MŮŽOU SE KONZUMOVAT RAJČATA NAPADENÁ MOLICÍ SKLENÍKOVOU
Choroby okurek ve skleníku
Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...
Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.
Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.
Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.
Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.
Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO
Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.
Ochrana před molicískleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná. Přesto, kdybyste chtěli použít chemickou ochranu, tak vo
Ve svém příspěvku RZIVOST OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Voštová.
Dobrý den, konečně jsem zjistila chorobu ostružiny. Sklízí přítel a stěžoval si že se na něj při sběru práší. Zjistila jsem že jde o rzivost ale je už nejspíš napadená celá rostlina a i o 4 metry dále druhá. Prosím jak postupovat a choroby se zbavit a lze to ještě napravit? Děkuji za případné rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majda.
Na rez ostružinovou jsem našla toto:
Rez ostružinová (Kuehneola uredinis, syn. Kuehneola albida) napadá ostružiny i maliník. Na jaře se na letorostech objevují fialovočervené zduřeniny. Rez ostružinová přezimuje v infikovaných výhonech, šíří se za deštivého počasí. Mechanicky můžete silné napadení omezit včasným odstraněním všech napadených výhonů, nejlépe již při rašení. Potíže často způsobuje blízkost dalšího ohniska rzi. Ideální v takovém případě je, aby ošetření porostů věnovali zvýšenou pozornost i sousedé.
Preventivní postřiky ohrožených ostružiníků se aplikují krátce po vyrašení rostlin (aspoň 2x v desetidenních intervalech). V seznamu registrovaných přípravků zatím nejsou proti rzi ostružinové uvedené žádné přípravky. Zahraniční odborná literatura doporučuje přípravky na bázi bitertanolu (Baycor 25) a mancozebu (Dithane DG NeoTec).
Omáčka z čerstvých rajčat je nejklasičtější z italských omáček, čerstvá rajčata oloupaná, nakrájená na kousky a orestovaná na pánvi s olejem, česnekem a bazalkou. Typický letní recept, kdy jsou rajčata v plné sezóně bohatá na chuť a málo vodnatá. Omáčka, která je rychlá na přípravu, za méně než 15 minut bude hotová!
Příprava čerstvé rajčatové omáčky je velmi snadná, ale je důležité znát pár malých triků, aby byla omáčka lahodná! Začněme s výběrem vhodných rajčat. Vždy vybírejte zralá rajčata s malým množstvím vody a semen. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. Pokud se rozhodnete použít cherry rajčata, doporučuji Datterino. Jakmile rajčata vyberete, omyjte je a blanšírujte ve vroucí vodě, abyste odstranili slupku (v případě rajčat Datterino to není nutné!). Rajčata nakrájejte a odstraňte přebytečnou vodu a semínka.
Pokud jde o vaření rajčatové omáčky, teplota je velmi důležitá. Aby se z rajčat stala lahodná omáčka, olej musí být horký; pouze tímto způsobem zkaramelizují rajčatové cukry a vaše omáčka bude hustá a krémová. Postupujte podle receptu krok za krokem pomocí těchto několika jednoduchých tipů a během pár minut připravíte lahodnou omáčku z čerstvých rajčat!
Ingredience
Na 2 sklenice po 250 g:
1 kg rajčat;
olivový olej;
2 stroužky česneku;
chilli;
čerstvá bazalka;
sůl a pepř.
Postup
Pro přípravu dobré omáčky z čerstvých rajčat doporučuji zvolit zralá rajčata s nízkým obsahem vody a semínek. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. V případě cherry rajčat zvolte Datterino.
Rajčata omyjte, na konci udělejte příčný řez a blanšírujte je 1 až 2 minuty. Scedíme je, namočíme do studené vody a oloupeme. Pokud použijete rajčata Datterino, stačí je rozpůlit a použít i se slupkou.
Rajčata překrojte napůl a odstraňte přebytečnou vodu a semínka. Dužinu nakrájejte na malé kousky, pokud dáváte přednost homogennější omáčce, dužinu rozmixujte.
Na pánev se širokým dnem nalijte olivový olej. Přidejte česnek a nechte na mírném ohni smažit. Česnek musí uvolnit svou chuť do oleje, aniž by se připálil! Jinak vám to celé zhořkne a můžete to vyhodit.
Zvyšte teplotu a rychle přidejte rajčatovou dužinu. Buďte opatrní, protože to bude prskat! Proto to ihned zakryjte pokličkou. Když jsou kousky rajčat prohřáté na vysokou teplotu, přidejte sůl a čerstvou nasekanou bazalku. Tajemství dobré rajčatové omáčky je plný plamen, který umožňuje rajčatovým cukrům zkaramelizovat a udělat omáčku hustší a krémovější.
V naší poradně s názvem LEPIVÁ ANTURIE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, mám po mamince asi již deset let starou anturii, která překrásně kvete každý rok, ale mám problém ji někam postavit, protože má strašně lepkavé listy a kape z nich něco jako cukerný roztok a strašně lepí. Všude kde ji postavím tak je to olepené. Potřebuji poradit jestli jí mohu dát ven. Vašíčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lepivý sliz rostlina vylučuje, když je napadena nějakým sajícím škůdcem. V tomto případě může jít o smutnice nebo puklice. Co s tím? Kupte přípravek Mospilan 20 SP a rostlinu s ním postříkejte. Do rostliny se dostane jed, který si nasaje nechtěný škůdce a zahyne. Jed zůstane v rostlině dva měsíce, takže je potřeba po této době zopakovat, pokud bude rostlina venku. Anturie potřebuje světlé místo ve stínu chráněné před větrem a teplotu nad 15°C.
Druhy opory musíte volit podle toho, kde chcete vinnou révu pěstovat, zda ji chcete nechat pnout po pergole, domu, nebo růst u kamenné zdi, či ve volném prostoru. Jestliže se chystáte vysazovat skleníkovou odrůdu, vybírejte ve skleníku místo v rohu, aby rostlina nebránila dalšímu pěstování jiných plodin. Dále je vhodné připravit jednoduchou konstrukci na podporu bujně rostoucích šlahounů tak, aby réva rostla u stropu a nebránila volnému pohybu po skleníku. Pokud se rozhodnete vysazovat sazenici ven, vybírejte nejlépe kryté místo, kde vytvoříte opěrnou konstrukci, nebo můžete nechat vinnou révu růst a plazit se po pergole. Při pěstování u zdi formou takzvané palmety, kdy se réva rozrůstá podél zdi do šířky, dodržte vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi čtyři až pět metrů. Rostlinu zasaďte ke zděné stěně a oporu zakotvěte do ní. Pokud chcete mít úrodu hroznů, nenechávejte révu příliš rozrůst; a pozor, nesázejte révu poblíž studny, táhne se za vodou a její kořeny by vám mohly prorůst i pod nejnižší skruží do studny.
Pro pergoly a loubí, po nichž se sazenice mají pnout do výšky i šířky, bude vzdálenost záviset na tom, zda je povedete více do výšky nebo do šířky. V případě, že chcete révu pěstovat na volném prostranství, například na jižním svahu pozemku, musíte pro ni vytvořit opory. Vzdálenost mezi sazenicemi pak bývá jeden metr. Protože musíte v prvních letech vypěstovat rovný kmínek, použijte opěrný kůl, který může být z nejrůznějších materiálů: dřeva, kovu nebo plastu. Podle způsobu vedení révy (nízké, střední, vysoké) se pak pro rostliny vytvářejí podpůrné konstrukce, po kterých se od třetího roku začnou pnout. Jsou to různé typy pergol či drátěnek. Mezi nosné sloupky a případně trámky se pak napíná nosný a vodicí drát. Různé způsoby vedení a opor najdete podrobně popsané například na těchto stránkách: způsoby vedení a opor.
Zkušení pěstitelé například postupují takto: Na dvě až tři rostlinky vinné révy postačí dvě staré železné trubky (3/4" nebo 1") z vyřazeného ústředního topení, nebo železné pozinkované trubky ze starého vodovodu, a to v délce 1,8 až 2 metry. Tyto trubky se zatlučou 3 až 4 metry od sebe cca půl metru do země, aby je nevyvrátil ani vítr. Mezi tyto trubky se pak vodorovně natáhnou vodicí dráty – několik řad vzdálených od sebe asi 40 cm. Někteří používají drát z PVC a letorosty vážou provázkem, jiní betonářské pletivo koupené ve stavebninách a mezi trubky natáhnou velmi pevný drát, který přichytí objímkami, aby po trubce nesklouzl. Nedoporučují dřevěnou konstrukci, protože mnoho let nevydrží.
Ve vinařských prodejnách lze zakoupit na vyvazování letorostů speciální drátky, sloupky například nakoupíte zde: potřeby na vyvazování.
Svůj původ má galgán ozdobný v Číně. Ve své domovině roste na vlhkých stanovištích, na březích vodních toků, sekundárně v okolí lidských sídel a na rumištích. Vykvétá od května do července. V klimatických podmínkách střední Evropy je možné tento druh pěstovat jen jako skleníkovou a pokojovou rostlinu.
V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mnoho plísní může způsobit, znehodnocení listů oleandru vznikem žlutých, hnědých nebo černých skvrn. Nemoc se může rozšířit, což způsobí, že se malé skvrny sloučí do velkých skvrn nebo způsobí, že listy začnou z rostliny padat. Toto onemocnění listů obecně neohrožuje jinak zdravé oleandry. Vzhledem k tomu, že spóry cestují ve vodních kapičkách, zkuste zalévat rostlinu jen na substrát, aby listy zůstaly suché. Sesbírejte a zlikvidujte spadané listí a jiné zbytky rostlin, které mohou obsahovat spóry. Prořezání keře vedoucí ke zlepšení cirkulace vzduchu může pomoci omezit šíření spór. Nůžky před každým použitím dezinfikujte ponořením do lihu 80% na 30 vteřin. Oleandr by se měl zotavit sám.
Molice Forsterova je rostlina, která se nazývá též moud Forsterův či kadidlový keř. Svůj název si vysloužila tím, že má schopnost odpuzovat moly a komáry, a to svou vůní. Molice má srdčité zelené listy s bílými vroubkovanými okraji. Květy této rostliny jsou nenápadné a mají bílou či nafialovělou barvu.
Tato rostlina dorůstá do výšky kolem 20 cm, ale její výhony mohou dosahovat až 2 m, proto se hodí do závěsných systémů (truhlíků nebo květináčů). Vzhledem k tomu, že se molice dobře a rychle rozrůstá, stačí do truhlíku dlouhého 50 cm zasadit 2 rostliny. Použijte dobře propustný substrát bohatý na živiny.
Zálivka a hnojení
Zeminu se snažte udržovat stále vlhkou a každé dva týdny ji přihnojujte.
Přezimování
Rostlina je schopna za určitých podmínek přezimovat. Připravíte ji tak, že zkrátíte dlouhé výhonky na 30 cm, odstraníte všechny suché listy a umístíte ji i s truhlíkem do místnosti s dostatečným množstvím světla a stálou teplotou kolem 10 °C. Rostlinu během zimy zalévejte malým množstvím zálivky jedenkrát za 2 až 3 týdny.
Na jaře rostlinu přesaďte do nového substrátu.
Množení
Molice Forsterova je rostlina, jež se velice dobře množí, a sice řízkováním na přelomu března a dubna. Pokud chcete, aby byly nové rostliny košaté, musíte mladé výhonky zaštipovat. Rovněž je dobré zvýšit pokojovou teplotu na 18 °C.
Jako nejčastější choroby a škůdce muškátů můžeme jmenovat: kadeřavost listů, bakteriální skvrnitost, muškátovou rez, botrytidu pelargonií, praskání a kroucení květního stonku, molici muškátovou, mšici muškátovou a ploštici.
V naší poradně s názvem RAJČATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lipská.
prosím,jdou z loňských usušených jadérek rajčat vypěstovat ta samá kvalitní odrůda rajčat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud byla rajčata, z kterých jsou semínka, vypěstována přirozeným způsobem na denním světle a plody dozrály na rostlině, tak po jejich zasetí vzejdou velmi podobné rostliny a některé z nich budou mít stejné plody. Při pěstování rajčat z vlastních semen je potřeba vypěstovat více rostlin, protože jen některé budou mít možnost plodit pěkná rajčata.
Puklice sají rostlinám šťávu a tím je oslabují tak dlouho, až napadená květina uhyne. Tento drobný hmyz se usídluje na spodní straně listů, v jejich záhybech nebo v okolí čerstvých pupenů a vytváří si voskovitou schránku, která ho ochraňuje před většinou přirozených nepřátel i chemických postřiků, které na ně pěstitelé aplikují.
Pokud jste na pokojových rostlinách objevili puklice, bude vaším prvním krokem izolace postižených rostlin od zdravých. Vyplatí se zvážit, zda se napadené květiny nezbavit nadobro ve prospěch ostatních rostlin; puklice se velmi rychle šíří. Pokud se rozhodnete rostlinu zachránit, přestěhujte ji do oddělené místnosti. Poté začněte s léčbou. Nejprve mechanicky – pomocí nehtu nebo nože – odstraňte všechny puchýřky. Postupujte opatrně, abyste už tak oslabenou rostlinu dále nepoškozovali. Další fází je pak likvidace všech vajíček a zárodků. Tu proveďte pomocí mýdlové vody nebo lihového roztoku – naneste je ideálně v poměru 1 : 1 na napadenou rostlinu pomocí vatičky nebo štětce. Použít můžete i některý ze speciálních přípravků. Viditelné puklice se dají mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikujte postřik. Předtím si však vždy pozorně pročtěte návod na použití, abyste zejména v obývaných prostorech nepodcenili doporučená opatření!
Při odstraňování puklice musíte být trpěliví. Parazité se schovávají v nepřístupných místech i v zemině, první očistná kúra tak zdaleka neznamená, že máte vyhráno. Celý proces musíte několikrát opakovat a rostlinu ponechat v karanténě minimálně dva až tři měsíce.
Nejlepší prevencí proti puklicím je obezřetnost. Pokud si pořizujete novou rostlinu nebo ji dostanete jako dárek od známých, vždy byste měli pečlivě zkontrolovat, jestli není napadená některým z agresivních škůdců. Můžete tak předejít rozšíření parazitů na ostatní květiny v domácnosti, případně jejich úhynu.
V bytě můžete puklice odstraňovat mechanicky nebo některým hygienicky šetrným biopreparátem. Pokud je nutné ošetření účinnějšími insekticidy (Mospilan 20 SP), rostliny ošetříte mimo obývané prostory. Tyto látky většinou škodí lidskému zdraví!
Likvidace puklic je kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních chemických přípravků. Poměrně dobře lze přípravky zasáhnout pouze první pohyblivé stadium.
Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce. Proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (Biool, Frutapon). Ošetření je zpravidla nutné po 7 až 10 dnech 1x až 3x zopakovat při pokojové teplotě.
V naší poradně s názvem ZA JAK DLOUHO LZE KONZUMOVAT ZELENINU HNOJENOU KRISTALONEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Za jak dlouho lze konzumovat zeleninu a jahody hnojené kristalonem plody a květ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když postupujete podle návodu na Kristalonu, tak můžete spotřebovávat průběžně jak to roste. Kristalonem se hnojí pravidelně po celou produkční dobu až do poloviny srpna. V Kristalonu nejsou žádné jedy, aby byla nutná ochranná lhůta.
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata, kdo neví jak, stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce a bez zbytečných ztát. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte a můžete podávat.
Penne arrabiata se slaninou
Ingredience:
200 g těstovin penne v suchém stavu
150 g slaniny
8 rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
1 chilli paprička
olivový olej
bazalka
sůl
strouhaný parmazán
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata – stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce. Poté nakrájejte cibuli a slaninu na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Penne arrabiata z konzervovaných rajčat
Ingredience:
200 g těstovin penne v suchém stavu
2 plechovky konzervovaných rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
1 chilli paprička
olivový olej
petrželka
sůl
strouhaný parmazán
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem a prolisovaným česnekem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte konzervovaná rajčata, chilli papričku a nechte chvíli dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte sůl, uvařené těstoviny a nasekanou petrželku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Rajčata se jednoduše umyjí, nakrájí na kolečka a dají na síta. Pozor na kov, když přijdou do styku s kovem, černají. Pokud máte dřevěné rámečky s kovem, potáhněte je záclonou, zasponkujte sponkovačkou na střešní fólii nebo připínáčky a rajčata na takto připravené rámečky posázejte a dejte nad kamna. Jestli kamna nemáte, sušte je v troubě, ale jen maximálně na 60 °C.
1. postup:
Není třeba rajčata ani předvářet, ani dávat na chvíli do páry, prostě a jednoduše je nakrájejte a dejte je sušit. Druhý den je otočte, každé rajče pěkně zvlášť, většinou se sesypou dvě až tři síta dohromady. Na sušení je vhodnější vybírat pěkně dužnatá, spíše zralejší rajčata, za kterých nekape šťáva. Nesolte je, nedělejte s nimi prostě vůbec nic, jen je usušte zcela do sucha. Neuskladňujte je nikdy po noci, kdy nejsou rozhořená kamna, ale až když jsou zase úplně suchá, nenavlhlá. A pak, když jsou opravdu suchá tak, že se neohnou, je dejte na suché místo do bavlněného sáčku.
2. postup:
Rajčata nakrájejte na půlky a vydlabejte lžičkou vnitřek, obraťte je naruby a přitom natrhněte na 1/4. Zelený "kominíček" zůstane a drží čtvrtky pohromadě. Vypadá to jako motýl. Osolte a položte na plech nebo karton. Dejte na hodinu nebo dvě na sluníčko zavadnout. Potom navěšte na rošt v troubě (horkovzdušné) a pečte 2 hodiny na 50 °C, poté hodinu na 100 °C. Přitom nechte otevřená dvířka (škvíru 5-10 cm). Pokud nejsou po této době rajčata hotová, vypněte troubu, zavřete ji a nechte do rána. Doba sušení závisí na tloušťce stěny rajčete.
3. postup:
Použijte oválná rajčata s minimem vody, nakrájejte je na kolečka, osolte hrubozrnnou solí a sušte v troubě přímo na roštu 6 až 9 hodin, prvních 15 minut na 180 stupňů a zbytek doby cca na 70-80 stupňů. Potom nechte vychladnout, napěchujte do sklenice s bazalkou, česnekem, rozmarýnem (dle chuti) a zalijte horkým olivovým olejem, ale nemusíte. Výborné jsou i pečené nebo grilované papriky naložené do olivového oleje s bylinkami.
Ve svém příspěvku RAJČATA - BÍLÉ SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Komule.
dle mého názoru se jedná o vysazení neotužených rajčat a jejich následné poškození sluncem, event. větrem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Také mám bílé skvrny na rajčatech.Letos jsem se bála je dát ven,aby nepomrzli vzhledem k výkyvům počasí.Takže se přikláním k názoru,že nejsou otužované,což je pravda.Listy jsou světle zelené. Jak rajčata rostou,vršky už mají hezky zelené,tmavší než ty spodní skvrnité. Postupně ty skvrnité olamuji,snad se to vzpamatuje a budou zdravé.
Rajčata se dostala do Evropy v 16. století. Jejich semena byla přivezena do Španělska kolem roku 1525 nebo o něco později, když Hernando Cortez dobyl říši Aztéků a podrobil si území pozdějšího Mexika. Historie pěstování rajčat je na evropském kontinentu relativně krátká, rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Samotná rostlina rajčete (Lycopersicon esculentum) je jednoletá a velmi silně plodící, pokud ji nezaštipujeme, hravě překoná výšku 2 metry. Potřebuje velmi světlé a teplé stanoviště, dostatek místa kolem sebe a pravidelnou zálivku i přihnojení. Díky svému snadnému pěstování ze semen si rajče našlo širokou skupinu pěstitelů z řad zahrádkářů či majitelů zahrad, oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách – jako balkónová rajčata. Díky své relativní nenáročnosti na pěstování jsou rajčata velmi oblíbeným druhem zeleniny a patří určitě do každé zahrady, zahrádky, nebo do květináče či truhlíku na balkón nebo terasu.
Pokus o pěstování „biorajčat“ bohužel nedopadl dobře. Pěstování rajčat bez jakékoli formy chemického postřiku se bohužel ukázalo jako ne zrovna ideální řešení, a ještě předtím než majitel zahrádky stihl sklidit úrodu, sklidila jej obvykle za něj plíseň.
Známe salátová rajčata i taková, co mají hodně šťávy a málo dužiny a naopak – hodně dužiny a málo šťávy. Známá jsou žlutá i červená rajčata nejrůznějších odstínů a také tvarů. V poslední době byly vyšlechtěny odrůdy ve tvaru krychle, aby se daly snáze balit a zasílat.
Ve svém příspěvku CHOROBY VYSAZENÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dědík.
Na listech vysazeních rajčat sz od sponích listů objevila na nich bílá vrstva a šíří se nahoru na listech.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dobešová Vlasta.
Mám na zahradě rajčata, která mají červené plody, ale špatně se trhají a jsou uvnitř bílé. Není to odrůdou, protože se jedná o jednotlivé rostliny z druhu. Mám několik druhů a je to napříč u všech.
Sušení rajčat u nás není zcela běžné, ale s rozmachem domácích sušiček se postupně i u nás tento způsob stává oblíbeným druhem konzervace zralých plodů.
Pokud chcete vlastní vypěstovaná rajčata konzervovat sušením, nakrájejte je na čtvrtiny až osminy, záleží na velikosti samotných rajčat. V případě, že máte k dispozici sušičku, naklaďte kousky na síta, ideální je podložit rajčata pečicím papírem, protože obsahují velké množství vody. Pro usušení vybírejte zralé (možno i lehce přezrálé) plody. To, že jsou podle omaku vodnaté, vůbec nevadí, lehce přezrálá rajčata, která jsou na běžnou kombinaci již nevhodná z estetického důvodu, se na usušení výborně hodí.
Sušená rajčata pak nejlépe pokapejte olivovým olejem, zasypte rozdrcenou bazalkou, případně petrželí a osušte je. Osušená rajčata zabalte do sáčků, můžete použít i uzavíratelné nádoby. Ideální je sušená rajčata následně zamrazit, zůstane jim tak jejich krásná barva a zcela jistě se tím zabrání vzniku možné plísně.
Sušená rajčata najdou své uplatnění při přípravě italské kuchyně, především na pizzu nebo zeleninové saláty.
Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) se projevuje výskytem hnědých či šedých ploch nebo skvrn na listech, na povrchu spodních listů se objevuje bílý plísňový povlak, po kterém následuje černání stonků. Napadené plody poté zhnědnou, scvrknou se a shnijí. Rozvoj choroby usnadňuje hustá výsadba. Plíseň bramborová se velmi ráda šíří za vlhkého počasí a za nízkých nebo kolísavých teplot. Pokud není včas zastavena, může způsobit uhynutí celé rostliny.
Ochranou je napadené listy a plody stříhat a zničit hned, jak se objeví první příznaky (napadené rostliny patří na oheň, ne do kompostu!!!). Již v průběhu měsíce června, zvláště je-li vlhký, používejte preventivní postřik přípravkem Ortiva (přípravek je širokospektrální a působí i proti ostatním chorobám rajčat). Jednou za 2 až 3 týdny použijte Champion 50 WP nebo jiný měďnatý fungicid. Pěstujete-li rajčata ve skleníku, kontrolujte, zda je dobře větraný, zvláště pak za teplých letních nocí.
Jak vypadají rajčatanapadená plísní bramborovou, se můžete podívat tady: plíseň rajčat foto.
Ingredience: 2 cibule, 4 větší letní zelené papriky, 1–2 lžíce rajčatového protlaku (lze vynechat), 4 velká rajčata, 4 vejce, 1/2 lžičky soli, dle chuti klobása
Pravidla: Lečo vznikne, když v horkém tuku opečete pokrájenou zeleninu ve správném pořadí. Tedy nejprve dáte cibuli, až změkne, přidáte papriku, ta až trochu změkne, přidáte rajčata, která pustí tekutinu a všechno spojí dohromady. Pak už jen stačí vmíchat vejce. Když všechnu zeleninu naházíte do kastrůlku najednou, výsledek bude mdlý. Vejce vyklepněte do hrnečku a důkladně rozkloktejte vidličkou se špetkou soli. Hotová udušená zelenina ještě bublá, takže je horká dost a můžete pod ní klidně vypnout plotýnku. Vlijte vajíčka a hned začněte míchat. Nepřestávejte, dokud se nedostanete k žádoucí hustotě, bude to trvat asi minutu nebo dvě. Správě udělaná vajíčka jsou hustá asi jako pudink a není v nich ani známka po hrudkovatění a sražení. Jestliže vám nestačí zbytkové teplo kastrůlku a směs je stále i po dvou minutách příliš řídká, klidně zapněte plotýnku na poloviční výkon a dál pár minut míchejte, dokud nedosáhnete požadované hustoty. Čím pomaleji a šetrněji se ke krémovitosti dostanete, tím lépe, příště už to třeba zvládnete i při více rozehřáté plotýnce, protože poznáte, kdy je nejvyšší čas přestat a lečo odstavit. Bohatší chuti leča též pomůže postupné solení jednotlivých surovin tak, jak jdou za sebou do hrnce. Je to lepší, než když celé lečo osolíte a dochutíte až najednou nakonec.
Mnoho lidí přidává do leča klobásu nebo jinou uzeninu. Jelikož zelenina, vejce a bramborová příloha už znamenají samy o sobě kompletní a vyvážené jídlo, klobása rozhodně nutná není. Pokud si však bez ní nedovedete lečo představit, nejprve ji nakrájejte a opečte zvlášť v pánvi. Teprve na samém konci dušení ji přimíchejte do leča, tak zůstane plná chuti, nevydusí se a ani nestačí zvrátit chuť leča na svou stranu.
Postup: Cibuli oloupejte a nahrubo nakrájejte, větší kousky v leču nevadí. Škrabkou oloupejte slupku z paprik, co nejlépe to půjde. Potom papriky odjádřete, zbavte je semínek a nakrájejte na nudličky velké asi 3 x 1 cm. Rajčatům vyřízněte konec, kde vrůstala stopka, a na protilehlém konci nařízněte ostrým nožíkem slupku do kříže. Vložte je do misky a zalijte vroucí vodou tak, aby rajčata byla zcela ponořená. Vyčkejte půl minuty až minutu, vodu slijte, rajčata zchlaďte ve studené vodě a pak slupku lehce stáhnete. Oloupaná rajčata rozkrájejte na osminky a ty pak ještě každou překrojte na 3–4 kousky. Ve větší pánvi nebo v kastrolu rozehřejte olej, přidejte cibuli, jemně ji osolte a na středně silném plameni necht
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Rajčata v oleji připravíte tak, že do jedné zavařovací sklenice pěstí napěchujete rajčata, přidáte pár snítek oblíbených bylinek (bazalka, tymián) a olivový olej, kterým se rajčata zalijí. Po třech nedělích už lze použít, lépe však vydržet o něco déle. Olej ze snědených rajčat se samozřejmě nevylije, ale je možné jej použít například do salátů.
Pokud zůstane v rajčatech voda, mají i v oleji bohužel tendenci zkvasit, pro začátečníka se doporučuje přidat jako další konzervant na skleničku lžičku soli, která trochu pomůže (ale není samozáchranná). Pokud si nejste jistí, jestli jsou rajčata dokonale suchá, pak určitě sušte dál. Rajčata musí být kožnatá, v sušičce jsou pak prakticky "dokřupava".
Je dobré nepoužívat pouze olivový olej, ale olivový napůl s rostlinným. Olivový olej totiž v ledničce "tuhne" a tvoří se zákal.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rajčata obsahují především vodu (92 %), ale kromě toho skoro všechny vitamíny: A, C, D, F, K a celý soubor skupiny B. Dále spoustu minerálních látek: vápník, draslík, železo, měď, fosfor, kobalt, hořčík, mangan, nikl a podobně. Rovněž v nich najdeme značné množství kyseliny citrónové, jablečné a dalších.
Plody účinkují lehce močopudně, projímavě, antitoxicky. Jsou zásadotvorné. Ve 100 g rajčat je pouze 113 kJ (27 kcal) čili jsou neocenitelné při odtučňovacích kúrách. Doporučují se diabetikům, dále při ledvinových a srdečních chorobách a také při zácpě. Kosmetikové tvrdí, že mají rajčata příznivý vliv na pokožku a omlazují. Zvláště když jich jíme hodně, ale také když rajčatové plátky používáme například jako pleťovou masku na obličej a výstřih. Rajčata podporují krvetvorbu, prospívají kůži, vlasům i nehtům. Chrání srdce a posilují imunitu, značné jsou i jejich antibakteriální účinky.
Psychiatři doporučují rajčata nervově nemocným, poněvadž obsahují bróm, který má zklidňující účinky. Rajčata rovněž povzbuzují činnost žlázek v žaludeční sliznici, což je pro většinu osob velmi prospěšné, ale ne zrovna vhodné pro ty, jejichž organismus má přebytek žaludečních šťáv. Podle jedné teorie však špetka cukru přidaná k rajčatům tyto účinky obvykle neutralizuje. Rajčata, zvláště oloupaná, jsou velmi vhodná také pro děti. Rajčatové listy vydají silnou vůni, která odhání hmyz, proto ve venkovských domech leckdy zavěšují ke stropu svazeček těchto listů, aby tak zahnali komáry, mouchy, moly, a dokonce i blechy.
Pozor, nezralé (zelené) plody rajčete mohou způsobit otravu organismu.
Recept je navržen pro zpracování jednoho kilogramu hovězí zadní plece. Výsledný pokrm vystačí na pět porcí s pěti knedlíky a dostatkem výborné omáčky, které se nikdy nepřejíte. V receptu se používají čerstvá rajčata i rajčatový protlak. Kouzlem tohoto receptu je červená paprika a skořice. Ty dodají omáčce jedinečnost, díky které si ji zamilujete. Pro vytvoření tohoto červeného skvostu budete potřebovat několik běžných ingrediencí a tento dokonalý postup.
Nejprve uvařte maso doměkka. Ve velkém kastrólu přiveďte k varu tři litry vody s jednou lžičkou soli. Do vroucí vody ponořte celé maso a zvolna vařte 2,5 hodiny. Mezi tím si nakrájejte rajčata na menší kousky, nadrobno rozkrájejte cibulku, citron rozkrájejte na plátky a do misky si připravte všechno koření. Deset minut před dovařením masa si na oleji zpěňte (1 až 2 minuty) nadrobno nakrájenou cibuli, přidejte pokrájená rajčata a duste 5 minut. Potom přidejte rajský protlak, všechno koření a na plátky rozkrájený citron. Vše zalijte veškerým horkým vývarem z masa a vařte do doby, než se rajčata úplně rozvaří (asi 20 minut). Pak omáčku přeceďte, dochuťte cukrem a osolte. Na másle si z mouky za stálého míchání a na mírném teple uvařte hnědou jíšku (doba vaření mouky v másle je 15 minut), kterou pak vmíchejte horkou do omáčky a pomalu znovu přiveďte k varu. Za stálého míchání uvidíte, jak se vám omáčka krásně zahušťuje a nádherně voní. Omáčku povařte ještě 5 minut, aby vás nepálila žáha z té jíšky. Do hotové omáčky můžete k prohřátí naskládat nakrájené kousky masa, které už trochu vychladlo. Nejlepší příloha jsou houskové knedlíky, ale můžou se použít i těstoviny.
