Libeček je nejen silné aromatické koření, ale i léčivá bylina. Jako koření mu mnozí z nás přijdou na chuť často až s přibývajícím věkem, kdy si jeho výrazné aroma můžeme dokonce oblíbit. Jednou z velmi prospěšných vlastností libečku je příznivý vliv na zažívání, zlepšuje totiž trávení a stimuluje produkci trávicích šťáv.
Vedlejší účinky libečku
Žádné alergeny z této rostliny dosud nebyly popsány. Dle neoficiálních tvrzení může libeček vyvolat příznaky potravinové alergie u citlivých jedinců. Nicméně z provedených studií žádné nežádoucí účinky hlášeny nebyly. Je možné, že alergie na libeček, která je podobná alergenním projevům u mrkve a celeru, vzniká právě proto, že jde o rostlinné druhy téže skupiny. Při konzumaci libečku by měli být obezřetní pacienti s poruchou metabolismu aminokyselin. Při tomto onemocnění je charakteristická sladká vůně, připomínající javorový sirup v tělních tekutinách (například v moči) postižených pacientů. Látka odpovědná za tento zápach se nazývá 4,5-dimethyl-3-hydroxy-2[5H]-furanonu (sotolone), a tato sloučenina se nachází také v libečku.
Rostlina obsahuje i furanokumarin, který může mít za následek fototoxicitu. Tato reakce by mohla zvýšit citlivost na slunce, a to zejména při dlouhodobém užívání byliny. Projevuje se výskytem vyrážky ze slunce, spáleninami od slunce a rakovinou kůže. Pokud tedy užíváte libeček, používejte opalovací krém a ochranný oděv, zvláště pokud jste jedinci se světlou pletí.
Rovněž v těhotenství buďte obezřetní při konzumaci libečku. Libeček ve velkém množství může způsobit kontrakce a překrvení sliznice, což by mohlo vést k potratu. V období kojení není dostatek poznatků o bezpečnosti používání libečku.
Je možné, že libeček může zvýšit množství sodíku v těle, což následně vede ke zvýšení krevního tlaku.
Nepoužívejte libeček ani tehdy, pokud trpíte zánětlivým nebo bolestivým onemocněním ledvin anebo špatnou funkcí ledvin.
Libeček funguje jako takzvané „vodní pilulky“, které způsobují, že tělo ztrácí vodu. Užívání libečku spolu s léky na odvodnění by tak mohlo způsobit těžkou dehydrataci. Při tomto stavu může dojít k závratím a nízkému krevnímu tlaku. Mezi diuretické léky patří například hydrochlorothiazid (Diuril), chlorthalidon (Thalitone), furosemid (Furosemid), hydrochlorothiazid (HCTZ, Hydrodiuril, Microzide) a další.
Nepřípustný je štíhlý, dlouhý nebo čtvercový tvar trupu, plochá prsa, příliš vysoký nebo příliš nízký postoj, chybějící nebo nesprávně utvářené supí peří či rousy.
Vady se vyskytují i v utváření nebo nasazení ocasu – k těm nejčastějším patří úzký, krátký nebo nízko nesený ocas, u kohoutů zahnuté nebo nedostatečně vyvinuté srpy.
Nevhodný je hrubý nebo příliš velký hřeben, těžká hlava, ojediněle zažloutlé nebo nazelenalé běháky nebo výše nesená křídla.
U vousatých je nežádoucí řídký nebo nesprávně utvářený vous, příliš velké vousy bránící výhledu, viditelné laloky.
Tyto slepičky mají větší citlivost k Markově nemoci. Jedná se o infekční nádorové onemocnění postihující kur domácí. Způsobuje je DNA virus sférického tvaru s ikozahedrální (dvacetistěnnou) symetrií, patřící do čeledi Herpesviridae. Virus Markovy choroby je v populaci drůbeže ubikvitární (všudypřítomný). Sérologicky se původce nemoci dělí na tři typy. Za nejvýznamnější se považuje sérotyp jedna, obsahující patogenní kmeny s jejich oslabenými variantami, a sérotyp tři (takzvaný krůtí herpetický virus), který se používá na výrobu vakcíny pro kur. Sérotyp dvě zahrnuje zcela nepatogenní kmeny. K nemoci existuje u drůbeže genetická rezistence. Té lze využít pro šlechtění odolných linií. Nákaza se šíří přímým kontaktem s nemocným jedincem a nepřímo kontaminovanými předměty a prachem. Virus obsažený v buňkách péřových váčků vylučují do prostředí i infikovaní jedinci, u nichž se neprojevují příznaky. Markova nemoc se vyskytuje nejčastěji u nosných plemen slepic na začátku snůšky, tedy kolem půl roku věku. Onemocnění se může vyskytnout i u mladších jedinců, tedy zhruba ve věku 4–6 týdnů. U brojlerů se kvůli krátké době výkrmu (35–40 dnů) s touto nemocí setkáváme jen zřídka. Klinické příznaky se mohou projevovat v několika formách, popřípadě i v jejich kombinacích. Pro akutní formu je typické, že zvířata v hejnu mají svěšená křídla a rozhozené nohy v důsledku obrny běháků. Nádory se tvoří na žláznatém žaludku. Při klasické formě nemoci jsou zánětem postiženy zejména nervy na periferii těla (zbytní), dochází k obrnám a ochrnutí končetin. Kromě těchto závažných příznaků způsobuje Markova choroba i oslabení celého imunitního systému organismu, proto se pak uplatňují druhotné bakteriální, parazitární či plísňové infekce, které průběh nemoci ještě více zkomplikují. Vzhledem k tomu, že se v České republice již od 60. let 20. století pravidelně vakcinuje, byl výskyt klinických příznaků Markovy nemoci omezen.
Libeček je asi 1,5 až 2 m vysoká vytrvalá bylina. Rostlina má poměrně mohutný oddenek. Lodyha je navrchu bohatě větvená. Listy se podobají listům celeru, jen jsou mnohem mohutnější. Během léta, v červenci a srpnu kvete drobnými žlutými kvítky seskupenými do květenství, která vyrůstají na koncích lodyh. Plodem je dvounažka hnědé barvy. Celá rostlina má příjemnou kořenitou vůni.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že kerblík a libeček se liší vzhledem listů, barvou květů, vůní, výškou i mohutností. Nať libečku lze sušit a chuť jeho listů je často přirovnávána k chuti magi. Je skvělým kořením do polévek a omáček, pomazánek, masových pokrmů nebo luštěnin.
Na níže uvedených fotografiích můžete sami porovnat očité rozdíly těchto dvou rostlin.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Ingredience: 1 větší rajčatový protlak, 1 cibule, 1,5 l vody, 500 ml mléka, 2 hrsti polévkových nudlí, 1 lžíce oleje, 1 kostka bujonu, 1 lžička vegety, 1 snítka libečku
Postup: Na oleji zpěníme cibuli‚ přidáme protlak, vodu‚ bujon a vegetu. Když se polévka vaří, přisypeme polévkové nudle. Jakmile budou nudle uvařené, polévku vypneme. Ovoníme trochou libečku. Připravenou polévku necháme odpočívat nejméně deset minut a až poté do ní vlijeme mléko, nejlépe plnotučné.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Do hrnce s vodou dáme vařit květák rozebraný na růžičky, nakrájenou mrkev, petržel a lístky libečku. Osolíme, opepříme a přidáme kmín. Vaříme do změknutí. Poté květák s ostatní zeleninou rozšťoucháme nebo rozmixujeme, jak kdo má rád. Dle chuti můžeme dosolit a dokořenit. Nakonec přidáme plátky másla, povaříme ještě pět minutek a můžeme podávat. Hotovou polévku nalejeme do hlubokého talíře a posypeme nasekanou petrželkou. Takto připravená květáková polévka je nejen výborná, ale i zdravá. Dobrou chuť.
Ve svém příspěvku NEMOCI TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Prosim o radu.Na větvích túje se každoročnĕ vytváří slizký povlak hnědé barvy.Letos na všech větvích.Po postřiku zaschne,ale vytvoří se po nějaké ďobě znovu. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonin.
mam řadu tují přes 20 let, od jedne strany jedna po druhe uhyne/každy rok jedna a ty co mají tenší kmen vedle ty jsou ok/
to jehličí usichá a pak zrezaví,celkem 5kusu
Děkuji
Mšice vysávají mízu z rostlin libečku, což může způsobit jejich zakrnění a deformaci. Mšice na libečku lze zničit jejich opláchnutím vodou nebo použitím insekticidního mýdla.
Ve svém příspěvku CHOV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo.
Je to krásné chovat včely, jenže není to jenom o tom. Objeví se nemoci, jako například je varroáza a hned je musíme léčit (mě se teda momentálně osvědčil Thymovar). Takže není to jen o medu ale hlavně o chovu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kg předvařených brambor, 4 vejce, 1 smetana, 200 g cibule, 300 g uzeného masa (bůček), 10 stroužků česneku, kmín, pepř, muškátový oříšek, petrželka, 2 hrsti libečku, sádlo.
Postup: Cibuli nakrájíme na klínky, uzené maso z komína na kostky. Kostky uzeného masa vložíme do rozehřáté pánve a zprudka orestujeme. Na výpeku poté orestujeme cibuli a česnek. Směs v pánvi dochutíme pepřem, muškátovým oříškem a dvěma hrstmi nahrubo nasekaného libečku. Předvařené a oloupané brambory nakrájíme na silnější plátky. (Už když brambory vaříte, je potřeba myslet na to, aby byly na skus, tj. aby nebyly úplně rozvařené a nerozpadávaly se.) Pekáč vymažeme vepřovým sádlem a můžeme vrstvit. První vrstvu tvoří na dno vyskládaná kolečka brambor, jež zasypeme ochucenou směsí z pánve a na ni položíme druhou vrstvu brambor. Francouzské brambory vložíme do vyhřáté trouby na 180 °C a pečeme 20−30 minut. V závěru pečení brambory zalijeme vejci rozmíchanými ve smetaně, kterou jsme osolili, opepřili a přidali do ní 2 hrstky nasekané petrželky. Teplotu v troubě snížíme na 150 °C a francouzské brambory dopečeme dozlatova.
Ano, silné napadení chorobou může výrazně poškodit celý živý plot z blýskavky. Nejčastější příčinou je skvrnitost listů způsobená houbou Entomosporium, která se v hustých výsadbách šíří velmi rychle.
Pokud se choroba objeví pouze na několika listech, bývá situace snadno řešitelná. Pokud však napadení postihne větší část živého plotu, mohou listy postupně opadávat a keře výrazně oslabí. V takové situaci je důležité rychle odstranit napadené listy a zlepšit proudění vzduchu mezi větvemi. Husté živé ploty totiž vytvářejí prostředí, ve kterém se nemoci blýskavky šíří mnohem rychleji.
Proč má blýskavka černé skvrny na listech?
Černé skvrny na listech blýskavky jsou ve většině případů příznakem skvrnitosti listů, kterou způsobují houbové patogeny.
Skvrny se obvykle objevují nejprve jako malé červené tečky. Postupně tmavnou a mohou se spojovat do větších tmavých ploch. Pokud infekce pokračuje, listy mohou začít žloutnout a opadávat. Nejčastěji se tento problém objevuje v období vlhkého počasí, kdy se spory hub snadno šíří z jednoho listu na druhý. Typické příznaky je možné vidět například na fotografiích černých skvrn na listech blýskavky.
Proč blýskavka opadává?
Opad listů u blýskavky může mít několik příčin. Nejčastěji jde o reakci na stres rostliny nebo houbovou chorobu.
Pokud opadávání listů doprovázejí tmavé skvrny, může být příčinou skvrnitost listů. V jiných případech může být problém způsoben přemokřením půdy, dlouhodobým suchem nebo poškozením listů mrazem. Je také dobré vědět, že starší listy mohou přirozeně opadávat během roku. Pokud však opadává větší množství listů najednou, je vhodné rostlinu pečlivě zkontrolovat.
Jak zachránit nemocnou blýskavku?
Záchrana nemocné blýskavky je obvykle možná, pokud se problém odhalí včas. Důležité je rychle odstranit napadené listy a zlepšit podmínky pro růst rostliny.
V první řadě je vhodné odstranit listy se skvrnami a prořezat husté větve. Díky tomu se zlepší proudění vzduchu a listy po dešti rychleji osychají. Pokud je napadení rozsáhlejší, může pomoci fungicidní postřik. Rostlina obvykle během několika týdnů vytvoří nové listy a postupně se zotaví.
Kdy stříkat blýskavku fungicidem?
Fungicidní postřik na blýskavku je vhodné použít ve chvíli, kdy se objeví první příznaky houbové choroby.
Ideální je reagovat hned při objevení prvních skvrn na listech. Postřik pomáhá omezit růst hub a zpomalit šíření infekce. V některých případech může být nutné postřik opakovat podle doporučení výrobce. Preventivní postřik bývá vhodný zejména v období dlouhodobě vlhkého počasí.
Balíčky rýže uvaříme dle návodu zhruba 15 minut. Nakrájený pórek si orestujeme na másle nebo oleji, přidáme kukuřici s hráškem a podusíme do měkka. Dochutíme solí, pepřem a libečkem. Do takto připravené směsi vmícháme uvařenou rýži a na nudličky pokrájenou sterilovanou červenou papriku. Pořádně promícháme a můžeme servírovat. Před podáním posypeme strouhaným sýrem.
Rýži uvařte podle návodu na obalu. Pórek a cibuli nakrájejte na kolečka a osmahněte na sádle (nebo oleji), přidejte nadrobno pokrájený česnek, přisypte mletou papriku a kari. Přidejte maso pokrájené malé kostky a zprudka orestujte. Osolte, opepřete, dobře promíchejte a trošku podlijte vodou. Přikryjte pokličkou a duste do měkka. K měkkému masu poté přidejte na kostičky pokrájené papriky a společně ještě chvíli poduste, maximálně 5 až 10 minut (paprika by měla zůstat křupavá). Pokud maso pustilo víc vody, nechte ji vydusit, ale nějakou šťávu nechte, aby rizoto nebylo suché. Do podušené směsi vmíchejte uvařenou okapanou rýži, zelené bylinky a nastrouhaný sýr. Část sýra si nechte na posypání povrchu. Rizoto přemístěte do pekáče a posypte zbylým sýrem. Pečte chvíli dozlatova v troubě vyhřáté na 180 stupňů Celsia. Pokud pokrm připravujete v titanovém hrnci, stačí jej nechat 15 minut přiklopený pokličkou na plotýnce zapnuté na minimum.
Pikantní zapékané rizoto
Suroviny:
1 hrnek uvařeného uzeného masa z žebírek
3 hrnky uvařené rýže
2 polévkové lžíce tuku
1 polévková lžíce jemně nasekaného libečku
1 polévková lžíce kari koření
2 feferonky
1 vejce
1 menší pórek
tuk na vymazání zapékací nádoby
pepř a sůl
Postup:
Uvařenou rýži promíchejte s tukem a přidejte nadrobno pokrájené maso, obrané z uvařených uzených žebírek. Feferonky zbavte jadérek, nakrájejte je a přidejte do směsi spolu s kari kořením a s pórkem nakrájeným na kolečka. Dochuťte solí a pepřem a vše důkladně promíchejte. Rýži vložte do tukem vymazané zapékací nádoby a povrch rovnoměrně uhlaďte. Vejce rozšlehejte s nasekaným libečkem a zalijte jím rizoto. Zapékejte při 200 °C cca 20 až 30 minut. Zapečené rizoto nakrájejte a podávejte například obložené čerstvou zeleninou.
Zapečené rizoto více barev
Suroviny:
250 ml rýže (1 hrnek)
250 g kuřecího či krůtího masa
1 lžíce mleté papriky
sůl, pepř
1 cibule
1 mrkev
hrášek
olej
2 hrnky vody
Postup:
Nejprve rýži propláchněte pod horkou a poté pod studenou vodou.
Ingredience: 300 g hovězího masa, 1 kus mrkve, 1/2 celeru, 1 kus petržele, 1 cibule, 350 g kořenové zeleniny nakrájené na kostičky, sůl, 5 kuliček černého pepře, 3 kuličky nového koření, 1 list bobkového listu, mletý pepř, libeček, pažitka, polévkové koření, 200 g vlasových nudlí, 2 lžíce oleje.
Technologický postup: Omyté hovězí (případně i morkovou kost) vložíme do 2 litrů studené osolené vody. Přidáme 5 kuliček celého pepře, 3 kuličky nového koření, bobkový list a snítky libečku. Vsypeme na půlky rozkrájenou čerstvou kořenovou zeleninu. Přivedeme k varu a na mírném ohni vaříme, dokud maso nezměkne. Maso, kost, kořenovou zeleninu a koření vyjmeme, přidáme pokrájenou čerstvou zeleninu a pokračujeme ve vaření do jejího změknutí. Poté odstavíme. Vlasové nudle uvaříme do měkka v dostatečném množství osolené vody. Scedíme je, propláchneme studenou vodou a dáme do polévky. Do polévky vsypeme i uvařené hovězí maso nakrájené na kousky. Hotovou polévku osvěžíme nasekanou pažitkou a podáváme.
Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.
Mezi tradiční české bylinky patří:
Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.
Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).
Technologický postup: Ve větším hrnci nechte rozehřát máslo a do sklovata na něm orestujte na kostičky nakrájenou cibuli. Pak přihoďte na půlkolečka nakrájenou mrkev, řapíkatý celer na plátky a najemno nasekaný česnek a nechte lehce zarestovat. Do hrnce přidejte na silnější plátky nakrájené houby, promíchejte a nechte houby lehce změknout za občasného míchání. Směs v hrnci zasypte hladkou moukou, dobře promíchejte a poté zalijte horkou vodou z varné konvice. Opravdu pečlivě rozmíchejte a vsypte na střední kostičky nakrájené brambory. Do polévky přidejte bobkové listy, mletý kmín, majoránku, muškátový květ, sůl a pepř. Přikryjte a na mírném ohni vařte asi 15 minut do změknutí mrkve a brambor. Před podáváním ochutnejte a případně dosolte (brambory při vaření hodně soli natáhnou). Nakonec vmíchejte nakrájený čerstvý libeček a servírujte.
Hřiby je možné nahradit kozáky, podborováky, liškami i křemeňáky.
Ingredience: 300–350 g pórku, 2 l vody, 2 rovné lžičky mořské soli, 10 g čerstvého libečku, 1 rovná lžička koriandru, 40 g hladké rýžové mouky, 200 g brambor, 1–2 lžíce panenského oleje (řepkový, slunečnicový, sezamový a podobně), 25 g čerstvého pórku na ozdobu polévky, popřípadě rýžové chlebíčky, pár kapek polévkového koření bez glutamanu (nemusí být)
Postup: Pórek nakrájíme na větší kousky, které dáme vařit do osolené vody společně s libečkem a koriandrem. Vaříme od začátku varu asi 20 až 25 minut a necháme zchladnout. V jiné nádobě uvaříme brambory, které pak použijeme do polévky jako zavářku. Vychladlou polévku rozmixujeme a při mixování ještě přidáme hladkou rýžovou mouku pro mírné zahuštění. Polévku vrátíme do hrnce a přivedeme k varu. Povaříme asi 2 minuty a přidáme na plátky nakrájené brambory uvařené na skus. Na závěr polévku omastíme panenským olejem a povrch polévky na talíři posypeme nakrájeným pórkem. Kdo má rád polévku výraznější, může ji dochutit několika kapkami polévkového koření bez glutamanu. Není ale ani nutno. Použitý koriandr a čerstvý libeček polévku pěkně provoní a dá jí charakteristickou chuť. Polévku můžeme podávat i s rýžovými chlebíčky, máme-li potřebu něco k polévce zakousnout.
Doporučení: U osob s oslabenou slinivkou je tato polévka vhodná, ale nezdobíme si ji raději čerstvým pórkem, který je hůře stravitelný.
Tip: Na polévku je nejlepší použít mladý tenký pórek, ale samozřejmě, že ji můžeme uvařit i ze silných stonků, ty je však vhodnější nakrájet na kousky a ještě rozkrojit po délce, aby se dobře provařily.
Ingredience: 1 plátek másla, 2 malé cibulky šalotky, 1 lžička hladké mouky, 1 malý rajský protlak, 1 lžička cukru, 750 ml vývaru, 1 bobkový list, 2 hřebíčky, kousek celé skořice, špetka mleté skořice, špetka muškátového oříšku, špetka soli, kysaná smetana, nať z libečku
Technologický postup: Cibulku oloupeme, nasekáme nadrobno a zpěníme na másle. Zaprášíme malou lžičkou hladké mouky, přidáme rajský protlak, lžičku cukru, promícháme, krátce orestujeme a zalijeme studeným vývarem. Metličkou dobře rozmícháme a polévku rozvoníme kořením. Přidáme hřebíček, celou skořici, bobkový list a špetku mleté skořice a zastrouhneme špetkou muškátového oříšku. Podle chuti malinko přisolíme a polévku 15 až 20 minut zvolna provaříme. Jako zavářka jsou vhodné vlasové nudličky nebo dušená či těstovinová rýže. Nezapomeneme každou porci horké polévky ozdobit lžící husté kysané smetany a natrhanými lístky svěže zelené barvy. Můžeme podávat s opečenými a máslem vonícími krutony z bílého pečiva.
