Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

NAKLÁDÁNÍ MASA DO RYCHLOSOLI

Obsah

Druhy solení vhodné na nakládání

Suché solení – používá se, pokud chceme udit velký kus masa. Sůl, cukr, sanytr se v poměru 100 : 10 : 1 vetře do masa. Je možné přidat i koření. Maso se zavěsí do sklepa, kde se nechá i dva měsíce, než začneme udit. Pokud máme menší kousky masa, můžeme je vložit do kamenné nádoby. Takto naložené maso otáčíme každé dva dny, aby se sůl i koření dostaly do všech částí masa, a to přibližně po dobu jednoho měsíce. Pokud jsou kousky masa menší než jeden kilogram, postačí dva týdny. Šťávu z masa, která se vytváří, odstraníme. Při tomto způsobu nakládání se musí maso před uzením důkladně umýt a jeden den nechat uležet ve vodě (vodu měníme). Poté je potřeba maso osušit. Během skladování kontrolujeme barvu i vůni masa.

Mokré solení – maso se naskládá do kameninové, plastové nebo smaltové nádoby a jednotlivé vrstvy masa se polévají solným lákem. Na jeden litr láku je třeba 1 litr vody, 100 g soli, 10 g cukru, 1 g sanytru. Na kilo masa potřebujeme cca 750 ml litru láku. Při přípravě láku rozpustíme doporučené množství solicí směsi v pitné vodě a 20–30 minut povaříme. Je možné přidat i koření. Přecedíme přes plátno nebo husté sítko. Než směsí maso zalijeme, je třeba jej vychladit. Je důležité, aby bylo maso celé ponořené. Naložené by mělo být dva až tři týdny. Poté se maso opláchne v teplé vodě, zavěsí se na vzdušné místo a nechá se řádně oschnout.

Sanytr (ledek) je draselná sůl kyseliny dusičné, silné oxidační činidlo, v potravinářství uvedeno pod kódem E252.

Maso by mělo být skladováno při teplotách od 0 do 4 °C. Pokud maso nakládáme, měli bychom se vyhnout některým chybám, jako je špatně umyté nádobí, neúplné prosolení masa, předčasné, nebo naopak pozdní zalití lákem, nedodržení teploty, vyčnívající části masa z láku a podobně.

Zdroj: Marináda na uzení drůbeže

Diskuze

V diskuzi KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Dobrý den.
Dnes jsme na zahrádce vykopali křen, který jsme tam z oddenku před dvěma roky zasadili, abychom ho použili při nakládání okurek.Křen ale skoro nepálí
a vůbec není štiplavý. Mohli jsme ho s něčím zaměnit nebo je to něčím jiným?
Děkuji za zprávu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ola Hrušková.

Dobrý den, loni jsem sterilizovala Křen podle návodu, bohužel stratil stiplavost, pálení, prostě chuť, co Křen na mít. Jak uchovat Křen aby zůstal silný(stiplavy) po celou dobu a to do další sezóny. Děkuji

Zdroj: diskuze Křen

Jak udit kachnu

Uzení je v tomto případě trochu odlišné od obvyklých postupů, liší se hlavně v nakládání. Drůbež nakládáme pouze do láku, ať už celou anebo porcovanou na části. Krůty, kachny a ostatní drůbež se doporučuje vykostit, připravit na jednotlivé porce a pak teprve udit. Hotové maso se při krájení nedrobí a nerozpadá a je připravené přímo na talíř. Celá drůbež anebo porce se udí zásadně s kůží, potrhaná nebo chybějící kůže není vzhledná, i chuťově není drůbež stažená z kůže dobrá. Povrchová vrstva se příliš vysuší a ztvrdne.

Nakládání do láku se provádí pouze směsí soli a dusičnanu draselného. Poměry jsou stejné jako při uzení masa, vážíme i s kostmi a považujeme je za maso pro výpočet množství soli. Nedává se cukr a česnek. Pro naložení je lepší drůbež pouze chlazená, mražené je sušší.

Kachnu rozdělíme na porce, důkladně nasolíme a necháme 1 až 3 dny proležet. Před uzením oklepeme sůl a udíme podle velikosti porcí doměkka 6 až 8 hodin na 75 °C.

Zdroj: Marináda na uzení drůbeže

Diskuze

V diskuzi ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.

Dobrý den chtěl jsem se zeptat při zavařováni masa ve sklince mám víčka ručně přišroubovat na doraz a napustit vodu nad víčko nebo zaroveň s víčkem,mám sklinky o,80m jak to mám to maso vařit tak jak ve sklenici o,72m děkují za odpověď

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Zavařování masa do sklenic

Srnčí maso – nakládání

Srnčí maso není potřeba vždy nakládat, sice by mělo srnčí maso jako každá zvěřina před zpracováním uzrát, ale obvykle jí stačí ta doba od zastřelení zvěře po čekání na povinný veterinární rozbor (ten trvá několik dní). Pokud ale pochází srnčí maso ze staršího zvířete, může krátké naložení masa pomoci v jeho zkřehnutí.

Maso, které lze vykostit, nakládáme vykostěné. Maso musíme před naložením řádně odblanit a omýt. Musíme si připravit dostatečně velkou nádobu, do níž maso vložíme. Připravíme si máslo, které necháme rozpustit a mírně vychladnout. Máslem pak maso potřeme a zbytek másla pak na maso nalijeme. Nádobu se srnčím masem uložíme do chladnější místnosti, kde ji necháme zhruba tři dny. Nemusíme se bát, že by maso začalo zapáchat, protože vychladlé máslo na mase vytvoří povlak, který k masu nepropustí vzduch. Srnčí maso se nenakládá osolené, solí se až pak před konečnou úpravou. Sůl by při naložení způsobila, že by srnčí maso ztratilo chuť.

Zdroj: Úprava srnčího masa

Diskuze

V diskuzi DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.

Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.

čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C

Zdroj: diskuze Domácí šunka

Návod na použití

Cílem nakládání masa na uzení je hlavně konzervace a změkčení masa, ale též získání nových smyslových kvalit uzeného masa a uzenin. Na rychlost prosolení má vliv teplota, velikost nasolovaných kusů, druh prosolované tkáně, složení soli (směsi) na nakládání.

Vyšší teplota nasolení urychluje (teplota musí být do 5 °C, lépe 4 °C), ale hrozí větší riziko pokažení láku.

Větší kusy (šunky, rolády) se prosolují pomalu a zvláště u kosti je nebezpečí, že se bude maso kazit.

Vazivové (masové) tkáně se prosolují rychleji, naproti tomu u tukových částí (bůček, slanina) je pronikání soli pomalejší.

Starší postupy nakládání masa na uzení využívaly pouze kuchyňskou sůl (NaCl) a dlouhý čas nasolení (až 6 týdnů). Později se do soli přidával v malém množství takzvaný salnytr, což je dusičnan draselný nebo sodný (KNO3, NaNO3). Rychlost prosolení zvyšoval málo, ale barva masa po něm byla krásně červená. Později – a vlastně až do dneška – se používaly k nakládání masa na uzení takzvané rychlosoli, z nichž je nejznámější Praganda. Jejím použitím docílíme nejenom vybarvení masa, ale čas potřebný na naložení se zkracuje na 14 dnů. V Pragandě jsou totiž obsaženy kromě soli, dusičnanu draselného a cukru v malém množství i dusitanové soli (jedovaté). Tyto způsobují narušení svalových vláken a následné rychlé proležení a prosolení masa.

Složení soli: kompletní směs se skládá ze soli, dusičnanu a cukru (na 1 kg soli pouze 30 g dusičnanu (KNO3) a 30 g práškového cukru.

Krátkodobé solení na sucho

Používá se na solení masa do uzenářských výrobků (párky, klobásy, čabajky a salámy). Jeho účelem je též zachování vaznosti masa.

Maso vychlazené na 4 °C nakrájíme na kousky 2 x 2 cm anebo nameleme na strojku s otvory 15–20 mm. Na vepřové používáme 2,2–2,5 % solicí směsi na hmotnost masa a na hovězí a skopové dáváme 2,5–2,7 % na hmotnost masa. Tedy na 10 kg masa dáváme 220–250 g kompletní solicí směsi u vepřového a 250–270 g kompletní solicí směsi u hovězího a skopového. Vepřové, hovězí a skopové nakládáme každé zvlášť.

Po zamíchání odváženého množství soli maso napěchujeme do hrnce a uložíme na 1–3 dny do chladničky, po uležení má být na řezu růžové.

U salámů s výraznou mozaikou (kousky masa velikosti 0,5–5 cm) používáme též k nasolení těchto kousků uvedenou kompletní solicí směs. Množství solné směsi v uzeném mase do 2,5 % je ještě v přijatelných mezích, v rozmezí 2,5–3 % je již přesolené, jen málokdo má rád uzené, ve kterém přemíra soli přetluče jemnou uzenou chuť a koření. Doporučuje se pohybovat na dolní hranici koncentrace solicí směsi, což znamená od 2 do 2,5 %.

Mokrý způsob solení – do láku

Tímto způsobem nakládáme kolena, nožky, ocásky a žebírka. Lák, kterým se maso zalévá, má mít dle předpisu koncentraci 16 %. Na 10 l vody navážíme 1,6 kg soli, nebo kompletní solicí směs rozpustíme, vychladíme na 4 °C a naskládané kusy masa (každý druh zvlášť) zalijeme lákem. Doba se liší – při použití Pragandy 14 dní, při použití soli a dusičnanu 4–5 týdnů, při použití normální soli 5–6 týdnů.

Maso se překládá každý týden 1–2x, vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch.

Smíšený způsob solení

Tento způsob solení se používá při nasolování masa na domácí uzené, bůček, slaninu (u slaniny se též používá solení na sucho), rolády a kýty, ať už v celku, nebo naporcované na jednotlivé šály (šrůtky). Jednotlivé kusy masa se zarajbují (to znamená, že se rukama rozetře solicí směs po celém povrchu masa). Přebytečná sůl se ze šrůtků setřese a tyto se naskládají do kameninového hrnce vystříknutého solí, a to velmi těsně k sobě. Poté se zatíží a dají do chladu cca 4 °C. Kdo má rád česnek, tak dá na 10 kg masa 20–30 dkg nakrájeného na kousky nebo rozetřeného.

Po 1–2 dnech se maso zalije lákem o koncentraci 8–11,5 %. Při celém procesu je potřeba dodržovat úzkostlivou hygienu a teplotu, neboť hrozí riziko zkažení láku, pečlivě maso překládejte (1–2x týdně). Používejte buď gumové vydezinfikované rukavice (jsou lepší), nebo pečlivě umyté a vydezinfikované rukou. Maso se překládá tak, že vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch. Přičemž se na dno nejprve nalije lák a teprve potom se ukládá maso, zase se dolije lák a zase maso. Je to z toho důvodu, že při překládání musíte vlastně maso ukládat do láku. Pouze tak budete mít jistotu, že mezi masem nezůstane vzduch.

Při jakékoli změně vůně láku (zvrhnutí láku) se tento musí okamžitě vyměnit za nový. Zvláště musíte zabránit tomu, aby se nedostal ani kousek masa nad hladinu láku (zatížit) anebo aby nezůstaly bubliny vzduchu mezi masem při překládání.

Doba naložení se liší s použitou solicí směsí, například sůl s dusičnanem 4 týdny – bůček, masa, samotná sůl až 6 týdnů – slanina. Prosolení se pozná na řezu (u masa a bůčku), který má být růžově červený s perleťovým leskem v celé ploše (platí pro sůl s dusičnanem). Zůstalo-li ve středu šedé místo, musí se ještě počkat (platí u masa, slanina zůstává v podstatě pouze bílá). Toto se musí brát s rezervou u masa soleného pouze solí, tam k vybarvení nedochází v takové intenzitě. Existuje jeden osvědčený test, kterým zjistíte, že je maso proleželé. Vezmete do ruky šrůtek bůčku a palcem a ukazovákem ruky zatlačíte (proti sobě) vší silou do masa, pokud se vám podaří prsty dostat skrz maso k sobě, je správně proleželé na domácí uzené, domácí uzený bůček, anglickou. Berte na to zřetel, protože křehkost masa po vyuzení závisí z 90 % na naložení. Například vyuzený bůček musí být tak křehký, že se v podstatě dá namazat na chleba, tedy aspoň tučná část (proto se také preferuje uzené s kůží, protože nespadne v udírně z háčku). Nemůže se stát, aby při rozkousání nevařeného uzeného bůčku nebo masa zbyl v ústech žvanec vláken a mázder, která se nedají rozkousat.

Zdroj: Rychlosůl Praganda

Poradna

V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁN UZENÉHO MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bořivoj Wagner.

Co znamená-cituji-uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;zaléváme jakou šťávou kde ji vezmem.Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Správně má být vodou. Uzené maso se při zavařování zalévá čistou vodou. Pouze pokud je uzené maso málo slané, tak může být trochu přisolená. Je to proto, že během zavařování jakékoliv koření výrazně změní chuť masa. Zavřené uzené maso je lepší ochutit až při spotřebě, například nastrouhaným křenem s jablkem.

Zdroj: diskuze Zavařován uzeného masa do sklenic

Nebezpečí u mletého masa

Mletá masa podléhají rychlé zkáze, proto musí být připravována bezprostředně před tepelnou úpravou. U déle namletých mas a při špatném skladování dochází k bakteriálnímu působení, což může mít za následek vznik nebezpečné bakterie salmonela.

Zdroj: Nejlepší recepty na mleté maso

Diskuze

V diskuzi SVÍČKOVA Z VEPŘOVÉHO MASA S HALALI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.

Zřejmě používáte špatnou smetanu. Měla by mí 31 nebo 33 procent tuku.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Decima.

Doroučuji tu halali z nálevu vymačkat... někdy je hořký... dochucuji raději citronem

Zdroj: diskuze Svíčkova z vepřového masa s halali

Zavařování hovězího masa

Syrové hovězí maso nasolíme (můžeme použít rychlosůl, maso bude růžové), opepříme a necháme rozležet do druhého dne v lednici. Poté je nakrájíme na větší kostky nebo plátky a dobře natlačíme do sklenic (asi 2 cm pod okraj), zalijeme 2–3 lžícemi převařené vody, uzavřeme a sterilujeme.

Zdroj: Zavařování masa do sklenic

Co je to sůl Praganda

Praganda je registrovaný název českého výrobku. Jedná se o dusitanovou směs, která se používá v uzenářské výrobě. Praganda je také známá pod obecným označením uzenářská (řeznická) rychlosůl.

Výrobce uvádí, že je Praganda určena výhradně pro použití v masném průmyslu. Pragandu si ale kupují i lidé pro soukromé účely, a to pro domácí výrobu některých uzenářských specialit nebo pro nakládání (očkování) masa před uzením, rožněním nebo grilováním. Uzenářská rychlosůl, dusitan sodný, je ve složení potravin vyznačen kódem E250.

Dusitanová směs Praganda (takzvaná rychlosůl) se používá k nakládání a předúpravě masa určeného pro další zpracování do masných výrobků, konzerv a polokonzerv. Zajišťuje stabilitu vybarvení a chuťových vlastností masných výrobků.

Jedlá sůl je nejdůležitější pomocnou surovinou v masném průmyslu, kde je používána z chuťových a technologických důvodů. Z technologického hlediska je aplikace soli významná především pro svůj vliv na vaznost masa a tím na výtěžnost masné výroby a na konzistenci výrobku. Sůl má také konzervační účinek. Samotná sůl se ale používá jen u malé části výrobků, které jsou již tradičně šedé (například tlačenka, jitrnice, bílé klobásy). Většinou se přidává ve směsi s dusitanem sodným jako solicí dusitanová směs.

Dusitan se používá v případech, kdy je solené maso zpracováno v krátké době, nejvýše několik dnů po zasolení. Přispívá ke zvýšení údržnosti výrobku, podílí se na vytvoření chuti a vůně masných výrobků, chrání tuky přítomné v mase a masných výrobcích před oxidací a zajišťuje vznik typického růžového zbarvení nakládaných masných výrobků. Bez něj by maso při tepelném opracování získalo šedohnědé zbarvení, jako je tomu například při běžném vaření masa.

Rychlosůl se používá v masném průmyslu k přímému solení masa nebo jako součást používaných nakládacích láků. V případě přímého solení masa se kusy masa před naložením, kutrováním nebo masírováním posypou sypkou solicí dusitanovou směsí. V případě nasolení masa za použití láku se solicí dusitanová směs rozpouští spolu s dalšími ingrediencemi ve vodě a vzniklým lákem se předem nasolené maso, které bude dále skladováno (naloženo), zalije nebo se připravený lák přímo do masa vstříkne. Tento postup se standardně používá při výrobě šunek, uzených mas a specialit, které se pak zpracovávají vařením nebo uzením.

Praganda je tvořena minimálně 94 % chloridu sodného (NaCl), maximálně 0,3 % dusitanu sodného (NaNO2), cukrem a škrobovým sirupem.

V posledních letech se velmi rozšířilo používání jódované soli a jódované solicí dusitanové směsi v masné výrobě. Četné odborné studie prokazují, že použití jódované solicí směsi neovlivňuje negativně chuť, vůni a vzhled hotových masných výrobků. Vzhledem k množství masných výrobků konzumovaných českými spotřebiteli lze používáním solicí dusitanové směsi s jódem jednoduše a efektivně zajistit přísun tohoto významného prvku do lidského organismu.

V současné době se ale na Pragandu díváme i optikou zdravého stravování. Informace o Pragandě a podobných výrobcích jsou bez potíží k dohledání. V některých pramenech se uvádí, že dusitan sodný může být karcinogenní. Proto je věcí každého dospělého, jestli se rozhodne Pragandu do svých domácích uzenářských výrobků přidávat, anebo ne. Právě tak nákup a konzumace uzenin, u nichž je použití dusitanů vyznačeno kódem E250, je jen volbou každého.

Lékaři před dusitany varují. Vážou se na hemoglobin a zjednodušeně řečeno ve vyšších, trvale podávaných dávkách mohou způsobit otravu krve. Uzeniny by vůbec neměly konzumovat malé děti do tří let. Pokud by malé dítě jedlo denně salámy a párky, může příjem dusitanů způsobit chudokrevnost.

Zdroj: Rychlosůl Praganda

Diskuze

V diskuzi RYCHLOSŮL PRAGANDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Heřmánek.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na zkušenost při smíšeném způsobu solení (naložení) masa s použitím směsi běžné soli a Pragandy. U Pragandy se uvádí, že maso je připravené pro uzení již po 14 dnech. Což mi připadá krátká doba, aby se do masa dostala chuť česneku. Když bych použili Pragandu 50% a běžnou sůl 50% a prodloužil dobu na 4 týdny, může vzniknout nějaký problém? Děkuji za názor.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Rychlosůl Praganda

Jak použít Deko na utopence

Deko usnadňuje nakládání utopenců.

Ingredience nálev: 100 g Deka, 1,5 l vody, ½ l octa, 6 kuliček nového koření, 3 bobkové listy, 10 kuliček černého pepře, sůl

Ingredience utopenci: 20 ks špekáčků, 0,5 kg cibule, 1 lžíce moučkového cukru

Technologický postup: Svaříme vodu s octem a solí, vsypeme celý (nikdy nedělit na několik nálevů!) obsah 100g balíčku Deka, povaříme asi 4 minuty a necháme chladnout. Špekáčky oloupeme, nakrojíme napůl, ale nedokrojíme (můžeme nechat i vcelku) a do hrnce či sklenice je vkládáme do vrstev rozevřeným řezem dolů, střídavě s cibulí nakrájenou na kolečka. Prosypeme cukrem, pokud jsme zvolili umělé sladidlo, necháme ho rozpustit ve vařícím nálevu, přidáme další koření a zalijeme téměř chladným nálevem. Necháme zrát v chladnu a temnu 10 dní.

Zdroj: Utopenci

Poradna

V naší poradně s názvem ZAVAŘOVANÍ UZENEHO MASA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krutska anna.

mam uzeném maso hodně libové chci ho zavařit nužu přidat sádlo.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Určitě nic nezkazíte, když libové uzené maso zalijete vyškvsřeným sádlem a pak vše zavaříte. Experimentovat se dá i se slaninou nebo špekem buď vcelku a nebo umletý špek přidat k uzenému a pak zavařit.

Zdroj: diskuze Zavařovaní uzeneho masa

Cena skopového masa

Skopové maso lze zakoupit v řeznictví anebo přímo od farmáře. Cena se odvíjí rovněž od toho, zda se jedná o běžný chov, nebo o bio chov. Konečná částka záleží rovněž na druhu masa: krk s kostí stojí cca 140 korun za 1 kg, hřbet s kostí 250 korun za 1 kg, plecko 150 korun za 1 kg, žebra 110 korun za 1 kg, kýta s kostí 230 korun za 1 kg a kolínko se pohybuje okolo 300 korun za 1 kg.

Zdroj: Skopové maso - recepty

Diskuze

V diskuzi DOMÁCÍ ŠUNKA MRAŽENÉ MASO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frodl.

Dělal jste někdo domácí šunku z mraženého masa? A s jakým výsledkem? Já to zkusil a výsledek byl: Krásně růžová, homogenní, dala se krájet i na milimetrové plátky. Chuť žádná, vůně také žádná, v ústech pocit suchého masa, jako přesolená (dal jsem na 1 kg 9 g soli 9g pragandy ). Poradí někdo, nebo má někdo podobnou zkušenost? Předem díky za radu.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Domácí šunka mražené maso

Karbanátky s cuketou

Ingredience: 1 kg mletého masa (míchané hovězí a vepřové), 4 ks vajec, 10 stroužků česneku, 2 ks cukety, majoránka, sůl, mletý pepř, strouhanka, hladká mouka, olej

Technologický postup: Cuketu oloupeme, vydlabeme z ní semínka a pak ji nastrouháme na hrubém struhadle. Z nastrouhané směsi vymačkáme přebytečnou vodu, poté cuketu přidáme do mletého masa. Směs masa a cukety mícháme a dochutíme vejci, trochou mouky, strouhankou, solí, pepřem, česnekem, majoránkou a pořádně zamícháme. Ze vzniklého těsta tvarujeme karbanátky, které opékáme na rozpáleném oleji dozlatova. Jako přílohu ke karbanátkům s cuketou podáváme vařený brambor nebo bramborovou kaši.

Zdroj: Karbanátky

Diskuze

V diskuzi SVÍČKOVA Z VEPŘOVÉHO MASA S HALALI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.

Chtěla by jsem se zeptat,kde dělám chybu.Někdy se mě omáčka srazí a někdy né.Zachráním jí sice ponorným mixérem,ale chtěla by jsem znát příčinu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MILAN.

Smetana nesmí být studená z lednice,před použitím nechte několik hodin v pokojové teplotě,na procentech tuku nezáleží.

Zdroj: diskuze Svíčkova z vepřového masa s halali

Karbanátky

Suroviny pojíme ve vodě nebo mléce máčenou žemlí, hladkou moukou, vejci a zahušťujeme strouhankou. Mleté maso se velmi dobře doplňuje, k tomu používáme například zeleninu, sýr, houby, sóju. Doplňováním surovin nám v mase vznikne zajímavá mozaika. Při míchání musíme dbát na zachování, „nerozbití“ vložených surovin.

K dochucování můžeme použít většinu druhů koření, snažíme se pouze většinou zachovat původní charakter masa, které jsme na mletí použili. Slaninu používáme hlavně u mas s malým obsahem tuku. Při dochucování je důležité správné promíchání všech surovin, je vhodné si udělat tepelnou zkoušku připraveného masa.

Karbanátky připravujeme v kulatých tvarech, na porci počítáme větší váhu než u normálního masa.

Zdroj: Karbanátky

Sklenice na zavařování masa

Rozdíl mezi zavařováním ovoce a masa spočívá především ve sklenicích, které se obvykle používají. Maso totiž bývá do sklenic pořádně napěchované, a aby se z nich dobře dostávalo, mělo by být umístěno v nádobách kónického tvaru. To znamená, že horní část sklenice je nejširší a postupně se zužuje. V tomto se často chybuje, takže dostat zavařené maso ze sklenice bývá mnohdy velkým oříškem. Pokud použijete kónické zavařovací sklenice, celý obsah jednoduše vyklepnete. Vybírejte jen kvalitní sklo s dobrým těsněním.

Důvodem zavařování masa je jeho chuť, té jinou úpravou nedocílíme. Maso zavařené ve vlastní šťávě je dokonale měkké, má přírodní chuť a šťáva z něj je výtečná. Dá se použít také jako základ omáčky nebo tučnější je výborná jen namazaná na chlebu.

Při zavařování je důležitá hlavně čistota. Sklenice i víčka omýváme nejlépe horkou vodou se sodou, poté je opláchneme horkou vodou a necháme okapat.

Zdroj: Zavařování masa do sklenic

Karbanátky na grilu

Ingredience: 1 kg mletého masa, 100 g uzeného masa, 2 ks cibule, 1 hrst strouhanky, 5 stroužků česneku, 2 ks vajec, 100 g uzeného sýru, grilovací koření, 1 lžíce worcesterské omáčky, 1 lžíce sójové omáčky, 2 lžičky Podravky, sůl, pepř mletý

Technologický postup: Připravíme si veškeré suroviny, česnek oloupeme a prolisujeme, sýr a maso nakrájíme na kostičky. Všechny ingredience kromě vajec smícháme dohromady a necháme 4 hodiny odležet. Vejce doplníme těsně před grilováním, můžeme přidat ještě i sůl, grilovací koření, dochucovací omáčky a Podravku (všeho podle chuti). Karbanátky děláme menší, aby byly dříve hotové. Lze je připravit i bez česneku a uzeného. Také můžeme použít jiný druh mletého masa. Karbanátky grilujeme ne moc zprudka, nesmějí vytékat. Karbanátky na grilu podáváme s chlebem, hořčicí a kečupem.

Zdroj: Karbanátky

Mleté maso na grilu

Suroviny: 400 g mletého masa, vejce, strouhanka, 4 lžičky sezamových semínek, 2 lžíce mléka, sůl, pepř, mletá červená paprika, 1 lžička oregana

Technologický postup: Do mletého masa přidáme vejce, přisypeme strouhanku a dvě lžičky sezamových semínek, přilijeme mléko, směs ochutíme solí, oreganem, pepřem i mletou červenou paprikou a dobře promícháme. Z připravené masové směsi tvarujeme navlhčenýma rukama menší šišky, posypeme je zbylými sezamovými semínky a grilujeme na rozžhaveném grilu ze všech stran asi 10 až 15 minut. Můžeme podávat s grilovanou zeleninou, pečivem a sladkokyselým dresinkem.

Zdroj: Nejlepší recepty na mleté maso

Co je to flamendr

Jedná se o pikantní pokrm z vepřového masa charakteristický tím, že se maso krájí na nudličky. Pokrm je připravován minutkovou tepelnou úpravou. K masu se přidává cibule, paprika, kapie, žampiony, lišky a koření dle chuti. Maso by se mělo marinovat.

Zdroj: Vepřový flamendr

Zavařovaná a nakládaná červená řepa

Základním a víceméně jediným zásadním procedurálním rozdílem mezi zavařováním a nakládáním je, že v případě nakládání nedojde po vložení ingrediencí do sklenic (nádob na uchování) a jejich uzavření k dalšímu zahřívání těchto sklenic a jejich obsahu, zatímco u zavařování ano. Jinými slovy, když zavařujeme, tak poté, co vše dáme do sklenic, nebo jiných nádob a zavřeme je, tak tyto již naplněné sklenice ještě musíme po nějakou dobu zahřívat v horké vodě, na páře či v troubě.

Zavařování

Pro zavařování je ideální speciální hrnec na zavařování s mřížkou, na které sklenice v hrnci stojí. Postačí však i dostatečně velký běžný hrnec, na jehož dno umístíme látkovou utěrku, aby sklenice nestály přímo na dně a nepopraskaly. Sklenice vkládáme do vlažné vody a pamatujme na to, že se v hrnci nesmí dotýkat. Poté zvýšíme teplotu přibližně na 85 °C. Teplotu kontrolujeme na zavařovacím teploměru. Voda v hrnci nikdy nesmí vařit.

Po uplynutí potřebné doby (dle receptu) začneme sklenice opatrně vyndávat zavařovacími kleštěmi. Pokládáme na podložku, která nesmí být studená, aby sklenice nepraskaly. Šroubovací víčka nyní dotáhneme. Sklenice lze také pozvolna zchlazovat již v hrnci přiléváním studené vody, kterou ale nesmíme lít přímo na sklenice. Po vychladnutí obrátíme sklenice dnem vzhůru, abychom se ujistili, že vše těsní. Při pohledu na sklenici by víčka měla být vtažena mírně dovnitř.

Hotové zavařeniny uchováváme v suchu, chladu a temnu.

Červenou řepu je nutné před samotným zavařováním uvařit. Platí přitom, že maximální množství živin, minerálů a dalších prospěšných látek zachováme, jestliže ji uvaříme vcelku ve slupce. Vaříme ji doměkka. Podle velikosti bulvy to může trvat až hodinu. Teprve poté ji oloupeme a nakrájíme či nastrouháme. Krájet můžeme bulvu do libovolných tvarů – hranolky, plátky, kostky. Nejčastější a nejoblíbenější je však krájení na zhruba 1 centimetr velké kostky.

Nakládání

Nakládání je oproti zavařování rychlejší a o něco málo pracnější, je ovšem potřeba počítat s tím, že trvanlivost je výrazně kratší a že je potřeba uchovávat takto zpracovanou řepu v ideálním případě v lednici. Postup jako takový je prakticky totožný se zavařováním s tím rozdílem, že se po naplnění a uzavření sklenice už nebude nic sterilovat ve vodní lázni ani troubě.

Neoloupané bulvy červené řepy uvaříme doměkka, necháme vychladnout, oloupeme a nakrájíme na menší kousky. Nálev připravíme tak, že vložíme všechny ingredience do vody, tu přivedeme k varu a necháme vychladnout. Připravené sklenice naplníme řepou, zalijeme nálevem, řádně uzavřeme víčkem a vložíme do lednice.

Zdroj: Červená řepa - zavařování

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP