Rychlá odpověď:
Choroby ostružin se nejčastěji poznají podle skvrn na listech, nedozrávajících plodů nebo červů v ostružinách. Nejčastějšími příčinami jsou houbové choroby, roztoči nebo larvy škůdců. Důležité je včas rozpoznat příznaky a zasáhnout vhodným postřikem nebo úpravou péče o keř.
Ostružiny patří mezi poměrně odolné ovocné keře, přesto se v zahradách často objevují různé choroby a škůdci. Pěstitelé si jich většinou všimnou až ve chvíli, kdy plody nedozrávají, zasychají nebo mají zvláštní skvrny.
Mnoho problémů přitom vzniká kombinací několika faktorů – počasí, hustého porostu nebo nedostatečné péče. Pokud se ale příznaky správně rozpoznají včas, lze většinu chorob ostružiníku poměrně snadno zastavit.
FAQ – často kladené otázky
Proč ostružiny nedozrávají?
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od
V naší poradně s názvem NEMOCI OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Některé odrůdy dozrávají pomalu a vytváří tyto nedozrálé plody taky, proto je důležité správné rozpoznání příčiny. Pro správnou identifikaci přikládám obrázek. Zřetelná hranice mezi zralými černými bobulemi a nezralými červenými kuličkami, které nikdy nedozrají, je známkou roztočů jménem hálčivec ostružiníkový (lat.: Acalitus essigi) nebo vlnovník ostružiníkový (lat.: Eriophyes gibbosus Nal.). Tito roztoči se živí plody ostružin a vstřikují do nich toxin, který má za následek tento ostrý kontrast. Výskyt roztočů bývá častější u pozdních odrůd ostružin. Ochrana rostlin probíhá postřikem vápna se sírou během období klidu a nebo pomocí zahradnických olejů aplikovaných v sezóně. V obchodě si můžete koupit účinný chemický postřik proti přezimujícím škůdcům:
Frutapon 7 E;
Oleoekol;
Talstar 10 EC.
Během vegetace můžete aplikovat postřik přípravkem:
Cascade 5 EC;
Decis EW 50;
Magus 200 SC;
Nissorun 10 WP;
Omite 570 EW;
Omite 30 W;
Ortus 5 SC;
Sanmite 20 WP;
Talstar 10 EC.
Z nechemické ochrany je k dispozici biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se aplikuje na rostlinu na začátku sezóny.
V naší poradně s názvem OSTRUŽINY PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobry den mam ostruzlini nevim jaka je to odruda ,ale se mi vyskitla rez na stonkach kdyz to rozskrabem je to zlty jakoby prasek ,prosim cim to mam postrikat a co stim .Prosim poradte mi co stim a cim to postrikat.Dekuji za odpoved.Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Signum nebo Otriva, to jsou nejlepší přípravky proti rzi na ostružinách. Tajemství úspěchu je ve včasném ošetření. Beztrnné ostružiny bývají mnohem náchylnější k těmto nemocem. Pokud se vám nepodaří vyléčit rez, tak rostlinu spalte a vysaďte novou odrůdu s trny. Dbejte na vzdušnost rostliny, aby měla kolem sebe dostatek místa a vyřezávejte odplozelé letorosty.
Nepřípustný je štíhlý, dlouhý nebo čtvercový tvar trupu, plochá prsa, příliš vysoký nebo příliš nízký postoj, chybějící nebo nesprávně utvářené supí peří či rousy.
Vady se vyskytují i v utváření nebo nasazení ocasu – k těm nejčastějším patří úzký, krátký nebo nízko nesený ocas, u kohoutů zahnuté nebo nedostatečně vyvinuté srpy.
Nevhodný je hrubý nebo příliš velký hřeben, těžká hlava, ojediněle zažloutlé nebo nazelenalé běháky nebo výše nesená křídla.
U vousatých je nežádoucí řídký nebo nesprávně utvářený vous, příliš velké vousy bránící výhledu, viditelné laloky.
Tyto slepičky mají větší citlivost k Markově nemoci. Jedná se o infekční nádorové onemocnění postihující kur domácí. Způsobuje je DNA virus sférického tvaru s ikozahedrální (dvacetistěnnou) symetrií, patřící do čeledi Herpesviridae. Virus Markovy choroby je v populaci drůbeže ubikvitární (všudypřítomný). Sérologicky se původce nemoci dělí na tři typy. Za nejvýznamnější se považuje sérotyp jedna, obsahující patogenní kmeny s jejich oslabenými variantami, a sérotyp tři (takzvaný krůtí herpetický virus), který se používá na výrobu vakcíny pro kur. Sérotyp dvě zahrnuje zcela nepatogenní kmeny. K nemoci existuje u drůbeže genetická rezistence. Té lze využít pro šlechtění odolných linií. Nákaza se šíří přímým kontaktem s nemocným jedincem a nepřímo kontaminovanými předměty a prachem. Virus obsažený v buňkách péřových váčků vylučují do prostředí i infikovaní jedinci, u nichž se neprojevují příznaky. Markova nemoc se vyskytuje nejčastěji u nosných plemen slepic na začátku snůšky, tedy kolem půl roku věku. Onemocnění se může vyskytnout i u mladších jedinců, tedy zhruba ve věku 4–6 týdnů. U brojlerů se kvůli krátké době výkrmu (35–40 dnů) s touto nemocí setkáváme jen zřídka. Klinické příznaky se mohou projevovat v několika formách, popřípadě i v jejich kombinacích. Pro akutní formu je typické, že zvířata v hejnu mají svěšená křídla a rozhozené nohy v důsledku obrny běháků. Nádory se tvoří na žláznatém žaludku. Při klasické formě nemoci jsou zánětem postiženy zejména nervy na periferii těla (zbytní), dochází k obrnám a ochrnutí končetin. Kromě těchto závažných příznaků způsobuje Markova choroba i oslabení celého imunitního systému organismu, proto se pak uplatňují druhotné bakteriální, parazitární či plísňové infekce, které průběh nemoci ještě více zkomplikují. Vzhledem k tomu, že se v České republice již od 60. let 20. století pravidelně vakcinuje, byl výskyt klinických příznaků Markovy nemoci omezen.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Vlnovník ostružiníkový (někdy též ostružníkovitý) se běžně vyskytuje na ostružinových plantážích, kde způsobuje nerovnoměrné zbarvení plodů ostružin. V důsledku shánění potravy tohoto škůdce zůstávají některé plody jasně červené, tuhé a kyselé. Poškozené plody ztrácejí obchodní hodnotu – nelze je prodat. V extrémních případech může být poškozeno 10 - 50 % úrody ovoce.
K přezimování vlnovci kolonizují drobné prostory pod vnějšími šupinami spících pupenů ostružin. Jak sezóna postupuje, dochází k migraci tohoto roztoče po stonku květu, aby kolonizoval listeny (list, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství), oblast kalichu plodu a také prostory mezi kuličkami bobulí. Jejich krmení pak zabraňuje stejnoměrnému dozrávání bobulí, což způsobuje, že jedna i více kapének zůstane jako jasně červený shluk na jinak černém a plně zralém ovoci. Postižené kuličky nikdy nedozrají, takže celé ovoce je nepoživatelné a neprodejné. Historicky vlnovci nejvíce poškozovaly odrůdy ostružin, které dozrávají později v létě (srpen a září). Ztráta výnosu způsobená poškozením vlnovníkem ostružinovým se může pohybovat od 10 do 50 % celkové úrody ostružin.
Množství poškozených (zbarvených) plodů se zvyšuje s dobou sklizně. Nejvíce jsou napadeny pozdní odrůdy ostružin. Jak vypadá úroda napadená vlnovníkem se můžete podívat tady: vlnovník na ostružinách foto.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku NEMOCI TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Prosim o radu.Na větvích túje se každoročnĕ vytváří slizký povlak hnědé barvy.Letos na všech větvích.Po postřiku zaschne,ale vytvoří se po nějaké ďobě znovu. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonin.
mam řadu tují přes 20 let, od jedne strany jedna po druhe uhyne/každy rok jedna a ty co mají tenší kmen vedle ty jsou ok/
to jehličí usichá a pak zrezaví,celkem 5kusu
Děkuji
