Pěstujete-li pokojové rostliny a chcete-li, aby byly plné života a pohled na ně vám dělal pokaždé radost, je zapotřebí je jednou za čas přesadit. Jak poznáte, že ten správný čas nastal, není vůbec složité. Pokud se kořeny rostlin již nevejdou do květináče a prorůstají drenážním otvorem na dně nebo vám rostlina nadměrně vyrostla a převrací se, je zapotřebí s tím něco udělat – ideálním řešením je rostlinu přesadit. Přesazovat byste měli i v případě, že rostlina přestala růst, a je zřejmé, že nemá dostatek živin k dalšímu vývoji.
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
Rozchodník velký (Sedum telephium) je až 70 cm vysoká vytrvalá bylina, má hlízovitý kořen, lodyhy dužnaté, v horní části větvené. Listy jsou dužnaté, lžícovitě prohnuté. Kvete drobnými, světle žlutozelenými květy ve vrcholičnatém květenství, a to od července do září. Plodem je měchýřek, který se otevírá jen za deště. Roste ve světlých lesích s mělkou, kamenitou, suchou půdou, dále ve skalních štěrbinách, na štěrkových náspech, někdy i v příkopech či na orné půdě. Vyskytuje se roztroušeně. V minulosti se používal v lidové medicíně, zejména jako bylina na rány. Občas se pěstuje také v zahradách, využívá se především v jejich přírodně koncipovaných částech.
V naší poradně s názvem BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.
Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.
Na zvoleném místě vykopejte jamku, která je dvakrát širší a stejně hluboká jako kořenový bal rostliny borůvky vysoké. Umístěte do otvoru trochu kompostu, abyste rostlině dodali živiny.
Opatrně umístěte rostlinu borůvky do díry a ujistěte se, že je ve stejné hloubce, jako byla na svém původním místě. Horní část kořenového balu by měla být v rovině s povrchem země.
Zasypte díru zeminou smíchanou s organickým kompostem a jemně ji zpevněte kolem základny borůvky.
Po přesazení borůvky důkladně zalijte, nechte vodu vsáknout.
Přidejte vrstvu mulče kolem základny rostliny. To pomůže udržet vlhkost a teplotu půdy a omezí to růst plevele.
Pokud potřebujete vidět, jak přesně vypadá přesazování motýlího keře, tak zde je několik videonávodů, jak provést přesazení na zahradě. Video s přesazením motýlího keře.
V diskuzi PŘESAZOVÁNÍ BUKSUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromíra.
Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Motýlí keř je poměrně odolný a lze jej snadno přesadit. Přesazování motýlího keře se obvykle provádí na jaře nebo na podzim. Jednoduché pravidlo pro přesazování motýlího keře zní: přesazujte když nemá listy. To znamená před novým růstem na jaře nebo poté, co jeho listy na podzim uschnou. Mějte na paměti, že oblast, ve které žijete, obvykle určuje, kdy můžete přesazovat. Například jaro je vhodnějším obdobím pro přesazování motýlího keře v chladnějších oblastech, zatímco v teplejších jižních oblastech se přesazování motýlího keře nejlépe provádí na podzim. Motýlí keře jsou skvostem na zahradě. Jakmile se rostlina motýlího keře ujme, do značné míry se o sebe už postará sama, kromě občasného zalévání a prořezávání. Keř vytváří výjimečný doplněk v zahradě a přitahuje také různé motýly, což je také dobré pro opylování ostatních rostlin.
V diskuzi KDY PŘESADIT MOTÝLÍ KEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr K..
Já Vám nevím, ale náš motýlí keř, který pěstujeme již devatenáctým rokem by se těžko dal přesadit. Keř má více než 4 metry na výšku, jak velký má kořenový systém si netroufám odhadovat. To tak možná někdo kdo to pěstuje v kyblíku na balkoně a keř má do 150 cm...
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Přesazení motýlího keře vyžaduje určitou přípravu nového místa. Motýlí keř preferuje vlhkou, dobře odvodněnou půdu na částečném až plném slunci. Pro dosažení nejlepších výsledků vyhnojte půdu před výsadbou kompostem. Po přesazení již keř nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
V diskuzi BUXUS ZIMOSTRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rosta.
Vážení poradte, už dvakrát jsem sedil buxus do nádob 0,90cm po 5.kusech a vždy mi uschnul.Vadí jim slunko nebo malo vláhy ,nebo jsou zasazeny jen v rašelině a při zálivce rychle voda odteče a trpi suchem. další dotaz nasadil jsem si na zahradu větvičky buxusu a v tomto parném létě se mi zdá žejich spálilo slunce ,jsou ještě zelená musím je odstranit nebo je necht ještě jestli se spamatují
Děkuji za odpověd Rosta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Matěj.
Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.
Opatrně vyjměte rostlinu z květináče, uvolněte stlačené kořeny a odumřelé části odřežte ostrým nožem. Nejde-li vám rostlina z květináče vysunout, zkuste ji namočit do vody, nechte okapat a pak opatrně během otáčení květináče rostlinu vyjměte. Nepoužívejte násilí, poškodili byste kořeny a rostlina by mohla následně odumřít.
Připravte si novou nádobu. Jak již bylo napsáno, použijte květináč o jednu velikost větší, nepoužívejte zbytečně velký květináč, abyste nezpomalili růst rostliny.
Přímo do květináče nasypte nový připravený substrát. Určitě jste již někdy slyšeli, že byste měli na dno přidat nejprve kamínky nebo jiný drenážní materiál, ve skutečnosti pak ale takový drenážní materiál zmenšuje prostor pro kořeny a snižuje schopnost větrání kořenů.
Postavte rostlinu do středu připraveného květináče a zasypte substrátem. Zasaďte ji stejně hluboko, jako byla v předchozím květináči. Dosypte substrátem a půdu přiměřeně upěchujte. Když zemina klesne, dosypte jí tolik, aby byla centimetr pod horním okrajem květináče.
Přesazenou rostlinu důkladně zalijte vodou. Klidně na začátek můžete více než obvykle, přebytečná voda odteče drenážním otvorem.
Pokud je vaše rostlina příliš veliká a nemáte možnost přesadit ji do ještě většího květináče, jedinou
možností, jak u rostliny vyměnit půdu, je, že opatrně vyberete asi pět až sedm centimetrů zeminy a nahradíte ji novou.
V diskuzi KDY PŘESAZOVAT MALINOVNÍK? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír.
Dobrý den,
v loni jsem zasadil malinovníky, které již v témže roce měly plody. Jerlikož jsem si vybral špatné místo pro pěstování, můžu nyní v únoru malinovník přesadit?
Děkuji předem za radu.
Jaromír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarka.
Ano, presadiť můžete už teď. Rostlina spí, takže žádný problém.
Tato oblíbená okrasná dřevina je mrazuvzdorná a snáší i drsné klimatické podmínky. Jen zimostráz pěstovaný v nádobě musíte zabezpečit tak, aby mu nepromrzl kořenový bal, to znamená přesadit do záhonu, nebo celý umístit na místo, kde v zimě nebude mrznout, třeba na verandu či do zimní zahrady.
V diskuzi BUKSUS A HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Svobodová.
Housenky jsem objevila i ve Slapech. Postřik Lepinoxem plus zafungoval dobře. Nyní řeším, jestli mám keř prostrihat či jej nechat zotavit se bez sestřihu. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mácha.
Výtečně funguje Bacilus thuringiensis čili Lepinox. První generace je najaře. postřik je potřeba udělat proudem. aby se bakterie dostaly i dovnitř keře. Druhá generace je v srpnu až v září, stříkáme raději dřív, aby se bakterie na mrtvých housenkách namnožily a zasáhly i později vylíhlé housenky.
Výr velký (Bubo bubo) je velký noční a samotářský pták. Délka těla se pohybuje mezi 60–70 cm. Váží 1 800–3 000 g, v dospělosti ojediněle až 4 kg. Rozpětí jeho křídel dosahuje 180 cm. Má ohnivě oranžové oči. Zbarvení obou pohlaví je velmi rozmanité. Pohybuje se od rezavožluté až po rezavohnědou. Výrazná jsou též pera na hlavě, která tvoří ouška. Zde si můžete prohlédnout výra velkého.
Výskyt
V přírodě můžeme výra velkého vidět po celé České republice posedávat na skalách, ale do lesa zalétá málokdy. Výr velký je v Česku chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., vyhláškou č. 395/1992 a dalšími. Patří do červeného seznamu ohrožených ptáků.
Rozmnožování
Výři jsou věrni léta jednomu místu, kde si vybudovali hnízdo. Tímto místem je většinou kotlinka vyhloubená v zemi nebo ve skále. Ve výjimečných případech je to dutina stromu. Hnízdo si vystýlají listím a rostlinami, které mají poblíž. Hnízdí jednou do roka. Samice snáší 2–3 vejce, ojediněle více. Samička sedí na vejcích zhruba 5 týdnů a samec ji krmí. Vylíhlá mláďata jsou krmena na hnízdě zhruba 5–6 týdnů, poté začínají pomalu létat.
Potrava
Je to dravec, takže není žádným překvapením, že se živí zejména malými obratlovci, jako jsou hraboši a jim podobní. Nepohrdne ani ptáky nebo rybou. Při lovu používá především sluch, loví ráno při východu slunce a večer při západu.