Rychlá odpověď:
Nejčastější nemoc blýskavky jsou červené až černé skvrny na listech způsobené houbou Entomosporium. Choroba se šíří hlavně ve vlhkém počasí a v hustých živých plotech. Pokud se napadené listy rychle neodstraní a keře se neprořežou, může dojít k postupnému opadání listů a oslabení celé rostliny.
Blýskavka (Photinia) patří mezi oblíbené okrasné keře, které se často vysazují do živých plotů. Díky červeným mladým listům působí velmi dekorativně. Právě husté výsadby však mohou vytvořit ideální podmínky pro vznik chorob.
V praxi lidé nejčastěji řeší situaci, kdy se na listech objeví skvrny, listy začnou žloutnout nebo postupně opadávat. V tomto článku si ukážeme, jak nemoc blýskavky rychle rozpoznat podle příznaků a jak postupovat, aby se problém nezhoršil.
FAQ – často kladené otázky
Může nemoc blýskavky zničit celý živý plot?
Ano, silné napadení chorobou může výrazně poškodit celý živý plot z blýskavky. Nejčastější příčinou je skvrnitost listů způsobená houbou Entomosporium, která se v hustých výsadbách šíří velmi rychle.
Pokud se choroba objeví pouze na několika listech, bývá situace snadno řešitelná. Pokud však napadení postihne větší část živého plotu, mohou listy postupně opadávat a keře výrazně oslabí. V takové situaci je důležité rychle odstranit napadené listy a zlepšit proudění vzduchu mezi větvemi. Husté živé ploty totiž vytvářejí prostředí, ve kterém se nemoci blýskavky šíří mnohem rychleji.
Proč má blýskavka černé skvrny na listech?
Černé skvrny na listech blýskavky jsou ve většině případů příznakem skvrnitosti listů, kterou způsobují houbové patogeny.
Skvrny se obvykle objevují nejprve jako malé červené tečky. Postupně tmavnou a mohou se spojovat do větších tmavých ploch. Pokud infekce pokračuje, listy mohou začít žloutnout a opadávat. Nejčastěji se tento problém objevuje v období vlhkého počasí, kdy se spory hub snadno šíří z jednoho listu na druhý. Typické příznaky je možné vidět například na fotografiích černých skvrn na listech blýskavky.
Proč blýskavka opadává?
Opad listů u blýskavky může mít několik příčin. Nejčastěji jde o reakci na stres rostliny nebo houbovou chorobu.
Pokud opadávání listů doprovázejí tmavé skvrny, může být příčinou skvrnitost listů. V jiných případech může být problém způsoben přemokřením půdy, dlouhodobým suchem nebo poškozením listů mrazem. Je také dobré vědět, že starší listy mohou přirozeně opadávat během roku. Pokud však opadává větší množství listů najednou, je vhodné rostlinu pečlivě zkontrolovat.
Jak zachránit nemocnou blýskavku?
Záchrana nemocné blýskavky je obvykle možná, pokud se problém odhalí včas. Důležité je rychle odstranit napadené listy a zlepšit podmínky pro růst rostliny.
V první řadě je vhodné odstranit listy se skvrnami a prořezat husté větve. Díky tomu se zlepší proudění vzduchu a listy po dešti rychleji osychají. Pokud je napadení rozsáhlejší, může pomoci fungicidní postřik. Rostlina obvykle během několika týdnů vytvoří nové listy a postupně se zotaví.
Kdy stříkat blýskavku fungicidem?
Fungicidní postřik na blýskavku je vhodné použít ve chvíli, kdy se objeví první příznaky houbové choroby.
Ideální je reagovat hned při objevení prvních skvrn na listech. Postřik pomáhá omezit růst hub a zpomalit šíření infekce. V některých případech může být nutné postřik opakovat podle doporučení výrobce. Preventivní postřik bývá vhodný zejména v období dlouhodobě vlhkého počasí.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Černání vlašských ořechů může být zaviněno tak zvanou plísní ořechovou. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět plíseň ořešáku https://www.google.cz/image…
Plíseň na ořechu je nejvíce destruktivní onemocnění vlašských ořechů a je způsobena bakterií, která infikuje pouze vlašské ořechy. Je-li zelené oplodí infikováno, tak infikované oblasti zčernají a bakterie pokračují v napadání okolních tkání. Z lézí v infikované oblasti vytékají kapky černého slizkého exsudátu (exsudát je zánětlivý extravaskulární výpotek). Tyto kapky obsahují nepřeberné množství bakterií nesoucích se na rozkládajícím se buněčném materiálu. Dosavadní výzkum této nemoci prokázal zatím jedinou účinnou obranu a to popraškem nebo postřikem materiálem obsahujícím měď, například Kuprikol 50.
Houba přezimuje ve spadaném infikovaném listí a odtud znovu na počátku jara infikuje nové listy a následně plody. Houba se dobře šíří za vlhkého počasí a může strom značně oslabovat. Objevuje se na jaře a přenáší se na zdravé stromy hlavně větrem. Patogen vyžaduje k rozvoji po napadení teploty kolem 21 °C a vysokou relativní vlhkost (96–100 %). Po napadení ořešáku houbou na listech vznikají různě veliké hnědě ohraničené skvrny, které jsou nejprve žlutohnědé, později od středů hnědé. Skvrny se postupně zvětšují a spojují. Napadené listy se deformují, zasychají a již koncem léta předčasně opadávají. V důsledku předčasného opadu dochází ke špatnému vyzrávání letorostů a ke zvýšenému riziku poškození mrazy. Skvrny mohou vznikat i na listových řapících, na plodech a výjimečně i na letorostech. Na plodech jsou skvrny šedohnědé až černé, mírně propadlé a lehce zaměnitelné se skvrnami způsobenými bakteriemi. Silněji napadené plody jsou deformované, nedostatečně vyzrálé a často předčasně opadávají.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Ptáčková.
Dobrý den černají nám slupky na ořešáku.Prosím o radu co dělat.Děkuji Eva
Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...
Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.
Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.
Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.
Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.
Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO
Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.
Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná.
Ve svém příspěvku NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Magda Vavrečková.
Dobrý den, na osružinách na plodech se objevují v menší i větší bílé flíčky. Vypadá to jako zrníčka. Mají to dozralé i nedozralé plody. Co to je a čím se dá napadení zlikvidovat. Děkuji
Černání plodů ořešáku je nejčastěji způsobeno kombinací bakteriálních a houbových chorob, zejména bakteriální spálou a houbovými skvrnitostmi.
Velkou roli hraje vlhké počasí, hustá koruna stromu a zbytky napadených plodů z minulého roku. Pokud se choroba opakuje, je téměř jisté, že zdroj infekce zůstává přímo pod stromem nebo v jeho koruně. Bez zásahu se problém každým rokem zhoršuje.
Je černání plodů ořešáku nebezpečné pro úrodu?
Ano, černání plodů ořešáku může vést ke ztrátě většiny úrody, protože plody často opadávají ještě před dozráním.
Napadené ořechy jsou buď prázdné, nebo mají poškozené jádro. Pokud se choroba neléčí, strom sice přežije, ale úroda může být dlouhodobě minimální. Právě proto je důležité řešit problém hned při prvních příznacích.
Kdy je nejlepší čas zasáhnout proti černání plodů?
Nejlepší čas pro zásah je brzy na jaře, ještě před rašením listů, a následně krátce po odkvětu.
V tomto období se choroby teprve rozvíjejí a ochranné přípravky mají nejvyšší účinnost. Pokud čekáte až na viditelné černání plodů, účinek postřiku už bývá omezený a slouží spíše ke zpomalení problému.
Pomůže samotný úklid napadených plodů pod stromem?
Úklid napadených plodů a listí je nezbytný, ale nestačí sám o sobě.
Odstraněním zdrojů infekce výrazně snížíte tlak chorob, ale pokud strom neochráníte i preventivně, infekce se může vrátit z okolí nebo z nevyčištěné koruny. Nejlepších výsledků dosáhnete kombinací hygieny a cíleného postřiku.
Lze černání plodů řešit bez chemie?
Částečně ano, ale pouze při slabém výskytu problému a v suchých letech.
Bez chemie má smysl důsledný řez, provzdušnění koruny, pravidelný úklid a výběr odolnějších odrůd. Pokud se ale choroba objevuje opakovaně a ve velkém rozsahu, bez ochranného postřiku se většinou neobejdete.
Jaký postřik je nejúčinnější proti černání plodů?
V hobby podmínkách se nejčastěji používají měďnaté a fungicidní přípravky.
Důležité není jen složení přípravku, ale i správné načasování, dostatečné množství kapaliny a pokrytí celé koruny. Jeden slabý postřik většinou nepomůže, zatímco správně provedená prevence má dlouhodobý efekt.
Kolik postřiku je potřeba na jeden ořešák?
U vzrostlého ořešáku počítejte s 5 až 10 litry postřikové kapaliny.
Záleží na velikosti koruny a typu postřikovače. Malý ruční rozprašovač je většinou nedostatečný. Pokud strom není rovnoměrně ošetřený, choroba se udrží v neošetřených částech.
Může černání plodů souviset s počasím?
Ano, počasí má zásadní vliv.
Vlhká jara, časté deště a dlouhodobě vysoká vzdušná vlhkost vytvářejí ideální podmínky pro šíření chorob.
Pokud rajčata vadnou a listy mají fialové nebo hnědé skvrny, rostliny rajčat mohou mít virus zvaný skvrnité vadnutí. Stejně jako u výše uvedených hub není k dispozici žádné ošetření a vadnoucí rostliny rajčat by měly být ze zahrady co nejdříve odstraněny. A znovu, rajčata v této oblasti nebude možné zasadit alespoň jeden rok. Virus je jedním z mála, který je přenášen pouze třásněnkami. Ve střední Evropě se vyskytuje třásněnka kalifornská (Frankliniella occidentalis), třásněnka cibulová nebo tabáková (Thrips tabaci) a měchýřník černý (Thrips fusca). Hlavním způsobem šíření je zavlečení nákazy s mladými rostlinami. Virus je navíc později přenášen na porosty rajčat přenašeči, často počínaje napadenými okrasnými rostlinami nebo plevelem. Možný je i přenos rostlinnou mízou, která se lepí na pracovní nástroje. Této přenosové cestě je však přisuzován pouze malý význam.
Nakažená rajčata často dlouho nevykazují žádné příznaky, což znemožňuje detekci u mladých rostlin bez testování v laboratoři. První příznaky se objevují na listech mírným zesvětlením žilek a slabě viditelnými soustřednými prstenci. Poslední příznak se vyskytuje i na plodech. Vzhled se však u různých odrůd a v závislosti na době infekce značně liší. Světle zelené až nažloutlé, červené až fialové zbarvení, pruhy a prstencové skvrny na listech, plodech a stoncích rostliny obvykle vypadají jako bronzové. Na listech jsou možné i černé skvrny velikosti špendlíkové hlavičky o průměru tři až osm milimetrů. Plody jsou zdeformované hrbolatým způsobem a vykazují barevné příznaky podobné jako u jiných částí rostliny. Při dozrávání plodů je zbarvení převážně červené. K pojmenování tohoto virového onemocnění přispělo zbarvení zelených částí rostliny do bronzova.
Aby se zabránilo přenosu třásněnkami, je třeba z místa pěstování rajčat odstranit plevel a vyhnout se společnému pěstování s okrasnými rostlinami. Pokud jsou nalezeny nemocné rostliny, měly by být okamžitě odstraněny z porostu, aby se zabránilo přenosu na jiné rostliny. Přímá ochrana není možná kvůli nedostatku chemických přípravků. Důležité je důkladné ošetření třásněnek, které fungují jako přenašeči. Kontrola třásněnek je však obtížná a zřídka zcela možná. Proto se hledaly rezistence a křížily se do novějších odrůd. Dnes existují odrůdy rajčat, které jsou vůči tomuto viru odolné.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Rychlý rozhodovací strom: co dělat když ostružiny mají problém
Když se na ostružiníku objeví problém, pěstitel často neví, kde začít. Listy mají skvrny, plody nedozrávají nebo se objevují červi. V takové situaci pomůže jednoduchý rozhodovací postup podle toho, jaký příznak je na rostlině nejvýraznější.
První krok je vždy pozorování. Zaměřte se na to, zda je problém hlavně na listech, plodech nebo výhonech. Každý typ poškození totiž obvykle ukazuje na jinou příčinu.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Kesler.
Co je příčina černání a hniloba plodu ořechu Ořech se nevyloupne ale zčerná a zaschne na stromě a nespadne. Děkuji.
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní.
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovník ostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Grézlová.
V zahradě máme krásný,zdravý, vzrostlý strom ořešáku.Má asi 55 let a po celou dobu rodil zdravé kvalitní ořechy. V letošním roce opět zdravě vypadající strom, plný krásně zelených ořechů. Těsně před dozráváním začaly obaly ořechů černat a padat dolů - všechny černé a nepoužitelné.Listy jsou přitom zdravě zelené. Pokud ořech přes tuto čerň pracně rozlouskneme nalezneme relativně zdravé jádro. Postupně však i jádra černají. Pro jeho mohutný vzrůst nebude možné provádět jakékoliv postřiky a proto máme strach o jeho budoucnost.Prosíme o radu, jak lze tuto chorobu pozastavit.
Moc děkujeme za jakoukoliv radu.
Z úctou Grézlovi, jižní Morava.
Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je asi hospodářsky nejvýznamnější chorobou zejména u broskvoní, opět se jedná o houbovou chorobu. Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději při počátku rašení terminálních pupenů. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného počasí je vývoj zpomalen a infekční období může trvat pět i více týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již v únoru, jindy až v dubnu. Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat v případě výskytu teplých period v předjarním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 5 °C. Na podzimní a předjarní postřik se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi, můžete využít například Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG, Delan, Syllit. Vedlejší účinnost spočívá ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření jsou vhodné především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné.
Padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa) se projevuje v teplých létech na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky Kumulus WG či Talent.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) vzniká při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) a nelze vyloučit poškození plodů. Houba přezimuje ve větvích nebo na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení lze zabránit v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat přípravky Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mach0ňová.
Můj rakytník je napaden endomykozou. Mohu plody konzumovat.Vím, že je na to postřik chlorid mědnatý. Má někdo více informací. Děkuji Hana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Napadení endomykózou plodů se objevuje za letních měsíců, a to v červenci a srpnu. Endomykóza plodů se projevuje světlými skvrnami na plodech, které se nacházejí na osvětlené straně větví. Skvrny se mohou jevit jako sluneční úpal plodů, ale pod mikroskopem je pod oplodím znatelné podhoubí, jenž se šíří dokonce až do dužniny. V důsledku toho plody měknou a lehce hnijí. Jedná se o neinfekční chorobu, u níž je jednou z příčin zřetelný rozdíl teplot vzduchu ve dne a v noci.
Chemická ochrana se provádí pomocí přípravku CUPROCAFFARO MICRO, který obsahuje oxychlorid mědi Cu2Cl(OH)3, což je populární fungicid. Při aplikaci na plody určené ke konzumaci má ochrannou lhůtu 21 dní.
Neošetřené plody s probíhající živou plísní nejsou vhodné ke konzumaci, neboť plíseň je přítomna nejen na povrchu plodů, ale i uvnitř dužiny.
U vzcházejících rostlin dochází většinou k jejich úhynu. Na starších rostlinách se na listových čepelích, ale i na řapících, lodyhách, květech a plodech vytvářejí nepříliš veliké, většinou hranaté skvrny. Ty jsou zpočátku vodnaté (olejovité), postupně však žloutnou a zasychají. Na spodní straně listových skvrn a na povrchu ostatních skvrn se za deštivého počasí nebo za vysoké vzdušné vlhkosti objeví kapky mléčně zbarveného bakteriálního slizu (exudátu), které daly název odbornému názvu původce (Lachrymans = slzet). Za sucha se kapky přeměňují v bílý nebo stříbřitý povlak (šupinky, krusty). Počet skvrn a jejich velikost postupně narůstá, skvrny splývají a napadené pletivo na listových skvrnách vypadává. Silněji napadené listy jsou roztrhané a roztřepené. Nakonec napadené listy usychají. Na plodech jsou skvrny propadlé s následnými hnilobami druhotných mikroorganismů. Napadené plody jsou většinou deformované. Choroba je rozšířená především v porostech polních okurek. Hlavním zdrojem jsou povrchově infikovaná semena pocházející z napadených plodů. Dalším zdrojem jsou napadené posklizňové zbytky, ve kterých mohou bakterie zůstávat vitální 2 až 3 roky. Za vegetace se choroba rozšiřuje deštěm, hmyzem, rukama pracovníků (především při sklizni), ale i pouhou zvěří či lidmi procházející porosty. Do rostlin se bakterie dostávají průduchy, hydatodami, mechanickými poraněním (například při větrné erozi na písčitých půdách), ale i opylujícím hmyzem. Vodivými pletivy se choroba nešíří. Rozvoj choroby podporuje ovlhčení rostlin (deštivé počasí) a vyšší teploty přes den a chladné noci.
Opatření pro záchranu sazenic: Používání zdravého osiva, střídání plodin v osevním postupu (minimálně 3 roky mezi tykvovitými plodinami), rychle osychající polohy (slunné a větrné), vertikální vedení rostlin, dezinfekce nářadí, šetrná závlaha, omezení pohybu v kultivačních porostech, především v době ovlhčení rostlin (po dešti a za rosy), a odstraňování napadených rostlin nebo jejich částí. Omezený účinek mají přípravky na bázi mědi, avšak některé odrůdy, mohou být za určitých podmínek vůči mědi citlivé.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatopluk Brázdil.
Zčernala nám na ořeších zelená slupka. Po rozlousnuti je jádro sice zdravé, ale místy plesnivé. Prosím nevíte čím to je. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Může jít o nekrotické léze na slupce ořechu, které způsobuje houba Botryosphaeria a Alternaria. Plísňová choroba je přenášena vzduchem, napadá rostlinu ve fázi mladých plodů, šíří se v období dešťů, skvrny této choroby jsou čím dál větší a způsobují zčernání slupky vlašského ořechu. Jak tato choroba vypadá, se můžete podívat na těchto fotografiích: https://images.app.goo.gl/F…
Příčin zčernání zelené slupky u vlašských ořechů ale může být více, například bakteriální spála. Bylo by nejlepší vzít několik postižených plodů a listů a požádat nejbližšího zahradníka o pomoc. Využít také můžete zkušeností odborníků na zemědělských vysokých školách v Brně, Praze a v Českých Budějovicích, pokud je máte blízko.
Rýmovník černá: jak podle listu okamžitě poznat problém
Nejdůležitější věta z celého článku: Pokud je list měkký, problém je voda. Pokud je suchý, problém je prostředí.
Rychlá diagnostika do 5 sekund
Pokud nechcete číst celý článek, použijte toto:
Měkký černý list → přelití
Suchý černý okraj → slunce nebo stres
Skvrny → plíseň
Celý list černý → pokročilé poškození
Rychlé pravidlo: když je list měkký, řešte vodu. Když je suchý, řešte prostředí.
Největší chyba, kterou jsem udělal na začátku, byla ta, že jsem všechny černé listy bral stejně. Jenže černání není jeden problém – je to signál několika úplně odlišných situací.
Jakmile jsem se naučil rozeznat rozdíly, přestal jsem dělat zbytečné chyby.
Klíčové pravidlo: podle vzhledu černání poznáte přesnou příčinu.
Černé měkké listy (nejčastější případ)
Tohle byl přesně můj případ. Listy:
tmavly od středu,
byly na dotek měkké,
někdy až „vodnaté“.
Tohle je typické přelití. Kořeny začnou zahnívat a listy reagují velmi rychle.
Tady už nejde o teorii, ale o zásah. Fotografie ukazuje typický stav, kdy je nutné okamžitě jednat.
Fotografie: Detail černého měkkého listu rýmovníku s viditelnou degradací pletiva.
Černé suché okraje listů
Tady je situace úplně jiná. Listy:
tmavnou od okrajů,
jsou suché, křehké,
často se kroutí.
Tady nejde o přelití, ale o stres:
prudké slunce,
sucho,
náhlá změna prostředí.
Černé skvrny na listech
Tohle je nejzrádnější varianta.
nepravidelné skvrny,
tmavé okraje,
postupné rozšiřování.
Často jde o plíseň nebo bakteriální problém.
Celý list zčerná a opadne
Pokud list zčerná celý:
jde o pokročilé poškození,
většinou kombinace více problémů,
často už je pozdě na záchranu listu.
Varování: pokud černají celé listy, problém už je vážný.
Rychlá orientační tabulka
Pro přehled jsem si vytvořil jednoduchou pomůcku, kterou používám dodnes.
Typ černání
Příčina
Riziko
Měkké černé listy
přelití
vysoké
Suché okraje
stres / slunce
střední
Skvrny
plíseň
střední až vysoké
Celý list černý
pokročilé poškození
kritické
Tahle tabulka mi ušetřila spoustu času. Už jsem nezkoušel „všechno na všechno“, ale řešil konkrétní problém.
Ve svém příspěvku NEMOCI RYNGLÍ - ČERVENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Šmíd, Uh. Brod.
Při sklízení rynglí, které byly napohled pěkně vyzrálé a zdravé, po rozpůlení - skoro na všech
plodech jsme našli od pecky tmavé ložisko škůdce.
Plody ce nedaly konzumovat. Bylo to poprve při sklizni letos 2015.
Děkuji za radu. Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta Radková.
Mám ten samý problém. Poradil Vám někdo, co to vlastně je a jak strom ošetřit? Díky M.R.
Maliny obsahují v plodech i listech mnoho vitamínu C. V plodech najdeme dále provitamín A a také vitamíny B2, B3, E a P. Jsou v nich obsaženy i sacharidy, bioflavonoidy pektin a karoten, třísloviny, kyseliny jablečná, citronová, ellagová a salicylová. Z minerálních látek maliny obsahují především vápník, hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo. Zinek v plodech malin je silné afrodiziakum. Maliny obsahují také biotin, který je důležitý pro lesk a hustotu vlasů a pružnost pleti.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Černání plodů ořešáku se může projevovat různými způsoby. U některých stromů zčerná pouze zelené oplodí, u jiných postupně tmavne celý plod a v krajním případě se znehodnotí i samotné jádro.
Nejčastěji si všimnete, že:
plody mají tmavé skvrny už během léta,
zelené oplodí měkne, slizovatí nebo zapáchá,
ořechy černají až po spadnutí na zem,
plody zčernají při sušení nebo skladování.
Pro lepší představu, jak jednotlivé projevy vypadají v praxi, si můžete prohlédnout fotografie:
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Malinová.
máme samosprašnou mandloň a dělají se dírky na listech a na plodech klejotok.Co to může způsobovat a jak proti tomu zasáhnout ? Děkuji za odpověď. Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíš půjde o suchou skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila). Léčba není jednoduchá. Musí se začít na podzim, aby příští sezóna byla bez této plísně. Když se na konci října do začátku listopadu aplikuje síran zinečnatý v množství 2,5 gramu na jeden metr čtverečný na urychlení pádu listů, zabrání se tím pokračování nákazy. V opačném případě se na stromech může vytvořit vysoké množství spór této plísně, které následující jaro infikují listy. Na jaře se pak aplikují fungicidy jako prevence proti opakování nákazy. Důležité je aplikovat fungicidy jen, když je vlhké počasí, protože při častém stříkání hrozí vznik rezistence. Účinné fungicidy jsou ANTRE 70 WG, CUPROZIN PROGRESS, DEFENDER, DITHANE DG NEO-TEC, FUNGURAN PROGRESS, TALENT.
Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.
Svilušky
Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.
Molice
Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.
Deformace plodů
Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).
Bradavice na paprikách
Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.
Virus mozaiky okurky (CMV)
Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.
Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete
Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Dobrý den. Naš 50letý ořech, také černal v plodech. Bylo poraděno navrtat díry kolem ořechu a do dr nalít vápennou vodu. Ořechy že černají mají nedostatek vápna. Udělal jsem to 2x a zlepšilo se to. Můžete skusit, třeba to pomůže. S pozdravem Kolář Old.
Černání plodů ořešáku jsme začali řešit ve chvíli, kdy se ořechy začaly rozpadat ještě před dozráním a v zeleném oplodí se objevovaly tmavé, mazlavé skvrny. První rok jsme situaci podcenili a spoléhali pouze na úklid napadaných plodů. Výsledek byl slabý – další sezónu se problém vrátil v ještě větší míře.
Zlom nastal až ve chvíli, kdy jsme spojili několik kroků dohromady:
jarní preventivní postřik ještě před plným rašením,
důsledné shrabání listí a zbytků plodů z předchozí sezóny,
opakovaný zásah při prvních příznacích na plodech.
Ukázalo se, že samotný postřik bez hygieny pod stromem nestačí. Stejně tak samotný úklid bez chemické ochrany nefungoval. Teprve kombinace obojího vedla k výraznému zlepšení úrody už během jediné sezóny.
