidného dne. Tím zajistíte, že většina mědi půjde na strom a ne na vás a okolí. Měď je zvláště toxická pro ryby, proto buďte zvlášť opatrní při postřiku v blízkosti rybníků.
Během aplikace postřiku je možné že budete zasaženi síranem měďnatým alias modrou skalicí. Pokud je síran měďnatý absorbován kůží nebo očima, může způsobit pocit pálení a štípání. To může mít za následek svědění, ekzém, a pokud se dostane do očí, tak konjunktivitidu, zánět, otoky nebo podráždění rohovky.
Modráskalice může způsobit vážné podráždění očí. Konzumace velkého množství modré skalice může vést k nevolnosti, zvracení a poškození tělesných tkání, krevních buněk, jater a ledvin. Při extrémních expozicích může dojít k šoku a smrti.
Modráskalice je silné oxidační činidlo a v závislosti na požité dávce může vést k rozsáhlému poškození buněk. Systémové účinky otravy se projevují především na červených krvinkách, gastrointestinálním systému, ledvinách a kardiovaskulárním systému.
V naší poradně s názvem POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda Glücková.
Dobrý den.Prosím pěkně o radu.Máme už starší vinohrad,odrůdy vše rezistentní,celkem 15 hlav.Zdravotní stav je každým rokem dobrá,ale na kmínkách je šedý povlak kůra se dá prsty odloupnout,ale ne všude,někde drží více.V prodejně mi ing.agro paní prodala zelenou skalici,ale nevím jaký roztok namíchat.Děkuji Vám mnohokrát za radu.Glücková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zelená skalice je rychle působící hnojivo určené pro doplnění železa ve výživě rostlin během vegetace. Železo je důležitý prvek výživy, ovlivňuje tvorbu chlorofylu, růst, vybarvení a vzhled rostlin. Jeho nedostatek se projevuje zejména u jádrovin, peckovin, jahodníku a vinné révy místním žloutnutím listů, tzv. chloroza (žloutenka) s následným poškozením a snížením úrody plodů.
Postrik na list se provádí v červnu. Zelená skalice se rozmíchá ve vodě v poměru 3g na litr vody.
Když se vám réva ujme, začne na jaře rašit a z hlavních oček vyběhnou silné výhony. Vedle nich se však probudí také „spící neviditelná“ očka, jejichž slabé výhony musíte vylomením odstranit. Takže by vám měly zůstat jen dva hlavní výhony. Zeminu opět přihrňte k sazenici, teprve v červnu kopečky země (růvky) postupně rozhrnujte a během července silnější ze dvou silných výhonů začněte vést podle opory, to znamená, přivažte ho ke kolíku nebo ke drátěnce. Ten druhý buď zcela odstraňte, nebo zkraťte cca na délku 15 cm. Tento zkrácený výhon vám vytvoří řadu oček, která pak můžete využít v případě, že by hlavní výhon v zimě vymrzl. Půdu kolem sazenic kypřete a odplevelujte. Plné hnojivo použijte poprvé začátkem léta, podruhé začátkem srpna. Na podzim kolem sazenice zryjte půdu a přidejte vyzrálý kompost nebo zetlelý hnůj. Před zimou k sazenici opět přihrňte okolní zeminu.
Péče ve 2. roce
Na jaře odhrňte půdu a kratší ze dvou výhonů zakraťte na 1 očko. Pokud je delší výhon vyzrálý a silný asi jako tužka, sestřihněte ho na 60–90 cm, podle toho, jak vysoký chcete mít budoucí kmen. Je-li však tento výhon slabý a málo vyzrálý, zkraťte ho na 2 očka, ostatní výhony odstraňte. Během roku vám budou přirůstat další výhony a takzvané fazochy (neplodné výrůstky, zálistky, které je potřeba odstraňovat stejně jako u rajčat). Během léta přihnojujte, ošetřujte proti houbovým chorobám, na podzim zaryjte hnůj nebo kompost a přidejte menší množství kombinovaného hnojiva. Do podzimu mohou výhony dorůst až do délky 1,5–2 m. Je tedy čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek volně přivazujte k opoře, nejlépe páskami z PVC. Na zimu opět nahrňte zeminu a vytvořte růvek, který ochrání očka před mrazem.
Péče v dalších letech
Brzy zjara se provádí řez dle způsobu vedení révy. Řez by měl být hotov do poloviny března, pokud však trvá nebezpečí příchodu silnějších mrazů, révu zatím neřežte, mráz by snadno poškodil očka. Neořezaný keř snáší zimní mrazy lépe. Je třeba si uvědomit, že kvalitní plodné letorosty vyrůstají z loňského dřeva, a proto je nutné zabezpečit jeho obnovu řezem. U stolních odrůd obvykle platí, že nejlepší hrozny vyrůstají na výhonech vyrostlých z 5–7 očka, proto je u nich lepší delší řez na takzvané tažně. Řez má vliv na plodnost révy, provádějte ho tedy vždy svědomitě. Účelem řezu je, aby réva dala sice menší počet hroznů, ale o to větších a vyvinutějších. Řezem se také udržuje keř ve vhodném tvaru. U nás je asi nejčastěji používaný řez na hlavu, aby se vytvořilo kolínko, ze kterého se nechají vyrůst 2–3 hlavní výhony (tažně), z nichž se bude
V naší poradně s názvem POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Holub.
Zdravím, používal jsem m.j. na révu Quadris max, ale už se nevyrábí. Je za něj prosím nějaká adekvátní náhrada? Děkuji a hezký den. Petr Holub, Znojmo
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jako plnohodnotnou náhradu místo přípravku Quadris max můžete na vinnourévu použít jíchu z Otrivy a Folpanu. Oboje dostupné v maloobchodě, ceny můžete vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledej… https://www.zbozi.cz/hledej…
Smícháním těchto dvou přípravků docílíte stejného obsahu účinných látek, jako byly v přípravku Quadris max.
Čistý síran měďnatý (modráskalice, CuSO4) je anorganická sloučenina, která se přirozeně vyskytuje v přírodě, ale častěji je vyrobena člověkem z přírodních složek – mědi a síry. Produkty, které obsahují modrou skalici, jsou s omezeními povoleny v certifikovaném ekologickém zemědělství.
Modráskalice patří mezi měďnaté fungicidy. Obecně tyto postřiky obsahují různé přísady a inertní přísady, ale je to měď, která v nich funguje. Různé produkty budou obsahovat různá množství mědi. Obecně řečeno, čím více mědi ve směsi, tím lépe bude fungovat při prevenci chorob, které napadají ovocné stromy.
Povětrnostní podmínky hrají významnou roli v účinnosti modré skalice, protože ji lze smýt deštěm nebo závlahou.
V naší poradně s názvem MODRÁ SKALICE NA POSTŘIK STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Jak správně namíchat rostok Skalice modré na postřik broskvoní? Děkuji za odpověď.Jiří Hihlán
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejběžněji používaným postřikem k prevenci houbovitých nemocí broskvoní, ale i vinné révy, jabloní, hrušek a dalších ovocných stromů se nejvíce používá Bordeauxská jícha. Téměř všechny pesticidy nejsou odolné vůči dešťové erozi. Pouze Bordeauxská jícha, pokud se před deštěm nastříká a nechá zaschnout, v podstatě zabrání tomu, abyste v následujících 20 dnech onemocněli, i když neustále prší. Pokud máte broskvoň nebo nektarinku a loni se jí stočily listy, postříkejte ji začátkem března a potom těsně před rozpukem pupenů.
Jak se správně namíchá Bordeauxská jícha, se dozvíte v tomto našem článku https://www.vinna-reva-pest…
Mnoho lidí se ptá, jak rychle se po aplikaci zelené skalice projeví její účinek. Ve skutečnosti patří mezi nejrychleji působící prostředky na mech v trávníku. Pokud je roztok připraven správně a aplikuje se na vlhký trávník, první změny bývají viditelné už během několika hodin.
Mech reaguje na síran železnatý velmi citlivě. Jeho pletiva začnou po kontaktu s roztokem postupně odumírat. Typickým znakem je změna barvy – mech nejprve tmavne, potom černá a během několika dní úplně odumře.
Následující přehled ukazuje orientační průběh účinku, který jsem pozoroval při použití zelené skalice na vlastní zahradě.
Čas po aplikaci
Co se děje
6 hodin
mech začíná tmavnout
24 hodin
většina mechu má tmavě hnědou barvu
3 dny
mech odumírá a ztrácí strukturu
7 dní
mech lze snadno vyhrabat z trávníku
14 dní
trávník začíná regenerovat
Je důležité si uvědomit, že zelená skalice mech pouze usmrtí. Samotné odstranění z trávníku je potřeba provést mechanicky. Nejčastěji se používají hrábě nebo vertikutátor, který odumřelý mech vytáhne z povrchu půdy.
Pokud se mech z trávníku neodstraní, zůstane na povrchu jako tmavá vrstva a může bránit růstu nové trávy. Proto je ideální naplánovat vyhrabání mechu asi týden po aplikaci skalice.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Na co všechno se zelená skalice používá na zahradě
Ačkoli je zelená skalice nejznámější jako prostředek proti mechu v trávníku, její využití na zahradě je mnohem širší. Díky obsahu železa může pomoci také některým rostlinám, které trpí jeho nedostatkem.
Nedostatek železa se často projevuje takzvanou chlorózou. Listy rostlin žloutnou, zatímco žilky zůstávají zelené. V takovém případě může malé množství zelené skalice pomoci rostlinám vrátit zdravou barvu.
Nejčastější využití zelené skalice na zahradě:
hubení mechu v trávníku
zlepšení barvy trávníku
pomoc při chloróze rostlin
doplnění železa do půdy
Někteří zahradníci používají zelenou skalici také u některých okrasných rostlin. Typicky jde například o hortenzie, růže nebo jahody, které mohou při nedostatku železa ztrácet sytou barvu listů.
Je ale vždy potřeba používat velmi malé dávky. Zelená skalice je poměrně silná látka a nadměrné množství by mohlo rostlinám spíše uškodit než pomoci.
Ve svém příspěvku ZAZIMOVAT VINNOU PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan Blažek.
Mám letos vysazený mladý keřík vinné révy má zhruba 25 cm., a pár malých lístku. Co mám dělat, aby mi to nezmrzlo, bydlím na upatí Beskyd,- Frýdlant n.Ostr. Přesně nevím, jak se odruda jmenuje, díky moc za odpověd.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kolik zelené skalice na m²? Přesná tabulka dávkování
Jedna z nejčastějších otázek při použití tohoto přípravku je jednoduchá: kolik zelené skalice použít na trávník. Správné dávkování je totiž zásadní. Příliš slabá koncentrace mech téměř neovlivní a příliš silná může naopak poškodit trávu nebo způsobit nevzhledné skvrny v okolí.
V běžné zahradní praxi se používá relativně malá dávka. Zelená skalice je totiž poměrně silná látka a k dosažení účinku stačí malé množství. Následující tabulka ukazuje orientační dávky podle velikosti plochy.
Plocha trávníku
Množství zelené skalice
5 m²
20–25 g
10 m²
40–50 g
20 m²
80–100 g
50 m²
200–250 g
100 m²
400–500 g
Pokud je trávník silně napaden mechem, lze dávku mírně zvýšit. Z vlastní zkušenosti ale doporučuji začít spíše opatrně. Silnější koncentrace není vždy lepší a často je výhodnější aplikaci po několika týdnech zopakovat.
Velmi důležité je také rovnoměrné rozptýlení roztoku. Pokud se na některém místě dostane výrazně více skalice, může se objevit tmavší nebo oslabené místo v trávníku.
V naší poradně s názvem ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Děkuji za odpověď, ale tohle jsme zkoušeli, ale vzhledem k tomu, že víno mám roztaženo ve svahu a prostor, který bych takhle měla ochránit je velký (to by musela být snad nějaká konstrukce). Nikde na vinici jsem nic podobného neviděla.
Je nějaká jiná cesta k ochraně?
s pozdravem
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Když nechcete stavět kolem révy konstrukci, tak můžete ještě vyzkoušet přírodní repelenty ve formě rostlin. Létající hmyz výrazně odpuzují muškáty - pelargonie a nebo také afrikány. Zkuste jimi osázet okolí rostliny. Můžete je také ještě doplnit o levanduli, bazalku, meduňku, mátu a šalvěj. Všechny tyto rostliny odpuzují létající hmyz.
Nedoporučuji aplikovat na plody révy nějaké pesticidy nebo repelenty, protože to všechno později sníte.
Pokud nic nepomůže, tak přesaďte révu na jiné místo.
Stále se zabýváme ošetřováním dospělých révových keřů v plodné vinici. Co všechno však musíme vědět a udělat, chceme-li si vinici teprve založit?
To je otázka na nejméně dvě hodiny povídání. Takže si to rozdělíme. Dnes bychom se věnovali spíše přípravným pracím a vlastní výsadbu si necháme zase na jindy.
Ze všeho nejdůležitější je posoudit, zda v místě zamýšlené budoucí vinice jsou podmínky vhodné pro vinnou révu. Pokud tuhle otázku řeší někdo, kdo se stane profesionálním velkoproducentem, má nad sebou bič, který se jmenuje: finanční prostředky. Založit vinici, která by ho v budoucnu měla uživit, je nemalá investice, proto musí být všechno důkladně prověřeno a promyšleno. Z tohoto pohledu jsou na tom zahrádkáři mnohonásobně lépe. Úplně nejjednodušším kritériem vhodnosti pro pěstování révy je srovnání se zdařilým pěstováním meruněk či broskví. Daří se v daném místě tyto dva ovocné druhy pěstovat? Pokud ano, révě se bude dařit také. Avšak návštěvníci těchto webových stránek patrně mají hlubší zájem o pěstování révy a proto se na tuto otázku podíváme podrobněji.
Nejdůležitějších faktorem podle Vašeho přirovnání asi bude dostatek sluníčka.
Samozřejmě, réva je přece teplomilná. Vhodnost dané lokality se posuzuje podle veličiny zvané suma aktivních nebo suma efektivních teplot. Myslím, že nám budou stačit ty aktivní. Pro révu vinnou je aktivním dnem takový den, kdy průměrná denní teplota je vyšší než 10°C. Hodnoty těchto aktivních teplot, tedy průměrných denních teplot (např. 10,2°C, 14,8°C nebo třeba 25,5°C) se sečtou za celý rok a na této sumě pak závisí výběr ranějších nebo pozdnějších odrůd. Pro ty úplně nejranější odrůdy, jako je např. kdysi značně rozšířená odrůda Čabaňská perla, či pro nově povolené Jakubské, je minimální hodnota sumy aktivních teplot 2 200°C. Hodnoty okolo 2 500°C jsou přiměřené pro středně rané odrůdy, jako je například Müller Thurgau nebo Modrý Portugal. A pozdní odrůdy, jako například Ryzlink rýnský, odrůdy z rodiny Rulandských, Tramín červený či Ryzlink vlašský, vyžadují hodnotu sumy aktivních teplot okolo 2 700°C.
Réva je také světlomilná, proto je potřeba ji umístit na sluníčko, rozhodně by neměla být zastíněna stromy. Nejvíce světla potřebuje pochopitelně při dozrávání hroznů, ale také při iniciaci oček, o které jsme mluvili před chvílí.
Možnost pěstování révy je určitě také limitována nadmořskou výškou. Existuje nějaká číselně vyjádřitelná hranice?
No ovšemže. Hranice nadmořské výšky možného pěstování révy úzce souvisí s dalšími klimatickými faktory, např. zda jde o přímořské klima nebo kontinentální. V našich klimatických podmínkách se za bezpečnou pro révu považuje nadmořská výška přibližně do 250 m. Samozřejmě, že se mohou ozva
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.
Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.
Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.
Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.
Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Druhy opory musíte volit podle toho, kde chcete vinnou révu pěstovat, zda ji chcete nechat pnout po pergole, domu, nebo růst u kamenné zdi, či ve volném prostoru. Jestliže se chystáte vysazovat skleníkovou odrůdu, vybírejte ve skleníku místo v rohu, aby rostlina nebránila dalšímu pěstování jiných plodin. Dále je vhodné připravit jednoduchou konstrukci na podporu bujně rostoucích šlahounů tak, aby réva rostla u stropu a nebránila volnému pohybu po skleníku. Pokud se rozhodnete vysazovat sazenici ven, vybírejte nejlépe kryté místo, kde vytvoříte opěrnou konstrukci, nebo můžete nechat vinnou révu růst a plazit se po pergole. Při pěstování u zdi formou takzvané palmety, kdy se réva rozrůstá podél zdi do šířky, dodržte vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi čtyři až pět metrů. Rostlinu zasaďte ke zděné stěně a oporu zakotvěte do ní. Pokud chcete mít úrodu hroznů, nenechávejte révu příliš rozrůst; a pozor, nesázejte révu poblíž studny, táhne se za vodou a její kořeny by vám mohly prorůst i pod nejnižší skruží do studny.
Pro pergoly a loubí, po nichž se sazenice mají pnout do výšky i šířky, bude vzdálenost záviset na tom, zda je povedete více do výšky nebo do šířky. V případě, že chcete révu pěstovat na volném prostranství, například na jižním svahu pozemku, musíte pro ni vytvořit opory. Vzdálenost mezi sazenicemi pak bývá jeden metr. Protože musíte v prvních letech vypěstovat rovný kmínek, použijte opěrný kůl, který může být z nejrůznějších materiálů: dřeva, kovu nebo plastu. Podle způsobu vedení révy (nízké, střední, vysoké) se pak pro rostliny vytvářejí podpůrné konstrukce, po kterých se od třetího roku začnou pnout. Jsou to různé typy pergol či drátěnek. Mezi nosné sloupky a případně trámky se pak napíná nosný a vodicí drát. Různé způsoby vedení a opor najdete podrobně popsané například na těchto stránkách: způsoby vedení a opor.
Zkušení pěstitelé například postupují takto: Na dvě až tři rostlinky vinné révy postačí dvě staré železné trubky (3/4" nebo 1") z vyřazeného ústředního topení, nebo železné pozinkované trubky ze starého vodovodu, a to v délce 1,8 až 2 metry. Tyto trubky se zatlučou 3 až 4 metry od sebe cca půl metru do země, aby je nevyvrátil ani vítr. Mezi tyto trubky se pak vodorovně natáhnou vodicí dráty – několik řad vzdálených od sebe asi 40 cm. Někteří používají drát z PVC a letorosty vážou provázkem, jiní betonářské pletivo koupené ve stavebninách a mezi trubky natáhnou velmi pevný drát, který přichytí objímkami, aby po trubce nesklouzl. Nedoporučují dřevěnou konstrukci, protože mnoho let nevydrží.
Ve vinařských prodejnách lze zakoupit na vyvazování letorostů speciální drátky, sloupky například nakoupíte zde: potřeby na vyvazování.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumír.
Jak stříkat víno , když je vedeno po stěně domu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevova.
Prosím o radu jak a kdy správně ošetřovat postřikem révu proti škůdce padlí a plisni mám 4 hlavy jen tak pro svůj užitek a radost ze bude úroda jednoduché to není to jsem už poznala a bez postřiku to nelze děkuji Vorobjevova Dobre Pole okr.Kolin
Použijte poměr na 1 litr vody, přidejte 1 polévkovou lžíci modré skalice a 2,5 polévkových lžic hydratovaného vápna. Další doporučené způsoby přípravy postřiku jsou 10 gramů modré skalice na jeden litr vody nebo jeden díl modré skalice na deset dílů vody.
Krystaly modré skalice se rychleji rozpouštějí v horké vodě než ve studené vodě, protože molekuly v horké vodě mají vyšší kinetickou energii, a tak se pohybují rychleji než molekuly ve studené vodě.
Postřik z modré skalice je účinný v prevenci nemocí, pokud se aplikuje předtím, než se strom nakazí. Běžné choroby ovocných stromů, jako je hnědá hniloba, kadeřavost listů, bakteriální rakovina a plíseň, dobře reagují na postřikový program, který zahrnuje měď. K léčbě těchto chorob je třeba rovnoměrně postříkat všechny povrchy stromů, včetně spodní strany listů, všech větví a celého kmene.
Modráskalice je také silný pesticid, který zabíjí nejběžnější rostlinný hmyz a roztoče. Kromě toho chrání stromy před účinky mšic, roztočů, housenek a blešivců.
Správná příprava roztoku je jeden z nejdůležitějších kroků. Pokud je koncentrace příliš slabá, mech přežije. Pokud je naopak příliš silná, může dojít k poškození trávy nebo ke vzniku skvrn na okolních plochách.
V běžné praxi se zelená skalice rozpouští ve vodě a aplikuje se pomocí konve nebo zahradního postřikovače. Výhodou roztoku je rovnoměrné rozdělení přípravku po celé ploše trávníku.
Základní postup přípravy roztoku:
naplnit konev nebo postřikovač vodou
odměřit potřebné množství zelené skalice
nasypat krystaly do vody
důkladně promíchat
rovnoměrně aplikovat na trávník
Pro lepší orientaci uvádí následující tabulka běžné koncentrace roztoku.
Množství vody
Množství zelené skalice
Plocha aplikace
10 litrů
40–50 g
10 m²
20 litrů
80–100 g
20 m²
50 litrů
200–250 g
50 m²
Při aplikaci je dobré postupovat pomalu a snažit se pokrýt trávník rovnoměrně. Pokud by se na některé místo dostalo výrazně více roztoku, může dojít k oslabení trávy.
Osobně se mi nejvíce osvědčila aplikace pomocí konve s růžicí. Roztok se tak rozprostře podobně jako při běžném zalévání a nehrozí vznik koncentrovaných míst.
Ve svém příspěvku LIKVIDACE ČERVOTOČE V TRÁMECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jouda.
Tak nevim, mě stačilo je důkladně potřít hustou mýdlovou vodou, která zaslepila chodbičky a vyschla na povrchu jako film a byl pokoj - už je to řadu let, a nikdy jsem to už nemusel opakovat :-) Je to podobné jako s hrůzostrašnou dřevomorkou, kde se také zbytečně straší, přitom stačí troška modráskalice, či ekologičtějšího hydroxidu a je vyřešeno :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ačkoli je zelená skalice poměrně jednoduchý prostředek, při jejím použití se často objevují chyby. Ty mohou způsobit slabý účinek nebo naopak poškození trávníku.
Na základě vlastní zkušenosti i pozorování v okolí zahrad se nejčastěji opakují stejné problémy. Některé z nich vznikají z neznalosti, jiné z přílišného spěchu při aplikaci.
Nejčastější chyby při aplikaci zelené skalice:
příliš silná koncentrace roztoku
nerovnoměrné rozlití roztoku po trávníku
aplikace před silným deštěm
aplikace na mladý nebo oslabený trávník
kontakt roztoku s betonem nebo dlažbou
Pokud se tyto chyby podaří eliminovat, bývá účinnost zelené skalice velmi dobrá a riziko poškození trávníku minimální.
Následující tabulka shrnuje nejčastější problémy a jejich řešení.
Chyba
Následek
Řešení
silný roztok
oslabení trávy
snížit koncentraci
nerovnoměrná aplikace
tmavé skvrny v trávníku
použít konev s růžicí
déšť krátce po aplikaci
snížený účinek
aplikovat za suchého počasí
kontakt s betonem
rezavé skvrny
okamžitě opláchnout vodou
Z praxe se mi osvědčilo plánovat aplikaci na klidný den bez deště. Ideální je mírně zatažené počasí, kdy není silné slunce ani vítr.
Co je zelená skalice a proč funguje na mech v trávníku
Zelená skalice je chemická látka známá jako síran železnatý. V zahradnictví se používá už velmi dlouho, protože má výrazný účinek na mech a zároveň dodává rostlinám malé množství železa.
Princip účinku je poměrně jednoduchý. Po kontaktu s mechem dochází k narušení jeho buněčných struktur. Mech je vůči této látce velmi citlivý, takže rychle začne tmavnout a odumírat.
Tráva je naopak odolnější. Při správném dávkování většinou zůstane nepoškozená a někdy dokonce získá sytější barvu díky přítomnosti železa v půdě.
Hlavní účinky zelené skalice:
rychlé potlačení mechu v trávníku
doplnění železa do půdy
zlepšení barvy trávníku
pomoc při chloróze rostlin
Je ale důležité vědět, že skalice není univerzální řešení. Pokud se neodstraní příčina vzniku mechu, může se problém během několika měsíců vrátit.
Zelená skalice vs jiné metody odstranění mechu z trávníku
Při řešení mechu v trávníku existuje několik různých postupů. Nejčastěji se používá zelená skalice, vertikutace nebo vápnění trávníku. Každá z těchto metod má své výhody i omezení a v praxi se často kombinují.
Zelená skalice působí rychle a dokáže mech během několika hodin poškodit. Vertikutace je naopak mechanická metoda, která mech fyzicky odstraní z trávníku a zároveň provzdušní půdu. Vápnění se používá hlavně tehdy, když je půda příliš kyselá, což je častá příčina opakovaného růstu mechu.
Následující tabulka ukazuje základní srovnání těchto tří metod.
Metoda
Princip
Rychlost účinku
Výhody
Omezení
Zelená skalice
Chemické potlačení mechu pomocí síranu železnatého
Velmi rychlá (hodiny až dny)
rychlé zničení mechu, jednoduchá aplikace, nízké náklady
neřeší příčinu růstu mechu, možnost skvrn na betonu
Vertikutace
Mechanické vyřezání a odstranění mechu z trávníku
Střední (okamžité odstranění, ale pomalejší regenerace)
provzdušní půdu, podpoří růst trávy, odstraní starou plsť
vyžaduje nářadí a fyzickou práci
Vápnění
Úprava kyselosti půdy pomocí vápna
Pomalá (týdny až měsíce)
dlouhodobě zlepšuje podmínky pro růst trávy
neodstraní existující mech okamžitě
Z praxe se často ukazuje, že nejlepší výsledky přináší kombinace těchto metod. Například nejprve použít zelenou skalici na usmrcení mechu, po několika dnech provést vertikutaci trávníku a následně podle potřeby upravit půdu pomocí vápnění.
Tímto postupem lze nejen odstranit mech, ale také vytvořit podmínky, ve kterých bude trávník dlouhodobě hustý a zdravý.
