V České republice není o srnce obecného nouze, a tak není divu, že většina srnčího masa, které se u nás prodává, pochází z místních revírů.
Srnčí maso - charakteristika
Srnčí maso je jemné nejen svou chutí ale i vůní, která není tak aromatická jako u jiné zvěřiny. Zvěřinové maso (tedy i to srnčí) je vhodné ke konzumaci i v rámci různých diet. Navíc obsahuje dostatek železa, zinku, aminokyselin a vitamíny ze skupiny B.
Někteří lidé se srnčího masa obávají ze zdravotních důvodů, ale srnčí maso prodávané v českých obchodech prochází veterinární kontrolou, která stanoví, zda je maso nezávadné. Není teda potřeba mít z něj obavy. I maso získané přímo od mysliveckých spolků, by mělo být testováno. U takovýchto zdrojů není třeba mít strach o své zdraví (ke kontrole zdravotní nezávadnosti konkrétního kusu zvěře se vystavuje i písemné potvrzení).
Pro srnčí maso je typická jeho červenohnědá barva, jemná struktura svalového vlákna (čím starší je zvíře, z něhož maso pochází, tím je pevnější struktura masa i jeho chuť je výraznější). „Dietáři“ jistě ocení i nízký obsah tuku u tohoto masa. Jako u jiných typů masa, i u srnčího platí, že velmi žádané je maso z mladých srnců (zhruba okolo jednoho roku věku).
Srnčí maso není vhodné k dlouhým tepleným úpravám, protože má tendenci se snadno vysušit (vliv na to má nepochybně nízký podíl tuku v mase). Proti vysušení mu může pomoci třeba prošpikování slaninou, nebo obalením do ní (navíc slanina dodá srnčímu masu zajímavou chuť).
Za nejušlechtilejší srnčí maso se považuje hřbet, který se podává i jako carpaccio (maso se nakrájí na velmi tenké plátky a krátce se opeče). Stejně tak se ale může hřbet péct vcelku, nebo třeba jako srnčí medailonky.
Na steaky se ze srnčího masa nejvíce hodí vrchní a spodní šál. K pečení se zas doporučuje třeba kýta a plec (tu kuchaři využívají i na různé masové rolády). Pro přípravu omáček, srnčího guláše nebo masové směsi se využívá srnčí bok, pupek i hrudí.
Cena srnčího masa je různá. Například srnčí kýta bez kosti se prodává zhruba za 500 Kč za kilogram, srnčí plec bez kosti pak asi za 350, srnčí svíčková zhruba za 800 Kč a cena za maso na srnčí guláš se pohybuje kolem 250 korun.
Ve svém příspěvku SMOOTHIE RECEPTY KOMENTÁŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Skokova.
Dobry den mam prosim dotaz na mixer jestli bude vyhovujici tento https://mixersmoothie.cz/sm… i na led jak zminuji? Chci hlavne mixovat smoothie pro deti ale take sekat led. Bude vyhovujici? Predem dekuji za odpoved, Skokova Simona.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mášinka.
No já mám tedy lepší mixér a to Vitamix. Ten udělá jak smothie tak i rozdrtí led. Zvládá dokonce i burákové máslo. Lepší si za mixér rozhodně připlatit.
Srnčí hřbet s kostí či bez kosti: Jde o nejušlechtilejší část srnčího masa, která se hodí k pečení v celku i k přípravě grilovaných kotlet s kostí.
Srnčí kýta: Může se péct nebo dusit a je vhodná i na minutkovou úpravu.
Srnčí na pečení: Nejčastěji se peče v celku hřbet s kostí, a to v úpravě na smetaně. Výborně chutná také pečeně z kýty, kterou můžete den předem naložit do směsi vína, koření a kořenové zeleniny.
Srnčí na dušení: Při přípravě zvěřinových gulášů a jemných ragú se nejlépe uplatní srnčí plec, hrudí nebo pupek. K pomalému dušení vcelku je vhodná kýta bez zadního kolena a pánevní kosti.
Srnčí na minutky: Křehké medailonky připravíte z vykostěného srnčího hřbetu, na steaky se hodí také vrchní a spodní šál z kýty. Podávat je můžete s omáčkou z červeného vína, pepře nebo brusinek.
Před vlastní úpravou si uvědomte, že zvěřina vyžaduje především kvůli nízkému obsahu tuku nejen odlišnou úpravu proti ostatnímu masu (špikování), ale i odlišný způsob podávání a kombinace s přílohami. Nesnažte se tedy vnutit strávníkům například bažanta upraveného s knedlíkem a zelím jako oblíbené vepřové. Jako přílohu podáváme ke zvěřině obvykle rýži, brambory v různé úpravě (například krokety, hranolky, brambory americké, opečené, vařené, jemný bramborový knedlík), jemné knedlíky houskové, jemné pečivo (slané rohlíčky, houstičky a podobně).
Pokrmy ze zvěřiny vždy doplňujeme kompoty, z nichž upozorňujeme na brusinkový, broskvový, dušená jablíčka, hruškový, meruňkový. Výborné jsou i džemy a zavařeniny, například brusinková, šípková, malinová i z černého rybízu. Doplňkem mohou být různé druhy zeleninových salátů.
Z nápojů se ke zvěřině hodí nejlépe vína, ovocné a vinné mošty.
Srnčí na divoko s chlupatými knedlíky podle Kluků v akci
Kluci v akci ve svém receptu používají srnčí hřbet bez kosti, ale stejně tak se dá použít i srnčí kýta.
Ingredience na maso a omáčku:
100 g špeku
12 kuliček celého černého pepře
150 g celeru
150 g kořenové petržele
150 g mrkve
200 g brusinkového kompotu
300 g cibule
5 listů bobkového listu
800 g srnčího masa
8 kuliček jalovce
8 kuliček nového koření
Pepř
Slunečnicový olej
Sůl
50 ml rostlinného oleje
Ingredience na chlupaté knedlíky:
150 g ve slupce vařených oloupaných brambor
1 ks vejce
250 g hrubé mouky
350 g syrových oloupaných brambor
Hrst petržele kudrnky
Sůl
Postup přípravy masa a omáčky:
Napřed si důkladně omyjeme, očistíme a odblaníme maso, které pak osolíme, opepříme a zakápneme olejem. Maso pak necháme nějakou chvilku odležet. Mezitím si nakrájíme špek na malé kostky a připravíme si i cibuli, kterou si oloupeme a nadrobno nakrájíme. Stejně si očistíme a nakrájíme i celer, mrkev a kořenovou petržel. Připravíme si pánev, na které na oleji opečeme slaninu, k ní přidáme i všechnu zeleninu a koření. Společně pak zeleninu se slaninou a kořením restujeme dozlatova. Orestovanou zeleninu podlijeme vodou a pánev přikryjeme pokličkou a necháme zeleninu dusit, dokud nezměkne. Uvařenou zeleninu důkladně rozmixujeme a pak přidáme brusinkový kompot. Omáčku dochutíme solí a pepřem, pokud je potřeba. Omáčku je možné rozředit vodou, pokud je hustá, ale k chlupatým knedlíkům by neměla být zas až příliš řídká. Jakmile omáčku dokončíme, je čas vrhnout se na pečení srnčího masa. Maso se peče na pánvi, dokud nebude skoro hotové, je potřeba dát pozor, aby nebylo vysušené. Po dopečení maso vložíme do omáčky, kde se ještě prohřeje.
Postup přípravy bramborových knedlíků:
Připravené brambory (vařené i syrové) si nastrouháme najemno na struhadle, a pak je smícháme s moukou, vajíčkem, petrželkou. Přidáme sůl a vše důkladně zamícháme a z bramborové směsi vytvoříme těsto. Dáme si vařit vodu, a jakmile začne vařit, tak ji osolíme. Těsto si rozdělíme a vytvarujeme knedlíky (rukou, lžící). Knedlíky házíme do vařící vody a občas je podebereme, aby se nechytaly ke dnu hrnce. Knedlíky se vaří zhruba 5 – 7 minut (délka vaření závisí na velikosti knedlíků), pokud nejsou knedlíky zcela ponořené, je vhodné je v půlce doby otočit. Jakmile jsou knedlíky dovařené, zakápneme je zlehka olejem.
Dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez tohoto zásahu většinou vytváří mnoho menších plodů, které nestihnou rovnoměrně dozrát.
V praxi záleží hlavně na cíli pěstování. Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido nechat růst volně. V běžných českých podmínkách ale zaštipování dýní pomáhá směrovat energii do menšího počtu plodů, což vede k lepší chuti, barvě a využití v kuchyni.
Kdy je nejlepší čas na zaštipování hokaida?
Nejlepší čas na zaštipování hokaida je ve chvíli, kdy už má rostlina nasazené plody a je zřejmé, kolik jich dokáže uživit.
Obvykle se jedná o období přibližně 6–8 týdnů po výsadbě, v závislosti na počasí. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá vytvořenou dostatečnou sílu. Naopak pozdní zásah má už jen malý efekt. Správné načasování je klíčové pro velikost plodů i jejich dozrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Optimální počet plodů hokaida závisí na síle rostliny a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíše 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená vyšší koncentraci chuti a lepší využití pro buchtu z dýně hokaido nebo pečení.
Proč mi hokaido zůstává zelené?
Zelené hokaido většinou znamená, že plod nestihl dozrát, často kvůli přetížené rostlině nebo krátké sezóně.
Nejčastější příčinou je příliš mnoho plodů na jedné rostlině. Energie se rozdělí a žádný plod se plně nevyvine. Zelené hokaido má slabší chuť a nižší nutriční hodnotu. Pro sladké recepty, jako je dýňová buchta hrníčková, se nehodí. Řešením je včasné zaštipování a redukce plodů.
Je zelené hokaido jedlé?
Ano, zelené hokaido je jedlé, ale jeho využití je omezené a chuťově slabší.
Zelené plody se hodí spíše na vaření nebo rychlé restování, nikoli na sladké recepty. Dužina bývá tužší a méně aromatická. Pokud chceš hokaido používat na polévku nebo dezerty, je vždy lepší počkat na plně vyzrálé, oranžové plody.
Jak poznám, že je dýně hokaido zralá?
Zralá dýně hokaido má sytě oranžovou barvu a suchou stopku, která se začíná zatahavat.
Dalším znakem je tvrdá slupka, do které nejde snadno zatlačit nehtem. Zralé hokaido při poklepání zní dutě. Právě takové plody jsou ideální na uskladnění dýně hokaido i dlouhodobé kuchyňské využití.
Jak dlouho vydrží dýně hokaido uskladněná?
Při správném skladování vydrží dýně hokaido 2 až 4 měsíce, někdy i déle.
Klíčem je suché, větrané místo s teplotou kolem 10–15 °C.
Hovězí kýta bez kosti – jak s ní pracovat a co z ní vařit
Hovězí kýta bez kosti je oblíbená především pro snadnou manipulaci a široké využití. Nejčastěji se používá na pečení, dušení, plátky na omáčkách nebo na rolády. Díky absenci kosti se maso rovnoměrněji propéká a lépe se porcuje.
Je však nutné počítat s tím, že jde o libové maso. Pokud se připravuje příliš rychle nebo bez dostatečného podlití, může vyschnout. Pomalá tepelná úprava je u hovězí kýty bez kosti téměř vždy jistota.
Části hovězí zadní kýty
Hovězí kýta patří v dělení hovězího masa mezi takzvané hovězí zadní, která je v 1. jakostní kategorii – tedy patří mezi dražší kousky. Hovězí kýta se skládá:
z ořechu,
vrchního a spodního šálu,
zadní kýty,
válečku,
květové špičky.
Jak je vidět, zadní kýta se skládá z několika částí, které se liší jemností i vhodným způsobem úpravy. Správná volba konkrétní části je klíčová pro výsledek receptu.
Hovězí kýtu je možné v dnešních podmínkách zakoupit již rozbouranou na jednotlivé šály nebo jejich části. V některých řeznictvích je možné zakoupit i kýtu v celku s kostí, ta se dá rožnit, ale je to velmi náročná úprava. Spíše si ji doma rozbouráte na jednotlivé šály nebo kusy.
Květová špička (rump steak)
Jde o nejlepší část zadního hovězího. Tohle velice jemné maso najdete v horní části kýty, upravit jej lze téměř jakkoli. Hodí se k pomalejší úpravě v celku (pečení), vynikající je také na minutky jako rump steak. Maso lehce potřete olivovým olejem, který můžete v závěru zjemnit lžičkou másla. Po grilování nebo smažení před konzumací maso nechte několik minut odpočinout na pánvi nebo grilu.
Hovězí zadní ořech (tip roast, tip steak, ball tip)
Je to libová část z přední části zadní kýty (předkýtí). Jde o pevnější část s výraznou masovou chutí. Skládá se ze tří částí svaloviny, které se od sebe oddělují. Vynikající je pečínka (peče se v celku), pokud je maso perfektně vyzrálé a odleželé, hodí se i na steak. Také se hodí na plátky na houbách, na cibuli, řízky nebo rychlé minutky.
Vrchní šál (top round steak)
Hovězí vrchní šál je libový kus z vnitřní části zadní kýty, má obvykle jemné tukové mramorování. Maso má jemnější svalové vlákno než maso ze spodního šálu, proto je i měkčí a křehčí. Vhodný je především pro pomalejší úpravy – dušení, pečení nebo gulášové recepty. Vyžaduje delší čas, ale odmění se plnou chutí. Vhodný je také ke grilování.
Spodní šál (bottom round steak)
Je to nejnamáhanější část zadní kýty, nemůže být tedy nejkřehčí a nejměkčí. Ovšem dobře zralý spodní šál se hodí i pro minutkovou úpravu.
Jako obvykle si nejprve omyjeme, odblaníme srnčí maso. Pak srnčí hřbet osušíme a nařízneme ho do tvaru placky. Maso je třeba paličkou rovnoměrně rozklepat (použijeme potravinářskou folii). Naklepané maso posypeme kořením „Divočina“ a pomažeme olejem. Maso pak srolujeme a zabalíme do alobalu a necháme ho přes noc v lednici „odpočinout“. Druhý den maso rozvineme. Pak si nakrájíme slaninu na drobné kostky a ještě ji na pánvičce opečeme do zlatova. Připravíme si jablka, oloupeme je a zbavíme jadýrek. Jablka nakrájíme na větší kostky. Stejně si připravíme citrón – omyjeme ho a nastrouháme z něj část kůry. Pak se vrhneme na maso, které mírně osolíme, opepříme a potřeme rybízovou marmeládou a hořčicí. Maso posypeme brusinkami i opečenou slaninou a přikryjeme ho plátky šunky. Plát masa pak zavineme do rolády. Roládu ještě zajistíme provázkem, aby se při vaření nerozpadla. Srnčí roládu necháme na pánvičce s tukem ze slaniny zatáhnout. Roládu pak vložíme do tlakového hrnce a podlijeme vodou, rozdrobíme do ní masox, přidáme jablka, marmeládu, hořčici, worcester, trošku osmažené slaniny, citronovou kůru. Hrnec pak uzavřeme tlakovou poklicí a necháme vařit asi 20 minut. Jakmile hrnec ochladíme, otevřeme ho a vyndáme z něj maso. Šťávu pak rozmixujeme ponorným mixérem a dochutíme. Přidáme i plátek másla, aby se šťáva zjemnila. Omáčku ještě prohřejeme. Roládu zbavíme provázku a nakrájíme na plátky.
Srnčí kýta na smetaně podle Jiřího Kodeta (a Kluků v akci) s houskovým knedlíkem
Ingredience na maso, omáčku:
1,2 kg srnčí kýty
1 celer
2 cibule
2 l hovězího vývaru (osoleného)
2 mrkve
250 ml smetany
4 kořenové petržele
50 ml octa
60 g uzeného špeku
Bobkový list
Citron
Cukr
Černý pepř
Jalovec
Nové koření
Slunečnicový olej
Sůl
Tymián
Ingredience na houskové knedlíky:
1 vejce
¼ l mléka
2 housky
2 žloutky
500 g hrubé mouky
Kypřící prášek do pečiva
Sůl
Postup přípravy masa a omáčky:
Před přípravou srnčího masa je důležité mít hotový hovězí vývar, ideálně samozřejmě domácí. Vývar by měl být vychladlý a scezený. Pak do něj vlijeme ještě ocet, přidáme snítku tymiánu, černý pepř, nové koření, bobkový list a jalovec. Připravíme si srnčí maso, které prošpikujeme špekem a svážeme provázkem, aby drželo tvar. Na pánvičce si zahřejeme olej a maso na něm zprudka opečeme ze všech stran. Maso vložíme do hrnce a zalijeme ho ochuceným vývarem (maso musí být celé potopené). Jakmile maso a vývar zchladnou, tak je vložíme do lednice, kde maso necháme dva dny odležet. Musíme ho ale každý den jednou / dvakrát otočit. Po dvou dnech maso vyjmeme z vývaru. Pak si oloupeme a nakrájíme cibuli na kostky. Očistíme si i zeleninu a nahrubo ji nastrouháme. Na pánvi si rozehřejeme olej a necháme na něm zesklovatět cibuli, pak k ní přidáme část nastrouhané zeleniny a osmahneme ji. Vložíme maso a na něj navršíme zbytek zeleniny a vše podlijeme vývarem, přidáme černý pepř, nové koření, bobkový list, jalovec a plátky citronu. Pánvičku zaklopíme a vše pečeme asi při 180 °C, dokud maso nezměkne (asi dvě hodiny). Poté vyjmeme maso a koření a omáčku rozmixujeme. Z vody a cukru si připravíme karamel, který přidáme společně se smetanou do omáčky a vše povaříme. Z masa mezitím odstraníme provázek a nakrájíme ho na tenké plátky.
Postup přípravy houskových knedlíků:
Z mouky, prášku do pečiva, mléka s vejcem a žloutků si vypracujeme hladké těsto, do něhož ještě přimícháme na kostky nakrájené housky. Z těsta vytvoříme asi dva knedlíky, které vaříme v osolené vodě asi 25 minut (zhruba v polovině času knedlíky otočíme).
V tomto francouzském receptu jalovcové bobule dodávají ginu jeho charakteristickou chuť. Bez nich (a některých dalších aromatických látek) by gin byl jen neutrální lihovinou, jako vodka. V tomto slaném ragú sušené jalovcové bobule změknou a po rozkousnutí uvolní nádherně sladkou chuť jehličí – chuť, která se dokonale hodí k bohatosti srnčího masa.
Ingredience
1/2 hrnku mouky;
1 kg srnčího na guláš, nakrájeného na kostky o velikosti 5 cm;
2 lžíce másla;
2 lžíce řepkového oleje;
1 velká červená cibule, nahrubo nakrájená;
3 mrkve, oloupané a podélně rozpůlené, poté nakrájené na 8 cm kousky;
3 stonky celeru, podélně rozpůlené, poté nakrájené na asi 8 cm kousky;
1/2 kg nových brambor, omytých a rozpůlených
1/2 kg malých žampionů, dobře očištěných a rozpůlených;
1/2 hrnku brusinek, trnek nebo borůvek čerstvých nebo mražených;
12 sušených jalovcových bobulí;
1 lžička mořské soli;
1/2 lžičky mletého černého pepře;
1 lžička sušeného tymiánu 5 ml;
1 lžička semen černuchy černé;
1 lžička semen anýzu;
1 bobkový list;
1 hrnek suchého bílého vína;
1/3 hrnku ginu Victoria;
2 hrnky kuřecího vývaru.
Postup
Nejdříve si připravte sáček s vonným kořením. Doprostřed čtverce plátýnka dejte: 1 vanilkový lusk, 1 skořicovou tyčinku dlouhou asi 2,5 cm, 1 lžičku rajských zrn (volitelně), 12 sušených jalovcových bobulí, 1 badyán, 2 zelená semínka kardamomu, 3 proužky pomerančové kůry dlouhé asi 8 cm, 4 hřebíčky a 4 snítky saturejky. Přeložte plátýnko přes bylinky a vytvořte váček, který zavažte kuchyňskou šňůrkou.
Vložte mouku a kostky zvěřiny do mrazicího sáčku nebo papírového sáčku. Sáček uzavřete a protřepejte s ním, aby se maso obalilo moukou. Vyhoďte veškerou mouku, která se k masu nepřichytila.
Rozehřejte máslo a olej ve velkém litinovém hrnci na středně vysokém plameni. Jakmile je olej a máslo horké, opečte zvěřinu po několika kostkách a protřepejte s nimi, abyste odstranili přebytečnou mouku. Kostky nepřeplňujte, jinak by nezhnědly. Jakmile jsou kostky opečené ze všech stran, vyjměte je z hrnce a dejte je stranou na talíř. Opakujte, dokud neopečete všechno srnčí maso.
Snižte plamen na střední nebo středně nízký. Přidejte cibuli, mrkev, celer, brambory, houby, brusinky a jalovcové bobule. Jemně, ale často míchejte (aby se ingredience nepřipálily) asi 5 minut nebo dokud cibule nezprůsvitní a mírně nezměkne.
Očistíme si maso, odblaníme ho a omyjeme, nakrájíme si ho na větší kostky. Na řadu poté přijde cibule, oloupeme a nakrájíme ji. Očistíme si i omyjeme petržel a mrkev, tu si nakrájíme na ne moc široká kolečka. Stroužky česneku neloupeme, jen je rozmačkáme nožem. Maso se zeleninou a kořením pořádně promícháme, zalijeme vínem a zakryjeme. Směs se nechá den naložená. Druhý den slijeme maso se zeleninou (víno dáme stranou). Maso osušíme papírovou utěrkou, osolíme a obalíme ho v hladké mouce. Zeleninu s kořením necháme pro změnu okapat. Než zelenina okape, zbavíme slaninu kůže a nakrájíme ji na kostičky. Připravíme si hrnec (vhodný i do trouby), a v něm slaninu osmažíme dozlatova. Slaninu z hrnce pak vyndáme a místo ní pak vložíme do hrnce tuk, na kterém osmažíme maso, aby se zatáhlo, ale nedusilo. Jakmile je maso zatažené, dáme ho stranou a v hrnci opékáme zeleninu s kořením asi deset minut. K zelenině pak přidáme i rajčatový protlak a víno a pořádně vše promícháme. Vaříme, dokud cítíme alkohol, jakmile ho cítit přestaneme, tak se vypařil a můžeme přidat vodu a maso. Znovu vše důkladně promícháme. Předehřejeme si troubu asi na 130 °C a vložíme do ní hrnec přikrytý alobalem (pokud nemáme hrnec vhodný do trouby, tak maso se zeleninou přelijeme do nějakého pekáčku, a také ho přikryjeme alobalem). Maso v troubě dusíme další tři hodiny, ale je potřeba ho kontrolovat a čas od času promíchávat. Zhruba po dvou hodinách navíc přidáme do omáčky i džem a vše ještě dosolíme a dopepříme podle potřeby. Poslední hodinu se maso peče již odkryté. Po dopečení masa se omáčka ještě dohustí, pokud je to potřeba.
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podle Pohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podle Pohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podle Pohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podle Pohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreich velmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot.
Nejlepší pekárny chleba závisí na vašich prioritách; Zojirushi Virtuoso Plus je vysoce doporučován pro prémiový výkon, zatímco KBS Pro Stainless Bread Machine nabízí celkově vynikající hodnotu a Panasonic SD-R2550 je skvělou volbou pro základní, kvalitní bochník. Mezi další špičkové konkurenty patří Breville Custom Loaf pro jeho profesionální funkce a West Bend 47413 pro velké rodiny.
Nejlepší tipy pro různé potřeby
Celkově nejlepší/prémiový výkon
Zojirushi Home Bakery Virtuoso Plus je špičkový stroj známý pro svou vynikající kvalitu chleba díky dvojitým hnětacím metlám a horním/dolním topným tělesům, která zajišťují rovnoměrné hnětení, kynutí a pečení a produkují konzistentně tvarované a rovnoměrně klenuté bochníky.
Nejlepší hodnota
KBS Pro Stainless Bread Machine je často uváděn jako celkově nejlepší volba pro ty, kteří hledají skvělý výkon za dostupnější cenu.
Nejlepší pro základní bochníky
Pekárnička na chléb Panasonic SD-YR2550 je solidní a spolehlivá volba, pokud chcete péct vysoce kvalitní, dobře nakynuté a rovnoměrně opečené bochníky, aniž byste potřebovali všechny pokročilé funkce modelů vyšší třídy.
Nejlepší pro pokročilé funkce
Pekárnička na chléb Breville The Custom Loaf vyniká automatickým dávkovačem ingrediencí a nabízí funkce pro pokročilé pekaře, kteří chtějí větší kontrolu a přizpůsobení.
Klíčové aspekty při výběru
Kapacita
Zvažte, kolik chleba plánujete upéct. Stroje jako Zojirushi BB-PDC20 jsou ideální pro velké rodiny a pečení bochníků o hmotnosti okolo 1 kg, zatímco menší modely Zojirushi jsou skvělé pro jednotlivce nebo menší domácnosti.
Funkce
Rozhodněte se, zda potřebujete základní stroj, nebo stroj s pokročilými funkcemi, jako jsou programovatelná nastavení, bezlepková varianta nebo automatický dávkovač ovoce a ořechů.
Zabrané místo
Některé pekárny na chléb, jako například Zojirushi Virtuoso Plus, zabírají více místa, protože pečou klasičtější obdélníkový tvar bochníku.
Každý máme jiné potřeby a jiná očekávání, proto se těžko hodnotí, jaká pekárna je skutečně nejlepší, zkuste si opravdu projít bod po bodu a pomocí toho vybrat správný výrobek. Já osobně mám pekárnu velikosti XXL, která má funkce přípravy kynutého těsta, nekynutého těsta, pečení, marmelády – vše jsem vyzkoušela a dopadlo to výborně. Ale určitě se najde někdo s jiným názorem. Přikládám pro příklad pekárnu dvou různých značek.
Domácí pekárna chleba se používá k automatickému míchání, hnětení, kynutí a pečení různých druhů chleba, těst a dokonce i dalších potravin, jako jsou džemy, koláče a rizoto. Nabízí pohodlný a bezdotykový způsob výroby pečiva, takže je ideální pro začátečníky nebo ty, kteří mají nabitý program a chtějí čerstvé domácí výrobky bez ruční práce tradičního pečení.
Recepty na chléb
Sendvičové bochníky
Nejčastěji se používá pro standardní bílý, celozrnný a jiný kynutý sendvičový chléb podle jednoduchých, předem odměřených receptů.
Speciální chleby
Dobré pekárny mohou také vyrábět obohacená těsta, jako je brioška, challah a ovocno-ořechový chléb, často s funkcí pro přidání ingrediencí ve správný čas.
Nastavení pouze pro těsto
Program „Těsto“ lze použít k míchání a hnětení různých kynutých těst pro pozdější pečení v klasické troubě, například na pizzové korpusy, bagely nebo housky.
Recepty na těsta
Těsto na pizzu
Oblíbeným použitím je výroba těsta na pizzu, čímž se ušetří nemalé úsilí spojené s ručním hnětením.
Sladké rohlíky a preclíky
Těsto na skořicové buchty, večeře a další sladké pochoutky lze připravit v pekárně chleba.
Recepty na ostatní potraviny
Džemy a zavařeniny
Cyklus „Džem“ nebo „Vaření“ u některých modelů umožňuje vařit a míchat džemy a další zavařeniny.
Koláče a dezerty
Pekárny chleba lze použít k pečení rychlých chlebů, tvarohových koláčů a dokonce i ovocných koláčků.
Slané pokrmy
Díky možnosti ohřevu a míchání mohou pekárny vařit jednoduchá jídla, jako je rizoto, dušené maso a dokonce i míchaná vejce.
Výhody používání pekárny chleba
Pohodlí
Vložte ingredience, stiskněte tlačítko a pekárna se postará o míchání, hnětení, kynutí a pečení.
Plánované pečení
Mnoho modelů má časovače, které vám umožňují nastavit pečení za několik hodin, takže chléb je hotový, kdykoli ho budete chtít.
Čerstvost
Užijte si čerstvý domácí chléb a pečivo bez konzervantů, které se nacházejí v kupovaných produktech.
Všestrannost
Kromě chleba dokáží tyto stroje připravovat různá těsta, koláče a dokonce i některá vařená jídla, což zvyšuje jejich využití v kuchyni.
Dýně hokaido patří mezi nejuniverzálnější dýně v kuchyni a nabízí široké možnosti využití – od polévek až po sladké recepty. Mezi čtenáři dlouhodobě patří k nejoblíbenějším tyto ověřené postupy:
Na přípravu minutek ze zvěřiny se používá maso mladých kusů, dostatečně odleželé. Předběžná příprava je stejná jako u ostatních mas, ale pro svou specifickou vůni a chuť dáváme zvláštní důraz na nakládání a moření. Nejvhodnější je maso z vykostěné kýty a hřbetu. Zvěřina je velmi sezonní surovina a většinou se nenabízí po celý rok. Krátkým naložením masa do směsi zeleniny, cibule a divokého koření můžete zmírnit výrazné aroma a (pa)chuť, v marinádě nebo v podmáslí taky jako zázrakem zkřehne i maso jinak ne právě nejmladšího „paroháče“. Zvěřina obsahuje jen velmi málo tuku, takže je k vysušení náchylnější než jakékoli jiné maso. Další možností, jak zabránit vysušení, je maso ještě před tepelnou úpravou pořádně prošpikovat, pernaté zvěři v troubě neuškodí ani celotělový zábal z plátků slaniny. A konečně čím zvěřinu doplnit? Z koření se kromě soli a divokých směsí hodí hlavně bylinky: petrželka, tymián, rozmarýn nebo meduňka. Nejvíc si ale zvěřina rozumí s tím, co je stejně jako ona nejlepší na podzim: s dýní, houbami, brusinkami, šípky, případně se zelím. A samozřejmě s vínem.
Proč je květák tak často bez chuti, i když ho uvařím podle receptu?
Květák bývá bez chuti hlavně kvůli rozvaření a špatnému dochucení, ne kvůli samotné surovině.
V praxi se květák často vaří příliš dlouho ve velkém množství vody. Chuť se doslova vyvaří a ve vodě skončí to nejlepší. Další problém je podcenění soli a tuku – lidé se bojí dochucovat zeleninu, a pak se diví, že je mdlá. Květák potřebuje jasnou chuťovou oporu: sůl, tuk a správnou teplotu. Jakmile se místo vaření začne péct nebo opékat, chuť se úplně změní.
Musí se květák vždy vařit, nebo existují lepší způsoby přípravy?
Ne, vaření není nejlepší ani jediný způsob přípravy květáku.
Vaření má smysl jen u některých receptů, například u krémových polévek. Pro většinu jídel je ale lepší květák péct nebo opékat. V troubě se zbaví přebytečné vody, získá barvu a chuť se zvýrazní. Na pánvi se zase rychle zatáhne a neztratí strukturu. Jakmile květák přestaneš brát jako zeleninu „do vody“, začne v kuchyni fungovat úplně jinak.
Jak připravit květák tak, aby nebyl cítit typickým zápachem?
Typický zápach vzniká hlavně při dlouhém vaření květáku ve vodě.
Čím déle se květák vaří, tím víc se uvolňují sirné látky, které způsobují nepříjemný zápach. Řešením je kratší tepelná úprava a vyšší teplota. Pečení nebo rychlé opékání problém výrazně omezí. Pomáhá také správné dochucení – sůl, tuk a koření zápach potlačí a zvýrazní chuť. Květák, který se jen dusí ve vodě, bude cítit vždy víc než ten z trouby.
Je květák vhodný pro děti, nebo se mu raději vyhnout?
Ano, květák je pro děti vhodný, pokud je správně připravený.
Děti většinou odmítají rozvařený květák bez chuti. Jakmile se ale objeví ve formě krému, placiček nebo pečených růžic, situace se mění. Jemná textura a známá forma jídla fungují lépe než klasická vařená příloha. Důležité je nepřehánět koření a dát důraz na přirozenou chuť. V praxi se ukazuje, že květák v „převleku“ děti přijímají překvapivě dobře.
Dá se květák připravit dopředu, nebo je vždy lepší čerstvý?
Některé květákové recepty se dají připravit dopředu bez problémů.
Květákový krém nebo pečený květák lze uvařit předem a později ohřát. Chuť tím neutrpí, někdy se dokonce ještě zlepší. Naopak placičky nebo smažené varianty je lepší připravovat čerstvé, protože po ohřátí ztrácí strukturu. Pokud plánuješ vaření dopředu, vyplatí se zvolit recept, který s tím počítá.
Jaký tuk je na přípravu květáku nejlepší?
Neexistuje jeden univerzální tuk, záleží na způsobu přípravy.
Na pečení v troubě se osvědčuje olej, který snese vyšší teplotu a květák rovnoměrně obalí.
