Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

NEJLEPŠÍ ODRŮDY SADBOVÝCH BRAMBOR

Uskladnění brambor

Brambory nejdéle vydrží v temnu. Při uskladnění brambor pomůže kmín. Je to nejlepší způsob jak je udržet nejdéle čerstvé a bez klíčků. Brambory se nasypou do pytle a k nim se přidá velké množství rozemletého kmínu. Silice obsažená v kmínu zabrání klíčení a udrží brambory dlouho čerstvé.

Zdroj: Pěstování brambor

Diskuze: pěstování brambor

Letos se podařilo kamarádce vypěstovat z jedné odrůdy brambory,které se po uvaření nedají jíst,jsou hořké. Čím by to mohlo být?

Zdroj: diskuze Pěstování brambor
Počet odpovědí: 1

Sázení brambor v červenci

V červenci je možné ještě zasadit brambory, které můžeme sklidit ke konci září. Je vhodné takto vysazovat rané brambory, zajistíme si tak přísun velmi chutných brambor v podzimním období. Brambory vysazujeme obdobným způsobem jako na jaře (viz výše).

Zdroj: Pěstování brambor

Diskuze: pytel nasazení brambor

Prosím, sdělte, kde je možné koupit pytel na sázení brambor. Ukazovali ho ve slovenské televizi. Děkuji.

Zdroj: diskuze Pytel nasazení brambor
Počet odpovědí: 0

Druhy celeru

Celer řapíkatý – vegetační doba 70 až 80 dnů

Odrůdy: Malachit, Nuget, Pascal

Celer listový – vegetační doba 110 dnů

Odrůdy: Jemný

Celer bulvový – vegetační doba 130 až 150 dnů

Odrůdy: Albín, Apia, Cisko, Kompakt, Kvido, Maxim, Neon, Orion, President

Zdroj: Pěstování celeru

Diskuze: mospilan dávkování

Provedl jsem postřik brambor 2x v rozmezí 10 dnů ( Mospilan 20SP).
V letáku je uvedeno 1x. Bude to mít vliv na kvalitu brambor?

Zdroj: diskuze Mospilan dávkování
Počet odpovědí: 0

Řez a stříhání

Blumy se množí vegetativně, a to očkováním a roubováním. Pěstují se do výšek okolo 350 metrů nad mořem, protože špatně vzdorují mrazu. Pro vyšší nadmořské výšky jsou pak určeny odolné druhy. Blumy se sází na jaře či na podzim, přičemž místo štěpování musí zůstat nad zemí. Některé odrůdy jsou samosprašné, proto není třeba shánět opylovače. Existují však také cizosprašné a částečně samosprašné odrůdy, u nichž je třeba do jejich blízkosti vysadit ještě jinou odrůdu, která se o opylení postará. Nejlepší plody blum bývají na 2−3letém dřevě, což se zohledňuje také při řezu.

Zdroj: Blumy

Diskuze: Řez Vertiko

Chtěla bych obnovit pěstování vinné révy na zahrádce v Praze, stolní odrůdy Picurka a Talisman a použít k tomu vysoké kovové tyče ze starého vedení. Je pro stolní odrůdy vhodný řez Vertiko?

Zdroj: diskuze Řez vinné révy na podzim
Počet odpovědí: 4

Pěstování ryngle

Renklódy patří mezi slivoně náročnější na teplo, rozdíly jsou samozřejmě mezi jednotlivými odrůdami. Vybírejte pro jejich pěstování polohy chráněné, protože některé odrůdy mohou namrzat v květu. Nejlépe se pěstují do výšek kolem 350 m nad mořem, odolné odrůdy pak přibližně do 450 m nad mořem. Je to možné i ve větších nadmořských výškách, záleží na lokálním mikroklimatu.

Nároky na půdu jsou do značné míry dány typem použité podnože. Stromky se sázejí na podzim nebo na jaře. Renklódy potřebují dostatečnou závlahu, zvláště když rostou plody. Nejlepší plody bývají na 2-3letém dřevě (to je dobré zohlednit při řezu). Některé odrůdy jsou samosprašné, takže si nemusíte dělat hlavu s opylovačem. Řada odrůd je však cizosprašná a je tedy nutné postarat se o opylovače (to je o jinou odrůdu poblíž, která se o opylení postará). Některé odrůdy jsou částečně samosprašné. Pokud i jim zajistíte vhodné opylovače, bývá úroda lepší.

Zdroj: Ryngle

Diskuze: vinná réva nemoci

Na hroznech odrůdy mopr praskají ještě nezralé bobule. Prosím o radu, co učinit

Zdroj: diskuze Vinná réva nemoci
Počet odpovědí: 1

Nejlepší odrůdy

Jak říkají zkušení pěstitelé, žádná nejlepší odrůda neexistuje. Každá odrůda je jiná, každá je něčím jedinečná. Vybrat si musíte nejprve mezi paličáky a nepaličáky – paličáky (například Brenecký paličák, Ropal, Znojemský) jsou takové odrůdy česneku, které vytvářejí na vrcholu palici, tedy kulovité květenství s květy a pacibulkami. Nepaličáky (například Japo, Prim, Záhorský) nevybíhají do květního stvolu a nevytvářejí pacibulky a mívají bílé stroužky. Přestože je dle odborníků pěstování nepaličáků snazší (lépe se přizpůsobují místním podmínkám pro pěstování a lépe se i skladují), u nás se častěji pěstuje česnek paličák.

Odrůdy česneku lze dále rozdělit dle doby výsadby. Podzimní odrůdy (například Alan, Záhorský, Bzenecký paličák, Ropal, Znojemský) se vysazují od září do poloviny října (někdy i v listopadu, ale zde není jistota, že spolehlivě zakoření před zamrznutím půdy) a jsou určeny ke sklizni začátkem léta. Mívají vyšší výnos, ale nepředstavují nejlepší odrůdy na skladování. Jarní odrůdy (například Japo, Prim) se vysazují na jaře, až rozmrzne půda, ale obvykle není pozdě ani v květnu. Sklízí se už o prázdninách, pokud jste jej dali do země až koncem jara, tak samozřejmě později, v každém případě však jarní sadba mívá kratší vegetační dobu a tím i nižší výnosy. Pěstitelé proto raději dávají přednost podzimní výsadbě, i když některé jarní odrůdy lépe odolávají chorobám, zejména těm houbovým (o tom viz níže).

Mimo jiné lze rozlišovat i velkostroužkové odrůdy (Dukát, Havran, Jovan) a odrůdy s menšími stroužky (Slavin, Benátčan), které se mnohem lépe rozmnožují.

Zmínit můžeme i rozlišení česneku na modrý a bílý. Modrý česnek má vnější blanitý obal obepínající stroužky modrofialový a stroužky jsou fialově žilkované. Bílý česnek má vnější obal i stroužky bílé.

V posledních letech si velkopěstitelé nejvíce oblíbili odrůdu Bjetin, avšak ani tuto odrůdu nelze jednoznačně označit za nejlepší. Mezi drobnými pěstiteli je oblíbený Bzenecký paličák či Záhorský nepaličák.

Zdroj: Pěstování česneku pro začátečníky

Diskuze: Re: Re: Re: Pěstování rajčat

Obecně se dá říci, že odrůdy s menšími plody jsou na tom lépe a ty s většími nebo masitá rajčata jsou na tom hůře.

Zdroj: diskuze Pěstování rajčat
Počet odpovědí: 1

Remontantní odrůdy maliníku

Remontantní odrůda maliníku plodí na letošních výhonech na podzim.

Zdroj: Stříhání malin

Diskuze: Afrikány proti hryzcům

DOBRÝ DEN CHCI SE ZEPTAT ZDA ODPUZUJÍ I HRYZCE OD BRAMBOR DĚKUJI ZA INFORMACI

Zdroj: diskuze Afrikány proti hryzcům
Počet odpovědí: 1

Odrůdy a pěstování

Možná vás překvapí, že jíme stále méně brambor. Zatímco v roce 1850 připadlo na jednoho člověka ročně 170 kg, dnes už je to jen 77 kg. Mohou za to určitě i brambory z velkovýroby, často poškozené a nevalné chuti. Kdo pěstuje vlastní, ví, že není brambor jako brambor! Jaká sadba je tedy ta nejvhodnější? A jak na pěstování?

Brambory z velkých lánů a vlastní brambůrky ze záhonu – obrovský rozdíl v chuti a kvalitě zná každý, kdo okusil. Brambory z velkovýroby se navíc prodávají v době, kdy už pro konzumaci nejsou vůbec vhodné, odrůdy určené pro letní a podzimní spotřebu jsou nabízeny i po Vánocích. Důvodem jsou přebytky. Jenže vodnaté brambory kuchaře ani strávníky nepotěší.

Vlastní brambory naštěstí nepěstujeme pro co nejvyšší produkci, ale proto, abychom si pochutnali.

Na záhoně získáme nejlepší brambory ekologickým pěstováním. Žádná minerální hnojiva, pouze chlévský hnůj a zelené hnojení. Vhodné jsou odrůdy méně citlivé na plíseň bramborovou, což je pro zdravé pěstování bez přemíry chemie důležité. Mandelinku bramborovou snadno vysbíráte ručně.

Kromě skvělé chuti budou vlastní brambory výrazně zdravější než ty z velkovýroby, které prošly postřiky proti plevelům před i po vzejití sadby, mořením, nejméně třemi postřiky proti plísni, následují postřiky proti mandelince a mšicím či chemická likvidace porostu před sklizní.

Rozhodnutí, jakou odrůdu brambor budete na své zahrádce pěstovat, již dnes není snadnou záležitostí. K ranosti, barvy dužniny, barvy slupky, rezistence vůči háďátku přibyl v posledních letech další podstatný parametr, a to varný typ. Navíc počet odrůd je stále větší.

Varný typ udává vlastnosti hlíz po uvaření a tím i konzumní použitelnost brambor.

Rozlišujeme tři základní varné typy:

  • Varný typ A: pevné lojovité brambory, které jsou nerozvářivé, příjemně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté, vhodné pro přípravu bramborového salátu i ke konzumu jako vařené.
  • Varný typ B: polopevné, polomoučné brambory s jemnou až hrubší strukturou, příjemně vlhké až sušší, vhodné jako příloha k jídlu.
  • Varný typ C: měkké, moučnaté brambory s jemnou až středně hrubou strukturou, středně vlhké až suché, vhodné k přípravě kaší a těst.
  • Varný typ D: není pro zahrádkáře významný – jde o odrůdy pro průmyslové zpracování.

Některé odrůdy jsou přechodem mezi uvedenými varnými typy. Například u označení AB, BA či BC vždy první písmeno značí převahu k varnému typu.

Pro zahrádkáře mají význam odrůdy velmi rané, rané, méně už polorané. Polopozdní až pozdní odrůdy, které se sklízejí až v polovině září, se na zahrádce nevyplatí. A pozor na to, že velmi rané odrůdy bychom měli zkonzumovat co nejdříve, nejdéle do Vánoc.

Odrůdy brambor se tedy rozdělují i podle toho, kolik potřebují dnů od výsadby do sklizně: velmi rané (90–100 dní), rané (100–110 dní), polorané (110–120 dní), polopozdní a pozdní (nad 120 dní).

Každý, kdo pěstuje brambory, byť na malém záhonku, si zaslouží kvalitní certifikovanou sadbu. Tu poznáte podle toho, že je označená návěskou (do 10 kg podnikovou, nad 10 kg úřední, tj. s hlavičkou ÚKZÚZ). Množství odrůd je skutečně téměř nepřeberné, vždyť například Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský měl v roce 2013 přihlášeno k uznávacímu řízení 180 odrůd sadbových brambor.

Brambory nemají zvláštní nároky na půdní podmínky, i jílovitohlinité půdy přinesou dobré výsledky. Nevhodné však jsou zamokřené pozemky a pěstování ve stínu pod stromy. Půdu je třeba na podzim hluboce zorat nebo zrýt, zjara řádně nakypřit – nejlépe rotačním kypřičem, aby byla jemná, bez hrudek. Brambory je třeba sázet do teplé půdy.

To, že byste si měli každý rok pořídit sadbu novou, uznanou není třeba nijak obhajovat. Brambory snadno onemocní virovými chorobami, které snižují výnos až o 50 %. Virózy se přenášejí sadbou a v porostu je rozšiřují především mšice, proto i poměrně pěkně vypadající sadba od známého není zárukou jejího dobrého zdravotního stavu, ten zaručuje jen sadba uznaná. Při nákupu sadby dbejte na to, aby hlízy byly ve velikosti kolem 4,5 cm, zdravé a vždy s označením názvu odrůdy a množitele. Sadba by měla mít velikost minimálně 25 x 25 mm a maximálně 60 x 60 mm. Brambory sázíme cca 30 cm od sebe. Při velké sadbě může být vzdálenost větší, při malé menší.

Vývoji rostlin pomůže opakované proorání či okopání. Kořenům tak zajistíme vzduch a zároveň se zničí plevele. Ani při okopávání však nesmí vznikat hroudy, půda nesmí být utužená, rozdroben musí být i nežádoucí půdní škraloup. Přihnojujeme hnojem v množství 3–4 kg na metr čtvereční, vyzrálého kompostu můžeme použít více. Pro zelené hnojení je vhodné použít například hořčici bílou, svazenku vratičolistou či lničku setou – sejeme je několik týdnů před podzimní orbou.

Dobrým předklíčením brambor na světle a použitím netkané textilie lze i v nadmořské výšce 520 m dosáhnout předčasné sklizně, tedy sklízet už za 66–69 dnů. Pro nejranější sklizně je vhodné vybírat odrůdy s rychlým nárůstem hlíz. V současné době tuto vlastnost splňují například odrůdy Everest, Flavia, Impala, Leoni, Magda, Solist a Vitesse.

Brambory v růstu potřebují denně v průměru 2–10 mm vody, což představuje cca 200–1 000 litrů vody za jeden den (podle plochy). V jiném přepočtu vychází, že jedna rostlina potřebuje 0,5–2,5 litru na jeden den. Zavlažování samozřejmě korigujte i s přírodním deštěm. V případě nedostatečného deště musíte vodu dodat jiným způsobem.

Po sklizni je třeba nechat brambory 2–3 týdny pod přístřeškem, kde se osuší a zhojí se poškozená místa. Chráníme je přitom před slunečním svitem. Aby nezezelenaly, přikryjeme je prodyšnou pytlovinou nebo kartonem. Nedostatečné „vydýchání“ brambor poznáme podle potní vrstvy – brambory jsou na povrchu vlhké. Před uložením do sklepa nebo jiné chladné a vlhké místnosti vyřadíme hlízy s hnilobou. Brambory se doporučuje skladovat při teplotách 2–6 °C, ve vrstvách do výše 1 metru. Brambory skladované při této teplotě však nelze konzumovat ihned. Škrob by se v nich totiž přeměnil na cukry a brambory by chutnaly nasládle. Necháme je proto 10–14 dnů v teplotě 12–15 °C.

Zdroj: Pěstování brambor

Diskuze: množení borůvek

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Počet odpovědí: 3

Rychlá brokolicová polévka s bramborem

Ingredience: 750 g brokolice, 10 g másla, 1 střední brambor, 1,5 l vývaru, 1 stroužek česneku, 100 ml šlehačky, sůl, pepř, muškátový oříšek

Postup: Brokolici očistíme, omyjeme a rozdělíme na růžičky, košťály oloupeme a nakrájíme na plátky. Brambor oloupeme, omyjeme a nakrájíme na kostičky. Česnek nasekáme a podusíme na rozpáleném tuku. Přilijeme vývar a povaříme asi 5 minut na mírném ohni i s bramborem nakrájeným na kostičky a košťálem z brokolice. Poté přidáme růžičky brokolice a vaříme 10 minut. Brokolici spolu s bramborem a vývarem rozmixujeme. Za stálého míchání přidáme smetanu a dochutíme solí, pepřem a strouhaným muškátovým oříškem. Polévku podáváme sypanou čerstvou bazalkou.

Zdroj: Brokolicová polévka s bramborem

Diskuze: řízkování kanadských borůvek

Dobrý den všem,
začal jsem pěstovat kanadské borůvky a nám docela plodné podzimní odrůdy.Prosím o radu jak se dají namnožit domácím,zahradním zpúsobem.
Děkuji,Zdeněk

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Počet odpovědí: 3

Pórková polévka s bramborem bez smetany

Ingredience: 1 lžíce slunečnicového oleje, 1 lžíce másla, 3 velké pórky, 3 stroužky česneku, 250 g brambor varného typu B nebo C1, 1 l zeleninového vývaru, trochu kmínu, 1/2 lžičky sušené majoránky, čerstvá majoránka

Postup: Nejdříve očistíme a nakrájíme brambory na kostičky a pórek na kolečka. Česnek prozatím jen oloupeme. Olej rozpálíme ve velkém hrnci, snížíme plamen na střední, přidáme máslo a po chvilce i pórek a na něj prolisujeme česnek. Za stálého míchání opékejte přibližně 5 minut. Přilijte vývar a opepřete, přidejte kmín a majoránku. Vařte do změknutí brambor a rozmixujte. Polévku podávejte ozdobenou čerstvou majoránkou.

Zdroj: Pórková polévka s bramborem

Diskuze: Re: pěstování brambor

V bramborách může být solanin a ten produkuje hořkou chuť, i když brambory nemají žádné zelené skvrny. Někteří lidé jsou citlivější na solanin a vnímají jeho hořkou chuť silněji než ostatní lidi.

Zdroj: diskuze Pěstování brambor
Počet odpovědí: 1

Křenová omáčka s bramborem

Ingredience: 5 ks středních brambor, uzený bůček, 1,5 l vody, 4 lžíce křenu, 2 lžíce hladké mouky, 1 kelímek smetany

Postup: Do litru a půl vody dáme uvařit uzený bůček, povaříme doměkka. Maso vyndáme a nakrájíme na kousky. Přilijeme smetanu smíchanou se 2 lžícemi hladké mouky a opět krátce povaříme, poté odstavíme. Brambory očistíme a uvaříme ve slupce doměkka. Brambory nejlépe uvaříme den předem. Brambory nakrájíme na kousky. Do hotové omáčky přidáme 4 polévkové lžíce čerstvého křenu a už dál nevaříme. Omáčku osolíme podle chuti, přidáme nakrájený bůček a kousky brambor. Křenovou omáčku se smetanou podáváme jako teplé hlavní jídlo.

Zdroj: Recepty na křenovou omáčku

Uzená polévka s bramborem

Ingredience: 5 větších brambor, 100 g mražené míchané zeleniny, 1 lžičku sušené petrželky, 1 kg uzených žeber

Postup: Uzená žebra uvaříme v tlakovém hrnci do měkka. Do vývaru dáme na menší kousky nakrájené brambory. K téměř měkkým přidáme zeleninu, krátce povaříme a doplníme obraným masem. Na závěr polévku dochutíme solí a petrželkou.

Zdroj: Uzená polévka

Jak pečovat o révu

O vinné révě (Vitis vinifera) platí, že pokud ji pěstujeme, musí mít svou „hlavu“ obrácenou ke slunci a své „nohy“ v teple. Proto ji vysazujeme na slunné místo chráněné před větrem a do „teplé“ půdy. Pokud je na jaře chladněji, klidně vyčkáme s výsadbou až do konce května, jinak můžeme vysazovat už v dubnu, pokud je tento měsíc v daném roce teplejší.

V průběhu růstu se používá zelené hnojení. Štěrkovité půdy s příměsí jílu není nutné příliš zalévat, ale pokud jíl chybí, je nutné pořídit k rostlinám závlahu. V takovéto zemině se daří především modrým odrůdám. Kamenité půdy jsou pro révu asi nejideálnější. Kameny totiž ohřívají povrch a dokážou teplotu udržet i v noci, kdy klesá rapidně dolů, a také zabraňují vysychání půdy. Je-li taková půda zároveň bohatá na jíl, pak se v ní daří téměř všem odrůdám vinné révy. Pouze pro některé odrůdy jsou vhodné půdy písčité. Daří se v nich odrůdám pro červená vína, jako je Frankovka nebo Modrý Portugal, z bílých vín je to Rulandské šedé. A hodí se i pro odrůdy stolní, tedy odrůdy určené k přímé konzumaci – jejich plody jsou krásně zbarvené a nepodléhají hnilobě.

Zdroj: Podzimní řez vinné révy

Stříhání kiwi

Od třetího roku po zasazení zastřihávejte rostlinu maximálně 2x ročně (v zimě za bezmrazých dnů od poloviny února do poloviny března), jinak dochází k enormnímu úbytku mízy. V letním období je nejvhodnější provádět zastřižení koncem srpna. Na zimu je dobré přikrýt zem kolem kořenů vrstvou mulčovací kůry nebo listím, které zároveň poslouží jako zdroj živin. Ovšem u každé odrůdy jsou jiné požadavky, proto čtěte pečlivě návod na pěstování a stříhání.

Zdroj: Mini kiwi

Cuketové bramboráky s brambory

Ingredience: 400 g nastrouhané cukety, 400 g brambor, 150 g tuku, 100 g hladké mouky, 5 lžic vlažného mléka, 2 vejce, 4 stroužky česneku, majoránka, pepř mletý, sůl

Technologický postup: Omytou cuketu nastrouháme najemno, chvíli ji necháme odležet, přebytečnou vodu slijeme. Brambory oloupeme, omyjeme, najemno nastrouháme. Vodu z brambor slijeme také, poté k nim přidáme připravenou cuketu, sůl, pepř, majoránku, rozetřený česnek, rozklepnutá vejce, hladkou mouku, mléko podle potřeby (aby těsto nebylo tuhé), a vše zamícháme ve středně husté těsto. Do rozehřátého tuku klademe lžící bramborové těsto, vidličkou rozetřeme na placku a osmažíme po obou stranách dozlatova. Hotové bramboráky klademe na papírový ubrousek, aby se zbavily přebytečného tuku. Podáváme je ještě horké, aby byly křupavé, a to jako přílohu nebo i samostatný chod.

Zdroj: Cuketové bramboráky

Odrůdy ryngle

Vyšlechtěna byla řada velkoplodých odrůd a kříženců se švestkou. Dle zabarvení plodů se dělí na dvě základní skupiny:

  • Zelené a žluté odrůdy
    • Zelená renklóda – odrůda známá také jako zelená ryngle či zelinka preferuje chráněné polohy a vlhké, živné půdy, má zelené plody, dužninu pevnou a šťavnatou; odlučitelnost od pecky je dobrá; plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; pozor, jde o cizosprašnou odrůdu
    • Denniston´s superb – pochází z USA, má středně velké plody
    • Golden Transparent – velkoplodá odrůda, žluté plody
    • Jefferson – pozdní odrůda
    • Ontario – odrůda vyšlechtěná v 19. století v Severní Americe, dobrá odlučitelnost od pecky
    • Oullinská – odrůda vyšlechtěná v polovině 19. století ve Francii, střední odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
    • Reine Claude de Bavay – kříženec renklódy a švestky
    • Transparent Gage – zlatožluté plody s červenými skvrnami
    • Wazonova – stará, samosprašná odrůda pocházející pravděpodobně z Německa, má středně velké plody, odlučitelnost od pecky je dobrá, dužnina pevná a šťavnatá; zelenožluté plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; odrůda je odolná proti mrazu, středně proti šarce;
  • Červené a fialové odrůdy
    • Althanova renklóda – velkoplodá, barva plodů bývá obvykle načervenalá, dobrá odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
    • Denbigh – velkoplodá odrůda, s nepravidelným zlatavým tečkováním
    • Elephants Heart – velkoplodá odrůda, červená až temně fialová, má tvar srdce a červenou dužinu
    • Victoria – velkoplodá odrůda, žluto-červeno-fialové plody
    • Meruňkovitá renklóda

Zdroj: Ryngle

Cuketové bramboráky bez vajec

Ingredience: 2 ks středních cuket, 6 stroužků česneku, 250 g hladké mouky, kurkuma, sůl, pepř mletý, majoránka, olej na smažení

Technologický postup: Připravují se stejně jako bramboráky, jen je potřeba dát více mouky (množství je orientační) a nedělat tenké placky – cuketa se smrskne a z tenké placky zůstane mřížka. Pokud se těsto udělá napůl z brambor a napůl z cuket, je vše stejné jako u bramboráků – lze dělat i tenké placičky a nemusí se dávat tolik mouky. Škrob z brambor stačí. Cukety rozpůlíme, vyjmeme jádra a dužinu a takto připravené je nastrouháme. Vymačkáme vodu, přidáme prolisovaný česnek, kurkumu, hladkou mouku, sůl, mletý pepř, majoránku a vše důkladně promícháme. Podle potřeby ještě můžeme dochutit nebo přidat mouku, aby nám vzniklo hustší těsto. Takto připravené těsto dáváme na pánev a tvarujeme z něj placky, které na oleji opékáme dozlatova po obou stranách.

Zdroj: Cuketové bramboráky

Pórková polévka s bramborem a smetanou

Ingredience: 200 g pórku, 200 g brambor, 6 plátků anglické slaniny, 1 cibule, kousek másla, 350 ml zeleninového vývaru, 200 g smetany, sůl, pepř

Postup: Plátky anglické slaniny podélně přepůlíme a na rozpuštěném kousku másla opečeme. Část opečené slaniny dáme stranou. Cibuli nakrájíme nadrobno, brambory na drobné kostičky (dobře je propláchneme), pórek nakrájíme na kolečka. V pánvi se slaninou osmahneme cibuli, aby zesklovatěla. Přidáme pórek a brambory. Promícháme, zakryjeme a dusíme na mírné teplotě asi 5 minut. Občas promícháme, aby se nic nepřichytlo na dno pánve. Přilijeme vývar a přivedeme k varu. Zakryjeme a vaříme 20 minut, aby zelenina změkla. Necháme mírně vychladnout, přelijeme do kastrolu a pak tyčovým mixerem směs rozmixujeme dohladka. Zahřejeme. Přilijeme smetanu. Dochutíme solí a pepřem. Takto připravená krémová polévka se doladí slaninou a dalamánkem.

A jaký máte vy tip na zaručeně nejlepší pórkovou polévku s bramborem? Podělte se o své recepty a postřehy s ostatními čtenáři.

Zdroj: Pórková polévka s bramborem

Techniky pěstování

Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.

Pěstování brambor ve věžích

Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.

V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.

Pěstování brambor v pytli

Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.

Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.

Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška zeminy. Při začátku pěstování je igelit pytle srolován na okraji a k rostlině jde více světla. Brambory sázíme předklíčené již v dubnu. Když je zima, respektive jarní mrazíky, tak se dají srolované obruby narovnat a vytvoří nad rostlinami jakýsi skleník. Vrchní okraje se spojí třeba kolíčky na prádlo. Pytle dáváme těsně k sobě, abychom co nejlépe využili prostor.

Nevýhodou je špatná manipulace, pytle mají malou trvanlivost. Po třech, čtyřech letech je igelit sluncem narušen (degradován) a postupně praská a rozpadá se.

Pěstování brambor v bedně

Brambory nechte růst nad úrovní země ve vyvýšených záhonech obehnaných bedněním, které by nemělo být vyšší než 50 centimetrů. Zhotovíme jej snadno z metrových prken. Vyhloubíme jámu, nad ní sestavíme bednění a dovnitř nasypeme substrát. Ten se odspoda skládá z hrubého a pomalu se rozkládajícího organického materiálu a větví, z drnů, trávy a kuchyňského odpadu. Poté dáme do bedny vrstvu listí a nakonec kompost promíchaný se zeminou. Dole hrubší, nahoře jemnější. Do záhonu o straně 100 cm umístíme 4 hlízy, asi 15 centimetrů pod povrch. Půda uvnitř bude mít v průběhu vegetace vyšší teplotu než běžný záhon, a proto brambory častěji zavlažujeme.

Pěstování brambor v seně

Vrstvu sena, kterou máme od loňského roku na zahradě, rovnoměrně rozprostřeme, část sena si necháme stranou na krycí vrstvu. Přímo do rozprostřeného sena vložíme naklíčené hlízy brambor, které přikryjeme zbylým senem, a o brambory se již skoro nemusíme starat. Za suchého počasí je dobré je zavlažovat. Při sklizni rozhrneme seno a brambory sklízíme.

Pěstování brambor ve slámě

Způsob pěstování brambor pod slámou se používal ještě v 19. století. Je pravda, že nebyl moc rozšířený, ale zato byl velmi úspěšný. V některých oblastech se používal ještě po revoluci.

Kvůli ušetření času a materiálu vesničané nezakopávali brambory do země, ale jednoduše na ně navršili 20cm vrstvu slámy, listí a podobného biologického odpadu. Potom už mohli klidně čekat do podzimu. To znamená, že kopčení brambor nedělali, a přesto měli mimořádnou úrodu.

Kolektivizace a válka odsoudily tento výnosný způsob pěstování brambor pod slámou k zapomnění. V současnosti se s úspěchem obnovuje.

Způsob pěstování brambor pod slámou je jednoduchý a v praxi vypadá takto: Na nepoorané (neporyté) zemi se rozloží v dostatečné vzdálenosti hlízy. Potom se zakryjí 20–30cm vrstvou slámy nebo jiného biologického materiálu. To je všechno. Neokopávají se, neplejí se. Na podzim, když stonky začnou zasychat, se odstraní vrstva slámy a brambory se sesbírají. Ti, kteří zkusili tento způsob pěstování, potvrzují, že úroda je mnohem vyšší než při tradičním pěstování. A ještě to vylepšili. Jeden zahrádkář například přidal provzdušňování (tvoření štěrbin) – kovovým kolíkem, 10–12 cm dlouhým, udělal mezi řádky díry (ve slámě). Podle jeho tvrzení se úroda zvětšila o 15–20 %.

Jiné vylepšení spočívá v tom, že se před položením sadbových brambor nasype na záhon 10–15cm vrstva rašeliny. Brambory se dávají do jamek na zeminu a rašelinou se nezasypávají. Celé se to nakonec pokryje vrstvou slámy. Úroda se tak prý ještě znásobí.

Zdroj: Pěstování brambor

Cuketové bramboráky bez brambor

Ingredience: 500 g cukety, 1 vejce, mléko, mouka, olej na smažení, sůl, majoránka

Technologický postup: Cuketu nastrouháme nahrubo. Dáme do misky a přidáme vejce, mouku, mléko a majoránku, kterou protřeme v dlaních, aby byla více aromatická. Podle chuti přidáme sůl. Mléko a mouku přidáváme podle potřeby tak, aby nám vzniklo těsto jako na bramboráky. Na rozpáleném oleji poté smažíme placky. Usmažené cuketové bramboráky pokládáme na ubrousky, které vsáknou přebytečný tuk. Cuketové bramboráky podáváme podle chuti.

Zdroj: Cuketové bramboráky

Bramborovo-celerové placky

Ingredience: 700 g brambor, 300 až 400 g celeru, 1 velká cibule, 100–120 g hladké mouky, 2 vejce, sůl, mletý černý pepř, olivový olej

Postup: Cibuli oloupejte a nakrájejte nadrobno. Brambory a celer oloupejte a nahrubo nastrouhejte k cibuli. Promíchejte a ze směsi pečlivě odeberte lžící přebytečnou tekutinu. Přidejte mouku a vejce a důkladně společně promíchejte. Osolte a ochuťte pepřem. Na pánvi rozpalte olej a smažte placky z obou stran dozlatova. Odkládejte je na papírovou utěrku, aby se vsákl přebytečný tuk. Podávejte s kysaným zelím, slaninou nebo kysanou smetanou ochucenou česnekem a bylinkami.

Zdroj: Pěstování celeru

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU