Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

MŠICE NA VENKOVNÍM IBIŠKU

Mšice dokážou znepříjemnit život každému milovníkovi rostlin. Nejdřív se jich objeví pár, kterých si možná ani nevšimneme, a najednou máme obsypané všechny květinky, které nejenže vypadají ošklivě, ale navíc velmi rychle začínají chřadnout. A pak se samozřejmě objeví logická otázka, jak na ty zloduchy co nejefektivněji. Draselné mýdlo jako postřik na škůdce je pro rostliny méně škodlivé a může být aplikováno přímo na ně.

Zdroj: Draselné mýdlo jako postřik na škůdce

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBA JABLONÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie čiháková.

dobrý den,na jabloních na větvích je bílý povlak,něco jako mech,ale hrubější,proti mechu okraje roztřepeně,prosím,poradte co s tím,jaký postřik,děkuji. Marie

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Bílý povlak na větvích jabloní je zamoření mšicemi. Zbavíte se jich postřikem, který mšice zahubí. Existuje moderní postup, který není jedovatý a přesto spolehlivě mšice zlikviduje. Koupit ho můžete pod názvem Rock Effect, zde je vidět jak vypadá a kolik stojí www.zbozi.cz/dum-byt…
Jde o přírodní nejedovatý olej, který mšice pokryje a zalepí jim dýchací otvory a tím je usmrtí. Postřik je potřeba udělat dvakrát po sobě s odstupem 7 dní. Postřik se aplikuje na celé rostliny, ale je-li strom velký, tak jen na postižená místa.

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: diskuze Choroba jabloní

Ibišek syrský

Jde o opadavý, až 3 m vysoký keř. Větve má vzpřímené až rozložité, světle hnědé, v mládí huňatě chlupaté, později lysé. Listy jsou řapíkaté, vejčité až kosočtverečné, často 3laločné až 3klané, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Listy jsou obvykle zelené, ale známé jsou i druhy s pestrými listy. Raší pozdě na jaře. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů na krátkých stopkách, korunní lístky jsou obvejčité, až 65 mm dlouhé, u přírodních odrůd fialové, u kulturních odrůd světlejší, až téměř bílé, na bázi s tmavší kresbou, kališní lístky čárkovité, tyčinek velmi mnoho, jejich nitky jsou srostlé v trubku kryjící semeník. Květy mohou být jednoduché nebo plné. Každým rokem rostlina kvete bohatěji. Plodem je tobolka. Keř kvete v srpnu až září.

Ibišek se hodí i pro výsadbu do živých plotů, protože roste spíše do výšky a do šířky se tak nerozšiřuje. Opadavé listy jsou poměrně velké, 7–8 cm dlouhé, trojcípé, se znatelným jedním bočním lalokem, středně až tmavě zelené a svým výjimečným tvarem velmi atraktivní. Jako u většiny v létě kvetoucích dřevin raší dost pozdě, takže není třeba si dělat starosti, že zmrzl, když ještě v dubnu na keři není. Pokud začnou listy žloutnout a opadávat, je rostlina momentálně přelitá nebo je nevhodně zasazená v těžké, neodvodněné zemi. Má totiž dužnaté kořeny, které si dobře poradí s dočasným nedostatkem vody, ale přemíra vody jim může ublížit. Je to typický příklad keře, kde je dobré naučit se rozpoznat správnou hranici mezi vlhkou zemí, kterou ibišky rozhodně potřebují, a mokrou zemí, která jim kazí image a dokáže je zahubit.

Odrůdy

Hamabo díky neobvyklému růžovému žilkování na lehce růžových, někdy téměř bílých okvětních plátcích se asi rychle rozhodnete pro tuto nádhernou dekoraci vaší zahrady. Květy jsou středně velké s nápadným, sytě červeným okem uprostřed. Tvar keře je vždy vzpřímený, s věkem lehce zaoblený.

Red Heart nese čistě bílé květy s nápadným, vínově červeným středem. Od něj směrem ven pokračují paprskovitě tenké žilky ve stejné barvě, které se postupně vytrácejí na bělostných okvětních plátcích.

Marina nese typicky otevřený květ modrofialové barvy se sytě vínovým středem, který navíc maluje jemné paprsky zevnitř ven do okvětních plátků. Pestík je krémově bílý, což výborně kontrastuje se sytě vybarveným květem. Vykvétá na začátku července a pokračuje až do konce léta, pokud má dost poupat. Výborně se kombinuje se žlutě kvetoucími nižšími keři.

Russian violet má zelené trojlaločné listy, vyrůstající na krátkých řapících, na podzim se barví do žluta. Kvete bohatě od července do září velkými růžovofialovými květy s vínovým okem, ze kterého vybíhají krátké paprsky do korunních plátků.

Blue Bird má ty nejmodřejší květy, které se zatím podařilo vyšlechtit. Vždy je to směs modré a fialové, ale i tak se jedná o velmi atraktivní květ o průměru 6–8 cm s nápadným, tmavě vínovým okem uprostřed. Kvete spolehlivě a hojně každým rokem.

Purple ruffles je purpurová odrůda ibišku s bohatým, plným květem purpurově červené barvy. Květ je opět velký, má 7 až 9 cm v průměru, a velmi nápadný.

Lady Stanley je skvostný plnokvětý kultivar venkovního ibišku s bílými květy s růžovým nádechem a vínovým žilkováním, který od července nakvétá desítkami otevřených květů. S postupujícím létem se květy zbarvují do sytější růžové a částečně vynikne i tmavě vínové oko uprostřed květu.

Woodbridge je kultivar pro milovníky zářivých barev. Jeho květy jsou jasně růžové, na některých stanovištích mohou mít lehký nádech levandulové. Má jasně vínově červené malé oko, které nekazí dojem z barvy květu. Pestík je čistě krémově bílý.

Ardens je nádherný plnokvětý kultivar jemně fialové až levandulové barvy a otevřenými květy. Není běžný a poněkud obtížně se shání v době, kdy se neustále šlechtí nové druhy. Každopádně u nás se mezi staršími odrůdami osvědčil nejvíce a kvete bohatě a spolehlivě každý rok.

Duc de Brabant je plnokvětou odrůdou syrského ibišku, jehož barva je nejblíže červené. Květ je středně velký, má 5–6 cm v průměru, velmi bohatý, barva je purpurově červená. Vykvétá od poloviny července a pokračuje až do konce léta, pokud má dost poupat.

Monstrosus má květy čistě bílé a uprostřed je velice výrazné vínově červené oko, které může mít menší paprsky směrem ven z okvětních plátků. Odrůda dostala toto jméno proto, že je její květ prozatím největší mezi ostatními odrůdami stejného vybarvení. Vykvétá přibližně v půlce července a pokračuje až do podzimu, pokud má dost poupat (dle stáří rostliny).

Zdroj: Hibiscus syriacus

Poradna

V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Dobrý den,
prosím o radu ohledně bobkového listu.
Rostli nu už mám doma asi 3 roky,ale je starší. Donedávna byla krásná rostlina, ale najednou začala schnout a listy byly černé, ale šly umýt. Také jsem si všimla fleků na listech a dole na hlíně spoustu broučku. Myslím, že se jedná o mšice.
Dočetla jsem se, že bobkový list na mšice trpí a že to může být přemokřeno, což by na mě asi sedělo. Tím že je takový suchý jsem myslela, že nemá vodu. Chci se zeptat, jde to nějak zachránit? Třeba přesazením, ostřiháním? a můžu použit klasický hubič na mšice?
Děkuji moc Lenka

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Ostříhejte co jde až k zemině. Nechte vyschnout a pak aplikujte zálivku připravkem Actara. Zase nechte vyschnout a začněte zalévat až se objeví nové pupeny. Rostlinu pravidelně vystavujte na slunce přes celý den. A nebo to vzdejte, ušetřete čas a kupte si novou rostlinu. Bobkový list je suchomilná rostlina, která přijímá vláhu přes listy a až pak ze zeminy, když je nahodou vlhká. To, abyste pochopila, jak správně zalévat.

Zdroj: diskuze Bobkový list v květináči

Pěstování doma

Ibišek čínský je tropická rostlina. To znamená, že k tomu, aby se mu v bytě dobře dařilo, potřebuje dostatek světla, a co je neméně důležité, správnou teplotu – ideálně v rozmezí 20 až 25 °C. K tomu, aby rostlina dlouhodobě kvetla a květy a poupata si také udržela, potřebuje každý den několik hodin přímého slunečního záření. Nejlépe tedy uděláme, pokud ji umístíme poblíž okna nebo rovnou na parapet okna orientovaného na jih nebo západ. I když dařit by se jí mělo i na východním okně – v závislosti na konkrétních podmínkách každého bytu. V létě je však třeba dávat pozor na přímé sluneční paprsky, hlavně ve slunných dnech a přes poledne, aby nedošlo k popálení listů. Pokud máme rostlinu na okně, jednoduše ji trochu přistíníme žaluziemi, popřípadě přendáme na nějaké místo s dostatkem rozptýleného světla. V zimě zase naopak dáváme pozor, aby nám ibišek od okna nenamrzl. To může způsobit i studený průvan od otevřeného okna, když si jen na chvilku v mrazivých dnech vyvětráme.

Pokud si koupíme malou a již kvetoucí rostlinu v obchodě, bývá často už ve skleníku ošetřena regulátorem růstu, proto jí může kompaktní tvar vydržet i rok. Po této době má však pokojový ibišek hlavně v přehřátém a nepříliš světlém bytě snahu vytvářet dlouhé výhony a jen málo květů. Snažme se mu proto poskytnout to nejlepší možné osvětlení.

Ibišek je poměrně teplomilný. Letní teplota by měla dosahovat 20–25 °C, zimní 15–20 °C, minimálně však 13 °C.

Ibišek je náročný na živiny, proto mu na jaře a v létě určitě prospěje každé dva týdny přihnojení plným hnojivem – tedy hnojivem se všemi základními živinami. V sezóně (březen–listopad) hnojíme každé dva týdny. Ibiškům vyhovuje hnojivo s nižším obsahem fosforu. Přemíra fosforu může způsobit, že ibišku naroste mnoho jemných lístků, ale žádné květy. Ibišek rovněž potřebuje některé stopové prvky jako železo nebo hořčík. Většinou si ale vystačíme s komplexním hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny anebo se prodávají speciální hnojiva pro ibišky. Vyvarovat bychom se naopak měli hnojivům pro balkónové květiny, která by mohla ibišku uškodit.

Koncem února pak můžeme provést i dosti hluboký řez (na polovinu výšky) a rostlinu vytvarovat. Během vegetace pak jen občas zaštípneme příliš dlouhé výhony.

Pravým časem pro přesazování je předjaří. Půdu volíme humózní, výživnou s podílem rašeliny; vhodné složení mají prodávané zahradnické substráty.

Během vegetační sezóny, tedy od března do listopadu, rostlinu hojně zaléváme. Nelze přesně říct, kolikrát týdně by to mělo být, ale u ibišků se řídíme jednoduchým pravidlem, a to, že půda by neměla nikdy zcela vyschnout, ale ani bychom ji neměli přemokřit. Zaléváme tedy, když je zemina ještě nepatrně vlhká, a půl hodiny po zalití raději zkontrolujeme, zda v květináči nezbyl přebytek vody. Nikdy nezaléváme studenou vodou. To je obzvlášť důležité ve studenějších měsících. Voda by ideálně měla mít teplotu kolem 30 °C.

Ibišek potřebuje lehčí a dobře propustnou půdu s dostatkem živin. Běžná půda pro pokojové rostliny (rašelina + kůrový humus + stopové prvky), do které přidáme trochu listového kompostu, je pro pěstování dostačující. Jestli chcete, můžete si i namíchat vlastní substrát pro ibišky. Zkušení pěstitelé doporučují smíchat 1/3 hrubší rašeliny, 1/3 kompostované kůry (takzvaný kůrový humus) a 1/3 uleželého kravského hnoje. Do této směsi dále přimícháme keramzit a vermikulit. Keramzit můžeme nahradit pískem, ale obojí by nemělo tvořit více než 10 % objemu substrátu. Vyvarovat bychom se naopak měli substrátů s velkým množstvím jemné rašeliny. Ta má tendenci po zalití úplně slehnout a zamezit tak přístupu vzduchu ke kořenům.

Zdroj: Ibišek pokojový

Poradna

V naší poradně s názvem JAK VYSADIT PLOT Z VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.

Dobrý den, chtěla bych vysadit syrské ibišky jako živý plot. Mate ,prosím, zkušenosti, jak daleko zasadit rostliny od sousedova pletivového plotu a jak daleko od sebe ?Vypadá pěkneji v 1 nebo ve 2 řadách?
Děkuji.Zajda

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejdříve se podívejte na video, kde je vidět jak může takový živý plot ze syrského ibišku vypadat. Video je tady youtu.be/T4zEvP0KZD0
Živý plot vysazujte jen v jedné řadě ve sponu 70 cm. Vzdálenost od souseda by měla být také minimálně 70 cm, ale z videa je vidět jak mohutné a rozložité větve může plot mít, takže se nevyhnete ořezu ze sousedovy steany. Zárověň je třeba počítat s tím, že odkvetlé květy mohou trvale znečišťovat sousedův pozemek. Hodně štěstí a rodosti ze stovek krásných květů.

Zdroj: diskuze Jak vysadit plot z venkovního ibišku

Stříhání

Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.

Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.

Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.

Zdroj: Stříhání venkovního ibišku

Diskuze

V diskuzi RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vytlačilová.

prosím o radu. čím ošetřit růže když se kroutěj listy, ale mšice tam nejsou. děkuji

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Růže

Škůdci

Svilušky jsou 0,3–0,6 mm velké, zelenožlutavě nebo červenavě zbarvené, velmi rychle se rozmnožují a přelézají z jedné rostliny na další. Larvy i dospělci jsou mimořádně žraví a nejsou vybíraví. Jejich šíření a rozmnožování podporují vysoké teploty, nízká vzdušná vlhkost vzduchu a přehnojení. Svilušky žijí na spodní straně listů, většinou blízko listových nervů, napichují listové buňky a vysávají z nich šťávu.

Mšice se rozmnožují neobyčejně rychle a prospívá jim suchý vzduch. Dávají přednost zesláblým rostlinám a mladým vrcholovým částem, jejichž měkká buněčná pletiva snadno propíchnou svým sacím ústrojím. Mšice způsobují trojí poškození: propichují listy až k vodivým drahám a vysávají šťávu. Přitom přechází sosákem do rostliny jed. Kromě toho mšice vylučují lepivou sladkou tekutinu (medovici), na které žijí plísně ze skupiny černí.

Červci jsou nepříjemnými škůdci zvláště proto, že napadení objevíme až tehdy, když jsou již larvy v bezpečí pod svými štítky. Mladé, velmi pohyblivé a citlivé larvy nejsou pouhým okem viditelné. V suchém a teplém prostředí, například při zimním vytápění, se cítí červci zvlášť dobře a rychle se rozmnožují. Jako většina škůdců dávají i červci přednost zesláblým rostlinám. Z voskovité hmoty, kterou sami produkují, vytvářejí štítky, pod nimiž kladou vajíčka. Štítek je bělavý až nahnědlý, spíše plochý a není spojen s larvou pod ním. Hnědavé polokulovité pancíře puklic jsou ztvrdlou pokožkou zadní části těla. Červci stejně jako mšice škodí trojím způsobem. Napichují a vysávají listy nebo stonky, slinami otravují rostlinu a vylučují medovici.

Molice vyžaduje teplotu 15–25 °C a vlhkost vzduchu kolem 80 %. Molice sedí většinou na spodní straně listů. Jen 0,1 mm velké larvy jsou pohyblivé pouze v nejmladším stadiu vývoje, potom se pevně přisají k rostlině a chrání se štítkem. Vedle škod způsobených sáním znečišťují molice rostliny medovicí.

Vlnatky jsou růžoví až světle hnědí, 2–3 mm dlouzí škůdci. Jsou trvale pohyblivé a nemají pevné štítky. Jejich voskovité výpotky tvoří bělavé vlnaté chuchvalce, pod nimiž je živočich často zcela ukryt. Usazují se ve větších koloniích, zejména na kořenovém krčku, na spodní straně listů nebo v paždí větví rostlin. Škodí stejně jako jejich opancéřovaní příbuzní a daří se jim také nejlépe v suchém a teplém vzduchu.

Třásněnka je malý hmyz, který se vyskytuje zejména v suchém a teplém pokojovém vzduchu. Jsou velkou pohromou pro rostliny a explozivně se množí. Povšimneme si jich většinou až tehdy, když 1–2 mm dlouzí úzcí okřídlení dospělci poletují kolem rostliny ve velkém počtu. Třásněnky přeletují z rostliny na rostlinu a mohou být také unášeny větrem. Dospělci kladou vajíčka na spodní stranu listů do pletiva rostlin. Po několika málo dnech se vylíhnou larvy, které často zůstávají pohromadě. Napichují listy a květy a vysávají šťávu.

Proti těmto škůdcům existují chemické postřiky, které jsou k dostání v zahradnictvích nebo e-shopech.

Zdroj: Ibišek pokojový

Diskuze

V diskuzi CHOROBY VYSAZENÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dědík.

Na listech vysazeních rajčat sz od sponích listů objevila na nich bílá vrstva a šíří se nahoru na listech.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Tuháčková.

listy rajčat se nám svinuly do maličkých ruliček. Ne od spoda, ale až výše.
Na mšice to nevypadá. Co stím?

Zdroj: diskuze Choroby vysazených rajčat

Choroby

Základem je správné zalévání odstátou vodou, správné dávkování hnojiva a tvarování. Pokud oleandry nekvetou, příčinu hledejte buď v nesprávné péči, nebo v nedostatečné likvidaci škůdců a chorob. Nejčastěji jde o čerň, kdy listy vypadají jako posypané sazemi, houby poškozující květy (plíseň), mšice, puklice a svilušky. Pokud je oleandr napaden škůdci, dochází ke žloutnutí listů a jejich opadávání. Oleandr je teplomilná rostlina z oblasti Středomoří, takže i menší mráz jí může uškodit.

Velkým nepřítelem oleandru jsou mšice. Ty jsou většinou zelené až černé a najdeme je na všech zelených částech rostliny. Po napadení mšicemi dochází ke kroucení listů a k plstnatění či zakřivení pupenů. Na mšice je ideální nasadit slunéčko sedmitečné. Pomoct si můžete i vodou smíchanou s tabákem.

Zdroj: Stříhání oleandru

Poradna

V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Vůbec si nemusíte lámat hlavu, co se suchými květy, protože je jednoduše odstraníte společně s větvemi. Na konci zimy venkovní ibišek zkraťte tak, že ostříháte všechny větve 5 až 10 cm nad zemí. V nové sezóně pak ibišek bude vyrůstat znovu ze své základny a mladé výhony ponesou krásné obrovské květy, které vám budou dělat radost až do podzimu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Taborska.

Děkuji mnohokrát
Jedná se o stromky, ale to bude asi stejně.
Hezky den
Taborska

Zdroj: diskuze Stříhání venkovního ibišku

Suché listy

Suché listy oleandru mohou být způsobeny napadením rostliny mšicemi, které jsou velkým nepřítelem oleandru. Jsou většinou zelené až černé a najdeme je na všech zelených částech rostliny.

Jaká je to choroba

Listy jsou v důsledku sání mšic zkadeřené a žloutnou, při silném napadení se pokrývají lepivou medovicí, kterou mšice produkují. Na této medovici se druhotně usídlují černě. Po napadení mšicemi dochází ke kroucení listů a k plstnatění či zakřivení pupenů. Listy posléze uschnou a opadají.

Co s tím dělat

Vhodnou ochranou je trvalé umístění žlutých optických lapačů. V případě zjištění napadení mšicemi provádíme opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool. Naprosto ideální je použití biologického predátora – parazitické vosičky Aphidius colemani. Tato vosička (velikost 0,5 mm) vyhledává mšice, do kterých klade vajíčka. Tím dochází k usmrcení mšic a v mumifikovaném těle se vyvíjí další generace vosiček, které pokračují v parazitaci. Anebo je ideální na mšice nasadit slunéčko sedmitečné. Pomoci si můžete i vodou smíchanou s tabákem.

Zdroj: Choroby oleandru

Poradna

V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Taborska.

Co udělat s loňskými květy, které zůstávají ptes zimu na vetvickach Ibisku?
Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Vůbec si nemusíte lámat hlavu, co se suchými květy, protože je jednoduše odstraníte společně s větvemi. Na konci zimy venkovní ibišek zkraťte tak, že ostříháte všechny větve 5 až 10 cm nad zemí. V nové sezóně pak ibišek bude vyrůstat znovu ze své základny a mladé výhony ponesou krásné obrovské květy, které vám budou dělat radost až do podzimu.

Zdroj: diskuze Stříhání venkovního ibišku

Ibišek

Ibišek je keříkovitá rostlina, která se pěstuje především pro své velké trubkovité květy. Těmito květy se můžeme těšit pouze 1 až 2 dny, naštěstí ibišek kvete neustále od jara do podzimu. Květy mohou být jednoduché nebo plné a mají bílou, žlutou, oranžovou, červenou nebo růžovou barvu. Listy jsou oválné se zubatým okrajem. Květy však nelahodí jenom oku. Z ibišku se také připravují čaje. Tato rostlina pochází z Číny a východní Asie. Květy se objevují kdykoliv po celý rok, nejčastěji však od června do října. Květy jemně voní.

Pěstování: K tomu, aby rostlina kvetla, potřebuje dostatek světla. Ne však přímé slunce, které způsobuje žloutnutí listů. Vhodná teplota pro pěstování je běžná pokojová teplota, v zimě rostlině svědčí teplota okolo 15 °C. V době vegetace rostlinu vydatně zaléváme. Pokud je rostlina v zimě v chladné místnosti, zálivku omezíme. Příčinou nepravidelné zálivky jsou žloutnoucí opadávající listy. Ibišek vyžaduje zvýšenou vlhkost vzduchu. Květináč s rostlinou postavíme do misky s vlhkými oblázky a listy často rosíme. Příliš suchý vzduch způsobuje svinování listů. V době vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. Rostlinu množíme na jaře stonkovými řízky, které před zasazením do směsi rašeliny a písku ponoříme do růstového hormonu. Květináč přikryjeme igelitovým sáčkem, abychom mladé rostlince zajistili dostatek tepla. Ibišek přesazujeme na jaře po seříznutí. Rostlina lépe kvete, je-li přesazena do ne příliš velkého květináče. A do humózní půdy s příměsí rašeliny. Vyschlý substrát, případně přelití nebo průvan, způsobují opadávání listů. Pokud opadávají poupata, je příčinou nedostatečná zálivka nebo výživa. Ibišek v letních měsících můžete letnit.

Zde můžete shlédnout fotografie ibišku.

Zdroj: Kvetoucí pokojové rostliny

Problémy při zálivce

Největší potíže při pěstování ibišků způsobuje voda, kterou používáme na zalévání. Tvrdá voda, kterou si natočíme přímo z vodovodního kohoutku, je pro rostlinu úplně to nejhorší. Obsahuje škodlivé minerály, soli a chlor. Proto je dobré natočenou vodu nechat ustát, aby chlor vyprchal a voda měla přiměřenou teplotu k zalévání. Pro změkčení vody je vhodné přidat hrst rašeliny. Studená voda způsobuje u ibišků zahnívání kořenů. Nejlepší je zalévat vodou dešťovou.

Zdroj: Ibišek pokojový

Diskuze

V diskuzi KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Klíma.

Dobrý den, na podzim jsme zasadili planou meruňku, na jaře ji ale krátce po rašení listů se listy začaly kroutit a přestaly růst. Nevíme proč a zda se to dá ještě napravit. Děkuji za radu, Klíma, Kolín.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Maurová.

Na naší švestce se již druhým rokem po odkvětu a tvoření plodů začnou kroutit
listy do roličky. Po otevření jsme zjistili, že se v každém listu nachází hnědý brouček asi cca 2 mm velký. Listy vloni posléze napadly mšice a začal se tvořit jakýsi šedivý povlak. Nevíme čím máme stříkat. Poraďte.
děkuji

Zdroj: diskuze Kroucení listů

Postup

Když stříháte keře ibišku, začněte odstraňováním větví, které vypadají jako mrtvé nebo poškozené zimou nebo povětrnostními podmínkami. Odstraňte také větve rostoucí špatným směrem. Horní svislý růst může být sevřen zpět, aby se podpořil růst postranních větví. Nejstarší a nejvyšší stonky lze odstranit nejdříve. Důležitým krokem ořezávání je odstranit veškeré výhony zespodu kmene, vyrůstající z kořenů nebo vyskytující se v nedaleké rostoucí oblasti koruny.

Prořezávání keře zahrnuje odstranění starších vnitřních větví, které narušují otevřený a vzdušný vzhled. Tenké větve, které blokují sluneční světlo nebo zabraňují cirkulaci vzduchu rostlinou, odstraňte také. Zdravé větve ořízněte pouze zpět po očku.

Pokud je keř starý a nebyl ořezán již několik let, můžete provést omlazující řez. Na konci podzimu nebo zimy ořízněte starší větve kmene o dvě třetiny výšky stromu. Někteří pěstitelé je prořezávají ještě blíže k zemi. Toto omlazovací ořezávání umožňuje vývoj nové formy výhonů na jaře, kdy se objeví nový růst, a poskytuje příležitost držet krok s ročním prořezáváním. Tento druh prořezávání může mít sice za následek ztrátu květů v následujícím roce, ale prořezávky stojí za ztrátu pro nově vytvořený keř. Ať už je vaší prořezávací činností pouze oříznutí nebo radikální zkrácení větví, budete příští rok odměněni silnějším růstem a množstvím větších květů.

Zdroj: Stříhání venkovního ibišku

Vzduchová tepelná čerpadla

Nejběžnějším typem tepelného čerpadla je vzduchové tepelné čerpadlo, které přenáší teplo mezi vaším domem a venkovním vzduchem. Pokud topíte elektřinou, může tepelné čerpadlo snížit množství elektřiny, kterou používáte k vytápění, až o 30 až 40%. Vysoce efektivní tepelná čerpadla mají také lepší odvlhčování, než standardní klimatizace, což vede k nižší spotřebě energie a vašemu pohodlí v letních měsících. Nicméně, účinnost většiny vzduchových tepelných čerpadel, jako zdroje tepla, dramaticky klesá při nízkých teplotách, což je typické pro chladné podnebí, jsou ale systémy, které umí tyto problémy překonat.

Cena

Zde je uveden seznam nejlevnějších vzduchových tepelných čerpadel.

Zdroj: Tepelná čerpadla

Hybridní systémy

Hybridní systémy používají několik různých geotermálních zdrojů nebo kombinací geotermálních zdrojů s venkovním vzduchem (chladící věž), jsou tak další technologickou možností. Hybridní systémy jsou zvláště účinné, pokud je potřeba chlazení výrazně větší než potřeba vytápění. Nutností je mít místní geologické povolení. V této variantě otevřeného regulačního systému je vyvrtána jedna nebo více vertikálních studen. Voda je čerpána z dolní části stojícího sloupu a vrací se do horní části. Během procesu vytápění a chlazení může systém ztrácet část vrácené vody, což způsobuje přítok vody do okolních kolektorů. Ztrácející cyklus chladí sloupec při tepelném odmítnutí, ohřívá jej během odběru tepla a tím snižuje požadovanou hloubku vrtání.

Zdroj: Geotermální tepelná čerpadla

Sikovky Knipex

Jde o profesionální sika kleště s rychle nastavitelnou pozicí pomocí posuvného průchozího kloubu. Mají vysokou stabilitu díky dvojitému vedení aretačního tlačítka, které zajišťuje posuvnou čelist v nastavené poloze. Na trubkách a maticích jsou samosvorné, což pro vás znamená žádné sklouzávání na sevřené součásti, práci šetřící sílu a vynaložení menší síly. Plochy čelistí mají speciálně kalené zuby (chrom-vanadová elektroocel, kovaná a kalená v oleji), tvrdost zubů asi 61 HRC, trvale spolehlivé uchopení díky vysoké odolnosti proti opotřebení. Robustní provedení, odolné proti opotřebení, je vhodné zejména pro práci ve venkovním prostředí. Ochrana proti sevření zabraňuje poraněním způsobeným skřípnutím. Kleště jsou opatřeny dvoubarevnými vícesložkovými návleky rukojetí.

Zdroj: Kleště sikovky

Zálivka a vzdušná vlhkost

Rostlinu zalévejte pravidelně. K zalévání se používá pouze měkká, odstátá voda, pokojové teploty. Nedostatek, ale také nadbytek vody rostlinám škodí. Půda musí dobře odvádět vlhkost, dbáme proto na vhodnou drenáž.

Zamioculcas od jara do podzimu zalévejte mírně, na misce nesmí být voda. V zimě zalévejte zřídka, půda do další zálivky musí proschnout. Rostlina snáší lépe vyschnutí než přemokření, které může způsobit zahnívání kořenů a vznik stonkové hniloby. A pokud jej občas zapomenete zalít, vůbec mu to nevadí. Orosování listů Zamioculcas nepotřebuje, ale občas z nich nezapomeňte setřít prach. V létě na venkovním stanovišti stačí omývání deštěm.

Zdroj: Zamioculcas

Pěstování

Japonská myrta nemá s pravou myrtou nic společného – ani čeleď, ani rod. Správný název v češtině je kufea růžová (Cuphea hyssopifolia). Jde o nízký stálezelený keříček s lesklým listem, kvetoucí drobnými fialovými kvítky. V létě rostlinu můžete pěstovat v mísách nebo truhlících, v zimních měsících při teplotě 12–15 °C v místnosti. Jako pokojová rostlina je trvalka (čím starší, tím dřevnatější má stonek), při venkovním pěstování poslouží pouze jako letnička.

Různé druhy tvoří různě vysoké keříčky (spíše nižší), které jsou vhodné pro použití v balkónových truhlících, v letních květinových záhonech a obrubách.

Bohužel tyto vytrvalé rostliny z čeledi kyprejovitých (Lythraceae) nejsou mrazuvzdorné. Pocházejí totiž z Mexika a Guatemaly (někdy se jim také přezdívá mexický vřes). Stanoviště volte světlé, v bytě však v létě nevystavujte rostlinu silnému slunečnímu záření.

Pokud se chystáte myrtu japonskou pěstovat na zahradě, vysazujte ji ven do výživné půdy až v druhé polovině května. Rostliny, které hodláte přezimovat, vyryjte a přesaďte v polovině září do květináčů, hlouběji je seřízněte a umístěte do chladné místnosti.

Pokud hodláte kufeu pěstovat jako pokojovou rostlinu, pravidelně ji zalévejte, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod japonskou myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na to rostlina reaguje rychle opadem listů; od dubna do konce srpna ji každý druhý týden přihnojujte 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od již odkvetlých květů. Jakmile rostlina odkvete, sestřihněte ji na poloviční velikost (stejně jako levanduli) a pak nechte při teplotě 10 až 12 °C přezimovat. Na jaře rostlinu přemístěte do teplejšího prostoru, a pokud je to nutné, přesaďte je.

Japonská myrta se rozmnožuje nejlépe řízkováním, a to nejlépe na jaře (na přelomu února a března). Připravte si vrcholové řízky o velikosti 3–5 cm. Aby vám rostlina zakořenila, potřebuje k tomu teplo 18–20 °C. Po dobu 3–4 týdnů ji proto pěstujte pod mikroténovou fólií, kde vám dobře zakoření. Vypěstované rostlinky japonské myrty sázejte do květináčů o průměru 9 až 10 cm po 3–5 kusech. Dařit se jim bude v mírně hnojené, dobře propustné zemině o pH 5,5–6 (rašelina anebo směs kůry a rašeliny). Zatímco mladší rostliny si budou libovat v lehčí zemině, starším vyhovuje těžší a více jílovitá.

Cuphea hyssopifolia (japonská myrta) již v březnu ukáže své první květy. Nejsou sice tak ohnivě červené, spíše růžové. Na rozdíl od běžné myrty můžete z japonské postupným tvarováním vypěstovat bonsaj. Myrta japonská kvete od března do září.

Zdroj: Cuphea hyssopifolia

Zálivka a hnojení muškátů

Se zálivkou to nemusíte přehánět, muškát si umí dobře rozvrhnout zálivku na několik dní. Spíše než přelitou, či dokonce stále stojatou vodu určitě muškát ocení půdu sušší, jak jsem již psala, vystačí si opravdu s málem. Zálivka by měla být pravidelná a přiměřená venkovním teplotám.

Stejně jako se zálivkou to u muškátů nemusíte přehánět ani s hnojením, postačí jedenkrát za měsíc dodat hnojivo určené přímo pro muškáty. Když budete hnojit častěji, dočkáte se spíše toho, že vám květy zastíní přerostlé, bohaté listy, než větších, bohatších a krásnějších květů. Myslete na to, že muškát je opravdu nenáročná rostlina, pro kterou je úplně nejdůležitější správně zvolené místo.

Zdroj: Co s muškáty na jaře

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP