Rychlá odpověď: Náhrada za Metation E 50 se nevybírá podle názvu přípravku, ale podle škůdce, plodiny a ochranné lhůty. Na mšice se často hodí systémový Mospilan, na rychlý zásah kontaktní pyrethroid, na mandelinku a třásněnky Spintor. Vždy rozhoduje etiketa přípravku, termín sklizně a bezpečnost pro včely, vodu, domácí zvířata a uživatele.
Metation E 50 býval pro mnoho zahrádkářů symbolem silného postřiku, po kterém „něco zabralo“. Jenže dnešní zahrada už se řeší jinak. Lidé mají menší pozemky, vedle záhonů bývá studna, děti, pes, kočka, včely, sousedův skleník a často také zelenina určená ke sklizni během pár dnů.
Proto se v článku nedívám na náhradu Metationu jako na hledání jedné stejné lahvičky. Důležitější je poznat škůdce, vybrat přípravek podle skutečné situace a nepoužít silnější chemii jen proto, že „něco žere listy“. Právě v tom vzniká nejvíc chyb.
FAQ – náhrada za Metation E 50 v praxi
Co je nejlepší náhrada za Metation E 50?
Nejlepší náhrada za Metation E 50 závisí na škůdci. Na mšice se často zvažuje Mospilan, na jiné škůdce Spintor nebo pyrethroid.
Neexistuje jedna univerzální náhrada. Mospilan má systémový účinek, Karate a Sanium působí hlavně kontaktně a Spintor se hodí pro vybrané škůdce, například mandelinku, třásněnky nebo housenky podle etikety. Vždy ověřte plodinu, ochrannou lhůtu, termín květu a riziko pro včely. Pokud si škůdcem nejste jistí, nestříkejte naslepo.
Můžu použít Mospilan místo Metationu?
Mospilan místo Metationu lze zvažovat hlavně u savého hmyzu, například mšic nebo molic, pokud to dovoluje etiketa přípravku.
Mospilan není obecná kopie Metationu. Je to systémový insekticid, takže má jinou logiku použití než kontaktní postřiky. Hodí se tam, kde škůdce saje na rostlině, ale neřeší automaticky každý vykousaný list. Před použitím zkontrolujte, zda je povolený pro konkrétní plodinu, jaká je ochranná lhůta a zda rostlina nebo okolí právě nekvete.
Je Spintor šetrnější náhrada za Metation?
Spintor může být šetrnější volba pro vybrané škůdce, ale není bezpečný bez omezení a není univerzální náhrada za Metation.
Spintor obsahuje spinosad a hodí se například na některé larvy, mandelinku, třásněnky nebo obaleče podle etikety. Zároveň je potřeba chránit včely a opylovače, protože přímý kontakt může být rizikový. Nejlepší výsledky dává při včasném zásahu. Pokud ho použijete pozdě nebo na špatného škůdce, výsledek může být slabý i při správné aplikaci.
Je Karate Zeon dobrá náhrada za Metation?
Karate Zeon může být účinná kontaktní náhrada, ale jen tehdy, když dobře zasáhnete škůdce a dodržíte bezpečnostní omezení.
Karate patří mezi pyrethroidy, takže je vhodné hlavně pro rychlý zásah na viditelné škůdce podle etikety. Musíte ale počítat s rizikem pro včely, vodní organismy a necílový hmyz. V malé zahradě je důležité nestříkat za větru, u vody, v květu ani těsně před sklizní. Slabé pokrytí spodních stran listů často znamená horší výsledek.
Funguje Sanium Ultra stejně jako Metation?
Sanium Ultra nefunguje stejně jako Metation. Je to kontaktní pyrethroid, takže musí dobře zasáhnout škůdce nebo ošetřený povrch.
Sanium Ultra může pomoci na savý i žravý hmyz podle etikety, ale nesmíte čekat systémový účinek jako u Mospilanu. U zkroucených listů, hustého porostu nebo škůdců na spodní straně listů je důležitá kvalita aplikace. Před použitím ověřte plodinu, dávku, ochrannou lhůtu a omezení. Kontaktní postřik není vhodný pro náhodné preventivní stříkání.
V naší poradně s názvem CHOROBA JABLONÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie čiháková.
dobrý den,na jabloních na větvích je bílý povlak,něco jako mech,ale hrubější,proti mechu okraje roztřepeně,prosím,poradte co s tím,jaký postřik,děkuji. Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý povlak na větvích jabloní je zamoření mšicemi. Zbavíte se jich postřikem, který mšice zahubí. Existuje moderní postup, který není jedovatý a přesto spolehlivě mšice zlikviduje. Koupit ho můžete pod názvem Rock Effect, zde je vidět jak vypadá a kolik stojí https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jde o přírodní nejedovatý olej, který mšice pokryje a zalepí jim dýchací otvory a tím je usmrtí. Postřik je potřeba udělat dvakrát po sobě s odstupem 7 dní. Postřik se aplikuje na celé rostliny, ale je-li strom velký, tak jen na postižená místa.
Přípravek se aplikuje postřikem schválenými pozemními postřikovači a rosiči. Přípravek aplikujte na listy a ostatní zelené části. Při postřiku dbejte na rovnoměrné pokrytí listů přípravkem tak, aby kapalina nestékala.
Abyste zabránili vzniku rezistence, neaplikujte tento přípravek nebo jiný, který obsahuje účinnou látku ze skupiny neonikotinoidů (acetamiprid, thiakloprid, klothianidin, imidakloprid, thiamethoxam), po sobě bez přerušení ošetřením jiným insekticidem s odlišným mechanismem účinku.
Pro dosažení maximální účinnosti je důležité provést postřik ve správnou dobu. U brambor je termín aplikace velmi flexibilní, lze ho provést mezi I. až III. larválním instarem. Absolutní biologická účinnost přípravku je pak zaručena po dobu 3 týdnů po provedení postřiku. Až 6 týdnů po aplikaci přetrvává celková biologická účinnost přípravku Mospilan. Při hubení obaleče jablečného na jabloních je termín aplikace závislý na signalizaci. Doporučené množství namíchaného postřiku je 10 l na 100 m2 plochy.
Před aplikací je nutné připravit si Mospilan do formy roztoku. Odměřené množství přípravku Mospilan se rozmíchá v menším množství vody. Vzniklá tekutina se následně nalije do postřikovače naplněného cca do poloviny vodou. Po zamíchání se postřikovač doplní vodou do stanoveného objemu. Při postřiku brambor lze přípravek Mospilan bez problémů smíchat i s fungicidy proti plísni bramborové. Dosud nebyla zjištěna jakákoli druhová či odrůdová citlivost na přípravek Mospilan, před ošetřením se však doporučuje ověřit citlivost na několika málo jedincích dané odrůdy rostlin. Pro aplikaci na okrasné rostliny lze využít předem namíchaného roztoku dodávaného v lahvičce s mechanickým rozprašovačem – přípravek Mospilan 500 ml.
Ochranná lhůta je 3 až 28 dnů dle typu rostliny. Období doporučené pro aplikaci je duben až říjen, u některých druhů se mohou postřiky i opakovat (okurky, rajčata, ...). Podrobné informace o ochranné lhůtě jsou uvedeny v příbalovém letáku (například jádroviny mají ochrannou lhůtu 28 dnů, okurky, papriky a rajčata mají ochrannou lhůtu 7 dnů).
V naší poradně s názvem PRVNÍ POMOC FIKUSU BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Celé léto byl nádherný a moc se mu dařilo,na zimu jsem ho přemístil z venčí do chodby na schody.Po nějaké době mu začaly žloutnout listy a opadávat,myslel jsem že mu je zima a přesunul jsem ho do jídelny ale nepomohl jsem si.Nějaký čas jsem ho i nezalíval protože jsem si myslel že jsem ho přelil ale opět jsem si nepomohl.Pokud jsou chyceny kořeny z nadměrné zálevky co mám udělat abych ho zachránil.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letnění pokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a shazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Mospilan 20 SP, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Mospilan se během letnění aplikuje buď postřikem a nebo zálivkou podle výskytu nových škůdců. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Mospilan hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.
Odměřené množství přípravku Mospilan se rozmíchá v menším množství vody a za stálého míchání se vlije do nádrže aplikačního zařízení, naplněné polovinou vody, potom se důkladně rozmíchá a doplní se zbylá voda. V případě přípravy tank-mixů nemíchejte přípravek s extrémně kyselými nebo alkalickými přípravky. Před mícháním je vzhledem k různým formulacím nutné ověřit jejich kompatibilitu. Při přípravě tank-mixů směsí je zakázáno míchat koncentráty přípravků, tyto se do nádrže aplikátoru vpravují odděleně.
Postřik by se měl provádět za absolutního bezvětří, aby nedošlo k ohrožení dalších osob. V případě silnějšího větru je nutné provádět postřik ve směru po větru od postřikovače a dalších osob. Přípravek Mospilan 20 je možné využívat i pro aplikaci v uzavřených prostorech (skleníky). Po skončení práce je nutné co nejrychleji opustit uzavřené prostory. S přípravkem Mospilan by se nemělo pracovat déle než 30 minut během 1 dne. Delší doba už může představovat zdravotní riziko. Při manipulaci s přípravkem Mospilan 20 i při aplikaci je doporučeno nosit gumové nebo plastové rukavice a ochranný pracovní oděv či nepromokavý plášť s kapucí. Nohy chraňte pracovní obuví nebo holínkami. V průběhu práce až do odložení obranného oděvu a důkladného umytí rukou mýdlem a teplou vodou je zakázáno jíst, pít a kouřit. Z důvodu bezpečnosti je vhodné pracovní oděv před dalším použitím vyprat.
Po vyprázdnění nádrže vypláchněte nádrž, ramena a trysky čistou vodou (čtvrtinou objemu nádrže postřikovače nebo rosiče), případně s přídavkem čisticího prostředku nebo sody (3% roztokem). V případě použití čisticích prostředků postupujte dle návodu na jejich použití.
Při náhodném požití je nutné vypláchnout ústa vodou a vyhledat lékařskou pomoc. Při požití přípravku Mospilan není vhodné vyvolávat zvracení! Při zasažení očí je důkladně vyplachujte tekoucí vodou, pokud se objeví příznaky podráždění, zarudnutí či pálení, vyhledejte lékařskou pomoc. Zasažená kůže se omyje mýdlem a teplou vodou. Při nadýchání se aerosolu je důležité co nejrychleji přejít na čerstvý vzduch a zachovat tělesný i duševní klid. V případě přetrvávajících potíží je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc. Pro zrychlení záchrany ukažte lékaři příbalový leták nebo obal od přípravku Mospilan.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kubová.
Mám na oleandrech puklice. Jak se jich jde zbavit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Puklice na oleandru můžete zahubit pomocí chemického postřiku. Jde o přípravek Mospilan 20 SP. Ředění je 1 gram Mospilanu na 2,5 litrů vody. Co nespotřebujete na postřik, tak vylijte ke kořenům rostliny. Rostlina do sebe nasaje smrtící látky, které se pak puklice nasosají a přirozeně odumřou. Pokud je na rostlině a nebo v jejích kořenech další živý parazit, tak bude zahuben také. Mospilan je možné běžně koupit, zde jsou vidět možnosti pro nákup přes internet: https://www.zbozi.cz/hledan…
Mospilan 20 SP jako náhrada za Metation: kdy ano a kdy ne
Mospilan 20 SP je nejčastěji zmiňovaná náhrada za Metation E 50 hlavně proto, že má systémové působení. To znamená, že nejde jen o kapku, která musí zasáhnout konkrétní mšici na listu. Účinná látka se dostává do rostlinných pletiv a škůdce ji přijímá sáním nebo požerem. V praxi je to výhoda hlavně u mšic, molic a některých škůdců, kteří jsou schovaní na mladých výhonech nebo spodní straně listů.
Když jsem řešil silné napadení mšicemi na mladých výhonech, rozdíl proti běžnému kontaktnímu zásahu byl vidět hlavně v tom, že nebylo nutné fyzicky trefit každého jedince. To ale neznamená, že stačí rostlinu jen symbolicky orosit. I u systémového přípravku je důležité rovnoměrné ošetření, správná dávka, vhodné počasí a respekt k ochranné lhůtě. Nejčastější chyba je poddávkování ze strachu nebo naopak „přidám trochu víc, ať to zabere“. Obojí je špatně.
Mospilan bych zvažoval hlavně tam, kde je problém se savým hmyzem a kde je přípravek podle etikety použitelný pro danou plodinu. Hodí se do situací, kdy mšice deformují mladé výhony, kdy molice sedí na spodní straně listů nebo kdy škůdce není snadné zasáhnout čistě kontaktně. Naopak bych ho nebral jako automatickou volbu na každé vykousané místo v listu. Pokud listy žerou housenky, mandelinky nebo dřepčíci, může dávat větší smysl jiný typ zásahu.
Co bych dnes udělal jinak: u Mospilanu bych nikdy nezačínal otázkou „kolik toho dát do postřikovače“, ale otázkou „je to opravdu škůdce, na kterého je tento přípravek vhodný a povolený u této plodiny?“ Teprve potom má smysl řešit dávkování podle etikety.
U Mospilanu je také důležité nepracovat s představou, že systémový přípravek je automaticky bezpečnější nebo ekologičtější. Systémový účinek je praktický, ale znamená také, že přípravek působí uvnitř rostliny. U jedlých plodin proto rozhoduje ochranná lhůta. U zahrádkářů bývá typický problém u salátů, bylinek, jahod, rajčat a paprik, které se průběžně sklízí. Tam je potřeba velmi pečlivě zvážit, zda má chemický zásah ještě smysl, nebo zda není lepší mechanické odstranění napadených částí, oplach, lepové desky, biologická ochrana nebo cílenější lokální postup.
Představuji si to na jednoduchém příkladu. Máte papriky ve skleníku a na mladých vrcholcích se objeví mšice. Pokud papriky ještě nekvetou a sklizeň je daleko, máte větší prostor pro chemické řešení. Pokud už ale sklízíte první plody každé dva dny, situace je úplně jiná. Náhrada za Metation zde není otázka síly, ale otázka, zda se chemický postřik vůbec hodí do fáze, ve které rostlina je.
Pro rozhodování mezi Mospilanem a kontaktními přípravky pomůže následující přehled.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den.
Vlastním asi pět let keř bobkový list.Přes zimu je doma. Letos jsou na listech samý puklice a ještě jsou lepkavé a vně keře jsou listy a stvoly černé. Jako posypané sazí.Co to může být. Asi ho budu muset zlikvidovat. Škoda.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Můžete ho zachránit včasným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP. Tím spolehlivě zničíte všechny puklice a zastavíte to lepkání. Pokud to černé na listech jsou mšice, tak ty to taky zničí. Díky tomuto postřiku rostlina zůstane imunní vůči všem škůdcům po dobu 2 měsíců ode dne aplikace. Samozřejmě ošetřené listy nemůžete spotřebovávat v kuchyni, ale zachráníte svoji rostlinu. První nové lístky můžete sklízet až v létě.
Systémově účinný insekticid ve formě prášku rozpustného ve vodě, určený k hubení širokého spektra živočišných škůdců v ochraně rostlin, zejména mandelinky bramborové v bramborách, mšic včetně vlnatky krvavé a obaleče jablečného v jádrovinách, molic, smutnic a mšic na okrasných rostlinách.
Mospilan 20 SP je systémově působící insekticid ze skupiny neonikotinoidů. Působí jako neurotoxikant, blokuje nikotinový Ach receptor v postsynaptické membráně nervového systému živočišných škůdců. Přípravek působí systémově i translaminárně, prostupuje celým profilem listu. Účinkuje jako kontaktní a požerový jed ve velmi nízkých dávkách, má relativně rychlé počáteční působení v porostu. Vyniká dlouhodobým a vyrovnaným reziduálním účinkem proti širokému spektru živočišných škůdců rozhodujících zemědělských plodin. Mospilan 20 SP je velmi flexibilní k vyšší teplotě během aplikace, v rostlině je rozváděn akropetálně (vzhůru, do nově narůstajících listů), nikoliv bazipetálně ke kořenům. Pro lepší penetraci do porostu se doporučuje dle podmínek a plodiny použití se smáčedly (zeleniny, luskoviny).
Přípravek se využívá k ošetření těchto rostlin: řepka olejná, jádroviny, peckoviny, brambory, obiloviny, kukuřice, slunečnice, cukrovka, luskoviny, chmel, zelenina a okrasné rostliny.
Cena přípravku Mospilan 20 SP se pohybuje podle nabízeného množství a společnosti, která produkt prodává. Postřik lze pořídit v internetových obchodech nebo některých zahradnických prodejnách.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den. Mám dotaz. Včera jsem zjistila na listech na jedné hlavě vinné révy , že lepí listy, Co to způsobuje a jaké opatření a postřik použít. A na 1 hlavě našedlé listy-- jaký postřik? Děkuji za odpověd. Budínová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lepivé listy značí škůdce - mšice, svilušky. Použít můžete systémový insekticid MOSPILAN 20SP.
Šedý povlak na listech je plíseň šedá. Vzniká vždy, když je mnoho deštivých dnů. Na ošetření můžete použít postřik přípravkem SCALA. SCALA je kontaktní fungicidní přípravek proti plísni šedé ve formě suspenzního, krémovitého koncentrátu (SC) s účinnou látkou pyrimethanil 400 g/l.
Při aplikaci můžete oba přípravky smísit do jednoho roztoku a ten pak aplikovat na rostliny.
Jde o insekticidní přípravek k hubení širokého spektra škůdců, zejména mandelinky bramborové v bramborách, mšic včetně vlnatky krvavé a obaleče jablečného v jádrovinách, molic a mšic na okrasných rostlinách.
Mospilan obsahuje účinnou látku acetamiprid, který působí systémově a translaminárně jako kontaktní a žaludeční jed již ve velmi nízkých dávkách. To znamená, že proniká do listového pletiva a chrání tak obě strany listů. No nových přírůstků rostliny však proniká omezeně.
Má rychlé počáteční působení a dlouhodobý reziduální účinek proti všem vývojovým stadiím škůdců.
Návod
Přípravek se aplikuje postřikem na celé rostliny od začátku výskytu škůdců.
Odměřené množství přípravku se vlije za stálého míchání do nádrže aplikačního zařízení naplněné do poloviny vodou a doplní se na stanovený objem.
Aplikační kapalina se použije bezprostředně po přípravě.
Používejte dokonale čisté aplikační zařízení.
Postřik je třeba aplikovat tak, aby došlo k dokonalému ovlhčení listů a končí se ním nejpozději při počínajícím skanutí kapek aplikační kapaliny z povrchu rostlin.
Dávkování na puklice je 4 gramy na 10 litrů vody. Nebo chcete-li 1 gram na 2,5 litru vody.
Cena
Bezproblémový širokospektrální insekticid Mospilan můžete běžně koupit v hobby marketu nebo na internetu. Aktuální cenu můžete vidět zde: Mospilan 20 SP cena.
V naší poradně s názvem BUDDLEIA DAVIDII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Škodová.
Dobrý den, tvrdíte, že motýlí keře netrpí na žádné škůdce. Asi byste měli svůj výrok přehodnotit. Na internetu nenajdu nic jiného, než toto tvrzení. Ale co je pak toto? Viz foto…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii jsou mšice. Napadají mladé výhonky všech rostlin i motýlích keřů. Jsou přirozenou potravou pro slunéčka sedmitečná. Na trhu je mnoho přípravků k ochraně rostlin proti tomuto škůdci. BIOOL, CALYPSO 480 SC, CAREO Combi Granulát proti škůdcům, CYPERKILL MAX, DANADIM PROGRESS, DECIS MEGA, DECIS PROTEC, FAST M, FURY 10 EW, KARATE se ZEON technologií 5 CS, MOSPILAN 20 SP, NeemAzal T/S, NEUDOSAN, SANIUM AL, SANIUM SYSTÉM, SPINTOR, SPRUZIT AF, VAZTAK ACTIVE.
K odstranění mšic na rostlině Milion Bells můžete použít kombinaci metod, včetně silného proudu vody, neemového oleje a přinesení užitečného hmyzu, jako jsou berušky. Důležité je také pravidelné sledování a preventivní opatření.
Fyzické odstranění mšic
Vodní postřik: Silný proud vody z hadice může mšice z rostlin vytlačit.
Ruční odstranění: Mšice můžete také jemně odstranit ručně nebo pomocí měkkého kartáče.
Prořízka: Odstraňte silně napadené stonky nebo listy, abyste snížili populaci mšic.
Postřik
Insekticidní mýdlo
Smíchejte několik lžic tekutého mýdla (například kastilského mýdla) s vodou a nastříkejte přímo na mšice, přičemž zajistěte dobré pokrytí.
Neemový olej
Tento přírodní insekticid může být účinný proti mšicím. Řiďte se pokyny na etiketě produktu.
Chemický postřik
Mezi nejlepší insekticidy proti mšicím patří KARATE a ROCK EFFECT.
Užitečný hmyz
Pokud chcete zavlést užitečný hmyz, tak nepoužívejte žádné postřiky.
Slunéčka: Jsou to přirození predátoři mšic. Slunéčka sedmitečná nejlépe sbírejte na místech, kde se vyskytují mšice, protože ty jsou jejich hlavní potravou. Hledejte je v zahradách, na loukách, stromech a keřích, a také na polních plodinách. Slunéčka se také ráda schovávají v hromadách listí, pod kůrou stromů nebo ve škvírách domů, kde přezimují.
Zelené zlatoočky: Další užitečný hmyz, který se živí mšicemi. Zelené zlatoočky jsou jemný hmyz s rozpětím křídel 6 až 10 mm, v tropech i více. Vyznačují se širokým žeberním polem v žilnatině křídel , které zahrnuje i příčnou žilnatinu. Tělo je obvykle jasně zelené až zelenohnědé a složené oči jsou u mnoha druhů nápadně zlatavé. Křídla jsou obvykle průsvitná s mírným duhovým leskem; některá mají zelenou žilnatinu nebo zakalený nahnědlý vzor na křídlech. Lidový název „smradlavky“, používaný hlavně pro druhy Chrysopa , ale i pro jiné (např. Cunctochrysa), odkazuje na jejich schopnost uvolňovat při dotyku odporný zápach z protorakálních žláz. Zelené zlatoočky se vyskytují v zahradách, na polích a v dalších oblastech s vegetací, zejména tam, kde se vyskytují mšice nebo jiný hmyz s měkkým tělem. Přitahují je kvetoucí rostliny a mohou se vyskytovat odpočívající ve vegetaci během dne nebo v noci přitahované světly, což bývá nejefektivnější způsob sběru.
Preventivní opatření
Doba výsadby: Vyhněte se výsadbě zvonků Million Bells příliš brzy na jaře, protože to může zvýšit jejich náchylnost k mšicím.
Pravidelná kontrola: Často kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky mšic.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čejková.
Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčin může být několik. První z nich je hnojení v době krátkých dnů a slabého světla. Když je krátký den, tak rostlina nestačí spotřebovat všechny látky, které dostává v zálivce a ty se pak hromadí v substrátu a mění jeho vlastnosti, které rostlina neustojí. Další běžnou příčinou, která se projevuje u letněných rostlin, jsou škůdci, kteří během léta nalezou do substrátu, zakuklí se zde a pak v příhodných podmínkách se probudí a začnou rostlině užírat kořeny nebo listy. Proto doporučuji všechny letněné rostliny několik dní před zazimováním opatřit postřikem přípravkem Mospilan. Mospilan je jed, který "naleze" do všech částí rostliny a zůstává v ní po dobu několika týdnů. Když si pak některý škůdce kousne do takové rostliny, tak hned umírá. Ale nevěšte hlavu, kupte si novou kamélii a tešte se z ní.
Mospilan, Karate, Sanium nebo Spintor: rychlé rozhodnutí podle situace
Když už víte, že hledáte náhradu za Metation E 50, nejpraktičtější je nesrovnávat přípravky jen podle síly, ale podle konkrétní situace. Mospilan dává smysl hlavně tam, kde řešíte savý hmyz a potřebujete systémový účinek. Karate Zeon a Sanium Ultra jsou vhodnější pro rychlý kontaktní zásah na škůdce, který je dobře zasažitelný postřikem. Spintor bych volil tam, kde škůdce odpovídá jeho použití a kde chcete cílenější řešení, typicky u mandelinky, třásněnek, housenek nebo obalečů podle etikety.
V praxi je největší rozdíl mezi otázkami „co je nejsilnější“ a „co je nejvhodnější“. Nejsilnější zásah může být špatný, pokud ho použijete na nevhodnou plodinu, pozdě, za letu včel nebo těsně před sklizní. Naopak šetrnější přípravek může fungovat výborně, pokud přijde včas, na správného škůdce a ve správné vývojové fázi. Přesně proto je dobré mít vlastní rozhodovací tabulku.
Potřebujete řešit
První úvaha
Možná volba
Praktická poznámka
Mšice na mladých výhonech
Savý hmyz, často schovaný
Mospilan nebo povolený kontaktní přípravek
Hodnotit nové přírůstky, ne staré zkroucené listy
Mandelinku na bramborách
Žravý škůdce, důležité larvy
Spintor nebo jiný povolený přípravek
Nečekat, až larvy zničí většinu natě
Dřepčíky na brukvovité zelenině
Rychlý pohyblivý škůdce
Kontaktní přípravek podle etikety
Výsledek závisí na načasování a pokrytí
Molice ve skleníku
Škůdce na spodní straně listů
Systémový nebo cílený postup podle plodiny
Nutná kontrola opakování a lepové desky
Třásněnky na paprikách nebo květech
Skrytý škůdce, rychlé množení
Spintor nebo jiný povolený postup
Sledovat květy, mladé listy a stříbřité skvrny
Jestli bych měl dát jedno jednoduché pravidlo, bylo by toto: na savé škůdce schované v porostu myslete systémově, na viditelné žravé škůdce myslete včas a kontaktně. Ale nikdy to neznamená obejít etiketu. Etiketa není jen formalita; je to jediný závazný dokument pro konkrétní plodinu, škůdce, dávku, ochrannou lhůtu a bezpečnostní omezení.
V naší poradně s názvem JAK ODSTRANIT MOLICE Z BAZALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Mám na bazalce molice a bazalka chřadne.NEVÍM JAK SE JICH ZBAVIT,ABY MOHLA BÝT NADÁĹE K POUŽITÍ V KUCHYNI.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší zbraň na molice je chemický insekticid Mospilan. Bohužel pro bazalku se moc nehodí, jelikož její listy jsou hlavním produktem a Mospilan v nich zůstává moc dlouho aktivní. Abyste udržela bazalku stále jedlou a bez molic, tak zkuste použít žluté lepové desky, které jsou běžně k dostání, jak je vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledan…
Molice na ně přelezou, přilepí se a uhynou.
FAQ – choroby ryngle a nejčastější problémy v zahradě
Proč se ryngli kroutí listy?
Kroucení listů ryngle nejčastěji způsobují mšice na mladých výhonech, hlavně když jsou listy lepkavé a ze spodní strany obsazené koloniemi.
Zkontrolujte rub listů, vrcholky výhonů a přítomnost mravenců. Pokud list rozbalíte a najdete drobný hmyz, nejde o tajemnou chorobu, ale o škůdce. U mladé ryngle zasáhněte brzy, protože silně stočené listy chrání mšice před postřikem. Nejlepší je včasná kontrola, šetrné omytí nebo cílený zásah podle rozsahu napadení.
Co dělat, když jsou ryngle červivé?
Červivé ryngle nejčastěji souvisejí s obalečem švestkovým nebo pilatkou. Rozřízněte několik plodů a hledejte housenku, chodbičku nebo trus.
Poškozené a spadané plody nenechávejte pod stromem, protože tím podporujete další generace škůdců. Příští sezonu zavěste včas feromonový lapač a sledujte nálet. U silného výskytu řešte ochranu podle termínu, počasí a aktuálně povolených přípravků. Při sklizni už bývá pozdě, rozhodující je sledování před poškozením plodů.
Dá se ryngle se šárkou zachránit?
Šárka ryngle je virová choroba a běžným postřikem ji nevyléčíte. Podezřelé jsou deformované plody, prstence, mozaiky a tvrdá dužnina.
Pokud se příznaky opakují více let a odpovídají šárce, strom může být zdrojem infekce pro další slivoně. U jediného nejasného příznaku má smysl dokumentace a odborné posouzení. U jasně nemocného stromu je ale často nejrozumnější odstranění. Postřik proti viru nefunguje, proto je důležitá prevence, zdravá sadba a omezení přenašečů.
Proč z ryngle vytéká pryskyřice nebo klej?
Klejotok ryngle může vzniknout po poranění, mrazu, špatném řezu, stresu nebo chorobách kůry. Rozhoduje vzhled okolní kůry.
Jedna malá ranka nemusí znamenat katastrofu, pokud větev normálně roste. Varovné je, když je kůra propadlá, tmavá, praská a větev nad místem zasychá. Pak může jít o bakteriální rakovinu nebo vážné poškození dřeva. Nesledujte jen kapku kleje, ale celou větev, kmen a vývoj v čase.
Jak poznám mšice na ryngli?
Mšice na ryngli najdete hlavně na mladých výhonech a rubu listů. Listy jsou zkroucené, lepkavé a často u nich běhají mravenci.
Rozbalte několik stočených listů a podívejte se dovnitř. Pokud najdete drobné zelené, šedé nebo tmavší mšice, máte příčinu. U slabého napadení pomůže mechanické odstranění a podpora užitečného hmyzu. U mladého stromku jednejte rychleji. Silně svinutý list už škůdce chrání, takže pozdní zásah bývá méně účinný.
Pomůže na choroby ryngle modrá skalice?
Modrá skalice může mít místo v preventivní měďnaté ochraně některých houbových chorob, ale nevyřeší mšice, obaleče ani šárku.
Mšice na ryngli: lepkavé listy, kroucení a oslabené výhony
Mšice bývají první problém, kterého si na ryngli všimnete už na jaře. Ne proto, že by vždy strom zabily, ale protože jsou vidět rychle. Mladé listy se začnou kroutit, konce letorostů se deformují, listy jsou lepkavé a na rubu najdete kolonie drobného hmyzu. U slivoní se objevuje více druhů mšic, včetně mšice švestkové a dalších druhů, které způsobují svinování a kadeření listů.
Praktická chyba bývá v tom, že člověk vidí zkroucené listy a postříká jen horní stranu koruny. Jenže mšice sedí často na rubu listů a ve svinutých částech, kam se roztok nedostane. Pokud už jsou listy pevně stočené, zásah je horší než na začátku napadení. Proto se vyplatí kontrolovat mladé výhony každých pár dní v době rašení a po odkvětu.
Jak poznáte mšice a kdy ještě není pozdě
Typické je, že napadení začíná na mladých, šťavnatých částech stromu. Listy se svinují dolů nebo do stran, výhon zpomaluje růst a při dotyku cítíte lepkavost. Na listech a pod stromem se může objevit medovice. Tu pak mohou využívat černě, takže list vypadá špinavě až sazovitě. Když se přidají mravenci, bývá to další vodítko, protože mravenci si mšice často „hlídají“ kvůli sladké medovici.
Začátek napadení: několik kolonií na mladých listech, strom ještě roste normálně.
Střední napadení: výhony se deformují, listy jsou lepkavé, objevují se mravenci.
Silné napadení: vrcholky výhonů zasychají, listy hnědnou, mladý strom citelně slábne.
U staré silné ryngle obvykle několik kolonií mšic neznamená katastrofu. U mladého stromku po výsadbě je to jiné. Tam může mšice zastavit růst nových výhonů, které potřebujete pro založení koruny. Proto bych mladé ryngle chránil mnohem pečlivěji než vzrostlý strom, který už má vybudovanou korunu a dobrou zásobu dřeva.
Co bych dnes udělal jinak při prvním výskytu mšic
Dřív jsem u mšic čekal, jestli si s nimi poradí slunéčka a počasí. Někdy ano, ale u mladé ryngle to byla ztráta času. Dnes bych postupoval dřív a jemněji. Nejdřív bych mechanicky odstranil nejvíc obsazené konce výhonů, pokud jich je málo. Potom bych zkontroloval rub listů a zkusil šetrný zásah, který listy skutečně namočí zespodu. Teprve když se kolonie rychle vrací, sahal bych po registrovaném přípravku podle aktuální etikety a stavu stromu.
Důležité je také okolí stromu. Pokud pod rynglí držíte vysokou přehnojenou trávu, strom je přehnaně bujný a má měkké mladé výhony, mšice se na ně stěhují rády. Naopak pestrý podrost, kde mají prostor slunéčka, pestřenky a další užitečný hmyz, může tlak snížit. Neznamená to nechat zahradu zarůst, ale nevytvářet sterilní prostor bez predátorů.
U mšic je dobré mít i realistická očekávání. Jedním zásahem se nemusí vyřešit celá sezóna. Po dešti, teplém týdnu nebo příchodu okřídlených mšic se kolonie mohou znovu objevit. V praxi proto sleduji hlavně to, zda nové výhony pokračují v růstu a jestli se napadení nerozjíždí plošně po celé koruně.
V naší poradně s názvem JE TO NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaši anturii napadly škůdci a rostlina se pokouší bránit a vypouští tak zvanou medovici. Medovice je lepkavá látka, která stéká z listů. Nejčastěji jde o škůdce žijící na spodní straně listů nebo na kmínku. Jsou to puklice, červci a podobně. Nejjistější způsob jak je zlikvidovat je chemický postřik pomocí přípravku Mospilan 20 SP. Ten se nanáší na na rostlinu, ta ho vstřebá do všech svých částí a nechá si ho v sobě několik týdnů. Po tuto dobu je skvěle chráněná. Jakýkoliv škůdce, který si nasaje její mízu rychle hyne a to i velmi odolné puklice. Zkuste si ho koupit a zachraňte tak svoji rostlinku. Mospilan můžete použít i preventivně, když rostliny dáváte na léto ven. Jeden postřik se udělá na začátku léta a druhý pak v září. Budete překvapená jak okrasné rostliny prospívají při letnění, jsou-li ošetřeny Mospilanem.
Kroucení listů u jabloní: nejčastěji mšice na mladých výhonech
Kroucení listů u jabloní bývá v českých zahradách velmi často spojené s mšicemi. Poznáte to hlavně podle mladých letorostů. Listy nejsou jen lehce ohnuté, ale bývají stažené do smotků, lepkavé, někdy načervenalé a uvnitř často najdete celé kolonie drobného hmyzu. Když se podíváte zblízka, bývají u nich také mravenci, kteří si mšice chrání kvůli medovici.
U mladých jabloní je to nepříjemnější než u starého stromu. Malý stromek má málo listové plochy, takže silné napadení mšicemi dokáže zabrzdit růst celého letorostu. U starší jabloně s bohatou korunou se pár zkroucených konců větví často ztratí, ale u nově vysazeného stromku může být rozdíl mezi dobrým přírůstkem a zakrněním.
Moje praktická hranice je jednoduchá: pokud je zkroucených jen několik koncových výhonů a strom jinak roste, nejdřív zasahuji mechanicky. Smotek rozbalím, napadené konce zaštípnu, mšice setřu nebo opláchnu silnějším proudem vody. Pokud jsou ale mšice na většině mladých přírůstků, listy se lepí a mravenci po stromku běhají jako po silnici, je potřeba cílenější zásah.
Důležité je načasování. Jakmile se list stočí do pevné ruličky, postřik se k mšicím dostává hůř. Proto je lepší kontrolovat jabloně hned při rašení a během prvních týdnů růstu. V praxi se vyplatí projít stromek jednou za pár dní, zvlášť když je teplé a suché jaro. U mšic se problém často nerozjede najednou, ale nenápadně od několika špiček výhonů.
Následující přehled pomáhá rozlišit, kdy jde u jabloně o mšice, kdy o výživu a kdy spíš o běžnou reakci stromu na počasí.
V naší poradně s názvem DRACENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumila Vernerová.
Mohu pokojovou dracenu dát v létě ven?
Děkuji za odpověď Vernerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena má ráda letnění. Snese plné slunce i polostín. Venku může zůstat do doby, než klesnou noční teploty pod 7 stupňů. Od června do září přihnojujte pomocí Krystalonu Květ. Rostlina se vám pak ukáže, jak vypadá ve své přirozené kráse. Při letnění jsou největší hrozbou půdní škůdci, kteří nalezou do substrátu a tam užírají kořeny a to i po přenesení zpět do bytu. Jako ochrana je nejlepší použít přípravek Mospilan a to na začátku letnění a těsně před jeho koncem. Mospilan se nastříká na rostlinu, vsákne se do ní a vydrží v ní několik týdnů. Po celou tuto dobu je rostlina pro škůdce jedovatá, a když si kousnou, tak hned zahynou. Přeji hodně zdaru při letnění a mnoho radosti z krásných listů.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilanhttps://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven.
Jak jsem si vybíral náhradu v praxi: nejdřív škůdce, potom postřik
Největší změna v přístupu přišla ve chvíli, kdy jsem přestal brát insekticid jako univerzální hasicí přístroj. Dřív jsem u škůdců dělal stejnou chybu jako hodně lidí: viděl jsem poškození listů a hned jsem hledal nejsilnější postřik. Jenže časem se ukázalo, že poškození listu ještě neříká, co na rostlině opravdu je. Mšice list kroutí a lepí medovicí, mandelinka list vyžere viditelně, třásněnky dělají stříbřité skvrny, molice se zvednou jako bílý obláček a svilušky často prozradí až jemné pavučinky.
U náhrady za Metation E 50 se mi osvědčilo rozdělit situaci do čtyř skupin. První jsou saví škůdci, hlavně mšice a molice. Tam má smysl uvažovat o systémovém přípravku, pokud je pro danou plodinu povolený. Druhá skupina jsou žraví škůdci, například mandelinky, housenky a dřepčíci. Tam často rozhoduje zásah včas, dokud je škůdce malý. Třetí skupina jsou skleníkoví škůdci, kde bývá problém s opakováním a rezistencí. Čtvrtá skupina jsou situace, kdy je před sklizní nebo kolem kvete mnoho rostlin, a tam je potřeba být mnohem opatrnější.
Přesně v tomto bodě se ukazuje, proč nelze napsat, že „nejlepší náhrada Metationu je Mospilan“ nebo „nejlepší je Spintor“. Na mšice na růžích můžete řešit úplně jinou věc než na mandelinku v bramborách. Na rajčatech ve skleníku zase narazíte na jiná omezení než u okrasných rostlin. A u ovocných stromů hraje zásadní roli fáze květu, nálet včel, počasí a ochranná lhůta.
Před prvním postřikem si proto vždy položte několik praktických otázek:
Jaký škůdce je na rostlině opravdu vidět? Nestačí poškozený list, je potřeba najít původce.
Je rostlina jedlá a kdy ji budete sklízet? Ochranná lhůta může rozhodnout víc než účinnost.
Kvete ošetřovaná rostlina nebo okolní porost? Tady vstupuje do hry riziko pro včely a další opylovače.
Potřebujete kontaktní nebo systémový účinek? Kontaktní přípravek musí škůdce zasáhnout, systémový působí jinak.
Nejde o svilušky? Ty nejsou hmyz, ale roztoči, a mnoho běžných insekticidů na ně nemusí stačit.
Právě poslední bod je častá slepá ulička. Lidé hledají náhradu Metationu, koupí přípravek na savý a žravý hmyz, ale problém jsou svilušky. Ty se v horku a suchu namnoží rychle, zvlášť ve skleníku, na okurkách, paprikách nebo pokojových rostlinách. Výsledek je potom frustrující: postřik „nezabral“, přitom byl zvolený proti jiné skupině škůdců.
Následující tabulka ukazuje první praktické rozdělení, podle kterého bych náhradu Metationu řešil ještě před cestou do zahradnictví. Nejde o náhradu etikety přípravku, ale o orientační rozhodovací pomůcku.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Čokovská Čokovská.
Dobrý den. Mám prosbu a dotaz. Přikoupila jsem si nové Orchideje a dala k původním, které vždy krásně kvetly. Nyní už dva měsíce nekvetou žádné a na stvolech jsou lepkavé kapičky. Prosím jak Orchideje zachráním. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lepkavé kapičky rostlina vylučuje na svou obranu před škůdci. Nejspíše byly nové druhy napadené a škůdce se rozšířil i na vaše zdravé rostlinky. Pokud nevíte čím přesně jsou napadeny, tak zkuste aplikovat postřik pomocí přípravku Mospilan 20 SP. Ten si rostlina natáhne do sebe a udrží ho několik týdnů. Po tu dobu cokoliv ji kousne a nasaje její šťávu, tak zahyne. Mospilan jde koupit normálně v hobby marketu.
Videonávody: co se vyplatí vidět před výběrem náhrady
U náhrady za Metation E 50 je video užitečné hlavně tam, kde potřebujete vidět škůdce, způsob poškození nebo praktický zásah. Níže jsou vybraná videa, která vizuálně pomáhají pochopit mšice, mandelinku a nechemické i chemické přístupy. U každého videa doporučuji před vložením na web ještě ručně ověřit dostupnost přehrávání, protože YouTube může u některých videí měnit oprávnění pro vložení.
Video 1: Mospilan a mšice jako modelový savý škůdce
Toto video je vhodné k části článku, kde se vysvětluje rozdíl mezi systémovým a kontaktním přístupem. Důležité jsou zejména pasáže, kde je vidět napadení mšicemi a praktická práce s přípravkem; orientačně sledujte úvodní vysvětlení od 0:00 a praktickou ukázku přibližně od 0:40.
Video 2: Mandelinka na bramborách a význam správného načasování
Toto video se hodí k části o mandelince, protože u brambor je krásně vidět, že nečekáte na úplně zničenou nať. Důležité pasáže jsou rozpoznání škůdce na začátku videa a vysvětlení zásahu v průběhu videa, přibližně od 0:30 do 2:30.
Video 3: Jak na mšice v běžné zahradě
Toto video je užitečné pro čtenáře, kteří ještě nepoznají rozdíl mezi poškozením listů a skutečným výskytem škůdce. Sledujte zejména záběry na kolonie mšic a praktické vysvětlení boje proti nim; nejdůležitější jsou úvodní a střední části videa.
Video 4: Mšice ve skleníku, fóliovníku a na záhoně
Toto video se hodí k lokální české realitě, protože ukazuje, že stejný škůdce se chová jinak ve skleníku a jinak venku. Důležité jsou části, kde se řeší výskyt na spodní straně listů a praktický postup ochrany.
Video 5: Přírodní postupy proti mšicím jako doplněk chemie
Toto video je vhodné jako protiváha k chemické náhradě Metationu. Pomáhá vysvětlit, že při slabém napadení lze začít šetrněji. Důležité jsou úvodní části s přípravou a praktické části, kde je vidět použití přírodního postupu v zahradě.
V naší poradně s názvem VELMI LEPKAVÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena zamoravcova.
dobrý den mam mnoho oleandru ale vždy se někdy na oleandru velmi lepavé listy
děkuji za radu Zámoravcová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lepkavou tekutinu rostliny vylučují na obranu nebo jako reakci na žravého škůdce. Ten může být na listech (puklice, smutnice) a nebo v kořenech (larvy lalokonosce). Takhle na slepo lze doporučit systémový insekticid Mospilan 20 SP, který si rostlina natáhne do sebe a po dobu několika příštích týdnů cokoliv si z ní kousne nebo nasaje, tak zemře. To spolehlivě zničí všechny žravé parazity, na které nyní rostlina reaguje. Mospilan koupíte běžně v hobby marketech.
Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.
Svilušky
Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.
Molice
Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.
Deformace plodů
Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).
Bradavice na paprikách
Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.
Virus mozaiky okurky (CMV)
Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.
Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete
Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.
FAQ – choroby oleandru, žloutnutí, suché listy a záchrana rostliny
Proč žloutnou listy oleandru?
Žloutnutí listů oleandru nejčastěji způsobí špatná zálivka, vyčerpaný substrát, nedostatek živin, poškozené kořeny nebo stres po zimě.
Pokud žloutnou hlavně starší spodní listy a rostlina dál roste, nemusí jít o vážnou chorobu. Horší je rychlé žloutnutí spojené s hnědnutím, měknutím výhonů, zápachem substrátu nebo lepkavými listy. Tehdy zkontrolujte kořeny, spodní strany listů a stonky. Staré žluté listy už nezezelenají, ale důležité je, aby nepřibývaly nové.
Je žloutnutí listů u oleandru vždy choroba?
Žloutnutí listů u oleandru není vždy choroba. Velmi často jde o reakci na vodu, světlo, teplotu nebo výživu.
Chorobu podezřívejte hlavně tehdy, když listy nejen žloutnou, ale zároveň hnědnou, vadnou celé výhony, na stoncích jsou tmavá místa nebo substrát dlouho zůstává mokrý. U běžného pěstebního stresu pomůže úprava zálivky, lepší světlo a přiměřené hnojení. U hniloby nebo rakoviny oleandru je potřeba odstranit napadené části a zlepšit podmínky.
Co dělat, když oleandru opadávají listy?
Když oleandru opadávají listy, nejdřív zjistěte, zda byl přesušený, přemokřený, napadený škůdci nebo oslabený po zimě.
U přísušku rostlinu postupně prolijte a chraňte květináč před přehříváním. U přemokření vylijte vodu z podmisky, zkontrolujte odtok a případně kořeny. Pokud jsou listy lepkavé, hledejte mšice, puklice nebo červce. Opadané listy se nevrátí, proto sledujte hlavně nové rašení a to, zda opadávání po zásahu ustává.
Jak zachránit oleandr se suchými listy?
Oleandr se suchými listy zachráníte podle příčiny: upravte zálivku, zkontrolujte škůdce a suché větve ostříhejte do zdravého pletiva.
Pokud schnou jen špičky, často jde o nepravidelnou vodu, malý květináč nebo přehřívání nádoby. Když jsou přítomné pavučinky, může jít o svilušky. Lepkavost ukazuje na savý hmyz. Suchá celá větev už se nevzpamatuje, proto ji odstraňte. Po zásahu několik týdnů sledujte, jestli rostlina tvoří zdravé nové výhony.
Co znamenají lepkavé listy na oleandru?
Lepkavé listy na oleandru většinou znamenají savý hmyz, hlavně mšice, puklice, červce nebo molice produkující medovici.
Medovice je sladká lepkavá tekutina, na které se později může usadit černý povlak. Prohlédněte mladé výhony, paždí listů a spodní strany listů. Rostlinu izolujte, omyjte a potom použijte vhodný přípravek podle škůdce. U puklic je důležité mechanické odstranění a opakování kontroly, protože jeden zásah často nestačí.
Jak poznám mšice na oleandru?
Mšice na oleandru poznáte jako drobné zelené, černé nebo šedavé shluky na mladých výhonech, poupatech a spodních stranách listů.
