Téma: 

nejlepší odrůda malin


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Odrůdy malin

Poměrně velké množství odrůd malin se dělí na jednoplodící – letní – maliníky, které se využívají především v komerčním pěstování, a na stáleplodící – podzimní – maliníky.

  • Schönemann je asi nejčastěji zastoupená odrůda v komerční produkci malin v Německu. Keře mají mnoho pevných, tmavočervených a poměrně velkých plodů s jemně nakyslou chutí a typickou vůní.
  • Rumiloba pochází z Německa. Plody jsou velké, sladce nakyslé, středně červené s příjemným aroma.
  • Zeva 2 jsou odrůdy vyšlechtěné ve Švýcarsku. Mají velmi aromatické, jasně červené, středně velké a pevné plody. Velmi dobře se transportují a hodí se k zmrazování.
  • Glen moy je raná odrůda ze Skotska. Plody má středně velké, pevné a tmavě červené. Chutná mírně nakysle, vůně není příliš intenzivní.
  • Glem prosen byla vyšlechtěna ve Skotsku. Středně červené třpytivé plody střední velikosti mají mírně nakyslou chuť a nejsou výrazně aromatické. Sklízí se na podzim.
  • Autumn Bliss – Blissy pochází z Velké Británie. Plody zrají od začátku srpna do prvních mrazíků. Jsou středně velké, matné, tmavočervené, chutnají velmi mírně nakysle a aroma je nevýrazné. Jsou to ideální maliny pro další zpracování.
  • Meeker je odrůda kultivovaná v USA. Má velmi aromatické, středně velké pevné plody s jasně středně červenou barvou, které se vyznačují delší trvanlivostí než ostatní odrůdy.
  • Tulameen má původ v Kanadě. Je to nová odrůda s velkými, zářivě světle červenými pevnými plody. Jejich chuť je jemně nakyslá, aroma je příjemné a typicky malinové.

Odrůdy malin nejvíce pěstované v České republice:

  • Esena Poslada je vyšlechtěná odrůda s velkými chutnými plody, které mají typickou malinovou vůni a v plné zralosti růžovou barvu. Pěstuje se hlavně v evropských zahradách.
  • Balabery jsou středně velké maliny s purpurovou barvou, typickou chutí i vůní. Tato odrůda je velmi rozšířená na zahradách po celé Evropě.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: ROZMNOŽOVÁNÍ OSTRUŽIN A MALIN

KDY A JAK SE ROZMNOŽUJI MALINY A OSTRUŽINY? TEL.607219600

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ
Odesláno: 26.8.2018 uživatelem VALOVÁ ANNA
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ MALIN

Remontantní odrůdy maliníku

Remontantní odrůda maliníku plodí na letošních výhonech na podzim.

Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: nemoc ostružin

Prosím o radu,

pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?

Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Nemoc ostružin
Odesláno: 23.8.2015 uživatelem Růžena
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Řez malin

Výhony malin seřízněte hned po výsadbě, a to dosti razantně. Účelem je podpoření růstu náhradních výhonů z kořene. Udržovací řez letních odrůd se provádí na podzim. Účel spočívá v odstraňování odplozeného dřeva, a to v rozmezí 10–15 cm od země. Jednoleté dřevo se řeže na poslední odstávající pupen, tím podpoříte plodnější obrost. Podzimní odrůdy řežeme koncem února, kdy se jednoduše seříznou všechny výhony až na úroveň půdy.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: rajčata

prosím,jdou z loňských usušených jadérek rajčat vypěstovat ta samá kvalitní odrůda rajčat

Zdroj: diskuze Rajčata
Odesláno: 26.4.2016 uživatelem lipská
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Výsadba maliníku

Ideálním obdobím pro výsadbu malin je podzim. Sázíme jednoleté sazenice, které by měly být v krčku zhruba 1 cm silné, se zdravým kořenovým systémem. Rostliny sázíme do řady 40–60 cm od sebe. Nadzemní část seřízneme na 10–15 cm a přihrneme zeminou, kterou však s příchodem jara rozhrneme.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: pěstování keříčkových rajčat

Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík

Zdroj: diskuze Pěstování keříčkových rajčat
Odesláno: 27.4.2015 uživatelem Zdeněk Kubík
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Pěstování maliníku

Pro pěstování malin je vhodné slunné stanoviště. Během suchého počasí však vyžadují dostatečný přísun vody. Zejména v době tvorbě květů a plodů. Pro hnojení se nejlépe hodí dobrý kompost nebo hnůj. Hnojíme od jara. Pro pěstování je vhodná mírně kyselá až neutrální půda, která je dostatečně vlhká. Většina druhů potřebuje k růstu oporu.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: ostružiny pěstování

Dobry den mam ostruzlini nevim jaka je to odruda ,ale se mi vyskitla rez na stonkach kdyz to rozskrabem je to zlty jakoby prasek ,prosim cim to mam postrikat a co stim .Prosim poradte mi co stim a cim to postrikat.Dekuji za odpoved.Marie

Zdroj: diskuze Ostružiny pěstování
Odesláno: 14.5.2015 uživatelem Marie
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Stáleplodící maliny

Stáleplodící maliník plodí na jednoletých výhonech. Rozkvétá na vrcholových částech dřevnatícího letošního výhonu v srpnu a plody dozrávají od poloviny srpna až do prvních mrazíků. Tyto odrůdy jsou vhodné do každé zahradní půdy. Tento druh hnojíme kompostem či odleželým hnojem. Tato odrůda je plně mrazuvzdorná. Plody jsou velké, červené, s navinulou chutí a velice příjemnou vůní. Sklizňové období končí v polovině října. Ideální je rostlinu sázet na slunečné stanoviště, je vhodná doplňková závlaha v letních měsících. Pro kvalitní sklizeň se doporučuje pěstování pouze jednoletých výhonů, které je nutné po odplození odstranit. Seřezáním maliníku předejdete napadení houbovými chorobami.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: chuť

Chuť je většinou dost kyselá i když dnes už je vyšlechtěna odrůda, která obsahuje kolem 10 procent cukru. Dva takové keře jsem vysadil na jaře a měli pár bobulí. Ani jsem je neochutnal. Koncem července mi je sklidili kosi. Rakytník má lístky podobné lístkům vrbovím. Dále má ostny dlouhé až5cm. Já, nevím s čím by se to dalo splést, Ale raděj se podívejte na netu na jeho vyobrazení. Je to rostlina dvoudomá a proto potřujete samice a aspoň jednoho samce

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 12.10.2017 uživatelem Zdeněk Boráň
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Maliny a vitamíny

Maliny obsahují v plodech i listech mnoho vitamínu C. V plodech najdeme dále provitamín A a také vitamíny B2, B3, E a P. Jsou v nich obsaženy i sacharidy, bioflavonoidy pektin a karoten, třísloviny, kyseliny jablečná, citronová, ellagová a salicylová. Z minerálních látek maliny obsahují především vápník, hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo. Zinek v plodech malin je silné afrodiziakum. Maliny obsahují také biotin, který je důležitý pro lesk a hustotu vlasů a pružnost pleti.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Sklizeň rakytníku

Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 25.7.2017 uživatelem Jarča
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Maliník obecný

Maliny patří mezi nejstarší známé druhy ovoce. Archeologické nálezy potvrzují, že je znali lidé už v dávné době neolitu. Pěstovat se ale začaly až v 16. století. V té době je pěstovali a šlechtili především mniši v klášterních zahradách, a již v 17. století byly známy červené i žluté odrůdy. Maliny pocházejí z jižní Evropy, odkud se pak rozšířily do dalších oblastí. Dnes se vyskytují v podstatě v celém mírném klimatickém pásmu severní polokoule.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Sklizeň rakytníku

Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 18.1.2018 uživatelem JItka
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ MALIN

Zazimování maliníku

Jedním z omezení při pěstování maliníku je například mrazuvzdornost do 20 stupňů pod nulou. Vyvarujte se tak rozhodně výsadbě v mrazové kotlině. Maliníku příliš neprospívá ani větrné prostředí, protože na něco takového není zvyklý z okrajů lesa, kde se vyskytuje již po staletí ve volné přírodě. Na podzim můžete lehce nakypřit půdu rycími vidlemi a přisypat kompost, stačí i napůl zetlelý, a přihrnout jej ke kořenům.

Je důležité ošetřit maliny pomocí střihu. Proto po sklizni dvouleté výhony, které přinesly úrodu, a slabé nebo škůdci poškozené a nemocné letošní výhony odstřihneme těsně u země. Ponecháme jen nejsilnější letošní výhony. U odrůd dvakrát plodících se osvědčuje vyvazovat výhony do oblouků k drátěnkám ihned po sklizni.

Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Řez rakytníku

Mám samce a samici asi 1,5 metru od sebe v rohu pozemku na celodenním slunci asi 8 let. Rakytník odrůda Sluníčko/ranný začal plodit asi 3.rokem a úroda je rok od roku větší. Samce jsem radikálně seřízla asi o 1,5 metru když měl cca 4 metry, nyní už roste pomaleji. Samici řežu opatrně, vlastně jen tvaruji, protože jsem se dočetla, že se mají odstraňovat u této odrůdy raději pouze suché větve. Jednou jsem seřízla výšku asi na 2,5 metru a občas uříznu jako dárek větvičku s plody (jsou úplně obalené a jdou dát celé do mrazáku k postupnému použití), tedy v srpnu. Jindy do živého neřežu.
Souhlasím s údržbou cca 4m okolo křovinořezem, vyráží z kořenů.

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování
Odesláno: 18.1.2018 uživatelem Jitka
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ MALIN

Jak stříhat stáleplodící maliny

Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.

U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.

Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.

Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.

Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: HROZNOVÉ VÍNO

Vážení, druhým rokem vlastní dcera zakoupený domeček, samozřejmě jsme převzali i pnoucí vinnou révu, hrozny zelené, fialové. Loni docházelo k tomu, že úroda byla docela dobrá, ale hrozny dozrávaly pomalu. Myslíme si, že splňujeme veškerá doporučení i slunné místo, hnojení....zalévání...Víno má vždy velmi mnoho listů a pod nimi se ukrývají hrozny...Mají se kolem listy ostříhat aby sluníčko pomohlo dozrávání. Letos to vypadá také na slušnou úrodu s možností konzumace, jinak víno nevyužíváme. Mám obavu, že dozrávání bude opět pomalé, poraďte. Jak sklizeň nejen uspíšit, ale i hrozny sklízet, aby byly sladké a chutné, jaká je to odrůda to bohužel nevíme...Děkuji. Hlavsová

Zdroj: diskuze Hroznové víno ve skleníku
Odesláno: 16.8.2017 uživatelem MARIE HLAVSOVÁ
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Recepty s malinami

Malinový Vacherin

Ingredience: 3 bílky, 175 g měkkého sýra (například Cammembert nebo Brie), 175 g jemného krystalového cukru, 2 lžíce medu, 2 lžíce Cointreau (pomerančový likér), 225 g malin, 120 g nízkotučného tvarohu, 25 g mletého cukru

Postup: Předehřát troubu na 140 °C. Na pečicí papír si namalovat kruhy, každý 20 cm velký. Těmito papíry položenými značením dolů vyložit dva plechy. Našlehat bílky dotuha a zašlehat dovnitř cukr. Sníh vložit do cukrářského sáčku a nastříkat jej do kruhu uvnitř naznačeného kruhu na pečicím papíře. Vyplnit kruh. Péct cca 1 1/2 až 2 hodiny do křupava. Našlehat tvaroh s Cointreau a medem a přidat dovnitř sýr a maliny. Touto směsí potřít jeden upečený plát bezé a přiklopit ho druhým. Nahoře pocukrovat a ihned podávat.

Malinový dezert

Ingredience: maliny (libovolné množství), 1 zakysaná smetana, 1 měkký tvaroh (používám nízkotučný), cukr podle chuti (cca 1 hrnek), 1 až 2 dl vody, 4 lžičky práškové želatiny

Postup: Zakysanou smetanu smícháme s tvarohem a cukrem. Mezitím si uvaříme v rychlovarné konvici vodu. Želatinu rozmícháme v cca 1 až 2 dl vroucí vody a nalijeme do připravené tvarohové směsi. Vše promícháme (nelekněte se řídké konzistence). Vmícháme maliny a necháme ztuhnout v lednici.

Recept na horké maliny

Ingredience: 200 g malin, 2 lžíce cukru krystal, 50 g másla, 2 lžíce citronové šťávy

Postup: V pánvi necháme rozpustit máslo, do něj přidáme cukr, který začne karamelizovat. Pomalu mícháme, aby se cukr nepřichytil a hodně neztmavl. K rozpuštěnému cukru nasypeme maliny a opatrně mícháme. Přidáme čerstvou citronovou šťávou a ohříváme, dokud nejsou maliny horké. Potom přilijeme připravenou griotku, necháme přihřát a sejmeme z ohně. Teď již mícháme velmi opatrně, aby se maliny úplně nerozpadly.

Malinová marmeláda

Ingredience: 1 kg malin, 1 kg Korunního cukru želírovacího, 0,1 l vody

Postup: Připravené plody opatrně smícháme s Korunním cukrem želírovacím a vodou a vaříme asi 4 až 8 minut až do želírovací zkoušky. Ještě horké plníme do sklenic, ale uzavíráme až za několik hodin.

Malinový džem

Ingredience: 1 kg malin, 1 kg želírovacího cukru, šťáva z jednoho citronu, 2 polévkové lžíce malinovice

Postup: Maliny umyjte a opatrně osušte. Smíchejte je se želírovacím cukrem a nechte je zakryté odpočinout po dobu 24 hodin. Spolu s citronovou šťávou je za stálého míchání přiveďte do varu a po doporučenou dobu (asi 4 minuty) je prudce vařte. Po ukončení doby varu přidejte malinovici. Naplňte do sklenic a okamžitě sklenice uzavřete.

Malinová limonáda

Ingredience: 1 velká štamprle grenadiny, 1 limeta, pár snítek máty, třtinový cukr, sodová voda

Postup: Šťávu z půl limetky dáme do litrového džbánku, přidáme trochu třtinového cukru, snítky máty a rozdrtíme. Přidáme grenadinu, půl limetky nakrájené na kousky, čerstvé nebo mražené maliny, kostky ledu a zalijeme sodovou vodou.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014

STŘÍHÁNÍ MALIN

Kdy a jak zasadit maliny

Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.

Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.

Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.

Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.

Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.

Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017

NEJLEPŠÍ SUBSTRÁT PRO ZELENINOVOU ZAHRADU

Nejlepší substrát

Správný substrát pro pěstování zeleniny musí splňovat určitá kritéria. Jeho hodnota pH se musí pohybovat v rozmezí od 6,0 do 6,8, pak se jedná o substrát mírně kyselý, který je optimální pro růst zeleniny. Půda musí dobře vsakovat i odvodňovat vodu, aby nedocházelo k přesychání, či naopak k uhnívání kořenů. A hlavně musí substrát obsahovat co nejvíce potřebných živin.

Zdroj: Nejlepší substrát pro zeleninovou zahradu
Zveřejněno: 2.10.2013

NEJLEPŠÍ SUBSTRÁT PRO ZELENINOVOU ZAHRADU

Volně prodejná hnojiva

Chcete-li vytvořit co nejlepší kombinaci půdy v co nejkratším čase nebo bez zakládání vlastního kompostu, naleznete ve specializovaných prodejnách velký výběr volně prodejných schválených hnojiv. Tyto produkty obvykle obsahují krev, kostní moučku, řasy, rybí prášek a granulované kuřince, tyto složky vám poskytnou dostatečný zdroj dusíku, fosforu i draslíku a obohatí vaši zahradní zeminu. Jejich nevýhodou ale je, že za jejich snadné použití zaplatíte vyšší cenou.

Zdroj: Nejlepší substrát pro zeleninovou zahradu
Zveřejněno: 2.10.2013

DÝŇOVÁ POLÉVKA Z DÝNĚ HOKAIDO

Správný název dýně (Hokaido/Hokkaido)

Dýně Hokaido je jednoletá bylina s plazivými stonky, rodiny Cucurbitaceae. V Čechách se ujal název dýně Hokaido s jedním „k“, správný název je však dýně Hokkaido. Tato rostlina se odpradávna pěstovala na Dálném východě, nyní je hojně pěstována v Americe. Dýně Hokaido je severojaponská odrůda, kde je známá jako „čínská dýně“. Existují dva druhy dýně Hokaido – jeden má tmavě oranžovou barvu a druhý má slupku světle zelenou. Plody jsou kulovitého tvaru a pocházejí původně z japonského ostrova Hokkaidó, kde rostou ve vulkanické půdě. Tyto dýně jsou bohaté na živiny a minerální látky.

100 g dýně Hokaido obsahuje tyto nutriční hodnoty: 37 kcal; 8,8 g sacharidů; 0,23 g tuku, 88,72 g vody; 8,8 g bílkovin; 1,6 g vlákniny. Dýně je bohatá na vápník, hořčík, fosfor, draslík, vápník, vitamíny A, B a C. Čím více je dýně oranžová, tím vyšší je v ní obsah vitamínu A.

Dýně Hokaido se hodí do mnoha receptů. Její dužina má bohatou, sladkou chuť, ale nesmí se převařit, potom je na jazyku suchá a šupinatá. Před vařením dýni rozkrojte na půl a lžičkou odstraňte semínka a vlákna. Tato dýně se může vařit i se slupkou, ta totiž vařením krásně změkne. Dýně Hokaido se hodí na polévky, omáčky, do nádivky, jako příloha místo brambor, můžete ji grilovat, zapékat, dělat z ní marmelády, buchty, prostě cokoliv, záleží jen na vaší fantazii.

Zdroj: Dýňová polévka z dýně Hokaido
Zveřejněno: 6.12.2016

NEJLEPŠÍ KAMÉLIE DO ZIMNÍ ZAHRADY

Vhodné klima pro kamélie

Kamélie je rostlina vyžadující chladnější klima, proto ji rozhodně nepotěšíte umístěním na přímé sluneční paprsky. Vyhovovat jí bude stinné, chráněné místo. Máte-li na zahradě vzrostlý strom, živý plot či zeď, to nejlepší, co pro kamélii můžete udělat, je umístit ji sem, neboť zde bude chráněna před větrem i přímým sluncem.

Vzhledem k tomu, že kamélie u nás nejsou schopny přežít velké zimní mrazy, bývají nejčastěji pěstovány v květináčích – v létě bývají umístěny do zahrad a zimu přečkávají v mírně vytápěných místnostech s dostatkem světla.

Zdroj: Nejlepší kamélie do zimní zahrady
Zveřejněno: 8.3.2015

KRKOVICE - NEJLEPŠÍ RECEPTY

Pečená vepřová krkovička

Ingredience: celá krkovička, 4 cibule, kmín, 4 jablka, sůl, pepř

Postup: Samotné maso nechte trochu odležet, a před solením ho osušte. Nakrájejte na větší kusy cibuli a na čtvrtinky jablka, krkovičku dobře osolte, opepřete, dejte do pekáče a posypte dobře kmínem. Kmínem opravdu nešetřete. Koření se musí dostat až dovnitř masa, a opravdu se tam dostane, strach mít nemusíte. Pak už jen dejte do trouby a podle velikosti krkovičky pečte při teplotě 130–150 °C tři až čtyři hodinky. Prostě celé dopoledne. Sem tam podlijte, a to je vše. Maso z krkovičky se krásně vypeče, nejlepší je mít na recept takové maso, které má dost tuku. Pak se vypeče šťáva z cibule, jablek a tuku v mase. Uvnitř zbude jen šťáva. Maso opravdu bude na řezu krásně šťavnaté. To už si vyzkoušíte sami.

Doporučení: U většiny receptů narazíte na to, že krkovička je nakrájená na jednotlivé plátky, a až pak se peče. Takže se přípravou moc neliší třeba od vepřových kotlet. Což je velká škoda, protože do pekáče se jí vejde méně a rychleji se vypéká a je pak méně šťavnatá.

Zdroj: Krkovice - nejlepší recepty
Zveřejněno: 25.6.2017

FAZOLOVÁ POLÉVKA Z ČERVENÝCH FAZOLÍ

Druhy fazolí

Fazole bílé se hodí na různé typy pokrmů, vzhledem k jemné struktuře zejména na výrobu pyré. Vaří se 1,5–2 hodiny.

Fazole „červená ledvina“ jsou univerzální druh fazolí, který se hodí do polévek, chilli con carne a obecně na mexickou kuchyni. Mají výraznou chuť. Vaří se 1,5 hodiny.

Fazole pinto jsou středně velké strakaté fazole, velmi oblíbené v italské kuchyni. Vaří se 1,5–2 hodiny.

Fazole haricot má o něco jemnější chuť než černá fazole. Vaří se přibližně 1 hodinu.

Fazole černá má oválný tvar a tmavou barvu. Její chuť je nasládlá a připomíná houby. Podává se dušená a smíchaná s rýží. Vaří se 1,5 hodiny.

Fazole „černé oko“ se vyznačuje charakteristickou černou skvrnou a velmi tenkou slupkou. Vaří se 0,5–1 hodinu.

Fazole bílá máslová je plochá fazole s krémovou strukturou a jemnou chutí. Vaří se 1–1,5 hodiny.

Fazole lima, fazole měsíční, pochází z Peru, v současnosti se pěstuje ve všech vhodných oblastech. Semena jsou větší, mají bílou barvu, při vaření změknou, ale nerozpadnou se. Patří k nejvíce využívaným odrůdám.

Fazole fava jsou vhodné především do polévek, salátů a kaší. Jsou větší, mají světle hnědou až červenohnědou barvu a jsou moučnější.

Fazole borlotto mají semena s mnoha skvrnami červenofialové barvy, mají hořkosladkou příchuť. Jsou velmi oblíbené v Itálii, kde se konzumují čerstvé i sušené. Prodávají se ve dvou velikostech. Malé fazole jsou po uvaření velmi měkké, velké se používají do mnoha tradičních italských jídel, například polévky minestrone.

Fazole canellini mají středně velká semena bílé barvy, která po uvaření změknou. Jsou velmi oblíbené v Itálii, především v Toskánsku.

Fazole appalosa-beans jsou středně velké bílé fazole s hnědými nebo červenohnědými skvrnami, které pocházejí z jihozápadu USA, ale v současnosti se pěstují i v mnoha jiných oblastech.

Fazole bostonské, tzv. perličky, jsou malé a moučné, mají světlou krémovou barvu. V USA se používají na pečení bakedbeans, ve Francii na cassoulet.

Fazole vigna čínská, dlouhatec čínský, je specifická především délkou svých velmi úzkých lusků, které dorůstají až do 90 centimetrů. Semena mají smetanovou barvu, je na nich charakteristická tmavá nebo žlutá skvrna. Mají velmi lahodnou chuť a jsou oblíbené v jižních oblastech USA.

Fazole adzuki jsou malé červené fazole, které při vaření získají velmi jemnou a příjemně sladkou chuť.

Fazole mungo, urdu, nebo také urid, je odrůda fazole s menšími boby, která se nejvíce pěstuje a připravuje i neloupaná v Indii. Barva bobů je matně zelená nebo zelenožlutá. Při loupání se velmi často rozpadá na poloviny, prodávaná po úpravách má barvu žlutou.

Fazole můra pochází z Indie a její boby jsou velmi odolné proti vysychání.

Fazole křepelčí mají bílá nebo krémová středně velká semena s tmavými menšími skvrnami, takže připomínají křepelčí vajíčka. Jsou poměrně moučné, ale nerozvařují se.

A co vy? Jaké máte rádi fazole a recepty z nich? Podělte se o ně.

Zdroj: Fazolová polévka z červených fazolí
Zveřejněno: 25.6.2017

NEJLEPŠÍ KAMÉLIE DO ZIMNÍ ZAHRADY

Výsadba kamélií

Pokud jste kamélii zakoupili na podzim, nechte ji v květináči a do přesazování či vysazování na záhon se pusťte až na jaře. Rostlina bude mít dostatek času na zakořenění a nebude trpět nedostatkem vody. Kamélie vyžaduje kyselou a kyprou půdu, která nebude zadržovat přebytečné množství vody, stejně jako rododendron.

Více o zalévání, hnojení či pěstování se dozvíte na stránce Jak pěstovat kamélie.

Zdroj: Nejlepší kamélie do zimní zahrady
Zveřejněno: 8.3.2015

VAJÍČKOVÁ POMAZÁNKA

Nejlepší vajíčková pomazánka

Suroviny:

  • několik lžic másla (nebo margarínu) – dle požadovaného množství a konzistence
  • 4 až 5 vajec na tvrdo
  • 2 lžíce majonézy
  • 1 lžička hořčice
  • 1 středně velká cibule
  • sůl
  • pepř
  • čerstvá pažitka

Postup:

Oloupaná uvařená vajíčka buď rozmačkejte vidličkou, nebo nastrouhejte na hrubo, poté je opatrně smíchejte s máslem či margarínem, přidejte majonézu a na drobno nakrájenou cibuli. Nakonec dochuťte solí a pepřem a vmíchejte hořčici. Pažitku můžete na závěr zapracovat přímo do vajíčkové pomazánky, případně ji nasypat až na pomazánkou namazané pečivo.

Zdroj: Vajíčková pomazánka
Zveřejněno: 29.9.2014

NEJLEPŠÍ SUBSTRÁT PRO ZELENINOVOU ZAHRADU

Přírodní hnojiva

Chcete-li pěstovat zeleninu bez umělých chemických látek, pak nemáte jinou možnost než použít přírodní hnojiva a přídavné látky jako kompost, hnůj, mulč či kamenný prach. Přírodní hnojiva pro vás navíc budou tou nejlevnější volbou.

Kompost

Kompost je vrstvený odpad trávy, listí, pilin, dřevěných štěpků, který se nejčastěji ukládá mezi betonové bloky nebo vyskládané neošetřené dřevo. Kompost je základem zahradničení.

Hnůj

Hnůj se obvykle používá od hospodářských zvířat a je výborným zdrojem dusíku, což je jedna ze tří hlavních složek hnojiv prodávaných v obchodech, a dalších důležitých půdních živin.

Mulčování

Mulčování je základním prvkem zahradničení, má několik předností a jednou z nich je, že udržuje půdu vlhkou, zmírňuje půdní prostředí, zabraňuje růstu plevele, snižuje hnilobu u ovoce. Mulčování může být prováděno různými přírodními materiály, jako je například tráva, sláma, listí stromů, jehličí nebo kůra, přičemž lze kombinovat několik druhů přírodních odpadů.

Kamenný prach

Zdravá půda by měla obsahovat dostatek fosforu. Dobrým přírodním zdrojem fosforu jsou například vápenné dolomity či další skalní prach obsahující například čedič. Tento skalní prach může být dodáván do kompostu nebo rovnou do zahradní zeminy. Abyste dosáhli nejlepší půdní směsi, použijte skalní prach s velmi malou velikostí částic.

Zdroj: Nejlepší substrát pro zeleninovou zahradu
Zveřejněno: 2.10.2013