Mezi škůdce u anturií patří především vlnatka. Proti ní je nejjednodušší přípravek ten, který znaly již naše prababičky. Potřete listy hadříkem namočeným v alkoholu. Ten rozpouští ochranný štít vlnatek, které následně zahubí. V příliš suchém vzduchu se také mohou anturii stáčet listy a na těchto zdeformovaných listech se daří dalším škůdcům, a to sviluškám, třásněnkám a molicím.
Ve svém příspěvku ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Dobrý večer.
Děkuji moc za odpověď, 2 anturie mám na parapetech - JZ okno, ale stíněné balkonem a jedna na SZ. Takže je zkusím přemístit. Moc krát ještě jednou děkuji za radu..
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloslava.
Dobrý den,
prosím o radu. Dostala jsem mladou Anturii která byla oddělena od starší rostliny. Po přenosu se ale kořeny ulomily, ale zůstaly tam dva silné kořeny, asi vzduchové, jsou ale na spodu rostliny. Anturii jsem tedy zasadila do zeminy, mám jí asi 14 dní, ale rostlinka vypadá povisle a už zežloutly dva listy. Chtěla bych se proto prosím zeptat, zda mám rostlinu raději ze zeminy vytáhnout a dát ji ještě raději do vody. Předem děkuji za odpovědi.
Míla
Je výrazná rostlina a v interiéru působí exoticky. Na úzkých stoncích má velké tmavě zelené listy srdcovitého tvaru a velmi nápadné květenství červené, růžové nebo bílé barvy. Květ tvoří barevný voskový toulec se žlutou nebo oranžovou palicí. Patří mezi jedny z mála rostlin, které kvetou i na nepříliš slunném stanovišti. Z květů se můžeme těšit poměrně dlouho a kdykoli během roku. Jedná se o poměrně drahou rostlinu.
Pěstování: Anturii svědčí světlé stanoviště, nikoli však přímé slunce. V interiéru vyžaduje teplotu 18–21 °C, v zimě by teplota neměla klesnout pod 15 °C. Nemá ráda studenou zálivku a vápnitou vodu. Zaléváme ji proto vodou dostatečně odstátou. Voda nesmí přijít na květy, jelikož pak na nich vznikají skvrny. V létě zaléváme 2x týdně, v zimě postačí zálivka 1x týdně. Rostlině často rosíme listy a květináč umístíme do misky s vlhkými oblázky. Při nízké vlhkosti a na přímém slunci se rostlině svinují listy. Hnojíme během hlavní doby vegetace, to je od března až do srpna, plným tekutým hnojivem každé 2 týdny. Nedostatečná výživa způsobuje útlum růstu nových listů a rostlina nekvete. Množíme na jaře dělením nebo řízky z postranních výhonů. Přesazujeme na jaře, když je obal plný kořenů, a to do rašelinového substrátu nebo jednotné zeminy. Pro tuto rostlinu je letnění nevhodné. Anturie nemá ráda chlad a vlhko. Na nevhodném stanovišti rostlinu napadají svilušky, třásněnky, molice a plži.
Ve svém příspěvku JAK PESTOVAT ANTURII NECHCE MI KVEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Vodrážková.
Dobrý den,mám dotaz,manžel mi koupil loni krásnou Anturii ,kvetla nádherně a dlouho.Má stálé umístění přes metr od okna,zalévám jednou týdně,hnojím rosím a nic.Nemáte někdo nějakou vychytávku jak ji přinutit ke květu?Ještě jsem zapoměla že se jí dělají na listech na okrajích hnědé suché mapy.Děkuji za radu Anna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena Píchová,Praha 2.
Před třemi měsíci jsem dostala darem krásnou anturii, je na světle ne na přímém sluníčku, zalévám do misky, nechám vodu asi hodinu v misce zbytek vyjeju.
V pátek jsem zjistila na 2 listech hnědé skvrny. Ty jsem ihned odstřihla. Nerada
bych o ní přšla. Prosím poraďtě. Děkuji Píchová
Anturie bílá je poměrně náročná na pěstování. Pochází z pralesů Střední a Jižní Ameriky. Anturii bílou umístíme na světlé místo bez přímého slunce. Nesnáší studený vzduch nebo průvan. V létě jí dopřejeme vydatnou zálivku, v zimě zálivku omezíme. Anturie bílá miluje vysokou vzdušnou vlhkost, proto listy denně mlžíme. Ze začátku léta hnojíme jednou za 14 dní. Optimální teplotou pro tuto odrůdu je 20° C v zimě nesmí teplota klesnout pod 16° C.
Anturie je typicky skleníková rostlina. Velmi dobře se však také pěstuje v interiéru jako dekorativní pokojová květina. Anturie je vzpřímená rostlina s krátkým kmínkem s listy, které mají různé tvary a jsou kožovité. Anturie se pěstují pro svůj dekorativní toulec. Mladé anturie rostou pomalu, ročně vytvoří dva až tři listy. Stanoviště by měla mít anturie světlé, ale chráněné před přímými letními slunečními paprsky. Aby se mohla rostlina v celé své kráse rozvinout, musí být umístěna v interiéru, kde neklesne teplota pod 20° Celsia. Optimální teplota by se měla pohybovat okolo 25° Celsia. Jestliže anturii budeme často vlhčit, bude dobře snášet i blízkost ústředního topení. Vhodnou dobou k přesazování anturie je jaro. Starší květiny přesazujeme jednou za dva až tři roky. Anturie se neletní.
V naší poradně s názvem ANTURIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Zlámalová.
Dobrý den, mám už pět let anturii, která krásně roste, kvete, ale změnila se barva květů. Když jsem ji koupila, tak byla temně rudá, ale postupně květy červenají a teď jsou dokonce dva nazelenalé. Prosím, poraďte mi, co s tím. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příští rok na jaře anturii přesaďte do rašeliny s trochou písku a pak od jara do podzimu přihnojujte každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu ve dvojnásobném zředění, než je uvedeno na obalu.
Stonky šikmo zastřihněte nůžkami a vložte je do čisté vázy s čerstvou vodou. Chraňte je před jasným slunečním světlem, protože nemají rádi vlhkost, která by se vypařovala z ohřáté vody ve váze. Ve váze naplněné vodou mohou přežít asi dva týdny.
Pokud použijete pár řezaných fialových jícnovek s bílými liliemi, získáte tím velmi decentní květinové aranžmá. Květy jícnovky lze v kyticích také kombinovat s anturií, šípky a ostružinami.
Jícnovky jsou jemnější než růže. Nemají žádnou vůni, bohužel. Ale pokud chcete připravit zajímavou kytici jako dárek, tak to udělejte jako zkušení květináři a zastrčte do kytice stonek frézie neboli tuberózy. Někdo, kdo obdrží kytici s jícnovkou, bude unesen nejen její krásou, ale i skrytou vůní.
Květy jícnovky byly v minulosti spojeny s romantickými city, nyní jsou považovány za symbol uznání, charisma a vděčnosti. Tato velmi významná symbolika je hlavním důvodem, proč lidé darují tyto nádherné květiny zvlášť významným lidem nebo svým blízkým.
Květy jícnovky jsou díky svým nevoňavým květům velmi oblíbené mezi alergiky.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.
Nepřípustný je štíhlý, dlouhý nebo čtvercový tvar trupu, plochá prsa, příliš vysoký nebo příliš nízký postoj, chybějící nebo nesprávně utvářené supí peří či rousy.
Vady se vyskytují i v utváření nebo nasazení ocasu – k těm nejčastějším patří úzký, krátký nebo nízko nesený ocas, u kohoutů zahnuté nebo nedostatečně vyvinuté srpy.
Nevhodný je hrubý nebo příliš velký hřeben, těžká hlava, ojediněle zažloutlé nebo nazelenalé běháky nebo výše nesená křídla.
U vousatých je nežádoucí řídký nebo nesprávně utvářený vous, příliš velké vousy bránící výhledu, viditelné laloky.
Tyto slepičky mají větší citlivost k Markově nemoci. Jedná se o infekční nádorové onemocnění postihující kur domácí. Způsobuje je DNA virus sférického tvaru s ikozahedrální (dvacetistěnnou) symetrií, patřící do čeledi Herpesviridae. Virus Markovy choroby je v populaci drůbeže ubikvitární (všudypřítomný). Sérologicky se původce nemoci dělí na tři typy. Za nejvýznamnější se považuje sérotyp jedna, obsahující patogenní kmeny s jejich oslabenými variantami, a sérotyp tři (takzvaný krůtí herpetický virus), který se používá na výrobu vakcíny pro kur. Sérotyp dvě zahrnuje zcela nepatogenní kmeny. K nemoci existuje u drůbeže genetická rezistence. Té lze využít pro šlechtění odolných linií. Nákaza se šíří přímým kontaktem s nemocným jedincem a nepřímo kontaminovanými předměty a prachem. Virus obsažený v buňkách péřových váčků vylučují do prostředí i infikovaní jedinci, u nichž se neprojevují příznaky. Markova nemoc se vyskytuje nejčastěji u nosných plemen slepic na začátku snůšky, tedy kolem půl roku věku. Onemocnění se může vyskytnout i u mladších jedinců, tedy zhruba ve věku 4–6 týdnů. U brojlerů se kvůli krátké době výkrmu (35–40 dnů) s touto nemocí setkáváme jen zřídka. Klinické příznaky se mohou projevovat v několika formách, popřípadě i v jejich kombinacích. Pro akutní formu je typické, že zvířata v hejnu mají svěšená křídla a rozhozené nohy v důsledku obrny běháků. Nádory se tvoří na žláznatém žaludku. Při klasické formě nemoci jsou zánětem postiženy zejména nervy na periferii těla (zbytní), dochází k obrnám a ochrnutí končetin. Kromě těchto závažných příznaků způsobuje Markova choroba i oslabení celého imunitního systému organismu, proto se pak uplatňují druhotné bakteriální, parazitární či plísňové infekce, které průběh nemoci ještě více zkomplikují. Vzhledem k tomu, že se v České republice již od 60. let 20. století pravidelně vakcinuje, byl výskyt klinických příznaků Markovy nemoci omezen.