Špenát je rostlina, která obsahuje množství velmi důležitých vitamínů a minerálních látek, mimo jiné i jód, vápník a železo, ale obsahuje také kyselinu šťavelovou, což není vhodné pro jedince s onemocněním ledvin. Špenát patří mezi naše nejrozšířenější zeleniny, většina lidí ho však zná jako zmrzlou zelenou kostku, která po rozmrazení vypadá jako rozdrcená zelená kaše plná vody. Kdo jednou ochutná čerstvý špenát, dušený jen ve vlastní šťávě s trochou másla a se solí, případně s česnekem, ten se už nebude chtít vracet ke špenátovému protlaku.
Špenátové recepty
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
Šťávu ze zázvoru skladujte v chladničce maximálně týden. Neoloupaný zázvor se dá skladovat v chladničce 2−3 týdny. Jestliže chcete zázvor skladovat déle, můžeme/musíte ho zamrazit. V takovém případě zabalte zázvor do potravinové fólie, vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku, ze kterého vymačkejte všechen vzduch. Sáček se zázvorem uzavřete a dejte do mrazáku. Takto zabalený zázvor můžete skladovat až několik měsíců. Až ho vytáhnete zmrazený, zkuste ho nastrouhat na struhadle na sýry, je to velmi jednoduché.
Mražení nakrájeného zázvoru: Zázvor oloupejte a nakrájejte na malé kousky. Z nich vytvořte malé hromádky a ty rozložte na tác s pečicím papírem. Tác vložte do mrazáku a nechte ho tam tak dlouho, dokud všechen zázvor nezmrzne. Potom zázvor přendejte do vzduchotěsné krabičky nebo do sklenice s těsným víčkem. Nakonec nádobu se zázvorem dejte zpět do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží v mrazáku až šest měsíců.
Mražení nasekaného zázvoru: Zázvor se slupkou nasekejte na kousky, jaké budete v budoucnu potřebovat k vaření, tj. můžete mít větší kousky, ale i malé kousíčky zázvoru. Ty potom vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dejte do mrazáku.
Mražení zázvoru ve formě medailonků: Víte-li, že budete při vaření potřebovat zázvor ve formě medailonků, oloupejte ho, nakrájejte na medailonky a ty následně vložte do skleněné misky nebo do nějaké jiné nádoby, kterou můžete umístit do mrazáku. Nádobu se zázvorem dejte do mrazáku a nechte ji tam, dokud zázvor úplně nezmrzne (po hodině můžete medailonky obrátit). Poté kousky zázvoru vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dobře zavřete. Krabičku se zázvorem dejte zpátky do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží minimálně tři měsíce.
Jak uchovat tibetskou houbu, když jedu na dovolenou?
Záleží především na délce dovolené a na tom, zda se jedná o dny nebo týdny.
Při krátké dovolené do jednoho týdne je nejbezpečnější uložit tibetskou houbu do lednice v malém množství mléka. Nízká teplota zpomalí fermentaci a kultura zůstane aktivní. Při delší dovolené je vhodnější hibernace v mléce nebo dlouhodobé metody, aby se houba zbytečně nevyčerpala.
Jak dlouho vydrží tibetská houba bez mléka?
Tibetská houba bez mléka vydrží jen velmi krátkou dobu a není to vhodný způsob uchování.
Bez přístupu k živinám houba rychle slábne. Při pokojové teplotě může být vážně poškozena už během jednoho dne. Pokud potřebujete houbu uchovat, vždy musí být buď v mléce, usušená, nebo zmražená. Dlouhodobé skladování bez mléka houbu zničí.
Je rozdíl mezi tibetskou houbou a kefírovou houbou?
Ne, tibetská houba a kefírová houba jsou totéž, liší se pouze názvem.
Oba názvy označují stejnou symbiotickou kulturu bakterií a kvasinek, známou také jako kefírová zrna. Rozdílné pojmenování vychází z tradice a regionu, nikoli z biologických rozdílů. Z hlediska uchování, péče i výroby kefíru se s nimi zachází naprosto stejně.
Jak poznám, že je tibetská houba ještě v pořádku?
Zdravá tibetská houba má pevnou strukturu, světlou barvu a jemně kyselou vůni.
Houba by měla připomínat květák, být bělavá až krémová a neměla by zapáchat. Varovným signálem je hnilobný zápach, slizký povrch nebo změna barvy. Pokud se tyto příznaky objeví, je potřeba zhodnotit, zda má ještě smysl kulturu zachraňovat.
Proč tibetská houba zapáchá?
Zápach je nejčastějším signálem, že s houbou není něco v pořádku.
Mírně kyselá kefírová vůně je normální. Ostrý, zatuchlý nebo hnilobný zápach ale značí špatné podmínky, přehřátí nebo dlouhé hladovění. V takovém případě je nutné houbu opláchnout, dát do čerstvého mléka a sledovat, zda se stav zlepší.
Lze tibetskou houbu usušit a znovu oživit?
Ano, sušení je osvědčený způsob dlouhodobého uchování tibetské houby.
Správně usušená houba vydrží měsíce až roky. Při reaktivaci je nutné počítat s tím, že první kefíry budou slabé a aktivita se bude vracet postupně. Pokud se po několika dnech neobjeví žádné známky fermentace, kultura už nemusí být životaschopná.
Je mražení tibetské houby bezpečné?
Mražení je bezpečné, ale slouží spíše jako záloha než běžná metoda.
Zmražená tibetská houba se po rozmrazení probouzí pomalu a návrat do plné kondice může trvat týdny. Výhodou je dlouhá doba uchování. Nevýhodou je vyšší riziko, že se část mikroorganismů neobnoví. Proto se mražení hodí hlavně jako pojistka.
Mražení je modernější metoda, kterou používám hlavně jako pojistku. Není ideální pro časté uspávání, ale skvěle se hodí jako záloha pro případ, že by se aktivní kultura zničila.
Houbičky opláchněte vlažnou vodou.
Důkladně je osušte papírovou utěrkou.
Vložte je do mrazicího sáčku nebo vzduchotěsné nádoby.
Uchovávejte v mrazáku.
Zmražená tibetská houba může po rozmrazení potřebovat delší dobu na obnovení aktivity. První kefíry bývají slabé a je nutné počítat s adaptační fází.
Dlouhodobé uchování tibetské houby: sušení nebo mražení
Pro pauzu delší než jeden měsíc už je nutné zvolit dlouhodobou metodu. V praxi připadají v úvahu dvě: sušení tibetské houby a mražení kefírové houby.
Obě metody mají své výhody i nevýhody a hodí se pro trochu jiné situace. Rozhodující je, zda chcete houbu „uspat“ na měsíce, nebo ji mít jako dlouhodobou zálohu.
Pěstování špenátu není vůbec náročné, protože se jedná o jednoletku s krátkou vegetační dobou. Vzhledem k tomu, že se špenát sklízí již měsíc (maximálně 6 týdnů) po výsevu, tak jej můžete sázet a sklízet několikrát ročně. Proto je špenát často využíván i jako takzvaná předplodina nebo meziplodina. Může se sázet na záhon i s jinou zeleninou, například s mrkví anebo cibulí.
Při prvním výsevu na jaře můžete sklízet špenát již koncem dubna. Když špenát zasejete v dubnu, sklízíte jej počátkem června. Pokud sázíte špenát až na podzim, musíte čekat celou zimu, zato se však můžete těšit na sklizeň již velmi brzy na jaře. Pokud dáte špenát na záhonek v srpnu, určitě se z něj budete radovat ještě v září anebo v říjnu téhož roku.
Špenát potřebuje hlinitopísčitou půdu, která dostatečně zadržuje vodu, s pH 6–7,5. Před výsevem zem přihnojte listovým hnojivem.
Semena špenátu jsou schopná klíčit již při teplotě 2–4 °C, proto je můžete sít velmi brzy na jaře. Špenát se sází do země cca 20 cm od sebe do 4 cm hlubokých rýh. Pokud zasadíte špenát do písčité půdy, budete jej muset chodit často zalévat.
Listy se sklízí dříve, než začne špenát kvést. To je v době, kdy má vyvinuto minimálně 6 listů. Sklízí se tak, že se seřezávají listy asi 2,5 cm nad zemí.
Špenát nemá rád vysoké teploty a dlouhé dny, protože ty jej ženou do květu (teploty nad 16 °C). Bohužel s kvetením špenát ztrácí chuť a tuhne.
Pokud špenát neroste, má půda nejspíše méně živin, a proto je dobré zem ještě přihnojit a pravidelně ji odplevelovat. Při odplevelování si však dávejte pozor, abyste okopáváním špenát nepoškodili, má totiž kořínky těsně pod povrchem půdy. Plevel ale odstraňovat musíte, protože bere špenátu živiny i vodu.
Sklizený špenát skladujte při nulové teplotě v 95–100% vzdušné vlhkosti maximálně po dobu 1 týdne. K delšímu skladování je zapotřebí špenát nejprve zamrazit (opraný a nasekaný).
Ingredience: 1 cibule, špetka mletého pepře, 500 g čerstvého špenátu, 30 g másla, 80 g nivy, 400 g špaget, 2 stroužky česneku, 200 ml smetany, špetka muškátového oříšku, sůl
Technologický postup: Čerstvé špenátové listy velmi důkladně propláchneme pod tekoucí studenou vodou a v nepatrném množství mírně osolené vody je lehce spaříme. Listy špenátu scedíme, pokrájíme na menší kousky a pak je krátce podusíme na másle s drobně nasekanou cibulí a česnekem. Máme-li zmražený špenát, necháme jej také podusit, dokud se zcela nerozmrazí. Těstoviny (špagety nebo tagliatelle) uvaříme podle návodu na obalu v osolené vodě. Nivu nastrouháme na struhadle a smícháme se smetanou. Touto směsí zalijeme špenát. Celou směs nakonec dochutíme troškou muškátového oříšku, solí, pepřem a na závěr ještě krátce povaříme. Ke špenátu přidáme uvařené těstoviny a důkladně promícháme. Těstoviny se špenátem podáváme jako hlavní chod. Opravdu výborný oběd i pro ty, co nemusí denně maso, případně dodržují vegetariánskou stravu.
Špenát je oblíbená listová zelenina, která se používá téměř ve všech kuchyních. Má velmi jemnou chuť a delikátní texturu. Je tedy snadné přizpůsobit chuť připravovaného pokrmu podle potřeby.
Špenát má mnohem více zdraví prospěšných látek. Vitamíny A a C, antioxidanty, které udržují kardiovaskulární systém v kondici a snižují riziko infarktu. Kyselinu listovou, která je podstatná pro vývoj červených krvinek, pro růst a jako prevence poškození plodu. Cholin a inositol, substance, které přispívají k prevenci proti arteroskleróze a zpomalují kornatění tepen. Karotenoidy lutein a zeaxantin podporující zrak a snižující riziko makulární degenerace a šedého zákalu. Vitamín K nutný pro správnou krvetvorbu a srážlivost krve. Z minerálních látek obsahuje větší množství hořčíku.
Při nákupu čerstvého špenátu vybírejte vždy sytě zbarvené lístky, můžete se držet zkušeností prababiček – špenát by měl být mladý, světlý a křehký. Jestliže ho chcete připravovat jako dušenou přílohu (nebo samostatné jídlo), počítejte s tím, že se svaří o více než polovinu. Pro čtyřčlennou rodinu tak potřebujete alespoň kilogram listového špenátu. Doma špenát zbavte tužších částí řapíků a důkladně jej operte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky zeminy. Listový špenát vařte ve větším množství osolené vody (aby nezhnědl), ale jen krátce (několikrát „překulte“ varem). Pak postupujte podle konkrétního receptu.
Špenát by se měl dostat ze zahrady přímo na talíř, respektive na pánev či do hrnce. Pokud ho chcete skladovat, uložte ho do polyetylenového sáčku a co nejrychleji do lednice. Sklizený špenát je citlivý na etylen, proto jeho listy neskladujte v lednici spolu s jablky, melouny nebo rajčaty (etylen, který tyto plodiny uvolňují, způsobuje žloutnutí špenátových listů).
Špenát netrapte dlouhou tepelnou úpravou. Stačí, když ho necháte lehce zavadnout. Mražený nemusíte rozmrazovat, stačí ho krátce podusit v trošce vody. Špenát může být výtečnou součástí polévek, nákypů, slaných koláčů, těstovin nebo štrúdlů i spousty jiných jídel. Jeho chuť výborně ladí s máslem, smetanou, sýry a slaninou. Olivový olej, česnek a čerstvě namletý pepř pak dodají špenátovým pokrmům ten správný akcent. Mladé čerstvé lístky se hodí i syrové na salát.
Ingredience: 500 g lososa, 150 g čerstvého špenátu, 200 g majonézy, 20 g želatiny (plátky), kopr, 100 g krabích tyčinek, 1 citron, 2 lžíce kysané smetany
Technologický postup: Formičku vyložíme přilnavou fólií a spařenými listy špenátu. Očištěného lososa (zbaveného kostí) pokapeme šťávou z jednoho citronu a posypeme nasekaným koprem. Takto připraveného lososa vložíme na pařák a asi 5 minut vaříme v páře, po vychladnutí nakrájíme na kostky a vložíme do mísy. Přidáme krabí tyčinky nakrájené na kostky, pokrájené zbylé listy špenátu, sůl a vše spojíme majonézou a zakysanou smetanou. Nakonec vmícháme rozpuštěnou želatinu a vlijeme do připravené formy. Dáme minimálně na 4 hodiny ztuhnout. Hotové vyklopíme, sundáme fólii a nakrájíme na plátky. K přípravě budete potřebovat srnčí hřbet a potravinářskou fólii.
Listový špenát je bohatý na vitaminy a minerály při nízkém energetickém obsahu. Typické hodnoty na 100 g čerstvého listového špenátu (přibližně):
Kalorie: ~23 kcal
Bílkoviny: 2,9 g
Tuky: 0,4 g
Sacharidy: 3,6 g (z toho vláknina ~2,2 g)
Vitamín C: ~28 mg
Vitamín A (beta-karoten): vysoký obsah
Železo: ~2,7 mg
Hořčík, draslík, kyselina listová – významné množství
Co ovlivňuje nutriční hodnoty
Nutriční obsah se mění vařením — například vitamin C je citlivý na teplo, proto je blanšírování a rychlé restování šetrnější než dlouhé dušení. Konzumace špenátu s trochou tuku (máslo, olivový olej) zlepšuje vstřebávání vitaminu A (beta-karotenu).
Ingredience: 1 kg čerstvých listů špenátu, 3 l mírně osolené vody, 2 stroužky česneku, 1 cibule, 2 lžíce másla, 2 lžíce oleje, 1 dl smetany, 1 lžička nasekaných mandlí, muškátový oříšek, bílý pepř, sůl
Technologický postup: Čerstvý špenát důkladně opláchneme a přibližně ve 3 litrech mírně osolené vody ho dvě minuty povaříme. Pak vodu scedíme pomocí síta a lžící vymačkáme ze špenátu nadbytečnou vodu. Listy nakrájíme přibližně na kousky tlusté 1 cm. Na rozpálené pánvi s rozpuštěným máslem a olejem osmažíme dozlatova nadrobno nasekanou cibulku. Přidáme prolisovaný česnek a chvilku poté i špenát. Dusíme pod pokličkou přibližně 5 minut, pak pokrm odkryjeme, ochutíme muškátovým oříškem, bílým pepřem a případně solí, zalijeme smetanou, promícháme a necháme přejít varem. Jednotlivé porce špenátu rozložíme na talíře a posypeme nasekanými mandlemi.
Ingredience: 300 g čerstvého listového salátu, 1 balení těstovin, 150 g anglické slaniny, 2 vejce, 100 g sýru, 3 stroužky česneku, 1 cibule, 3 lžíce zakysané smetany, sůl, drcený pepř, máslo
Technologický postup: Sýr nastrouháme. Slaninu rozkrájíme na malé kostičky a na másle opékáme dorůžova. Těstoviny dáme vařit do vroucí osolené vody, vaříme do změknutí asi 20 minut. Pak přecedíme, propláchneme studenou vodou a znovu scedíme. Než se těstoviny uvaří, zvládneme přípravu špenátu. Listy špenátu důkladně propereme ve studené vodě a nakrájíme na malé kousky. Vhodíme do vroucí vody a minutu povaříme. Scedíme a necháme okapat. Oloupanou cibuli nakrájíme najemno a smažíme na másle téměř dozlatova. Přidáme špenát, osolíme, opepříme a ke směsi prolisujeme oloupaný česnek. Přilijeme velmi malé množství vody a špenát pod pokličkou dusíme asi 5 minut, než změkne a větší část vody se odpaří. Pak ke špenátu rozklepneme vajíčka a mícháme do jejich zhoustnutí. Nakonec přidáme 3 lžíce zakysané smetany, kterou necháme teplem jen rozpustit, již nevaříme. Uškvařenou slaninu na pánvi znovu přihřejeme. Na každou porci uvařených těstovin dáme špenátovou směs, posypeme slaninou a nastrouhaným sýrem.
Ingredience: 5 tortill (mohou být i špenátové), 250 g kuřecího masa, 220 g listového špenátu (čerstvý nebo mražený), sůl, mletý pepř, 2 stroužky česneku, muškátový květ dle chuti, smetana ke šlehání nebo na vaření, 100 g nivy (nebo sýr Gorgonzola)
Postup: Kuřecí maso pokrájíme na menší kostky nebo slabší nudličky, které osolíme a opepříme. V pánvi s troškou rozpáleného oleje osmažíme za občasného promíchání maso. K masu přisypeme jemně nasekaný česnek, který necháme rozvonět, a dále i čerstvý nebo rozmrazený listový špenát a špetku muškátového květu. Přidáme trochu smetany, jen tolik je nezbytně nutné k podušení špenátu. Špenátovo-masová směs nesmí "plavat", musí být krémovější konzistence. Tu dále zahustíme po podušení špenátu nastrouhaným sýrem, který necháme za stálého míchání ve směsi rozpustit. Tortilly ohřejeme, jak jsme zvyklí (na pánvi, v troubě, mikrovlnce, na tálu), a naplníme připravenou směsí, zabalíme je dle chuti do balíčku, ruličky, vějířku a ihned podáváme.
Parní trouby patří poslední dobou mezi nejprodávanější spotřebiče, a to hned z několika důvodů: pokrmy z parní trouby jsou chutné i bez použití tuku, není nutné ani příliš solit, jídlu zůstává vlastní aroma. V parní troubě lze najednou připravovat celé menu, takže vám zůstává čas na jinou činnost. Parní trouby nabízejí jednoduché ovládání, většina jich má displej, který vás navede přesně krok po kroku. Kombinované parní trouby je možné používat jako parní i horkovzdušné, nebo i současně. Dalším plusem těchto trub je jejich snadné čištění a údržba, na stěnách nic nepřilne.
Multifunkční parní trouby dovolují použít jak páru s různou intenzitou (vaření v páře se 100% vlhkostí, nastavení teploty od 50 do 96 °C, pečení s 25% vlhkostí od 50 do 23 °C, pečení s 50% vlhkostí s teplotou od 50 do 130 °C), ale také páru zcela vypnout a péct jako v horkovzdušné troubě. Nebo programy kombinovat.
Potraviny si při tomto pečení uchovávají vitamíny, stopové prvky a citlivé živiny i svoji přirozenou chuť a barvu. Pokrmy proto není potřeba tolik solit, výrazně kořenit ani k nim přidávat tuky. U řady pokrmů se také výrazně zkrátí doba přípravy, nic se nevysuší. A například knedlíků byste nikdy nepřipravili v jednom hrnci takové množství, jaké zvládnete najednou v multifunkční troubě. Pro ty, kteří se věnují více domácím činnostem najednou, je určitě příjemné i to, že třeba u rýže nebo u knedlíků se ani po překročení doporučené doby nic nestane. A také se nemusíte bát trouby zaprskané od tuku. Díky páře je údržba rychlá a snadná. Možná ještě větší zážitek nabízí pro laiky vaření knedlíků. V páře je totiž nemůžete rozvařit, ani kdybyste dobu přípravy přetáhli o několik minut.
Kombinované parní trouby dokážou nejen vařit v páře, ale také péct. Vaření v páře, pečení nebo kombinace obojího není pro kombinovanou parní troubu problém díky jemné páře a volitelnému doplňkovému horkému vzduchu. Díky jemné páře se chutě plně rozvinou, aniž byste museli přidávat tuk navíc. Některé trouby jsou vybaveny vlastní nádrží na vodu, jiné potřebují přípojku vody.
Ve třech úrovních vnitřního prostoru parní trouby připravíte kompletní menu, například brambory, rybu a zeleninovou přílohu. Jediným omezením je jednotná teplota páry. Takže vy jen připravíte suroviny a parní trouba se postará o varný proces, aniž byste museli být trvale ve střehu. A výsledek vaření přitom bude zaručen. A i když budete vařit tři aromaticky různé suroviny, přenos jejich vůní mezi sebou navzájem je vyloučen. Do vnitřního prostoru parní trouby je totiž neustále přiváděna nová pára, takže přenos aromatických látek není možný.
