Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

NEMOCI A ŠKŮDCI PŘEVISLÝCH MUŠKÁTŮ

Postřiky

Zde si můžete zakoupit vhodné postřiky na vinnou révu:

Zdroj: Choroby a škůdci vinné révy

Diskuze: Co s muškáty na jaře

Prosila bych o sdělení, kde bych mohla sehnat semena převislých hybridních
muškátů F1, chtěla bych vyzkoušet tímto způsobem namnožit sazeničky .

Děkuji za odpověď.


Slaná

Zdroj: diskuze Co s muškáty na jaře
Počet odpovědí: 0

Muškáty – cena

Cena převislých muškátů se pohybuje od 25 do 30 Kč/ks

Cena stojatých muškátů se pohybuje od 30 do 40 Kč/ks

Zdroj: Pěstování muškátů

Diskuze: nemoci sadby rajcat,?

mám sadbu rajčat ,která jinak dobře prospívá.Až teď se na listech objevila jakoby virážka?lehce vypouklá.živý škůdci tam nejsou.co s tím poradí mi někdo?

Zdroj: diskuze Nemoci sadby rajcat,?
Počet odpovědí: 0

Škůdci a choroby u muškátů

I muškáty mají své choroby, nemoci a škůdce. Nejčastěji je trápí mšice, třásněnky a molice. Všichni tito zákeřní škůdci útočí na rostlinu na povrchu a zbavíte se jich chemickým postřikem. A s jakými že chorobami a nemocemi se u muškátů můžete setkat? Tak především je to kadeřavost a plíseň šedá. Kadeřavost poznáte podle žlutých skvrn na listech, které následně zasychají, a plíseň šedou podle šedobílého povlaku, který muže být na listech, stoncích, ale i květech. Vždy je potřeba napadené části rostlin odstranit a ošetřit vhodným postřikem, který zakoupíte v květinářství nebo hobby marketech.

Zdroj: Co s muškáty na jaře

Diskuze: Re: zazimování převislých jahod ve vaku

prosím o radu jak přezimovat stáleplodící jahody v truhlíku.děkuji

Zdroj: diskuze Prezimovani previslych jahod
Počet odpovědí: 6

Muškáty – choroby a nemoci

Jako nejčastější choroby a škůdce muškátů můžeme jmenovat: kadeřavost listů, bakteriální skvrnitost, muškátovou rez, botrytidu pelargonií, praskání a kroucení květního stonku, molici muškátovou, mšici muškátovou a ploštici.

Zdroj: Pěstování muškátů

Diskuze: Pěstování muškátů

Mám převislé plnokvěté pelargonie,zasazeny již 3 týdny,ale zasychají květy.Nevíte někdo proč?

Zdroj: diskuze Pěstování muškátů
Počet odpovědí: 2

Řízkování muškátů/pelargonií

Muškáty pocházejí z Afriky a existuje obrovské množství druhů. U nás jsou k vidění pelargonie vzpřímené a převislé. Důležité je, abychom vždy řízkovali kompaktní části rostlin, které jsou zdravé a nenapadené škůdci. Vždy odebíráme pouze vrcholové řízky o délce 5–8 cm, jejichž spodní konce ponoříme nejprve do růstového stimulátoru, poté sázíme do připravených květináčků naplněných nejlépe perlitem nebo substrátem pro výsev a množení. Po zakořenění, to je asi po 3 týdnech, přesazujeme do květináčů naplněných zahradnickým substrátem.

Řízkování muškátů foto

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět odběr řízků muškátů.

Řízkování muškátů video

Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování muškátů.

Zdroj: Množení řízkováním

Diskuze: zazimování převislých jahod ve vaku

Dobrý den
Prosím o radu,jak správně zazimovat převislé jahody ve vaku.
Děkuji za rychlou odpověď.

M.Netrefová

Zdroj: diskuze Prezimovani previslych jahod
Počet odpovědí: 6

Muškáty foto

Zde můžete vidět několik fotografií muškátů.

Zdroj: Pěstování muškátů

Diskuze: Choroby a škůdci vinné révy

Dobrý den, na loňské révě
Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Vinná réva nemoci
Počet odpovědí: 1

Hnojivo na muškáty

Muškáty přihnojujeme poprvé 4 až 6 týdnů po přesazení a pak pravidelně až do srpna. Dobré je nepřidávat více hnojiva, než je doporučená dávka, protože nadbytek hnojiva poškozuje kořeny muškátů. Hnojení muškátů bohatě postačí 1x–2x do měsíce. Vhodnými hnojivy jsou například Kristalon muškát, klasické NPK nebo vodorozpustné hnojivo BALKO.

Zdroj: Pěstování muškátů

Diskuze: Re: anturie škůdci

Tmavé skvrny na anturii dělá nejčastěji slunce.

Zdroj: diskuze Anturie škůdci
Počet odpovědí: 1

Škůdci jabloní

Mezi škůdce jabloní patří: strupovitost, monilióza, rakovina, mšice a obaleč jabloňový.

Zdroj: Škůdci

Diskuze: Pěstování muškátů

Dobrý den , ráda bych se optala , zda ještě máte citronový muškát. Moc ráda bych jej zakoupila. Děkuji Vám

Zdroj: diskuze Muškát citronový
Počet odpovědí: 2

Množení muškátů

Muškáty lze množit dvěma způsoby, a to semenným nebo u nás asi nejčastěji používaným způsobem – řízkováním. Řízkování provádějte v aktivním období, ne v době, kdy muškát odpočívá. Seřízněte vrcholek muškátu těsně pod kolénkem, nechte zaschnout nejlépe do druhého dne, ale ne na slunci. Poté odstraňte spodní list a zapíchněte do zeminy smíchané z písku a rašeliny, ta nesmí být přelitá, aby výhonek hned neuhnil. Stejně tak tento řízek můžete dát do sklenice s vodou, a až pustí kořeny, přesadit ho do substrátu.

Zdroj: Co s muškáty na jaře

Diskuze: nemoci tújí

Prosim o radu.Na větvích túje se každoročnĕ vytváří slizký povlak hnědé barvy.Letos na všech větvích.Po postřiku zaschne,ale vytvoří se po nějaké ďobě znovu. Děkuji za radu.

Zdroj: diskuze Nemoci tújí
Počet odpovědí: 1

Jak množit převislé muškáty

Ideální teplota pro zakořeňování je kolem 20 °C. Spodek řízků těsně pod očkem mírně šikmo seřízneme, spodní listy odstřihneme, ponecháme2 až 3 vrcholové. Řízky by měly být dlouhé okolo 10 cm. Necháme je asi den až dva zaschnout, poté je zapíchneme do množírenského substrátu.

Substrát musí být lehký a vzdušný, například směs rašeliny nebo listovky a písku 1 : 1. Řízky zakoření asi za měsíc, pak je přesadíme do nádob se substrátem pro dospělé pelargonie (například rašelina nebo listovka, písek nebo perlit, kompostová zemina v poměru 3 : 2 : 1).

U převislých pelargonií lze použít jakékoliv přiměřeně vyzrálé části stonku, nehodí se jen zcela zdřevnatělé části ani nejmladší, měkké a nevyzrálé výhony. Že nejsou vrcholové, nevadí, naopak: břečťanolisté muškáty tvoří postranní pupeny snadno a rychle.

Zdroj: Řízkování muškátů

Diskuze: vinná réva nemoci

Na hroznech odrůdy mopr praskají ještě nezralé bobule. Prosím o radu, co učinit

Zdroj: diskuze Vinná réva nemoci
Počet odpovědí: 1

Fotografie příznaků

Pokud si neumíte představit, jak vypadají túje, když trpí suchem nebo různými škůdci (Didymascella thujina, Kabatina thujae, molovkou), tak si níže prohlédněte naši fotogalerii.

Sucho

Zde můžete vidět, jak sucho změní túje.

Didymascella thujina

Zde vidíte postižení houbou Didymascella thujina.

Kabatina thujae

Zde vidíte postižení houbou Kabatina thujae.

Molovka

A tady se můžete podívat na túje napadené molovkou zeravovou.

Zdroj: Túje a jejich nemoci

Množení anglických muškátů

U anglických muškátů je lepší použít vrcholové řízky, které budou po zakořenění ihned pokračovat v růstu (u stonkových řízků se nejprve musí vytvořit nové pupeny) a jsou vhodnější i z estetického hlediska.

Vrcholové řízky by měly mít tři páry listů. Spodní lístky odstraníme, takže zbydou jen dva páry listů. Stimulátor nemusíte použít. Řízek zapíchneme do zeminy (směs zeminy, kompostu a trochu písku) a kelímek překryjeme uříznutou PET lahví – udržíme tak sazeničkám vysokou vzdušnou vlhkost. V místnosti kolem 20 °C se vytvoří kořínky cca do 14 dnů, poté zakrytí odstraníme. Zaléváme a necháme růst asi měsíc a potom sazenice přesadíme do květináčů. Po přesazení sazenici zaštípneme vrchol, aby se rozkošatila. Od poloviny dubna je nutné začít s otužováním a v polovině května již muškáty můžeme dát ven.

Anglické muškáty jsou na rozdíl od ostatních druhů dost náročné na pěstování. V zimě se skoro vůbec nezalévají, jinak jim hrozí, že uhnijí.

Zdroj: Řízkování muškátů

Muškáty – množení

Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.

Množení muškátů semeny

Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.

Množení muškátů řízkováním

Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.

Zdroj: Pěstování muškátů

Muškáty – přezimování

Rostliny přezimují ve světlé a chladné místnosti s teplotou okolo 5–10 °C. Muškáty přes období zimního spánku zaléváme velmi zřídka. Na jaře rostliny vyjmeme, hluboce seřízneme a přesadíme do truhlíků s novou zeminou.

Zdroj: Pěstování muškátů

Zálivka a hnojení muškátů

Se zálivkou to nemusíte přehánět, muškát si umí dobře rozvrhnout zálivku na několik dní. Spíše než přelitou, či dokonce stále stojatou vodu určitě muškát ocení půdu sušší, jak jsem již psala, vystačí si opravdu s málem. Zálivka by měla být pravidelná a přiměřená venkovním teplotám.

Stejně jako se zálivkou to u muškátů nemusíte přehánět ani s hnojením, postačí jedenkrát za měsíc dodat hnojivo určené přímo pro muškáty. Když budete hnojit častěji, dočkáte se spíše toho, že vám květy zastíní přerostlé, bohaté listy, než větších, bohatších a krásnějších květů. Myslete na to, že muškát je opravdu nenáročná rostlina, pro kterou je úplně nejdůležitější správně zvolené místo.

Zdroj: Co s muškáty na jaře

Komáři

Komáři patří mezi dvoukřídlý hmyz. Vyskytuje se jich zhruba asi 2 000 druhů. Jejich larvy se vyvíjejí ve vodě slané, sladké nebo brakické (ta vzniká smícháním vody mořské a říční), kam je komáři kladou. Na českém území žije až 50 druhů z 6 rodů. Můžeme je najít nejčastěji u řek. Do lidských obydlí zalétá komár pisklavý. Komáři se živí nektarem, ale jsou schopni hematofágie, což znamená, že se živí i krví. Samička vstříkne do kůže své sliny, které omezují srážlivost krve. Jednou z nejvýznamnějších nemocí je malárie. Tu nejčastěji přenášejí zimničky z rodu Plasmodium.

Zdroj: Škůdci v domácnosti

Rez ostružinová

Rez ostružinová byla popsána výše, ale listy maliníku i ostružiníku jsou často poškozovány i různými druhy roztočů, jako je sviluška ovocná, hlávčivec višňový, vlnovník maliníkový a vlnovník ostružiníkový.

Jak se pozná

Popsaní škůdci způsobují různé skvrny a deformace listů. Pouze vlnovník ostružiníkový způsobuje částečné nevyzrávání plodů, přičemž některé peckovičky zůstávají červené.

Zde můžete vidět napadení ostružiníku škůdci.

Postřik

Jako ochranu je možné použít přípravky proti přezimujícím škůdcům: Oleoekol a Talstar 10 EC nebo za vegetace Omite 570 EW či Talstar 10 EC.

Zdroj: Choroby ostružin

Nejlepší půda pro muškáty

Rostlinám se nejlépe daří v dobře propustném substrátu, bohatém na živiny. Ten si můžete koupit již předem připravený v každém větším zahradnictví (jedná se o speciální substrát pro pěstování pelargonií) nebo supermarketu. Substrát si můžete namíchat také sami ze zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1.

Zdroj: Pěstování muškátů

Mouchy

Moucha je protivný dotěrný hmyz, který leze po veškerých potravinách, ale často otravuje i nás. K pohybu mouchy používají jeden pár křídel, místo druhého páru křídel mají jeden pár štíhlých, takzvané haltery. Moucha se vyvíjí od vajíčka přes kuklu, larvu až je z ní nakonec dospělý jedinec. Občas se jejím larvám říká červi. Některé mouchy jsou býložravé a živí se kořennými listy a šťávami z rostlin. Jiné se živí krví živočichů a někdy i tou naší. Mnohé druhy much jsou škůdci zeleniny a ovoce, jiné druhy přenášejí choroby, jako například malárii, žlutou zimnici nebo spavou nemoc.

Zdroj: Škůdci v domácnosti

Uskladnění muškátů přes zimu

Protože nejsou muškáty jednoletky, ale trvalky, je dobré uskladnit je na podzim k přezimování a na jaře znovu obnovit, abyste nemuseli kupovat stále nové rostlinky. Důležité je, abyste našli ve svém obydlí vhodné místo, kam muškáty přes zimu uskladnit. Necháte-li je venku, zimu určitě nepřežijí. Je potřeba je schovat do místnosti, kde nemrzne, ale je zde dostatek světla a ideální teplota by se měla pohybovat od 5 do 10 stupňů. Necháte-li muškáty přes zimu v pokojové teplotě, budou mít pořád snahu růst, tím si neodpočinou, vysílí se a v dalším roce pak nebudou tak hezké a bohaté. Máte-li muškáty převislé, není potřeba je uskladňovat celé, zkraťte jim výhony na 20 cm. V případě vzpřímených či anglických muškátů můžete rostliny nechat tak, jak jsou.

Během zimního období vám mohou muškáty opadat, ničemu to nevadí, jen nenechávejte suché listy v nádobě, abyste zbytečně nenapomáhali šíření plísní a škůdců. Zálivku v tomto období omezte na minimum, postačí jednou za 1 až 2 měsíce.

Zdroj: Co s muškáty na jaře

Plnokvěté versus jednoduché

Plnokvěté muškáty okouzlí krásou velkých pestrobarevných květů. Plnokvěté pelargonie mají oproti klasickým převislým muškátům řadu „vrtochů“ – vykazují zvýšené nároky na péči, jsou náchylnější na pěstitelské přehmaty a hůře snášejí umístění v ne zrovna ideálních podmínkách. Tyto druhy muškátů jsou trochu náročnější, ale krásou květů předčí všechny ostatní.

Plnokvěté muškáty milují teplo a slunce, avšak při celodenním slunečním úpalu a teplotách nad 25 °C se mohou popálit nebo přestanou tvořit nové květy. Také jim velmi prospívá čerstvý vzduch, nesnášejí ovšem déšť a vítr.

Aby mohly pro jaro a léto založit velký počet květních pupenů, potřebují mít přes zimu nejen nízké teploty, ale i dostatek světla. Rostliny proto umístěte přímo u oken nebo u zasklených stěn zimních zahrad, neměly by být ani skryté za jinými rostlinami, ani zastíněné závěsy. Pokud byste jim prodloužili krátké zimní dny přisvětlováním, například úspornými zářivkami, můžete se dokonce z květů královských muškátů radovat i v zimě. Naopak vody spotřebují na chladném zimním stanovišti velice málo – po zálivce by měl být substrát pouze mírně vlhký a před další zálivkou jej nechte proschnout.

Výhony v době vegetace pravidelně zaštipujte, rostliny se budou lépe rozvětvovat a bohatěji nakvétat. Nic se však nesmí přehánět – asi jednou za měsíc zaštipujte pouze konce větviček. Pokud byste výhony zaštipovali příliš intenzivně, květní pupeny se nestačí založit. Také odstraňujte odkvetlé květy. To platí i o převislých muškátech.

Plnokvěté muškáty se v domácích podmínkách rozmnožují téměř výhradně vegetativně – vrcholovými řízky. Nejlepší doba pro řízkování je přelom léta a podzimu, přibližně od začátku srpna do konce září.

Postup:

  • Odstřihněte konce výhonů asi se třemi listy.
  • Řezné rány je dobré zasypat práškem z dřevěného uhlí a nechat je několik hodin zaschnout.
  • Poté můžete řízky sázet do vlhkého říčního písku nebo směsi písku s rašelinou v poměru 1 : 1.
  • Před výsadbou je dobré řízky ošetřit gelovým či práškovým stimulátorem zakořeňování.
  • Květináč s řízky umístěte na stanoviště bez přímého slunce, avšak s dostatkem rozptýleného světla a substrát udržujte mírně vlhký. Řízky není potřeba ničím zakrývat.

Pokud jste dodrželi správný postup, řízky asi za měsíc zakoření. Poté je přesaďte do květináčů s lehkým výživným substrátem (například směs kompostové zeminy, písku a rašeliny v poměru 2 : 1 : 1) a s několikacentimetrovou vrstvou drenáže na dně. Příští rok se pak již můžete těšit z květů nových namnožených rostlin.

Zdroj: Převislé muškáty

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Gabriela Štummerová

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU