Téma: 

nemoce švestek


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: nemoce tují

Když malé tuje kvetou je to nemoc? Co proti tomu dělat?

Zdroj: diskuze Nemoce tují
Odesláno: 17.11.2017 uživatelem Simakova Lvana
Počet odpovědí: 0

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Stříhání švestek na jaře

Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu totiž hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Detail odstavce: Stříhání švestek na jaře
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: praskání kmenů u švestek a slív

Na kmeni stromu švestky,slív,jabloní jsou rýhy jako když to pořežu nožem.Pocelėm obvodu kmenů.Prosím poraďte co mám udělat.Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Praskání kmenů u švestek a slív
Odesláno: 19.8.2016 uživatelem Laďa
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Řez švestek po sklizni

Řez švestek si naplánujeme na polovinu září (ihned po sklizni plodů). Vyřežeme všechny křižující se a zahušťující větve, dlouhé kosterní větve zakrátíme asi na polovinu a boční výhony zkrátíme na dvě očka. Dlouhé větve musíme zakracovat tak, aby poslední horní pupen byl listový a ne květní. To proto, aby se po řezu měla možnost větev prodlužovat.

Důkladného řezu se u peckovin není třeba bát, jsou vitální, a když postranní obrost necháme nedotčený, budou výhony slabé a ponesou menší plody než na prodlužujících se kosterních větvích.

Detail odstavce: Řez švestek po sklizni
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Marmeláda

Super recept na marmeládu,děkuji!Dělala jsem poprvé ze švestek a nemá chybu.

Zdroj: diskuze Marmeláda
Odesláno: 28.8.2018 uživatelem Petra
Počet odpovědí: 0

POSTŘIK ŠVESTEK

Postřik švestek po odkvětu

Postřik švestek po odkvětu se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte se a sedmý den rozmíchejte 1 ml přípravku Calypso 480 SC ve 4 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujte.

Detail odstavce: Postřik švestek po odkvětu
Zdroj: Postřik švestek
Zveřejněno: 15.5.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: praskání kmenů u švestek a slív

Na dozrávajícím kmenu švestky a slívy mám popraskaný kmen mladého stromku jako když ho pořežu nožem.Prosím poraďte.

Zdroj: diskuze Praskání kmenů u švestek a slív
Odesláno: 5.8.2016 uživatelem ladislav
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

POSTŘIK ŠVESTEK

Postřik švestek proti červivosti

Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dní po opadu květních lístků. Pozdní červivost je způsobená obalečem švestkovým a k účinnému postřiku je třeba feromonové signalizace. Bez ní postřik nemá cenu, do účinného termínu se obvykle netrefíte.

Detail odstavce: Postřik švestek proti červivosti
Zdroj: Postřik švestek
Zveřejněno: 15.5.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: nemoce kanadského smrku

máme na zahradě v obci Tehovec-Říčansko skupinu kanadských smrků stříbrných,mno let starých. Jeden krajní nám začal usychat a vypadá to,že letos uschne úplně. Letos bylo extrémní sucho. Strom dostával malé zálivky a nechal jsem k němu vytékat přepad ze sudu z okapu. Taky moc vody to nebylo. Zřžejmě ale jde o nějakou chorobu, a co s tím? Škoda ho. díky za reakci. Endal

Zdroj: diskuze Nemoce kanadského smrku
Odesláno: 10.10.2018 uživatelem Endal
Počet odpovědí: 0

POSTŘIK ŠVESTEK

Postřik proti puchrovitosti švestek

Puchrovitost švestek se řeší postřikem, který se provádí hned na začátku sezóny. Doporučuje se například fungicid Kuprikol 50, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravte si 10 g přípravku a promíchejte jej ve 2 litrech vody (optimální množství na 1 strom). Postřik na švestky přelijte do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjte každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí tento postřik na švestky jednou opakujte těsně před květem.

Detail odstavce: Postřik proti puchrovitosti švestek
Zdroj: Postřik švestek
Zveřejněno: 15.5.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno: 19.12.2016 uživatelem anežka
Počet odpovědí: 0

ŠVESTKOVÁ POVIDLA

Švestková povidla v pomalém hrnci

Ingredience: 1,5 kg švestek, 3 skořice, 3 badyány, 6 hřebíčků, šťáva z citronu, až 750 g cukru (množství záleží na zralosti švestek – čím zralejší, tím méně cukru)

Postup: Omyté a vypeckované švestky dejte do pomalého hrnce. Přidejte ostatní přísady a na stupeň 1 vařte 7–8 hodin. Nakonec vše rozmixujte tyčovým mixérem a naplňte do sklenic vymytých horkou vodou. Můžete i zakápnout troškou rumu.

Detail odstavce: Švestková povidla v pomalém hrnci
Zdroj: Švestková povidla
Zveřejněno: 2.10.2018

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Řez ovocných stromů – video

Na internetu máte možnost zhlédnout video, které vám poradí, jak správně ostříhat švestku na vaší zahradě.

Detail odstavce: Řez ovocných stromů – video
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017

ŘEZ ŠVESTEK

Výchovný řez švestek

Hned po vysazení je nutný výchovný řez, který dá základ správnému tvaru koruny. Měl by se provádět pravidelně a důkladně. V průběhu prvního roku se kmen zkracuje přibližně na metr. Ideálním časem pro tento zásah je jaro. Příští rok je nutné ve stejnou dobu pokračovat. Vyberou se pouze tři nebo čtyři větve, ty se zkrátí o půlku, ostatní můžou více, vznikne z nich v budoucnu koruna. Později se jen provádějí řezy, jimiž se koriguje tvar, a to také na jaře. Nejčastěji se doporučuje pyramidálně dutá koruna, u níž chybí střední výhon. Zároveň se odstraní všechny větve, které překážejí těm hlavním.

Detail odstavce: Výchovný řez švestek
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018

ŠVESTKOVÁ MARMELÁDA

Švestková povidla

Ingredience:

  • 1 000 g zralých švestek vypeckovaných
  • 0–200 g cukru
  • šťáva z jednoho citronu
  • špetka drceného koření – skořice, badyán, hřebíček

Postup:

Opravdu zralé švestky důkladně omyjte a vypeckujte. Poté je rozemelte na masovém mlýnku a dejte vařit do hrnce na mírný oheň. Za stálého míchání nechte vařit asi 1 hodinu. Pak do švestek vymačkejte šťávu z jednoho citronu, a pokud vám povidla připadají kyselá, přidejte cukr dle chuti. Nepotřebujete-li, nemusíte přislazovat vůbec. Vařte dále za častého míchání ještě alespoň 1 hodinu, aby povidla úplně zhoustla, na závěr do nich přidejte koření. Ještě horká povidla plňte do předem umytých a usušených sklenic, důkladně uzavřete a nechte dnem vzhůru vychladnout.

Detail odstavce: Švestková povidla
Zdroj: Švestková marmeláda
Zveřejněno: 20.1.2016

ŘEZ ŠVESTEK

Jarní řez švestek

Vhodné je provádět takzvaný zmlazovací řez, který posilní plodnost stromu. Dělá se zkracováním hlavních větví o plných 50 až 100 centimetrů. Nejlepší období pro tento řez přichází tehdy, když slivoň začíná kvést, protože se tak poměrně lehce zacelí rány po řezu. Ty ale stejně musíte ošetřit. Pokud jsou přírůstky větší, bude nutný takzvaný udržovací řez. Na ten pamatujte při vegetativním přírůstku o délce alespoň 40 centimetrů, nejlépe však až 60 centimetrů. Pokud byste na tento druh řezu zapomínali, pupeny by se změnily na „spící“, což by znamenalo, že se v dolní části větví ochudíte o snadno dostupné plody.

Zde můžete zhlédnout video, jak správně provádět řez slivoní.

Detail odstavce: Jarní řez švestek
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018

ŘEZ ŠVESTEK

Stříhání slivoní

Vyhněte se prořezávání v zimě, protože se zvyšuje riziko infekce stříbrným listovým onemocněním, na které jsou slivoně náchylné. Nejlepší dobou pro stříhání je obvykle jaro pro mladé stromy, případně léto pro již založené porosty.

Detail odstavce: Stříhání slivoní
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018

PROJÍMADLO S OKAMŽITÝM ÚČINKEM

Nejlepší přírodní projímadlo

Na účinné přírodní projímadlo budete potřebovat: 150 gramů datlí (množství odpovídá cca 1 malému šálku), 150 gramů sušených švestek, 5 šálků vroucí vody (pro silnější účinek méně)

Postup: Nejprve je potřeba datle a švestky nakrájet na malé kousky a přidat do vroucí vody. Poté vařit do doby, dokud směs nezhoustne. Každý den byste měli užívat jednu lžíci, směs můžete přidat ráno na snídani do sklenice jogurtu, misky s obilovinami nebo do čehokoliv jiného. Švestky obsahují mnoho vlákniny a také sorbitol. Přírodní cukr zmírňuje zácpu během několika hodin.

Další způsob, který můžete vyzkoušet, spočívá v pití vody ze sušených švestek. Nechte švestky ve sklenici s vodou naložené přes noc a výluh pijte v ranních hodinách. Téměř s okamžitým efektem se střeva dají do pohybu. Dejte si pozor, velké množství by mohlo mít až efekt průjmu. Výborným projímadlem je i šťáva z domácího kysaného zelí.

Detail odstavce: Nejlepší přírodní projímadlo
Zdroj: Projímadlo s okamžitým účinkem
Zveřejněno: 19.9.2017

ODPALOVANÉ TĚSTO

Odpalované těsto na knedlíky

Suroviny:

  • 500 ml mléka
  • 200 g másla
  • 300 g hrubé mouky
  • 3 vejce
  • špetka soli
  • 500 g švestek
  • 100 g mletého máku
  • 80 g cukru

Postup:

Do kastrolu dáme mléko, špetku soli, polovinu másla a dáme vařit. Když je máslo rozpuštěné, přisypeme za stálého míchání mouku. Těsto vaříme, dokud se nepřestane lepit na kastrol nebo vařečku. Poté přendáme do mísy a necháme vychladnout. Mezitím si omyjeme, osušíme a vypeckujeme švestky. Místo pecky vložíme do švestky kostku cukru. A teď zpět k těstu. Do vychladlého těsta postupně vpracujeme vejce. Na pomoučeném vále si vyválíme asi půl centimetru silný plát, který si rozkrájíme na čtverce o velikosti zhruba 5 x 5 cm, záleží na velikosti švestek. Do každého čtverce zabalíme švestku a vytvarujeme kulatý knedlík. Vaříme v mírně osolené vodě asi 10–15 minut. Při vyndání knedlíky propíchneme vidličkou, aby vyšla pára. Nandáme na talíř, posypeme mákem smíchaným s cukrem a přelijeme rozpuštěným máslem. Dobrou chuť.

Detail odstavce: Odpalované těsto na knedlíky
Zdroj: Odpalované těsto
Zveřejněno: 19.10.2014

POSTŘIK ŠVESTEK

Nemoci švestek

Mezi nejčastější choroby a škůdce švestek patří puchrovitost švestek, šarka, pseudošarka, moniliová hniloba plodů, červená skvrnitost listů a také obaleč švestkový.

Puchrovitost švestek (Taphrina pruni): Puchrovitost švestek způsobí, že švestky jsou podlouhlé, zploštělé a pokryté bělavým povlakem houby. Plody jsou uvnitř duté a bez pecky. Během léta napadené švestky vysychají a opadají nebo v případě vlhkého počasí hnijí. Původcem onemocnění je houba Taphrina pruni.

Chemické ošetření: V místech, kde se onemocnění vyskytuje, se doporučuje provést alespoň jedno ošetření švestek v době rašení a další dvě těsně před tím, než stromy začnou kvést, a pak ihned po odkvětu. Vhodné je ošetření stromů fungicidním přípravkem na bázi mědi, například Kuprikolem.

Šarka (Plum pox virus): Šarka švestek je vláknitý virus, jeho škodlivost se liší podle náchylnosti jednotlivých odrůd švestek. K největším škodám dochází, pokud jsou napadeny mladé stromy. Na listech vznikají světlé až žlutozelené skvrny, kroužky, proužky a ornamentální kresby. Okraje skvrn nejsou ostře ohraničeny. Příznaky jsou na listech zřetelné již na jaře, a to od května, u většiny odrůd se v pozdním létě intenzita příznaků zmenšuje. U některých odrůd se skvrny nebo okraje skvrn koncem léta zbarvují červenofialově nebo hnědofialově. U velmi náchylných odrůd dochází i k nekrózám. Následkem šarky listy žloutnou a opadávají, dochází také k retardaci růstu.

Pseudošarka: Pseudošarka je choroba, která vyvolává podobné symptomy na plodech švestky jako šarka. Jedním z původců pseudošarky může být virus tmavozelené kropenatosti (Dark green sunken mottle virus).

Chemické ošetření před šarkou a pseudošarkou: Neexistuje. Základním ochranným opatřením je pěstování odolných (rezistentních) odrůd. Napadenou rostlinu je nutné vykopat a spálit. Důležité je také dodržování zásad dezinfekce nástrojů při manipulaci s rostlinami (například při prořezávání).

Moniliová hniloba plodů (Monilinia laxa): Slupka i dužnina švestek začnou měknout a hnědnout. Na hnědých skvrnách se vytvářejí špinavě bílé polštářky, tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, velmi často zůstávají mumifikované viset na stromech, kde jsou zdrojem další nákazy.

Chemické ošetření: Napadené plody je nutno ze stromu odstranit. Vhodné je také použití přípravků na bázi mědi, například Kuprikolu.

Červená skvrnitost slivoně (Polystigma rubrum): Na listech slivoní se tato choroba projevuje tvorbou žlutozelených, později červených skvrn o velikosti 5 až 10 milimetrů. Při silném napadení dochází k deformaci a usychání listů.

Chemické ošetření: Napadené listy je nutno ze stromu odstranit, nejlépe je následně spálit. Vhodné je také použití přípravků na bázi mědi, například Kuprikolu.

Obaleč švestkový (Cydia funebrana): Obaleč švestkový je jedním z nejčastějších škůdců slivoní, který způsobuje červivost. V místě, kde housenka obaleče vnikla do plodu, je na povrchu zaschlá kapička čiré klovatiny. Housenky první generace způsobují opad plodů. Housenky druhé generace vyvolávají červivost plodů. Chodby housenek směřují k peckám, kde se nakonec housenky také zabydlují.

Chemické ošetření: viz následující řádky.

Detail odstavce: Nemoci švestek
Zdroj: Postřik švestek
Zveřejněno: 15.5.2018

ŘEZ ŠVESTEK

Kdy a jak stříhat švestky

Stříhání švestek je základem pro velkou úrodu. Řez by se měl provádět pravidelně a rozhodně se přitom nebojte být poměrně razantní. Hned po vysazení na vás čeká takzvaný výchovný řez, kterým založíte správný tvar koruny. Během prvního roku byste měli kmen zkrátit přibližně na metr. Ideální čas k tomuto kroku nastává na jaře. Příští rok ve stejnou dobu musíte pokračovat. Vyberte pouze tři čtyři větve, které zkrátíte o půlku, ostatní můžete více. Z těch také v budoucnu vznikne koruna. Dál vás čeká už jen řez, kterým zkorigujete tvar, a to také ve stejnou dobu, to znamená na jaře. Nejvhodnější je řez s takzvanou pyramidálně dutou korunou, kde chybí střední výhon. Pryč při něm musí všechny větve, které překážejí těm hlavním. Mnohé z nich by se nakonec samy postupem času mohly vylomit, protože rostou v ostrém úhlu a nezvládnou váhu plodů. V nejhorším případě by se mohl zničit i celý strom. Uvedeným krokem tomuto účinně předejdete.

Detail odstavce: Kdy a jak stříhat švestky
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018

POSTŘIK ŠVESTEK

Postřik švestek proti pilatce

Pilatka nalétává v době květu, je třeba stříkat co nejdříve, ale tak, abychom nezahubili včelky a ostatní opylovače. Ti nejdou do odkvetlého stromu, takže jakmile začnou opadávat okvětní lístky, může se stříkat, nemusí se čekat až do úplného odkvětu. Proti pilatce je tedy termín postřiku jasný, jakmile opadá cca 75 % květních plátků. Proti druhé generaci (té škodlivé) obaleče švestkového se stříká v první polovině července. V teplejších oblastech to je cca 5., na horách přibližně 10. července. Volte přípravek s delším působením, například Mospilan nebo Zolone, Decis nebo Sumithion mají krátký účinek a hodí se spíš proti pilatce po odkvětu. Teoreticky vše zvládnete Zolonem. Dodržujte ochranné lhůty uvedené na obalu. Zolone i Mospilan působí až 20 dnů. Pozor na letní odrůdy pološvestek, ty někdy zrají už začátkem srpna, takže stihnete postřik jen tak tak.

Možných postřiků je několik, je dobré je občas střídat. Patří sem: Decis Flow 2,5, Zolone 35 EC, Sumithion Super. Nejlepší, ale taky nejdražší je Calypso 480 SC.

Detail odstavce: Postřik švestek proti pilatce
Zdroj: Postřik švestek
Zveřejněno: 15.5.2018

ŠVESTKOVÝ KOLÁČ

Švestkový koláč kynutý

Ingredience: 300 g švestek, drobenka

Ingredience na těsto: 60 g oleje, 60 g másla, 100 g cukru krupice, 1,5–2 dl mléka (podle potřeby), sůl, 1 kostka droždí, 500 g polohrubé mouky, 2 vejce

Ingredience na drobenku: 1–2 lžíce másla, 3–4 lžíce hrubé mouky, 2–3 lžíce cukru moučka, 1 balíček vanilkového cukru

Postup na drobenku: Hrubou mouku smícháme s moučkovým cukrem. Rozpustíme máslo a dáme je ke směsi mouky a cukru. Je dobré přidat sáček vanilkového cukru, který drobenku provoní. Lžící vše promícháme tak, aby se utvořily drobné „žmolky“ – drobenka. Pak už jí stačí jen posypat připravený koláč a dát zapéct.

Postup: Z trošky vlažného mléka, droždí a lžíce cukru si připravíme kvásek. Na pracovní desku prosejeme mouku, kterou špetkou soli osolíme, přidáme cukr, vychladlé rozpuštěné máslo, vejce rozšlehaná v mléce a společně s vykynutým kváskem zaděláme do těsta. Mělo by být „pružné“. Těsto necháme kynout a mezitím omyjeme, rozpůlíme a vypeckujeme švestky. Vykynuté těsto roztáhneme na vymaštěný plech, poklademe půlkami omytých švestek, posypeme drobenkou a dáme péct přibližně 45 minut do trouby předehřáté na 175 °C.

Detail odstavce: Švestkový koláč kynutý
Zdroj: Švestkový koláč
Zveřejněno: 7.2.2019

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Jak prořezat švestku

Řez švestek vychází z několika důležitých poznatků, které bychom si měli hned na začátku ujasnit. Slivoně produkují velmi křehké dřevo. Často se říká, že je dokonce nejkřehčí ze všech ovocných stromů. V souvislosti s velkou plodností to může být někdy problém – větve se pod tíhou dozrávajících švestek snadno vylamují. Další důležitou informací je fakt, že nejžádanější slivoně plodí dvouleté a tříleté větve. Další výklad ohledně řezu švestky se opírá právě o tyto dva obecné a důležité poznatky.

Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez na jaře totiž nekomplikují listy a lépe je tak vidět, co by se mělo prostříhat. Je však možné nahradit jaro druhou polovinou června nebo dobou po sklizni. Výrazně lépe švestka zvládá řez v průběhu vegetace. Během zimy jsou jakékoliv úpravy nevhodné.

Slivoně jsou ovocné stromy bujného růstu. Potřebují tedy poměrně pravidelný a razantní řez. Nejlepší plody bývají na 2–3letém dřevě. To při řezu vždy zohledníme. Slivoně mají křehké dřevo a větve vyrůstající v ostrých úhlech se pod tíhou plodů často vylamují.

Správnou korunu slivoně by měly tvořit 3 až 4 kosterní větve, které mají dobré nasazení k terminální větvi. Terminální větev roste přímo vzhůru ve středu koruny. Pokud jsou větve kolem terminálu, pak se jedná o přirozenou korunu. Pokud jsou s odstupem 80 až 120 cm, pak se jedná o korunu patrovou. Nejčastěji se na našich zahrádkách pěstuje přirozený tvar koruny.

Jestliže máte ve své zahradě přehuštěný, možná několik let nestříhaný strom, nesnažte se ho radikálně zmladit najednou. Strom většinou zareaguje bujným růstem nových výhonků. Ty však rostou směrem nahoru (říká se jim vlky), a nejen že z nich nebudete mít úrodu, ale strom vám zbytečně zahustí. Druhým rokem je stejně budete muset odstranit. Raději se snažte omlazovat strom postupně. Někdy to může trvat i tři, možná čtyři roky, než dosáhnete požadovaného tvaru. Ale věřte, že se to vyplatí. Ušetříte si čas i námahu.

Pokud si na řez švestek nevěříte, je možné se obrátit na firmy, které se této činnosti věnují a určitě vám strom rády ostříhají podle standardů.

Detail odstavce: Jak prořezat švestku
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017

STŘÍHÁNÍ PECKOVIN

Řez švestek

První rok je nutné s příchodem jara provést řez švestek ihned po objevení prvních pupenů. K prořezání švestky používejte kvalitní a především ostré zahradnické nůžky. Jednoroční sazenice mají pouze kmen (v tomto případě terminál) bez větví. Ten je potřeba zkrátit přibližně o jednu třetinu, abyste vytvořili metr vysoký kmen pro budoucí korunu.

Následující jaro se ve stejnou dobu pokuste vytvořit základ pro korunu, a to tak, že necháte pouze 3–4 nejsilnější větve, které zkrátíte minimálně o polovinu délky (v závislosti na jejich tloušťce). Slabší větvičky zkraťte o něco víc, silnější naopak o něco méně. Uvedené 3–4 větve vyberte tak, aby vznikla do všech stran co nejvyrovnanější koruna.

Od třetího roku už rostlinu jen korigujte. Během řezu švestky uplatňujte několik osvědčených pravidel. Pokud chcete větev zkrátit, zkracujte ji jen o třetinu. Všechny větve směřující kolmo do nebes, takzvané vlky, odstraňujte úplně. Zcela stříhejte nebo řežte také větve konkurující hlavní větvi. Tím se mimo jiné zbavíte větví rostoucích pod ostrým úhlem, které by se téměř s jistotou stejně jednoho dne vylomily. Pokud větev nevytváří příliš ostrý úhel a chcete ji zachovat, můžete ji vytvarovat prostým zavěšením závaží. Jakmile se větev dostane mimo nebezpečný úhel i po odejmutí závaží, závaží odstraňte.

Řez švestek se doporučuje provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez totiž v tuto dobu nekomplikují listy a je lépe vidět, co by se mělo prostříhat. Je však možné nahradit jaro druhou polovinou června nebo dobou po sklizni. Výrazně lépe švestka zvládá řez v průběhu vegetace. Během zimy jsou jakékoliv úpravy nevhodné.

Detail odstavce: Řez švestek
Zdroj: Stříhání peckovin
Zveřejněno: 31.1.2019

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Druhy švestek

Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky.

Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá.

Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě.

Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.

Detail odstavce: Druhy švestek
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017