NAPADENÝ BUKSUS

Padlí na okurkách

Příčiny: Jak již bylo popsáno, v počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.

Co s tím dělat: Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem Europaren 50WP, Saprol New, případně dalšími přípravky proti padlí.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá padlí okurek.

Zdroj: Nemoci okurek

Poradna

V naší poradně s názvem BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.

Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.

Zdroj: Příběh Buksus

Výchovný řez

U tohoto řezu jsou vždy větve stříhány podobně jako u řezu po výsadbě. Dodržujeme pravidlo, aby se nové větve nekřížily, nebyly napadeny chorobami či škůdci, nebo byly dokonce suché.

Výchovný řez spočívá v založení dalšího patra řezem. Stejně jako u spodního patra se větve budou řezat tak, aby se mohly rozvětvit do dvou směrů.

Větve by neměly růst ani příliš vodorovně, ani příliš kolmo vzhůru. Ideální sklon je kolem 30 až 45°. Příliš vodorovné větve se po násadě plodů mohou ohýbat k zemi, naopak příliš kolmé větve zase nemívají mnoho plodů, neboť na kolmých větvích se spíše tvoří pupeny listové.

Zdroj: Řez ovocných stromů

Poradna

V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.

Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: http://youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.

Zdroj: Příběh Skalničky buksus

Kdy očkovat

Rouby je nejvhodnější odebírat v prosinci před Vánocemi, protože zimní mrazy v následujících měsících mohou zimní očka poškodit. Rouby založíme do vlhkého písku nebo do PVC sáčku a do konce jara je uchováváme ve studeném sklepě nebo v chladničce. Rouby je třeba pravidelně kontrolovat, zda nevysychají a zda nejsou napadeny houbovými chorobami, zejména šedou hnilobou. V tom případě je třeba ošetřit je namočením v doporučeném přípravku. Rouby musí zůstat zdravé a životaschopné déle než pět měsíců.

Zdroj: Očkování vinné révy

Příběh

V příběhu JAKY POSTRIK NA BUKSUS NA HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela Richterová.

učinný postřik na housenky na buksusu.Děkuji za zprávu

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Jaky postrik na buksus na housenky

Sphaeropsis tumefaciens

Onemocnění oleandru může být způsobeno i houbovým patogenem Sphaeropsis tumefaciens.

Příznaky

Symptomy zahrnují skupinu nových kmenů, které vnikají do záhybů. Nové stonky rostou jen pár centimetrů, než zemřou.

Ošetření

Odstraňte mrtvé, nemocné stonky a větvičky a dezinfikujte postřikem z 1 dílu bělidla do 10 dílů vody před každým řezem.

Fotografie

Zde můžete vidět, jak vypadá oleandr napadený patogenem Sphaeropsis tumefaciens.

Upozornění: Všechny části oleandru jsou toxické, proto je třeba dbát opatrnosti při ošetření oleandrových chorob. Při manipulaci s rostlinami používejte rukavice.

Zdroj: Oleandr a jeho nejčastější choroby

Příběh

V příběhu BUXUS ZIMOSTRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rosta.

Vážení poradte, už dvakrát jsem sedil buxus do nádob 0,90cm po 5.kusech a vždy mi uschnul.Vadí jim slunko nebo malo vláhy ,nebo jsou zasazeny jen v rašelině a při zálivce rychle voda odteče a trpi suchem. další dotaz nasadil jsem si na zahradu větvičky buxusu a v tomto parném létě se mi zdá žejich spálilo slunce ,jsou ještě zelená musím je odstranit nebo je necht ještě jestli se spamatují
Děkuji za odpověd Rosta

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Matěj.

Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.

Zdroj: Příběh BUXUS ZIMOSTRÁZ

Molovka

Túje mohou být napadeny i larvami některých motýlků (molovka zeravová), ty se zavrtají do větviček, které následně koncem léta zasychají. Postřik na savý a žravý hmyz by měl rostlinu těchto škůdců zbavit.

Molovka zeravová: Tento malý motýl naklade vajíčka a vylíhlé larvy se zavrtávají do nových větviček. Tímto rostlinu oslabují a dochází k hnědnutí a uschnutí větviček. Někdy je vidět malá „vyvrtaná“ dírka do větve.

Molovka klade vajíčka v červnu, kdy se také doporučuje provést postřik přípravkem Decis Mega; postřik je možné v průběhu léta zopakovat. Přípravek můžete použít také proti savým a žravým škůdcům na ovoci a zelenině.

Zdroj: Túje a jejich nemoci

Poradna

V naší poradně s názvem MODRÁ SKALICE NA POSTŘIK STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Na které druhy ovocných stromů jako postřik je skalice modrá vhodná?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Postřik modrou skalicí je vhodný pro všechny ovocné stromy, které trpí plísněmi a nebo jsou napadeny škůdci.

Zdroj: Příběh Modrá skalice na postřik stromů

Hniloba srdce

Hniloba srdcovitá i hnilobná houba výrazně ovlivní život habru obecného tím, že zničí jeho strukturální podporu. Tyto houby způsobují rozklad dřeva nacházejícího se ve středu větví a kmene stromu. Pokud jsou podmínky ideální, houba dokáže dřevo poměrně rychle rozložit. Vznikne tak nestabilní a možná nebezpečný strom, který může způsobit škody a zranění lidem, autům a konstrukcím. Obvykle není hniloba dřeva na vnější straně stromu viditelná. Pokud se však strom zraní nebo pořeže, můžete vidět rozkládající se dutinu uvnitř stromu. Chraňte strom před srdeční hnilobou tím, že jej chraňte před zraněním a co nejdříve odstraňte odumřelé větve. Dále strom pravidelně zalévejte a ošetřete případné škůdce nebo problémy, když se vyskytnou. Zde můžete vidět strom napadený hnilobou srdce.

Zdroj: Nemoc listů u habru

Příběh

V příběhu BUKSUS A HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Svobodová.

Housenky jsem objevila i ve Slapech. Postřik Lepinoxem plus zafungoval dobře. Nyní řeším, jestli mám keř prostrihat či jej nechat zotavit se bez sestřihu. Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mácha.

Výtečně funguje Bacilus thuringiensis čili Lepinox. První generace je najaře. postřik je potřeba udělat proudem. aby se bakterie dostaly i dovnitř keře. Druhá generace je v srpnu až v září, stříkáme raději dřív, aby se bakterie na mrtvých housenkách namnožily a zasáhly i později vylíhlé housenky.

Zdroj: Příběh Buksus a housenky

Zavařování třešní

Z třešní odstraníme stopky, plody přebereme a odstraníme ty poškozené. Pěkné třešně propláchneme studenou vodou. Pokud si nejsme jistí tím, že opravdu nejsou napadeny vrtulí třešňovou, tak je zalijeme vlažnou vodou o teplotě asi 40 °C s trochou soli. Poměr činí 2 dkg soli čili kávová lžička na 1 l vody. Třešně necháme namočené asi 2 hodiny, do té doby by měly být čisté. Pak z nich slijeme vodu a znovu je propláchneme. Zavařujeme do kompotových sklenic o obsahu 0,33 l nebo menších skleniček. Víčka, kterými sklenice uzavíráme, mohou být klasická víčka Omnia, která se musí na sklenici přitisknout speciální hlavou, nebo víčka šroubovací. Obvyklý nálev na třešně se připravuje z 1 l vody a 30–35 dkg cukru. Vodu svaříme s cukrem a necháme ji mírně zchladnout. Lze použít i rychlejší způsob, kdy se třešně jen zasypou cukrem v množství asi 1–2 lžic na jednu běžnou kompotovou sklenici a zalijí převařenou vodou.

Zdroj: Jak na zavařování

Příběh

V příběhu PŘESAZOVÁNÍ BUKSUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromíra.

Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Přesazování buksusu

Rakovina

Rakoviny se objevují jako propadlá oblast ve dřevě větve, stonku nebo kmene, která obsahuje odumřelou tkáň. Rakoviny také zvyšují možnost změny barvy listů na infikované větvi. Při extrémních infekcích může rakovina výrazně ovlivnit životnost stromu a může být dokonce smrtelná. Stejně jako u jiných chorob habru je nejlepší obranou prevence. Odumřelé nebo odumírající větve, větvičky a listy ze stromu pravidelně ořezávejte co nejdříve. Při prořezávání vytvářejte řezy ve zdravé části dřeva směrem od kazů. Pokud dojde k infekci hlavního kmene habru, prořezávání stromu pomůže už jen málo. Aplikujte na strom pomalu se uvolňující, víceúčelové hnojivo nebo organické hnojivo, které pomůže zlepšit růst, zatímco rostlina trpí rakovinou. Vyhněte se však nadměrnému hnojení, které může způsobit více škody než užitku. Zde můžete vidět strom napadený rakovinou.

Zdroj: Nemoc listů u habru

Poradna

V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silvia.

Dobrý den, koupila jsem od jedneho pěstitele 68ks thuji krásné.Bohužel mi cca za měsic zacali odchazet. Začalo to vrškem thuji. Koupila jsem hořkou sůl a hnojivo na jehličaní. Bohužel nic nepomohlo.Tak ted nevím co im chyby anebo jak im mam jeste pomoct ted na jaře. Děkuji Silvia
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Reklamujte to u prodejce. Nejdříve mu ukažte fotku a snažte se ho dostat na místo, abyste společně mohli lépe najít příčinu. Možná byly túje napadeny houbovou chorobou už z prodejny, a nebo jim nemusí vůbec svědčit zemina, do které přišly. Více se dozvíte při polemizování o náhradě škody.

Zdroj: Příběh Túje - ošetřování

Pěstování

V Evropě se pěstuje od konce 16. století, v současnosti v řadě odrůd lišících se zbarvením květů nebo listů, řada odrůd je i plnokvětých. Vyžaduje vlhčí, humózní, výživné a propustné půdy a slunné a teplé stanoviště, špatně snáší silnější mrazy, proto je vhodné jeho kořeny na zimu chránit například vrstvou listí.

Pro bohaté a sytě zelené olistění má rád vlhko, ale pozor na přelití – má dužnaté kořeny, které by mohly být napadeny plísní. Ibišek vyžaduje plné slunce.

Dá se pěstovat přímo v zemi nebo ve vhodné nádobě, kterou na zimu zakopeme do země nebo umístíme do chladné místnosti.

Co se typu země týče, ibišek je vcelku nenáročný. Pouze starší rostliny při přesazování nemají rády rašelinu. Zem musí být každopádně dostatečně propustná, středně živná, ale nepřehnojená, přednostně rovnoměrně vlhká. Dobře uděláte, pokud použijete selektivní, pomalu rozpustná hnojiva na tvorbu květů. Umístěte jej na přímé slunce. Plně mrazuvzdorný je do -27 °C.

Zdroj: Hibiscus syriacus

Kořenová hniloba Armillaria

Habry jsou náchylné k hnilobě kořenů. Jde o hnilobu, která napadá primárně stromy dubu a dochází při ní k hnilobě kořenů. Dubová kořenová hniloba – známá také jako dubová kořenová houba nebo kořenová hniloba Armillaria – napadá a zabíjí kambiální tkáň stromů (Cambium je tkáň odpovědná za tvorbu dřeva). Pokud se neléčí, onemocnění povede k odumření kořenů a kmene. Obecně platí, že prvním příznakem hniloby kořenů jsou vybledlé listy, které začnou předčasně opadávat z větví. Větve mohou dokonce začít odumírat blízko vrcholu stromu. Dalším příznakem tohoto onemocnění jsou houby rostoucí v blízkosti báze habru. V extrémních případech může habr obecný nemoci podlehnout a uhynout. Nejlepší obranou proti hnilobě kořenů je prevence zajištěním správného zavlažování stromu a dobré drenáže půdy. Zde můžete vidět obrázky, na kterých je vidět strom napadený kořenovou hnilobou.

Zdroj: Nemoc listů u habru

Postřik na zavíječe

Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné jsou přípravky s obsahem látky thiacloprid.

Důležité je začít s bojem proti zavíječi zimostrázovému co nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.

Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich vnitřních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.

Zdroj: Škůdci na buksusu - housenky

Ochrana proti zavíječi zimostrázovému

Pokud budeme hledat preventivní opatření proti této housence, moc jich nenajdeme.

V případě slabšího napadení můžete housenky sbírat ručně. Jsou však velmi dovedně maskované, a tak nemáte jistotu, že je objevíte všechny. Nepolevujte ani v dalších dnech. Osvědčilo se i ošetření keře silným proudem vody z tlakového postřikovače. Pod napadený keř nejprve rozložte silnější igelitovou plachtu, na kterou vodou spláchnete housenky a další nečistoty.

Preventivní aplikace chemického postřiku (insekticidu proti žravým škůdcům) není snadná právě kvůli tomu, že housenky jsou ukryté uvnitř keře. Postřik je třeba aplikovat důkladně i dovnitř keře. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid (například Calypso 480 SC). Použít můžete také přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, například Foray 48, Lepinox Plus. Aktuální nabídku s účinnými přípravky dostupnými na trhu můžete vidět zde: Zavíječ zimostrázový - chemická ochrana. Vždy však dbejte pokynů výrobce a dodržujte bezpečnostní pravidla. Insekticid aplikujte co nejdříve po zjištěném napadení. Načasování vychází podle vývoje jednotlivých generací škůdce na polovinu dubna, červen a konec října.

Zdroj: Škůdci na buksusu - housenky

Nemoci tújí

• Phomopsis juniperivora – rezavění túje – objevuje se převážně na jaře a na podzim, u dvou- až čtyřletých rostlin, na výhonech se začnou tvořit žluté skvrny, které potom zhnědnou, ale neopadají. Jedná se vlastně o houbové onemocnění, které přezimuje v odumřelých výhonech. Infekce se množí převážně za vyšší teploty a vlhkosti.
• Hnědnutí a odumírání výhonků – napadeny jsou hlavně oslabené rostliny při nedostatku světla a živin, při nevhodném stanovišti nebo nadměrné zálivce.
• Didymascella thujina – na nejmladších výhonech se objevují hnědnoucí lístky, při silnějším napadení mohou odumírat celé výhony.
• Kabatina thujae – jedná se o houbové onemocnění, hnědnutí jednotlivých šupinových lístků nebo jen špiček výhonů, na kterých se objevují černé plodničky, houba přezimuje v napadených výhonech, mohou odumírat celé rostliny.
• Pestalotia funerea – houbové onemocnění, vyskytuje se na šupinatých lístcích túje, projevuje se nejprve žloutnutím vrcholků výhonů a poté hnědnutím a následným padáním rostlin, přenáší se vodou a hmyzem.
• Molovka zeravová (Argyresthia thuiella) – drobný motýlek s rozpětím křídel 8 mm, housenky jsou 3,5–5 mm velké, mají černo-zelenou nebo hnědo-zelenou barvu, zavrtávají se do koncových částí letorostů, vrcholky hnědnou a snadno se lámou, napadení má vliv pouze na vzhled, málokdy rostlina odumře celá.

Zdroj: Pěstování tújí

Odlistění révy

Odlistění révy je také velmi důležitým opatřením péče prováděným v létě: V zóně hroznů se odřezávají jednotlivé listy. Hrozny po dešti rychleji vysychají a nejsou tak snadno napadeny plísní šedou. Kromě toho jsou bobule lépe vystaveny, a proto vytvářejí více cukru a chuťových látek. Modré odrůdy révy vinné také tvoří více pigmentu, což vede k lepšímu vybarvení bobulí.

U pozdně dozrávajících lián pěstovaných na prosluněných jižních stranách však buďte opatrní: Bobulím chvíli trvá než si zvyknou na přímé slunce. Musí si k tomu vytvořit ochrannou voskovou vrstvu. Pokud ulomíte příliš mnoho listů najednou a bobule ještě nebudou mít plně vyvinutou ochrannou voskovou vrstvu, spálení sluncem může na nich způsobit hnědé skvrny. Proto je lepší odstraňovat listy po troškách v intervalu dvou až tří týdnů. Všimněte si také, že ne všechny hrozny na stejné révě dozrávají ve stejnou dobu. Sklizeň často trvá až dva týdny.

U bílého vína a stolních hroznů počkejte, až slupka zezelená a zprůsvitní. U tmavých odrůd se barva mění od červenofialové až po sytě modrou. Při velmi velkém zatížení ovocem byste měli v červnu/srpnu vyříznout část hroznů – to je příznivé pro kvalitu ovoce ostatních hroznů, protože je réva lépe vyživí.

Zdroj: Stříhání vinné révy v červnu

Vlnovník na ostružinách

Vlnovník ostružiníkový (někdy též ostružníkovitý) se běžně vyskytuje na ostružinových plantážích, kde způsobuje nerovnoměrné zbarvení plodů ostružin. V důsledku shánění potravy tohoto škůdce zůstávají některé plody jasně červené, tuhé a kyselé. Poškozené plody ztrácejí obchodní hodnotu – nelze je prodat. V extrémních případech může být poškozeno 10 - 50 % úrody ovoce.

K přezimování vlnovci kolonizují drobné prostory pod vnějšími šupinami spících pupenů ostružin. Jak sezóna postupuje, dochází k migraci tohoto roztoče po stonku květu, aby kolonizoval listeny (list, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství), oblast kalichu plodu a také prostory mezi kuličkami bobulí. Jejich krmení pak zabraňuje stejnoměrnému dozrávání bobulí, což způsobuje, že jedna i více kapének zůstane jako jasně červený shluk na jinak černém a plně zralém ovoci. Postižené kuličky nikdy nedozrají, takže celé ovoce je nepoživatelné a neprodejné. Historicky vlnovci nejvíce poškozovaly odrůdy ostružin, které dozrávají později v létě (srpen a září). Ztráta výnosu způsobená poškozením vlnovníkem ostružinovým se může pohybovat od 10 do 50 % celkové úrody ostružin.

Množství poškozených (zbarvených) plodů se zvyšuje s dobou sklizně. Nejvíce jsou napadeny pozdní odrůdy ostružin. Jak vypadá úroda napadená vlnovníkem se můžete podívat tady: vlnovník na ostružinách foto.

Zdroj: Postřik na vlnovník ostružinový

Xylella fastidiosa

Xylella fastidiosa je bakterie pocházející pravděpodobně z Ameriky, v Evropě se šíří od roku 2013. V Itálii zlikvidovala produkci oliv v oblasti Apulie, byla potvrzena také ve Francii, Německu a ve Španělsku. Bakterie napadá více než 200 druhů rostlin včetně oleandrů. Odborníci varují před touto bakterií, která může být pohromou pro rostliny – rychle se šíří a neexistuje proti ní žádná léčba. Bakterie Xylella fastidiosa, která na jihu Evropy likviduje olivovníky a poškozuje vinice, je nyní velmi pravděpodobně i v Česku, neboť nakažené rostliny prodávaly zdejší hobbymarkety.

Příznaky

Onemocnění touto bakterií se projevuje hnědnutím a zasycháním listů, které vede k úhynu rostliny.

Ošetření

Napadené rostliny v krátké době uhynou, ochrana pomocí pesticidů neexistuje a neexistuje v podstatě ani žádná ochrana. Bakterie ohrožuje celou Evropu, a tak jsou opatření nařízená z Bruselu velmi přísná. Každá napadená rostlina se musí zlikvidovat a také všechny hostitelské rostliny v okruhu sto metrů – to jsou ty, které nejsou proti bakterii imunní. Celkově je jich v seznamu víc než dvě stě. Zkušební ústav zemědělský varuje lidi před nákupy zejména ovocných a okrasných rostlin z neprověřených zdrojů, a to zvláště při pobytu v zemích mimo EU nebo ve státech jižní Evropy, kde se tento druh bakterie vyskytuje. Dovoz rostlin ze třetích zemí je možný pouze na základě platného rostlinolékařského osvědčení vydaného v příslušné zemi.

Fotografie

Zde můžete vidět, jak vypadá oleandr napadený bakterií Xylella fastidiosa.

Zdroj: Oleandr a jeho nejčastější choroby