Rychlá odpověď: Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro lidi ani domácí zvířata. Neobsahuje silně toxické látky a v botanických ani veterinárních databázích není klasifikována jako toxická. Při požití většího množství listů nebo květů může u citlivých osob způsobit pouze mírné zažívací potíže.
Kamélie patří mezi nejkrásnější okrasné keře, které se pěstují v zahradách i v květináčích. Její velké květy a lesklé listy působí exoticky, a právě proto si mnoho lidí klade otázku, zda tato rostlina není jedovatá.
Obavy jsou pochopitelné. V zahradách totiž existuje řada okrasných rostlin, které mohou být pro děti nebo domácí zvířata nebezpečné. V tomto článku se podíváme na skutečnou toxicitu kamélie, vysvětlíme rozdíl mezi jednotlivými druhy a přidáme i praktické zkušenosti z běžného pěstování.
FAQ – často kladené otázky
Je kamélie jedovatá pro psy?
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatá pro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj. Okrasné kamélie, například Camellia japonic
V naší poradně s názvem MYRTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Julir90.
Takže venku by zimu nepřežila v našich podmínkách? Hledám něco na zahradu co by vydrželo celo ročně zelené.. Jinak super článek je vidět že paní co to psala tak super. Taky se teď snažím věnovat takovému https://www.seoprofy.cz/ marketingu tak doufám že jednou budu psát takové super články.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Myrta je mrazuvzdorná do -12°C. Nižší teploty ji zničí.
Japonská myrta, odborným názvem Cuphea hyssopifolia, se pěstuje obdobně jako klasická myrta. Na rozdíl od běžné myrty můžete z té japonské postupným tvarováním vypěstovat i bonsaj. Zatímco v zahraničí je možné, aby keřík rostl také v exteriéru, u nás se japonská myrta pěstuje jako pokojová rostlina. Pěstování japonské myrty není nikterak složité. Koupenou japonskou myrtu postavte do světlého polostínu anebo na slunečné místo. Japonské myrtě dopřejte dostatečnou zálivku, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na sucho rostlina rychle reaguje opadáním lístků. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od odkvetlých květů. Po odkvetení myrtu sestříhejte na poloviční velikost (stejně jako levanduli).
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michálková Jar..
Prosím o radu, kamélie japonica mně ochodila téměř všechny listy. Má nasazeno hodně poupat, ale pomalu umírají. Je mně to moc líto a nevím,co mám udělat . Zalévám přiměřeně, stanoviště měla v květináči venku v polostínu.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Noční chlad a vlhko posledních dní umožnily rozvoj houbové choroby, která decimuje vaši kamélii. Můžete zkusit aplikovat zálivku kuprikolem. Kuprikol běžně zakoupíte v zahradnictví. Ale moc od toho neočekávejte a spíše se tešte na novou kamélii.
Japonská myrta nemá s pravou myrtou nic společného – ani čeleď, ani rod. Správný název v češtině je kufea růžová (Cuphea hyssopifolia). Jde o nízký stálezelený keříček s lesklým listem, kvetoucí drobnými fialovými kvítky. V létě rostlinu můžete pěstovat v mísách nebo truhlících, v zimních měsících při teplotě 12–15 °C v místnosti. Jako pokojová rostlina je trvalka (čím starší, tím dřevnatější má stonek), při venkovním pěstování poslouží pouze jako letnička.
Různé druhy tvoří různě vysoké keříčky (spíše nižší), které jsou vhodné pro použití v balkónových truhlících, v letních květinových záhonech a obrubách.
Bohužel tyto vytrvalé rostliny z čeledi kyprejovitých (Lythraceae) nejsou mrazuvzdorné. Pocházejí totiž z Mexika a Guatemaly (někdy se jim také přezdívá mexický vřes). Stanoviště volte světlé, v bytě však v létě nevystavujte rostlinu silnému slunečnímu záření.
Pokud se chystáte myrtu japonskou pěstovat na zahradě, vysazujte ji ven do výživné půdy až v druhé polovině května. Rostliny, které hodláte přezimovat, vyryjte a přesaďte v polovině září do květináčů, hlouběji je seřízněte a umístěte do chladné místnosti.
Pokud hodláte kufeu pěstovat jako pokojovou rostlinu, pravidelně ji zalévejte, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod japonskou myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na to rostlina reaguje rychle opadem listů; od dubna do konce srpna ji každý druhý týden přihnojujte 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od již odkvetlých květů. Jakmile rostlina odkvete, sestřihněte ji na poloviční velikost (stejně jako levanduli) a pak nechte při teplotě 10 až 12 °C přezimovat. Na jaře rostlinu přemístěte do teplejšího prostoru, a pokud je to nutné, přesaďte je.
Japonská myrta se rozmnožuje nejlépe řízkováním, a to nejlépe na jaře (na přelomu února a března). Připravte si vrcholové řízky o velikosti 3–5 cm. Aby vám rostlina zakořenila, potřebuje k tomu teplo 18–20 °C. Po dobu 3–4 týdnů ji proto pěstujte pod mikroténovou fólií, kde vám dobře zakoření. Vypěstované rostlinky japonské myrty sázejte do květináčů o průměru 9 až 10 cm po 3–5 kusech. Dařit se jim bude v mírně hnojené, dobře propustné zemině o pH 5,5–6 (rašelina anebo směs kůry a rašeliny). Zatímco mladší rostliny si budou libovat v lehčí zemině, starším vyhovuje těžší a více jílovitá.
Cuphea hyssopifolia (japonská myrta) již v březnu ukáže své první květy. Nejsou sice tak ohnivě červené, spíše růžové. Na rozdíl od běžné myrty můžete z japonské postupným tvarováním vypěstovat bonsaj. Myrta japonská kvete od března do září.
V naší poradně s názvem PIERIS JAPONICA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balašová.
Dobrý den ,
chtěla jsem se zeptat jestli je rostlina pieris japonica ( mountain fire )
jedovatý pro domácí zvířata a v jakém množství .Je možné že způsobí uhynutí malých koziček ?
Děkuji za odpověď , Balašová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Japonský pieris je jedovatý. Je jedovatý úplně stejně, jako rododendron. Obě rostliny totiž obsahují šedé toxiny, tak zvané polyhydroxylované diterpeny. Toxická dávka zelené rostliny u skotu a koz je 0,2-0,6% tělesné hmotnosti zvířete, takže když malá kozička váží 15 kg, tak je pro ni smrtelná dávka 30 až 90 gramů této rostliny.
Mezi hlavní příznaky patří:
- nadměrné slinění, zvracení a bolest břicha, které se obvykle projeví 6-8 hodin po konzumaci rostliny;
- svalová slabost a neobvyklý klid;
- zrychlený srdeční tep s komorovou tachykardií, arytmie;
- zrychlená dýchací frekvence;
- u těžce otrávených zvířat dochází ke křečím.
Léčba
Neexistuje žádná specifická léčba otravy polyhydroxylovanými diterpeny. Pokud nedojde k aspirační pneumonii, tak se zvířata obvykle sama zotaví. Aspirační pneumonie je typ plicní infekce, která je způsobena vdechnutím obsahu žaludku. Při otravě může pomoci aktivní uhlí a projímadlo.
Pokud kyzy dlouhodobě spásají japonský pieris, tak pak začnou rodit mrtvá kůzlata, projeví se u nich tak zvaná mumifikace plodu.
Myrta byla v jižních zemích už od starověku také uznávanou léčivou rostlinou a využívala se i v kuchyni. V dobách, kdy ještě nebyl znám pepř, sloužila ke kořenění jídel, v Řecku a Římě se přidávala větévka myrty do piva a vína. Vyráběla se z ní tzv. Andělská voda, kterou ženy používaly k omývání pokožky pro její omlazení a navrácení ztraceného půvabu. V podstatě byla takovou pleťovou vodou své doby. Díky jejím desinfekčním účinkům se z ní vyráběly a i dnes vyrábějí tinktury, které je dobré užívat při problémech s močovými cestami. Čaj z myrty lze pak kloktat, pokud trpíte záněty dásní, dutin nebo při kašli. Užití myrty v jakékoli podobě by ale nemělo přesahovat dva až tři týdny, dlouhodobé užívání není vhodné. Její éterický olej myrtol se používá v aromaterapii k pročištění dýchacích cest, kdy napomáhá vykašlávání, dále posiluje imunitu a celkové zklidňuje. Své místo našla myrta i v kosmetickém průmyslu a při výrobě parfémů.
V kuchyni má myrta své uplatnění především při grilování nebo pečení masa. V poslední fázi úpravy můžeme přidat snítku k vepřovému nebo jehněčímu, čímž mu dodáte specifickou, výraznou chuť. Je podobná chuti jalovce, ale o trochu méně aromatická.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROŠOVÁ.
Dobrý den.Chtěla bych se zeptat jestli by kamélii vadilo podlahové topení.A musí mít hodně světla,nebo by mohla být v chodbě,kde moc světla není?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevová.
Dobrý den ,dnes jsem si koupila v Lidlu bilou Camelii japonica NOBILISSIMA můžu ji vysadit do zahrady kolínský okres u Kouřimi 4km.Nebo ji mužu přesadit do většího květináče a nechat ji venku v polostínu ze začátku jen ve stínu .Zemina jako na rododendrony stačí.Jak zalévat z vrchu nebo i do podmisky?Díky za odpévěď Vlasta V. ..kdy přihnojovat?
Kamélie je stálezelený keř pocházející z východní Asie. Přirozeně roste především v Japonsku, Číně a Koreji, kde je považována za jednu z nejkrásnějších zahradních rostlin. Do Evropy se dostala v 18. století a rychle se stala oblíbenou ozdobou zahrad i zimních zahrad.
Rostliny rodu Camellia patří do čeledi čajovníkovitých (Theaceae). Zahrnují více než dvě stovky druhů. Některé jsou pěstovány jako okrasné keře, jiné mají význam pro potravinářství. Nejznámějším příkladem je Camellia sinensis, z níž se vyrábí čaj.
Okrasné kamélie, zejména Camellia japonica, jsou ceněné především pro své velké květy. Ty mohou mít průměr až deset centimetrů a vyskytují se v mnoha barvách – od čistě bílé přes růžovou až po tmavě červenou.
Následující tabulka shrnuje základní botanické vlastnosti kamélií.
vlastnost
hodnota
latinský název
Camellia
čeleď
Theaceae
původ
východní Asie
typ rostliny
stálezelený keř
výška
1–5 metrů
Z botanického hlediska je kamélie velmi zajímavá rostlina. Má pevné kožovité listy a květy, které připomínají růže nebo pivoňky. Díky tomu se často pěstuje jako dekorativní dominanta zahradních kompozic.
Na následující fotografii je vidět detail květu kamélie (Camellia japonica) ukazuje jemnou strukturu okvětních lístků a typický střed květu s výraznými žlutými tyčinkami. Právě tyto velké dekorativní květy jsou důvodem, proč patří kamélie mezi nejoblíbenější okrasné keře v zahradách.
Na další fotografii je bohatě kvetoucí keř kamélie (Camellia japonica) – typická ozdoba jarních zahrad. Velké růžové květy vynikají na pozadí tmavě zelených lesklých listů a vytvářejí výrazný dekorativní kontrast, díky kterému je tato rostlina oblíbená v okrasných výsadbách.
Toto video pochází od LSU AgCenter horticulturistů, tedy odborníků na zahradnictví. Velmi dobře vysvětluje základní vlastnosti kamélií a proč jsou oblíbené jako okrasné zahradní keře s nízkou náročností na údržbu.
Je vhodné hlavně pro část článku:
co je kamélie
základní charakteristika
pěstování v zahradě
Důležité momenty
0:10–0:40 – základní popis rostliny Camellia japonica
0:40–1:20 – vysvětlení stanoviště a světelných podmínek
1:20–2:00 – proč jsou kamélie dlouhověké okrasné keře
2. Kompletní péče o kamélie (praktický návod)
Proč jsem vybral právě toto video
Video je velmi praktické a pokrývá téměř celý cyklus pěstování kamélií – od výsadby až po řešení problémů. Autor ukazuje dlouhodobý vývoj rostliny během několika měsíců, což je ideální doplněk ke zkušenostní části článku.
Důležité momenty
0:30–1:20 – jak správně zasadit kamélii
2:30–4:00 – správná zálivka a půda
5:00–6:30 – řešení problémů (opad poupat)
7:00–8:30 – výsledky po několika měsících růstu
3. Jak pěstovat kamélie v květináči
Proč jsem vybral právě toto video
Video vytvořila Royal Horticultural Society (RHS), což je jedna z nejrespektovanějších zahradnických organizací na světě. Zaměřuje se na pěstování kamélií v nádobách, což je velmi důležité pro evropské zahrady a terasy.
Důležité momenty
0:20–1:10 – proč jsou kamélie ideální pro nádoby
1:10–2:30 – správný substrát a kyselá půda
2:30–3:20 – zálivka a hnojení
4. Jak správně stříhat kamélii
Proč jsem vybral právě toto video
Řez kamélií je časté téma při pěstování. Video ukazuje praktický řez přímo na rostlině, což je mnohem srozumitelnější než textový návod.
Důležité momenty
0:35–0:55 – proč se kamélie stříhají
1:00–1:30 – jaký nástroj použít
1:30–2:15 – tvarování keře
2:15–3:30 – silnější řez a údržba
5. Camellia japonica – botanické představení rostliny
Proč jsem vybral právě toto video
Video je ideální pro část článku „Co je kamélie“ a „Jak ji poznat“, protože ukazuje detail rostliny, květů i listů. Pomáhá čtenářům vizuálně pochopit charakteristické znaky této rostliny.
Důležité momenty
0:10–0:40 – detail květu kamélie
0:40–1:10 – struktura listů
1:10–2:00 – růst keře a velikost
Shrnutí výběru videí
Vybraných pět videí dohromady pokrývá všechny hlavní části článku o kaméliích.
Ve svém příspěvku JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Dobrý den ráda bych Vás poprosila o radu mám myrtu japonskou už druhý rok přes zimu mě začali vyrustat nové výhonky,ale bohužel mé uschli i listy.Myslíte si že se vzpamatuje?Moc bych si to přála nebo radu jak ji oživyt.Děkuji moc pěkný den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloslava Sokolova.
2 hrubky !!! v tak krátkém článku od Vás,to je skoro hrůza
Myrta patří k rostlinám, kterým velmi sluší tvarování. Obzvlášť vynikne, když jí ponecháte delší rovný kmínek a korunku sestříháte do tvaru koule. Dvě takovéto rostliny mohou dekorovat vstup vašeho domu, terasu apod. Díky drobnému olistění a květům je myrta vhodná i k tvarování na pokojovou bonsaj. Do požadovaného tvaru ji seřezáváme nejlépe v dubnu. Pokud chceme, aby keřík zhoustl, můžeme mu během růstového období postupně zaštipovat nové výhonky. Jestliže myrtu seřezávat nebudete a necháte jí volný růst, bude naopak více nakvétat.
V naší poradně s názvem JAPONSKÁ MYRTA - DOSTUPNOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Polívková.
Sháním sadičku japonské myrty.Mužete mi pomoci§
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Japonskou myrtu můžete objednat přes internet. Dokonce si můžete vybrat, jestli chcete semínka a nebo sazeničku. Tady vám posílám seznam aktuálních nabídek i s cenou https://www.zbozi.cz/hledan…
Vzhledem k tomu, že myrta není mrazuvzdorná, je u nás nejčastěji pěstována jako nádobová rostlina, ať už pokojová nebo venkovní. Takto si ji můžete zakoupit přímo v zahradnických obchodech, ti trpělivější si ji mohou vypěstovat přímo ze semen. V květináči dorůstá výšky maximálně 60 centimetrů. Vyhovuje jí lehčí, málo zásaditá půda a slunné stanoviště, na kterém se vám během července a srpna odvděčí mnoha krásnými kvítky. Pokud zvolíte polostín, květů se sice většinou nedočkáte, zato lístky získají nádhernou sytě zelenou barvu. Ve vegetačním období vyžaduje myrta pravidelnou zálivku měkkou, nejlépe dešťovou vodou. Pokud ji nemáte, nechte kohoutkovou vodu určitě odstát. Zemina by neměla vyschnout, zároveň ale dejte pozor na přelití rostliny. Rozhodně by neměla stát v misce s vodou. Pokud se rostlině na zalévání něco nelíbí, začne shazovat listy. Od jara do léta přihnojujte myrtu tekutým hnojivem. V období klidu (v zimě) zálivku výrazně omezte a současně rostlinu umístěte do světlejší chladné místnosti (s optimem 6 až 8 stupňů Celsia). Od poloviny května, po odeznění mrazíků, až do podzimu prospívá myrtě letnění venku. Ať už na balkóně, terase nebo parapetu. K úspěchu při pěstování přispívá pravidelné sprchování nebo alespoň rosení rostliny. Stejně tak se na ní pozitivně projeví každoroční výměna svrchní vrstvy zeminy nebo pravidelné jarní přesazování. U mladých rostlin každoročně, u starších pak 1x za tři až pět let.
Myrta obecná představuje jeden ze 100 druhů této rostliny, která je, věřte – nevěřte, pozůstatkem třetihorní květeny! Volně v přírodě roste v celém Středomoří, najdeme ji také na Azorech a Madeiře. Dorůstá zde výšky 1 až 3 metrů. Pro svůj celkový atraktivní vzhled – kombinace drobných tuhých sytě zelených lístků a malých bílých nebo narůžovělých kvítků – a využití jako dekorace při svatbách, je hojně pěstována jako okrasný keř i v našich klimatických podmínkách.
Rod Camellia zahrnuje velké množství druhů. Některé se pěstují jako okrasné rostliny, jiné mají význam pro potravinářství.
Nejznámější je Camellia japonica, která se pěstuje především pro své dekorativní květy. Dalším známým druhem je Camellia sasanqua, která kvete často o něco dříve.
Zcela odlišné využití má Camellia sinensis. Tento druh je známý jako čajovník a jeho listy se používají k výrobě čaje.
Následující tabulka shrnuje hlavní rozdíly mezi těmito druhy.
Rozpoznat kamélii není složité, pokud víte, na které znaky se zaměřit. Rostlina má několik typických vlastností, které ji odlišují od jiných okrasných keřů.
Prvním znakem jsou lesklé tmavozelené listy. Jsou pevné, kožovité a mají výraznou žilnatinu. Na rozdíl od listů rododendronů jsou obvykle menší a mají ostřejší špičku.
Druhým znakem jsou velké dekorativní květy. Ty mohou mít jednoduchou nebo plnou strukturu a často připomínají růže.
Třetím znakem je celkový růst rostliny. Kamélie tvoří hustý stálezelený keř, který si zachovává listy po celý rok.
Následující tabulka ukazuje hlavní znaky, podle kterých lze kamélii spolehlivě poznat.
znak
popis
listy
lesklé tmavozelené
květy
velké dekorativní
barva květů
bílá, růžová, červená
Kvetoucí keř kamélie (Camellia japonica) patří mezi nejvýraznější okrasné rostliny jarních zahrad. Velké růžové květy kontrastují s tmavě zelenými lesklými listy a vytvářejí výrazný dekorativní prvek, který je dobře viditelný už z větší vzdálenosti.
Listy kamélie (Camellia japonica) jsou snadno rozpoznatelné podle svého tmavě zeleného lesklého povrchu a kožovité struktury. Typickým znakem je také jemně pilovitý okraj a výrazná střední žilka, která probíhá po celé délce listu. Právě tyto znaky pomáhají kamélii spolehlivě poznat mezi ostatními okrasnými keři v zahradě.
Ve svém příspěvku JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Dobrý den ráda bych Vás poprosila o radu mám myrtu japonskou už druhý rok přes zimu mě začali vyrustat nové výhonky,ale bohužel mé uschli i listy.Myslíte si že se vzpamatuje?Moc bych si to přála nebo radu jak ji oživyt.Děkuji moc pěkný den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sára.
Dobrý den,
no těch pravopisných chyb je tam 5, slovy pět...
Třeba tazatelka není Češka, ale i tak počítač dokáže opravit chyby, jen si na to zvyknout a používat tuto službu na PC.
Pravopisné chyby přímo "bijí" do očí...
Patří do čeledi Lythraceae – kyprejovité, pochází ze Střední a Jižní Ameriky. U nás známe dva druhy a oba kvetou ve stejném období, tedy od března do října.
Rostlina potřebuje stanoviště světlé, vzdušné, nesnáší ostré slunce (hrozí úpal). Substrát s příměsí rašeliny udržujeme mírně vlhký, zálivku střední, přiměřenou velikosti rostliny a teplotě, každé 2 týdny přihnojujeme běžným květinovým hnojivem na plod a květ. Přezimování: Cuphea hyssopifolia přezimuje při teplotě 5–12 °C na chladném a světlém místě. Na jaře přesazujeme do čerstvého humózního a propustného substrátu. Pěstujeme ji v malých miskách, protože je spíše interiérová. Přes letní období je možné ji přechodně umístit na zahradu nebo balkón.
Japonská myrta není náchylná na choroby a škůdce, vyskytují se u ní jen velmi vzácně .
Jedná se o keřovitou rostlinu s dlouhými listy, které jsou téměř kopinaté. Malé květy mají červenou, růžovou a bílou barvu. Hodně známá je odrůda Rubra.
Rostlina se množí ke konci února až začátkem března, a to pomocí vrcholových řízků. Teplota k zakořeňování je 18–20 °C, po výsadbě do květináče potřebuje teplotu nad 18 °C a ke konci pěstování snížíme teplotu na 15 °C. Během pěstování rostlinu pravidelně zaštipujeme a očišťujeme od mnoha odkvetlých květů (jednoduše oklepeme).
Je to velmi vděčná stále kvetoucí rostlina, kterou lze zakoupit obvykle v barvách bílé, fialové a vínově červené.
Jedná se o středně velký keř o výšce 0,5–1,5 m a šířce 0,5 – 1 m. Je listnatý, stálezelený, s barvou listů zelenou a rudou. Kvete v březnu až dubnu, květy jsou bílé a nápadné. Pieris japonica ′Bonfire′ je vhodné umístit na slunce nebo do polostínu.
Bonfire je novinková odrůda, která určitě nadchne ty z vás, kteří nemáte rádi převislé hrozny květů na pierisech. Bonfire totiž roste vzpřímeně a takto nese i květy – stojí jako vojáci na vrcholech větviček. Zajímavostí je atraktivní vínová barva poupat, která zdobí rostlinu již od podzimu až do rozkvětu v březnu. Překvapením poté mohou být květy, které jsou čistě bílé. Po odkvětu nastupují nové listy v zářivém odstínu červeně vínové barvy.
Neopadavé listy jsou podlouhlé, přišpičatělé, středně zelené a lesklé. Bonfire roste středně pomalu a vytváří vcelku kompaktní keř, o něco málo vyšší než širší. Stříhání není potřeba. Pokud rostlinu chcete tvarovat, učiňte tak po odkvětu, přibližně v dubnu.
Nevyžaduje přílišnou péči, ale po odkvětu ostříhejte zavadlá květenství, aby se netvořily plody. Během sezony dvakrát až třikrát zkontrolujte listy, jestli na nich svrchu nejsou vidět světlé tečky. Znamenalo by to, že je napadl hmyz, jehož larvy vyžírají pletiva listů a zalepují spodek listů. V takovém případě stačí keř postříkat vhodným insekticidem (Mospilan). Pokud v zimě rostlina zapadá těžkým sněhem, jemně z ní sníh sundejte, aby neohýbal a nepřelámal křehké větvičky.
Zatímco jsou vyzrálé výhony tohoto keře pro naše klimatické podmínky dostatečně mrazuvzdorné, čerstvě vyrašené lístečky jsou na mrazíky dost náchylné a často namrzají někdy i při teplotě 0 C. Naštěstí se s tím rostlina obvykle dokáže vypořádat, protože vyzrálé výhony snadno regenerují a opět krásně vyraší. Tuto vysokou regenerační schopnost lze využít i v případě, když nové výhony vůbec nenamrznou. Seřízneme-li je včas, snadno přinutíme rostlinu opět k rašení, čím se efekt pestrých nových výhonů může prodloužit o další 2–3 týdny, navíc dosáhneme nižšího vzrůstu a kompaktnějšího tvaru keře. Pokud by ale tento zákrok přišel příliš pozdě, s největší pravděpodobností se připravíme i o efekt kvetení v příštím roce.
Zem pro výsadbu musí být dobře připravená, propustná a lehká, doporučuje se smíchat rašelinu se zetlelým listím nebo hrabankou, popřípadě jemnou kůrovou drtí a pilinami. V těžké zemi se pierisu dařit nebude, listy budou žloutnout a opadávat, mohou se objevit škůdci. Výsadbovou jámu připravte spíše širokou než hlubokou. Keř je mrazuvzdorný.
Jedná se o nízký nebo půdopokryvný keř o výšce 0,3–0,6 m a šířce až 1 m. Je listnatý, stálezelený, s barvou listů zelenou. Kvete v dubnu až květnu nápadnými bílými květy. Pieris japonica ′Debutante′ je vhodné umístit na slunce nebo do polostínu.
Tento pieris patří do skupiny yakushimanum, což znamená, že má nízký, ale velmi efektní a kompaktní růst. Obzvláště v našich podmínkách se rostlina nežene do výšky, ale tvoří velmi hustý keř o šířce 80–100 cm a výšce kolem 40 cm. V zemích s vlhkým klimatem dorůstá až do výšky 1 metru. Na začátku jara vykvétají drobná, oranžovorůžová poupata v úzké hrozny bílých, konvalinkových květů. Podlouhlé, přišpičatělé listy jsou sytě zelené, pololesklé, jejich barva po přesazení do běžné půdy mírně zesvětlá.
Také tato odrůda pierisu nevyžaduje přílišnou péči, ale po odkvětu ostříhejte zavadlá květenství, aby se netvořily plody. Během sezony dvakrát až třikrát zkontrolujte listy, jestli na nich svrchu nejsou vidět světlé tečky, které svědčí o napadení hmyzem, jehož larvy vyžírají pletiva listů a zalepují spodek listů. V takovém případě stačí pieris postříkat vhodným insekticidem (Mospilan). Pokud v zimě keř zapadá těžkým sněhem, jemně sníh sundejte, aby neohýbal a nepřelámal křehké větvičky.
Vyzrálé výhony pierisů jsou pro naše klimatické podmínky dostatečně mrazuvzdorné, čerstvě vyrašené lístečky jsou však na mrazy náchylné a často namrzají, a to někdy i při teplotě 0 °C. Obvykle to pro život rostliny nemívá tragické následky, neboť vyzrálé výhony snadno regenerují a znovu vyraší. Tuto vysokou regenerační schopnost lze snadno využít i v případě, že nové výhony vůbec nenamrznou. Včasným seříznutím snadno přinutíte rostlinu opět k rašení, čímž se efekt pestrých nových výhonů může prodloužit o další 2 až 3 týdny, a navíc tímto zásahem dosáhnete nižšího vzrůstu a kompaktnějšího tvaru rostliny. Pokud ale tento zákrok provedete příliš pozdě, s největší pravděpodobností se připravíte o efekt kvetení i v příštím roce.
Jedná se o vřesovištní rostlinu, která má ráda vlhkou, kyselou, nevysychavou půdu, pro vylehčení země přidejte rašelinu. Potřebuje dostatek organického materiálu při kořenech nebo občasné přihnojování, aby bohatě kvetla, nezasychala poupata a listy měly stále pěknou barvu. Jde o ideální keř pro podsadu do skupin. Vhodný je také jako solitér do malé zahrady, výborně se uplatní rovněž v zahradách japonského stylu. Je plně mrazuvzdorný.
Jedná se o nízký keř o výšce 0,2–0,5 m a šířce 0,3–0,5 m. Je listnatý, stálezelený, s kombinovanou barvou listů – bílou, zelenou a lososovou. Tento keř nekvete. Pieris japonica ′Little Heath′ je vhodné umístit na slunce nebo do polostínu.
Little Heath je zakrslou odrůdou pierisů. Jedná se o nesmírně elegantní, neopadavý, vřesovištní keřík s drobnými, úzkými, přišpičatělými listy hráškově zelené barvy a bílým lemem při okrajích. Nové výhony jsou bronzově červenohnědé. Roste velmi pomalu do pěkného přízemního bochánku. Má měkké větve a nesnáší zapadání těžkou vrstvou mokrého sněhu. Stříhání není potřeba. Téměř nekvete.
Zem pro výsadbu musí být velmi dobře připravená, vhodná je propustná a lehká půda, doporučujeme smíchat rašelinu se zetlelým listím nebo hrabankou, popřípadě jemnou kůrovou drtí a pilinami. V těžké zemi se rostlině dařit nebude, listy budou žloutnout a opadávat, objeví se škůdci. Výsadbovou jámu nedělejte hlubokou, ale širokou. Keř je mrazuvzdorný.
Český i japonský křen jsou dva příbuzní z čeledi brukvovitých. Každý vypadá trochu jinak, mají rozdílné nároky, ale jedno je spojuje – při ochutnání pálí na jazyku a dávají pokrmům správný říz.
Rostlinu Eutrema japonica (syn. Wasabia japonica) znají příznivci japonské kuchyně pod názvem wasabi. Ostrou, nenapodobitelnou chutí neodmyslitelně doprovází sushi, jídla s nudlemi, mořskými plody a podobně. Japonský křen se ve své domovině pěstuje výhradně na ostrovech Honšú, Šikoku a Kjúšú, kde jsou relativně nízké teploty a dostatečně vlhká půda. V našich podmínkách ho lze pěstovat jako přenosnou rostlinu v květináči, v němž bez úhony přežije venkovní mrazy například v zimní zahradě nebo v bytě a v létě ho můžete umístit na okraj jezírka či potoka. Pro křen wasabi je důležité stinné stanoviště a stále vlhká humózní zemina. V létě, kdy se teploty pohybují nad 20 °C, vytváří menší listy, roste pomaleji, až zastavuje růst. Na podzim díky nízkým teplotám (8–18 °C) a menší intenzitě světla začne rostlina opět bujně růst, tvoří pěkné velké listy a kořeny nabývají na síle. Půdu udržujte stále vlhkou, křen můžete i přihnojit. Zajímavostí je, že silné aroma wasabi, které dráždí sliznici, přivedlo vědce na nápad vynalézt požární alarm pro sluchově postižené osoby. Pokud tento alarm totiž detekuje požár, vypustí do místnosti oblak prášku wasabi a ten spící osobu probudí.
