Téma: 

muchnička foto


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

MUCHNIČKA

Rod muchnička

Rod muchnička Simulium zahrnuje několik druhů, například Simulium erythrocephalum (muchnička nížinná) či Simulium arnatum (muchnička zdobená). V České republice bylo doposud zjištěno celkem 43 druhů muchniček.

Pro všechny druhy je společná heteronomní segmentace těla. Tělo je tvořeno 20 články (v embryonálním stadiu 21), které během vývoje vytvoří tři celky (tagmata) – hlavu, hruď a zadeček.

Detail odstavce: Rod muchnička
Zdroj: Muchnička
Zveřejněno: 16.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: dotěrný hmyz mochnička

Mochnička je rostlina, která se používá v bylinném lékařství pro zklidnění menstruace. Žádné reakce s pokožkou nebyly nikdy prokázány. Na rozdíl od toho mUchnička je opravdu nepříjemný hmyz. Štípnutí od muchničky může být velmi bolestivé a svědivé, a to mnohem víc než od komára. V místě po kousnutí muchničkou může krev z ranky ještě chvíli vytékat a svědivost a otok můžou být zřetelné ještě několik dní po kousnutí. Více se o muchničce můžete dočíst zde: www.ceskenapady.cz/m…

Zdroj: diskuze Dotěrný hmyz mochnička
Odesláno: 7.8.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MUCHNIČKA

Muchnička zdobená

Jedná se o velmi malý druh s širokými křídly. Vývoj těchto muchniček je vázán pouze na tekoucí vodu. Z vajíček se vylíhnou larvy za 1 až 3 týdny, přičemž celý vývoj probíhá pod vodou až do společného rojení dospělců. Samičky napadají savce zpravidla na jaře nebo počátkem léta, při sání krve pak dochází vlivem jejich slinných žláz k toxickým účinkům a následnému vzniku silné reakce. To může v masivním výskytu způsobovat cirkulární poruchy, edémy sliznic nebo poruchy dýchacích orgánů.

Muchnička zdobená je nejhorší druh, protože je velmi agresivní.

Detail odstavce: Muchnička zdobená
Zdroj: Muchnička
Zveřejněno: 16.2.2016

MUCHNIČKA

Hmyz muchnička

Muchničky jsou zástupci dvoukřídlého hmyzu, mají tmavou barvy a mohou dorůstat až do délky 5 mm. Krev sají pouze samičky a jejich bodnutí může vyvolat alergickou reakci. V některých případech může dojít i k otravě krve slinami. Při rozškrábání hrozí infekce, místní záněty a špatné hojení rány. Muchničky útočí ve dne, bodnutí je bolestivé, silně svědí a vzácností nejsou silné alergické reakce.

Muchničky mají poměrně velkou hruď. Larvy se vyvíjejí ve vodě. V některých letech, například po povodních, mají ideální podmínky k vývoji a také toho patřičně využijí. Po vylíhnutí jsou jich potom desetitisíce a začínají napadat savce.

Štípnutí muchničkou může být velmi bolestivé a svědivé – víc než od komára. Krev z ranky může vytékat ještě chvíli po kousnutí muchničkou a svědivost a otok mohou být patrné ještě několik dní po kousnutí.

Larvy muchniček jsou velmi citlivé na čistotu vody, ve které se vyvíjejí – čím čistější vodní zdroj, tím lépe. Svým vývojem jsou vázány na prudce tekoucí vody. Samičky lepí svá vajíčka pod vodní hladinou na kameny i rostliny, kde se larvy po vylíhnutí drží přísavnou destičkou a jemnými vlákny.

V některých částech světa jsou muchničky přenašeči závažných chorob. V Africe nebo Latinské Americe může být muchnička přenašečem vlasovce Onchocerca volvulus, který způsobuje u některých lidí „říční slepotu“ (trvalé oslepnutí). Jsou dokonce popsány případy, kdy zvířata uhynula po útoku muchniček v důsledku alergické reakce na stovky štípanců a následné udušení.

Detail odstavce: Hmyz muchnička
Zdroj: Muchnička
Zveřejněno: 16.2.2016

MUCHNIČKA

Repelent na muchničky

Ochrana proti muchničkám spočívá v používání repelentů, v oblastech výskytu tohoto hmyzu je pak důležité nosit dlouhé rukávy a nohavice, barva oblečení by měla být světlejší.

Dobré je použít na ranku dezinfekci, abyste předešli hnisavému zánětu. Dříve se na kousnutí muchničkami i umíralo, například v oblasti Dunaje, když byla kalamita, mohlo hejno muchniček člověka ohrozit na životě.

Jak jsme již zmínili, v teplých oblastech muchničky přenášejí řadu nemocí a často jsou i jedovaté, naše druhy naštěstí pouze obtěžují bolestivým bodáním. Pokud se ocitneme v hejnu hladových samiček, nepomůže obvykle ani repelent, pouze ta nejhustší moskytiéra a oděv z hustě tkané, silné látky.


Detail odstavce: Repelent na muchničky
Zdroj: Muchnička
Zveřejněno: 16.2.2016

MUCHNIČKA

Bodnutí od muchničky

Muchničky mají podobně jako komáři rády okolí řek, ale vyskytují se i na místech, kde se komáři neobjevují.

Jak je vlastně možné, že se rány od muchniček tak snadno zanítí? Důvodem je fakt, že ranky úporně svědí, a proto si je člověk má tendenci neustále škrábat, čímž hrozí, že si do nich zavleče infekci. Odtud už je k infekčnímu zánětu jen kousek.

Kousnutí přitom často nezačne bolet hned, ale klidně druhý až třetí den. Pokud vám rána otéká, je možné si vzít lék na alergii, protože i tak se dají otoky a svědění zmírnit.

Nejlepší ochranou proti muchničkám jsou účinné repelenty, které je dokážou odpudit. Krom toho samozřejmě pomáhají dlouhé rukávy či nohavice (tvrdí se, že pro muchničky jsou lákavější tmavě oblečení lidé). Pokud vás muchnička bodne a rána nateče, chlaďte ji, přikládejte cibuli nebo mažte mastí proti svědění, někteří lidé si pochvalují i šťávu z netřesku, který roste na skalkách. Přikládá se přímo čerstvá rostlina. Naopak se příliš nedoporučuje octový obklad, protože sliny muchniček rovněž obsahují kyseliny a ocet tak může otok ještě zhoršit.

Především se snažte zabránit tomu, abyste si vy nebo vaše děti ranku rozškrábali. Zanícené místo může mít v průměru i pět centimetrů. U dětí, alergiků či jinak oslabených jedinců je zapotřebí navštívit po kousnutí lékaře. Někdy je totiž nutné podávat i antibiotika, aby zánět ustoupil.

V některých lokalitách ve světě muchničky přenášejí závažné choroby, například parazita vlasovce, který může způsobit trvalé oslepnutí. V Česku ani v okolních zemích však nic takového nehrozí.

Štípnutí muchničky se nesmí škrábat, neboť tak hrozí druhotná infekce. Bolest může začít až za 2 až 3 dny. Otoky a svědění můžete mírnit ochlazením, mastí pro svědění, šťávou z netřesku, léky na alergii. Určitě byste se měli vyvarovat podávání octových obkladů.

Detail odstavce: Bodnutí od muchničky
Zdroj: Muchnička
Zveřejněno: 16.2.2016

SVILUŠKA

Sviluška podzimní = sametka podzimní

Někdy je za svilušku nesprávně považována nápadně červená sametka podzimní. Sametka je však roztoč příbuzný klíšťatům a dokáže nepříjemně potrápit všechny teplokrevné živočichy, včetně člověka. Je pouhým okem téměř neviditelná, měří totiž necelou polovinu milimetru. Obě pohlaví jsou přibližně stejně velká, mají oranžovou barvu, osm nohou a tělo ve tvaru osmičky. Teprve pod mikroskopem je vidět, že tělo je hustě porostlé chloupky – sametovým kožíškem, podle kterého získal roztoč svůj název. Dospělci žijí v půdě, do níž samička klade na jaře (až do deseticentimetrové hloubky) vajíčka, z nichž se líhnou larvičky. Ty vylézají z půdy a na trávě či nízkých keřích číhají na svého hostitele.

Foto svilušky sametové (sametky podzimní)

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sametka podzimní.

Detail odstavce: Sviluška podzimní = sametka podzimní
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014

SVILUŠKA

Sviluška chmelová

Sviluška chmelová je po mšici nejobávanějším škůdcem chmele, ale i skleníkových okurek. Je teplomilná a škodí hlavně v letních měsících, kdy sáním rostliny zeslabuje, silně napadené listy, na jejichž spodní straně je viditelná pavučinka, postupně ztrácejí chlorofyl, světlají a později usychají a při silném výskytu dochází k opadávání listů. Sviluška brzdí růst, snižuje plodnost, napadené chmelové hlávky mají nižší obsah pivovarsky účinných látek. U okurek jsou často příznaky zaměňovány za napadení plísní okurkovou, což je ale u skleníkových okurek (salátovek) méně pravděpodobné. Téměř vždy se tedy jedná o napadení sviluškou chmelovou. Samičky jsou oranžové, ostatní pohybliví jedinci žlutozelení, se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla. Dospělé samičky měří 0,4–0,5 mm a kladou průsvitná až bělavá kulatá vajíčka o průměru 0,1 mm. Samečci jsou štíhlejší a kratší než samičky.

Foto svilušky chmelové

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sviluška chmelová.

Sviluška smrková

Postihuje především okrasné formy smrků, ale často i ostatní jehličnany. Chemický postřik je asi nejúčinnější metodou, jak se těchto svilušek zbavit. Jedná se o přibližně 0,3 mm drobný hmyz zbarvený dočervena až dohněda, přičemž samičky jsou spíše červené. Samičky kladou vajíčka do kůry větví stromů. Z těch se na jaře líhnou larvy a během několika vývojových stadií se vyvíjejí až po dospělce. Všechna pohyblivá vývojová stadia škodí.

Foto svilušky smrkové

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sviluška smrková.

Detail odstavce: Sviluška chmelová
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014

SVILUŠKA

Sviluška ovocná

Sviluška ovocná patří mezi nejznámější zástupce tohoto rodu. Samičky svilušky ovocné jsou oválné, červené, 0,5–0,6 mm dlouhé. Larvy a nymfy jsou menší a méně výrazně vybarvené. Zimní vajíčka jsou sytě červená, cibulkovitá a 0,1–0,12 mm velká. Letní vajíčka jsou kulatá, žlutozelená až načervenalá. Přezimují zimní vajíčka, která kladou samičky od počátku září do okolí bazálních oček a k patě réví nebo do prasklin kůry stromu. Ze zimních vajíček se koncem dubna líhnou larvy, které osídlují rašící očka a mladé letorosty a dále se zde vyvíjejí. V průběhu vegetace saje škůdce především na spodní straně listů. Sviluška ovocná nespřádá charakteristické pavučinky. Napadené listy dostávají šedavý vzhled, zvlňují se a opadávají. Na silně napadených stromech často ovoce ani nedozraje.

Foto svilušky ovocné

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sviluška ovocná.

Detail odstavce: Sviluška ovocná
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014

SVILUŠKA

Štípnutí sviluškou – sametkou podzimní

Larvy sametky podzimní (nesprávně svilušky podzimní), napadající zvířata i lidi, na rozdíl od klíšťat nesají krev. Mají jinou metodu: larva se rychle pohybuje a vyhledává místa s tenčí pokožkou, kožní řasy, případně se zavrtá tam, kde k tělu těsně přiléhá spodní prádlo. Parazita není vidět, a jakmile se vám dostane do kůže, nanese do ranky trávicí enzym, který způsobuje úporné svědění. Pod kůží pak larva žije minimálně tři dny. Svými slinami naleptá kůži hostitele, saje a prospívá a může vyvolat onemocnění zvané trombikulóza, takzvanou podzimní vyrážku. Po třech dnech larva odpadne a pak opět pod zemí pokračuje ve svém vývoji k nymfě (která je slepá). V poslední fázi vývoje sametka jako dospělec od listopadu do jara přezimuje v půdě.

Foto štípnutí sviluškou sametovou (sametkou podzimní)

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět štípnutí od sametky podzimní.

Detail odstavce: Štípnutí sviluškou – sametkou podzimní
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014