Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

MODRÁ SKALICE UŽITÍ

Modrá skalice – dávkování

Vodní řasy vždy na začátku sezony jednorázově odstraníte modrou skalicí (síran měďnatý, CuSO4.5H2O). Na 1 m3 vody se doporučuje kolem 5–7 g modré skalice, přičemž půlkilové balení vyjde zhruba na 60 Kč.

Skalici smíchejte v kbelíku s vodou a nechte ji dokonale rozpustit. Za spuštěné filtrace připravený roztok nalijte do bazénu a vodu filtrujte po dobu 24 hodin.

Výsledkem bude křišťálově průzračná voda, která vám vydrží celé léto. Podle potřeby můžete přidat chlorové tablety. Hodnotu chloru i pH se doporučuje kontrolovat jednou týdně a na základě výsledků vodu upravovat.

Skalice modrá patřila k tradičním přípravkům proti zelenání vody a tvorbě řas. Obvykle se dávkovala v množství 3–4 g na 1 m3 vody jednou týdně, za teplého počasí i dvakrát. Od jejího používání se však již ustoupilo, protože poškozuje po vypuštění vody životní prostředí, a také kvůli tomu, že působí na barvu vlasů a není zdravotně nezávadná.

Zdroj: Kyselina solná do bazénu

Diskuze: likvidace červotoče v trámech

Tak nevim, mě stačilo je důkladně potřít hustou mýdlovou vodou, která zaslepila chodbičky a vyschla na povrchu jako film a byl pokoj - už je to řadu let, a nikdy jsem to už nemusel opakovat :-) Je to podobné jako s hrůzostrašnou dřevomorkou, kde se také zbytečně straší, přitom stačí troška modrá skalice, či ekologičtějšího hydroxidu a je vyřešeno :-)

Zdroj: diskuze Likvidace červotoče v trámech
Počet odpovědí: 0

Náklady na údržbu bazénu pomocí alternativní chemie

Náklady na údržbu bazénu o objemu 20 m3 činí zhruba 80 Kč za letní sezonu za 2 l kyseliny solné a 190 g modré skalice, plus podle potřeby chlorové tablety. Při nakupování bazénové chemie v hobby marketu se náklady pohybují ve stovkách korun.

Zdroj: Kyselina solná do bazénu

Diskuze: Re: choroba perenospora vína

Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:

Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.

Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.

Zdroj: diskuze Choroba perenospora vína
Počet odpovědí: 2

Kalokvět druhy

  • Agapanthus africanus – jeho stvol dorůstá výšky až 60 cm, barva květu může být světle modrá, fialová nebo bílá. Zde se můžete podívat, jak tento druh vypadá.
  • Agapanthus campanulatus – stvol je vysoký asi 50 cm, květ je složený z několika malých kvítků v barvě světle až tmavě modré, s tmavým proužkem uprostřed. Kvete v létě. Na těchto stránkách si jej můžete prohlédnout.
  • Agapanthus codii – květ dorůstá výšky 1–1,5 m, barva květu je tmavě modrá, po otevření květu se ukáže světle modrá s výrazným tmavým pruhem uprostřed. Kvete v letních měsících. Tady několik fotografií tohoto druhu.
  • Agapanthus inapertus – stonek květu je vysoký až 1,5 m, barva květu je krásná, tmavě modrá až fialová, jednotlivá kvítka vypadají jako visící trubky. Kvete od ledna do března. A takto vypadá Agapanthus codii.
  • Agapanthus praecox – jedná se o druh stálezelený, stonek květu dorůstá až do výšky 1 m, barva květu je světle modrá až bílá. Zde si můžete prohlédnout tento druh.

Zdroj: Kalokvět – Agapanthus africanus

Diskuze: choroba perenospora vína

Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.

Zdroj: diskuze Choroba perenospora vína
Počet odpovědí: 2

Modrá skalice proti plísni

Modrá skalice se používá proti plísni u vína. Do suspenze hašeného vápna se přidá stanovené množství roztoku síranu měďnatého, aby měl postřik neutrální až slabě zásaditou reakci. Například na přípravu 1% bordeauxské směsi potřebujeme na hašení 500–600 g páleného vápna, nebo 1 500–1 800 g hašeného vápna, které zředíme vodou, přecedíme do dřevěného nebo cementového sudu a doředíme vodou na objem 50 litrů. V jiném sudu rozpustíme v objemu 50 litrů vody 500 g síranu měďnatého (můžeme ho dát do plátěného sáčku, který zavěsíme tak, aby byl volně ponořený ve vodě). Roztok modré skalice pak za stálého míchání vléváme do vápenného mléka.

Zdroj: Postřik vína modrou skalicí

Diskuze: koncentrace modré skalice pro postřik stromů a doba postřiku

Pouze stručně dodávám, že jde o likvidaci rzi na hrušních a minimálně na jabloních. Rád bych zároveň tímto roztokem ošetřil šedý potah na listech (komplet) tzv. růže z Jericha neboli zimolezu.
Můžete mi prosím na tyto mé problémy fundovaně odpovědět a poradit. Spoustu věcí už jsem vyzkoušel, leč stále marně.
Vřelé díky za info.
Zdraví Vás J. Var. st.

Zdroj: diskuze Koncentrace modré skalice pro postřik stromů a doba postřiku
Počet odpovědí: 0

Vlastnosti modré skalice

Modrá skalice je určená pro doplňkovou výživu zemědělských plodin s vyššími nároky na uvedený prvek (pšenice, ječmen, oves, jetel a další). Měď příznivě působí na stabilitu chlorofylu a prodlužuje období aktivní fotosyntézy. Při nedostatku mědi se výrazně snižuje využití dusíku z hnojiv. Charakteristickým symptomem nedostatku mědi jsou bílé skvrny a bílé špičky listů, kterými trpí zejména luskoviny. Síran měďnatý je vhodný pro listovou (foliární) aplikaci, kterou se však nedoporučuje provádět na přímém slunci. Síran měďnatý se používá rovněž k potlačení mechů, lišejníků a chorob na rostlinách.

Při manipulaci pozor na jedovatost. Při požití dochází k silnému zvracení a vodnatým průjmům s příměsí krve. Postižený může s příznaky těžkého šoku zemřít během několika hodin. Jako protijed se podává mléko nebo jedna lžička ferrokyanidu draselného rozpuštěného v půl litru vody. Předtím je nutné vyvolat zvracení, maximálně však deset minut po intoxikaci. Při potřísnění kůže vodným roztokem CuSO4 omyjeme pokožku vodou a mýdlem. Přípravek je vysoce toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky.

Zdroj: Postřik vína modrou skalicí

Diskuze: hortenzia

Mam hortenziu zasadenu vo velkom kvetinaci je krasne narastana do sirky aj vysky,ale ma jednu chybu mam na nej iba jeden rozkvitnuty kvet a to ruzovy hoc ju hnojim hnijivom na hortenzie.Som z toho zufala,kazdy den pozeram ci tam nie je novy pucik-nieje.Preco nekvitne co mam robit s nou ?Dakujem za radu Emilia Ked som ju kupila bola modra aj vlani bola modra a mala dost kvetov,hoc mensich ale dost neviem co sa stalo ,lebo je velka a pekne narastena ale nekvitne.

Zdroj: diskuze Hortenzia
Počet odpovědí: 0

Příprava postřiku

Dávkování v zemědělství:

  • Hnojení (zálivkou i postřikem): 0,5 g na 1 l vody na 1 m².
  • Předseťové máčení semen (při setí na půdách s nízkým obsahem Cu): roztok 0,02–0,05 %, tedy 0,2–0,5 g hnojiva na 1 litr vody.
  • Potlačení lišejníků, mechů a houbových chorob (zálivkou i postřikem): 10–20 g na 1 litr vody (nelze přesně určit na jakou plochu tato dávka vystačí, neboť to závisí na velikosti listové plochy či porostu).
Obecně:
  • Příprava 1% bordeauxské jíchy (prostředek k hubení škůdců rostlin – houby, plísně): 100 g modré skalice rozpusťte do 5 litrů vody v plastové nádobě. V další minimálně 5litrové nádobě rozpusťte v 5 litrech vody 150 g hašeného vápna. Do takto připraveného vápenného mléka vlijte tenkým proudem za stálého míchání rozpuštěnou modrou skalici (nikdy ne obráceně). Aplikujte do 4 hodin od přípravy.

Zdroj: Postřik vína modrou skalicí

Diskuze: Orchidej po odkvětu

Mám např. jednu, asi Dendrobium ( úzké dlouhé) a ta má narostlé listy s kořeny. Teď ji ještě chvilku nechám a pak zasadím . Byla při koupi modrá, pak ještě jednou kvetla tak jsem zvědavá, co to udělá. Ten druhý květ byl ale bílý.

Zdroj: diskuze Množení
Počet odpovědí: 1

Jakou barvu na malování bytu

Barvy do obývacího pokoje:

  • Žlutá – hodí se do chladnějších místností, světle žlutá místnost zvětší, tmavě žlutá až okrová ji zútulní. Citronově žlutá je klidnější variantou klasické žluté, takže zahřívá i uklidňuje.
  • Zelená – zvlášť vhodná je světle zelená. Její teplou, svěží variantu zvolte v případě chladnějšího pokoje, ideálně s nábytkem ze světlého nebo černého dřeva; pistáciovou zelenou nebo mátově zelenou snesou teplejší místnosti s tmavě hnědým nábytkem.
  • Oranžová – nejlevnější odstín, který seženete všude, je trochu nudný, zkuste použít sofistikovanější oranžovou – buď lehce okrovou, žlutooranžovou, nebo lososovou!

Barvy do ložnice:

  • Světle modrá – ložnicová klasika, která uklidňuje a rozšiřuje malé prostory. Hodí se k ní bílé nebo dřevěné doplňky.
  • Světle zelená – pokud se to nepřežene, je zelená uklidňující, přírodní barva. V ložnici působí svěžím dojmem a s dobře zvolenými doplňky je v zelené ložnici velmi útulno.
  • Světle fialová – modernější varianta světle modré, dobře působí zvlášť v odstínu lila a v kombinaci s dřevěnými nebo bílými doplňky a nábytkem.

Barvy do dětského pokoje:

  • Modrá – nic s ní nezkazíte – modrá je uklidňující a podporuje snění.
  • Žlutá – je veselá a živější děti může dráždit. Některé děti mohou mít i v novorozeneckém věku problémy se spaním právě díky nevhodně zvolené barvě stěn.
  • Trikolora – klasická kombinace barev se bude líbit holkám i klukům.
  • Modro-oranžová – vyvážená kombinace doplňujících se barev se líbí hlavně chlapcům.
  • Zelená – spousty odstínů a spousty možností. K tomu koberec à la travička a zamilovaný pokojíček je na světě!

Barvy do kuchyně:

  • Oranžová – povzbuzuje chuť k jídlu i ke komunikaci
  • Červená – nabádá k aktivitě, ale cholerické jedince může dráždit
  • Modrá – chcete zhubnout, modrá barva tlumí chuť k jídlu

Zdroj: Malování bytu

Vnější a vnitřní hemoroidy

Vnější hemoroidy – malé měkké uzlíky zbarvené do modra, které se vyskytují kolem řitního otvoru, vnější hemoroidy nekrvácí.

Vnitřní hemoroidy – nacházejí se uvnitř konečníku a způsobují otoky, následné bolesti a krvácení při stolici. Bohužel někdy dochází k jejich nepříjemnému vyhřeznutí (prolaps), kdy je potřeba vrátit je operativně zpět. Obecně jsou vnitřní hemoroidy ale méně bolestivé než vnější.

Vnitřní hemoroidy se projevují nebolestivým krvácením, zatímco vnější se vyznačují bolestivým vyprazdňováním.

Zdroj: Babské rady na hemeroidy

Platycodon grandiflorus

Vědecké jméno této rostliny pochází z řeckých slov „platys“ = široký a „kodon“ = zvonek a přesně vystihuje tvar nápadných modrých květů. Rod má jen jeden, zato velmi variabilní druh vyskytující se ve východní Asii, v Číně a Japonsku, tedy v oblastech s podobným podnebím, jako je ve střední Evropě.

Literatura tuto rostlinu někdy uvádí pod názvy Campanula grandiflora nebo Wahlenbergia grandiflora, v Čechách se vyskytuje pod názvem boubelík.

Rostlina má bílý řepovitý kořen, ze kterého vyrůstají kolmo vzhůru pevné lodyhy s přeslenitými střídavými listy. Při poranění vytéká z lodyhy mléčná šťáva, podobně jako u většiny zvonkovitých rostlin. Lodyhy nesou po jednom nebo několika květech, které jsou modré, ale existuje i mnoho kultivarů a variet s odlišnou barvou květů – varieta Album je čistě bílá, varieta Apocyan fialově modrá a varieta Plenum je nízká, poloplná, světle modrá. Květy se otevírají do širokých zvonkovitých květů o průměru až 5 cm. Plodem je hranatá tobolka s velmi jemnými semeny. Rostlina je vysoká 30–40 cm, někdy až 60 cm. Listy jsou při okrajích zoubkaté, zelené až modrozelené a raší velmi pozdě. Boubelík kvete v červenci až srpnu. Je mrazuvzdorný.

Zdroj: Platycodon

Jak to udělat, aby hortenzie byla modrá

Modré hortenzie jsou původně růžové, aby zmodraly, musí se pěstovat v kyselé půdě nebo jim je potřeba přidávat zálivku s roztokem kamence. Nebo stačí, když kousíček od rostliny zapíchnete kus železné tyče, říká se, že si potřebné železo vytáhne sama. Čím kyselejší zemina, tím je hortenzie modřejší, pokud není dostatečně kyselá, zůstane růžová. Existuje i hnojivo na hortenzie, nebo si rovnou můžete vybrat z několika odrůd různých barev a velikostí.

Tip: Když je hortenzie tak akorát rozkvetlá, květ odstřihněte a zavěste vzhůru nohama do vzdušného a stinného místa. Zavěšujte květ jeden po druhém, jinak se zdeformují.

Zdroj: Zemina pro hortenzie

Složení

Léčivá látka: chondroitini sulfas a natricus 400 mg v jedné tvrdé tobolcee

Pomocné látky: želatina, oxid titaničitý (E 171), indigokarmín (E 132), chinolinová žluť (E 104), magnesium-stearát (E 470 B).

Lékovou formou přípravku jsou tvrdé želatinové tobolky, jejichž spodní část je modrá, vrchní část je zelená a uvnitř je bílý až téměř bílý prášek.

Velikost balení: 60 tvrdých tobolek

Při zahajovací léčbě užívají pacienti 2 tobolky 2x denně po dobu 2 týdnů.

Při udržovací léčbě užívají pacienti 2 tobolky 1x denně po dobu 2–3 měsíců.

Tobolky se užívají celé, nerozkousané a zapíjejí se vodou před jídlem, během jídla nebo po jídle.

Pokud nedojde k úlevě od bolesti po 2–3 měsících léčby (tedy po jedné léčebné kúře), poraďte se se svým lékařem.

Zdroj: Condrosulf a jeho nežádoucí účinky

Scaevola aemula

Kvete od poloviny května do mrazu. Jedná se o nenáročnou, bujně kvetoucí rostlinu. Je vhodná do smíšených truhlíků, neboť nekonkuruje ostatním rostlinám. Dobře snáší větrné a slunné stanoviště. Hnojíme zásobně do půdy i zálivkou. Rozeznáváme několik barevných druhů.

Růžová

Tyto nové šlechtěné odrůdy se vyznačují kompaktním růstem a nápadně velkými květy růžové barvy. Nádherná květinová paráda vám bude činit radost nejen po celé léto, ale i na podzim. Až 60 cm dlouhé výhonky vějířovky krásně přepadávají z nádoby nebo květináče. Tato nenáročná samočisticí rostlina upřednostňuje slunečné stanoviště, ale odolává i silnému větru a nepřízni počasí. Do skutečné krásy dorůstá, pokud ji pravidelně přihnojujete.

Modrá

Kvete modrofialovými květy až na 25cm hroznu. Plodem je svraštělá bobule dlouhá do 0,5 cm. Kulturní formy se vyznačují především růstem do šířky (až 1 m), zatímco výška je pouze 10–20 cm. Existují i vnitrodruhové taxony, a to 'Alba' s bílými květy; 'Blue Wonder' s modrými květy a 'Blue Fan' s lila květy.

V našich podmínkách patří vějířovka mezi jednoletky. Vyhovuje jí plné slunce nebo polostín. Hnojí se 1x týdně tekutými hnojivy, z čehož je zřejmé, že potřebuje půdu bohatou na živiny. Množí se v létě řízkováním.

Zdroj: Vějířovka převislá

Výroba

Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.

Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.

Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.

Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.

Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lussac v roce 1827, kdy zavedl protiproudou absorpci oxidu dusíku do kyseliny sírové v olověné věži nad komorou – šlo o takzvanou věžovou kyselinu sírovou. Poslední výroba „věžové“ kyseliny sírové u nás zanikla až na konci 80. let 20. století v Lovosicích. Komorovým způsobem výroby se získávala kyselina s koncentrací maximálně 76 %.

V roce 1831 si britský obchodník s octem Peregrine Phillips nechal patentovat kontaktní způsob výroby kyseliny sírové. V roce 1897 byla v Ústí nad Labem poprvé zavedena kontaktní výroba, tehdy s platinovým katalyzátorem. Tento způsob výroby je náročnější než komorový, poskytuje však čistší a koncentrovanější kyselinu sírovou. Kontaktní způsob výroby kyseliny sírové se s určitými úpravami používá dodnes.

Základní surovinou pro přípravu oxidu siřičitého je síra, která se dováží z Polska. Do spalovací pece se vstřikuje síra v roztaveném stavu v podobě drobných kapiček. Hořením vznikající teplo se z pece odvádí chladicím systémem a dá se využít k výrobě elektrárenské (vodní) páry. Vzduch se dodává suchý a předehřátý, k odstranění vody se využije vyráběná koncentrovaná kyselina sírová. V minulosti byl základní surovinou pro přípravu oxidu siřičitého pyrit a další sulfidy, což však dnešní spotřebě nestačí. V celosvětovém měřítku představuje pražení pyritu už jen asi 15 % produkce. V současnosti se stává hlavní surovinou síra získávaná z odsiřovacích procesů (čištění zemního plynu, rafinérie ropy, koksovny, hutě, elektrárny). Ve světě kryjí odsiřovací procesy asi dvě třetiny světové spotřeby síry, v České republice je to jen cca 20 %.

Využití kyseliny sírové je velmi široké. Používá se zejména při výrobě průmyslových hnojiv, pigmentů, plastů, barviv, léčiv, výbušnin. Dále má využití v papírenském, textilním i potravinářském průmyslu, při úpravě rud, zpracování ropy, sušení a odvodňování látek, při úpravě pH vody.

Zdroj: Kyselina sírová

Léčebné účinky

Některé druhy lobelek se používaly v lidovém léčitelství. Například Lobelia inflata se využívala jako indický tabák. Užití této lobelie při kardiovaskulárním onemocnění může mít nepříznivé účinky.

Lobelia byla používána v tradiční medicíně jako lék na respirační choroby. Dva druhy, L. siphilitica a L. cardinalis, byly kdysi považovány za lék na syfilis. Bylinkář Samuel Thomson popularizoval léčivé použití lobelek ve Spojených státech na počátku 19. století.

Zdroj: Lobelka

Toxické účinky

Mnoho druhů této rostliny se považuje za jedovaté, neboť obsahují toxický lobelin. Vzhledem k podobnosti lobelinů s nikotinem může být vnitřní užití lobelií pro vnímavé jedince nebezpečné, a to včetně dětí, těhotných žen a osob se srdečním onemocněním. Nadměrné používání způsobí nevolnost a zvracení. Rostliny také mohou obsahovat lobellicyonycin, který může způsobit závratě.

Výtažek z rostliny Lobelia inflata obsahuje lobelin, apigenin, lobelanin, isolobelanin, lobelanidin, quercetin dále kumariny, glukosidy a další flavonoidy.

Zdroj: Lobelka

Význam pomlázky

Tradice velikonoční pomlázky je velice stará. Zmiňuje se o ní už pražský kazatel Konrád Waldhauser žijící ve 14. století. O Velikonočním pondělí a úterý se prý šlehali manželé a milenci a ospalci i lenivci se časně zrána házeli do vody nebo alespoň polévali, aby se probrali.

Pomlázka je svazek spletených vrbových proutků, který slouží jako nástroj ke šlehání. Při šlehání se recitují nebo zpívají koledy.

Do různě velkých pomlázek z různého počtu vrbových proutků (3, 4, 6, 8, 9, 10, 12) se vplétala červená stuha. Malé pomlázky se nosily stočené v kapse, se středně velkými se chodilo na koledu a těm téměř dva metry dlouhým se říkalo obřadní.

O Velikonočním pondělí vstávali chlapci a muži časně zrána, aby vyšli s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok, předávali jim tím svěžest, mladost, ohebnost a zdraví mladého proutku. Svobodná děvčata jim za to zavěšovala na pomlázky barevné stuhy. Vdané ženy koledníci vyšlehali proto, aby z nich vyhnali zlý jazyk. Nechodili však do domů sousedů, s nimiž nebyli zadobře.

Také hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila, a ovocné stromky, aby se probudily ze zimního spánku k další úrodě.

Dříve se šlehalo pomlázkou i další den, o takzvaném „odplatném úterý“, kdy děvčata oplácela hochům. Někde se místo pomlázky ujímala úkolu „pomladění“ studená voda. Tomuto zvyku se říkalo „oblévačka“. Říkávalo se, že „prašivý bude ten, kdo nebyl politý vodou“.

Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomladit a šlehání dívek symbolizuje předání svěžesti a pružnosti, síly a zdraví mladého jarního prutu.

Různé názvy pomlázek: binovačka, vinovačka, dynovačka, hodovačka, houdovačka, korbáč, kyčka, mrskačka, pamihod, sekačka, šlahačka, tatar, tatarec.

Anglicky se pomlázka řekne easter whig.

Dochovanou tradicí také zůstává uvázání barevné pentle na pomlázku. Každá barva má nějakou symboliku. Červená stuha – náklonnost a láska, modrá – naděje, žlutá – odmítnutí, zelená – chlapec je u dívky oblíbený.

Zdroj: Pletení pomlázky

Účinky Framykoinu

Framykoin je baktericidní antibiotikum pro lokální užití se širokým antibakteriálním spektrem. Bacitracin a neomycin působí na mikroby a koky včetně stafylokoků. Přípravek obsahuje kombinaci dvou antibiotik se širokým antibakteriálním účinkem. Působí na většinu mikroorganismů, které mohou být příčinou infekce u povrchových poranění kůže.

Framykoin je určený k ošetření drobných poranění především v místech, kde hrozí vyšší riziko vzniku infekce, a k ošetření po dermatologických a drobných chirurgických zákrocích. Je vhodný i při infikovaných nálezech výše popsanými mikroorganismy, a to díky své formě zásypu. Neměl by se však používat přímo na městnavá místa hemoroidů.

Zdroj: Framykoin na hemoroidy

Popis květiny Eustoma

Eustoma patří k čeledi hořcovitých. Rostliny z této čeledi se vyznačují většími křehkými květy s vroubkovanými okraji okvětních plátků. Jícnovka pochází z Texasu.

Rostliny vyšlechtili do podoby květin k řezu Japonci a později Holanďané. Do Evropy se dostala v roce 1835, do povědomí lidí pak až hlavně po výstavě v Utrechtu. Právě tam ji totiž představili jako květinu, která může mít dokonce neuvěřitelných 150 květů současně na jedné rostlině a každý květ přitom kvete zhruba tři týdny.

Kdysi byla známá pouze v barvě tmavě modré, v současné době se paleta barev květů rozšířila, a tak se můžeme setkat i s bílými a růžovými variantami. Díky šlechtitelům existují i odrůdy s barvou květů zelenou či vínově červenou, oblíbené jsou i dvoubarevné květy. Právě barevné spektrum umožňuje aranžovat jícnovku jednotlivě nebo ve více barvách, kombinovat ji s alstromeriemi či liliemi, dobře je pak doplní i zelený listnatec ostnitý.

Rostlina dosahuje výšky 45 cm a šířky 30 cm. Její vzrůst je převážně vzpřímený. Květy vydrží dlouho na rostlině i ve váze. Mají růžovou, bílou nebo modrou barvu, nebo mohou být i dvoubarevné. Listy jsou slabě sukulentní vejčitého tvaru se špičatým koncem.

Jícnovka může být plnokvětá, poloplnokvětá i s květem jednoduchým. Květy velké či malé jsou v nejrůznějších barevných odstínech – tmavomodrá, růžová a fialově růžová, meruňková, červená i vínově červená, nádherné jsou bílé a zelené, a dokonce i dvoubarevné. Podle doby květu pak rozlišujeme jícnovky pozdní, polopozdní či rané. Podle typu květů na jednoduché a poloplnokvěté a podle velikosti květů na rostlinky s velkými a malými květy.

U nás se tyto květiny objevují na pultech prodejen obvykle dodávané z Holandska. Z barevných kultivarů se k nám odtud dováží fialová Eustoma „DarkBlue Fuji“ nebo bílá „Pure White Fuji“ a také růžová „Rose Fuji“. Možná jste se setkali i se zakrslými kultivary, které jsou vhodné pro pěstování v květináčích. Díky látkám omezujícím vzrůst se podařilo vypěstovat právě tyto odrůdy.

Eustoma grandiflorum

Jedná se o jícnovku velkokvětou, která dorůstá do výšky až 45 cm. Barva květu může být modrá, bílá nebo růžová. Vyhovuje jí plné slunce, ale vydrží i v polostínu. Zálivka stačí mírná. Množí se semeny.

Zdroj: Eustoma

Hemoroidy a jejich léčba

S hemoroidy (česky řečeno také zlatá žíla) má podle statistik zkušenost sedm z deseti lidí. Někteří se s tímto problémem setkávají jen jednou nebo dvakrát za život, ale spousta jedinců se tímto onemocněním trápí dlouhodobě. Jaký je tedy nejlepší lék na hemeroidy (chcete-li: hemoroidy) a jak je vůbec poznat?

Jak je poznat?

Hemoroidy jsou oteklé a zanícené cévní struktury v oblasti konečníku. Onemocnění přichází téměř bez varování a způsobuje nepříjemné bolesti a nepohodu. Týká se pacientů bez ohledu na věk či pohlaví. K tvorbě hemoroidů dochází vlivem zánětu a rozšíření křečových žil v konečníku. V důsledku toho pacient pociťuje bolest při vyměšování, objevují se malé uzlíky v oblasti konečníku a typickým příznakem je i krev ve stolici. Velmi častým symptomem, který postiženým jedincům ztrpčuje život, je svědění a podráždění v oblasti konečníku.

Existují dva typy:

Vnější – což jsou malé měkké uzlíky zbarvené do modra, které se vyskytují kolem konečníku a nekrvácejí. Vyznačují se bolestivým vyprazdňováním.

Vnitřní – ty se nacházejí uvnitř konečníku a způsobují otoky, následné bolesti a krvácení při stolici. Někdy dochází k jejich nepříjemnému vyhřeznutí a je potřeba vrátit je operativně zpět. Obecně jsou vnitřní hemoroidy méně bolestivé než vnější. Projevují se nebolestivým krvácením.

Příčiny onemocnění?

Příčinou výskytu hemoroidů je obvykle sedavé zaměstnání (u počítače, v autě), ale také hlavně jídelníček s nedostatečným obsahem vlákniny (nedostatek ovoce, zeleniny, vlákniny, příliš kořeněná jídla), nedostatek tekutin (voda, čaje, neslazené nápoje a podobně) a s tím související zácpa. Další příčinou může být zvyšující se věk nebo těhotenství. To vše může vznik hemoroidů ovlivnit.

Léčba hemeroidů:

  • domácí
  • ambulantní zákrok
  • operace

Domácí léčba: Pod slovem domácí se skrývají především zásady prevence nemoci – dostatek vlákniny, tekutin a hlavně hygiena. K tomu se doporučuje provádět sedací koupele v odvaru z dubové kůry, aplikovat masti a čípky.

Ambulantní zákrok: Takto lze odstranit většinu hemoroidů. Tento zásah nevyžaduje pracovní neschopnost pacienta po zákroku, obejde se bez anestezie a hlavně vyřeší nepříjemný problém. Nejčastějšími způsoby jsou:

  • odstranění infračervenými paprsky – metoda vhodná jen pro malé hemoroidy, neboť působí pouze do hloubky 3 mm
  • elastická ligatura – nejrozšířenější metoda u nás; v podstatě se provádí podvázání hemoroidu gumovým kroužkem (hemoroid je zaškrcen a odpadá); po tomto výkonu pociťuje pacient zhruba 2 dny tlak či bolesti v konečníku, pak však potíže vymizí
  • unipolární elektrokoagulace – uzel se zmenší průchodem proudu
  • bipolární koagulace – uzel je zničen teplem
  • kryoterapie – uzel se zničí mrazem

Operace: Existuje mnoho metod k operativnímu odstranění hemoroidů. Při některých se využívá laser, při jiných skalpel. Nejvhodnější postup navrhne lékař podle konkrétní situace.

Zdroj: Hemeroidy a jejich domácí léčba

Význam barev u lapače snů

Bílá barva – je symbolem čistoty, jasnosti a nevinnosti, ale také perfekcionismu a touhy po dokonalosti. Napomáhá přemýšlení, stabilizuje, posiluje a očišťuje. Umocňuje působení barvy, s níž je používána.

Černá barva – nám pomáhá neuzavírat se do sebe a neztratit se v neklidném světě. Symbolizuje pevnost, stálost, nekonečno.

Červená barva – je teplou stimulující barvou. Oživuje nás a dodává nám odvahu. Symbolizuje krev, pohyb, vitalitu, energii a životní sílu. Dodává velké množství energie, aktivuje, zahřívá, probouzí životní energii. Pro vzletné povahy působí jako pevná půda pod nohama a podporuje zrealizování všech nápadů. Podporuje imunitní systém.

Fialová barva – je symbolem duchovna i srdečnosti. Působí na centrální nervový systém uklidňujícím dojmem a vyvolává spánek. Přináší inspiraci, pokoru a napomáhá meditacím. Zklidňuje hyperaktivní děti.

Hnědá barva – symbolizuje trpělivost a spolehlivost. Je to barva země a pokory. Dodává klidnou, stálou energii. Je barvou zdravého rozumu.

Modrá barva – symbolizuje moře, nebe, ale i povinnosti. Vyjadřuje pocit svobody, napomáhá k inspiraci pocházející z našeho nitra. Představuje opatrnost, rozvážnost a nečinnost. Vyjasňuje a rozšiřuje duši. Pomáhá při problémech v komunikaci a sdělování. Propojuje srdce a rozum. Přináší úspěch při jednání s úřady.

Oranžová barva – je symbolem optimismu, mládí a radosti ze života. Vzbuzuje v nás zvědavost a touhu po dobrodružství. Dodává životní radost a sílu, pohlcuje negativní energie. Pomáhá léčit fobie všech druhů, překonávat depresi a těžké životní okamžiky. Je to barva moudrosti. Má blahodárný vliv na trávení.

Růžová barva – symbol něhy, jemnosti a romantické lásky, zároveň však také nezralosti a naivity. Je označována jako barva srdce. Prozrazuje sentimentalitu a jemnost. Uvolňuje napětí ve svalech a v mysli.

Tyrkysová barva – spojuje blahodárné účinky modré a zelené a tím nás očišťuje a zároveň posiluje. Má uklidňující účinky na tělo i duši. Symbolizuje svobodnou duši. Podporuje sebevědomí, fantazii a spontánnost. Tiší pocit hladu, je proto vhodná při dietách.

Zelená barva – je barvou přírody, rovnováhy, klidu a naděje. Působí uklidňujícím dojmem. Představuje kreativitu, citlivost a ochotu pomáhat jiným lidem prostřednictvím pochopení. Léčí nás a dává nám pocit vyrovnanosti a míru, uklidňuje a harmonizuje nervovou soustavu. Povzbuzuje přátelství, lásku a sounáležitost k okolí. Učí nás umět se odevzdat.

Žlutá barva – je nejjasnější teplou barvou s povzbuzujícím a rozveselujícím účinkem. Je symbolem moudrosti a vysoké inteligence. Podporuje myšlení, povzbuzuje nervy a oživuje paměť. Ztělesňuje pocit svobodného, nezatíženého vývoje. Podporuje metabolismus, pomáhá při komunikaci. Učí nás asertivitě, umět vyjádřit svůj vlastní názor a nemít výčitky svědomí. Podporuje intuici a tvořivost. Léčí orgány trávicího traktu.

Podle toho, jaká barva převládá, pak lapač plní svou funkci. Lapač laděn do barvy:

  • žluté – vyvolává optimistické sny;
  • oranžový – přeje snům o rodině a kariéře;
  • červené – vám přinese sexuální a dobrodružné sny;
  • modré – vám zaručí rovnováhu a harmonické snění;
  • zelené – vás nasměruje ke zdraví a urovnání vztahů;
  • fialové – přináší sny o okultních či magických záležitostech.

Zdroj: Lapač snů - výroba

Nároky na chov a rozmnožování

Rousná zakrslá patří mezi okrasné a zároveň i užitkové plemeno zakrslé hrabavé drůbeže. Kdysi bylo i ozdobou našich vesnických dvorků a jeho obliba v dnešní době, kdy každý chovatel klade nárok na prostor, popřípadě pořizovací cenu krmiva, náhle stoupá. V současné době existuje řada barevných rázů tohoto plemene, například zakrslá rousná modře tečkovaná, modrá, černobílá, černá, bílá, žíhaná, zlatokrká, stříbrokrká, žlutá i porcelánová a tříbarevná. Pro toto plemeno se vžil lidový název „liliputka“.

Tyto temperamentní slepičky jsou malé, jejich váha nepřekročí 0,6 kg. Malou hlavu s oranžově červeným okem zdobí malý vzpřímený hřebínek a velmi malé laloky. Silný zobák má rohovou až modrou barvu. Krk je poměrně krátký a silný, přechází v široká, na první pohled déle působící záda. Trup slepičky je široký a krátký s kulatým, širokým břichem. Křídla jsou dlouhá, ocas středně dlouhý, plně opeřený a otevřeně nesený. Peří je pevné, ale měkké. Krátké nožky, běháky, mají barvu olova a jsou zdobeny hustými rousy.

U kohouta zdobí malou hlavu vzpřímený středně silný hřeben (červený), červený obličej, u vousatých rázů bohatý vous, červené ušnice, malé, kulaté laloky a silný zobák. Vzpřímený silný dozadu prohnutý krk navazuje na široká krátká záda. Na plném, širokém a hlubokém břiše je jemné peří, přecházející na holeních v bohaté supí kalhotky. Běháky stejné barvy jsou rovněž jako u slepice pokryty hustými rousy. Také ocas je silný, plný, vějířovitý a poměrně vysoko nesený. Kohoutci mají svou váhu do 0,7 kg.

Slepičky pohlavně dospívají mezi 6–8 měsíci věku a snášejí vajíčka bílé skořápky o hmotnosti 30 g. Při dobré a kvalitní pastvě na travnatých výbězích se rády pasou, sbírají travní semena, brouky. Jejich průměrná roční snůška dosahuje až 120 ks vajec. Slepičky jsou rovněž velmi dobré a šikovné kvočny, kuřata se pod nimi líhnou po 21 dnech, jsou čilá a temperamentní.

Toto plemeno je třeba chovat v suchu, na kamenitých nebo travnatých výbězích. Pokud tomu tak není, jejich ozdobné rousy vypelichávají a drůbež tak ztrácí na kráse.

Zakrslé rousné slepičky se s radostí doporučují všem chovatelům, také mladým a začínajícím nadšencům, kteří se zajímají o chov hrabavé drůbeže. Chov rousných zakrslých slepic je totiž téměř bezproblémový, slepičky jsou odolné, otužilé a shánlivé. Mají relativně nízké nároky na prostor, pokud je ale chceme vystavovat, je potřeba přizpůsobit podlahu tak, aby nedošlo k poškození rousů. Nevhodné jsou tvrdé betonové povrchy, důležité je čisté prostředí a speciální podestýlka. Vhodná je například hluboká podestýlka z hoblin.

I když nelze popřít výhody zatravněného výběhu, co se týče vitality a posílení imunitního systému, u výstavních zvířat jsou vhodné výběhy kryté, aby se zabránilo smáčení rousů. V zahrádce tyto slepičky zpravidla méně hrabou a jen sbírají, přesto ale dochází k poškození rousů. Zkrátka, vše musí být přizpůsobeno tak, aby se co nejméně namáhala jejich hlavní pernatá ozdoba – rousy.

Pokud chcete mít plně vyvinuté jedince v listopadu nebo prosinci, postačí líhnutí v dubnu. Životaschopnost kuřat bývá velmi dobrá. Kritéria výběru by měla být vždy zaměřena na vitalitu, dalšími kritérii jsou plemenné znaky a charakter kresby. Vhodné je odchovávat odděleně kuřičky a kohoutky. Trénování výstavního postoje většinou není potřeba a praktikuje se jen řídce. Podmínkou správného vývoje je samozřejmě dostatečné krmení. Doporučuje se zařazení dostatečného množství kvalitního zeleného krmení.

Přestože jde o takzvané selské slepice, většinou je možné je snadno zkrotit, jsou vhodné jako mazlíčci pro děti.

Zdroj: Okrasné slepičky milflerky

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU