MUŠKÁTY SKVRNY NA LISTECH

FAQ – často kladené otázky

Může nemoc blýskavky zničit celý živý plot?

Ano, silné napadení chorobou může výrazně poškodit celý živý plot z blýskavky. Nejčastější příčinou je skvrnitost listů způsobená houbou Entomosporium, která se v hustých výsadbách šíří velmi rychle.

Pokud se choroba objeví pouze na několika listech, bývá situace snadno řešitelná. Pokud však napadení postihne větší část živého plotu, mohou listy postupně opadávat a keře výrazně oslabí. V takové situaci je důležité rychle odstranit napadené listy a zlepšit proudění vzduchu mezi větvemi. Husté živé ploty totiž vytvářejí prostředí, ve kterém se nemoci blýskavky šíří mnohem rychleji.

Proč má blýskavka černé skvrny na listech?

Černé skvrny na listech blýskavky jsou ve většině případů příznakem skvrnitosti listů, kterou způsobují houbové patogeny.

Skvrny se obvykle objevují nejprve jako malé červené tečky. Postupně tmavnou a mohou se spojovat do větších tmavých ploch. Pokud infekce pokračuje, listy mohou začít žloutnout a opadávat. Nejčastěji se tento problém objevuje v období vlhkého počasí, kdy se spory hub snadno šíří z jednoho listu na druhý. Typické příznaky je možné vidět například na fotografiích černých skvrn na listech blýskavky.

Proč blýskavka opadává?

Opad listů u blýskavky může mít několik příčin. Nejčastěji jde o reakci na stres rostliny nebo houbovou chorobu.

Pokud opadávání listů doprovázejí tmavé skvrny, může být příčinou skvrnitost listů. V jiných případech může být problém způsoben přemokřením půdy, dlouhodobým suchem nebo poškozením listů mrazem. Je také dobré vědět, že starší listy mohou přirozeně opadávat během roku. Pokud však opadává větší množství listů najednou, je vhodné rostlinu pečlivě zkontrolovat.

Jak zachránit nemocnou blýskavku?

Záchrana nemocné blýskavky je obvykle možná, pokud se problém odhalí včas. Důležité je rychle odstranit napadené listy a zlepšit podmínky pro růst rostliny.

V první řadě je vhodné odstranit listy se skvrnami a prořezat husté větve. Díky tomu se zlepší proudění vzduchu a listy po dešti rychleji osychají. Pokud je napadení rozsáhlejší, může pomoci fungicidní postřik. Rostlina obvykle během několika týdnů vytvoří nové listy a postupně se zotaví.

Kdy stříkat blýskavku fungicidem?

Fungicidní postřik na blýskavku je vhodné použít ve chvíli, kdy se objeví první příznaky houbové choroby.

Ideální je reagovat hned při objevení prvních skvrn na listech. Postřik pomáhá omezit růst hub a zpomalit šíření infekce. V některých případech může být nutné postřik opakovat podle doporučení výrobce. Preventivní postřik bývá vhodný zejména v období dlouhodobě vlhkého počasí.

Pomůže měďnatý postřik na blýskavku?

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Blýskavka: skvrny na listech a nemoci – rychlá diagnostika

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Vrana.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Pěstování muškátů

Muškáty

Muškáty neboli pelargonie patří k nejoblíbenějším balkonovým rostlinám. Jejich obliba je dána vysokou odolností vůči slunci, větru i dešti, škůdcům i chorobám. Nelze zapomenout ani na jejich krásné květy, jež mají různé barvy (od bílé přes růžovou a červenou až po fialovou) a různé tvary (od jednoduchých po plnokvěté). Na trhu existuje mnoho druhů muškátů: převislé, vzpřímené, anglické, velkokvěté, vonící...

Zde můžete vidět muškáty.

Jak muškáty pěstovat

Muškáty se hodí především do okrasných nádob a truhlíků na balkony, okenní parapety a podobně. Vyhovuje jim slunné a teplé místo. Jestliže budou během dne v částečném polostínu, neuškodí jim to, umístíte-li je však do trvalého stínu, nikdy se nedočkáte truhlíků plných nádherných květů. Muškáty se potáhnou za světlem a budou chudé a nevzhledné. Proto jim najděte slunné místo hned na začátku pěstování. Nemusíte se obávat větru ani deště, muškát je velmi odolný. Snad jen prudší déšť by mohl poničit květy, ale na jejich místě záhy vyrostou květy nové, tudíž se nemusíte ničeho obávat.

Až si budete muškáty kupovat, kupte s nimi rovnou i zeminu určenou k jejich pěstování. Zabráníte tak tomu, že zemina vámi připravená bude příliš přehnojená, v důsledku čehož muškáty sice porostou velkou rychlostí, ale nebudou mít tu správnou hustotu, budou slabé a vytažené. Nebo naopak v zemině bude výživy málo a muškáty zůstanou zakrnělé (v málo prohnojené zemině však muškáty pokvetou). Jestliže jste se přesto rozhodli připravit zeminu sami, vezměte v potaz, že muškáty potřebují dobře propustnou půdu obohacenou živinami. Takovou půdu připravíte smícháním zeminy s kompostem a pískem v poměru 2 : 1 : 1. Aby byly vaše truhlíky opravdu hezké a bohaté, umístěte do truhlíku dlouhého 50 až 60 cm alespoň 5 rostlin.

Zálivka a hnojení

Se zálivkou to nemusíte přehánět, muškáty si totiž umí rozvrhnout zálivku do několika dní. Rostlina ocení spíše půdu sušší, proto ji nepřelévejte. Zálivka by měla být pravidelná a přiměřená venkovním teplotám.

Stejně jako se zálivkou to u muškátů nemusíte přehánět ani s hnojením: stačí hnojit (hnojivem určeným pro muškáty) jedenkrát za měsíc. Když budete hnojit častěji, květy budou pravděpodobně zastíněny přerostlými a bohatými listy. Mějte na paměti, že muškát představuje opravdu nenáročnou rostlinu, pro kterou je nejdůležitější správně zvolené místo.

Přezimování

Muškáty se řadí mezi trvalky, proto pokud máte možnost je skladovat (zejména vhodné místo), nemusíte je každý rok vyhazovat a na jaře pak shánět nové rostliny.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Balkonové rostliny vhodné na plné slunce

Choroby okurek ve skleníku

Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...

Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.

Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.

Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.

Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.

Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.

Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.

Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.

Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO

Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.

Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nemoci okurek

Příběh

Ve svém příspěvku VÁNOČNÍ KAKTUS STŘÍHÁNÍ A KDY DÁT NA BALKON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Šromová.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Vánoční kaktus stříhání a kdy dát na balkon

Kdy se barví listí

V pozdním létě, kdy se pomalu zkracují dny a kdy teploty zejména v noci více klesají, začínají opadavé stromy a keře v lesích, parcích i v našich zahradách postupně měnit své zbarvení. Nejprve se v zeleni listoví charakteristické pro letní období začínají objevovat pouze nepatrné záblesky žluté, hnědavé a načervenalé barvy. Barevné změny jsou pak stále nápadnější a intenzivnější a s koncem podzimu získávají celou škálu zbarvení – od různých odstínů žluté, hnědé a rezavé až po nádhernou tmavě červenou barvu. Změny zbarvení jsou úzce spjaty s procesem stárnutí listů, který končí jejich opadem.

Letní zelené zbarvení listů způsobují zelená barviva – chlorofyly, které získaly svůj název z řeckého chloros (zelený). Kromě chlorofylu se v listech vyskytuje i několik druhů žlutých a oranžových barviv, patřících do skupiny označované jako karotenoidy. Zástupci této skupiny barviv jsou obsaženy kromě listů i v četných plodech, například v šípcích, rajčatech, paprikách, ale i v kořenu mrkve. V létě je v listech podstatně méně karotenoidů než chlorofylů, proto je jejich zbarvení chlorofylem překryto a výsledné zbarvení listů je zelené.

Listová barviva (zejména chlorofyly) jsou pro život rostlin nezbytně nutné – zachycují sluneční záření, jehož energie je díky listovým barvivům využívána v procesu zvaném fotosyntéza, při němž vznikají látky tvořící rostlinné tělo. Lze bez nadsázky říci, že bez listových barviv by nemohly existovat rostliny, ale ani živočichové, kteří se rostlinami živí buď přímo, nebo nepřímo. Jako vedlejší produkt fotosyntézy pak vzniká kyslík, který listy rostlin uvolňují do atmosféry.

V pozdním létě, kdy listy začínají stárnout, klesá intenzita fotosyntézy a spolu s tím dochází k postupnému rozkladu zelených chlorofylů. Jejich množství v listech se snižuje, až posléze úplně zmizí. Žluté a oranžové karotenoidy jsou vůči rozkladu odolnější a zůstávají v listech i poté, co se chlorofyly zcela rozložily. Jejich žluté a žlutooranžové zbarvení pak vyniká, protože již není překrýváno chlorofyly. U některých dřevin se v listech v tomto období začínají tvořit ještě další barviva, zvaná antokyany, která mají nejčastěji různé odstíny červené a purpurové. Tvorba antokyanů je výrazná především u těch dřevin, jejichž listy obsahují větší množství rozpustných cukrů. U některých dřevin se antokyany vyskytují v listech i v letním období a způsobují zbarvení listů okrasných červenolistých forem, například buků. Navíc se tato barviva často vyskytují v květech (pelargonie, petúnie, růže) nebo v plodech (černý bez).

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Proč na podzim žloutne a opadává listí

Poradna

V naší poradně s názvem PREVISLE MUSKATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Vodrážkoaá.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Previsle muskaty

Hnědé skvrny na listech hortenzie

Hnědé skvrny na listech hortenzie mohou být známkou houbového onemocnění. Nejčastější příčinou těchto příznaků je skvrnitost na listech hortenzie. Toto onemocnění postihuje hortenzie, které rostou v zahradách a pěstují se v květináčích. Cercospora hydrangea, která způsobuje skvrnitost listů, silně infikuje listy hortenzie a způsobuje, že se na nich objevují malé (3-6 mm v průměru), kulaté, hnědé nebo fialové skvrny. Tyto skvrny se nacházejí na obou stranách listové čepele.

Příznaky začínají na spodních listech rostliny a poté se rozšiřují na vrchol keře. Celé keře ztrácejí na síle, méně rostou a je pro ně obtížnější vytvářet poupata. I když jsou keře infikovány na jaře, příznaky skvrnitosti listů hortenzie jsou viditelné až koncem léta. Rozvoji choroby napomáhá vysoká vlhkost vzduchu, v období sucha je její rozvoj a šíření brzděno.

Příznaky skvrnitosti listů se mohou u jednotlivých druhů hortenzie lišit. Například u hortenzie (Hydrangea macrophylla) jsou skvrny na listech světle šedé barvy a obklopené hnědými nebo fialovými třásněmi. Na druhé straně u listů Hydrangea quercifolia jsou skvrny na listech hranaté, tmavě hnědé nebo fialové.

Další chorobou hortenzií, která se projevuje ve formě velkých (až 2,5 cm v průměru), nepravidelných, tmavě hnědých skvrn, mírně propadlých v čepeli listu, je antraknóza hortenzie. Na rozdíl od skvrnitosti listů se příznaky antraknózy mohou objevit současně na listech a květech ve spodní a horní části keře. Onemocnění způsobuje houba Colletotrichum gloeosporioides, která přezimuje v odumřelém rostlinném materiálu. Antraknóze se daří v horkém (23-32 °C), zataženém a deštivém počasí a spory plísní se šíří stříkající vodou.

Na obě onemocnění účinkuje odstranění a spálení napadených částí rostliny a nebo je velmi účinná aplikace vhodného fungicidního postřiku.

Zdroj: článek Hnědnutí listů hortenzie

Původ kupovaných muškátů

Muškáty, které si kupujete v naší republice, k nám původně přicestovaly až z horké Afriky. K pěstování tuzemských muškátů se i dnes často používají řízky, které pocházejí z matečních rostlin z jižní části polokoule. Letité zkušenosti totiž přesvědčily i náruživé „řízkovače“ muškátů, kteří získávali řízky z matečních rostlin zimujících u nás, že to není to pravé ořechové, a že řízky, které k nám přiletí počátkem roku z Keni nebo Izraele, mají neskonale lepší schopnosti růstu.

Muškáty mohou být převislé, vzpřímené, polopřevislé, ty jsou kombinací prvních dvou, a velkokvěté. V obchodech muškáty najdete už od poloviny března. Nabízí se široké spektrum barev od stále nejoblíbenější klasické červené barvy po odstíny temně červené, růžové, bílé, fialové, s okem nebo žíhané.

Řízkováním se množí všechny druhy muškátů, výjimku tvoří pouze některé vzpřímené odrůdy muškátů, které se množí z osiva. Tyto muškáty bývají velmi odolné vůči rozmarům počasí, a tak se používají zejména pro parkové úpravy. Jejich růst je velmi bujný a při jejich pěstování je nutné používat takzvaný retardátor.

Hlavním problémem řízkování matečních rostlin v domácích podmínkách je jejich zdravotní stav. Rostliny, ať je zimujete sebelépe, bývají po zimě bledé a vytáhlé a často i napadené nemocemi. Řízky z takových rostlin většinou nemají nejlepší základ a jejich růst je tímto poznamenaný. Většina zahradnických podniků proto nemá vlastní matečnice a používá právě výhonky, které v obrovském množství přilétají do Evropy z Afriky nebo Blízkého východu. Mateční rostliny v těchto oblastech tak mají stabilně optimální podmínky pro svůj růst a řízky z těchto rostlin jsou vitální a také zdravé, protože výhonky jsou neustále fytosanitárně sledované.

V Evropě se pak výhonky nechají zakořenit při teplotě 15–20 °C a za týden až deset dní už jdou do distribuce. V zahradnictvích se zakořeněné řízky přesadí do kontejnerů příslušných rozměrů a dalších 6–10 týdnů pak trvá dopěstování rostlin do požadované velikosti, obvykle při 15 °C.

Muškáty jsou v současnosti u pěstitelů opět na vzestupu. Nejoblíbenějším druhem jsou stále muškáty převislé (peltatum) s jednoduchým květem, to jsou přesně ty, které utvoří na vašem okně nebo balkoně ten největší a nejbohatší převis. Nejprodávanější barvou u převislých muškátů zůstává červená barva a až daleko za ní jsou další barvy, především růžová a lila. Převislé muškáty lze koupit i jako plnokvěté, ty mají velké květy, ale oproti převislým muškátům s jednoduchým květem nevytvářejí tak bohatá květenství. Muškáty vzpřímené (zonale) jsou oblíbené už od dob našich babiček.

Dnes je v nabídce nepřeberné množství barev a tvarů květů, velmi krásné jsou vzpřímené muškáty dvoubarevné, s okem nebo žíhané. Tyto druhy by se měly vysazovat zejména na místa, kde máte posezení nebo kde na muškáty dobře uvidíte, abyste se zblízka mohli kochat nádherou květů. Oblíbená je i kombinace obou těchto skupin, tedy muškáty polopřevislé, které vám zaručí krásný pohled na vaše okna zvenku i zevnitř.

Zdroj: článek Kdy dát ven muškáty

Příběh

Ve svém příspěvku ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bergerova.

Zdroj: příběh Anturie pěstování

FAQ – často kladené otázky

Proč ostružiny nedozrávají?

Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.

Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.

Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?

Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.

Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.

Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?

Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.

Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.

Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?

Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.

Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.

Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?

Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.

Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.

Co způsobuje červy v ostružinách?

Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.

Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Choroby ostružin: jak poznat škůdce a co opravdu funguje

Poradna

V naší poradně s názvem DRACENA SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Štěpánková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Dracéna jak se o ni starat

Choroby blýskavky

Stejně jako jiné okrasné keře může být i Photinia napadena různými chorobami. Nejčastěji se jedná o houbová onemocnění, která se objevují při dlouhodobě vlhkém počasí.

Skvrny na listech

Jedním z nejčastějších problémů při pěstování blýskavky (Photinia) jsou tmavé skvrny na listech. Ty se objevují především během vlhkého počasí nebo při špatném proudění vzduchu v hustém živém plotu.

Skvrny se obvykle nejdříve objevují jako malé tmavé tečky, které se postupně zvětšují. Napadené listy mohou později žloutnout a opadávat, což může oslabit celý keř. Nejčastější příčinou je houbová skvrnitost listů, která se šíří hlavně při dlouhodobé vlhkosti.

Riziko napadení lze výrazně snížit správnou péčí o rostlinu. Důležité je především:

• pravidelné stříhání blýskavky, které zlepšuje proudění vzduchu v keři,
• odstraňování silně napadených listů,
• vyhýbání se nadměrnému zalévání listů při zálivce.

Pokud se problém objeví opakovaně, může pomoci také preventivní ošetření vhodným fungicidem. Ve většině případů však stačí zlepšit podmínky pěstování a rostlina se během sezóny rychle vzpamatuje.

Díry v listech blýskavky

Někdy si zahradníci všimnou, že se na listech blýskavky (Photinia) objevují díry nebo vykousané okraje. Tento problém bývá způsoben především drobnými škůdci, kteří se živí listy mladých výhonů.

Nejčastější příčinou bývají housenky, slimáci nebo drobný hmyz. Poškození je obvykle nejvýraznější na mladých listech, které jsou měkčí a pro škůdce atraktivnější. Typickým znakem jsou nepravidelné otvory nebo okousané okraje listů.

Ve většině případů nejde o vážný problém a rostlina se dokáže rychle zotavit. Pokud se poškození objevuje opakovaně, pomůže:

• pravidelná kontrola listů a mladých výhonů,
• ruční odstranění viditelných škůdců,
• omezení výskytu slimáků v okolí keře.

Důležité je také udržovat rostlinu v dobré kondici. Zdravá blýskavka s dostatkem živin a světla dokáže drobné poškození listů obvykle rychle nahradit novým růstem.

Blýskavka opadává – proč padají listy

Někdy si zahradníci všimnou, že blýskavce začínají opadávat listy. Tento jev může mít několik příčin a ve většině případů souvisí s podmínkami pěstování nebo s přirozenou reakcí rostliny na změny prostředí.

Jednou z častých příčin je zimní poškození. Po chladné zimě mohou některé listy zhnědnout a postupně opadat. Rostlina si tímto způsobem obnovuje poškozené části a během jara obvykle vytváří nové výhony.

Dalším důvodem může být stres z nedostatku vody nebo naopak dlouhodobé přemokření půdy. Kořenový systém blýskavky potřebuje dobře propustnou půdu a stabilní podmínky.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Blýskavka (Photinia): stříhání, množení a pěstování živého plotu

Poradna

V naší poradně s názvem KATALPA TRUBAČOVITÁ "NANA" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Hanauerová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Katalpa trubačovitá "Nana"

Pěstování

Z původních pelargonií, které jsou domovem v jižní Africe, pochází dnes známých téměř 240 druhů. Zde má tedy kořeny jejich vitalita a odolnost, s níž přežijí i v méně vhodných podmínkách –několikadenní sucho je neumoří, porostou a pokvetou, ať máte balkon nebo okna orientovaná na kteroukoliv světovou stranu.

Nejlépe kvetou odrůdy s menšími, jednoduchými květy, které se nejvíce uplatňují v truhlících a závěsných nádobách. Dnešní sortiment zahrnuje bohatě kvetoucí odrůdy s jednoduchými květy a tenkými listy, které vytvářejí dlouhé převislé výhony a dále odrůdy tučnolisté s poloplnými nebo plnými květy s kratšími výhony. Převislé muškáty (pelargonie břečťanovité) jsou vhodné a nenáročné rostliny pro balkony a otevřená stanoviště.

Převislé muškáty se používají především do okenních truhlíků a závěsných nádob na balkony a okenní parapety, kde nejlépe vyniknou jejich převislé výhony se spoustou květů. Uplatňují se také na terasách a v předzahrádkách, vysazené ve velkých dekorativních nádobách spolu s ostatními druhy balkonových a záhonových květin. Nejvhodnějším místem pro jejich stanoviště je jihovýchod, jihozápad a jižní strana. Během pěstování jsou převislé pelargonie náchylnější k vysoké vlhkosti vzduchu než pelargonie páskaté. V případě nedostatečného větrání se na listech často objevuje takzvaná korkovitost. Zálivka se provádí pravidelně nejlépe brzy ráno nebo v podvečer, kdy slunce nepálí. Optimální je nechat pelargonie vyschnout a potom opět zalít.

Tipy na pěstování:

• Než nakoupíte převislé muškáty, zkontrolujte truhlíky, které pro výsadbu máte. Ideální jsou samozavlažovací nádoby s třemi až pěti knoty, které v letních vedrech nejen zajišťují plynulý přísun vláhy, ale vyrovnávají i teplotu substrátu. Ten se jinak na osluněném místě prohřeje až na padesát stupňů – tato teplota už poškozuje kořenový systém rostlin. Nelitujte proto peněz za dražší truhlíky, mívají podstatně delší životnost a vám ušetří čas, který byste strávili každodenní zálivkou.
• Spočtěte si také, kolik rostlin budete potřebovat: do truhlíku šedesát centimetrů dlouhého počítejte se sedmi mladými rostlinami. Dáte-li o dva muškáty méně, nevadí, ale porost bude později řidší.
• Vyhněte se výprodejům v supermarketech, kde se v přenosných boxech prodávají bezejmenné muškáty. Někdy mají i slabý kořenový systém a často se hodí jen k dopěstování na příští sezonu, letos od nich ale žádné velké zázraky neočekávejte. V zahradnických centrech dostanete rostliny kvalitní, silné a označené jménem – budete vědět, kupujete-li poloplné či plnokvěté odrůdy a můžete si být jisti i barvou (silné sazenice v tuto dobu už nakvétají).

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Převislé muškáty

Poradna

V naší poradně s názvem MUŠKATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel RENATA.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Muškaty

Houbové choroby

Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.

Plíseň révová (Peronospora)

• jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
• příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
• ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
• fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: plíseň révová foto.

Révové padlí (Uncinula necator; moučenka)

• příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
• ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Choroby vinné révy: jak je poznat a zachránit úrodu

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Choroby oleandru

Jak vysadit muškáty do truhlíku

Muškáty je možné dát ven až koncem dubna, protože by neměly přemrznout. Mráz je značně poškodí a jejich znovuobražení trvá velmi dlouho. Ideální denní teplota pro muškáty je přes 12 °C.

Sazenice muškátů je po zakoupení nutné přesadit do truhlíků nebo nádob, ve kterých je budete pěstovat. Příliš malé sazenice uvítají ještě mezipřesazení do větších sadbovačů nebo květináčů. Obecně platí, že čím větší nádoba a množství substrátu, tím lepší je to pro rostliny. Na substrátu se vyplatí nešetřit. Při výběru substrátu dbejte především na jeho strukturu, určitě by měl obsahovat kokosové vlákno, které je duté, díky této své vlastnosti skvěle vede k rostlinám vodu i vzduch.

Při vysazování muškátů do truhlíků se doporučuje na 60cm truhlík dávat maximálně tři rostliny, pro 40cm truhlík pak dvě rostliny, větší hustota rostlin je jejich celkovému růstu spíše na škodu. Muškáty by se pak měly udržovat při teplotě do 20 °C, než je možné dát je koncem dubna ven. Ideální umístění pro muškáty je osvětlená strana, prakticky od jihovýchodu až po jihozápad. V péči o muškáty je důležité vyvarovat se zejména jejich přelití. Jinak jsou tyto rostliny poměrně nenáročné a vděčné. Použití preventivních postřiků není u muškátů nutné. Hnojení se doporučuje od zakoupení až do poloviny června startovacím hnojivem nejméně jednou týdně. Poté hnojíme hnojivem pro muškáty nebo balkonové květiny až do konce sezony. Pravidelně a často hnojené rostliny mají krásně zelenou barvu listů a bujně rostou.

Zdroj: článek Kdy dát ven muškáty

Příběh

Ve svém příspěvku RAJČATA - BÍLÉ SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Komule.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.

Zdroj: příběh Choroby vysazených rajčat

Co je to muškát

Muškáty jsou světlomilné, a teplomilné. Velmi dobře se jim daří v přímém oslunění, snáší ale i přechodné zastínění. Při delším zastínění se muškáty „vytahují“, jsou zesláblé, nevzhledné, velmi málo kvetou a jsou náchylné k chorobám. Muškáty jsou sice teplomilné, ale velmi dobře snáší od podzimu do jara přezimování ve studených sklenících, světlých sklepech a zimních zahradách. Ideální teplota je kolem 8 stupňů, při vyšší má pelargonie chuť růst, zbytečně se vytahuje a zeslabuje. V letních měsících pelargonie potřebuje pro svůj dobrý růst a bohaté květenství teplé a slunné stanoviště. Ve své původní domovině jsou muškáty nuceny šetřit vláhou, takže s ní umí dobře hospodařit. Stonky i listy jsou schopny udržet určitou zásobu vody, jsou tlusté až sukulentní. Muškáty tedy snáší i za plné vegetace přestávky v zálivce a jako balkonové rostliny nejsou rozhodně tak choulostivé jako třeba surfinie nebo petunie. Na trvale suchých stanovištích ovšem pelargonie rozhodně nenarostou a nekvetou tak dobře jako v přiměřeně vlhkém substrátu. V příliš vlhkém prostředí naopak muškáty zahnívají, trpí chorobami a velmi špatně kvetou. Pelargonie tedy rozhodně snášejí lépe sucho než vlhko, se kterým si neporadí. Podobné je to i s výživou – v přehnojené, příliš živné zemině rostliny rostou velmi bujně, ale zpravidla hůře kvetou, řízky snadněji zahnívají a trpí chorobami. V příliš chudé zemině naopak muškáty zakrňují a špatně narůstají, i když relativně dobře kvetou. V současné době je však možné pořídit na našem trhu speciální pěstební substráty pro pelargonie a muškáty, které jsou svým podílem humusu i přidanými hnojivy ideální pro dosažení bohatého a dlouhého květenství na velkých a silných rostlinách.

Zdroj: článek Pěstování muškátů

Příběh

Ve svém příspěvku SVĚTLÉ FLEKY NA LISTECH VINNÉ RÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta.

Zdroj: příběh Světlé fleky na listech vinné rév

Choroby a škůdci

Papriky jsou náchylné k různým chorobám a škůdcům, které mohou významně ovlivnit jejich růst a výnos. Mezi běžné choroby patří bakteriální skvrnitost, houbové hniloby, jako je Phytophthora, a virové infekce, jako jsou viry mozaiky. Škůdci, jako jsou mšice, svilušky, třásněnky a nosatci paprikoví, mohou také způsobit škody tím, že se živí listy, stonky a plody.

Běžné nemoci

• Bakteriální skvrnitost: Charakterizují ji malé, vodou nasáklé skvrny na listech, které zhnědnou se žlutými kruhy. Může také postihnout plody a způsobit léze a hnilobu.
• Houbové hniloby (např. Phytophthora): Ty způsobují hnědé nebo černé léze na stoncích a kořenech, což vede k vadnutí a opadávání listů. Phytophthora může také postihnout plody a způsobit léze a hnilobu.
• Viry mozaiky: Několik mozaikových virů (např. virus okurkové mozaiky) může infikovat papriky a způsobit deformované listy, zpomalený růst a skvrnité nebo zbarvené plody.
• Plíseň okurková: Projevuje se jako bílý, práškovitý povlak na listech, stoncích a někdy i na plodech.
• Hniloba stonků a plodů způsobená houbou: Houby jsou v půdě přítomné po celém světě. Většina z nich je neškodných, ale když je přítomna houba z rodu fusarium, tak to na paprikách způsobuje vadnutí, rakovinu stonků a hnilobu plodů.
• Cerkosporová skvrnitost listů: Další houba Cercospora capsici, která se běžně vyskytuje v půdě. Na listech vytváří skvrny ve tvaru „žabího oka“, často během deštivého období.

Běžní škůdci

Mšice

Malý hmyz sající mízu, který se shlukuje na listech a stoncích a způsobuje deformaci listů, žloutnutí a šíření virů.

Roztoči

Drobné svilušky, které se živí rostlinnou mízou a způsobují žloutnutí a tečkování listů.

Třásněnky

Mohou způsobit značné škody tím, že se živí listy, květy a plody, což vede ke skvrnitosti, deformaci a snížení výnosů.

Nosatci

Dospělí jedinci a larvy se živí pupeny, květy a plody, což způsobuje jejich předčasné opadávání.

Hlístky

Larvy můry Noctua pronuba, které se živí mladými sazenicemi a odřezávají je u báze. Ve dne spí v půdě nebo pod listy a v noci se vylézají živit.

Bleší brouci

Malí brouci Alticini, kteří vytvářejí charakteristické kulaté nebo oválné dírky v listech paprik.

Pěstební postupy

• Dobrá hygiena: Odstraňte a zničte napadené rostlinné zbytky, abyste zabránili šíření chorob.
• Střídání plodin: Střídejte plodiny na své zahradě, abyste snížili hromadění půdních patogenů.
• Správné rozestupy a cirkulace vzduchu: Dostatečné rozestupy mezi rostlinami mohou pomoci předcházet houbovým chorobám.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Papriky pěstování

Příběh

Ve svém příspěvku CHOROBY VYSAZENÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dědík.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Musil.

Zdroj: příběh Choroby vysazených rajčat

Jaký mráz vydrží muškáty

Muškáty (pelargonie) jsou teplomilné rostliny, které mráz snášejí velmi špatně. Z praxe platí jednoduché pravidlo: jakmile teploty klesnou k nule, začíná riziko poškození.

Konkrétní odolnost vůči chladu vypadá takto:

• +5 °C a více – bezpečné podmínky, rostlina prospívá
• 0 až +3 °C – krátkodobě přežije, ale je ve stresu
• kolem 0 °C – může dojít k poškození listů
• −1 až −2 °C – výrazné poškození rostliny
• −3 °C a méně – ve většině případů rostlina odumírá

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že stačí jedna chladná noc kolem −1 °C a muškáty začnou během pár dnů vadnout. Nejprve se objeví změknutí listů, později zčernají a rostlina se rozpadá.

Velkou roli hrají i podmínky:

• suchá rostlina vydrží více než přelitá
• chráněné místo (u zdi, balkon) může snížit riziko poškození
• mladé výhony jsou nejcitlivější
• převislé muškáty bývají citlivější než vzpřímené

V českých podmínkách se proto doporučuje dávat muškáty ven až po polovině května (po zmrzlých) a na podzim je uklidit při poklesu teplot k +5 °C.

Praktický závěr: Muškáty nejsou mrazuvzdorné a jakmile teploty klesnou pod nulu, hrozí jejich poškození nebo úplné zničení.

Zdroj: článek Kdy dát ven muškáty

Poradna

V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Oleandr šedé listy

Virus bronzové skvrny rajčete

Pokud rajčata vadnou a listy mají fialové nebo hnědé skvrny, rostliny rajčat mohou mít virus zvaný skvrnité vadnutí. Stejně jako u výše uvedených hub není k dispozici žádné ošetření a vadnoucí rostliny rajčat by měly být ze zahrady co nejdříve odstraněny. A znovu, rajčata v této oblasti nebude možné zasadit alespoň jeden rok. Virus je jedním z mála, který je přenášen pouze třásněnkami. Ve střední Evropě se vyskytuje třásněnka kalifornská (Frankliniella occidentalis), třásněnka cibulová nebo tabáková (Thrips tabaci) a měchýřník černý (Thrips fusca). Hlavním způsobem šíření je zavlečení nákazy s mladými rostlinami. Virus je navíc později přenášen na porosty rajčat přenašeči, často počínaje napadenými okrasnými rostlinami nebo plevelem. Možný je i přenos rostlinnou mízou, která se lepí na pracovní nástroje. Této přenosové cestě je však přisuzován pouze malý význam.

Nakažená rajčata často dlouho nevykazují žádné příznaky, což znemožňuje detekci u mladých rostlin bez testování v laboratoři. První příznaky se objevují na listech mírným zesvětlením žilek a slabě viditelnými soustřednými prstenci. Poslední příznak se vyskytuje i na plodech. Vzhled se však u různých odrůd a v závislosti na době infekce značně liší. Světle zelené až nažloutlé, červené až fialové zbarvení, pruhy a prstencové skvrny na listech, plodech a stoncích rostliny obvykle vypadají jako bronzové. Na listech jsou možné i černé skvrny velikosti špendlíkové hlavičky o průměru tři až osm milimetrů. Plody jsou zdeformované hrbolatým způsobem a vykazují barevné příznaky podobné jako u jiných částí rostliny. Při dozrávání plodů je zbarvení převážně červené. K pojmenování tohoto virového onemocnění přispělo zbarvení zelených částí rostliny do bronzova.

Aby se zabránilo přenosu třásněnkami, je třeba z místa pěstování rajčat odstranit plevel a vyhnout se společnému pěstování s okrasnými rostlinami. Pokud jsou nalezeny nemocné rostliny, měly by být okamžitě odstraněny z porostu, aby se zabránilo přenosu na jiné rostliny. Přímá ochrana není možná kvůli nedostatku chemických přípravků. Důležité je důkladné ošetření třásněnek, které fungují jako přenašeči. Kontrola třásněnek je však obtížná a zřídka zcela možná. Proto se hledaly rezistence a křížily se do novějších odrůd. Dnes existují odrůdy rajčat, které jsou vůči tomuto viru odolné.

Zdroj: článek Zvadlé listy rajčat

Rychlý rozhodovací strom: co dělat když ostružiny mají problém

Když se na ostružiníku objeví problém, pěstitel často neví, kde začít. Listy mají skvrny, plody nedozrávají nebo se objevují červi. V takové situaci pomůže jednoduchý rozhodovací postup podle toho, jaký příznak je na rostlině nejvýraznější.

První krok je vždy pozorování. Zaměřte se na to, zda je problém hlavně na listech, plodech nebo výhonech. Každý typ poškození totiž obvykle ukazuje na jinou příčinu.

Ostružiny nedozrávají

Pokud část plodu zůstává červená a tvrdá:

• pravděpodobná příčina – vlnovník ostružiníkový
• řešení – jarní postřik proti roztočům

Ukázky typických příznaků: fotografie nedozrávajících ostružin napadených vlnovníkem

Pokud plody dozrávají pomalu a jsou malé:

• pravděpodobná příčina – nedostatek vody nebo živin
• řešení – pravidelná zálivka a doplnění živin

Ostružiny mají skvrny na listech

Pokud se na listech objevují oranžové skvrny:

• pravděpodobná příčina – rzivost ostružiníku
• řešení – odstranění napadených listů a fungicid

Ukázky příznaků: fotografie rzivosti ostružiníku

Pokud jsou skvrny tmavé a listy postupně zasychají:

• pravděpodobná příčina – houbová choroba listů
• řešení – odstranění napadených částí rostliny

Ostružiny zasychají

Pokud plody začnou zasychat ještě před dozráním:

• pravděpodobná příčina – stres rostliny nebo dlouhodobé sucho
• řešení – pravidelná zálivka a prořezání keře

Ukázky příznaků: fotografie zasychajících ostružin

V ostružinách jsou červi

Pokud v plodech najdete malé bílé larvy:

• pravděpodobná příčina – bejlomorka ostružiníková
• řešení – ochrana před květem a likvidace napadených plodů

Ukázky larev: fotografie larev bejlomorky

Zdroj: článek Choroby ostružin: jak poznat škůdce a co opravdu funguje