Kroucení listů paprik může způsobit nesprávná hladina boru. Nedostatek boru způsobuje, že jsou mladé listy pokroucené a odumírají. Nedostatek hořčíku způsobuje, že se listové okraje otáčejí dovnitř nahoru.
Kroucení listů u paprik je způsobeno rozdílným poměrem pH při každé zálivce, nadbytečným množstvím živin (jejich přebytek) nebo kombinací všeho dohromady. Kroucení listů je způsobeno většinou v domácím prostředí – v květináčích nebo u rostlin ve fázi předpěstování. Po přesazení do větší nádoby kroucení listů paprik ustane během týdne.
Nejlépe lze předcházet kroucení listů tím, že jim zlepšíme přísun živin, a to dodáním vápníkového hnojiva ve formě postřiku na list. Postřik na list volíme především kvůli malému vstřebávání vápníku kořenovým systémem.
Ingredience: 4 tortilly, 1 cibule, 400 g kuřecích prsních řízků, špetka chilli, sůl, pepř, 200 ml rajčatového pyré, papriky, ledový salát, rajče, 300 ml zakysané smetany, česnek
Postup: Nejprve nadrobno nakrájíme papriky, rajčata, česnek, ledový salát a cibuli. Kuřecí prsa nakrájíme na drobné nudličky. Na rozpálený olej vložíme cibuli, přidáme kuřecí maso a krátce osmahneme. Poté zalijeme cca 4 polévkovými lžícemi rajčatového pyré a přidáme nastrouhaný česnek, chilli a asi polovinu nakrájených paprik. Osolíme a opepříme. Vezmeme tortillu a pomažeme ji zakysanou smetanou. Klademe vrstvy ledového salátu, paprik, rajčat a kuřecí směsi. Potom tortillu zabalíme.
Ingredience: 250 g moravské klobásy, 6 zelených paprik, 4 velká rajčata, 3 vejce, 2 cibule, 2 lžíce oleje, pepř, sůl
Technologický postup: Rajčata i papriky dobře omyjeme, papriky zbavíme semeníku, obojí nakrájíme na menší kousky. Cibuli oloupeme a nakrájíme na menší plátky. Klobásu můžeme také oloupat a poté ji pokrájíme na tenčí kolečka. Ve větším hrnci rozehřejeme olej a zpěníme na něm cibuli. Do hrnce přidáme pokrájenou klobásku, papriky a rajčata a vše za občasného míchání dusíme. Přidáme vejce, která dobře zamícháme do paprik a rajčat. Nezapomeneme dochutit solí a pepřem. Jakmile je zelenina měkká, máme hotovo. V případě potřeby znovu dochutíme solí a pepřem a podáváme horké.
V diskuzi NEMOCE KANADSKÉHO SMRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Endal.
máme na zahradě v obci Tehovec-Říčansko skupinu kanadských smrků stříbrných,mno let starých. Jeden krajní nám začal usychat a vypadá to,že letos uschne úplně. Letos bylo extrémní sucho. Strom dostával malé zálivky a nechal jsem k němu vytékat přepad ze sudu z okapu. Taky moc vody to nebylo. Zřžejmě ale jde o nějakou chorobu, a co s tím? Škoda ho. díky za reakci. Endal
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Cuketu oloupejte, vykrájejte semínka a nakrájejte na malé kostičky. Z paprik odstraňte semínka a nakrájejte je na docela malé proužky nebo kostičky. Rajčata spařte, zbavte slupky a nakrájejte na malé kousky.
Na rozpálený olej dejte nakrájenou papriku. Když trochu změkne, přidejte cuketu a poté rajčata. Duste do měkka. Přidejte sůl, pepř a bylinky podle chuti. Nalijte do vyvařených sklenic a pečlivě utáhněte. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě. Později lze tento druh leča přidat k osmahnuté cibuli s klobásou a v největších mrazech si užívat chutí léta.
V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 0,5 celeru, sůl, 1 mrkev, 2 stroužky česneku, kari, 100 g tvrdého sýru, 100 g majonézy
Postup: Očistěný celer jemně nastrouháme a hned vmícháme do majonézy, aby nezhnědl. Přisypeme nastrouhanou mrkev a sýr, osolíme, přidáme koření kari a prolisovaný česnek. Promícháme, necháme proležet a mažeme na tmavý chléb nebo topinky. Zdobíme plátky vajec nebo plátky rajčat či paprik.
Ingredience: 0,5 kg topinamburů, 4 ks rajčat, 150 g sýra Cottage, 1 lžíce pažitky, 1 ks oranžové papriky
Postup: Topinambury oškrábeme a dáme na chvíli do okyselené vody. Rajčata spaříme, oloupeme, zbavíme jadřinců a nakrájíme na kostičky. Stejně nakrájíme i žlutou nebo oranžovou kapii. Topinambury nastrouháme na hrubém struhadle. Pažitku nasekáme nadrobno. Ke kouskům rajčat a paprik přidáme nastrouhané topinambury, osolíme, opepříme a promícháme s kelímkem sýra Cottage. Salát ozdobíme nasekanou pažitkou a dáme vychladit.
Rajčata spařte a oloupejte. Nakrájejte na velké kroužky. Papriku očistěte a nakrájejte na velké kroužky. Přidejte k nim práškový cukr a sůl a promíchejte, vařte 20-25 minut.
Horké přelijte do horkých sterilizovaných sklenic a zavřete horkým sterilním víčkem. Dále pak už lečo nezavařujeme, ale kdo chce, může lečo ještě zavařit. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě.
Postup: Papriky seřízneme a připravíme si náplň z olivového oleje, vajec, balkánského sýru, česneku, zakysané smetany, soli, pepře a na másle opražené strouhanky. Směsí naplníme papriky a poskládáme je kolmo do dortové formy vystlané pečicím papírem. Nasadíme odříznuté vršky paprik, pokapeme olivovým olejem a pečeme na 180 °C asi 40 minut.
Nejprve je třeba konstatovat, že původní lečo je sladké. V tomto receptu je však použita sůl a feferonka, protože to tak máme rádi. Volba je na vás. Jelikož nemáme rádi sladké lečo, je zde i méně mrkve.
Rajčata omyjte a oloupejte. Můžete je pomlít mlýnkem na maso, rozmixovat nebo ručně nakrájet. Česnek nasekejte nadrobno a přidejte k rajčatům. Vhoďte také bobkový list a nadrobno nakrájenou mrkev. Nechte 10 minut vařit.
Přidejte papriky. Způsob nakrájení paprik je na vás. Prostě je přidejte. Neměly by být převařené. Stačí jen když změní svou barvu. 5 minut předem koncem přidejte olej a sůl.
Horké lečo naplňte do horkých sterilních sklenic až po okraj a zavřete horkým sterilním víčkem, aby neprocházel vzduch. Dále pak už nezavařujeme, ale kdo chce, může lečo zavařit. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě. V zimě pak otevřete a konzumujte, kdykoli budete chtít.
Postup: Na oleji zpěníme česnek pokrájený na plátky. Přidáme cuketu (mladé cukety neloupeme) nakrájenou na kousky, opečeme, vsypeme plátky rajčat, paprik, fazolky nařezané na 4cm kousky a dusíme. Osolíme, přidáme ocet a nasekané bylinky. Ještě horké plníme do sklenic a sterilujeme jako polotovar. Využijeme ke špagetám, s párkem a vejci, jako přílohu k masu a podobně.
Harmonie Vápník je minerální zahradní tekuté hnojivo. Jde o bezchlórový koncentrát vápníku s dusíkem, hořčíkem a mikroelementy, který předchází nedostatku vápníku v kyselých půdách. Postřik zlepšuje skladovací podmínky, svěžest a vybarvení plodin. Má preventivní účinky proti fyziologickým chorobám a poškození ovoce, způsobeným deficitem vápníku jako: hořká skvrnitost, propadnutí, suchá hniloba konců, hnědnutí slupky, hnědnutí okrajů listů, moučnatění, rozpad a další.
Tímto přípravkem zlepšíme přísun živin u rajčat a paprik přes list, příjem vápníku kořenovým systémem je totiž velice nízký.
Technologický postup: Na sádle zpěníme jemně pokrájené cibule a necháme zesklovatět. Přidáme maso pokrájené na kostky, opečeme, osolíme, přidáme obě papriky, pastu a mírně podlijeme. Když je maso téměř měkké, přidáme oloupaná pokrájená rajčata (zalijeme je vařící vodou, zchladíme a potom je snadno sloupneme), jemné nudličky paprik a dovaříme doměkka. Perkelt se již nezahušťuje, podává se s rýží.
Ingredience na náplň: 300 g eidamu, 300 g šunky, 3 vejce.
Postup: Do mísy nastrouháme sýr, šunku pokrájíme a přidáme k sýru. Vejce rozšleháme a dáme k sýru a šunce. Vše pořádně promícháme. Paprikám vykrojíme stopku a zbavíme je semínek. Vykrojenou stopku nezahazujeme! Směsí z vajíčka, šunky a sýru naplníme vyčištěné papriky a „zazátkujeme‟ je stopkou. Takto připravené papriky dáme na pekáč a vložíme do trouby. Plněné papriky pečeme asi na 160 °C přibližně 20−30 minut, aby se sýr v paprikách roztavil a vejce nebylo syrové. Plněné pečené papriky je nejlepší podávat ještě teplé, přílohu zvolí každý podle své chuti.
100 ml rostlinného oleje nejlepší je slunečnicový;
3 velké žluté cibule, nakrájené na tenké plátky;
2 stroužky česneku, nasekané;
6 maďarských sladkých paprik nebo žlutých paprik, nakrájených na tenké plátky;
sůl a čerstvě mletý černý pepř;
2 lžičky sladké papriky;
1 plechovka celých loupaných rajčat (700 gramů);
300 gramů klobásy rozkrájené na kolečka.
Postup zavařování leča s klobásou
Ve velkém hrnci na středním plameni rozehřejte olej. Přidejte cibuli. Smažte za občasného míchání, dokud nebude mírně průsvitná, 4 až 5 minut. Vhoďte česnek a papriky, klobásu a vařte za občasného míchání 5 minut, dokud papriky nezmění barvu. Snižte teplotu na středně nízkou. Ochuťte cibuli a papriku velkou špetkou soli a pepře a přidejte mletou papriku. Přidejte rajčata i s trochou jejich šťávy, rajčata před tím rozmačkejte rukama. Směs dusíme 5 minut, dokud se většina tekutiny neodpaří a paprikový guláš nezhoustne. Chceme džemovou, ne příliš tekutou konzistenci. Podle chuti znovu okořeníme a horké nalijeme do sterilních sklenic, které zavaříme. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě a nebo v rozpálené troubě.
Technologický postup: Připravíme si větší hrnec. Cibuli pokrájíme na půlměsíčky. Papriky a rajčata na větší kousky. Klobásy na kolečka. V hrnci nejdříve krátce zpěníme na oleji cibuli. Přidáme klobásu a krátce opékáme. Poté přidáme papriky a necháme vydusit. Nakonec i rajčata, protlak, ochutíme solí a pepřem, necháme 15 minut vařit. Ke konci varu přimícháme tři vejce. Podle potřeby dochutíme solí a pepřem a podáváme s čerstvým pečivem.
