MOŘENÍ CIBULÍ MEČÍKŮ a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Jednoduchá a elegantní je barevná kytice gladiol, která dokáže navodit příjemnou letní atmosféru. Potěší zajisté každou ženu. Gladioly neboli mečíky symbolizují v řeči květin upřímnost. Jedná se o velmi oblíbené květiny, které se v zahradách celkem snadno pěstují, a nadto se sortiment odrůd neustále obohacuje o další překrásné odrůdy nových typů.
Mečíky/gladioly
Jedná se o vytrvalé pozemní květiny s hlízami. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavními květy. Stonky jsou vzpřímené, nevětvené, vzácněji větvené. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, většinou kopinaté, mečovité, rýhované, často trochu ztloustlé, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, poměrně velké a nápadné, souměrné, různých barev, jsou v květenstvích, zpravidla ve vějířcích. Květy jsou podepřeny listeny. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3 + 3), které jsou dosti odlišné, spodní bývají větší než horní a vnější jsou často užší než vnitřní. Celé okvětí je dole srostlé v trubce. Tyčinky jsou 3, jsou nahoru zakřivené. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je spodní. Čnělka je 1, ale dělí se do 3 nitkovitých laloků. Plodem je trojpouzdrá tobolka, semena jsou křídlatá.
Mečíky jsou nejkrásnější a nejvděčnější květinou pro řez v letním období. Široký sortiment odrůd nabízí překrásné květy téměř všech barev, a navíc jsou řezané květy mečíků velmi trvanlivé. U mečíku nás však uchvacují nejen krásné barvy, ale u novějších odrůd i krásné tvary květů. Do popředí zájmu se nyní dostávají odrůdy se zvlněnými okvětními lístky a také odrůdy, jejichž květy mají výrazně zbarvená oka. Velký zájem rovněž vzbuzují nové odrůdy miniaturních mečíků, které mají celkově menší květní klasy, takže jsou lépe použitelné i v menších vázách pro výzdobu stolů v domácnostech. Tím se možnost využití řezaných květů mečíku dále rozšiřuje. Pro výzdobu zahrad se mečíky využívají méně, protože květní klasy jsou poměrně dlouhé a těžké, takže se za deště a větru snadno vyvracejí. Tomuto nedostatku lze předejít hlubším zasazením hlíz. U miniaturních mečíků se tato špatná vlastnost tolik neprojevuje, protože jejich květenství je lehčí.
Ve svém příspěvku ŠPEKÁČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
nevím no.....já nálev nedělám.....zaliju prostě octem a zatáhnu sklenice....každý si zředí,jak potřebuje:)....
Fundazol je fungicid s účinnou látkou benomyl a patří do třídy benzimidazolů. Byl vyvinut v roce 1968 společností DuPont. Žádné přípravky na ochranu rostlin s touto účinnou látkou nejsou schváleny ve státech EU včetně Česka. Platnost posledních schválení vypršela v roce 2003.
Účinky Fundazolu
Fundazol obsahuje benomyl, což je širokospektrální systémový listový fungicid. Může být použit jak k prevenci, tak k léčbě různých houbových chorob rostlin. Například ve vinařství a zelinářství je účinný proti botrytidě a padlí.
Když je benomyl absorbován, tvoří se aktivní metabolit karbendazim. Váže se na mikrotubuly, které jsou zodpovědné za důležité procesy, jako je intracelulární transport a buněčné dělení, čímž inhibuje růst hub.
Nebezpečí Fundazolu
Benomyl může poškodit zdraví při vdechování.
Benomyl je TERATOGEN - za teratogeny označujeme exogenní faktory či látky, které mohou způsobit různou míru postižení embrya či fetu po vystavení jejich působení. Může se jednat jak o biologické, chemické, tak i o fyzikální faktory. Nejčastěji se těhotným matkám po předchozí expozici rodí děti bez očí (anoftalmie).
Expozice může způsobit mutace a poškození mužského rozmnožovacího systému.
Kontakt může způsobit podráždění kůže a očí.
Benomyl může způsobit kožní alergii. Pokud se alergie rozvine, velmi nízká budoucí expozice může způsobit svědění a kožní vyrážku.
Benomyl může poškodit játra.
Kde koupit Fundazol
Fundazol v ČR ani v okolních státech nelze běžně koupit. Je to z důvodu zákazu distribuce látky benomyl na území EU, kvůli jejím negativním a mimořádně devastačním účinkům na vývoj embrya u těhotných žen a také kvůli rozvinuté rezistenci mnoha hub, která se začala projevovat již po dvou letech od jejího objevení.
Za určitých okolností se dá sehnat v Maďarsku, kde se vyrábí pro Americký trh s označením Fundazol 500 WP.
Na moření česneku se dá Fundazol nahradit legální a zdravotně méně škodlivou variantou s názvem ZDRAVÝ ČESNEK, což je fungicidní souprava dvou přípravků Sulka Extra a Rovral Aquaflo k moření sadby česneku a cibulovin. Zaručuje vysokou ochranu proti houbovým chorobám. Rovral Aquaflo 10 ml (fungicidní přípravek s účinnou látkou iprodione 500 g/l) je vhodný pro moření sadby česneku proti houbovým chorobám) a přípravek Sulka Extra 100 ml je sirnatý přípravek k moření sadby česneku a cibulovin. Na moření česneku před výsadbou lze proti plísním použít jen fungicidní přípravek Rovral Aquaflo, a to v koncentraci 0,4 %.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Sulkou moříme po dobu 6–12 hodin. Rozdělené stroužky uložíme do připraveného 5% roztoku a necháme uvedenou dobu působit. Stroužky vyndáme a usušíme. Těsně před výsadbou provedeme druhé moření přípravkem Rovral proti houbovým chorobám. Toto druhé moření je jen krátké, asi po dobu 20 minut. Oschlé stroužky následně vysazujeme.
Někteří pěstitelé také doporučují dřívější moření Sulkou. Podle nich lze mořit česnek i delší dobu před výsadbou, například na začátku září. Stroužky uložíme do připraveného roztoku na 12 hodin a po vyjmutí vysušíme. Takto namořené stroužky uložíme na větratelné suché místo.
Ve svém příspěvku ŠPEKÁČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fr.persin.
někde jste chybovali. lák se musí převařit a cibule , česnek, křen případně jiné
indegrience zaléváte třeba i teplým lákem pro urychlení a to vše najednou i s proloženou cibulí. Vaš výrobek doporučuji nejíst! a vhodně zlikvidovat! Může vzniknout prudce jedovatý mrtvolný jed.
Pokud chcete mít jistotu zdravého česneku, je lepší jednotlivé stroužky vždy namořit, a to zejména proti škůdcům (háďátko, vlnovník). Moření nemusíte obvykle provádět, pokud na daném stanovišti pěstujete česnek poprvé, ale odborníci se v názorech na moření rozcházejí. Namořit česnek je určitou jistotou, případně je vhodné koupit již namořenou sadbu.
Na moření česneku a jeho aplikování a výsadbu se názory různí, jedno však zůstává stejné – česnek moříme v průběhu vegetace i během skladování. Moření má příznivý vliv na zvýšení výnosu a zdravotní stav česneku, především tak česnek uchráníme před výše uvedenými houbovými nemocemi.
Postup moření sadby fungicidním přípravkem Rovral Aquaflo: dávkování je 10 ml na 2,5 l vody; doba moření činí 20 minut. Po zaschnutí po druhém moření (používá se v koncentraci 0,4 %, tedy 40 ml na 10 l vody, doba máčení minimálně 20 minut) lze česnek vysadit.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Kosatec patří k nejkrásnějším a nejproměnlivějším rostlinám v přírodě severní polokoule. Své botanické jméno má po řecké bohyni duhy – Iris. Historické památky svědčí o tom, že kosatce patřily k prvním okrasným rostlinám. Květy kosatců zdobí etruský nábytek ze 7. století před naším letopočtem, na Krétě se zachovaly fresky s kosatci z roku 2100 před naším letopočtem.
Charakteristickými znaky kosatců je stavba květů, tvar listů a existence oddenku. Květ kosatců je trojčetný. Tři vnitřní okvětní lístky jsou u většiny druhů vztyčené, tři vnější okvětní lístky bývají nejčastěji převislé nebo odstávají do stran. Nad každým z vnějších okvětních lístků se sklání jedna tyčinka, která je shora chráněná rozšířeným ramenem čnělky. Na konci každého ramene čnělky je blizna, překrytá dvěma bliznovými laloky. Spodní semeník je spojen s ostatními částmi květů okvětní trubkou. Semeník a část trubky jsou ukryty mezi listeny, které mohou být buď zelené jako listy, nebo do různé míry nezelené, blanité až suché – papírovité. Plod je trojpouzdrá tobolka. U nejnižších druhů nese stonek jen jeden květ, vyšší kosatce mívají většinou víc květů (u nejvyšších druhů, kde stonek přesahuje výšku 1 m, může být až kolem 15 květů).
Rovněž mečík je rostlina známá po mnoho století. Zpočátku to byl plevel. Řecký lékař Dioskorides Pedanius, žijící v 1. století našeho letopočtu, se zmiňuje o purpurově kvetoucím plevelném mečíku na obilných polích. Pro své úzké dlouhé mečovité listy byl mečík až do středověku považován za rostlinu vítězství, která chrání před poraněním. Hlízy mečíků se nosily do boje jako talisman.
Mečík má na rozdíl od kosatce dvojí kořeny. První vyrůstají z mateční hlízy po vysazení a dorůstají délky 25 cm. Druhé kořeny vyrůstají u spodní části listů v místech, kde se tvoří nová hlíza. Jsou kratší než první kořeny a rozvětvují se. Stonek je zkrácený v bazální osní hlízu. Hlíza dorůstá průměru 6 cm i více a váhy 80 až 100 g i více. Listy jsou úzké mečovité s vyniklou nervaturou. Naspodu mají trubkovitý tvar. Vyrůstají proti sobě. Jsou různé a liší se nejen funkcí, ale i tvarem. Koruna květu je souměrná a skládá se z 6 okvětních lístků, které tvoří nálevkovitý tvar přecházející do jícnu. Okvětní lístky jsou uspořádány tak, že jsou 3 vnější a 3 vnitřní a naspodu jsou srostlé v trubku. Mají různou barvu. Průměr květu planých druhů mečíků je 2 až 4 cm, u kulturních forem až 20 cm. Květy se používají jako řezané rostliny sloužící k výzdobě.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU CHOROBY A ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Josef.
Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,
měla jsem úplně stejný problém u česneku. Česnek byl napaden rzí, listy rostliny začaly žloutnout, některé víc, některé méně. Rozhodla jsem se česnek vytáhnout ze země. Vrchní vrstva byla pokryta plísní. Sloupla jsem a dala sušit. Dokonce už mi něco žere i cibuli. U kořene, pokud už není zcela sežraný, jsem objevila malinké hnědé housenky.
Také prosím o radu.
Český česnek je vhodné sadit (před sadbou) na tentýž záhon po 4–5 letech. Na menších zahrádkách to ovšem moc nejde. Pokud je česnek zdravý, není se čeho obávat, jestli jej ale napadla bílá plíseň (proti plísni), nesázejte česnek na stejné místo 8–10 let. Půdu před výsadbou dobře proryjte do větší hloubky a nechte minimálně týden uležet. Pokud se v půdě vyskytují choroby, půdu provápněte.
Na moření česneku a jeho aplikování a výsadbu se názory různí, jedno však zůstává stejné. Česnek moříme v průběhu vegetace i během skladování. Moření má příznivý vliv na zvýšení výnosu a zdravotní stav česneku. Zejména tak česnek uchráníme před houbami Fusarium spp., Bortys spp., Penicillium spp., Sclerotium cepivorum, případně i Helmithosporium allii.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.
Hotové jídlo nesmí obsahovat mouku, výrobky z mouky, rýži ani brambory. Po krátké době by začalo ve sklenicích kvasit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bláža.
Ne, Zavařuji úplně běžně jídla s bramborami i cibulí a zahuštěná moukou. Potřebovala jsem poradit jak na zavařování v mikrovlnce, protože nemám v tento okamžik moc času, ale DOBŘE (s masem na 2x) zavařené jsou v pohodě vlastně možná všechna jídla. :-) :-)
Na moření česneku před výsadbou lze proti plísním použít fungicidní přípravek Rovral Aquaflo, a to v koncentraci 0,4 % (40 ml/10 l vody, doba máčení minimálně 20 minut). Dalším přípravkem je známá Sulka Extra (100 ml/2,5 l vody, po dobu 6–12 hodin, také 4% koncentrace) proti vlnovníku česnekovému. Diskutovaný je spíše slabší účinek tohoto přípravku proti háďátku zhoubnému. Na trhu je rovněž souprava na moření česneku s obchodním názvem Zdravý česnek, kde jsou již oba uvedené přípravky. V případě, že se moří fungicidem i Sulkou, provede se nejprve namoření v Sulce a až následně a odděleně proti houbovým chorobám. Připravenou mořicí jíchu (doporučovaná teplota lázně okolo 20 °C) je třeba použít v co nejkratší době (nelze ji použít až druhý den) a nikdy ne vícekrát. Použitou jíchu je nejvhodnější likvidovat jako zálivku na vysazenou plochu česneku.
V naší poradně s názvem ROZTOK K MORENI MERPANEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Lipka.
Dobrý den,
Váš přispěvek se mi moc libí,ale postrádam tam malou maličkost.Zajimá mně v jakém % roztoku Merpanu se česnek moří???To totiž nejde nikde vyčist.Mužete mi poradit.
Děkuji Lipka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro moření česneku se použije Merpan v poměru 10 gramů na 10 litrů vody, přičemž se nechá působit po dobu 15 – 20 minut.
Do půllitru vody dejte cca 2 zrnka hypermanganu a nechte v nádobě rozpustit. Připraveným roztokem přelijte česnek tak, aby byl ponořený, a nechte 24 hodin působit. Takto ošetřený česnek můžete použít k okamžité výsadbě.
V současné době se už nedoporučuje rozdružení česneku na stroužky a jejich moření výhradně těsně před výsadbou, ale považuje se za správné rozdružit jej na stroužky a mořit dříve, třeba už začátkem září. Po namoření musí být stroužky během 12 hodin vysušeny a uloženy do doby výsadby na suchém a větraném místě.
Za základ moření se dříve pokládal přípravek SULKA (5%) proti vlnovníku česnekovému. Česnek se mořil 6 až 12 hodin (přes noc), ne déle – mohlo dojít k popálení. Mořicí lázeň nebylo možné používat opakovaně. Byl-li česnek namořen v Sulce již dříve, musely se před vlastní výsadbou stroužky namočit asi na 1 hodinu do vody a po oschnutí co nejdříve vysadit.
Proti fuzáriu (houbová choroba) se doporučuje například Fundazol, ale účinnou obranou je i pozdní výsadba česneku. Nejlepší termín výsadby je tedy den před zamrznutím půdy.
Ve svém příspěvku MOŘENÍ ČESNEKU FUNDAZOLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
stele se pise moreni cesneku fundazolem. kde ho kupujete ja uz ho nevidel v nabidce nikde v republice. jestli o nejakem vite poslete kde se da koupit, diky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Z přípravků na moření sadby pěstitel Kozák doporučuje Sulku, která sice téměř neúčinkuje na háďátko zhoubné (proti kterému byla Sulka původně registrována), ale velmi dobře působí proti rozšířenému roztoči vlnovníku česnekovému (Aceria tulipe), který způsobuje takzvané vyšeptávání česneku.
V případě moření Sulkou pěstitel doporučuje sadbu rozdružit na stroužky už začátkem září a namočit je na 2–3 hodiny v 5% roztoku Sulky. Poté musí sadba co nejrychleji (cca do 12 hodin) oschnout. Takto připravenou sadbu pěstitel následně uskladní na větraném suchém místě až do doby výsadby (konec listopadu až začátek prosince). Pěstitel Kozák upozorňuje, že roztok Sulky nelze používat opakovaně. Také doporučuje před výsadbou stroužky na 1–2 hodiny namočit do vlažné vody. Tím stroužek rychleji aktivuje své obranné mechanismy. Po oschnutí stroužků je nutné ihned začít s výsadbou.
Nepoškozené zdravé stroužky se oddělí od sebe a ihned se máčí v připravené suspenzi po dobu 20 minut a poté se okamžitě vysadí. K moření se mohou použít tyto přípravky: Rovral Aquaflo a Sulka. Pokud si nachystáme roztok k moření, použijeme ho ihned, neskladujeme jej a nepoužíváme na druhý den nebo později.
Ingredience: 500 g cizrny, 2 lžíce másla, půl lžičky soli
Postup: Do 1 litru vody vsypte 500 g cizrny a vařte asi 30 minut, dokud není cizrna měkká. Potom ji sceďte a nechte odkapat. Cizrnu nasypejte na 2 lžíce rozpuštěného másla a pražte ji při teplotě 120 °C. Nezvyšujte teplotu, cizrna by se spálila a ztratila by svou charakteristickou chuť, a to chuť pražených kaštanů. Po několika minutách se máslo nabalí na cizrnu, poté můžete přidat sůl. Pražte ještě asi hodinu, cizrna se nesmí pálit. Velmi vhodný je indukční sporák. Přesypejte cizrnu do misky vystlané ubrousky, aby se přebytečné tuky vsákly. Tomu můžeme dopomoci občasným promícháním obsahu mísy. Křupky necháváme na ubrouscích nejlépe přes noc.
Příprava: Uvařenou cizrnu slijte, osušte a rozmačkejte. Smíchejte s nasekanou cibulí, utřeným česnekem, vejcem, moukou, nasekanou petrželkou a kořením. Dochuťte kmínem a solí. Z hmoty rukama tvořte karbanátky. Na pánvi zahřejte olej a opékejte 3 minuty z každé strany dozlatova. Podávejte s listovým salátem.
Pikantní cizrna
Ingredience: 1 konzerva sterilované cizrny, 150 g anglické slaniny, 1 větší cibule, 4 stroužky česneku, sůl, pepř, vegeta, chilli, 1 větší protlak nebo loupaná krájená rajčata, trochu kečupu
Postup: Anglickou slaninu nakrájíme na nudličky, přidáme nakrájenou cibuli a osmahneme dozlatova. Přidáme nasekaný česnek, protlak a krátce osmahneme. Vmícháme scezenou cizrnu a krátce povaříme. Dochutíme solí, vegetou, kořením a kečupem. Pokud je pokrm moc hustý, přidáme trochu nálevu z cizrny nebo vodu. Místo protlaku můžeme použít loupaná krájená rajčata.
Postup: Cizrnu namočíme přes noc do vody, ve které druhý den cizrnu uvaříme. Sójové maso uvaříme ve vodě, ve které necháme volně rozpustit masox podle chuti. Mezitím si nakrájíme jednu větší cibuli nadrobno. Čerstvé žampiony oloupeme a nakrájíme na plátky. Po uvaření cizrny slijeme vodu a ponecháme v hrnci pod pokličkou. Sójové maso po 20 minutách necháme okapat v cedníku a vývar z masoxu necháme do směsi. Na oleji osmahneme cibuli a přidáme sójové maso, houby a podle potřeby vývar. Osolí
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata, kdo neví jak, stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce a bez zbytečných ztát. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte a můžete podávat.
Penne arrabiata se slaninou
Ingredience:
200 g těstovin penne v suchém stavu
150 g slaniny
8 rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
1 chilli paprička
olivový olej
bazalka
sůl
strouhaný parmazán
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata – stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce. Poté nakrájejte cibuli a slaninu na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Penne arrabiata z konzervovaných rajčat
Ingredience:
200 g těstovin penne v suchém stavu
2 plechovky konzervovaných rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
1 chilli paprička
olivový olej
petrželka
sůl
strouhaný parmazán
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem a prolisovaným česnekem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte konzervovaná rajčata, chilli papričku a nechte chvíli dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte sůl, uvařené těstoviny a nasekanou petrželku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Česnek moříme před výsadbou. Nejdříve moříme Sulkou a až následně Rovralem. Česnek rozdělíme na stroužky, vložíme do připraveného roztoku, vyndáme a usušíme. Sulkou moříme po dobu 6–12 hodin. Rozdělené stroužky uložíme do připraveného 5% roztoku a necháme uvedenou dobu působit. Stroužky vyndáme a usušíme. Těsně před výsadbou provedeme druhé moření přípravkem Rovral proti houbovým chorobám. Toto druhé moření je jen krátké, po dobu 20 minut. Oschlé stroužky následně vysazujeme. Někteří pěstitelé také doporučují dřívější moření Sulkou. Lze mořit česnek i delší dobu před výsadbou, například na začátku září. Stroužky uložíme do připraveného roztoku na cca 12 hodin a po vyndání vysušíme. Takto namořené stroužky uložíme na suché větratelné místo.
Výsadba mečíků by měla být hotová do konce měsíce května. Kdo s ní letos trošku počkal, udělal dobře: když uhodí mrazíky, mohou poškodit již narašené hlízy. Je velmi důležité, aby hlízy mečíků byly vysazovány do půdy, která je již prohřátá; studená jim totiž nesvědčí. Zapříčiňuje, že jsou mečíky častěji napadány houbovými chorobami, případně jim trvá déle, než vzejdou, ačkoliv byly vysazeny v dřívějším termínu.
Pro rostliny je nejvýhodnější takzvaná skupinová výsadba, neumísťujte proto jednotlivé hlízy samostatně, roztroušené po zahradě. Zeminu vyberte nejlépe propustnou, hlinitopísčitou, s dostatečnou zásobou živin. Nevhodné je však přímé vápnění a hnojení nezetlelým kompostem a hnojem. Jako ideální se jeví pH půdy okolo sedmi. Pokud je místo k výsadbě hlíz zryto již od podzimu, řádně je srovnejte a zbavte velkých hrud hráběmi nebo kultivátorem.
Velmi důležitá je přiměřená hloubka výsadby. Pamatujte, že nejvhodnější je vysazovat velké hlízy hlouběji a malé hlízy mělčeji. Pravidlem by mělo být, že nad hlízou bude ještě asi deset centimetrů zeminy, u velkých hlíz až patnáct. Při mělké výsadbě hrozí vyvracení rostlin, při hluboké napadení houbovými chorobami. Svou roli hraje i charakter zeminy: na lehkých půdách vysazujte hlouběji, na těžších mělčeji. Rostliny tak nebudou trpět buď nedostatkem, nebo přemírou vody. Vzdálenost řad se pohybuje od třiceti do osmdesáti centimetrů, vzdálenost hlíz je kolem tří až osmi centimetrů. Díky zachování optimálních vzdáleností mezi hlízami můžete předejít možnému napadení houbovými chorobami.
Po výsadbě zem upěchujte a pozemek s mečíky řádně zalijte. Až do doby vzcházení zasazeným hlízám plně postačí tato jediná, ale vydatná zálivka. Rostliny vyraší v závislosti na hloubce výsadby, počasí a odrůdě přibližně za deset až čtrnáct dnů. Nutností je, abyste udržovali pozemek v bezplevelném stavu, a pokud nepoužijete selektivní herbicidy, tak i řádné plečkování, tedy kypření povrchu půdy a hubení plevelů.
Hlízy sázejte klidně až do hloubky 15 cm, příliš mělce vysázené rostliny by se totiž poté, co vyrostou do plné výšky, mohly při větru snadno vyvracet. Hlízy doporučujeme vysazovat nejdříve až v druhé polovině dubna, jelikož nejsou mrazuvzdorné.
