Z přípravků na moření sadby pěstitel Kozák doporučuje Sulku, která sice téměř neúčinkuje na háďátko zhoubné (proti kterému byla Sulka původně registrována), ale velmi dobře působí proti rozšířenému roztoči vlnovníku česnekovému (Aceria tulipe), který způsobuje takzvané vyšeptávání česneku.
V případě moření Sulkou pěstitel doporučuje sadbu rozdružit na stroužky už začátkem září a namočit je na 2–3 hodiny v 5% roztoku Sulky. Poté musí sadba co nejrychleji (cca do 12 hodin) oschnout. Takto připravenou sadbu pěstitel následně uskladní na větraném suchém místě až do doby výsadby (konec listopadu až začátek prosince). Pěstitel Kozák upozorňuje, že roztok Sulky nelze používat opakovaně. Také doporučuje před výsadbou stroužky na 1–2 hodiny namočit do vlažné vody. Tím stroužek rychleji aktivuje své obranné mechanismy. Po oschnutí stroužků je nutné ihned začít s výsadbou.
V naší poradně s názvem EUSTOMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den chci se zeptat, kde se dají sehnat semínka růžové a bílé eustomy. Děkuji za odpověď a přeji hezký den Ivana Paťhová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování eustomy ze semínek je velmi náročné. Její semínka klíčí pouze na slunci, přičemž s výsadbou se musí začít již v lednu, aby stačila vykvést. Počasí v lednu nedovoluje mít sadbu venku na slunci a je třeba mít slunný skleník. Nedostatečné osvětlení sluncem vyprodukuje rostliny, které nezdravě vypadají a divně kvetou. Eustomu je proto jednodušší koupit, připravenou od profesionálních zahradníků. Vyberte si rostlinu, která má již několik květů a mnoho vitálních poupat. Z takové Eustomy budete mít patřičnou radost.
Pokud chcete mít jistotu zdravého česneku, je lepší jednotlivé stroužky vždy namořit, a to zejména proti škůdcům (háďátko, vlnovník). Moření nemusíte obvykle provádět, pokud na daném stanovišti pěstujete česnek poprvé, ale odborníci se v názorech na moření rozcházejí. Namořit česnek je určitou jistotou, případně je vhodné koupit již namořenou sadbu.
Na mořeníčesneku a jeho aplikování a výsadbu se názory různí, jedno však zůstává stejné – česnek moříme v průběhu vegetace i během skladování. Moření má příznivý vliv na zvýšení výnosu a zdravotní stav česneku, především tak česnek uchráníme před výše uvedenými houbovými nemocemi.
V naší poradně s názvem ROZTOK K MORENI MERPANEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Lipka.
Dobrý den,
Váš přispěvek se mi moc libí,ale postrádam tam malou maličkost.Zajimá mně v jakém % roztoku Merpanu se česnek moří???To totiž nejde nikde vyčist.Mužete mi poradit.
Děkuji Lipka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro mořeníčesneku se použije Merpan v poměru 10 gramů na 10 litrů vody, přičemž se nechá působit po dobu 15 – 20 minut.
Fundazol je fungicid s účinnou látkou benomyl a patří do třídy benzimidazolů. Byl vyvinut v roce 1968 společností DuPont. Žádné přípravky na ochranu rostlin s touto účinnou látkou nejsou schváleny ve státech EU včetně Česka. Platnost posledních schválení vypršela v roce 2003.
Účinky Fundazolu
Fundazol obsahuje benomyl, což je širokospektrální systémový listový fungicid. Může být použit jak k prevenci, tak k léčbě různých houbových chorob rostlin. Například ve vinařství a zelinářství je účinný proti botrytidě a padlí.
Když je benomyl absorbován, tvoří se aktivní metabolit karbendazim. Váže se na mikrotubuly, které jsou zodpovědné za důležité procesy, jako je intracelulární transport a buněčné dělení, čímž inhibuje růst hub.
Nebezpečí Fundazolu
Benomyl může poškodit zdraví při vdechování.
Benomyl je TERATOGEN - za teratogeny označujeme exogenní faktory či látky, které mohou způsobit různou míru postižení embrya či fetu po vystavení jejich působení. Může se jednat jak o biologické, chemické, tak i o fyzikální faktory. Nejčastěji se těhotným matkám po předchozí expozici rodí děti bez očí (anoftalmie).
Expozice může způsobit mutace a poškození mužského rozmnožovacího systému.
Kontakt může způsobit podráždění kůže a očí.
Benomyl může způsobit kožní alergii. Pokud se alergie rozvine, velmi nízká budoucí expozice může způsobit svědění a kožní vyrážku.
Benomyl může poškodit játra.
Kde koupit Fundazol
Fundazol v ČR ani v okolních státech nelze běžně koupit. Je to z důvodu zákazu distribuce látky benomyl na území EU, kvůli jejím negativním a mimořádně devastačním účinkům na vývoj embrya u těhotných žen a také kvůli rozvinuté rezistenci mnoha hub, která se začala projevovat již po dvou letech od jejího objevení.
Za určitých okolností se dá sehnat v Maďarsku, kde se vyrábí pro Americký trh s označením Fundazol 500 WP.
Na mořeníčesneku se dá Fundazol nahradit legální a zdravotně méně škodlivou variantou s názvem ZDRAVÝ ČESNEK, což je fungicidní souprava dvou přípravků Sulka Extra a Rovral Aquaflo k moření sadby česneku a cibulovin. Zaručuje vysokou ochranu proti houbovým chorobám. Rovral Aquaflo 10 ml (fungicidní přípravek s účinnou látkou iprodione 500 g/l) je vhodný pro moření sadby česneku proti houbovým chorobám) a přípravek Sulka Extra 100 ml je sirnatý přípravek k moření sadby česneku a cibulovin. Na mořeníčesneku před výsadbou lze proti plísním použít jen fungicidní přípravek Rovral Aquaflo, a to v koncentraci 0,4 %.
Ve svém příspěvku MOŘENÍ ČESNEKU FUNDAZOLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
stele se pise moreni cesneku fundazolem. kde ho kupujete ja uz ho nevidel v nabidce nikde v republice. jestli o nejakem vite poslete kde se da koupit, diky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Sulkou moříme po dobu 6–12 hodin. Rozdělené stroužky uložíme do připraveného 5% roztoku a necháme uvedenou dobu působit. Stroužky vyndáme a usušíme. Těsně před výsadbou provedeme druhé moření přípravkem Rovral proti houbovým chorobám. Toto druhé moření je jen krátké, asi po dobu 20 minut. Oschlé stroužky následně vysazujeme.
Někteří pěstitelé také doporučují dřívější moření Sulkou. Podle nich lze mořit česnek i delší dobu před výsadbou, například na začátku září. Stroužky uložíme do připraveného roztoku na 12 hodin a po vyjmutí vysušíme. Takto namořené stroužky uložíme na větratelné suché místo.
Postup moření sadby fungicidním přípravkem Rovral Aquaflo: dávkování je 10 ml na 2,5 l vody; doba moření činí 20 minut. Po zaschnutí po druhém moření (používá se v koncentraci 0,4 %, tedy 40 ml na 10 l vody, doba máčení minimálně 20 minut) lze česnek vysadit.
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Na mořeníčesneku před výsadbou lze proti plísním použít fungicidní přípravek Rovral Aquaflo, a to v koncentraci 0,4 % (40 ml/10 l vody, doba máčení minimálně 20 minut). Dalším přípravkem je známá Sulka Extra (100 ml/2,5 l vody, po dobu 6–12 hodin, také 4% koncentrace) proti vlnovníku česnekovému. Diskutovaný je spíše slabší účinek tohoto přípravku proti háďátku zhoubnému. Na trhu je rovněž souprava na mořeníčesneku s obchodním názvem Zdravý česnek, kde jsou již oba uvedené přípravky. V případě, že se moří fungicidem i Sulkou, provede se nejprve namoření v Sulce a až následně a odděleně proti houbovým chorobám. Připravenou mořicí jíchu (doporučovaná teplota lázně okolo 20 °C) je třeba použít v co nejkratší době (nelze ji použít až druhý den) a nikdy ne vícekrát. Použitou jíchu je nejvhodnější likvidovat jako zálivku na vysazenou plochu česneku.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ufo.
Dobrý den, psali česnek neloupaný, ale nepsali o jak velikou nádobu se jedná a jaké množství česneku ...... také hledám možnost, jak uchovat koupený česnek co nejdéle a je to vážně problém .
Český česnek je vhodné sadit (před sadbou) na tentýž záhon po 4–5 letech. Na menších zahrádkách to ovšem moc nejde. Pokud je česnek zdravý, není se čeho obávat, jestli jej ale napadla bílá plíseň (proti plísni), nesázejte česnek na stejné místo 8–10 let. Půdu před výsadbou dobře proryjte do větší hloubky a nechte minimálně týden uležet. Pokud se v půdě vyskytují choroby, půdu provápněte.
Na mořeníčesneku a jeho aplikování a výsadbu se názory různí, jedno však zůstává stejné. Česnek moříme v průběhu vegetace i během skladování. Moření má příznivý vliv na zvýšení výnosu a zdravotní stav česneku. Zejména tak česnek uchráníme před houbami Fusarium spp., Bortys spp., Penicillium spp., Sclerotium cepivorum, případně i Helmithosporium allii.
Do půllitru vody dejte cca 2 zrnka hypermanganu a nechte v nádobě rozpustit. Připraveným roztokem přelijte česnek tak, aby byl ponořený, a nechte 24 hodin působit. Takto ošetřený česnek můžete použít k okamžité výsadbě.
V současné době se už nedoporučuje rozdružení česneku na stroužky a jejich moření výhradně těsně před výsadbou, ale považuje se za správné rozdružit jej na stroužky a mořit dříve, třeba už začátkem září. Po namoření musí být stroužky během 12 hodin vysušeny a uloženy do doby výsadby na suchém a větraném místě.
Za základ moření se dříve pokládal přípravek SULKA (5%) proti vlnovníku česnekovému. Česnek se mořil 6 až 12 hodin (přes noc), ne déle – mohlo dojít k popálení. Mořicí lázeň nebylo možné používat opakovaně. Byl-li česnek namořen v Sulce již dříve, musely se před vlastní výsadbou stroužky namočit asi na 1 hodinu do vody a po oschnutí co nejdříve vysadit.
Proti fuzáriu (houbová choroba) se doporučuje například Fundazol, ale účinnou obranou je i pozdní výsadba česneku. Nejlepší termín výsadby je tedy den před zamrznutím půdy.
Možná vás překvapí, že jíme stále méně brambor. Zatímco v roce 1850 připadlo na jednoho člověka ročně 170 kg, dnes už je to jen 77 kg. Mohou za to určitě i brambory z velkovýroby, často poškozené a nevalné chuti. Kdo pěstuje vlastní, ví, že není brambor jako brambor! Jaká sadba je tedy ta nejvhodnější? A jak na pěstování?
Brambory z velkých lánů a vlastní brambůrky ze záhonu – obrovský rozdíl v chuti a kvalitě zná každý, kdo okusil. Brambory z velkovýroby se navíc prodávají v době, kdy už pro konzumaci nejsou vůbec vhodné, odrůdy určené pro letní a podzimní spotřebu jsou nabízeny i po Vánocích. Důvodem jsou přebytky. Jenže vodnaté brambory kuchaře ani strávníky nepotěší.
Vlastní brambory naštěstí nepěstujeme pro co nejvyšší produkci, ale proto, abychom si pochutnali.
Na záhoně získáme nejlepší brambory ekologickým pěstováním. Žádná minerální hnojiva, pouze chlévský hnůj a zelené hnojení. Vhodné jsou odrůdy méně citlivé na plíseň bramborovou, což je pro zdravé pěstování bez přemíry chemie důležité. Mandelinku bramborovou snadno vysbíráte ručně.
Kromě skvělé chuti budou vlastní brambory výrazně zdravější než ty z velkovýroby, které prošly postřiky proti plevelům před i po vzejití sadby, mořením, nejméně třemi postřiky proti plísni, následují postřiky proti mandelince a mšicím či chemická likvidace porostu před sklizní.
Rozhodnutí, jakou odrůdu brambor budete na své zahrádce pěstovat, již dnes není snadnou záležitostí. K ranosti, barvy dužniny, barvy slupky, rezistence vůči háďátku přibyl v posledních letech další podstatný parametr, a to varný typ. Navíc počet odrůd je stále větší.
Varný typ udává vlastnosti hlíz po uvaření a tím i konzumní použitelnost brambor.
Rozlišujeme tři základní varné typy:
Varný typ A: pevné lojovité brambory, které jsou nerozvářivé, příjemně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté, vhodné pro přípravu bramborového salátu i ke konzumu jako vařené.
Varný typ B: polopevné, polomoučné brambory s jemnou až hrubší strukturou, příjemně vlhké až sušší, vhodné jako příloha k jídlu.
Varný typ C: měkké, moučnaté brambory s jemnou až středně hrubou strukturou, středně vlhké až suché, vhodné k přípravě kaší a těst.
Varný typ D: není pro zahrádkáře významný – jde o odrůdy pro průmyslové zpracování.
Některé odrůdy jsou přechodem mezi uvedenými varnými typy. Například u označení AB, BA či BC vždy první písmeno značí převahu k varnému typu.
Pro zahrádkáře mají význam odrůdy velmi rané, rané, méně už polorané. Polopozdní až pozdní odrůdy, které se sklízejí až v polovině září, se na zahrádce nevyplatí. A pozor na to, že velmi rané odrůdy bychom měli zkonzumovat co nejdříve, nejdéle do Vánoc.
Odrůdy brambor se tedy rozdělují i podle toho, kolik potřebují dnů od výsadby do sklizně: velmi rané (90–100 dní), rané (100–110 dní), polorané (110–120 dní), polopozdní a pozdní (nad 120 dní).
Každý, kdo pěstuje brambory, byť na malém záhonku, si zaslouží kvalitní certifikovanou sadbu. Tu poznáte podle toho, že je označená návěskou (do 10 kg podnikovou, nad 10 kg úřední, tj. s hlavičkou ÚKZÚZ). Množství odrůd je skutečně téměř nepřeberné, vždyť například Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský měl v roce 2013 přihlášeno k uznávacímu řízení 180 odrůd sadbových brambor.
Brambory nemají zvláštní nároky na půdní podmínky, i jílovitohlinité půdy přinesou dobré výsledky. Nevhodné však jsou zamokřené pozemky a pěstování ve stínu pod stromy. Půdu je třeba na podzim hluboce zorat nebo zrýt, zjara řádně nakypřit – nejlépe rotačním kypřičem, aby byla jemná, bez hrudek. Brambory je třeba sázet do teplé půdy.
To, že byste si měli každý rok pořídit sadbu novou, uznanou není třeba nijak obhajovat. Brambory snadno onemocní virovými chorobami, které snižují výnos až o 50 %. Virózy se přenášejí sadbou a v porostu je rozšiřují především mšice, proto i poměrně pěkně vypadající sadba od známého není zárukou jejího dobrého zdravotního stavu, ten zaručuje jen sadba uznaná. Při nákupu sadby dbejte na to, aby hlízy byly ve velikosti kolem 4,5 cm, zdravé a vždy s označením názvu odrůdy a množitele. Sadba by měla mít velikost minimálně 25 x 25 mm a maximálně 60 x 60 mm. Brambory sázíme cca 30 cm od sebe. Při velké sadbě může být vzdálenost větší, při malé menší.
Vývoji rostlin pomůže opakované proorání či okopání. Kořenům tak zajistíme vzduch a zároveň se zničí plevele. Ani při okopávání však nesmí vznikat hroudy, půda nesmí být utužená, rozdroben musí být i nežádoucí půdní škraloup. Přihnojujeme hnojem v množství 3–4 kg na metr čtvereční, vyzrálého kompostu můžeme použít více. Pro zelené hnojení je vhodné použít například hořčici bílou, svazenku vratičolistou či lničku setou – sejeme je několik týdnů před podzimní orbou.
Dobrým předklíčením brambor na světle a použitím netkané textilie lze i v nadmořské výšce 520 m dosáhnout předčasné sklizně, tedy sklízet už za 66–69 dnů. Pro nejranější sklizně je vhodné vybírat odrůdy s rychlým nárůstem hlíz. V současné době tuto vlastnost splňují například odrůdy Everest, Flavia, Impala, Leoni, Magda, Solist a Vitesse.
Brambory v růstu potřebují denně v průměru 2–10 mm vody, což představuje cca 200–1 000 litrů vody za jeden den (podle plochy). V jiném přepočtu vychází, že jedna rostlina potřebuje 0,5–2,5 litru na jeden den. Zavlažování samozřejmě korigujte i s přírodním deštěm. V případě nedostatečného deště musíte vodu dodat jiným způsobem.
Po sklizni je třeba nechat brambory 2–3 týdny pod přístřeškem, kde se osuší a zhojí se poškozená místa. Chráníme je přitom před slunečním svitem. Aby nezezelenaly, přikryjeme je prodyšnou pytlovinou nebo kartonem. Nedostatečné „vydýchání“ brambor poznáme podle potní vrstvy – brambory jsou na povrchu vlhké. Před uložením do sklepa nebo jiné chladné a vlhké místnosti vyřadíme hlízy s hnilobou. Brambory se doporučuje skladovat při teplotách 2–6 °C, ve vrstvách do výše 1 metru. Brambory skladované při této teplotě však nelze konzumovat ihned. Škrob by se v nich totiž přeměnil na cukry a brambory by chutnaly nasládle. Necháme je proto 10–14 dnů v teplotě 12–15 °C.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Macháček Jan.
Brambory není vhodné pěstovat stále na stejném místě, jinak hrozí zamoření hnilobami, háďátkem i mandelinkou. Ideální je interval 4 roky.
Brambory vyžadují dobře vyhnojený pozemek, nejlépe hnojem v minimálním množství 4 kg/m2, a na jaře pak NPK v dávce 80–100 g/m2. Před výsadbou je nutné prokypření půdy, aby se lépe prohřála, pro rané výsadby se dokonce doporučuje půdu asi týden před výsadbou po přihnojení zakrýt průhlednou fólií, ta zvýší teplotu půdy až o 5 °C a urychlí počáteční růst.
I vzhledově pěkná sadba od známého může být promořena virovými chorobami, které dokážou snížit výnos až na polovinu, proto sadbu používáme raději novou a především uznanou.
Pro ranou sklizeň předkličujeme brambory při teplotě 10–18 °C po dobu 3 až 4 týdnů. Hlízy rozložíme do bedýnek v jedné vrstvě, nemusíme je zasypávat zemí a umístíme je na světle, vytvoří se tak krátké pevné zelené klíčky, často i se zárodky kořínků. Ve větším množství je vhodné sadbu alespoň narašit umístěním do místa s teplotou 15 °C po dobu 14 dnů před výsadbou. Předklíčená sadba poskytne sklizeň o 2–3 týdny dříve, narašená asi o týden. Nejvíce urychlíme sklizeň – kromě výše uvedených opatření – zakrytím porostu po výsadbě průhlednou porofólií nebo netkanou textilií. Textilii ponecháme na porostu až do odeznění jarních mrazů, odkrýváme ji jen při okopávce a přihrnování.
Termín výsadby brambor je podmíněn příchodem jarních mrazů. Mnozí zahrádkáři spěchají a sází již koncem března, ale u předklíčené sadby a předehřáté půdy se může snadno i při výsadbě v polovině dubna stát, že mladé rostliny popálí mráz i přes dostatečné přihrnutí. Porost je pak vhodné přihnojit dusíkatým hnojivem nebo předem chránit netkanou textilií.
Brambory nevysazujeme příliš hustě, hustý porost nedá větší výnos, naopak trpí více houbovými chorobami. Optimální spon je 60 x 35 cm (u raných 50 x 30 cm). Hlízy sázíme mělce (cca 6–8 cm) do prohřáté povrchové vrstvy půdy. Při výsadbě předklíčených i narašených brambor dbáme na zachování původní orientace hlízy a snažíme se o minimální poškození klíčků.
Během vegetace je nutné u klasického hrůbkového pěstování několikrát okopávat a 2–3x přihrnout zem. Hrůbek musí být dostatečně vysoký a shora plochý alespoň 15 cm, jinak se hlízy vytvářejí těsně pod povrchem, snadno zelenají a jsou více napadány plísní bramborovou. Poslední zásah, ať už okopávku, či přihrnování, ukončíme před květem rostlin (tedy při výšce porostu 20–30 cm), poté již kořínky špatně regenerují a dochází k poškození mladých hlíz.
Při sklizni je nutné hlízy chránit před zbytečným poškozením, 14 dnů před sklizní odstraníme nať a sklízíme za sucha při teplotách nad 12 °C. Sklizené brambory před naskladněním do sklepa necháme 10–14 dnů takzvaně vydýchat na tmavém suchém místě při běžné denní teplotě. Během této doby hlízy zacelí poranění a sníží své dýchání. Před uskladněním nezapomeneme vytřídit poškozené, hnilobami či plísní napadené hlízy.
Nepoškozené zdravé stroužky se oddělí od sebe a ihned se máčí v připravené suspenzi po dobu 20 minut a poté se okamžitě vysadí. K moření se mohou použít tyto přípravky: Rovral Aquaflo a Sulka. Pokud si nachystáme roztok k moření, použijeme ho ihned, neskladujeme jej a nepoužíváme na druhý den nebo později.
Choroby česneku může nejen v průběhu vegetace, ale i během skladování způsobovat přímo komplex několika hub. Jedná se například o houby Fusarium spp., Botrytis spp., Penicillium spp. Když se napadení projeví už v průběhu vegetace, dochází ke žloutnutí listů, redukci kořenů a poškození podpučí. Vlivem toho pak napadené rostliny postupně vadnou a odumírají. Jestliže dochází k napadení v průběhu skladování česneku, dochází k takzvanému trouchnivění stroužků. Při něm jednotlivé stroužky postupně sesychají, až nakonec uschne celá cibule. Na průřezu paličkou jsou pak viditelné jednotlivé zasychající stroužky a mezi nimi bílý, narůžovělý, světle šedý, nebo modrozelený povlak hub, a to podle toho, jaká houba je původcem hniloby.
Z půdních chorob houbového původu jsou nejběžnější fusariové hniloby. Ty nejprve způsobují červenání a hnilobu kořenů, která postupně přechází z kořenů na podpučí a z něj následně na cibule. Fuzariózy jsou jedním z nejčastějších původců trouchnivění. V porostech se tato choroba šíří převážně ohniskově a podporují ji těžké, vlhké a teplé půdy, nevhodná závlaha i mechanické poškození cibulí. Ochrana spočívá především v prevenci, to znamená včasná a důsledná likvidace posklizňových zbytků a minimálně čtyřletý odstup v pěstování hostitelských rostlin na jednom místě (o tom viz v předchozí podkapitole). K pěstování je nutné používat zdravý sadbový materiál. Jarní typy česneků jsou podstatně méně napadány než ozimé typy. Nejvhodnější ochranou proti houbovým chorobám je pak moření stroužků před jejich výsadbou. Dříve se doporučoval přípravek Rovral Flo, ale ten se už neprodává, zahrádkáři tak jako náhradu používají Merpan 80 WG, který se používá k moření cibulek květin. Stroužky namáčejte v roztoku 10 g na 1 litr vody po dobu asi 20 minut a nejlépe hned vysaďte. V případě, že chcete mořit česnek i proti háďátku zhoubnému (o něm viz níže), proveďte nejprve namoření v Sulce a až následně a odděleně proti houbovým chorobám.
V některých lokalitách je česnek (ale i pažitka a pór) poškozován rzivostí (rzí), proti které se používá například přípravek Ortiva.
Česnek moříme před výsadbou. Nejdříve moříme Sulkou a až následně Rovralem. Česnek rozdělíme na stroužky, vložíme do připraveného roztoku, vyndáme a usušíme. Sulkou moříme po dobu 6–12 hodin. Rozdělené stroužky uložíme do připraveného 5% roztoku a necháme uvedenou dobu působit. Stroužky vyndáme a usušíme. Těsně před výsadbou provedeme druhé moření přípravkem Rovral proti houbovým chorobám. Toto druhé moření je jen krátké, po dobu 20 minut. Oschlé stroužky následně vysazujeme. Někteří pěstitelé také doporučují dřívější moření Sulkou. Lze mořit česnek i delší dobu před výsadbou, například na začátku září. Stroužky uložíme do připraveného roztoku na cca 12 hodin a po vyndání vysušíme. Takto namořené stroužky uložíme na suché větratelné místo.
U česneku se většinou považuje za nejobávanějšího škůdce háďátko zhoubné. Jeho napadení se projevuje žloutnutím listů a následným odumřením rostliny. Postižené palice česneku jsou houbovité, zahnívají a na podpučí jim chybí kořínky. Háďátka jsou štíhlá, 1 až 1,6 mm dlouhá, přezimují v zaschlých částech rostlin a v půdě. Z půdy do rostlin vnikají průduchy, poraněními, nebo aktivně pokožkou. V rostlinách se rozmnožují. Do roka mají několik generací. Někteří odborníci říkají, že doporučované moření stroužků před výsadbou přípravkem Sulka je v případě tohoto škůdce prakticky jen velmi málo účinné (nejdůležitější je pořízení zdravé sadby a správné místo pro výsadbu!), zato je účinné proti vlnovníku česnekovému. Tento roztoč za vegetace způsobuje deformace listů česneku a při skladování pak vysávání stroužků. Obdobné škody při skladování mohou způsobovat i třásněnky. Základem ochrany proti oběma škůdcům je skladování česneku při nízkých teplotách. Častým škůdcem u česneků z ozimých výsadeb je houbomilka česneková, moucha, která přezimuje ve stadiu dospělých much, které opouštějí zimní úkryty již po prvním jarním oteplení. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na rostliny a vylíhlé larvy (bělavé a dosahující délky 11 mm) se pak zavrtávají mezi srdíčkové listy. Napadené rostliny tak zaostávají v růstu, nejmladší listy se deformují a postupně odumírají. Za deštivého počasí takto poškozené rostliny často podléhají mokré hnilobě. Intenzita poškození často závisí na pěstitelských a povětrnostních podmínkách. Škody bývají silnější, když rostliny po přezimování trpí nedostatkem vláhy nebo je trvale chladné počasí, kdy česnek velmi pomalu roste a larvy škůdce mají více času na proniknutí k vegetačnímu vrcholu rostliny. Houbomilka česneková má za rok jen jednu generaci, a protože létá velmi brzy na jaře, poškozuje prakticky pouze porosty zimního česneku. Možností ochrany proti tomuto škůdci je ošetření porostů zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře, a to buď formou postřiku, nebo zálivky. Nejvhodnější ochranou je ale přikrývání porostů netkanými textiliemi, což musíte udělat včas, nejlépe ještě před příchodem zimy. Postřik musíte provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a za dva týdny jej zopakovat. Zálivka se pak aplikuje jen jednou, a to 14 dnů po prvním oteplení (obvykle již v březnu). V oblastech s pravidelným výskytem se k ochraně doporučují přípravky Karate Zeon 5 CS nebo Reldan 40 EC.
Proti čemu česnek chráníme takzvaným mořením? Jde o potlačení houbových chorob, háďátka zhoubného a vlnovníku česnekového.
Houbové choroby česneku
Česnek v průběhu vegetace může napadnout několik různých houbových chorob, jsou to například:
Fusarium spp.
Botrytis spp.
Sclerotium cepivorum
Penicillium spp.
Houbové choroby způsobují u česneku různé poškození na listech, kořenu a stroužkách. Postupně dochází ke žloutnutí a vadnutí listů, ke zkracování kořenů a poškození podpučí. Při skladování může u stroužků docházet vlivem napadení k trouchnivění a hnilobě.
Háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci)
Rostliny napadené tímto velmi malým škůdcem (cca 1 mm) se deformují. Poškozená rostlina následně hnije.
Vlnovník česnekový (Aceria tulipae)
Vlnovník česnekový patří mezi roztoče. Listy mladých rostlin česneku se po napadení kroutí, kadeří a žloutnou.
Většinou se uvádí, že se moří proti háďátku, ale jeho výskyt je velmi malý, a proto je moření hlavně proti vlnovníku.
