Okurky, které se pnou po opoře, prospívají velmi dobře. Porost je vzdušný, a tudíž odolnější vůči nemocem, rostliny dávají velmi kvalitní plody po dlouhou dobu. Na síti je můžete úspěšně pěstovat ve skleníku i na záhonu. Okurka je popínavá liána, a proto jí vertikální systém pěstování na záhonu i ve fóliovníku svědčí.
Choroby okurekve skleníku
Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...
Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.
Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.
Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.
Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.
Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO
Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.
Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná.
V naší poradně s názvem PROČ SE KROUTÍ PLODY OKUREK HADOVEK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Kůra.
Proč se kroutí okurky hadovky jsem se nikde nedozvěděl - Kůra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vině bývají nejčastěji problémy s opylováním. I když je ve vaší zahradě spousta opylovačů, podmínky nemusí být vhodné pro zajištění úplného opylení. Pokud nejsou květy okurek opyleny, plodí se z nich křivé okurky. Aby byl pyl potentní, vyžaduje polovlhké a teplé podmínky, a když je příliš sucho a horko nebo se během kvetení vyskytnou dlouhodobé deště, nemusí být vaječníky okurek plně opyleny. Chcete-li dosáhnout lepších výsledků opylení, můžete okurky opylovat ručně. Jak na ruční opylování a mnoho dalších odpovědí na to, proč se kroutí okurky hadovky naleznete zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Svilušku na okurkách poznáte podle světlého tečkování listů, žloutnutí, zasychání a jemných pavučinek hlavně na spodní straně listů.
Nejrychlejší kontrola je jednoduchá: otočte podezřelý list, vezměte lupu nebo mobil s přiblížením a hledejte drobné pohyblivé tečky. U skleníkových okurek se svilušky často objeví v horku a suchu. Pokud jsou už listy hnědé a opředené pavučinkou, je napadení pokročilé a samotný slabý domácí postřik většinou nestačí.
Jsou svilušky na lidech nebezpečné?
Svilušky na lidech obvykle nežijí a neštípou člověka. Svědivé pupínky po zahradě způsobuje častěji sametka podzimní.
Tohle je velmi častý omyl. Svilušky jsou hlavně škůdci rostlin, kde sají na listech. Když se po sezení v trávě objeví červené svědivé pupínky v pase, tříslech, podkolení nebo kolem ponožek, podezření míří spíš na sametku. Prakticky pomáhá sprcha, vyprání oblečení, chlazení a neškrábat. Při silné reakci je vhodná konzultace v lékárně nebo u lékaře.
Jak vypadá štípnutí od svilušky?
Štípnutí od svilušky je většinou nepřesné označení. Typické svědivé pupínky po zahradě odpovídají spíš sametce podzimní.
Sametkové pupínky bývají malé, červené, hodně svědí a často se objeví až s odstupem několika hodin nebo druhý den. To mate, protože člověk má pocit, že ho něco poštípalo doma. Svilušky si naopak všimnete spíš na listech rostlin. Pro článek je proto důležité nepoužívat výraz kousnutí od svilušky jako jistou diagnózu.
Co je nejlepší postřik proti svilušce?
Postřik proti svilušce musí zasáhnout hlavně spodní stranu listů a měl by se opakovat. Jednorázový zásah často nestačí.
U mírného napadení začněte mechanicky: osprchovat listy, odstranit nejhorší části, zvýšit vlhkost a až potom použít vhodný přípravek. Ve skleníku dobře funguje kombinace prevence, opakované kontroly a případně biologické ochrany dravými roztoči. U chemických přípravků vždy sledujte, zda jsou aktuálně povolené pro danou plodinu, a dodržte ochrannou lhůtu.
Pomůže na svilušky česnekový postřik?
Česnekový postřik na svilušky může krátkodobě pomoci při slabém napadení, ale nebývá spolehlivý proti vajíčkům.
V praxi má smysl spíš jako podpůrný zásah na začátku problému. Jakmile jsou na okurkách pavučinky a listy schnou, samotný česnek většinou nestačí. Navíc může při silné koncentraci poškodit citlivé listy. Lepší je kombinovat ho s omytím rostliny, odstraněním napadených listů a pravidelnou kontrolou. Svilušky se rychle množí, proto rozhodují dny.
Ve svém příspěvku VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloš Slezák.
Take jsem začátečník pěstování vína na pergole. Dříve jsem pěstoval asi 10 let jednu rostlinu vinné révy ve skleníku a dařilo se jí velmi dobře, dozrávala o měsíc dříve než na Moravě i když jsem 555 m nad mořem. Chtělo to jen vystříhat většinu chudších hroznů z cca 200 na max 40, které byly velké a stačila je rostlina vyživit. Teď jsem zasadil čtyři sazenice ke stěně skleníku aby byly kořeny venku a byly zalévány deštěm a vyhnal jsem je na síť pod strop skleníku za pomoci zavěšeného spirálového drátu na rajčata. Na svislém kmínku révy vylamuji vše a na ležatém ženu nejsilnější letorost pod stropem ven ze skleníku na síť zavěšenou pod pergolou. Ve skleníku nechám na cca deseti vodorovných letorostech pár hroznů, vždy jen jeden na letorostu a dva listy za hroznem letorost zastříhnu. Zbytečně neženu živiny do dalších listů a prodloužení letorostů. Na venkovní sítí pod pergolou vedu dál hlavní vodorovný kmínek. Na jaře vyberu jedn ze tří konečných nejsilnějších letorostů na pokračování rostliny a ostatní za jedním hroznem a druhým listem za ním zastřihnu. Snažím se formovat rostlinu citem.
Okurky původně pocházejí ze severní Indie, z oblasti Íránu okurky skleníkové, oblast Afganistánu byla podle odborníků místem původu dnešních nakládaček. Jako kulturní rostlinu ji lidé znají již pět tisíciletí. Okurkám se nejlépe daří na záhonech se středně těžkou půdou, bohatou na živiny a humus, která se dobře zahřívá. Půdy těžké a vlhké jsou pro okurky nevhodné, protože jsou studené, okurky na nich špatně rostou a málo plodí.
Chceme-li urychlit vývoj rostlin a docílit dřívější sklizně, vykopeme středem záhonu příkop široký 40 a hluboký 30 centimetrů. Do něj našlapeme zapařený hnůj. Velmi vhodná je i tráva, kterou jsme nechali několik dní po posečení zapařit na hromadě nebo v jutových pytlích. Při šlapání do příkopu ji posypeme menším množstvím Cereritu, aby rostliny měly zásobu živin. Na hnůj nebo trávu přihrneme zem vykopanou z příkopu a upravíme ji do podélného, mírně prohloubeného „hrobečku“. Jeho středem vysejeme do hloubky dva až tři centimetry v jedné řadě na vzdálenost 20 centimetrů od sebe po dvou až třech mírně naklíčených semenech. Pak budete mít okurky nakládačky jedna báseň. Na větrném místě je vhodné vysadit na návětrné straně záhonu kulisu z kukuřice, slunečnice, rajčat nebo vyšších květin – trvalek, tímto také zmírníte dopad případné choroby okurek.
Výsev okurek nakladaček
Zahradníci radí, že nejlepší je tři čtyři roky staré osivo hybridních odrůd odolnějších proti plísni okurkové (například Regina F1, Nora F1, Anuschka F1 a jiné).
Doporučení
Pro lepší vzcházení a počáteční růst se doporučuje přikrýt záhon bílou netkanou textilií, kterou při krajích záhonu přichytíme k zemi háčky vyrobenými z drátu, nebo zatížíme kameny, tyčemi.
Jakmile rostlinky vzejdou a vytvoří první pravý lístek, sundáme přikrývku a rostlinky vyjednotíme, aby v každé skupince zůstala jen ta nejsilnější. Při chladném počasí záhon opět přikryjeme netkaným textilem, který sundáme až po trvalém oteplení.
Záhon můžeme též pokrýt černou netkanou textilií nebo fólií a do otvorů, udělaných do nich ve vzdálenosti 20 centimetrů ve tvaru kříže, čtverce nebo kruhu, nasejeme semena nebo vysadíme předpěstované sazenice okurek. V tomto případě můžeme nechat na záhonu přikrývku, která brání růstu plevelů pod ní, po celou dobu vegetace.
Na záhonech, kde je přikrývka půdy jen v počátečním chladnějším období, půdu po jejím sundání mělce kypříme. Děláme to opatrně, protože okurky mají kořeny blízko pod půdním povrchem. Přitom zem přihrneme ke kořenovým krčkům rostlin, čímž je chráníme před hnilobou. Současně odstraňujeme plevel a podle potřeby zavlažujeme a přihnojujeme 0,1% roztokem vícesložkového hnojiva.
V naší poradně s názvem DESINFEKCE KOŘENŮ OKUREK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kašpar petr.
každoroční kroucení okurek a jakou dezinfekci kořenu okurky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ke kroucení listů okurek může dojít z mnoha příčin. Jedna z nich je napadení plísní. Nejlepší způsob ochrany před touto chorobou je změna odrůdy okurek, která je odolná vůči plísním. Jde o Liberty Hybrid, Saladin a County Fair 83, všechny odrůdy prošly mořením a byly vyšlechtěny pro odolnost proti plísním. Sehnat se dají na světových internetových obchodech.
Zdá se, že nerovnoměrné opylení je hlavním viníkem ohýbání a kroucení okurek. I když je ve vaší zahradě nebo skleníku spousta opylovačů, podmínky nemusí být vhodné pro zajištění úplného opylení. Pyl vyžaduje polovlhké, teplé podmínky, aby byl co nejlepší, a když je příliš sucho nebo se během kvetení vyskytnou dlouhodobé deště, nemusí být vaječníky okurek plně opyleny. Přitom květy okurek musí být plně opyleny, aby se vytvořily plně vyvinuté plody. I když se včely květům okurek vyloženě nevyhýbají, tak se zdá, že nejsou příliš bláznivé do jejich květů. Chcete-li dosáhnout lepších výsledků opylení, můžete okurky opylovat ručně, ale pokud je počasí proti vám, plody se mohou stále zvlnit.
Možným řešením je doplnit svoji zahradu nebo skleník o květiny, které pomohou přilákat více opylovačů. Šalvěj, sedmikrásky, krásenka zpeřená, echinacea jsou jen částí toho vhodného. Nejen, že vypadají pěkně, ale některé jsou také jedlé jako levandule a měsíček. Včely mají citlivý čich i za letu. Včely cítí květiny nebo toxiny ze vzdálenosti nejméně 4 km. Takže výsadba květin s příjemnou vůní může být přínosem pro vás, vaši zahradu a včely! Případně se vyhněte nevonným odrůdám, jako jsou jiřiny, mák a červený ibišek. Také se vyvarujte používání vonných olejů nebo svíček, jako je máta, levandule, eukalyptus, citronelový, citronový a limetkový olej kolem vaší zahrady během denních hodin nejvyššího opylování. Odradili byste tím včely. Rostliny samotné nepředstavují problém, ještě lépe, když kvetou!
Nikdy není na škodu vyjít si na zahradu nebo do skleníku a postarat se o opylení sami. Ať už máte zahradu s opylovači nebo ne. Je to skvělá příležitost odhalit škůdce nebo choroby v raných stádiích, takže můžete snadno použít včasnou léčbu.
Samičí květy rostou na delších stoncích, z nichž se vyvinou plody, zatímco samčí květy rostou v menších hroznech bez podlouhlého stonku. Opylování se provádí ráno před poledním žárem, který ničí pyl. Někteří hybridi mohou nejprve vyslat samičí květy. V takovém případě je v pořádku použít k opylení pyl z jiné odrůdy, třeba z tykve, ale uchování semen z těchto plodů nepovede k růstu výsledné odrůdy kvůli křížovému opylení.
Zde je k dispozici mnoho video návodů, kde můžete dobře vidět, jak přesně opylování okurek provádět: opylování okurek video.
Ve svém příspěvku NEMOCI OKUREK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Dobrý den . U okurek (hadovek) pěstovaných ve skleníku , se okraje listů ohýbají mírně vzhůru . Okraje mají jemné zoubky . Listy nejsou dále jinak zasaženy. Prosím Vás o radu . Děkuji Menčík
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
FAQ – hypermangan na zahradě, česnek, půda, rajčata a bazén
Je hypermangan vhodný na zahradu?
Hypermangan na zahradě je vhodný jen omezeně: hlavně na dezinfekci sadby, prázdných nádob, pomůcek a někdy semen.
Na živé rostliny ho nepovažuji za běžný přípravek. Je to silné oxidační činidlo, takže může omezit část patogenů, ale také poškodit listy, kořeny nebo půdní život. Největší smysl má tam, kde neřešíte plodící rostlinu, ale povrchovou hygienu. Na plíseň rajčat, okurek nebo nemocnou půdu bych ho nebral jako hlavní řešení.
Jak namíchat hypermangan na zahradě?
Hypermangan míchejte velmi slabě: pro citlivé použití má být voda jen světle růžová, nikdy sytě fialová.
Krystalky vždy úplně rozpusťte a roztok připravte čerstvý. Na sadbu, semena nebo rostliny začínejte nejslabší variantou a testujte jen malé množství. Sytě fialový roztok si nechte maximálně na dezinfekci neživých povrchů, a i tam opatrně. Na zahradě platí, že silnější roztok často nepřinese lepší účinek, jen vyšší riziko poškození.
Jak dlouho mořit česnek v hypermanganu?
Česnek v hypermanganu mořte krátce, obvykle zhruba 20 až 30 minut ve slabě růžovém roztoku.
Delší máčení nepovažuji za výhodu. Stroužky mohou zbytečně nasáknout, povrch se může poškodit a po výsadbě hůř startovat. Po moření je rozložte v jedné vrstvě, nechte oschnout a sázejte co nejdřív. Měkké, plesnivé nebo poškozené stroužky nemořte s nadějí na záchranu, ale rovnou je vyřaďte.
Pomůže hypermangan na plíseň rajčat?
Hypermangan na plíseň rajčat nepovažuji za spolehlivou záchranu, hlavně když je choroba už rozjetá.
U rajčat má větší význam prevence: vzdušný porost, odstranění spodních listů, zálivka ke kořenům, větrání skleníku a rychlé odstranění napadených částí. Slabý roztok může působit dezinfekčně na povrchu, ale nezmění vlhké mikroklima ani nezachrání napadené plody. Plody se známkami plísně bych raději nekonzumoval.
Může se hypermangan použít na okurky?
Hypermangan na okurky je rizikový, protože okurkové listy bývají citlivé a snadno reagují skvrnami.
Pokud řešíte plíseň okurek, začněte větráním, omezením zálivky na listy, odstraněním napadených listů a lepším prouděním vzduchu. Postřik hypermanganem bych netestoval na celé rostlině. Velmi slabý roztok maximálně na malém kousku a večer, nikdy za slunce. U okurek často nadělá unáhlený zásah víc škody než užitku.
Dá se hypermangan použít na dezinfekci půdy?
Dezinfekce půdy hypermanganem je možná jen velmi omezeně, slabě a mimo citlivé rostliny.
Půda není sterilní materiál, ale živý systém. Silnější zásah může poškodit nejen patogeny, ale i užitečné mikroorganismy a jemné kořeny.
V naší poradně s názvem NEMOCI OKUREK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada vránová.
Dobrý den, u okurek hadovek ve skleníku se nasazené okurky přestávají vyvíjet a sežloutnou a opadnou. Okurky jsou vedeny vertikálně, mají dostatek místa a novou kompostovou zeminu.Na listech nejsou žádní viditelní škůdci. Poraďte mi ,prosím.Děkuji. M.Vránová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Žloutnutí mladých plodů okurek může mít několik příčin. Mnoho vody nebo naopak málo. Nevhodné pH půdy. Pro okurky je nejlepší pH 6 až 6.5, tedy mírně kyselé (změřte pH vašehosubstrátu). Také prudké slunce dopadající přímo na plody může vést ke žloutnutí okurek. Normálně jsou plody okurek schované pod listy. Pokud je to váš případ, posilněte zastínění skleníku. A poslední důvod žloutnutí je nedostatek živin, zejména dusíku a síry, ale to je nepravděpodobné, když máte čerstvý kompost.
Chcete -li zlepšit celkovou produkci okurek, zvažte použití následujících dvou technik.
Pěstování okurek na fólii
Použijte černou nebo hnědou plastovou fólii. U okurek je pro špičkovou produkci nezbytná teplá a vlhká půda a právě tmavá fólie zajistí prohřátí půdy a zamezí odpařování vody. To urychlí růst a zvýší výnosy. Fólie také zabrání růstu plevele.
Pěstujte okurky vertikálně
Při plánování zahrady zvažte pěstování odrůd okurek vhodných pro vertikální růst. Jako oporu můžete použít mříže, sítě plot nebo sloupky pergoly. Vertikální pěstování nejlépe využívá zahradní prostor tím, že růst probíhá vzhůru a brání rozšiřování rostlin po celé zahradě, stejně jako udržuje plody čisté a rovné, když se vyvíjejí nad zemí. Vědci dokázali, že pěstování okurek vertikálně dramaticky zvyšuje výnosy, protože rostlina má lepší cirkulaci vzduchu a více slunečního světla než rostlina pěstovaná na zemi. Například pro intenzivní pěstování okurek salátovek je vertikální způsob ideální řešení.
Plíseň okurková (Perenoplazmopara cubensis) vyžaduje odlišná léčbu při pěstování okurek ve sklenících nebo volně na zahradě. Jednodušší ochrana okurek bývá v krytých prostorách, protože je zde možné cílevědomě pěstitelskými opatřeními téměř vyloučit nebezpečí infekce touto houbou. Je třeba vědět, že výtrusy plísně jsou schopny napadnout porost pouze tehdy, pokud jsou listy určitou dobu ovlhčené. Suchý list se nemůže nakazit, i kdyby se na něm vyskytovalo množství výtrusů. Tímto je podmíněn hlavní způsob preventivní ochrany, která je založena na výlučném spodním zalévání rostlin a takové regulaci teploty ve skleníku či fóliovníku, která nedovolí (zejména nad ránem) vysrážení rosy na povrchu okurkových rostlin. Pokud se nám podaří toto dosáhnout, vyhráli jsme nejdůležitější fázi boje s plísní. Mnohem složitější je ochrana polních okurek, které jsou běžně zvlhčovány deštěm nebo rosou. Stupeň ohrožení plísní závisí na frekvenci dešťů, jakož i jejich vydatnosti. Lze použít Ridomil, Champion, Otriva, Perozin. Vždy se musí před aplikací provést sběr okurek.
Padlí okurek (Erysiphe polyphaga) je bílá, sklerociniová hniloba, kterou vyvolává houba. S padlím se setkáváme při polním pěstování většinou až v maximální rodivosti porostu nebo až po ní. Při fóliovníkovém pěstování často už při začátku sklizně. Ze začátku se objeví na horní straně listů kulaté, bílé, pavučinové skvrny. Skvrn někdy rychle přibývá, což vede k brzdění normálního růstu a vývoje listů a často i stonků. Nedostatečný vývoj a snížená funkce listů bývají pak příčinou špatného vývoje plodů a rapidního snížení úrody. Preventivním opatřením je pravidelné a vydatné zalévání rostlin. Při chemické ochraně jsou nejlepší postřiky sirnatými fungicidy Sulík, Polybarit. Porost musí být před postřikem dobře politý a nesmí se aplikovat na plody.
Zaštipování okurek je vhodné u salátovek ve skleníku pěstovaných vertikálně na opoře.
Zaštipování se provádí průběžně během celé sezóny takto:
Hlavní výhon vyvázat svisle nahoru a boční výhony vodorovně.
Na hlavním výhonu vyštípnout násadu samčích i samičích květů.
Na bočních výhonech nechat 3 listy, přičemž za prvním listem nechat plod i náhradní výhon (zálistek). Za druhým listem nechat jen plod a zálistek vyštípnout. U třetího listu vyštípnout plod i zálistek.
Po sklizni plodů zaštípnout bočný výhonek za prvním listem a vedlejší stonek, který vyrostl z náhradního výhonu dále vést stejně, jak je popsáno v bodě 3.
Ve svém příspěvku AČOKČA NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Kde seženu tu ačokču.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sabina.
Zajímám se o pěstování ačokči, chtěla bych vyzkoušet. Na internetu jsem se dočetla, že je možné ji pěstovat i ve skleníku, že sice se doba do prvních dobů nezkrátí, ale je možné ji vysadit dříve. A tak by mě zajímalo, zda s tím má někdo zkušenost a kolik prostoru ačočka ve skleníku zabere. Nebo mám dát předpěstovat do skleníku a pak přesadit na venkovní záhon? Dá se přesazovat? Díky.
Je postřik Omite dnes legálně dostupný pro běžného zahrádkáře v Česku?
Krátká odpověď zní: ne, pro běžného hobby zahrádkáře není Omite dnes standardně dostupný. V praxi ho v kamenných hobby prodejnách ani běžných e-shopech neseženete.
Důvodem jsou změny v registracích a legislativě přípravků na ochranu rostlin. Omite se postupně přesunul mimo sortiment určený pro hobby použití a jeho dostupnost se omezila na profesionální segment. To znamená, že běžný zahrádkář musí hledat legální a dostupné alternativy, které odpovídají českým podmínkám.
Mohu použít staré balení Omite, které mám ještě doma?
Pokud máte doma staré balení, platí, že použití neregistrovaného přípravku je na vlastní odpovědnost. I když byl Omite dříve legální, jeho současný status se změnil.
Z praktického pohledu je potřeba zvážit rizika. Starý přípravek může mít sníženou účinnost, změněné vlastnosti a při kontrole se vystavujete problémům. Navíc u jedlých plodin hrozí i rezidua. Osobně považuji za rozumnější hledat aktuálně schválené alternativy, které jsou pro hobby zahradu určené.
Čím dnes Omite nejlépe nahradit při silném napadení sviluškami?
Při silném napadení je potřeba sáhnout po cíleném akaricidu určeném pro hobby použití. Univerzální insekticidy většinou nestačí.
V praxi se mi osvědčily přípravky, které mají jasně uvedené použití proti roztočům a sviluškám. Je nutné počítat s tím, že účinek bývá slabší než u Omite a druhá aplikace je téměř vždy nutná. Rozhodující je načasování a důslednost, ne jeden postřik.
Jak rychle po postřiku poznám, že zásah funguje?
První signály se obvykle objeví během 2–3 dnů po aplikaci. Svilušky přestanou být aktivní a nové pavučinky se netvoří.
Skutečné vyhodnocení ale přichází až mezi 7. a 10. dnem. Pokud se v této době neobjeví nové tečky ani pavučinky, zásah byl úspěšný. U slabších přípravků se často právě v tomto období projeví návrat, se kterým je potřeba počítat.
Stačí jeden postřik, nebo je nutné ošetření opakovat?
Ve většině případů jeden postřik nestačí. To platí zejména při silnějším napadení nebo ve skleníku.
Svilušky mají rychlý vývojový cyklus a část populace přežije první zásah. Druhá aplikace po 7–10 dnech je často klíčová. Kdo počítá jen s jedním postřikem, většinou řeší stejný problém znovu za pár týdnů.
Jsou šetrné a přírodní přípravky proti sviluškám opravdu účinné?
Ano, ale jen za určitých podmínek. Šetrné přípravky fungují hlavně při včasném zásahu, nikoli při masivním napadení.
V praxi mají smysl jako prevence nebo při prvních příznacích. Jakmile se objeví pavučinky a plošné poškození listů, jejich účinnost rychle klesá.
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.
Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.
Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.
Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.
Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ NA ORCHIDEJÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, stále se potýkám s plísní na odkvetlých orchidejích, jedná se o bílé chmíří mezi středovými listy,vyzkoušela jsem už vše včetně saponátu,přípravku na plíseň na rostlinách.Rostliny postupně odcházejí ,jsou nakaženy skoro všechny, mám jich asi 20.
Předem děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel a Ivona.
Dobrý den, chtěli bychom se zeptat,zda má někdo zkušenosti s plísní na orchideích,které byly v blízkosti napadených okurek,eventuelně co se dá s tímto ještě dělat,zda jdou orchideje nějak zachránit. Děkujeme Karel a Ivona
V naší poradně s názvem HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.
Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše vám hrozny napadla plíseň šedá. Této nemoci se daří všude, kde je zvýšené vlhko a to je přesně ve skleníku. Chemický pomocník proti této houbové chorobě je v přípravku s názvem MELODY COMBI. Zde je jeho cena: https://www.zbozi.cz/hledan…
Příčiny: Žloutnutí listů může způsobovat například sviluška.
Co s tím dělat: Pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, tedy draví roztoči. Substrát s biogens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období.
Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 12–40 ks/m2.
Spical (roztoč Amblyseius californicus) se aplikuje v dávce 10–50 ks/m2.
Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) v dávce 8–12 ks/m2.
Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné při napadení sviluškami.
Videonávody: svilušky, sametka a praktická likvidace
U svilušek je video často lepší než dlouhý popis, protože potřebujete vidět pavučinky, žluté tečkování listů, spodní stranu listu a způsob postřiku. Videa jsou vybrána tak, aby pokryla jak českou zahradní realitu, tak i dobře viditelné zahraniční ukázky rozpoznání a biologické ochrany.
Důležité rozlišení: svilušky na okurkách, rajčatech a pokojových rostlinách jsou rostlinní škůdci. Dotazy typu svilušky na lidech, kousnutí od svilušky nebo svilušky štípnutí ve skutečnosti většinou směřují k sametce podzimní.
Svilušky a plíseň na okurkách – jak je odlišit v praxi
Toto video je vhodné hlavně pro pěstitele skleníkových okurek, protože ukazuje typickou situaci, kdy člověk váhá, jestli jde o plíseň okurkovou, nebo o svilušku na okurkách. Sledujte zejména začátek videa, kde se řeší příznaky na listech, a pasáže kolem kontroly spodní strany listů.
OKURKY v krizi: plíseň a sviluška ve skleníku
Praktická ukázka z domácí zahrady, kde je dobře vidět, že svilušky se ve skleníku často neřeší izolovaně. Doporučuji vnímat hlavně části, kde autor ukazuje stav porostu, reakci rostlin a to, proč pozdní zásah bývá méně účinný než včasné rozpoznání.
Jak na svilušky ekologicky a účinně
Video se hodí pro čtenáře, kteří nechtějí hned sahat po tvrdé chemii. Prakticky doplňuje dotazy jak na svilušky, co na svilušky a přírodní postřik na svilušky. Nejzajímavější jsou pasáže o tom, proč běžné jednorázové postříkání často nestačí.
Přírodně proti sviluškám: bylinková směs a podpůrný zásah
Toto video je užitečné pro pěstitele, kteří hledají jemnější zásah do skleníku nebo na balkon. Berte ho jako doplněk k mechanickému omytí, zvýšení vlhkosti a opakované kontrole. Důležité jsou části, kde se vysvětluje, že svilušky se nevyřeší jedním postřikem.
Biologická ochrana: draví roztoči proti sviluškám
Anglické video dobře ukazuje princip, který je důležitý i v českých sklenících: proti sviluškám lze použít dravé roztoče. Zaměřte se na části, kde se ukazuje aplikace predátorů a vysvětluje, proč biologická ochrana nejlépe funguje při časném nasazení.
V naší poradně s názvem ŽÁDOST O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Rebhánová.
Dobrý den mám dotaz slyšela jsem že už teď můžu dát na balkon truhlíky s rostlinou million bells tak se ptám jestli je to pravda. děkuji za odpověď Lenka Rebhánová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Million bells již můžete mít venku, přežije i nízké mrazy kolem -2°C, ale nečekejte žádné přírůstky. Rostlina potřebuje hlavně slunce. Větší úspěch budete mít ve skleníku s vystavením na stanoviště až po zmrzlých. Když budete pěstovat ve skleníku, hnojte hnojivem s převahou dusíku.
V této fázi už nemá smysl experimentovat s domácími výluhy. Svilušky jsou rozjeté a každé zdržení znamená další oslabení rostliny. Tady jsem sáhl po hobby akaricidech, které jsou sice slabší než Omite, ale při správném načasování dokážou situaci zlomit.
opakovaná aplikace v kratším intervalu,
důsledné ošetření spodní strany listů,
sledování vývoje po 5–7 dnech.
U silného napadení se mi potvrdilo, že jeden postřik většinou nestačí. Rozhodující je druhá aplikace, která zasáhne nově vylíhlé jedince.
Když chci řešit svilušky preventivně
Prevence dává smysl hlavně tam, kde se svilušky objevují opakovaně – typicky ve skleníku nebo na stejných keřích každý rok. Tady se mi osvědčilo kombinovat šetrnější přípravky a mechanická opatření.
Důležité je nečekat na viditelné poškození. Jakmile se objeví první tečky, je ideální čas zasáhnout. Preventivní řešení mají smysl jen včas.
Když pěstuji jedlé plodiny a řeším bezpečnost
U jahod, rybízu nebo okurek jsem byl vždy opatrnější. Nechtěl jsem používat nic, co by mělo dlouhou ochrannou lhůtu nebo zbytečně zatěžovalo plody chemií.
V těchto případech jsem volil přípravky určené přímo pro hobby použití a sledoval jsem hlavně to, jak rychle se svilušky vrací. Některé šetrnější varianty fungují jen krátce a je potřeba s tím počítat.
Rozdíl mezi skleníkem a venkovní zahradou
Ve skleníku je boj se sviluškami vždy těžší. Teplo a sucho jim svědčí a návrat bývá rychlejší. To, co venku zabralo na dva týdny, ve skleníku často vydrželo jen pár dní.
Venku naopak pomáhá počasí, déšť a přirození nepřátelé. I proto jsem si všiml, že riziko návratu svilušek je venku nižší než v uzavřeném prostoru.
V naší poradně s názvem ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dužíkova eliška.
Jak se rozmnožují kanadské borůvky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro rozmnožování kanadských borůvek budete potřebovat řízky, které získáte z jednoletých větví, které mají průměr nejméně 0,6 cm. Větve musí být zdravé a odříznutí je potřeba provést brzy na jaře pomocí ostrého nože nebo nůžek na stříhání. Řízky by měly obsahovat zdravé listové pupeny.
Odstraňte všechny květní pupeny, ale listové pupeny nechte neporušené. Odříznutou větev rozdělte na řízky o délce kolem 12 cm. Nejlepší je použít řízky, které obsahují pouze listové pupeny, nikoliv ty, které obsahují stopy po odstranění květových pupenů, takže nařežte řízky odpovídajícím způsobem.
Odřízněte kůru 2,5 cm od spodu každého řízku. Seříznuté řízky můžete skladovat až tři měsíce, pokud je to nutné, v plastových sáčcích obsahujících sphagnový mech. Uzavřete sáčky a uchovávejte na chladném místě při teplotě mezi 1 až 5 stupni Celsia s vlhkostí mezi 80 až 90 procenty. Je-li to ale možné, zpracujte řízky hned, aniž byste je ukládali. Čím déle je ukládáte, tím méně šancí, že budou kořenit.
Vytvořte si obdélníkové rozmnožovací lože dostatečně velké, aby se do něho vešly všechny řízky 5 cm od sebe. Umístěte rozmnožovací lože do skleníku na plné slunce.
Smíchejte jeden díl rašeliny a jeden díl hrubého betonového písku a vytvořte kořenové médium. Alternativně můžete smíchat polovinu rašeliny a polovinu vermikulitu nebo perlitu nebo jednu třetinu perlitu, písku a vermikulitu. Naplňte rozmnožovací lože kořenovým médiem.
Přidejte řízky, které svisle zapíchněte do kořenového média s oloupanými částmi dolů. Šedesát procent řízku by mělo být pod povrchem a jedním nebo dvěma listovými pupeny nad ním. Zatlačte médium kolem každého řízku. Ve skleníku udržujte teplotu kolem 20 stupňů Celsia. Zalévejte jednou týdně a udržujte vlhké kořenové médium. Zvyšte zalévání, když se začnou vyvíjet nové listy.
V polovině června zvyšte skleníkové větrání, kdy už by se měly vyvinout kořeny. Aplikujte týdenně rozpustné nebo pomalu uvolňující se hnojivo, například NPK 15-30-4 nebo NPK 13-36-13. Aplikujte také síran amonný, fosforečnan amonný, močovinu nebo jinou formu dusíku. Dodržujte pokyny uvedené na etiketě hnojiva a dusíkatých přípravků.
V zimě nechte řízky ještě v rozmnožovacích lůžkách. Borůvky budou připraveny k přesazení do vaší zahrady příští rok na jaře.
Hypermangan do půdy a skleníku: kdy to má smysl a kdy raději vyměnit zeminu
Dezinfekce půdy hypermanganem zní jednoduše: zalít záhon růžovou vodou a začít znovu. Ve skutečnosti je půda živý systém. Obsahuje nejen patogeny, ale také užitečné mikroorganismy, organickou hmotu, žížaly, jemné kořínky a semena. Silná dezinfekce půdy může sice něco omezit, ale zároveň naruší půdní rovnováhu. Proto bych hypermangan do půdy nepoužíval plošně a opakovaně.
Ve skleníku bývá problém složitější. Malý prostor, horší střídání plodin, vysoká vlhkost, pěstování rajčat stále na stejném místě a zbytky rostlin v rozích vytvoří ideální prostředí pro choroby. Když po sezóně vytrháte rajčata, ale necháte v půdě kořeny, opadané listy, provázky a starý mulč, žádný růžový roztok nezachrání základní hygienu. Dezinfekce skleníku začíná úklidem, ne lahvičkou z lékárny.
Můj postup po špatné sezóně je tento: nejdřív odstranit všechny zbytky rostlin, provázky a opory, potom omýt konstrukci a nádoby, vyvětrat, zvážit výměnu horní vrstvy půdy a až nakonec řešit dezinfekci vybraných povrchů. Hypermangan bych použil spíš na plastové misky, květináče, lopatku nebo pracovní stůl. Na samotnou půdu jen omezeně, slabě a mimo dobu, kdy v ní rostou citlivé sazenice.
Fotografie znázorňuje správný první krok při dezinfekci skleníku: mechanický úklid zbytků rostlin před jakýmkoli chemickým zásahem.
Jak namíchat manganistan draselný do půdy
Pokud se přesto rozhodnete pro slabé ošetření prázdné půdy, držel bych se zásady: jen světle růžový roztok, jen na omezenou plochu, ne na celou zahradu a ne těsně před výsadbou citlivých sazenic. Půda by neměla být přelitá, bahnitá ani plná čerstvých organických zbytků. Po ošetření bych nechal několik dní odstup, půdu provzdušnil a doplnil kompost nebo organickou hmotu až v rozumné fázi, ne současně do jedné chemické směsi.
Pro koho to není vhodné? Pokud máte ekologicky vedenou zahradu, kompostem budovanou půdu, záhony plné žížal a řešíte jen běžné sezónní problémy, plošná dezinfekce půdy hypermanganem pro vás nejspíš není dobrá cesta. Stejně tak bych ji nedělal u vyvýšených záhonů, kde je substrát drahý a chcete v něm dlouhodobě podporovat život. V takovém případě je lepší střídání plodin, mulčování, větrání a výměna problémové části zeminy.
Videonávody: co se vyplatí vidět před použitím hypermanganu
U hypermanganu je důležité nejen číst dávkování, ale vidět souvislosti: jak se třídí česnek, proč je mechanický úklid skleníku důležitější než samotná dezinfekce, jak vypadá příprava půdy a proč se moření nemá zaměňovat za pěstební systém. Níže vybírám videa, která pomáhají vizuálně pochopit důležité části článku. Neberu je jako slepé doporučení k jedné chemii, ale jako praktickou oporu k rozhodování.
Moření česneku před výsadbou
Toto video je vhodné pro pochopení celého sledu práce: výběr sadby, příprava před výsadbou a rozdíl mezi samotným mořením a správným sázením. Důležité jsou hlavně pasáže na začátku, kde je vidět třídění a příprava česneku, a střed videa, kde se řeší samotné ošetření před výsadbou. Stopáže se mohou lišit podle přehrávače, proto sledujte části věnované výběru sadby a praktickému namáčení.
STOP plísním: moření česneku, sazečky a cibulovin
Video je užitečné hlavně proto, že ukazuje moření jako prevenci, ne jako záchranu zkažené sadby. Všímejte si pasáží, kde se rozlišuje mokrá a suchá metoda, a také části, kde se mluví o čase moření. Pro článek je důležité hlavně to, že sadba musí být zdravá už před ošetřením.
Moření cibulovin s hypermanganem a Sulkou
Toto video se hodí jako vizuální doplněk k části o cibulovinách, protože ukazuje, že moření není jen otázka česneku. Důležité je sledovat, jak se pracuje s cibulemi mimo záhon a proč se ošetřuje sadba před výsadbou. Zároveň je dobré si všimnout, že kombinace různých postupů nemá být nahodilý domácí koktejl.
Pěstitelská poradna: vysazujeme česnek
Užitečné video pro zahrádkáře, kteří řeší nejen moření, ale celý kontext výsadby česneku. Sledujte hlavně části o výběru sadby, termínu výsadby a praktickém uložení stroužků do půdy. Právě tyto pasáže pomáhají pochopit, proč samotný hypermangan nemůže nahradit správnou hloubku, zdravou sadbu a vhodné místo.
Česnek a zahrada: kompletní návod na pěstování česneku
Toto video je vhodné pro širší kontext. Nejde jen o moření, ale o celou sezónu česneku: výsadbu, výživu, růst a sklizeň. Důležité jsou pasáže o přípravě záhonu a péči během roku, protože právě tam vzniká většina úspěchu. Hypermangan v tomto kontextu působí jen jako drobný dílek, ne hlavní metoda.
Skleník: příprava před sezónou a reálný úklid
Video pomáhá pochopit, proč dezinfekce skleníku nezačíná chemickým roztokem. Sledujte hlavně úklid zbytků rostlin, práci s konstrukcí a přípravu prostoru před novou sezónou. Pro téma hypermanganu je zásadní právě to, že bez mechanického úklidu nemá žádná dezinfekce plný smysl.
