Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

NA KMÍNKU

Jak vypěstovat azalku na kmínku

Azalky se dají pěstovat i na kmínku, kdy dojde k odstranění spodních větviček a vytvoří se korunka. Takto upravené rostliny by se měly takto pěstovat již od počátku růstu. Dají se různě tvarovat a z toho důvodu jsou oblíbené i mezi pěstiteli bonsají.

Zdroj: Azalka na kmínku

Diskuze: Re: Řez ovocných stromů

Výhony na kmínku jsou zbytečné a navíc můžou vyrůstat z podnože, takže určitě odstřihnout je nejlepší řešení.

Zdroj: diskuze Řez ovocných stromů
Počet odpovědí: 1

Péče o azalku na kmínku

Při venkovní výsadbě umisťujeme azalky na přistíněné místo, například pod nepříliš hustými korunami stromů, přes které částečně proniká slunce. Ideálním místem je i takové, kam ráno nebo dopoledne sluneční svit dosáhne, ale nezasahují sem palčivé polední a brzké odpolední paprsky.

Azalku na kmínku můžeme pěstovat i v domácím prostředí, ale musíme jí zajistit světlé a chladnější místo. Vyraší-li nám na kmínku postranní větvička, kterou zde nechceme mít, odstřihneme ji, a to těsně u kmenu.

Zeminu udržujeme vlhkou, občas porosíme. V létě měsíčně hnojíme prostředky pro rododendrony. V tu dobu můžeme pokojovou azalku vynést ven na stinné místo.

Azalky je vhodné zalévat dešťovou vodou, vyvarujeme se tak žloutnutí listů. Zálivka by měla být občasná i v zimním období, aby nedošlo k zaschnutí mělkého kořenového systému.

Zdroj: Azalka na kmínku

Diskuze: Dracéna až ke stropu

Dobrý den, chtěla bych poradit. Dcera dostala před 10 lety rostlinku Dracény.
Nyní hlavní kmínek je už ke stropu cca 2,5m a listy začínají od špiček hnědnout a uprostřed kmínku jakoby vadnou. Listy na kmínku začínají až ve výšce cca 1,5m. Z kmínku už jdou další dva kmínky cca 1,5 m a 1m.
Poradí mi prosím někdo co se dá dělat. Moc Vám děkuji.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 10

Množení

Diefenbachii množíme vrcholovými řízky nebo řízky z kmínku o délce asi 5 cm. Vrcholové řízky zakořeňují v rašelinném substrátu při teplotách 22 až 24 °C za 4 až 6 týdnů. Po práci s řízky si nezapomeňte důkladně umýt ruce.

Zdroj: Difenbachie

Diskuze: Řez ovocných stromů

Dobrý den.

Mladá meruňka má výhonky na kmínku.Mohu je odstříhat.?

Jinak je prořezaná.Děkuji.

Dostálová

Zdroj: diskuze Řez ovocných stromů
Počet odpovědí: 1

Jak pěstovat oleandr na kmínku

Oleandr lze vytvarovat do podoby stromku. Jeho květy mohou být bílé, růžové i červené, objevují se po celé léto a navíc je keřík stále zelený. Potřebuje slunce a hojné hnojení. Aby kvetoucí stromečky dělaly parádu co nejdéle, je třeba jim věnovat náležitou péči. Pro začátek je dobré popřemýšlet o nádobě, která by měla být těžká, aby ji vítr nemohl zvrátit. Samozřejmostí je drenáž na dně květináče kvůli odtoku přebytečné vody. Zálivka by měla přijít k patě kmínku a musí probíhat pravidelně, stejně jako hnojení. Pokud vyraší na kmínku pupeny, okamžitě je vyštípněte. I tvar korunky je třeba neustále obnovovat zaštipováním. Správné zazimování je jeden z nejdůležitějších klíčů k úspěchu pěstování.

Zdroj: Oleandr

Diskuze: Re: antúrie

Já pěstuju anturii již dlouho a úspěšně. Vždy mi bohatě kvete. Staré květy, které ztratí svěžest a barvu, stříhám asi 3cm od kmínku rostliny.

Zdroj: diskuze Antúrie
Počet odpovědí: 1

Choroby oleandru

Ochrana proti škůdcům je neodmyslitelná. Často se mohou objevit svilušky, molice i mšice. Proto je důležité vhodně používat náležité přípravky, abyste zabránili objevení nepříjemných škůdců. S jejich výběrem si nechte poradit ve specializovaných prodejnách. Při správné péči se budete radovat z překrásných rostlinek na kmínku po mnoho a mnoho let.

Zdroj: Oleandr

Diskuze: Re: Katalpa Nana

Asi jste o katalpu přišla. Letošní zima zahubila mnoho stromů. Zkuste provést test vitality tak, že na kmínku obnažíte kousek kůry až na dřevo, čímž vizuálně můžete zjistit jestli je kmínek živý či nikoliv.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Počet odpovědí: 7

Pokojová rostlina Scindapsus

Scindapsus je popínavá rostlina se vzdušnými kořeny, listy má široce srdčité, lesklé, kožovité, žlutě skvrnité, některé odrůdy mají listy žluté se zelenými skvrnami nebo bílé se zelenými skvrnami. Pěstuje se jako popínavá rostlina pnoucí se po kmínku nebo nějaké konstrukci či jako rostlina převislá. Při dobré péči může dorůst do délky i několika metrů.

Zdroj: Scindapsus

Diskuze: Katalpa

Dobrý den, na podzim jsme zasadili katalpu nana, ale stále nerasi, na kminku nové lístky rostou, v korunce ani náznak..
Je šance, že ještě obroste? Nebo kde může být problém? Děkuji.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Počet odpovědí: 7

Postup očkování

Při červnovém roubování révy vinné používáme dřevitý („tvrdý“) roub, který naroubujeme do zeleného letorostu. Po rašení révy je vhodné vytáhnout z paty kmínku zelený letorost, který (aby se nevylomil) vyvazujeme ke kmínku přeroubovávané rostliny. Ideální tloušťka zeleného letorostu pro přeroubování je 5–8 mm.

K roubování se využívá jednoočkový roub, který se seřízne do klínku. Následně rozštípneme zelený letorost a roub postupně do připraveného rozštěpu zasuneme. Očka na roubu a podnoži by měla být postavená proti sobě. Roubové spojení pevně ovážeme roubovací páskou.

V místě roubování je vhodné ponechat list, který zabezpečuje jednak výživu roubového spojení a jednak může stínit roub a omezit vysychání. Horní část roubu není vhodné zamazávat štěpařským voskem. Jestliže dojde k ujmutí, projevuje se intenzivním slzením a vosk by se mohl vymáčet na očko a znemožnit rašení.

Zdroj: Očkování vinné révy

Diskuze: dracéna jak se o ni starat

Prosím o radu,mám několik let 2 dračeny na tenkém kmínku, vysoké asi 160 cm,musím je stabilně vázat k pomoc.hůlce,jelikož stonek je slabý,můžu zkrátit délku stonku a vršek s listy dát do vody,nebo vůbec neřazat?Děkuji za odpověd

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 10

Jak na hnojení vinné révy

Při zapěstování révy se dbá na vytvoření kmínku z jednoho letorostu, který se po výsadbě podporuje pouze závlahou. V prvních letech zapěstování tvaru nehnojíme dusíkatým hnojivem, to používáme až cca po 4 letech od výsadby. Pokud by se nám nepodařilo kmínek vypěstovat hned první rok, nevadí, celý tvar opět seřízneme a můžeme se o to pokusit i v letech dalších.

Zdroj: Vinná réva a její pěstování na pergole

Diskuze: Re: první stříhání vinné na pergole

Zdravím, jdu nyní 9.2.19 stříhat můj stolní Lake Mont bezsemenný a výborné chuti, který roste u bývalého kotce. Loni se divoce rozrostl. Zakrátím ho o polovinu a odstraním všechny výhony na kmínku i šlahounech do výše ohybu vnější strany kotce. Zde jsem nic nenašla, takže to provedu pouze dle své krátké praxe. S pozdravem DDD

Zdroj: diskuze První stříhání vinné na pergole
Počet odpovědí: 1

Přeroubování

Na přelomu května a června roubujte dřevitým roubem do zeleného výhonu.

Postup: Rouby odeberte již někdy v listopadu nebo prosinci, stačí jednoočkové. Lze je skladovat ve sklepě nebo v lednici v igelitu. Na jaře nechte od paty kmínku růst 2 výhony, ty se později přeroubují. Ideální tloušťka těchto výhonů bude při přeroubování kolem 7–8 mm. Rouby namočte na 12–24 hodin do vody, potom roubujte do rozštěpu, stáhněte páskou. Roub by měl začít rašit do týdne, pokud ne, přeroubujte znovu. Lze přeroubovat i zeleným roubem do zeleného výhonu. Ale musíte zakrýt igelitovým sáčkem!

Zdroj: Vinná réva - množení

Diskuze: Re: Dracena

Dracena vám namrzla. Teď odumřou její listy a jestli promrznutí nebylo hluboké, tak za pár týdnů začnou rašit nové rostlinky na původním kmínku. Do té doby výrazně snižte zálivku, aby substrát vyschnul. Rostlinu umístěte na slunné místo a případně ji upravte řezem. Pokud nic rašit nezačne ani po dvou měsících, tak dracena umřela na šok z mrazu.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 10

Řez vinné révy na pergole

Jestli vám nejde o krásu, ale o úrodu, řežte révu úplně stejně, jako kdybyste ji pěstovali na drátěnce, tedy na jeden nebo dva tažně. Ale časem asi zjistíte, že to není ono, že vinná réva na pergole potřebuje stříhat trochu jinak. Je dobře nechat révu pěkně se po pergole plazit, aby ji mohla postupně na vámi stanovených místech porůst. A hlavně aby hrozny visely na správném místě, nejlépe přímo nad posezením a nad hlavami vašich návštěvníků. Révě rostoucí u pergoly nechte postupně vyrůst několik větví kryjících celou pergolu nebo stěnu. Pouze občas odstraňte větev od kmínku, která je nejstarší a má nejhorší kvalitu výhonků. V létě z nových zelených výhonků z kmínků vyberte ty nejlepší a nechte zase během let postupně vyrůst. Odstraňujte větve, které jsou příliš zahuštěné takzvanými fazochy (neplodnými výrůstky). U rozrostlé révy pravidelně na jaře proveďte základní řez na na 2–3 očka a během celého léta, než odplodí, ji vystřihujte, vylamujte a vyštipujte, jinak by byla příliš zahuštěná, což není dobré vzhledem k různým chorobám. Samozřejmě záleží na odrůdě révy a její vzrůstnosti.

Zdroj: Pěstování vinné révy pro začátečníky

Diskuze: vedeni v prvnim roce vysazeného řízku

dobrý den mam na vas dotaz ohledně zasazeného řízku vinné revy. Letos na jaře jsem vysadil vinnou revu a ma už ted zhruba vyšku 130cm a sílu jak tužka ,jedna se mi o to jestli mam odstranit krom fazochu i spodni listy na kminku nebo je ponechat děkuji moc za odpověd.

Zdroj: diskuze Vedeni v prvnim roce vysazeného řízku
Počet odpovědí: 1

Jak stříhat oleandr na kmínku

Je-li oleandr dostatečně košatý, nemusíte jej seřezávat. Je známo, že tento druh kvete jen na starém dřevě. Pokud tedy provedete řez na jaře nebo ještě před vykvetením starých větví, připravíte se o květy, které by se objevily během léta. Potřebuje-li rostlina seříznout, zkracujte větve maximálně o jednu třetinu, ne více. Řez proveďte těsně nad takzvaným přeslenem, což je místo, odkud vyrůstají u oleandru vždy tři listy najednou. Na zkrácené větvi by měl zůstat jeden až tři přesleny. Z přeslenu pod seříznutím vyraší opět tři nové výhony, které už budou mít schopnost v příštím roce vykvést.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Koza na řezání dřeva dřevěná

Koza na řezání dřeva dřevěná je jeden z nejstarších vynálezů člověka. Může být sestavená z oloupaných silnějších větví či kmínků, umožňuje řezat na špalky kulatinu do průměru 25 cm v délce do dvou metrů, nebo krátit silnější větve na krbová polena. Stačí jen vložit dřevo do rozvidlené konstrukce. Postavit takovou kozu dokáže každý kutil, který ji jen okoukne u souseda. Rozchod nohou kolem 70 cm ji zabezpečí proti převržení do obou stran, rozvidlení zajistí, aby řezané dřevo leželo ve výšce kolem 75 až 85 cm, a umožní co nejbezpečnější a nejpohodlnější řezání. Dřevěná koza na řezání dřeva v obchodech je vyrobena ze stabilního bukového dřeva, je skladná a sklopná, dodává se nesmontovaná a se zárukou na bezpečnost při řezání dřeva.

Zdroj: Koza na řezání dřeva

Malus tschonoskii řez

Okrasné jabloně pěstované na kmínku ve tvaru zákrsku nebo čtvrtkmenu do výšky 120 a 150 cm se většinou očkují u země na jabloňové semenáče nebo častěji na typové, vegetativně množené podnože. Podle toho, jakou chcete mít výšku kmene a velikost koruny stromu, volíte vzrůstnost podnože. Převislé kultivary Tschonoského jabloní se roubují na kmínky semenáčů planých i některých kulturních jabloní ve výšce 180 až 200 cm, v některých případech i výše. Stromky vysazujeme na podzim, při výsadbě na jaře zároveň provedeme hluboké zakrácení všech výhonů v koruně na tři až pět pupenů. Řez koruny děláme vždy v předjaří a ještě po dobu dalších dvou let. V pozdějších letech se zaměříme podle potřeby pouze na průklest příliš hustých korun nebo na vyřezání poškozených větví.

Zdroj: Malus tschonoskii – jabloň Tschonoského

Juka

Juky se botanicky řadí do čeledi agávovitých (Agavaceae). Jejich prapůvodní vlastí jsou horké oblasti Severní a Střední Ameriky a také Indie. Rod čítá okolo čtyřiceti druhů keřů a stromů. Odborníci znají juky i pod označením Hesperoyucca.

Juku seženete téměř v každém květinářství. Jedná se o menší stromek, z jehož kmínku vyrůstá jedna či více růžic s asi šedesát centimetrů dlouhými, tmavě zelenými listy. Jako mladá roste ve formě růžic, později u ní dochází k zasychání spodních listů, což má za následek postupně se vytvářející, poměrně silný kmen. Pro kultivar Variegata jsou typické bílé okraje listů.

Teplomilné juky mají rády rozptýlené i přímé sluneční světlo a pravidelnou, avšak mírnou zálivku. Substrát by měl zůstávat stále mírně vlhký. Jednou za tři týdny rostliny přihnojujte tekutým hnojivem pro palmy a v suchých panelákových bytech roste listy.

V letních měsících jukám dopřejte pobyt na balkoně, případně na terase. Zvolte pro ně chráněné umístění, kde neohrozí přímé sluneční záření, průvan ani bičování deštěm.

V zimním období juku přeneste na místo s nižšími teplotami. Jako nejvhodnější se jeví zimní zahrada, případně prosklená lodžie. Nezapomeňte na omezení zálivky, hnojit v tuto dobu přestaňte úplně.

V případě přelití začnou rostliny velmi rychle chřadnout – kromě žloutnutí listů tento stav bezpečně poznáte podle změknutí kmínku. Záchrana musí být okamžitá, spočívá v přesazení do nového substrátu, jinak exempláře uhynou.

Juky přesaďte každé jaro do květináčů, jejichž průměr je oproti těm původním větší minimálně o pět centimetrů. Kupte substrát pro palmy, přidejte k němu kvalitní zahradní zeminu a trochu písku. Do spodní části nádoby nasypte keramzit, který poslouží jako drenáž.

Zdroj: Juka - žloutnutí listů

Tvary

Existuje pouze jeden jediný zástupce rodu oleandru, a to oleandr obecný. Výrazněji odlišné znaky má pouze bývalý druh Nerium indicum, který má hranaté větvičky. Šlechtěním však vzniklo mnoho kultivarů kvetoucích různými barvami – od bílé přes žlutou až po tmavě růžovou. Křížením se docílilo i plnokvětosti a vůně květů u některých kultivarů. Žlutě kvetoucí, plnokvětá a vonící odrůda je pojmenována Nerium oleander ´Luteum Plenum´. Latinské pojmenování Nerium má řecký základ ve slově neros. Původní barva květů oleandrů je růžová. V 16. století byl na Krétě vypěstován bělokvětý kultivar. Vonné odrůdy byly vyšlechtěny až na konci 17. století. Za vrchol šlechtitelství bylo považováno vypěstování žlutokvěté odrůdy na počátku 19. století. Dodnes jsou žlutě kvetoucí oleandry spíše vzácností.

Jak již bylo napsáno, oleandr je keř, který můžete tvarovat do stromečků pomocí spletení kmínku a sestřihávat větvičky tak, aby se vytvořila korunka, anebo si vypěstovat bonsaj. Záleží jen na vaší fantazii. Také si můžete vypěstovat vícebarevný oleandr – zasazením různých zakořeněných barevných variant.

Zdroj: Stříhání oleandru

Kdy stříhat hroznové víno

Máte před sebou kmen (staré dřevo), tažeň (loňské dřevo) a výhony, ze kterých jste sklízeli hrozny. V době, kdy se réva stříhá (únor–březen), si vyberte jeden výhon, na kterém byly loni hrozny, nejlépe ten nejblíže kmínku. Všechny ostatní výhony odstřihněte a ten jeden, co zbyl, ohněte do podoby nového tažně. Nejlépe jde ohýbat v době, kdy už v něm proudí míza. Z jeho pupenů vyrostou na jaře nové výhony, které na podzim zaplodí. A tak stále dokola provádíte stříhání vinné révy. Vinná réva se vám pak odvděčí následnou plodností.

Platí však pravidlo, že neořezaný keř má větší zásobu živin ve dřevu, a proto je lépe mrazuvzdorný. Neměli byste tedy řezat dřív, než pomine riziko velkých mrazů, které by révu mohly zničit. Na druhou stranu, jakmile začne do révy proudit hodně mízy, z řezných ran réva takzvaně slzí a oslabuje ji to. Takže příliš pozdní řez také škodí. Pokud používáte dlouhé tažně, tak zde platí, že tažeň se lépe ohýbá a vyvazuje v momentě, až je v něm nějaká míza, jinak by mohl prasknout.

Jedna nápověda pro řez: Řežte v době od Matěje (24. 2.) do Josefa (19. 3.), tím toho mnoho nepokazíte. Velké mrazy už obvykle nebudou hrozit, přičemž pupeny ještě nebudou nalité.

Zdroj: Řez vinné révy pro začátečníky

Jak provést řez vinné révy na pergole

Vinná réva je vhodná i k pěstování na pergole. Řez začněte tím, že odstraníte přebytečné výhony. Výhony odplozené, na kterých chcete vypěstovat letošní plodné výhony, zkraťte na několik oček – podle počtu požadovaných výhonů. Stříhejte vždy ve vzdálenosti několika centimetrů za pupenem, aby pupen neodumřel. Počet výhonů, které chceme pěstovat, ovlivňuje právě způsob pěstování. Záleží jednak na tom, po čem révu vedeme, a také na tom, jak vysoký je kmínek, a celkově, kolik starého dřeva má rostlina k dispozici. Nejbohatěji necháme růst révu pěstovanou na pergole nebo ve skleníku, nejvíce seřízneme révu vedenou vertikálně nebo po tažných drátech (zde se rozhodujeme mezi jedním nebo dvěma výhony).

Úhel řezu záleží na postavení výhonu. Vedeme ho vždy tak, aby dešťová voda mohla z rány rychle odtéct. Tím zabráníme jejímu zahnívání a umožníme co nejrychlejší zhojení.

Pokud zapěstováváte révu pro pergolu, kmínek (výhon) musíte nechat růst více let, než dosáhne výšky pergoly. Obvykle se u pergoly pěstuje více rostlin, aby došlo k jejímu pokrytí a abychom zároveň měli kvalitní úrodu. Na jaře dalšího roku se rozhodněte, jak vysoký chcete kmínek. Od požadované výšky kmínku napočítejte cca 5 oček (můžeme i více) a v tom místě (dále od očka) ustřihněte. Tu část, která již nebude kmínkem, vyvažte (nejčastěji a nejjednodušeji vodorovně).

Zdroj: Řez vinné révy pro začátečníky

Bakteriální choroby

Bakteriální skvrnitost listů (Pseudomonas syringae)

  • příznaky: na plně vyvinutých listech se objeví zřetelné drobné světlezelené až žlutozelené, skvrny, ohraničené žilnatinou. Skvrny jsou ojedinělé nebo ve skupinách. Postižená místa červenají, hnědnou a postupně nekrotizují. Na okrajích skvrn postupně vznikají další světlé skvrny. Silně postižené listy žloutnou nebo červenají a předčasně opadávají. Bakterie přetrvávají dlouhodobě epifyticky na rostlinách a za příznivých podmínek napadají pletiva listů
  • ochrana: k výskytu dochází zejména za deštivého počasí, na teplotě nezáleží, výskyt této choroby tedy omezí všechna opatření, která zajistí plnou vitalitu keřů, zejména jejich vyrovnaná výživa
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: bakteriální skvrnitost listů foto.

Bakteriální nádorovitost révy

(Rhizobium radiobacter, syn. Agrobacterium tumefaciens; Rhizobium vitis, syn. Agrobacterium vitis)

  • příznaky: na hlavě keře nebo na kmínku se objevují různě velké a utvářené nádory. U sazenic jsou nádory obvykle v místě srůstu roubu a podnože a na bázi podnožového řízku. Nádory jsou zpočátku bílé nebo zelené, měkké, květákovité, později tvrdnou a dřevnatí. Postižené keře mají světlejší a menší listy a kratší a slabší přírůstky. Silně postižené keře slaběji rostou a dávají menší a méně kvalitní sklizeň
  • ochrana: je třeba zabránit nebo omezit poranění včetně poškození mrazem a případná poranění ošetřit. Důležité je zlikvidovat napadené rostliny. Riziko napadení omezuje správná péče a harmonická výživa, která zajistí plnou vitalitu keřů
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: bakteriální nádory u révy foto.

Zdroj: Choroby a škůdci vinné révy

Nenáročná pokojová rostlina diefenbachie

Tato rostlina pochází z deštných pralesů tropické Ameriky. Diefenbachie má veliké listy zbarvené žlutě a zeleně. Pěstování v našich domácnostech tak není pro tuto pokojovou rostlinu zcela bez problémů. Diefenbachie má vysoké nároky na teplotu a vzdušnou vlhkost. V létě musíme diefenbachii chránit před přímým sluncem, v zimě naopak vyhovuje rostlině jasně osvětlené místo. Diefenbachie nesnáší průvan, v létě potřebuje vyšší teplotu, maximálně však do 30 °C, v zimě jí vyhovuje teplota kolem 18 až 20 °C, starší rostliny můžeme pěstovat při 16 °C, ale teplota pod 14 °C již může vést k celkovému poškození rostliny.

Diefenbachie, česky také mramornatka, patří přes svou nebezpečnost k oblíbeným pokojovým rostlinám, a to jak pro svou výšku, tak pro nápadné zelenožluté nebo zelenobílé skvrnité listy.

Jedná se o statnou, až 2,5 m vysokou rostlinu s dřevnatým, přímo rostoucím kmínkem. Listy vyrůstají ze silného kmínku, jsou velké, řapíkaté, střídavé, široce eliptické, výrazně žilnaté, skvrnité nebo pruhované. Květy jsou drobné, žluté, uspořádané v palici, v kultuře se však objevují jen ojediněle. Plodem je červená až oranžovočervená bobule.

Odrůdy Dieffenbachia maculata

Candida – žlutě až smetanově zbarvený list se zelenými skvrnami a se zeleným okrajem.

Camilla – barva listu se proměňuje od žluté přes smetanovou k bílé, okraj listu zelený.

Compacta – rostlina hustě olistěná u paty, list nepravidelně zeleně skvrnitý na žlutém až smetanově zbarveném podkladu.

Mars – nepravidelně skvrnité listy s tmavozelenou, světle zelenou a žlutou barvou.

Zdroj: Difenbachie

Kdy vysadit víno

Réva se obecně vysazuje od konce března. Má ráda úrodnou půdu v teplých oblastech, ale dá se pěstovat třeba i v podhorských oblastech na chráněných místech (u jižní zdi). Leckdo si pochvaluje bílou odrůdu Krystal, je velmi odolná jak proti chorobám, tak proti mrazu. Vhodný je Prim (Palatina) a mohla by zdárně růst i Chrupka bílá a velmi raný a chválený Vostorg, i Solaris. Z modrých například Chrupka červená, Isabella (Chorvát), Nero, Agát Donskoj, Alden. Z červených Festivalnyj. A novinka Cabernet Cortis.

Jámu vykopejte 0,5 m hlubokou, zkypřete dno, promíchejte s kompostovou zeminou. Zastřihněte trochu kořeny sazenice (asi na 10 cm délky, podporuje to tvorbu nových kořínků). V zahradnictví lze koupit sazenice obvykle s dvěma zavoskovanými očky. Často vyraší výhonů ještě více, nechte však jen jeden, nejhezčí, který roste z hlavního očka, ostatní nemilosrdně odstraňte (co nejdříve, když jsou dlouhé jen několik málo centimetrů). Ten jeden výhon, který zůstane, to bude kmínek.

Výhon dobře poroste, je nutné k němu zapíchnout asi 1,5 m dlouhou tyč, ke které ho vyvazujte, aby rostl stále vzhůru. Čím častěji vyvazujete, tím lépe (asi po 20 cm). Na kmínku pod hlavním vrcholem se tvoří takzvané zálistky, ty musíte v co nejmladším stadiu vylamovat, podobně jako u rajčat. Je tedy potřeba nechat jen ten jeden výhon bez jakékoli konkurence, jakéhokoli obrostu – samozřejmě listy nechte, ty jsou zapotřebí. Někdo může pustit dva kmínky vedle sebe, to se dělá také.

Zdroj: Vinná réva - množení

Pseudomonas savastanoi pv. Nerii

Bakterie Pseudomonas savastanoi pv. Nerii způsobují u oleandrů novotvary.

Příznaky

Novotvary se vyskytují nejen na listech, ale i na výhonech, kmíncích (kde jejich velikost dosahuje 2–3 centimetry, někdy i více) a rovněž i na květenstvích (stopkách a semenících). Některé kmeny tohoto patogenu nevyvolávají při umělých infekcích vznik novotvarů, ale nekróz, které se šíří do stran a do hloubky na výhonech oleandru. Listy na takových výhonech se ohýbají směrem dolů a čepele se zavinují a zkrucují. Pro napadení oleandru touto bakterií je typické, že nevytváří novotvary na kořenech a podzemních částech kmínku. Bakterie pv. Nerii má však schopnost napadat kromě oleandru i některé rostliny z čeledi Oleacea (olivovité), tedy například olivovník a jasan. Přežívá jen ve spojení se svými hostitelskými rostlinami.

Ošetření

Nákaza se šíří z jedné rostliny na druhou deštěm, nářadím používaným k řezu a infikovanými řízky. Nelze vyloučit, že určitou roli při šíření nákazy může mít hmyz, ale jednoznačné důkazy nebyly dosud předloženy. K infekci dochází hlavně v místech poranění. Místem vstupu mohou být také listové jizvy a mrazová poškození. Patogen se uvnitř oleandru údajně může šířit mléčnicemi a v určité vzdálenosti od původního místa proniknutí do rostliny dát podnět ke vniku novotvarů. S výjimkou velmi mladých rostlin nepředstavuje tento patogen pro oleandr velké nebezpečí jak pro zkrácení životnosti rostliny, tak i snížení její estetické hodnoty. Šíření nákazy lze minimalizovat, pokud při vegetativním množení budeme řízky odebírat ze zdravých rostlin oleandru.

Fotografie

Zde můžete vidět, jak vypadá oleandr napadený bakterií Pseudomonas savastanoi pv. Nerii.

Zdroj: Oleandr a jeho nejčastější choroby

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jana Válková

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU