Téma: 

nemoci buksus


Facebook Twitter Pinterest email tisk

BUXUS

Je buxus jedovatý?

Zimostráz neboli buxus je jedovatý nejen pro člověka, ale i pro koně, skot, psy a vepře, rostlina totiž obsahuje alkaloid buxin, který po požití způsobuje otravu zvířat i lidí. Požití některé rostlinné části způsobuje průjem, silné křeče, poruchy dýchání a centrální nervové soustavy, někdy až se smrtelnými následky. Při užití většího množství může nastat smrt už po 12–24 hodinách. Kůra i listy obsahují malé množství silice a alkaloidy (buxin, parabuxin, buxinidin a další). V minulosti se používaly k výrobě tinktury užívané jako laxativum, antirevmatikum a antipyretikum. Rozdrcené dřevo se užívalo k léčbě dny, kožních nemocí, revmatismu, také jako náhražka chininu při střídavé zimnici. Pro nepříznivé vedlejší účinky se však od léčení zimostrázem upustilo.

Detail odstavce: Je buxus jedovatý?
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: skalničky buksus

Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.

Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Odesláno: 28.9.2016 uživatelem nový lubomir
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUKSUS A HOUSENKY

Biologická likvidace

Biologická likvidace je zatím neúčinná. Ptáci se tímto hmyzem moc neživí (pravděpodobně kvůli vysokým úrovním toxických alkaloidů, které produkují larvy). Jiní přirození nepřátelé zatím fungují jen v laboratorních podmínkách, ale v praxi doposud žádných uspokojivých výsledků dosaženo nebylo. I v původní Asii má larva málo přirozených nepřátel.

Detail odstavce: Biologická likvidace
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Buksus

Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.

Zdroj: diskuze Buksus
Odesláno: 13.5.2015 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUKSUS A HOUSENKY

Postřik na zavíječe

Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid.

Důležité je začít s bojem proti zavíječi zimostrázovému co nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.

Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich horních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.

Detail odstavce: Postřik na zavíječe
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: skalničky buksus

Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.

Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Odesláno: 29.9.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUKSUS A HOUSENKY

Ochrana proti zavíječi zimostrázovému

Pokud budeme hledat preventivní opatření proti této housence, moc jich nenajdeme.

V případě slabšího napadení můžete housenky sbírat ručně. Jsou však velmi dovedně maskované, a tak nemáte jistotu, že je objevíte všechny. Nepolevujte ani v dalších dnech. Osvědčilo se i ošetření keře silným proudem vody z tlakového postřikovače. Pod napadený keř nejprve rozložte silnější igelitovou plachtu, na kterou vodou spláchnete housenky a další nečistoty.

Aplikace chemického postřiku (insekticidu proti žravým škůdcům) není snadná právě kvůli tomu, že housenky jsou ukryté uvnitř keře. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid (například Calypso 480 SC). Použít můžete také přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, například Foray 48. Vždy však dbejte pokynů výrobce a dodržujte bezpečnostní pravidla. Insekticid aplikujte co nejdříve po zjištěném napadení. Načasování vychází podle vývoje jednotlivých generací škůdce na polovinu dubna, červen a konec října.

Detail odstavce: Ochrana proti zavíječi zimostrázovému
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: BUXUS ZIMOSTRÁZ

Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.

Zdroj: diskuze BUXUS ZIMOSTRÁZ
Odesláno: 25.7.2015 uživatelem Matěj
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUKSUS A HOUSENKY

Zavíječ zimostrázový

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je drobný motýl z čeledi travaříkovití, který patří mezi dobré letce. Dospělec má obvykle bílá křídla s hnědým lemem, ale existují i jedinci zcela hnědí. Rozpětí křídel motýla je 40–45 mm. Samičky žijí přibližně 8 dní a svá vajíčka kladnou na listy zimostrázu (Buxus), známého u nás také jako krušpánek.

Spíš než drobného motýlka máte šanci najít jeho larvy. Jsou zelenožluté barvy s černými pruhy a bílými puntíky, s nápadně lesklou černou hlavou. Housenky zavíječe zimostrázového dorůstají délky až 5 cm. Okusují nejen listy buxusu, ale i zelenou kůru. Při přemnožení může dojít k holožíru. V našich podmínkách může mít motýl 2–3 generace. Housenky z poslední snůšky přezimují mezi listy v kokonech.

Domovinou zavíječe zimostrázového je východní Asie. Jak přesně se dostal do Evropy, se zatím neví. Předpokládá se, že pronikl v rámci mezinárodního obchodu s rostlinami. V Evropě byl poprvé zaznamenán v Porýní v roce 2006, kde již v následujícím roce způsobil místy holožíry na buxusech. Na našem území byl poprvé výskyt tohoto škůdce zaznamenán v roce 2011 v NP Podyjí. Na jaře 2013 byly zaznamenány lokálně silné žíry až holožíry také v okrajových částech Brna. Dospělci zavíječe nebo jeho housenky byli pozorováni rovněž v Olomouci, Uherském Hradišti, Praze či Neratovicích.

Housenky začínají svůj žír uvnitř keře, navíc jsou skvěle maskované. Tudíž můžete stát metr od buxusu plného desítek housenek a nemusíte nic vidět. Ve chvíli, kdy se housenky objeví na okraji keře, je jeho vnitřek důkladně zkonzumován. Z tohoto důvodu je vhodné buxus pravidelně kontrolovat, a to nejlépe tak, že větvičky rozhrnete a podíváte se dovnitř. Přítomnost zavíječe zimostrázového prozradí nejen poškozené listy, nález housenek, ale i množství trusu připomínajícího drobné zelené granule. Pokud tedy nechcete přijít o svůj buxus, začněte pravidelnou prohlídkou keřů. Tu byste měli provádět v době, kdy jsou tito škůdci aktivní, v našich podmínkách je to od března do října. Čím dříve přítomnost škůdce objevíte, tím lépe jej můžete proti housenkám chránit.

Detail odstavce: Zavíječ zimostrázový
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: přesazování buksusu

Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.

Zdroj: diskuze Přesazování buksusu
Odesláno: 2.4.2016 uživatelem Jaromíra
Počet odpovědí: 0

NEMOCI OKUREK

Zasychání okurek

Příčiny: Na vině může být plíseň.

Co s tím dělat: Použijte lehký postřik Fundazolem a začněte více větrat, okno ve skleníku nechte otevřené i přes noc.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá zasychání plodů okurek.

Detail odstavce: Zasychání okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: nemoci tújí

Prosim o radu.Na větvích túje se každoročnĕ vytváří slizký povlak hnědé barvy.Letos na všech větvích.Po postřiku zaschne,ale vytvoří se po nějaké ďobě znovu. Děkuji za radu.

Zdroj: diskuze Nemoci tújí
Odesláno: 1.5.2015 uživatelem Lenka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NEMOCI OKUREK

Příčiny vadnutí okurek

Příčiny: Na vině může být přílišné zalévání.

Co s tím dělat: V žádném případě nezalévat 2–3x denně. Žádná zde pěstovaná plodina nepotřebuje zalévat tak často. Kořeny nemají vzduch a rostlina se udusí. Zalévejte tedy jednou denně.

Detail odstavce: Příčiny vadnutí okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: vinná réva nemoci

Na hroznech odrůdy mopr praskají ještě nezralé bobule. Prosím o radu, co učinit

Zdroj: diskuze Vinná réva nemoci
Odesláno: 17.7.2016 uživatelem ivan Mezník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PAST NA BLECHY

Důsledky kousnutí blechy

Kousnutí blechy je velmi nepříjemné, protože do těla hostitele vyloučí látku, která způsobuje velké svědění. Bleší kousnutí není nebezpečné kvůli svědění, ale kvůli tomu, že blechy mohou kousnutím přenést velmi nebezpečné nemoci (kromě známého moru, to může být ale i lymfatická borelióza, encefalitida, tyfus atd.)

Detail odstavce: Důsledky kousnutí blechy
Zdroj: Past na blechy
Zveřejněno: 24.4.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Nemoci Rynglí - červené

Mám ten samý problém. Poradil Vám někdo, co to vlastně je a jak strom ošetřit? Díky M.R.

Zdroj: diskuze Nemoci Rynglí - červené
Odesláno: 2.5.2019 uživatelem Marta Radková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NEMOCI OKUREK

Padlí na okurkách

Příčiny: Jak již bylo popsáno, v počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.

Co s tím dělat: Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem Europaren 50WP, Saprol New, případně dalšími přípravky proti padlí.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá padlí okurek.

Detail odstavce: Padlí na okurkách
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: nemoci kamelií

prosím o radu ,po odkvětu na listech kamelie se tvoří hnědé skvrny a poté list asi za 2 dny opadne,co dělat?

Zdroj: diskuze Nemoci kamelií
Odesláno: 19.6.2017 uživatelem zdena dufkova
Počet odpovědí: 0

TÚJE A JEJICH NEMOCI

Fotografie příznaků

Pokud si neumíte představit, jak vypadají túje, když trpí suchem nebo různými škůdci (Didymascella thujina, Kabatina thujae, molovkou), tak si níže prohlédněte naši fotogalerii.

Sucho

Zde můžete vidět, jak sucho změní túje.

Didymascella thujina

Zde vidíte postižení houbou Didymascella thujina.

Kabatina thujae

Zde vidíte postižení houbou Kabatina thujae.

Molovka

A tady se můžete podívat na túje napadené molovkou zeravovou.

Detail odstavce: Fotografie příznaků
Zdroj: Túje a jejich nemoci
Zveřejněno: 14.6.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Buksus

Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška

Zdroj: diskuze Buksus
Odesláno: 13.5.2015 uživatelem Maruška
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ŠELMA LIŠKA OBECNÁ

Zajímavosti o lišce obecné

  • Značení teritoria probíhá v nočních hodinách.
  • Značí močí a trusem.
  • Nástrojem komunikace jsou pachové žlázy při kořeni ocasu.
  • Nemoci lišky jsou hlavně prašivina, vzteklina a tasemnice liščí. Vzteklina se v civilizovaných zemích očkuje. Prašivinu a vzteklinu mohou chytit i domácí mazlíčci nebo hospodářská zvířata.
  • V mnoha literárních dílech vystupuje jako vychytralé zvíře.
  • Pokud se vám zdá o lišce, v mnoha snářích to souvisí s úspěchem nebo sexualitou.
  • Pro myslivce je liška obecná přemnoženou zvěří.

Detail odstavce: Zajímavosti o lišce obecné
Zdroj: Šelma liška obecná
Zveřejněno: 16.11.2014

TÚJE A JEJICH NEMOCI

Houba na tújích

Při napadení houbami se koncem léta objevují odumřelé výhony se zčernalými plodničkami. Odstraňte větve a túje postříkejte fungicidem dle návodu.

U tújí jsou to nejčastěji tyto choroby, které způsobují hnědnutí:

  • Didymascella thujina
  • Kabatina thujae

Od května se mohou na jehličí vyskytovat malé tmavohnědé oválné plodnice. V létě a koncem léta jsou pak příznaky viditelnější. Na bázi odumřelých výhonů jsou zřetelné drobné černé plodničky. Někdy to mohou být naduřelé polštářkovité plodnice.

Pro ošetření se doporučuje přípravek Dithane DG. Provádí se na konci května a cca po třech týdnech se opakuje.

Detail odstavce: Houba na tújích
Zdroj: Túje a jejich nemoci
Zveřejněno: 14.6.2019

CHOROBY RAJČAT

Rajčata a jejich nemoci

Choroby a onemocnění rajčat jsou v ČR zastoupeny vzhledem ke zdejším klimatickým podmínkám hlavně houbovými či plísňovými onemocněními, kterým je v některých případech možné relativně účinně předcházet, a to použitím prostředků na ochranu rostlin (obvykle se jedná o širokospektrální fungicidní přípravky, které zpravidla fungují na různé druhy chorob podobně) a především dodržováním určitých zásad. Ale o tom již níže u konkrétních chorob a jiných postižení objevujících se u této oblíbené lilkovité rostliny. Na následujících řádcích vždy najdete popis konkrétního onemocnění a možnosti ochrany, v neposlední řadě se můžete i podívat na fotografie zachycující daný problém.

Detail odstavce: Rajčata a jejich nemoci
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015

NA CO JE DOBRÁ SKOŘICE A MED

Nežádoucí účinky skořice

Skořice obsahuje látku zvanou kumarin, ta je ve velkých dávkách toxická. Ve skořici kasiové neboli čínské je mnohem více kumarinu než v „pravé“ cejlonské skořici. Nejlepší je tedy kupovat cejlonskou skořici. Pokud ale seženete jen skořici kasiovou, nejezte jí více než půl polévkové lžíce denně (0,5–2 gramy). Pokud máte cejlonskou skořici, můžete konzumovat až 1 polévkovou lžíci (cca 5 gramů) denně.

Jako vždy používejte selský rozum, neexistuje žádný vědecký důkaz, který by potvrzoval zázračné léčivé účinky směsi skořice a medu na všechny nemoci.

Detail odstavce: Nežádoucí účinky skořice
Zdroj: Na co je dobrá skořice a med
Zveřejněno: 5.12.2017

TÚJE A JEJICH NEMOCI

Molovka

Túje mohou být napadeny i larvami některých motýlků (molovka zeravová), ty se zavrtají do větviček, které následně koncem léta zasychají. Postřik na savý a žravý hmyz by měl rostlinu těchto škůdců zbavit.

Molovka zeravová: Tento malý motýl naklade vajíčka a vylíhlé larvy se zavrtávají do nových větviček. Tímto rostlinu oslabují a dochází k hnědnutí a uschnutí větviček. Někdy je vidět malá „vyvrtaná“ dírka do větve.

Molovka klade vajíčka v červnu, kdy se také doporučuje provést postřik přípravkem Decis Mega; postřik je možné v průběhu léta zopakovat. Přípravek můžete použít také proti savým a žravým škůdcům na ovoci a zelenině.

Detail odstavce: Molovka
Zdroj: Túje a jejich nemoci
Zveřejněno: 14.6.2019

NEMOCI OKUREK

Co znamená žloutnutí listů okurek

Příčiny: Žloutnutí listů může způsobovat například sviluška.

Co s tím dělat: Pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, tedy draví roztoči. Substrát s biogens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období.

Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 12–40 ks/m2.

Spical (roztoč Amblyseius californicus) se aplikuje v dávce 10–50 ks/m2.

Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) v dávce 8–12 ks/m2.

Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné při napadení sviluškami.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá napadení okurek sviluškami.

Detail odstavce: Co znamená žloutnutí listů okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018

TÚJE A JEJICH NEMOCI

Sucho

Začnou-li vám túje z ničeho nic hnědnout, pak vězte, že jejich stav může být zapříčiněn mnoha důvody, přičemž nezáleží na stáří stromu, neboť hnědnutím trpí všechny věkové kategorie.

Nejčastější příčiny:

  • Špatný závlahový režim – po výsadbě je třeba sazenice zalít, ale ne utopit! V těžších půdách zalévejte opatrně, v písčitých častěji a vydatněji. Do doby, než túje zakoření, sledujte vlhkost půdy. U tújí máte pouze jeden pokus, pokud jim zaschnou kořeny, tak se již nevzpamatují.
  • Zimní prosychání – je způsobeno nedostatkem vláhy v půdě. Ohroženy jsou hlavně rostliny v nádobách. Ve volné půdě zalejte túje před jejím zamrznutím a při oblevě doplňujte vláhu.
  • Přehnojení – nedávejte hnojivo ke kořenům hned při výsadbě, posečkejte s první dávkou přihnojení raději měsíc po výsadbě. Než přehnojit, raději přihnojujte až příští sezonu, kdy bude kořenový systém vyvinutý.
  • Nedostatek živin – starší stromy rezaví, chybí-li jim hořčík v půdě. Rozpusťte ve vodě hořkou sůl, postříkejte na list (rychlejší účinek) nebo aplikujte zálivkou.

Detail odstavce: Sucho
Zdroj: Túje a jejich nemoci
Zveřejněno: 14.6.2019

CHOROBY RAJČAT

Hniloba špiček plodů

Hnilobu špiček plodů řadíme mezi fyziologické nemoci, protože je způsobena nedostatkem vápníku a vody v době zvětšování plodů. Onemocnění se projevuje ve formě pravidelných a poměrně velkých hnědých či černých skvrn na špičce plodů (na květním konci). Později tyto skvrny porůstají různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osídluje odumírající rostlinné pletivo), proto je hniloba špiček plodů některými pěstiteli považována za onemocnění houbového původu a vyhledávají tak chemickou ochranu postižených rostlin. Jak jsme se ale již zmínili, hniloba špiček plodů rajčat má fyziologický původ a bývá zapříčiněna špatnou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje často na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem, protože tyto živiny brzdí příjem vápníku, kterého může být v zemině dostatek.

Ochranou je nenechat přeschnout půdu v okolí rostliny, udržovat rovnoměrný růst hnojením, zálivkou a pravidelným mulčováním. Velmi účinné jsou postřiky hnojivy s vysokým obsahem vápníku přímo na list, aplikované v sedmi- až desetidenním intervalu.

Zde si můžete prohlédnout příznaky tohoto onemocnění: černání špiček rajčat foto.

Detail odstavce: Hniloba špiček plodů
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015

NA CO JE DOBRÁ SKOŘICE A MED

Med se skořicí – recept

Med má řadu léčivých účinků, obsahuje glukózu, fruktózu a minerály, jako je železo, vápník, fosfát, chlor, draslík a hořčík. Najdeme v něm také vitamíny B1, B2, B3, B5 a B6. Navíc má antiseptické, protizánětlivé, antioxidační, antibakteriální a léčebné vlastnosti.

Skořice patří mezi nejzdravější druhy koření na světě. Oba druhy skořice (kasiová/čínská i cejlonská) mají řadu léčivých účinků, ovšem cejlonská skořice je přece jen o něco zdravější a je vhodnou volbou, pokud chcete skořici konzumovat pravidelně. Obsahuje rovněž vitamíny A, E, D a K, navíc má silné antimikrobiální a protizánětlivé vlastnosti. Společně s medem tak funguje jako přírodní léčba mnoha nemocí.

Skořice a med pomáhají léčit řadu různých onemocnění. Zlepšují zdraví srdce, pomáhají léčit rány a tato kombinace je vhodná pro diabetiky. Vyzkoušejte například tento jednoduchý recept:

Recept

Postačí vám jedna polévková lžíce medu a skořice a trocha teplé vody. Vše rozmíchejte a vypijte.

Med se skořicí můžete buď konzumovat přímo, nebo nanášet zevně na pokožku. Kupujte pouze vysoce kvalitní, surový (nefiltrovaný) med a cejlonskou skořici. Jedině tak dosáhněte těch nejsilnějších léčivých účinků.

Detail odstavce: Med se skořicí – recept
Zdroj: Na co je dobrá skořice a med
Zveřejněno: 5.12.2017

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Nemoci tújí

  • Phomopsis juniperivora – rezavění túje – objevuje se převážně na jaře a na podzim, u dvou- až čtyřletých rostlin, na výhonech se začnou tvořit žluté skvrny, které potom zhnědnou, ale neopadají. Jedná se vlastně o houbové onemocnění, které přezimuje v odumřelých výhonech. Infekce se množí převážně za vyšší teploty a vlhkosti.
  • Hnědnutí a odumírání výhonků – napadeny jsou hlavně oslabené rostliny při nedostatku světla a živin, při nevhodném stanovišti nebo nadměrné zálivce.
  • Didymascella thujina – na nejmladších výhonech se objevují hnědnoucí lístky, při silnějším napadení mohou odumírat celé výhony.
  • Kabatina thujae – jedná se o houbové onemocnění, hnědnutí jednotlivých šupinových lístků nebo jen špiček výhonů, na kterých se objevují černé plodničky, houba přezimuje v napadených výhonech, mohou odumírat celé rostliny.
  • Pestalotia funerea – houbové onemocnění, vyskytuje se na šupinatých lístcích túje, projevuje se nejprve žloutnutím vrcholků výhonů a poté hnědnutím a následným padáním rostlin, přenáší se vodou a hmyzem.
  • Molovka zeravová (Argyresthia thuiella) – drobný motýlek s rozpětím křídel 8 mm, housenky jsou 3,5–5 mm velké, mají černo-zelenou nebo hnědo-zelenou barvu, zavrtávají se do koncových částí letorostů, vrcholky hnědnou a snadno se lámou, napadení má vliv pouze na vzhled, málokdy rostlina odumře celá.

Detail odstavce: Nemoci tújí
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014

CHOROBY RAJČAT

Septoriová skvrnitost rajčat

Septoriová skvrnitost rajčat (Septoria lycopersici) bývá velmi často zaměňována s bramborovou plísní rajčat. Vývoj nemoci je totiž podobný, na listech nejprve vznikají drobné šedé nebo černé skvrny, které s postupujícím zaplísněním nabývají na síle i velikosti. Díky tomu pak celé listy žloutnou a zasychají, totéž se děje i se stonky celé rostliny, která následně uhyne. Na rozdíl od plísně bramborové tato plísňová choroba nezasahuje obvykle plody, takže je možné je otrhat a využít. Průběh tohoto onemocnění nebývá zpravidla tak rychlý a intenzivní, ale může se opakovaně vyskytovat na tomtéž místě několik sezon po sobě.

Pokud rajčata napadne tento druh plísně, je nutné zasažené rostliny spálit, rozhodně je nedávat na kompost, spory této plísně totiž běžně přežívají na zbytcích rostlin a mohou se šířit dále. Obecně šíření této plísně podporuje chladné počasí, ne však nutně deštivé. Rostliny můžete chránit použitím preventivních postřiků, osvědčily se širokospektrální přípravky Dithan, Ridomil Gold nebo Bravo 500. S postřiky začněte někdy v průběhu měsíce června, při špatném počasí už při prvních příznacích plísně.

Zde si můžete prohlédnout projevy tohoto plísňového onemocnění: septoriová skvnitost rajčat foto.

Detail odstavce: Septoriová skvrnitost rajčat
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015