Zajímáte se o téma MUZU ZASADIT VEDLE CUKETY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Grilovaná zelenina je v našich zeměpisných šířkách naprosto neprávem opomíjena. Majitel grilu v Čechách obvykle chápe zeleninu jako přílohu k masu, více či méně důležitou, a to v syrovém stavu. Správně grilovaná zelenina však může i průměrné jídlo změnit v kulinářský zážitek.
Grilovaná cuketa
Ingredience: 4 mladé cukety, 1 dcl olivového oleje, 2 stroužky česneku, hrst směsi čerstvých posekaných bylinek (například bazalka, roketa, tymián, koriandr, oregano) nebo grilovací koření, sůl, případně lžíce bílého vína
Postup: Mladou pevnou cuketu i se slupkou nakrájejte na středně silná kolečka. Na misce si připravte marinádu – olivový olej smíchaný se solí, utřeným česnekem a čerstvými bylinkami. Pokud nemáte čerstvé bylinky, můžete použít sušené či směs grilovacího koření. Množství oleje, česneku i koření lze samozřejmě upravovat podle chuti. Do marinády lze přidat i kapku bílého vína. Kolečka cukety olejovou marinádou prolijte a nechejte uležet, alespoň hodinu. Na grilu kolečka cukety potírejte marinádou pomocí mašlovačky a několikrát je obraťte, až mají pěknou zlatavou kůrčičku. Uvnitř budou měkké a šťavnaté. Hotové cukety můžete před servírováním ozdobit čerstvými bylinkami.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Dobrý den, potřebuji přesadit Aloe ,ale mám obavy ať ji neublížím. Hlavní rostlina je vychýlena z květináče bokem už ji musím podpírat ať nevyklopí květináč a nevím jestli ji můžu odříznout a jenom po zaschnutí zasaditzasadit.Nerada bych si ji zlikvidovala. Děkuji za rady. jarka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 2 malé cukety, 500 g brambor, 500 g rajčat, 2 cibule, 4 stroužky česneku, 250 ml mléka, 250 ml smetany, 4 vejce, sůl, pepř, hrst petržele a pažitky, 200 g sýru cottage, olej
Postup: Na cuketovou musaku bez masa očistíme cukety a brambory a nakrájíme je na tenké plátky. Na oleji necháme změknout nadrobno nakrájenou cibuli a česnek. Přidáme spařená, oloupaná a nakrájená rajčata. Lehce osolíme a opepříme, necháme podusit ve vlastní šťávě. Rozšleháme mléko, smetanu a vejce. Přidáme cottage sýr. Nadrobno nasekáme bylinky. Vymastíme menší plech, na dno naskládáme brambory a poté cukety (obě vrstvy lehce osolíme). Posypeme bylinkami. Navrstvíme rajčata a směs mléka, smetany, vajec a sýru cottage. Takto střídáme vrstvy, dokud se nedostaneme až na okraj plechu. Poslední vrstvou by měla být smetana. Pečeme v předem vyhřáté troubě na 200 °C, dokud nejsou brambory měkké a vrchní vrstva nezezlátne.
Ingredience: 1 kg skopové kýty, 2 cukety, 2 cibule, 100 g černých oliv, 100 g zelených oliv, 100 g česneku, svazek rozmarýnu, olivový olej, mletý pepř, sůl
Technologický postup: Kýtu očistíme, odblaníme, opepříme, potřeme několika prolisovanými stroužky česneku a poklademe několika větvičkami rozmarýnu. Vložíme ji do mikrotenového sáčku, který uzavřeme, a maso necháme při teplotě asi 15 °C uležet do druhého dne. Pak maso vyjmeme ze sáčku, osolíme ho, položíme do nevymazaného pekáčku, vložíme do trouby vyhřáté na 180 °C a nasucho ho upečeme bez pokličky (asi 50 minut). Mezitím omyjeme cukety, cibule oloupeme a vše nakrájíme na kolečka. Hotové maso vyjmeme z pekáčku, ze kterého odstraníme vypečený tuk, na dno rozložíme na kolečka nakrájené omyté cukety a oloupané cibule, přidáme zbylé celé stroužky česneku a olivy, na ně položíme opečené maso, přidáme zbylé větvičky rozmarýnu, vše zakapeme olivovým olejem, osolíme, přiklopíme a pečeme ještě 40 minut při 170 °C. Na závěr maso odkryjeme a dopečeme ho doměkka. Podáváme s chlebem, olivovým olejem na pokapání a dobrým červeným vínem na zapití.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jak daleko od plotu zasadit túje smaragd. Jaké šířky dorůstají? Sousedy nemáme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Túje smaragd roste sice pomalu, za rok asi 20 cm do výšky, ale i tak může dosáhnout obřích rozměrů 5 metrů na výšku a 1,8 metru na šířku. Pokud uvažujete o výsadbě k plotu, tak nejlepší situace je u plotu z pletiva. Optimální vzdálenost od plotu je 60 až 80 cm.
Neopadavý, dvoudomý, pomalu rostoucí, až 10 m vysoký keř nebo strom rozmanitého tvaru (kuželovitý, sloupcovitý, rozložitý, často s více kmeny). Borka šedá až hnědočervená, podélně brázditá, tenká, snadno se odlupující. Jehlice v 3četných přeslenech, 1 až 1,5 cm dlouhé, na povrchu žlábkovité, s bělavým proužkem, opadávají ve věku 3 až 4 roky. Samčí květy 4 až 5 mm velké, vejcovité, žluté, samičí cca 2 mm velké, zelené. Plody (jalovčinky) kulovité, velké 6 až 10 mm v průměru, zprvu zelené, později modré až černé a ojíněné, dozrávají po 2 letech, 3. rokem opadávají. Keř kvete v dubnu až květnu.
Jalovec obecný vyskytuje se na pastvinách, skaliscích, okrajích a světlinách borových, dubových nebo březových lesů, na vřesovišti, rašeliništi. Vyhovuje mu stanoviště slunné, roste na půdách suchých nebo střídavě vlhkých, písčitých, často málo výživných, obvykle nevápnitých.
V léčitelství se sbírají plody čili jalovčinky, a to v době plné zralosti, tedy na podzim 2. roku, když jsou zbarveny do modra. Suší se v tenkých vrstvách na suchém a vzdušném místě. Vedle plodů se v době od podzimu do zimy sbírá i dřevo, jehož účinek je však slabší než u plodů. Droga obsahuje asi 0,5 až 2 % silice (například pinen, terpinolen, kamfen, kafr, borneol, geraniol, sabinen a další), asi 30 % sacharidů (glukóza, fruktóza), asi 9 % pryskyřice, katechinové třísloviny, flavonoidy, hořčinu juniperin, leukoanthokyaniny, vitamín C, organické kyseliny, soli vápníku a draslíku, kaučuk, terpinol, prchavý olej a jiné.
Jalovec působí výrazně diureticky a zároveň antisepticky, takže bývá využíván při zánětlivých chorobách močových cest nebo při zadržení tekutin v těle (jalovcová silice zrychluje zpracování tekutin v ledvinách). Vedle toho při vnitřním použití zlepšuje trávení, povzbuzuje chuť k jídlu, působí proti nadýmání a pomáhá při revmatismu. Vnitřní užití jalovce je však poněkud problematické, neboť vedle příznivých účinků zároveň poněkud dráždí ledviny. Zevně se užívá na bolestivé klouby či při bolestech páteře (zvyšuje prokrvení pokožky a působí hojivě).
Vnitřně se podává buď ve formě nálevu z drcených jalovčinek (1 čajová lžička jalovčinek na šálek vody se přivede k varu a nechá se 10 až 20 minut luhovat, podává se 2x denně, nejdéle však po dobu 6 týdnů), nebo se podávají přímo syrové plody (při revmatismu se užívá první den 3x denně 1 jalovčinka, druhý den 3x denně 2 jalovčinky a tak dále až 21. den 3x denně 21 jalovčinek a pak se jde zpět tak, že se naopak každý den jedna jalovčinka ubírá, při poruchách trávení se vrací zpět 15. den, te
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Nejčastěji se hortenzie objevují na různých dvorcích a terasách jako významný doplněk a dekorace. Do této skupiny ale patří i běžné rostliny pěstované v květináčích nebo kontejnerované rostliny čerstvě přinesené z obchodu. Mnozí zahrádkáři využívají různé podzimní výprodeje k výhodnému nákupu. Často to ale bývá tak, že v pozdním podzimu už nedojde k výsadbě těchto rostlin do volné půdy – jejich noví majitelé čekají na teplejší jaro, kdy práce venku bude radostnější. Aby rostliny v nádobách přečkaly zimu co nejlépe, můžete využít hned několik metod. Nejpracnější, ale také nejúčinnější je založení rostlin do volné půdy, například do volných zeleninových záhonů. Ideální je všechny takto zimované rostliny vyjmout z nádob a „zasadit“ je do společné jámy v půdě těsně jednu vedle druhé. Je to velmi bezpečná metoda, protože rostliny nejsou vystaveny stresovým faktorům, jako je rychlé promrzání či prosychání zeminy v nádobě. Kdo nemůže či nechce podstupovat tento způsob, může si pomoct i jinak. Například přestěhovat rostliny v nádobách do prostoru, kde nemrzne, třeba do nevytápěné garáže. Nijak nevadí, že tato místnost je tmavá, důležité však je, aby v ní nebylo teplo. Kombinace tmy a zimy je pro rostliny přijatelná (pod sněhem je také tma), neboť v chladu jsou všechny fyziologické funkce rostlin utlumeny na minimum. Další variantou přezimování rostlin v nádobách je jejich přestěhování na zastíněné místo, nejlépe k severní straně budovy. Všechny rostliny umístěte blízko vedle sebe, aby vytvořily jednu velkou skupinu, přičemž citlivější druhy dejte doprostřed a odolnější na okraj skupiny. Ve stínu jsou rostliny chráněné před zimním sluncem a zjara se probouzejí jen pozvolna a pomalu. Tím jsou ušetřeny od namrznutí, které by způsobily pozdní jarní mrazíky. U takto zimovaných rostlin nijak nespěchejte s jejich „odzimováním“.
Ve svém příspěvku DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Divišová Vladimíra.
ahoj mám přerostlé hokaido dýně a jsou ještě pořád žluté, semínka jsem měla z lonské dýně usušené.Zkusila jsem je zasadit vyrostly krásně máme plantáž,ale nevím kdy je sklidit a hlavně jjestli mi nezmutovali s okurkama ,které mám hned vedle.Jsou pořád žluté a hlavně jsou velké poradte děkuji Vladka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
chci se zeptat, jestli se má zaštipovat dýně hokaido, nebo nechat růst, jak chce?
Vzhledem k pozitivním účinkům rakytníku na lidský organismus a jeho minimální dostupnosti v běžné obchodní síti je ideální vypěstovat si jej doma. Rakytník je velmi nenáročná rostlina, nejlépe se mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude činit problémy.
Rakytník řešetlákový je dvoudomá rostlina, proto pokud chceme sklízet plody, musíme vysadit samčí i samičí keř. Ideální je vysadit jeden samčí a více samičích, které nám budou plodit. Vzhledem k tomu, že k opylení dochází pomocí větru, je dobré zasadit samičí rostliny po větru od opylující samčí rostliny. Pohlaví rakytníku se nejlépe rozpoznává až na tříletých rostlinách, kdy mají samčí keře větší pupeny na výhonech hustěji rozložené, takže vypadají huňatější. Plodí nejpozději třetím rokem po výsadbě, plody jsou značně kyselé a trpké. Rakytník je naprosto mrazu odolný.
Dle odrůd u nás rakytník dorůstá asi 2,5 až 3m výšky. Koření velmi široce, takže po zakořenění snese i dost sucha. Na kořenech jsou hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík. Již druhým rokem se boční kořeny dostanou několik metrů do stran, kde vypouští oddenky – tyto lze vykopat a přesadit. Hlavně je nenechávejte na malém pozemku, jinak vás časem rakytník vytlačí.
Rakytník dobře roste v každé půdě. Nesnese trvalé zamokření nebo zasolení. Při zavlažování a přihnojování přináší vysoké výnosy. Spon výsadby by měl být 2,5 m x 3 m. Při výsadbě přidejte dobrý kompost a superfosfát. Rakytník nesnáší zastínění, potom neplodí. Aby sklizeň byla každoroční, je nutné mít dva plodové keře a sklizeň řezem střídat, nebo každý rok sklízet jen polovinu keře. Řežou se jen výhony do průměru 1 cm.
Pěstování rakytníku na stinném místě
Rakytník nesnáší zastíněné místo, když je na takovém místě, přestává plodit. Pokud ho chceme pěstovat ke sběru plodů, tak jej na takové místo nesmíme v žádném případě zasadit.
V naší poradně s názvem ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva Hlaváčková.
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,co dělat,když spodek rostliny aloe uhnil a zůstal mi celý vrch pěkně vzrostlý,je mi líto ho vyhodit,můžu ho zasadit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Odřízněte zaschlý kmínek a zdravou část dejte do neprůsvitné nadoby s vodou. Do nekolika týdnů pustí aloe kořeny, které umožní následné úspěšné zakořenění po přesazení.
Hrách patří mezi rostliny, které plodí velmi rychle, lze je tedy vysévat i několikrát za sezónu. Vysévá se přímo na stanoviště, a to do hloubky 5 cm. Období, které je ideální pro vysetí hrachu, je asi polovina měsíce dubna. Hrách můžete samozřejmě zasadit také dříve, ale rostlinky budou růst pomaleji. Když hrách necháte vyklíčit předem, je možné jej zasadit i o něco dříve.
Daří se mu zejména ve vlhčích, propustných a vápnitých půdách. Při vysévání semen do půdy se doporučuje mezi řádky vzdálenost 25 centimetrů. Mezi jednotlivými semínky by pak měly být mezery cca 2 centimetry. Někteří pěstitelé se zmiňují o tom, že je dobré vsadit dvě semínka do jedné jamky. Když se jedno semínko nechytí, nic se neděje. V momentě, kdy rostlina dosáhne stadia zhruba dvou až tří lístků, je nutné ji přichytit k nějaké vhodné opoře. Hrách setý tak lépe poroste a také se sníží riziko napadení škůdci.
Hrách setý vyžaduje slunné stanoviště, ne však přímé sluneční světlo. Půda by měla být propustná, dobře zpracovaná, s dostatečnou dávkou živin. Rostlina nepotřebuje mnoho vody, avšak půda by neměla zcela vyschnout.
Pokud jsme pozemek pro pěstování hrášku předem správně připravili, nemusíme již hnojit. Hrách má krátkou vegetační dobu, a tudíž nepotřebuje mnoho živin.
Hrách sklízíme, když jsou plody dostatečně velké a zralé.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Jirota.
Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď
Ostruhatka je rostlina s větveným keříkem, zelenými lístky a hroznovitě skládanými drobnými květy, které mají většinou růžovou barvu. Ostruhatka může být též bílá, oranžová či červená.
Nádoba, v níž budete pěstovat ostruhatku, se volí podle druhu rostliny. Vzpřímenou ostruhatku můžete zasadit do květináče nebo na záhon, převislá ostruhatka se hodí zejména do závěsných nádob a truhlíků. Rostlinu můžete zasadit jak do běžné zeminy, tak do mírně nakyslého substrátu, který koupíte například v hobby marketu. Do truhlíku o velikosti 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlin a umístěte ho na slunné místo. Rostliny by měly dosáhnout velikosti přibližně 50 cm.
Zálivka a hnojení
Ostruhatka nemá ráda nadbytek vody, tudíž buďte se zálivkou opatrní, ale nikdy substrát nenechte úplně vyschnout. Přílišné mokro může vést k nákaze houbou nebo plísní.
Jedenkrát za týden přidejte do zálivky hnojivo pro balkonové květiny, abyste docílili četnějšího květenství.
Přezimování
Jen výjimečně se v našich podmínkách nechávají ostruhatky přezimovat. Většinou se na podzim zlikvidují a na jaře pořídí nové. Jestliže se pro přezimování rozhodnete, pak rostlinu seřízněte asi na 20 cm, odstraňte všechny suché listy (kvůli škůdcům) a ostruhatku přemístěte do dobře prosvětlené místnosti, kde se bude teplota pohybovat kolem 10 °C. Zálivku omezte na minimum.
Na jaře ostruhatku přesaďte do nového substrátu. Poté ji můžete dát do místnosti, ve které bude tepleji (15 °C až 20 °C), aby se „nastartovala‟ a obrazila. Až venku přestane mrznout, můžete ji přestěhovat ven.
V naší poradně s názvem KALA VENKOVNÍ JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Kala je stínomilná rostlina, takže i venkovní kaly vysazujte na stinná nebo polostinná ovšem dobře prohřátá místa s dostatkem vláhy a rozptýleným svetlem. Ideální je stín tvořený jinou vzrostlou košatou rostlinou, například vysoký listnatý strom.
Chcete-li začít pěstovat minikiwi od semene, je to možné, jen nesmíte semínko zasadit přímo do záhonu, ale musíte si ho předpěstovat. Semena vysejte do půdy, lepší volbou bude půda lehčí. Ideální teplota pro vyklíčení semínek minikiwi se pohybuje kolem 20 °C a substrát udržujte stále vlhký. Asi po 20 dnech by vám semínka pomalu měla začít klíčit. Vyčkejte pár dní, až budou venku všechna semínka, můžete je rozsadit. Je možné v tuto chvíli vyklíčená semínka již zasadit na místo, kde budete rostlinu pěstovat, ale doporučuji semínka jedno po druhém rozsadit a nechat pořádně zakořenit, protože kořenový bal je u těchto rostlin hodně důležitý.
Až budete rostlinu vysazovat ven, myslete na to, že má ráda hodně světla a slunce, proto zvolte slunné stanoviště. Na substrátu minikiwi moc nezáleží, chcete-li být důslední, zvolte raději písčitou půdu. Pokud chcete, aby rostlina rostla rychle, nezapomeňte jí dodávat živiny ve formě hnojiva, ale zase pozor na přehnojení, rostlina pak poroste opravdu rychle, ale nepokvete, a tím ani nebude plodit.
Minikiwi je popínavá rostlina a její šlahouny dosahují až několika metrů, je potřeba, abyste tyto šlahouny zaštipovali, aby rostlina měla dostatek světla pro květy i plody. Plody budou dozrávat podle odrůdy, některé dozrávají již v červenci, jiné až v říjnu. Prvního plodného období se u minikiwi dočkáte většinou po třech až čtyřech letech.
Až přijdou chladné dny je potřeba na minikiwi myslet a zakrýt jeho kořeny větvičkou chvojí či textilií, aby nevymrzlo. Koncem zimy, dokud rostlina nemá ještě mízu, je dobré ji prořezat.
Ve svém příspěvku PŘEVISLÝ JAHODNÍK-MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
jahodník lze množit v podstatě vždy, když vám vyrostou šlahouny s výhonky a zakoření, nezáleží tedy na tom, zda rostlina v tu dobu kvete, nebo plodí. Pokud už máte na jahodníku krásné šlahouny, ale bez kořenů, zkuste ještě chvilku počkat, jestli se přece jen neobjeví. Nebo zkuste šlahouny s novými rostlinkami odstřihnout a namočit do vody s přípravkem k lepšímu zakořenění.
Je však potřeba počítat také s tím, že rychlejší a vyšší sklizně dosáhnete zasazením již předpěstovaných sazenic od zahradníka.
Myrtu si můžete sami doma množit pomocí vrcholových nebo stonkových řízků o délce 4 – 6 cm. Nejlépe koření v létě. Řízky můžeme umístit buď do sklenice s vodou, kde pustí kořeny a následně je zasadit do květináče. Nebo je možné zasadit je přímo do nádoby se zeminou a přiklopit sklenicí. Ta vytvoří vhodné klima. V tomto případě se doporučuje před zasazením namočit konce řízků do růstového stimulátoru. Květináč pak umístíme na stinné stanoviště s teplotou mezi 16 – 20 stupni Celsia, pravidelně zalévejte a roste. Po uplynutí 3 až 4 týdnů řízky zakořenění, sklenici můžete sundat a dále pěstujte při teplotě cca 16 stupňů Celsia.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ NA ORCHIDEJI-A CO DÁL? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, na stonku po odkvětu mi vyrašila nejdříve menší odnož orchideje, poté mi z hlavní rostliny začal růst stonek nových květů. Avšak vyrostl jen do výše 11cm a konec. Žádné květy. Květina zůstala takto asi 4-5 měsíců a nedávno se šíleně rychle začala zvětšovat ta odnož nahoře a asi před 10 dny jsem si všiml, že vyhání stonek na květ. Říkám si, jestli to není počasím. V dnešních dnech je slunečno, rostlina je na okně, možná je to poslední záchvěv přírody.
Je to běžné?
Nebo:je to běžná anomálie?
Nový stonek je dlouhý už 6cm.
Co s tím, až(pokud)to vykvete? Udrží ten spodní stonek horní aplégr, jehož listy jsou v současnosti 3ks a největší má už 19cm? Je to v podstatě samostatná rostlina. Ale kdykoliv jsme podobné doma dali od hlavního stonku a pokusili ji pěstovat, tak zašla.
Na 99% jde o phalaenopsis ale nejsem odborník.
Budu rád za jakoukoliv informaci, recenzi,názor
A pokud by se někdo chtěl problémem zaobírat důkladněji, pokusím se poslat foto.
S díky Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Vaše orchidej takto reaguje na zkracující se dny. Když je denní doba delší než noc (typicky v létě), tak roste, a když se den zkrátí a tma je delší, tak rostlina nasazuje na květ (typicky podzim a jaro). To, zdali zvládne dokončit násadu až do vykvetení, již záleží na místních pěstebních podmínkách - méně vláhy do kořenů, větší vzdušná vlhkost, nižší teplota, méně hnojiva s omezeným dusíkem, atd.
Až bude mít odnož vlastní kořeny, tak ji můžete odříznout, ránu zasypat dřevěným uhlím a zasadit ji samostatně do substrátu pro orchideje.
Červenec a srpen jsou měsíce ideální na množení hortenzií řízkováním. Používají se k tomu nové nekvetoucí výhony, které musí být polovyzrálé (slabé konce nebo naopak už dřevnaté nám nezakoření).
Postup: Vybereme si letošní polovyzrálý nekvetoucí výhon, odstřihneme mu špičku, cca 2 mm nad spící pupeny. Řízek by měl být dlouhý přibližně 10–15 cm, konec zastřihneme šikmo (bude větší plocha pro vytvoření kořenů). Ponecháme jeden pár listů, pokud jsou velké, zkrátíme je na půl, zbytečně by kořenícímu řízku ubíraly sílu. Řízky zapícháme do připraveného vlhkého perlitu nebo písku, pokud předtím namočíme do stimulátoru, tak si uděláme dírku pro řízek, jinak stimulátor setřeme. Sázíme do vlhkého perlitu nebo písku s trochou rašeliny, nikdy ne do výživné zeminy (většinou pak nezakoření), pro urychlení můžeme použít nejen stimulátory na kořínky, ale přes květináč dáme igelit, sklenici, aby měly řízky teplo a vlhko. Potřebují také teplo odspodu, takže pokud je venku v noci zima, necháme zakořenit doma.
Takto zakoření asi do 3 týdnů, pak přesazujeme do menších květináčů už se zeminou, která je pro dané rostlinky vhodná, žádné hnojení, dáme ven, do polostínu (i ty, které budou později na sluníčku) a zaléváme.
Na podzim je již možné zasadit hortenzii na dané stanoviště, ale na první zimu ji překryjte, nebo můžete i s květináčem dát do země, zakrýt a zasadit až na jaře.
V naší poradně s názvem PŘESAZENÍ. ODROST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Skalická.
Dobry den. Potrebuji poradit. Mam lecive aloe a cas od casu odlupuji list na zpracovani do napoju atd. Ale jak roste a ja ji odlupuju listky tvori se jakoby stonek/kmen. A ja si nejsem jista jestli to nevadi. A pri presarovani... jak to mam zasadit hloubeji po nove listy nebo furt stejne? Nedokazu si predstavit jak bude vypadat treba za rok. Mohla bych vas poprosit o radu? Nejlepe telefonicky? Nemam moc pristup na internet. Bylo by to pro me jednodussi. Ale budu rada prinejhorsim i za psanou odpoved. Nikde na internetu sem k tomu nic nenasla. Dekuju Skalicka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aloe normálně tvoří stonek podobně jako třeba yuka. Když ji přesazujete, tak ji zakrývejte zeminou do podobné úrovně, jako před přesazením. Když vás stonek začne otravovat, tak ho můžete zamaskovat dosazením další rostliny, například scindapsus, který jde omotávat kolem okraje květináče. Jak vypadá starší aloe vera je vidět tady: https://www.google.com/sear…
Výsadba živého plotu je častou příčinou sousedských sporů. Rozhodnete se vysázet si na svém pozemku hned u hranice s pozemkem sousedů túje (nebo jakékoliv jiné stromy), jenže sousedé z toho nemají radost... Až dosud se proti vysázení mohli bránit jen těžko. Od vydání nového občanského zákoníku však mohou sousedé po vlastníkovi chtít, aby stromy nesázel, protože pro to mají rozumný důvod, případně aby stromy sázel až od určité vzdálenosti. Nový občanský zákoník přináší některé novinky, které mohou pomoci těm, kdo se nechtějí dívat, jak sousedův strom prorůstá plotem a kořeny boří dům.
Nový občanský zákoník začal platit od ledna 2014 a do řady oblastí lidského počínání přinesl nové věci, termíny a pravidla. Týká se to i sousedského soužití. Zatímco starý občanský zákoník nijak neošetřoval to, jak blízko společné hranici lze sázet stromy, nový se této záležitosti věnuje.
Viz § 1017: Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Jako příklad rozumného důvodu pro pokácení stromu nebo jeho nevysazování je v důvodové zprávě uvedena tato situace: Z pohledu vlastníka zemědělského pozemku se jako rozumný důvod dá chápat obava, že vysazené stromy ohrozí v budoucnu podstatnou měrou podzemní vláhu i pod zemědělským pozemkem nebo že ho v budoucnu zastíní. Stejně tak bude mít například vlastník pozemku s domem nedaleko hraniční čáry rozumný důvod bránit se, zasadí-li soused při hraniční čáře například mladý exemplář jírovce maďalu, protože kořeny vzrostlého jedince tohoto druhu mohou dům vážně poškodit.
§ 1017 zmiňuje i místní zvyklosti. Ani ty však nejsou přesně vymezené. Jako místní zvyklost jistě nebude posuzován místní výskyt určité skutečnosti. To, že jeden obyvatel vesnice má strom umístěn v určité vzdálenosti od hranice pozemku, v žádném případě nic nevypovídá o tom, že by ve vesnici byla zavedena určitá zvyklost. O zvyklosti je možné hovořit až v okamžiku, kdy takto bude postupovat větší počet vlastníků – ať už v současné době, nebo v minulosti, neboť i historická praxe, která se osvědčila, může vypovídat o existující zvyklosti v současnosti. Jestli je v konkrétní obci zavedena nějaká praxe, bude ji muset prokázat ten, kdo má zájem na zachování stromu (v případě návrhu souseda k jeho pokácení), respektive ten, kdo chce strom zasadit v určité vzdálenosti, která je kratší než požadavek paragrafu.
Ve svém příspěvku DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
Ahoj,
právě jsem zasadila túje cca 50 cm vysoké v řadě po 30 cm od sebe. Máte někdo zkušenosti, zda mezi ně mohu zatím zasadit letničky ať to je trochu pestřejší, nebo jsou túje agresivní na další rostliny. Jak daleko od zeleninové zahrádky je mohu mít, aby úroda aspoň nějaká byla ?
Dík všem za odpověď.
Renata
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Myslíte si že učinky tohoto jsou vždy pozitivní a že nemužou vyvolat vedlejší učinky
Rukola je salátová rostlina z čeledi brukvovitých, která má typickou, výrazně štiplavou a peprnou chuť. V Itálii, Řecku nebo ve Francii se přidává zejména do salátů, těstovin či lehkých zeleninových pokrmů, jimž dodává zajímavou pikantní příchuť. Obsahuje velké množství vitamínu C, čistí krev a podporuje chuť k jídlu. U nás se pěstuje její „příbuzná“, roketa setá, jež chutná i vypadá podobně, má však drobnější lístky. Můžete si ji vypěstovat i sami, semínka jsou běžně k dostání.
Postup: V misce utřeme pomazánkové máslo se sýrem a ochutíme trochou mletého pepře. Pomazánku rozdělíme na poloviny a jeden díl dochutíme utřeným nebo jemně usekaným česnekem. Plátky chleba lehce opečeme v toastovači nebo nasucho v pánvi či v troubě. Všechny plátky světlého chleba potřeme z jedné strany česnekovou pomazánkou, polovinu chlebů poklademe plátky ementálu a ještě lehce potřeme pomazánkou a na zbývající namazané krajíce rozložíme omytou a osušenou rukolu. Chleby spojíme k sobě – chléb se sýrem vždy s chlebem s rukolou, a lehce přitiskneme. Ostrým nožem překrojíme na trojhránky. Celozrnný chléb nakrájíme na kostky, ozdobně nastříkáme nebo potřeme sýrovou pomazánkou, posypeme nasekanými kapary a obložíme plátky uzeného lososa. Zakapeme citronovou šťávou, posypeme čerstvě mletým pepřem, přiklopíme zbylými plátky chleba a spíchneme párátkem, jímž přichytíme lístek rukoly.
Bramborový salát s rukolou a olivami
Ingredience: 1 kg nových brambor, 1/2 lžičky kmínu, sůl, mletý pepř, 200 g sušených rajčat v oleji, 2 stroužky prolisovaného česneku, velká hrst černých oliv, 80 g rukoly
Postup: Brambory omyjeme a uvaříme i se slupkou v osolené vodě s kmínem doměkka. Necháme je trochu vychladnout, oloupeme, překrájíme na větší kousky a vložíme je do mísy. Sušená rajčata nakrájíme na proužky a rukolu omyjeme a necháme okapat. Brambory v míse promícháme se sušenými rajčaty, olivami, osolíme, opepříme a promícháme s trochou oleje z rajčat, ve kterém jsme rozmíchali prolisovaný česnek. Nakonec vmícháme lístky rukoly a podáváme.
Tagliatelle s rukolovým pestem
Ingredience: 400–500 g těstovin tagliatelle, sůl, 150 g rukoly, 1 svazek bazalky, 1 hrst hladkolisté petrželky, 2 velké stroužky česneku, 40–50
V naší poradně s názvem GLADIOLY PLÍSEŇ NA CIBULKÁCH PŘED VÝSADBOU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk SAIS.
Nové nyní zakoupené gladoly mají v spodní části (kořenové) v důlku plíseň. Jen tam o velikosti 5-6mm. Stačí postřik z hypermanganu ? 4. zrnka na litr a půl vody? Nebo radši namočit na 24.hod. a pak hned zasadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Postřik hypermanganem nestačí a pokud takové hlízy zasadíte, tak plíseň pohltí nejen hlízu samotnou, ale bude se dál šířit na okolní rostliny. Nejlepší je gladioly s plísní vůbec nezasazovat. Pokud to jsou nově zakoupené hlízy, tak je zluste vrátit a požadovat zdravé.
menší cukety a pastináky (množství podle počtu strávníků a podle toho, zda děláte jako hlavní jídlo, nebo jen jako přílohu)
100 ml smetany na vaření
provensálské bylinky
sůl
máslo
Postup:
Cukety i pastináky kolmo rozřízněte a nakrájejte na plátky. Poté naskládejte střídavě do pekáče nebo na plech, a to tak, aby se zelenina zlehka překrývala. Dobře osolte a posypte provensálskými bylinkami. Rozpusťte kousek másla a zeleninu jím zlehka pokapejte. Nakonec vše ještě lehce polijte smetanou, stačí pár lžiček na jeden plech. Pečte ve vyhřáté troubě cca 20 minut na 180 stupňů. Vhodné nejen jako příloha, ale i jako hlavní jídlo.
Ve svém příspěvku VYSOKÉ KEŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír.
Dobrý den,
potřebuji zakrýt prostor pod vlašským ořechem nějakým vhodným křovím. Nejsem zahradník a použil jsem tůje. Ty nevydržely. Prosím radu- co bych tam měl zasadit?
Předem děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 2 lilky nakrájené na 1cm plátky, 5 polévkových lžic olivového oleje, 2 červené cibule jemně nakrájené, 4 stroužky nakrájeného česneku, 2 červené papriky (nebo 1 červená a 1 žlutá) nakrájené na plátky, 1 nakrájený fenykl, 3 velké cukety nakrájené na 1cm kolečka, 4 rajčata nebo plechovka rajčat, 2 čajové lžičky provensálského koření
Salsa: malá hrstka složená z bazalky, petrželové natě, koriandru a máty, 1 stroužek česneku, 1 lžička kapary, 4–5 lžic olivového oleje, šťáva z ½ citrónu
Postup: Předehřejte gril na vysokou teplotu. Umístěte lilek na plech a potřete jej jednou lžící oleje. Grilujte po dobu 10–12 minut, až zlatavě zhnědne. Otočte a opakujte postup. Ve velké pánvi rozehřejte zbývající olej na středním plameni. Přidejte cibuli a vařte 5 minut. Přidejte česnek a vařte po dobu několika minut, poté přidejte papriky, fenykl a cukety a vařte 5–8 minut, dokud nezačnou měknout. Nožem nařízněte spodní část každého rajčete. Dejte je do mísy, přikryjte vroucí vodou a nechte minutu spařit. Odstraňte slupku. Nakrájejte rajčata na poloviny a odstraňte semínka lžící. Nakrájená rajčata přidejte do pánve spolu s lilkem a provensálským kořením. Zmírněte teplotu a zakryjte pánev těsným víkem a duste při mírné teplotě 20 minut. Dochuťte dle chuti použitím salsy, veškeré ingredience na salsu rozmělněte ve hmoždíři.
Ingredience: lilek, 2 malé cukety, 1 větší paprika (nejlépe kapie, červená nebo žlutá), 4 střední vyzrálá rajčata nebo 1 plechovka krájených rajčat, 1 cibule, 1 stroužek česneku, koření: tymián, rozmarýn, majoránka, oregano, bazalka, sůl, pepř, 1–2 lžičky krupicového cukru, 2 lžičky bílého vinného octa (nebo červeného)
Postup: Lilek rozkrojte napůl a vnitřní části posypte solí – vyloučí se tak tekutina a lilek nebude hořký. Vypocení lilku může trvat i 20 minut. Pokud spěcháte, nakrájejte rovnou lilek na kostky (tak 1,5 centimetru, jídlu sluší větší kostky) a posypte solí ty. Než nakrájíte ostatní zeleninu, sůl trochu tekutiny vytáhne. Pokud máte čerstvá rajčata, nakrojte jim slupku do kříže a vložte je do vroucí vody, tak na 1 minutu. Vytáhněte, nechte vychladnout a stáhněte z nich slupku. Poté je nakrájejte na menší kusy. Pokud použijete plechovku krájených rajčat, tato činnost vám odpadá. Cukety nakrájejte na kolečka či kostky, papriku nakrájejte také na kostky. Pokud nemáte rádi slupku, můžete papriku škrabkou oloupat. Velkou hlubokou pánev rozehřejte a přilijte trochu olivového oleje, vhoďte cuketu a 5–7 minut opékejte, aby okraje zezlátly a zelenina trochu změkla. Vždy po chvíli zamíchejte. Mezitím si nadrobno nakrájejte cibuli a nadrobno nasekejte také česnek. Opečenou cuketu vyjměte z pánve a dejte do mísy či talíře. Na rozpálené pánvi na troše olivového oleje opečte papriku, stačí jen 3–4 minuty. Mezitím propláchněte lilek pod vodou, a pokud není nakrájený, tak nakrájejte. Opečenou papriku opět vyjměte z pánve a přidejte k cuketě. Na pánvi tentokrát opékejte za průběžného míchání lilek, ten trvá nejdéle, přibližně 12–15 minut, než je měkký a ztmavne. Lilek má tendenci nasát více oleje, proto mu dejte do pánve více než ostatní zelenině. Opečený lilek vyjměte a přidejte k cuketě a paprice. Do rozpálené pánve vsypte cibulku a lehce míchejte až do zhnědnutí. Přisypte česnek a míchejte, než se rozvoní, to potrvá přibližně minutu. Pokud by se česnek dělal déle, mohl by zhořknout. Do pánve přidejte rajčata (ať již z plechovky, nebo oloupaná a nakrájená), cukr a vinný ocet, promíchejte a přisypte koření. Ochutnejte a dle chuti případně některé koření přidejte. Vsypte všechnu opečenou zeleninu a pořádně promíchejte, pak za mírného míchání dělejte ještě 3–4 minuty. Na talíři ratatouille ozdobte čerstvou bazalkou nebo majoránkou a podávejte s křupavými bagetami, ciabattami či čerstvým chlebem.
