Jedná se o vytrvalé pozemní květiny s hlízami. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavními květy. Stonky jsou vzpřímené, nevětvené, vzácněji větvené. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, většinou kopinaté, mečovité, rýhované, často trochu ztloustlé, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, poměrně velké a nápadné, souměrné, různých barev, jsou v květenstvích, zpravidla ve vějířcích. Květy jsou podepřeny listeny. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3 + 3), které jsou dosti odlišné, spodní bývají větší než horní a vnější jsou často užší než vnitřní. Celé okvětí je dole srostlé v trubce. Tyčinky jsou 3, jsou nahoru zakřivené. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je spodní. Čnělka je 1, ale dělí se do 3 nitkovitých laloků. Plodem je trojpouzdrá tobolka, semena jsou křídlatá.
Mečíky jsou nejkrásnější a nejvděčnější květinou pro řez v letním období. Široký sortiment odrůd nabízí překrásné květy téměř všech barev, a navíc jsou řezané květy mečíků velmi trvanlivé. U mečíku nás však uchvacují nejen krásné barvy, ale u novějších odrůd i krásné tvary květů. Do popředí zájmu se nyní dostávají odrůdy se zvlněnými okvětními lístky a také odrůdy, jejichž květy mají výrazně zbarvená oka. Velký zájem rovněž vzbuzují nové odrůdy miniaturních mečíků, které mají celkově menší květní klasy, takže jsou lépe použitelné i v menších vázách pro výzdobu stolů v domácnostech. Tím se možnost využití řezaných květů mečíku dále rozšiřuje. Pro výzdobu zahrad se mečíky využívají méně, protože květní klasy jsou poměrně dlouhé a těžké, takže se za deště a větru snadno vyvracejí. Tomuto nedostatku lze předejít hlubším zasazením hlíz. U miniaturních mečíků se tato špatná vlastnost tolik neprojevuje, protože jejich květenství je lehčí.
Ve svém příspěvku MOŘENÍ ČESNEKU FUNDAZOLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
stele se pise moreni cesneku fundazolem. kde ho kupujete ja uz ho nevidel v nabidce nikde v republice. jestli o nejakem vite poslete kde se da koupit, diky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Fundazol je fungicid s účinnou látkou benomyl a patří do třídy benzimidazolů. Byl vyvinut v roce 1968 společností DuPont. Žádné přípravky na ochranu rostlin s touto účinnou látkou nejsou schváleny ve státech EU včetně Česka. Platnost posledních schválení vypršela v roce 2003.
Účinky Fundazolu
Fundazol obsahuje benomyl, což je širokospektrální systémový listový fungicid. Může být použit jak k prevenci, tak k léčbě různých houbových chorob rostlin. Například ve vinařství a zelinářství je účinný proti botrytidě a padlí.
Když je benomyl absorbován, tvoří se aktivní metabolit karbendazim. Váže se na mikrotubuly, které jsou zodpovědné za důležité procesy, jako je intracelulární transport a buněčné dělení, čímž inhibuje růst hub.
Nebezpečí Fundazolu
Benomyl může poškodit zdraví při vdechování.
Benomyl je TERATOGEN - za teratogeny označujeme exogenní faktory či látky, které mohou způsobit různou míru postižení embrya či fetu po vystavení jejich působení. Může se jednat jak o biologické, chemické, tak i o fyzikální faktory. Nejčastěji se těhotným matkám po předchozí expozici rodí děti bez očí (anoftalmie).
Expozice může způsobit mutace a poškození mužského rozmnožovacího systému.
Kontakt může způsobit podráždění kůže a očí.
Benomyl může způsobit kožní alergii. Pokud se alergie rozvine, velmi nízká budoucí expozice může způsobit svědění a kožní vyrážku.
Benomyl může poškodit játra.
Kde koupit Fundazol
Fundazol v ČR ani v okolních státech nelze běžně koupit. Je to z důvodu zákazu distribuce látky benomyl na území EU, kvůli jejím negativním a mimořádně devastačním účinkům na vývoj embrya u těhotných žen a také kvůli rozvinuté rezistenci mnoha hub, která se začala projevovat již po dvou letech od jejího objevení.
Za určitých okolností se dá sehnat v Maďarsku, kde se vyrábí pro Americký trh s označením Fundazol 500 WP.
Na moření česneku se dá Fundazol nahradit legální a zdravotně méně škodlivou variantou s názvem ZDRAVÝ ČESNEK, což je fungicidní souprava dvou přípravků Sulka Extra a Rovral Aquaflo k moření sadby česneku a cibulovin. Zaručuje vysokou ochranu proti houbovým chorobám. Rovral Aquaflo 10 ml (fungicidní přípravek s účinnou látkou iprodione 500 g/l) je vhodný pro moření sadby česneku proti houbovým chorobám) a přípravek Sulka Extra 100 ml je sirnatý přípravek k moření sadby česneku a cibulovin. Na moření česneku před výsadbou lze proti plísním použít jen fungicidní přípravek Rovral Aquaflo, a to v koncentraci 0,4 %.
Sulkou moříme po dobu 6–12 hodin. Rozdělené stroužky uložíme do připraveného 5% roztoku a necháme uvedenou dobu působit. Stroužky vyndáme a usušíme. Těsně před výsadbou provedeme druhé moření přípravkem Rovral proti houbovým chorobám. Toto druhé moření je jen krátké, asi po dobu 20 minut. Oschlé stroužky následně vysazujeme.
Někteří pěstitelé také doporučují dřívější moření Sulkou. Podle nich lze mořit česnek i delší dobu před výsadbou, například na začátku září. Stroužky uložíme do připraveného roztoku na 12 hodin a po vyjmutí vysušíme. Takto namořené stroužky uložíme na větratelné suché místo.
Pokud chcete mít jistotu zdravého česneku, je lepší jednotlivé stroužky vždy namořit, a to zejména proti škůdcům (háďátko, vlnovník). Moření nemusíte obvykle provádět, pokud na daném stanovišti pěstujete česnek poprvé, ale odborníci se v názorech na moření rozcházejí. Namořit česnek je určitou jistotou, případně je vhodné koupit již namořenou sadbu.
Na moření česneku a jeho aplikování a výsadbu se názory různí, jedno však zůstává stejné – česnek moříme v průběhu vegetace i během skladování. Moření má příznivý vliv na zvýšení výnosu a zdravotní stav česneku, především tak česnek uchráníme před výše uvedenými houbovými nemocemi.
Postup moření sadby fungicidním přípravkem Rovral Aquaflo: dávkování je 10 ml na 2,5 l vody; doba moření činí 20 minut. Po zaschnutí po druhém moření (používá se v koncentraci 0,4 %, tedy 40 ml na 10 l vody, doba máčení minimálně 20 minut) lze česnek vysadit.
Kosatec patří k nejkrásnějším a nejproměnlivějším rostlinám v přírodě severní polokoule. Své botanické jméno má po řecké bohyni duhy – Iris. Historické památky svědčí o tom, že kosatce patřily k prvním okrasným rostlinám. Květy kosatců zdobí etruský nábytek ze 7. století před naším letopočtem, na Krétě se zachovaly fresky s kosatci z roku 2100 před naším letopočtem.
Charakteristickými znaky kosatců je stavba květů, tvar listů a existence oddenku. Květ kosatců je trojčetný. Tři vnitřní okvětní lístky jsou u většiny druhů vztyčené, tři vnější okvětní lístky bývají nejčastěji převislé nebo odstávají do stran. Nad každým z vnějších okvětních lístků se sklání jedna tyčinka, která je shora chráněná rozšířeným ramenem čnělky. Na konci každého ramene čnělky je blizna, překrytá dvěma bliznovými laloky. Spodní semeník je spojen s ostatními částmi květů okvětní trubkou. Semeník a část trubky jsou ukryty mezi listeny, které mohou být buď zelené jako listy, nebo do různé míry nezelené, blanité až suché – papírovité. Plod je trojpouzdrá tobolka. U nejnižších druhů nese stonek jen jeden květ, vyšší kosatce mívají většinou víc květů (u nejvyšších druhů, kde stonek přesahuje výšku 1 m, může být až kolem 15 květů).
Rovněž mečík je rostlina známá po mnoho století. Zpočátku to byl plevel. Řecký lékař Dioskorides Pedanius, žijící v 1. století našeho letopočtu, se zmiňuje o purpurově kvetoucím plevelném mečíku na obilných polích. Pro své úzké dlouhé mečovité listy byl mečík až do středověku považován za rostlinu vítězství, která chrání před poraněním. Hlízy mečíků se nosily do boje jako talisman.
Mečík má na rozdíl od kosatce dvojí kořeny. První vyrůstají z mateční hlízy po vysazení a dorůstají délky 25 cm. Druhé kořeny vyrůstají u spodní části listů v místech, kde se tvoří nová hlíza. Jsou kratší než první kořeny a rozvětvují se. Stonek je zkrácený v bazální osní hlízu. Hlíza dorůstá průměru 6 cm i více a váhy 80 až 100 g i více. Listy jsou úzké mečovité s vyniklou nervaturou. Naspodu mají trubkovitý tvar. Vyrůstají proti sobě. Jsou různé a liší se nejen funkcí, ale i tvarem. Koruna květu je souměrná a skládá se z 6 okvětních lístků, které tvoří nálevkovitý tvar přecházející do jícnu. Okvětní lístky jsou uspořádány tak, že jsou 3 vnější a 3 vnitřní a naspodu jsou srostlé v trubku. Mají různou barvu. Průměr květu planých druhů mečíků je 2 až 4 cm, u kulturních forem až 20 cm. Květy se používají jako řezané rostliny sloužící k výzdobě.
Český česnek je vhodné sadit (před sadbou) na tentýž záhon po 4–5 letech. Na menších zahrádkách to ovšem moc nejde. Pokud je česnek zdravý, není se čeho obávat, jestli jej ale napadla bílá plíseň (proti plísni), nesázejte česnek na stejné místo 8–10 let. Půdu před výsadbou dobře proryjte do větší hloubky a nechte minimálně týden uležet. Pokud se v půdě vyskytují choroby, půdu provápněte.
Na moření česneku a jeho aplikování a výsadbu se názory různí, jedno však zůstává stejné. Česnek moříme v průběhu vegetace i během skladování. Moření má příznivý vliv na zvýšení výnosu a zdravotní stav česneku. Zejména tak česnek uchráníme před houbami Fusarium spp., Bortys spp., Penicillium spp., Sclerotium cepivorum, případně i Helmithosporium allii.
Na moření česneku před výsadbou lze proti plísním použít fungicidní přípravek Rovral Aquaflo, a to v koncentraci 0,4 % (40 ml/10 l vody, doba máčení minimálně 20 minut). Dalším přípravkem je známá Sulka Extra (100 ml/2,5 l vody, po dobu 6–12 hodin, také 4% koncentrace) proti vlnovníku česnekovému. Diskutovaný je spíše slabší účinek tohoto přípravku proti háďátku zhoubnému. Na trhu je rovněž souprava na moření česneku s obchodním názvem Zdravý česnek, kde jsou již oba uvedené přípravky. V případě, že se moří fungicidem i Sulkou, provede se nejprve namoření v Sulce a až následně a odděleně proti houbovým chorobám. Připravenou mořicí jíchu (doporučovaná teplota lázně okolo 20 °C) je třeba použít v co nejkratší době (nelze ji použít až druhý den) a nikdy ne vícekrát. Použitou jíchu je nejvhodnější likvidovat jako zálivku na vysazenou plochu česneku.
Do půllitru vody dejte cca 2 zrnka hypermanganu a nechte v nádobě rozpustit. Připraveným roztokem přelijte česnek tak, aby byl ponořený, a nechte 24 hodin působit. Takto ošetřený česnek můžete použít k okamžité výsadbě.
V současné době se už nedoporučuje rozdružení česneku na stroužky a jejich moření výhradně těsně před výsadbou, ale považuje se za správné rozdružit jej na stroužky a mořit dříve, třeba už začátkem září. Po namoření musí být stroužky během 12 hodin vysušeny a uloženy do doby výsadby na suchém a větraném místě.
Za základ moření se dříve pokládal přípravek SULKA (5%) proti vlnovníku česnekovému. Česnek se mořil 6 až 12 hodin (přes noc), ne déle – mohlo dojít k popálení. Mořicí lázeň nebylo možné používat opakovaně. Byl-li česnek namořen v Sulce již dříve, musely se před vlastní výsadbou stroužky namočit asi na 1 hodinu do vody a po oschnutí co nejdříve vysadit.
Proti fuzáriu (houbová choroba) se doporučuje například Fundazol, ale účinnou obranou je i pozdní výsadba česneku. Nejlepší termín výsadby je tedy den před zamrznutím půdy.
Z přípravků na moření sadby pěstitel Kozák doporučuje Sulku, která sice téměř neúčinkuje na háďátko zhoubné (proti kterému byla Sulka původně registrována), ale velmi dobře působí proti rozšířenému roztoči vlnovníku česnekovému (Aceria tulipe), který způsobuje takzvané vyšeptávání česneku.
V případě moření Sulkou pěstitel doporučuje sadbu rozdružit na stroužky už začátkem září a namočit je na 2–3 hodiny v 5% roztoku Sulky. Poté musí sadba co nejrychleji (cca do 12 hodin) oschnout. Takto připravenou sadbu pěstitel následně uskladní na větraném suchém místě až do doby výsadby (konec listopadu až začátek prosince). Pěstitel Kozák upozorňuje, že roztok Sulky nelze používat opakovaně. Také doporučuje před výsadbou stroužky na 1–2 hodiny namočit do vlažné vody. Tím stroužek rychleji aktivuje své obranné mechanismy. Po oschnutí stroužků je nutné ihned začít s výsadbou.
Nepoškozené zdravé stroužky se oddělí od sebe a ihned se máčí v připravené suspenzi po dobu 20 minut a poté se okamžitě vysadí. K moření se mohou použít tyto přípravky: Rovral Aquaflo a Sulka. Pokud si nachystáme roztok k moření, použijeme ho ihned, neskladujeme jej a nepoužíváme na druhý den nebo později.
Česnek moříme před výsadbou. Nejdříve moříme Sulkou a až následně Rovralem. Česnek rozdělíme na stroužky, vložíme do připraveného roztoku, vyndáme a usušíme. Sulkou moříme po dobu 6–12 hodin. Rozdělené stroužky uložíme do připraveného 5% roztoku a necháme uvedenou dobu působit. Stroužky vyndáme a usušíme. Těsně před výsadbou provedeme druhé moření přípravkem Rovral proti houbovým chorobám. Toto druhé moření je jen krátké, po dobu 20 minut. Oschlé stroužky následně vysazujeme. Někteří pěstitelé také doporučují dřívější moření Sulkou. Lze mořit česnek i delší dobu před výsadbou, například na začátku září. Stroužky uložíme do připraveného roztoku na cca 12 hodin a po vyndání vysušíme. Takto namořené stroužky uložíme na suché větratelné místo.
Výsadba mečíků by měla být hotová do konce měsíce května. Kdo s ní letos trošku počkal, udělal dobře: když uhodí mrazíky, mohou poškodit již narašené hlízy. Je velmi důležité, aby hlízy mečíků byly vysazovány do půdy, která je již prohřátá; studená jim totiž nesvědčí. Zapříčiňuje, že jsou mečíky častěji napadány houbovými chorobami, případně jim trvá déle, než vzejdou, ačkoliv byly vysazeny v dřívějším termínu.
Pro rostliny je nejvýhodnější takzvaná skupinová výsadba, neumísťujte proto jednotlivé hlízy samostatně, roztroušené po zahradě. Zeminu vyberte nejlépe propustnou, hlinitopísčitou, s dostatečnou zásobou živin. Nevhodné je však přímé vápnění a hnojení nezetlelým kompostem a hnojem. Jako ideální se jeví pH půdy okolo sedmi. Pokud je místo k výsadbě hlíz zryto již od podzimu, řádně je srovnejte a zbavte velkých hrud hráběmi nebo kultivátorem.
Velmi důležitá je přiměřená hloubka výsadby. Pamatujte, že nejvhodnější je vysazovat velké hlízy hlouběji a malé hlízy mělčeji. Pravidlem by mělo být, že nad hlízou bude ještě asi deset centimetrů zeminy, u velkých hlíz až patnáct. Při mělké výsadbě hrozí vyvracení rostlin, při hluboké napadení houbovými chorobami. Svou roli hraje i charakter zeminy: na lehkých půdách vysazujte hlouběji, na těžších mělčeji. Rostliny tak nebudou trpět buď nedostatkem, nebo přemírou vody. Vzdálenost řad se pohybuje od třiceti do osmdesáti centimetrů, vzdálenost hlíz je kolem tří až osmi centimetrů. Díky zachování optimálních vzdáleností mezi hlízami můžete předejít možnému napadení houbovými chorobami.
Po výsadbě zem upěchujte a pozemek s mečíky řádně zalijte. Až do doby vzcházení zasazeným hlízám plně postačí tato jediná, ale vydatná zálivka. Rostliny vyraší v závislosti na hloubce výsadby, počasí a odrůdě přibližně za deset až čtrnáct dnů. Nutností je, abyste udržovali pozemek v bezplevelném stavu, a pokud nepoužijete selektivní herbicidy, tak i řádné plečkování, tedy kypření povrchu půdy a hubení plevelů.
Hlízy sázejte klidně až do hloubky 15 cm, příliš mělce vysázené rostliny by se totiž poté, co vyrostou do plné výšky, mohly při větru snadno vyvracet. Hlízy doporučujeme vysazovat nejdříve až v druhé polovině dubna, jelikož nejsou mrazuvzdorné.
Gladioly, které si pro svůj mečovitý tvar listů získaly lidovou přezdívku mečíky, patří mezi nejčastěji pěstované hlíznaté rostliny. Dorůstají do závratných výšek a snadno se tak stanou impozantní dominantou vaší zahrady. Pěstování mečíků není nijak složité. Vyhovuje jim světlé stanoviště s hlubší propustnou půdou.
Gladioly jsou rostliny náročné na sluneční paprsky. Jen na dobře osluněném stanovišti se vytvoří výstavní dlouhé a krásné klasy, na kterých budou dobře vyvinuté květy. Dařit se jim bude i na plném slunci.
Hlízy mečíků se vysazují od poloviny dubna do poloviny května, podle místních klimatických podmínek a počasí. Přílišná vlhkost rostlinám škodí. Zalévají se pouze v případě potřeby, raději méně často, ale vydatně. Vláha je potřebná především těsně před a v době kvetení rostlin.
Přihnojujte je po dvou týdnech od výsadby ledkovým hnojivem nebo hnojivem na cibuloviny a hlíznaté rostliny, později můžete použít i vícesložkové hnojivo na list. Správnou výživou zlepšíte odolnost a zdravotní stav rostlin a podpoříte bohatší kvetení.
Ani mečíkům se nevyhýbají choroby a škůdci. Dočista znehodnotit porost dokážou třásněnky, které sají na květech – ty pak vadnou, nevyvíjejí se, rozvité květy mají skvrny a jsou deformované. Stejně jsou poškozeny i listy a při silném napadení nezbývá než listy sebrat a spálit. Hlízy k uskladnění je potom potřeba oloupat a prosypat přípravkem Perathion nebo Lindam. Z chorob se objevuje septorióza (kulaté, červenohnědé skvrny na listech) či botritida – proti nim můžete použít přípravek Rovral nebo Euparen.
Kontrola hlíz během zimy vám pomůže odhalit například suchou hnilobu. Poznáte ji podle vpadlých černých skvrn na hlízách a setkat se s ní můžete u hlíz, které jste kupovali. Původně napadené musely být i rostliny, nákaza se totiž přenáší do zásobních orgánů. Doporučuje se proto mořit hlízy ještě před uložením, a to některým rtuťovým mořidlem.
Choroby česneku může nejen v průběhu vegetace, ale i během skladování způsobovat přímo komplex několika hub. Jedná se například o houby Fusarium spp., Botrytis spp., Penicillium spp. Když se napadení projeví už v průběhu vegetace, dochází ke žloutnutí listů, redukci kořenů a poškození podpučí. Vlivem toho pak napadené rostliny postupně vadnou a odumírají. Jestliže dochází k napadení v průběhu skladování česneku, dochází k takzvanému trouchnivění stroužků. Při něm jednotlivé stroužky postupně sesychají, až nakonec uschne celá cibule. Na průřezu paličkou jsou pak viditelné jednotlivé zasychající stroužky a mezi nimi bílý, narůžovělý, světle šedý, nebo modrozelený povlak hub, a to podle toho, jaká houba je původcem hniloby.
Z půdních chorob houbového původu jsou nejběžnější fusariové hniloby. Ty nejprve způsobují červenání a hnilobu kořenů, která postupně přechází z kořenů na podpučí a z něj následně na cibule. Fuzariózy jsou jedním z nejčastějších původců trouchnivění. V porostech se tato choroba šíří převážně ohniskově a podporují ji těžké, vlhké a teplé půdy, nevhodná závlaha i mechanické poškození cibulí. Ochrana spočívá především v prevenci, to znamená včasná a důsledná likvidace posklizňových zbytků a minimálně čtyřletý odstup v pěstování hostitelských rostlin na jednom místě (o tom viz v předchozí podkapitole). K pěstování je nutné používat zdravý sadbový materiál. Jarní typy česneků jsou podstatně méně napadány než ozimé typy. Nejvhodnější ochranou proti houbovým chorobám je pak moření stroužků před jejich výsadbou. Dříve se doporučoval přípravek Rovral Flo, ale ten se už neprodává, zahrádkáři tak jako náhradu používají Merpan 80 WG, který se používá k moření cibulek květin. Stroužky namáčejte v roztoku 10 g na 1 litr vody po dobu asi 20 minut a nejlépe hned vysaďte. V případě, že chcete mořit česnek i proti háďátku zhoubnému (o něm viz níže), proveďte nejprve namoření v Sulce a až následně a odděleně proti houbovým chorobám.
V některých lokalitách je česnek (ale i pažitka a pór) poškozován rzivostí (rzí), proti které se používá například přípravek Ortiva.
