Téma: 

muchovník odrůdy


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: muchovník množení

Prosím poradí mě někdo jak si mám namnožit muchovník?Děkuji předem. Miluš

Zdroj: diskuze Muchovník množení
Odesláno: 23.6.2019 uživatelem Miloslava
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

AMELANCHIER LAMARCKII

Další druhy

Amelanchier laevisMuchovník hladký je velmi pěkná odrůda muchovníku původem z Holandska. Růst má bujnější, tvoří spíše menší stromy, velmi bohatě kvete a plodí a krásně probarvuje listy na podzim.

Amelanchier alnifoliaMuchovník olšolistý je keř až strom bujnějšího růstu, pojmenovaný podle typického tvaru listů.

Amelanchier ovalisMuchovník oválný pochází sice z Evropy, není však dostatečně prošlechtěn. Pro výsadbu se z tohoto důvodu hodí spíše americké kultivary, díky kterým se muchovník nazývá také indiánská borůvka.

Detail odstavce: Další druhy
Zdroj: Amelanchier lamarckii
Zveřejněno: 7.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA

Odrůdy muchovníku

Muchovník (Amelanchier) je rod s asi 20 druhy keřů a malých opadavých stromů z čeledi růžovitých. Rod je původní v teplých oblastech severní polokoule, kde roste především na stanovištích, na nichž probíhá stadium rané sukcese. Nejvíce druhů je v Severní Americe, obzvláště v USA a Kanadě. V Evropě je původní muchovník oválný (Amelanchier ovalis), výskytem zasahuje až na jižní Slovensko. Dříve se vyskytoval jen na vápencích Karpat, nyní i zásluhou pěstování v zahrádkách zplaňuje. V USA muchovník roste jako původní dřevina ve všech státech kromě Havaje. Dva druhy muchovníku najdeme v Asii. Tyto rostliny jsou zahradnicky cenné a jejich plody jsou důležité pro divoká zvířata. Lidem je ovoce muchovníku téměř neznámé, k jídlu jej průmyslově pěstují jen v některých lokalitách, dříve se sušené malvice užívaly jako náhražka hrozinek.

Muchovníky rostou do výšky 0,2–20 m jako řídké dřevité keře nebo malé stromy se vzpřímenými kmínky. Kůra je šedá nebo méně často hnědá, hladká nebo popraskaná u starších stromů. Listy jsou opadavé, řapíkaté, střídavé, jednoduché, různě eliptické až kulaté, 0,5–10 × 0,5–5,5 cm velké, od tenkých po kožovité, s povrchy hladkými nebo hustě ochlupenými v květu a v dospělosti. Listy se na podzim výrazně barví do červena nebo oranžova. Květenství je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech, s 1 až 20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo hroznu se čtyřmi až dvaceti květy. V květu je pět bíle (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Květy některých druhů se objevují na začátku jara, v březnu, další kvetou ještě v červnu. Letní kvetení je cenné, protože jde o období, kdy kvete jen málo keřů. Plodem je malvice, v barvě od červené přes fialovou až po téměř černou, 5–15 mm velká, ve škále chutí od nasládlé, šťavnaté po suchou a mdlou. Zraje v létě.

Odrůd muchovníku je velká řada, patří mezi ně: muchovník kanadský, oválný, hladký muchovník velkokvětý 'Prince William' a také muchovník Lamarckův, který hojně plodí po dobu 40–50 let. Sytě karmínová šťáva plodů je ideální ingrediencí do míchaných nápojů. Plody muchovníku lze zavařovat, použít k přípravě výborných marmelád i sladkých moučníků.

Detail odstavce: Odrůdy muchovníku
Zdroj: Muchovník indiánská borůvka
Zveřejněno: 21.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Řez Vertiko

Chtěla bych obnovit pěstování vinné révy na zahrádce v Praze, stolní odrůdy Picurka a Talisman a použít k tomu vysoké kovové tyče ze starého vedení. Je pro stolní odrůdy vhodný řez Vertiko?

Zdroj: diskuze Řez vinné révy na podzim
Odesláno: 30.10.2017 uživatelem Naďa
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA

Živý plot z muchovníku

Z muchovníku si můžete vytvořit lahodný živý plot, zde jsou jeho výhody:

  • již 3. rok po výsadbě bohatě plodí (8–12 kg plodů/keř);
  • je absolutně odolný proti mrazu (snese až –40 °C), květy přežijí jarní mrazíky (–7 °C);
  • je odolný vůči suchu;
  • plody jsou elixírem zdraví – jsou plné vitamínů a minerálů, mimo jiné obsahují antokyany (ty hrají roli v prevenci mnoha chorob i rakoviny);
  • kvete nádhernými sněhobílými květy;
  • roste až do výšky 3–4 m, dobře snáší zmlazovací řez;
  • kvete v dubnu a již v červnu bohatě plodí;
  • nemá trny.

Muchovník je rostlina mnoha barev – krásné sněhobílé květy, listy hrající barvami od zelené až po temně rudou a lahodné plody podobné obrovským borůvkám.

Detail odstavce: Živý plot z muchovníku
Zdroj: Muchovník indiánská borůvka
Zveřejněno: 21.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: vinná réva nemoci

Na hroznech odrůdy mopr praskají ještě nezralé bobule. Prosím o radu, co učinit

Zdroj: diskuze Vinná réva nemoci
Odesláno: 17.7.2016 uživatelem ivan Mezník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA

Plody

Plody muchovníku jsou malvičky tmavě fialové až modré barvy o průměru deset milimetrů. Dle druhu dozrávají od poloviny června do konce srpna. Kvůli vyšší šťavnatosti a cukernatosti je můžete nechat klidně týden přezrát. Z plně vzrostlého keře lze sklidit osm až patnáct kilogramů plodů v závislosti na volbě odrůdy. Nevadí-li vám sklízet plody postupně, můžete zvolit i původní formy: muchovník kanadský či Lamarckův.

Plody muchovníku mají své místo i v lidovém léčitelství, protože obsahují velké množství vitamínu C a B12, barviva (antokyany, jimž se přisuzuje účinnost proti rakovinnému bujení) a zdraví prospěšné minerály. Plody celkově podporují odolnost organismu, působí preventivně proti žaludečním chorobám a při onkologických onemocněních je možné plody muchovníku podávat jako podpůrný doplněk stravy. Při žaludečních a střevních potížích může být podáván čaj ze sušených listů.

V Kanadě se plod zvaný saskatoon berry sklízí komerčně. Známé jídlo původních amerických obyvatel (indiánů) pemikan (pemmican) obvykle obsahovalo kromě sušeného masa s tukem právě sušené plody muchovníku. Stonky muchovníku byly pak často používány k výrobě šípů. Některé druhy muchovníků jsou velmi oblíbené okrasné keře pěstované pro květy, kůru a pro krásu podzimního barevného listí.

Doporučení: Využití plodů je podobné jako u ostatního drobného ovoce. Můžete je zpracovat do zavařenin či kompotů, nebo vyrobit šťávu. Karmínové zbarvení dužiny se využívá v potravinářském průmyslu. Odvar z listů pomáhá při žaludečních a střevních potížích.

Detail odstavce: Plody
Zdroj: Muchovník indiánská borůvka
Zveřejněno: 21.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: pěstování brambor

Letos se podařilo kamarádce vypěstovat z jedné odrůdy brambory,které se po uvaření nedají jíst,jsou hořké. Čím by to mohlo být?

Zdroj: diskuze Pěstování brambor
Odesláno: 2.10.2017 uživatelem M. Chalupníková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PŘÍPRAVA NA PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY

Výběr odrůd révy podle místa pěstování

Nejvhodnější odrůdy vinné révy pro skleníky

  • bílá: Venuše, Aron, Panonia Kincse, Vitra, Arkadia
  • červená: Kodrjanka, Kardinal
Nejvhodnější odrůdy vinné révy pro teplá stanoviště
  • bílá: Irsai Oliver, Muškát Otonel
  • červená: Ajvaz, Onyx
Nejvhodnější odrůdy vinné révy pro stanoviště do 300 m. n. m.
  • bílá: Chrupka Jalabertova, Julski biser, Diamant, Opál, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Topas, Lena, Suručenskij bělyj
  • červená: Modrý Portugal, Vitra, Lukas, Karneval, Svatovavřinecké

Nejvhodnější odrůdy vinné révy pro stanoviště do 500 m. n. m.

  • bílá: Čabaňská perla, Chrupka bílá, Vostorg, Jana, Madlenka královská
  • červená: Chrupka červená, Olšava, Karbola

Detail odstavce: Výběr odrůd révy podle místa pěstování
Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno: 12.1.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: množení borůvek

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 22.11.2016 uživatelem zdenek stříž
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ MALIN

Remontantní odrůdy maliníku

Remontantní odrůda maliníku plodí na letošních výhonech na podzim.

Detail odstavce: Remontantní odrůdy maliníku
Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: řízkování kanadských borůvek

Dobrý den všem,
začal jsem pěstovat kanadské borůvky a nám docela plodné podzimní odrůdy.Prosím o radu jak se dají namnožit domácím,zahradním zpúsobem.
Děkuji,Zdeněk

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 12.9.2018 uživatelem Zdeněk
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

RYNGLE

Pěstování ryngle

Renklódy patří mezi slivoně náročnější na teplo, rozdíly jsou samozřejmě mezi jednotlivými odrůdami. Vybírejte pro jejich pěstování polohy chráněné, protože některé odrůdy mohou namrzat v květu. Nejlépe se pěstují do výšek kolem 350 m nad mořem, odolné odrůdy pak přibližně do 450 m nad mořem. Je to možné i ve větších nadmořských výškách, záleží na lokálním mikroklimatu.

Nároky na půdu jsou do značné míry dány typem použité podnože. Stromky se sázejí na podzim nebo na jaře. Renklódy potřebují dostatečnou závlahu, zvláště když rostou plody. Nejlepší plody bývají na 2-3letém dřevě (to je dobré zohlednit při řezu). Některé odrůdy jsou samosprašné, takže si nemusíte dělat hlavu s opylovačem. Řada odrůd je však cizosprašná a je tedy nutné postarat se o opylovače (to je o jinou odrůdu poblíž, která se o opylení postará). Některé odrůdy jsou částečně samosprašné. Pokud i jim zajistíte vhodné opylovače, bývá úroda lepší.

Detail odstavce: Pěstování ryngle
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: odrůdy magnolií

Prosím o radu zda se prodává na našem trhu magnolie dorůstající výšky 2-3 m. Děkuji za odpověď. Někde jsem o takové odrůdě četl a viděl jsem ji na obrázku,ale nemohu ten časopis najít. Děkuji za info .

Zdroj: diskuze Odrůdy magnolií
Odesláno: 20.4.2018 uživatelem Vladimír Mikeš
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU

Odrůdy vinné révy

Původní volně rostoucí réva lesní vykazuje velkou rozmanitost hroznů v chuti, barvě, velikosti i tvaru bobulí. Díky její velké heterozygotnosti mohly postupně vzniknout tisíce kulturních odrůd révy vinné, ať již samovolným křížením, nebo jako kultivary šlechtěním. Mezi nejvýznamnější odrůdy pěstované v Česku v současnosti patří zejména: Aurelius, Chardonnay, Irsai Oliver, Muškát Othonel, Müller Thurgau, Neuburské, Pálava, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltlínské zelené, Veltlínské červené rané.

Detail odstavce: Odrůdy vinné révy
Zdroj: Jak pěstovat vinnou révu
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Nedozrávání rajčat

Prosím má někdo zkušenost stejnou jako já? Mám krásná rajčata odrůdy Bejbino a Tornádo. Jsou nádherně červená ale po rozkrojení jsou uvnitř, jak slupka tak stopka,ktera jde dovnitř rajčete zelená. Může mi někdo poradit? Dá se s tím něco dělat? Děkuji.

Zdroj: diskuze Nedozrávání rajčat
Odesláno: 30.7.2018 uživatelem Pavel
Počet odpovědí: 0

BLUMY

Řez a stříhání

Blumy se množí vegetativně, a to očkováním a roubováním. Pěstují se do výšek okolo 350 metrů nad mořem, protože špatně vzdorují mrazu. Pro vyšší nadmořské výšky jsou pak určeny odolné druhy. Blumy se sází na jaře či na podzim, přičemž místo štěpování musí zůstat nad zemí. Některé odrůdy jsou samosprašné, proto není třeba shánět opylovače. Existují však také cizosprašné a částečně samosprašné odrůdy, u nichž je třeba do jejich blízkosti vysadit ještě jinou odrůdu, která se o opylení postará. Nejlepší plody blum bývají na 2−3letém dřevě, což se zohledňuje také při řezu.

Detail odstavce: Řez a stříhání
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: muchovník množení

Jeli možno množení a jak muchovníku . Děkuji Hana

Zdroj: diskuze Muchovník množení
Odesláno: 25.10.2018 uživatelem HANA KARBANOVÁ
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA

Pěstování

Všechny kultivary bez rozdílu jsou pěstebně nenáročné. Rostliny jsou odolné i vůči velmi silným mrazům (minus 30 stupňů) a plody dozrávají časně, proto je možné je pěstovat i ve vyšších a podhorských oblastech. Keře jsou navíc samosprašné, takže pokud chcete na zkoušku vysadit jedinou rostlinu, nemusíte se bát neúrody. U některých druhů se doporučuje pro vyšší procento opylení květů pořídit keře dva (muchovník kanadský). Další předností muchovníku je jeho odolnost vůči chorobám a škůdcům. Má tuhé a lesklé listy, spodní strana je u některých druhů plstnatá. Na podzim se krásně vybarvují. Keř neroste příliš agresivně a vytváří vzdušnou korunu, není proto náročný na řez. Pokud pod ním budete chtít udržovat trávník, můžete si jej dotvarovat do nízkého stromku.

Pro muchovník vyberte na zahradě slunné místo, aby vám dobře vyzrály plody. Pokud při výsadbě přidáte trochu kompostu do sazební jámy, pomůžete lepšímu zakořenění keře. Po výsadbě určitě nezapomeňte v suchých obdobích na zálivku. Při dobrém zakořenění pak keř snese i dlouhá období sucha lépe než jiné ovocné druhy. Keř nastupuje do plodnosti už ve druhém, nejpozději třetím roce od výsadby (záleží také na tom, jak starý jej pořídíte) a plodnost si je schopen udržet po desítky let. Vzhledem k dlouhověkosti muchovníků je už od počátku zmlazujte do přiměřené výšky kolem tří metrů, jsou pak schopny plodit po celé délce prutu, takže je snáze očešete.

Všechny muchovníky potřebují podobné podmínky. Pokud mají dobře růst, vyžadují zejména dobré osvětlení, ale všechny snášejí i polostín. Důležitá je dobrá drenáž a proudění vzduchu (jinak trpí listovými chorobami). Snášejí zakouřené ovzduší. Většina druhů je v ČR mrazuvzdorná. Muchovník olšolistý snáší mrazy až –40 °C. Vhodná je vláha během suchého období, ale snášejí dobře i sucho. Na zvláštní péči tedy náročné nejsou, můžeme je přihnojovat běžnými průmyslovými hnojivy, jejich vegetativní růst není po dosažení asi metrové výšky i s přihnojováním nijak silný. Přijatelné půdní podmínky pro muchovníky jsou téměř všude mimo vlhká místa. Dřevo je hnědé, pevné a těžké. Vnitřní část je načervenale hnědá a dřevo je světlejší barvy. Může být použito pro rybářské pruty.

Rozmnožuje se výsevem na jaře, dělením a štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno, roubování na další druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřabiny či jeřáb (Sorbus), jsou často úspěšné. Po naroubování pozorujeme po určité době slábnutí růstu.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Muchovník indiánská borůvka
Zveřejněno: 21.6.2017

PŘÍPRAVA NA PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY

Odrůdy vhodné pro začátečníky

Vinnou révu lze pěstovat i v takzvaných nevinařských oblastech, a to díky výběru správné odrůdy. Vybírat můžete mezi révou bílou, modrou či růžovou, dále se dělí na typy skleníkové a venkovní. Výběr ale tímto nekončí, v dnešní době si i běžní pěstitelé mohou vybrat mezi peckatými/semennými či bezsemennými odrůdami. Pokud máte děti, vybírejte raději mezi bezsemennými typy.

Pro malopěstitelské účely se nejlépe hodí takzvané stolní odrůdy, což je označení pro druhy révy vinné určené především k přímé spotřebě, nicméně i z těchto odrůd lze vyrábět lehká vína. Jako stolní můžete pěstovat i některé známé moštové odrůdy, například Müller Thurgau. Stolní odrůdy také mívají větší výnosy než odrůdy označované jako moštové.

S jakou odrůdou tedy začít a nezkazit si chuť do dalšího pěstování? Rozhodně s takovou, která je odolná, chutná a výnosná! Zkušení pěstitelé doporučují například odrůdy Nero (rodí vždy a spolehlivě), Niagara, Arkadia, podle nich tyto tři odrůdy nejen dokážou porůst váš dům či pergolu, ale ještě si na nich skvěle pochutnáte. Pro začátečníky navrhují rovněž odrůdu Krystal, která je velmi odolná proti chorobám i mrazu, je bujná, plodná, plody jsou relativně velké a mají vynikající chuť. Pro vyšší nadmořskou výšku (ale k jižní stěně domu) doporučují například bílou odrůdu Vostorg nebo modrou Kodrjanka. Obě jsou rané, odolné a poměrně mrazuvzdorné.

Základním vodítkem při výběru odrůdy vinné révy by pro vás měla být nadmořská výška a jí dané klimatické podmínky. Při nákupu si zkuste nechat poradit od odborníků, která odrůda je nejvhodnější přímo pro vaši zahradu, nebo zkuste vycházet z následujících řádků.

Detail odstavce: Odrůdy vhodné pro začátečníky
Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno: 12.1.2015

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Řez malin

Výhony malin seřízněte hned po výsadbě, a to dosti razantně. Účelem je podpoření růstu náhradních výhonů z kořene. Udržovací řez letních odrůd se provádí na podzim. Účel spočívá v odstraňování odplozeného dřeva, a to v rozmezí 10–15 cm od země. Jednoleté dřevo se řeže na poslední odstávající pupen, tím podpoříte plodnější obrost. Podzimní odrůdy řežeme koncem února, kdy se jednoduše seříznou všechny výhony až na úroveň půdy.

Detail odstavce: Řez malin
Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014

PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU PRO ZAČÁTEČNÍKY

Nejlepší odrůdy

Jak říkají zkušení pěstitelé, žádná nejlepší odrůda neexistuje. Každá odrůda je jiná, každá je něčím jedinečná. Vybrat si musíte nejprve mezi paličáky a nepaličáky – paličáky (například Brenecký paličák, Ropal, Znojemský) jsou takové odrůdy česneku, které vytvářejí na vrcholu palici, tedy kulovité květenství s květy a pacibulkami. Nepaličáky (například Japo, Prim, Záhorský) nevybíhají do květního stvolu a nevytvářejí pacibulky a mívají bílé stroužky. Přestože je dle odborníků pěstování nepaličáků snazší (lépe se přizpůsobují místním podmínkám pro pěstování a lépe se i skladují), u nás se častěji pěstuje česnek paličák.

Odrůdy česneku lze dále rozdělit dle doby výsadby. Podzimní odrůdy (například Alan, Záhorský, Bzenecký paličák, Ropal, Znojemský) se vysazují od září do poloviny října (někdy i v listopadu, ale zde není jistota, že spolehlivě zakoření před zamrznutím půdy) a jsou určeny ke sklizni začátkem léta. Mívají vyšší výnos, ale nepředstavují nejlepší odrůdy na skladování. Jarní odrůdy (například Japo, Prim) se vysazují na jaře, až rozmrzne půda, ale obvykle není pozdě ani v květnu. Sklízí se už o prázdninách, pokud jste jej dali do země až koncem jara, tak samozřejmě později, v každém případě však jarní sadba mívá kratší vegetační dobu a tím i nižší výnosy. Pěstitelé proto raději dávají přednost podzimní výsadbě, i když některé jarní odrůdy lépe odolávají chorobám, zejména těm houbovým (o tom viz níže).

Mimo jiné lze rozlišovat i velkostroužkové odrůdy (Dukát, Havran, Jovan) a odrůdy s menšími stroužky (Slavin, Benátčan), které se mnohem lépe rozmnožují.

Zmínit můžeme i rozlišení česneku na modrý a bílý. Modrý česnek má vnější blanitý obal obepínající stroužky modrofialový a stroužky jsou fialově žilkované. Bílý česnek má vnější obal i stroužky bílé.

V posledních letech si velkopěstitelé nejvíce oblíbili odrůdu Bjetin, avšak ani tuto odrůdu nelze jednoznačně označit za nejlepší. Mezi drobnými pěstiteli je oblíbený Bzenecký paličák či Záhorský nepaličák.

Detail odstavce: Nejlepší odrůdy
Zdroj: Pěstování česneku pro začátečníky
Zveřejněno: 24.7.2015

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Maliník obecný

Maliny patří mezi nejstarší známé druhy ovoce. Archeologické nálezy potvrzují, že je znali lidé už v dávné době neolitu. Pěstovat se ale začaly až v 16. století. V té době je pěstovali a šlechtili především mniši v klášterních zahradách, a již v 17. století byly známy červené i žluté odrůdy. Maliny pocházejí z jižní Evropy, odkud se pak rozšířily do dalších oblastí. Dnes se vyskytují v podstatě v celém mírném klimatickém pásmu severní polokoule.

Detail odstavce: Maliník obecný
Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014

PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY

Jak pečovat o révu

O vinné révě (Vitis vinifera) platí, že pokud ji pěstujeme, musí mít svou „hlavu“ obrácenou ke slunci a své „nohy“ v teple. Proto ji vysazujeme na slunné místo chráněné před větrem a do „teplé“ půdy. Pokud je na jaře chladněji, klidně vyčkáme s výsadbou až do konce května, jinak můžeme vysazovat už v dubnu, pokud je tento měsíc v daném roce teplejší.

V průběhu růstu se používá zelené hnojení. Štěrkovité půdy s příměsí jílu není nutné příliš zalévat, ale pokud jíl chybí, je nutné pořídit k rostlinám závlahu. V takovéto zemině se daří především modrým odrůdám. Kamenité půdy jsou pro révu asi nejideálnější. Kameny totiž ohřívají povrch a dokážou teplotu udržet i v noci, kdy klesá rapidně dolů, a také zabraňují vysychání půdy. Je-li taková půda zároveň bohatá na jíl, pak se v ní daří téměř všem odrůdám vinné révy. Pouze pro některé odrůdy jsou vhodné půdy písčité. Daří se v nich odrůdám pro červená vína, jako je Frankovka nebo Modrý Portugal, z bílých vín je to Rulandské šedé. A hodí se i pro odrůdy stolní, tedy odrůdy určené k přímé konzumaci – jejich plody jsou krásně zbarvené a nepodléhají hnilobě.

Detail odstavce: Jak pečovat o révu
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
Zveřejněno: 28.10.2018

AMELANCHIER LAMARCKII

Muchovník Lamarckův – pěstování

Jedná se o vyšší keř, který dorůstá do výšky mezi 2 až 6 m, jeho šíře je 2 až 5 m. Keř je listnatý, opadavý. Kvete nápadnými bílými květy, a to od dubna do května. Keř dobře snáší přímé slunce a v zimním období je mrazuvzdorný.

Květenství muchovníku je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech s 1–20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo v hroznu se 4–20 květy. V květu je pět bílých (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Listy jsou oválné, až 8 cm velké, raší bronzově a zrají do tmavě zelené barvy, na podzim se mění do sytě růžově až zářivě červené.

Tato rostlina má lidové označení indiánská (aljašská) borůvka, neboť její plody jsou borůvkám podobné. Mají cca 1 cm v průměru, temně modrofialovou barvu, zrají již na začátku léta a mají výbornou, sladkou chuť s lehce pikantní, trnkovou příchutí. Na keři vydrží zralé poměrně dlouho, takže je možné je sklízet postupně až měsíc.

Muchovník roste poměrně divoce do hustého a velkého keře. Pokud jej chcete udržet kompaktní, na jaře před rašením jej sestříhejte. Potřebuje kyselou půdu bez obsahu vápence, která bude živná a neustále vlhká, ale dobře odvodněná.

Keř dokonale kombinuje funkci okrasnou a užitkovou. Na jaře je obalený sněhově bílými vonnými květy. V létě přinese bohatou úrodu lahodných plodů a na podzim se jeho listy neuvěřitelně vybarvují. Indiánská borůvka je absolutně mrazuvzdorný keř, a dokonce i květy jsou velmi odolné mrazu, takže bohatě plodí i v letech, kdy vám ostatní ovoce pomrzne. Muchovník tedy nelze než doporučit do každé zahrady. Je možné jej pěstovat i v květináči na terase či balkoně.

Amelanchier je původní rostlina kanadských prérií a v Kanadě se pěstuje v mnoha odrůdách na plantážích. Nejvyšší hodnotou muchovníku je jeho vysoká odolnost vůči zimě a rané dozrávání plodů. Může být pěstován ve vyšších polohách i na krajním severu, kde plodí a dozrává každoročně, a kde jiné ovocné druhy nemohou růst a plodit.

Vysazené rostliny začnou plodit již tři roky po výsadbě a plodí každoročně po dobu 40–50 let. Keř je samosprašný. Na zahradě tak stačí jen jedna rostlina, aby dobře plodil. Průměrná úrodnost z jednoho keře je 8–12 kg oválných tmavofialových bobulí s vysokým ojíněním. Bobule jsou šťavnaté, sladké, příjemné chuti.

Muchovník roste dobře a zdravě v každé půdě a téměř není napadán chorobami a škůdci. I když bude růst a plodit bez jakékoliv péče, za dobrou péči a přípravu půdy se odvděčí vyšší úrodou a kvalitnějšími plody.

Mladé rostliny můžeme vysadit do jam 60 x 60 x 60 cm, naplněných kompostem smíchaným s vyrytou zeminou. Zálivka po výsadbě je nezbytná, aby rostliny dobře zakořenily. Pokud jsou dobře zakořenělé, snesou i dlouhé období sucha mnohem lépe než jiné ovocné druhy. Prvním rokem na jaře se výhony na keřích mohou seříznout na 1/3 délky, aby se keř lépe rozvětvil. Pokud se na výhonech přestanou vytvářet nové, mladé výrůstky, keř se omlazuje tak, že se vždy 1/3 výhonů ořeže na úrovni půdy.

Keř koření až do hloubky 140 cm a kořeny se široce rozkládají do dvojnásobku průměru koruny, takže vodu i přihnojení spolehlivě najde.

Bobule muchovníku dozrávají od poloviny června. Za slunečného počasí se sklízí nadvakrát. Když je chladněji, je sklizeň postupná. Dužina plodů je šťavnatá. Pro vyšší výtěžnost šťávy je výhodné, pokud se plody nechají po sklizni ještě asi 7 dnů přezrát. Pak se vylisuje až 80 % šťávy. Šťáva má nádhernou karmínovou barvu a v kombinaci s rakytníkem vytváří podle zastoupení celou barevnou škálu pro míchané nápoje. Z plodů může být připravena i marmeláda či kompot.

Podle všeho se při množení semeny (i díky samosprašnosti) přenáší na potomky poměrně vysoké procento mateřských vlastností – údajně vzniká až 70–95% podobnost s rodiči. I přesto se množení semeny doporučuje jen v případě minimalizace počátečních nákladů nebo tehdy, když není podobnost s rodiči striktně vyžadována (při použití v živých plotech). Některé semenáče mají k rodičovským (originálním) rostlinám hodně daleko – nejen co se týče chuti plodů, ale i plodností a dalšími charakteristikami.

V ČR se významněji muchovník dostal do povědomí drobných pěstitelů až od roku 2008, kdy se objevily na trhu jeho sazenice. Bohužel šlo z velké části o semenáče, u kterých hrozí, že zcela nepřevezmou ušlechtilé vlastnosti mateřské rostliny. Nebyl by to až tak velký problém, nebýt toho, že tyto semenáče byly nějakou dobu rozšiřovány pod názvem dané mateřské odrůdy, takže byly v ČR tisíce rostlin, které se lišily svou kvalitou a mohly dost lidí odradit od pěstování (když měl někdo tu smůlu, že jeho rostlina měla místo deklarovaných velkých, šťavnatých bobulí malé muchovinové zmetky). Naštěstí se poslední dobou situace výrazně zlepšila a lze zakoupit kvalitní vegetativně množené rostliny.

Detail odstavce: Muchovník Lamarckův – pěstování
Zdroj: Amelanchier lamarckii
Zveřejněno: 7.2.2016

MINI KIWI

Stříhání kiwi

Od třetího roku po zasazení zastřihávejte rostlinu maximálně 2x ročně (v zimě za bezmrazých dnů od poloviny února do poloviny března), jinak dochází k enormnímu úbytku mízy. V letním období je nejvhodnější provádět zastřižení koncem srpna. Na zimu je dobré přikrýt zem kolem kořenů vrstvou mulčovací kůry nebo listím, které zároveň poslouží jako zdroj živin. Ovšem u každé odrůdy jsou jiné požadavky, proto čtěte pečlivě návod na pěstování a stříhání.

Detail odstavce: Stříhání kiwi
Zdroj: Mini kiwi
Zveřejněno: 5.2.2019

RYNGLE

Odrůdy ryngle

Vyšlechtěna byla řada velkoplodých odrůd a kříženců se švestkou. Dle zabarvení plodů se dělí na dvě základní skupiny:

  • Zelené a žluté odrůdy
    • Zelená renklóda – odrůda známá také jako zelená ryngle či zelinka preferuje chráněné polohy a vlhké, živné půdy, má zelené plody, dužninu pevnou a šťavnatou; odlučitelnost od pecky je dobrá; plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; pozor, jde o cizosprašnou odrůdu
    • Denniston´s superb – pochází z USA, má středně velké plody
    • Golden Transparent – velkoplodá odrůda, žluté plody
    • Jefferson – pozdní odrůda
    • Ontario – odrůda vyšlechtěná v 19. století v Severní Americe, dobrá odlučitelnost od pecky
    • Oullinská – odrůda vyšlechtěná v polovině 19. století ve Francii, střední odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
    • Reine Claude de Bavay – kříženec renklódy a švestky
    • Transparent Gage – zlatožluté plody s červenými skvrnami
    • Wazonova – stará, samosprašná odrůda pocházející pravděpodobně z Německa, má středně velké plody, odlučitelnost od pecky je dobrá, dužnina pevná a šťavnatá; zelenožluté plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; odrůda je odolná proti mrazu, středně proti šarce;
  • Červené a fialové odrůdy
    • Althanova renklóda – velkoplodá, barva plodů bývá obvykle načervenalá, dobrá odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
    • Denbigh – velkoplodá odrůda, s nepravidelným zlatavým tečkováním
    • Elephants Heart – velkoplodá odrůda, červená až temně fialová, má tvar srdce a červenou dužinu
    • Victoria – velkoplodá odrůda, žluto-červeno-fialové plody
    • Meruňkovitá renklóda

Detail odstavce: Odrůdy ryngle
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014

PŘÍPRAVA NA PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY

Výběr odrůd révy podle klimatických podmínek

Různé odrůdy mají různě dlouhé vegetační období, jehož délka se počítá od vyrašení až do sběru hroznů. Zkuste si tedy vybrat takovou odrůdu, která ve vašich podmínkách stihne dozrát, to zamená, že její vegetační doba nepřesáhne počet dní, ve kterých teplota neklesá pod 10 °C.

  1. Velmi rané odrůdy – potřebují k dozrání 105 až 115 dnů: Irsay Oliver a Sieger
  2. Rané odrůdy – potřebují 115 až 120 dnů: Julski Biser, Košutův hrozen
  3. Středně rané odrůdy – dozrávají za 130 až 145 dnů: Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Panonia Kincse
  4. Pozdní odrůdy – vyžadují 150 až 165 dnů: většina moštových odrůd
  5. Velmi pozdní odrůdy – potřebují k dozrání 165 až 180 dnů: Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, André, Frankovka

Shrneme-li to, tak na pokrytí pergoly vybírejte vždy ze stolních odrůd vinné révy, které mívají velké a sladké bobule a vyznačují se zejména odolností proti mrazu a houbovým onemocněním. Jejich hrozny jsou předně určeny ke konzumaci a k výrobě stolních vín. Právě pro tyto účely se dlouhá léta speciálně šlechtily. Jde o tyto v České republice povolené a registrované odrůdy:

  • Arkadia – odrůda původem z Ukrajiny, má velké žlutozelené bobule; mezi u nás registrovanými odrůdami je nejodolnější proti houbovým onemocněním
  • Diamant – slovenská odrůda vhodná do zahrádek, velké mrazy nesnáší příliš dobře, proto je pro ni vhodnější teplé stanoviště
  • Chrupka bílá a červená – velmi staré odrůdy s nejasným původem, pravděpodobně pocházejí z Egypta či Malé Asie; získávají se z nich lehká stolní vína
  • Julski biser – odrůda z Bulharska, která vyžaduje teplé stanoviště, má žlutozelené bobule
  • Olšava – moravská mrazuvzdorná odrůda, která nemá vysoké nároky na polohu, velké hrozny s červenofialovými bobulemi tak dobře dozrávají i v náročnějších podmínkách
  • Panonia Kinsce – odrůda pocházející z Maďarska, vhodná do skleníků, její hrozny vydrží uskladněné poměrně dlouhou dobu
  • Pola – moravská odrůda s výbornými hrozny, vhodná jak pro pěstování v okrajových vinařských oblastech, tak i pro fóliovníky a skleníky
  • Vitra – moravská odrůda vhodná pro pěstování ve sklenících a fóliovnících, velké bobule mají příjemnou chuť

Detail odstavce: Výběr odrůd révy podle klimatických podmínek
Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno: 12.1.2015

KANADSKÉ BORŮVKY

Kanadské borůvky odrůdy

Pod názvy borůvky kanadské (Vaccinium corymbosum), zahradní, hroznovité, chocholičnaté nebo prostě velkoplodé se nacházejí vždy stejné dřeviny. Jejich vlastí je severoamerický kontinent. Z méně známého ovoce jsou snad nejvíce prošlechtěny do různých variet. Při nákupu se proto ptáme na konečnou výšku rostliny (1,2–2 m), velikost kulovitých až zploštělých plodů (až 2 cm), na dobu zrání (červenec, srpen). Kanadské borůvky jsou částečně cizosprašné; je tedy žádoucí mít vysazeno více odrůd. Borůvkám se výborně daří i ve vyšších polohách hlavně díky rovnoměrné vysoké půdní vlhkosti i častým rosám. Zatímco v teplých polohách plody sklízíme již od počátku prázdnin, v 700 m n. m. to ovšem bude až v srpnu.

Odrůdy kanadské borůvky

Rané: Blueray, Bluetta, Duke, Earliblue, Goldtraube 23, Patriot, Reka, Spartan, Sunrise, Weimouth

Středně zrající: Bluecrop (nejčastěji pěstovaná), Bluegold, Bluejay, Dixi, Elizabeth, Emblue, Goldtraube 71, Pemberton, Reka, Siera, Selekta B, Selekta J, Toro

Pozdní: Barkeley, Brigitta, Darow Elliot, Herbert, Chander

Detail odstavce: Kanadské borůvky odrůdy
Zdroj: Kanadské borůvky
Zveřejněno: 18.6.2014