Téma: 

nemoci thuji


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

STŘÍHÁNÍ TÚJÍ

Túje u nás patří k nejčastěji vysazovaným jehličnanům. Nejtypičtější živý plot tvoří právě túje, najdete jej snad na každé druhé zahradě. Túje jsou odolné keře, které rostou hustě ve sloupcovitém tvaru. Nejlepší na túji však je to, že časem nezhnědne a neobjeví se na ní nevzhledné rezavé skvrny. Na zimu pouze trochu zbledne.

Zdroj: Stříhání tújí
Zveřejněno: 23.2.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: thuje

Dobrý den, koupila jsem od jedneho pěstitele 68ks thuji krásné.Bohužel mi cca za měsic zacali odchazet. Začalo to vrškem thuji. Koupila jsem hořkou sůl a hnojivo na jehličaní. Bohužel nic nepomohlo.Tak ted nevím co im chyby anebo jak im mam jeste pomoct ted na jaře. Děkuji Silvia Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Odesláno: 5.3.2018 uživatelem Silvia
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

NEMOCI OKUREK

Zasychání okurek

Příčiny: Na vině může být plíseň.

Co s tím dělat: Použijte lehký postřik Fundazolem a začněte více větrat, okno ve skleníku nechte otevřené i přes noc.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá zasychání plodů okurek.

Detail odstavce: Zasychání okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: choroby tújí

Jedná se opravdu túje? Podle toho jak to popisujete, že jsou zduřené větve a o tom slizu, tak se spíš zdá, že jde o nějaký druh Jalovce, těch je velká spousta druhů!! užíznět zdravou větvičku a doneste JI ukázat ZAHRADNÍKOVI. když ten potvrdí, že se jedná o thúji, tak skutečně stačí Kuprikol. Jestli je to jalovec, jako, že asi ano, tak se jedná o plíseň hruškovou. Pokud jsou v blízkosti hrušně, tak se jí zbavíte pouze tím, že jalovce vykácíte a už je nikdy nebudete pěstovat a pořídíte si zerav- túje.

Zdroj: diskuze Choroby tújí
Odesláno: 26.8.2018 uživatelem Václav Štros
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NEMOCI OKUREK

Příčiny vadnutí okurek

Příčiny: Na vině může být přílišné zalévání.

Co s tím dělat: V žádném případě nezalévat 2–3x denně. Žádná zde pěstovaná plodina nepotřebuje zalévat tak často. Kořeny nemají vzduch a rostlina se udusí. Zalévejte tedy jednou denně.

Detail odstavce: Příčiny vadnutí okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: nemoci tújí

Prosim o radu.Na větvích túje se každoročnĕ vytváří slizký povlak hnědé barvy.Letos na všech větvích.Po postřiku zaschne,ale vytvoří se po nějaké ďobě znovu. Děkuji za radu.

Zdroj: diskuze Nemoci tújí
Odesláno: 1.5.2015 uživatelem Lenka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NEMOCI OKUREK

Padlí na okurkách

Příčiny: Jak již bylo popsáno, v počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.

Co s tím dělat: Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem Europaren 50WP, Saprol New, případně dalšími přípravky proti padlí.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá padlí okurek.

Detail odstavce: Padlí na okurkách
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: vinná réva nemoci

Na hroznech odrůdy mopr praskají ještě nezralé bobule. Prosím o radu, co učinit

Zdroj: diskuze Vinná réva nemoci
Odesláno: 17.7.2016 uživatelem ivan Mezník
Počet odpovědí: 0

ŠELMA LIŠKA OBECNÁ

Zajímavosti o lišce obecné

  • Značení teritoria probíhá v nočních hodinách.
  • Značí močí a trusem.
  • Nástrojem komunikace jsou pachové žlázy při kořeni ocasu.
  • Nemoci lišky jsou hlavně prašivina, vzteklina a tasemnice liščí. Vzteklina se v civilizovaných zemích očkuje. Prašivinu a vzteklinu mohou chytit i domácí mazlíčci nebo hospodářská zvířata.
  • V mnoha literárních dílech vystupuje jako vychytralé zvíře.
  • Pokud se vám zdá o lišce, v mnoha snářích to souvisí s úspěchem nebo sexualitou.
  • Pro myslivce je liška obecná přemnoženou zvěří.

Detail odstavce: Zajímavosti o lišce obecné
Zdroj: Šelma liška obecná
Zveřejněno: 16.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: nemoci kamelií

prosím o radu ,po odkvětu na listech kamelie se tvoří hnědé skvrny a poté list asi za 2 dny opadne,co dělat?

Zdroj: diskuze Nemoci kamelií
Odesláno: 19.6.2017 uživatelem zdena dufkova
Počet odpovědí: 0

CHOROBY RAJČAT

Rajčata a jejich nemoci

Choroby a onemocnění rajčat jsou v ČR zastoupeny vzhledem ke zdejším klimatickým podmínkám hlavně houbovými či plísňovými onemocněními, kterým je v některých případech možné relativně účinně předcházet, a to použitím prostředků na ochranu rostlin (obvykle se jedná o širokospektrální fungicidní přípravky, které zpravidla fungují na různé druhy chorob podobně) a především dodržováním určitých zásad. Ale o tom již níže u konkrétních chorob a jiných postižení objevujících se u této oblíbené lilkovité rostliny. Na následujících řádcích vždy najdete popis konkrétního onemocnění a možnosti ochrany, v neposlední řadě se můžete i podívat na fotografie zachycující daný problém.

Detail odstavce: Rajčata a jejich nemoci
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: nemoci sadby rajcat,?

mám sadbu rajčat ,která jinak dobře prospívá.Až teď se na listech objevila jakoby virážka?lehce vypouklá.živý škůdci tam nejsou.co s tím poradí mi někdo?

Zdroj: diskuze Nemoci sadby rajcat,?
Odesláno: 6.4.2017 uživatelem Kopecký Pavel
Počet odpovědí: 0

NA CO JE DOBRÁ SKOŘICE A MED

Nežádoucí účinky skořice

Skořice obsahuje látku zvanou kumarin, ta je ve velkých dávkách toxická. Ve skořici kasiové neboli čínské je mnohem více kumarinu než v „pravé“ cejlonské skořici. Nejlepší je tedy kupovat cejlonskou skořici. Pokud ale seženete jen skořici kasiovou, nejezte jí více než půl polévkové lžíce denně (0,5–2 gramy). Pokud máte cejlonskou skořici, můžete konzumovat až 1 polévkovou lžíci (cca 5 gramů) denně.

Jako vždy používejte selský rozum, neexistuje žádný vědecký důkaz, který by potvrzoval zázračné léčivé účinky směsi skořice a medu na všechny nemoci.

Detail odstavce: Nežádoucí účinky skořice
Zdroj: Na co je dobrá skořice a med
Zveřejněno: 5.12.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Chov

Je to krásné chovat včely, jenže není to jenom o tom. Objeví se nemoci, jako například je varroáza a hned je musíme léčit (mě se teda momentálně osvědčil Thymovar). Takže není to jen o medu ale hlavně o chovu.

Zdroj: diskuze Chov
Odesláno: 28.2.2016 uživatelem Ivo
Počet odpovědí: 0

NEMOCI OKUREK

Co znamená žloutnutí listů okurek

Příčiny: Žloutnutí listů může způsobovat například sviluška.

Co s tím dělat: Pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, tedy draví roztoči. Substrát s biogens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období.

Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 12–40 ks/m2.

Spical (roztoč Amblyseius californicus) se aplikuje v dávce 10–50 ks/m2.

Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) v dávce 8–12 ks/m2.

Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné při napadení sviluškami.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá napadení okurek sviluškami.

Detail odstavce: Co znamená žloutnutí listů okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: sekvoj nemoci

Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: www.google.cz/search…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.

Zdroj: diskuze Sekvoj nemoci
Odesláno: 9.8.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

BUXUS

Je buxus jedovatý?

Zimostráz neboli buxus je jedovatý nejen pro člověka, ale i pro koně, skot, psy a vepře, rostlina totiž obsahuje alkaloid buxin, který po požití způsobuje otravu zvířat i lidí. Požití některé rostlinné části způsobuje průjem, silné křeče, poruchy dýchání a centrální nervové soustavy, někdy až se smrtelnými následky. Při užití většího množství může nastat smrt už po 12–24 hodinách. Kůra i listy obsahují malé množství silice a alkaloidy (buxin, parabuxin, buxinidin a další). V minulosti se používaly k výrobě tinktury užívané jako laxativum, antirevmatikum a antipyretikum. Rozdrcené dřevo se užívalo k léčbě dny, kožních nemocí, revmatismu, také jako náhražka chininu při střídavé zimnici. Pro nepříznivé vedlejší účinky se však od léčení zimostrázem upustilo.

Detail odstavce: Je buxus jedovatý?
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: hroznové víno ve skleníku

Nejspíše vám hrozny napadla plíseň šedá. Této nemoci se daří všude, kde je zvýšené vlhko a to je přesně ve skleníku. Chemický pomocník proti této houbové chorobě je v přípravku s názvem MELODY COMBI. Zde je jeho cena: www.zbozi.cz/hledani…

Zdroj: diskuze Hroznové víno ve skleníku
Odesláno: 13.8.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

CHOROBY RAJČAT

Hniloba špiček plodů

Hnilobu špiček plodů řadíme mezi fyziologické nemoci, protože je způsobena nedostatkem vápníku a vody v době zvětšování plodů. Onemocnění se projevuje ve formě pravidelných a poměrně velkých hnědých či černých skvrn na špičce plodů (na květním konci). Později tyto skvrny porůstají různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osídluje odumírající rostlinné pletivo), proto je hniloba špiček plodů některými pěstiteli považována za onemocnění houbového původu a vyhledávají tak chemickou ochranu postižených rostlin. Jak jsme se ale již zmínili, hniloba špiček plodů rajčat má fyziologický původ a bývá zapříčiněna špatnou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje často na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem, protože tyto živiny brzdí příjem vápníku, kterého může být v zemině dostatek.

Ochranou je nenechat přeschnout půdu v okolí rostliny, udržovat rovnoměrný růst hnojením, zálivkou a pravidelným mulčováním. Velmi účinné jsou postřiky hnojivy s vysokým obsahem vápníku přímo na list, aplikované v sedmi- až desetidenním intervalu.

Zde si můžete prohlédnout příznaky tohoto onemocnění: černání špiček rajčat foto.

Detail odstavce: Hniloba špiček plodů
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: jedle korejská nemoci

Mohla by to být nákaza houbou Dothistroma septosporum. Zkuste hned aplikovat Kuprikol 0,5% ve dvou postřikových dávkách po deseti dnech. Příští rok proveďte preventivní postřik v polovině července. Tyto problémy se často objevují v místech s omezeným prouděním vzduchu a nebo při častém stříkání vody na rostlinu. Jsou-li tyto nedostatky i u vás, zkuste je napravit.

Zdroj: diskuze Jedle korejská nemoci
Odesláno: 16.8.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

NA CO JE DOBRÁ SKOŘICE A MED

Med se skořicí – recept

Med má řadu léčivých účinků, obsahuje glukózu, fruktózu a minerály, jako je železo, vápník, fosfát, chlor, draslík a hořčík. Najdeme v něm také vitamíny B1, B2, B3, B5 a B6. Navíc má antiseptické, protizánětlivé, antioxidační, antibakteriální a léčebné vlastnosti.

Skořice patří mezi nejzdravější druhy koření na světě. Oba druhy skořice (kasiová/čínská i cejlonská) mají řadu léčivých účinků, ovšem cejlonská skořice je přece jen o něco zdravější a je vhodnou volbou, pokud chcete skořici konzumovat pravidelně. Obsahuje rovněž vitamíny A, E, D a K, navíc má silné antimikrobiální a protizánětlivé vlastnosti. Společně s medem tak funguje jako přírodní léčba mnoha nemocí.

Skořice a med pomáhají léčit řadu různých onemocnění. Zlepšují zdraví srdce, pomáhají léčit rány a tato kombinace je vhodná pro diabetiky. Vyzkoušejte například tento jednoduchý recept:

Recept

Postačí vám jedna polévková lžíce medu a skořice a trocha teplé vody. Vše rozmíchejte a vypijte.

Med se skořicí můžete buď konzumovat přímo, nebo nanášet zevně na pokožku. Kupujte pouze vysoce kvalitní, surový (nefiltrovaný) med a cejlonskou skořici. Jedině tak dosáhněte těch nejsilnějších léčivých účinků.

Detail odstavce: Med se skořicí – recept
Zdroj: Na co je dobrá skořice a med
Zveřejněno: 5.12.2017

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Nemoci tújí

  • Phomopsis juniperivora – rezavění túje – objevuje se převážně na jaře a na podzim, u dvou- až čtyřletých rostlin, na výhonech se začnou tvořit žluté skvrny, které potom zhnědnou, ale neopadají. Jedná se vlastně o houbové onemocnění, které přezimuje v odumřelých výhonech. Infekce se množí převážně za vyšší teploty a vlhkosti.
  • Hnědnutí a odumírání výhonků – napadeny jsou hlavně oslabené rostliny při nedostatku světla a živin, při nevhodném stanovišti nebo nadměrné zálivce.
  • Didymascella thujina – na nejmladších výhonech se objevují hnědnoucí lístky, při silnějším napadení mohou odumírat celé výhony.
  • Kabatina thujae – jedná se o houbové onemocnění, hnědnutí jednotlivých šupinových lístků nebo jen špiček výhonů, na kterých se objevují černé plodničky, houba přezimuje v napadených výhonech, mohou odumírat celé rostliny.
  • Pestalotia funerea – houbové onemocnění, vyskytuje se na šupinatých lístcích túje, projevuje se nejprve žloutnutím vrcholků výhonů a poté hnědnutím a následným padáním rostlin, přenáší se vodou a hmyzem.
  • Molovka zeravová (Argyresthia thuiella) – drobný motýlek s rozpětím křídel 8 mm, housenky jsou 3,5–5 mm velké, mají černo-zelenou nebo hnědo-zelenou barvu, zavrtávají se do koncových částí letorostů, vrcholky hnědnou a snadno se lámou, napadení má vliv pouze na vzhled, málokdy rostlina odumře celá.

Detail odstavce: Nemoci tújí
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014

CHOROBY RAJČAT

Septoriová skvrnitost rajčat

Septoriová skvrnitost rajčat (Septoria lycopersici) bývá velmi často zaměňována s bramborovou plísní rajčat. Vývoj nemoci je totiž podobný, na listech nejprve vznikají drobné šedé nebo černé skvrny, které s postupujícím zaplísněním nabývají na síle i velikosti. Díky tomu pak celé listy žloutnou a zasychají, totéž se děje i se stonky celé rostliny, která následně uhyne. Na rozdíl od plísně bramborové tato plísňová choroba nezasahuje obvykle plody, takže je možné je otrhat a využít. Průběh tohoto onemocnění nebývá zpravidla tak rychlý a intenzivní, ale může se opakovaně vyskytovat na tomtéž místě několik sezon po sobě.

Pokud rajčata napadne tento druh plísně, je nutné zasažené rostliny spálit, rozhodně je nedávat na kompost, spory této plísně totiž běžně přežívají na zbytcích rostlin a mohou se šířit dále. Obecně šíření této plísně podporuje chladné počasí, ne však nutně deštivé. Rostliny můžete chránit použitím preventivních postřiků, osvědčily se širokospektrální přípravky Dithan, Ridomil Gold nebo Bravo 500. S postřiky začněte někdy v průběhu měsíce června, při špatném počasí už při prvních příznacích plísně.

Zde si můžete prohlédnout projevy tohoto plísňového onemocnění: septoriová skvnitost rajčat foto.

Detail odstavce: Septoriová skvrnitost rajčat
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015

CHOROBY RAJČAT

Šedá hniloba rajčete – plíseň šedá

Šedá hniloba rajčat (Botrytis cinerea), označovaná často také jako botritida rajčat, je rychle se šířící plísňové onemocnění, které se projevuje tím, že listy rajčat, stonky i plody zasahují šedé, rychle se zvětšující skvrny. Celkem snadno lze identifikovat toto onemocnění také podle toho, že se na plodech objeví světlé obruby těchto šedých skvrn. Plody je prý možné skladovat i konzumovat, ale z estetických důvodů se to nedělá. Napadení rostlin se obvykle šíří od mechanicky poškozených částí rostlin a šíření nemoci podporuje vlhké počasí.

Ochranou proti této chorobě je kontrolovat, zda je půda dobře propustná a zda mají rostliny správný spon (vzdálenost). Rajčata zaštipujte, můžete odstranit i spodní listy, aby se tak u stonku rajčete nedrželo vlhko a byl odolnější vůči zaplísnění. Dále je zapotřebí udržovat správnou zahradní hygienu, napadené plody odstraňovat a pálit (v žádném případě nedávat do kompostu, došlo by k přenosu této choroby), ničit plevel. Pěstujete-li rajčata ve skleníku, pak nezapomínejte dobře větrat. K ochraně, jak preventivní, tak i u napadených rostlin, je vhodné použití přípravku ROVRAL FLO nebo postřiku Bavistin WG.

Jak vypadají rajčata zasažená tímto plísňovým onemocněním, se můžete podívat zde: šedá hniloba rajčat foto.

Detail odstavce: Šedá hniloba rajčete – plíseň šedá
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015

GEKONČÍK NOČNÍ

Gekončík noční nemoci

Poranění

K poranění dochází zejména v teráriích při vzájemných soubojích. Rány bývají většinou povrchové, ale mohou být i hlubší. Ty potom ošetřujeme tak, že je vymýváme řepíkovým nebo heřmánkovým odvarem a potíráme mastičkou Dermazulen. Pokud by došlo k tomu, že rány začnou hnisat, musíme použít antibiotickou mast.

Hlístovci a tasemnice

Pokud gekončík vyvrhne několikrát nestrávenou potravu, je zde podezření na tasemnici nebo hlístovce. S tímto si doma bohužel neporadíte a budete muset vyhledat veterináře, aby vám předepsal léky.

Roztoči

Když uvidíte v okolí ušních otvorů, mezi prsty, na bocích těla nebo v kožních záhybech červené tečky, jedná se právě o roztoče. Jdou vidět pouhým okem. Gekona jich zbavíme tak, že do igelitového pytle nastříkáme přípravek Arpalit, vložíme do něj gekona tak, aby mu koukala hlava, a necháme působit asi 10 minut. Toto opakujeme třikrát za sebou zhruba týden, protože přípravek neničí vývojové stadium roztoče. Po ukončení léčby gekona umyjeme ve vlažné vodě.

Rachitida

Rachitida je nemoc postihující gekončíky hlavně jako mláďata a pak také samičky v období tvorby a kladení vajíček. Je to vlastně nedostatek vápníku, který deformuje kosti. Léčíme tedy podáváním kalciových preparátů.

Detail odstavce: Gekončík noční nemoci
Zdroj: Gekončík noční
Zveřejněno: 10.1.2015

PREDNISON - VEDLEJŠÍ ÚČINKY

K čemu se používá

Prednison patří do skupiny kortikoidů, přesněji řečeno synteticky vyráběných kortikoidních hormonů tvořených v kůře lidských nadledvin. Jeho účinnou složkou je stejnojmenná sloučenina prednison.

Na co je? Prednison brání shlukování bílých krvinek v místě zánětu a narušuje funkci lymfocytů. Tímto způsobem potlačuje imunitu, působí protizánětlivě, antialergicky a antiproliferativně (tlumí růst a množení buněk). Prednison se používá u nefrotického syndromu, nedostatečnosti nadledvin, rakovině, onemocnění jater a gastrointestinálního traktu, u autoimunitních chorob, alergických onemocnění, revmatických chorob a těžkých kožních poruch. Indikován je při chronických zánětech, na laryngitidu, při astmatu, sarkoidóze, lupusu, sarkoidóze (plicní infekce), zánětu jícnu, jater, srdce i střev. Nesmí se podávat u akutní virové infekce, oparů, pásového oparu, neštovic a dětské obrně, chronické hepatitidě, 8 týdnů před očkováním a ještě i 2 týdny po něm a ve chvíli, kdy máte zduřené uzliny po očkování proti TBC.

Prednison se může použít v situacích, kdy je třeba tlumit imunitní systém a zánětlivou odpověď. Typickými indikacemi jsou zhoršení zánětlivých onemocnění dýchacích cest (astma, CHOPN, při laryngitidě), alergické reakce a autoimunitní nemoci. Vzhledem k častému výskytu nežádoucích účinků při chronickém užívání se lék podává spíše akutně a v krátkém časovém intervalu. Ne vždy je to ovšem možné a některé formy výše uvedených chorob si bohužel vynucují dlouhodobé podávání Prednisonu. Zkušenosti s tímto lékem mají lékaři mnoho a vědí, jak efektivně tento lék použít.

Detail odstavce: K čemu se používá
Zdroj: Prednison - vedlejší účinky
Zveřejněno: 2.12.2017

NEMOCI OKUREK

Jak se projevuje plíseň okurková

Příčiny: Na vrchní straně plně vyvinutých listů (většinou starších) vznikají nejprve světle zelené až žlutozelené skvrny, většinou ohraničené žilnatinou. Po dešti nebo za vlhkého počasí (většinou ráno) je na spodní straně listů zřejmý tmavošedý až černý povlak reprodukčních orgánů původce plísně. Postupně se počet skvrn zvětšuje, skvrny se rozrůstají a splývají. Nakonec skvrny zasychají a nekrotické pletivo z nich vypadává. Silně napadené rostliny usychají a hynou. K infekcím rostlin může dojít pouze za přítomnosti kapek vody na povrchu hostitelských rostlin (dešťové kapky, rosa). K tomu, aby vyklíčila sporangia, je třeba, aby na povrchu rostlin byla 100% vlhkost po dobu minimálně 6 hodin. Silnější výskyty se objevují v případech, že teploty přes den jsou vyšší (nad 20 °C) a v noci kolem 15 °C.

Co s tím dělat: Ochrana musí být komplexní, to znamená, že musí zahrnovat co nejširší počet jednotlivých ochranných opatření, neboť i ta nejlepší opatření jsou sama o sobě nedostatečně účinná. V první řadě je třeba k pěstování používat dostatečně tolerantní odrůdy. Další opatření vedou k tomu, aby rostliny plodily co nejdříve a aby se co nejvíce plodů sklidilo před příchodem epidemie. Do této skupiny patří včasné výsevy a výsadby s použitím plastických hmot (netkané textilie, nízké fóliové tunely a pásky fólií nad výsevy) a včasná a kvalitní výživa i zálivka. Pěstování rostlin z předem předpěstované sadby většinou z důvodu přesazovacího šoku vegetaci neurychlí. Další opatření mají za úkol maximálně omezit dobu ovlhčení rostlin. K tomu slouží výběr vhodných lokalit (slunné a vzdušné polohy, dostatečná vzdálenost od vodních toků a nádrží), vertikální pěstování porostů, šetrná závlaha, větrání skleníků a přitápění ve skleníku 1 až 2 hodiny před východem slunce. Často se stává, že z důvodu změny klimatických podmínek pominou podmínky potřebné pro šíření choroby. V takových případech je třeba učinit taková opatření, která povedou k rychlé a účinné regeneraci rostlin, aby i poškozené rostliny mohly dále plodit. Jedná se zejména o vhodnou závlahu a výživu, a to především formou listové aplikace. K chemické ochraně je možné použít různé fungicidy na bázi mědi a ftalimidů.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá plíseň okurková.

Detail odstavce: Jak se projevuje plíseň okurková
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018

KURKUMA - PĚSTOVÁNÍ

Pěstování doma

Kurkuma vyžaduje světlé teplé stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí. Upřednostňuje písčitohlinitou zeminu s drenážní vrstvou na dně květináče. Střídá vegetační období s obdobím klidu. V době růstu a květu vyžaduje bohaté zavlažování a každé dva týdny přihnojit. Vzdušnou vlhkost jí zajistíme častým rosením. Vykvétá od července do října, květy vydrží na rostlině až 3 měsíce. K nasazení na květ však potřebuje teploty kolem 25 až 30 °C. Po odkvětu, tedy zhruba v listopadu, se hlíza zatáhne a rostlina ztratí listy podobně jako hvězdník. Rostlinu poté přemístíme do chladné místnosti, nejlépe o teplotě kolem 7 °C. Občas ji zavlažíme, aby hlíza nevyschla. Koncem března až začátkem dubna hlízu zasadíme do nového substrátu a zaléváme. Kurkuma se rozmnožuje dělením kořenů. V listopadu, kdy se rostlina zatáhne zpět do kořenů, ji můžete vyjmout ze zeminy a kořeny rozdělit. Část využijte a část zasaďte do čerstvé zeminy a přesuňte do chladných prostor s teplotou okolo 7 °C, kde s mírnou zálivkou dopřejte kurkumě odpočinek až do dubna. S takovou péčí můžete pěstovat svou vlastní kurkumu nekonečně dlouho. Na nemoci ani parazity náchylná není.

V běžném prostředí našich parapetů se tomuto exotickému druhu zázvoru dařit nebude. Miluje totiž vysokou vzdušnou vlhkost, ale umístíte-li poblíž pokojovou fontánku, samotný květináč postavíte na kamínky nebo keramzit a alespoň 3x týdně celou rostlinu porosíte, pěstování vám zaručeně půjde jedna radost. Hnojte od jara do odkvětu každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. I když se jedná o trvalou rostlinu, v našich podmínkách se pěstuje v nádobách a spíše jako pokojová rostlina, která se na podzim zatahuje. Zimu u nás přečká nejlépe ve skleníku nebo v zimní zahradě, ideálně při teplotě do 10 °C.

Nejčastěji se s kurkumou setkáváme v podobě lila fialových květů. Může mít však i květy bílé. Domů si ji pořizujeme častěji spíše jako řezanou než hrnkovou rostlinu. Není vhodná pro pěstování v panelových bytech ani jinde, kde jí nemůžeme dopřát v průběhu zimy odpočinek a stálou nízkou teplotu (v bezmrazém prostředí).

Kurkuma obsahuje antioxidanty, které mají významné schopnosti v boji s rakovinou. Běžně napomáhá trávení díky zvyšování produkce trávicích šťáv. Preventivně působí proti mozkové mrtvici, zevně slouží k výrobě obkladů na artrotické klouby a má celkově velmi výrazné protizánětlivé a antibiotikální účinky.

Detail odstavce: Pěstování doma
Zdroj: Kurkuma - pěstování
Zveřejněno: 22.9.2018

POSTŘIK ŠVESTEK

Nemoci švestek

Mezi nejčastější choroby a škůdce švestek patří puchrovitost švestek, šarka, pseudošarka, moniliová hniloba plodů, červená skvrnitost listů a také obaleč švestkový.

Puchrovitost švestek (Taphrina pruni): Puchrovitost švestek způsobí, že švestky jsou podlouhlé, zploštělé a pokryté bělavým povlakem houby. Plody jsou uvnitř duté a bez pecky. Během léta napadené švestky vysychají a opadají nebo v případě vlhkého počasí hnijí. Původcem onemocnění je houba Taphrina pruni.

Chemické ošetření: V místech, kde se onemocnění vyskytuje, se doporučuje provést alespoň jedno ošetření švestek v době rašení a další dvě těsně před tím, než stromy začnou kvést, a pak ihned po odkvětu. Vhodné je ošetření stromů fungicidním přípravkem na bázi mědi, například Kuprikolem.

Šarka (Plum pox virus): Šarka švestek je vláknitý virus, jeho škodlivost se liší podle náchylnosti jednotlivých odrůd švestek. K největším škodám dochází, pokud jsou napadeny mladé stromy. Na listech vznikají světlé až žlutozelené skvrny, kroužky, proužky a ornamentální kresby. Okraje skvrn nejsou ostře ohraničeny. Příznaky jsou na listech zřetelné již na jaře, a to od května, u většiny odrůd se v pozdním létě intenzita příznaků zmenšuje. U některých odrůd se skvrny nebo okraje skvrn koncem léta zbarvují červenofialově nebo hnědofialově. U velmi náchylných odrůd dochází i k nekrózám. Následkem šarky listy žloutnou a opadávají, dochází také k retardaci růstu.

Pseudošarka: Pseudošarka je choroba, která vyvolává podobné symptomy na plodech švestky jako šarka. Jedním z původců pseudošarky může být virus tmavozelené kropenatosti (Dark green sunken mottle virus).

Chemické ošetření před šarkou a pseudošarkou: Neexistuje. Základním ochranným opatřením je pěstování odolných (rezistentních) odrůd. Napadenou rostlinu je nutné vykopat a spálit. Důležité je také dodržování zásad dezinfekce nástrojů při manipulaci s rostlinami (například při prořezávání).

Moniliová hniloba plodů (Monilinia laxa): Slupka i dužnina švestek začnou měknout a hnědnout. Na hnědých skvrnách se vytvářejí špinavě bílé polštářky, tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, velmi často zůstávají mumifikované viset na stromech, kde jsou zdrojem další nákazy.

Chemické ošetření: Napadené plody je nutno ze stromu odstranit. Vhodné je také použití přípravků na bázi mědi, například Kuprikolu.

Červená skvrnitost slivoně (Polystigma rubrum): Na listech slivoní se tato choroba projevuje tvorbou žlutozelených, později červených skvrn o velikosti 5 až 10 milimetrů. Při silném napadení dochází k deformaci a usychání listů.

Chemické ošetření: Napadené listy je nutno ze stromu odstranit, nejlépe je následně spálit. Vhodné je také použití přípravků na bázi mědi, například Kuprikolu.

Obaleč švestkový (Cydia funebrana): Obaleč švestkový je jedním z nejčastějších škůdců slivoní, který způsobuje červivost. V místě, kde housenka obaleče vnikla do plodu, je na povrchu zaschlá kapička čiré klovatiny. Housenky první generace způsobují opad plodů. Housenky druhé generace vyvolávají červivost plodů. Chodby housenek směřují k peckám, kde se nakonec housenky také zabydlují.

Chemické ošetření: viz následující řádky.

Detail odstavce: Nemoci švestek
Zdroj: Postřik švestek
Zveřejněno: 15.5.2018

TATARSKÝ BIFTEK

Nemoci v tatarském bifteku

V dnešní době jsme přeci jen o trochu dále. Jateční zvíře prochází při porážce důkladnou veterinární kontrolou a zdravotní rizika spojená s konzumací jeho masa jsou naprosto minimální. Pokud tedy zakoupíte maso z prověřeného zdroje, nemusíte mít obavu a můžete si tatarský biftek v konzistenci namletého masa s klidným srdcem dopřát. Protože se jedná o tepelně neupravené maso a vejce, existuje možné, ač vzácné riziko přenosu některých parazitárních onemocnění, jako je trichinelóza, cysticerkóza nebo echinokokóza.

Trichinelóza je parazitární onemocnění zvířat a člověka způsobené hlísticí rodu Trichinella a charakteristické tvorbou kapsul v kosterní svalovině. Trichinelóza patří mezi bolestivá onemocnění a představuje jedno z nejobávanějších lidských utrpení. V případě těžké infekce (2 % případů) může být i smrtelné. V České republice se vyskytuje jen ojediněle, nejvyšší výskyt byl hlášen v roce 1985, a to 7 případů. Příčinou onemocnění je parazit Trichinella spiralis (svalovec stočený). Onemocnění není nakažlivé. Lidé onemocní po konzumaci syrového nebo nedostatečně uvařeného masa (zvláště vepřového), které obsahuje cysty červů T. spiralis.

Cysticerkóza je onemocnění vyvolané tasemnicí dlouhočlennou nebo tasemnicí vepřovou. Tento parazit se obvykle usídlí v tenkém střevě člověka, kde se jeho přítomnost projevuje bolestí břicha, slabostí, úbytkem hmotnosti a nechutenstvím. Ve výjimečných případech po požití larválního stadia tasemnice (uhru) larvy pronikají z trávicího systému do svalů, plic, srdce, podkoží, očí a do mozku. Přítomnost larev na různých místech organismu vyvolá bolesti svalů, celkovou slabost, horečku, křeče, poruchy zraku a psychické poruchy. Může vést k rozvoji meningitidy a encefalitidy. Ložiska v mozku jsou zdrojem epilepsie. Tasemnice je plochý červ, který může v člověku dorůst až 18 metrů, dokonce i více. Konečným hostitelem je člověk. Tasemnice ale potřebuje část života prožít v těle zvířete, nejčastěji prasat či skotu, která se nakazí z jídla. Nedostatečně tepelně upraveným masem pak parazita dostane člověk. Že došlo k nákaze, se pozná podle nevolnosti, bolení břicha a hubnutí. Tasemnice ubírá člověku živiny z potravy. Inkubační doba tasemnice je 3 měsíce. Tasemnice bezbranná, pocházející z hovězího masa, se liší se od té, která žije ve vepřovém, tím, že nemá háčky na hlavičce, dá se tedy snáz vypudit. Současný poměrně větší počet nakažených je u nás raritou. Její výskyt totiž klesá, v roce 1993 bylo zaznamenáno 93 případů, před rokem jen 6. Jestli máte tasemnici, zjistíte prohlédnutím stolice, zda v ní nejsou bílé centimetrové ploché články.

Echinokokóza, zvaná také hydatické onemocnění, hydatidóza nebo echinokokózní onemocnění, je parazitární onemocnění způsobované tasemnicemi rodu měchožil. U člověka se vyskytují dva hlavní typy onemocnění, cystická echinokokóza a alveolární echinokokóza. Dvěma méně častými formami jsou polycystická echinokokóza a unicystická echinokokóza. Onemocnění často začíná bez symptomů, ty se mohou objevit až po roce. Symptomy a příznaky závisí na umístění a velikosti cyst. Alveolární onemocnění obvykle začíná v játrech, ale může se rozšířit do jiných částí těla, například do plic nebo do mozku. Pokud jsou zasažena játra, člověk může mít bolesti břicha, váhový úbytek a zežloutnout. Plicní onemocnění může způsobit bolesti na hrudi, dušnost a kašel. Definitivním hostitelem jsou psovité šelmy (lišky, psi) a kočky, kterým parazitují ve střevech. Nemoc je nebezpečná pro mezihostitele, jimiž jsou malí přežvýkavci (ovce, kozy), srnčí zvěř, skot, prase, hlodavci a také člověk. Ti se obvykle nakazí vajíčky z trusu definitivních hostitelů, v zažívacím traktu se pak z vajíček uvolňují larvy tasemnice, které většinou končí v játrech, kde vytvářejí cystu – hydatidu. Kromě chemoterapie benzimidazoly je téměř vždy nutné chirurgické odstranění parazitárních ložisek. Celkem bylo mezi roky 1952 až 2002 na území celé Evropy evidováno 600 případů nakažení lidského hostitele.

Detail odstavce: Nemoci v tatarském bifteku
Zdroj: Tatarský biftek
Zveřejněno: 6.9.2015

NEMOCI OKUREK

Pěstování okurek

Okurky původně pocházejí ze severní Indie, z oblasti Íránu okurky skleníkové, oblast Afganistánu byla podle odborníků místem původu dnešních nakládaček. Jako kulturní rostlinu ji lidé znají již pět tisíciletí. Okurkám se nejlépe daří na záhonech se středně těžkou půdou, bohatou na živiny a humus, která se dobře zahřívá. Půdy těžké a vlhké jsou pro okurky nevhodné, protože jsou studené, okurky na nich špatně rostou a málo plodí.

Chceme-li urychlit vývoj rostlin a docílit dřívější sklizně, vykopeme středem záhonu příkop široký 40 a hluboký 30 centimetrů. Do něj našlapeme zapařený hnůj. Velmi vhodná je i tráva, kterou jsme nechali několik dní po posečení zapařit na hromadě nebo v jutových pytlích. Při šlapání do příkopu ji posypeme menším množstvím Cereritu, aby rostliny měly zásobu živin. Na hnůj nebo trávu přihrneme zem vykopanou z příkopu a upravíme ji do podélného, mírně prohloubeného „hrobečku“. Jeho středem vysejeme do hloubky dva až tři centimetry v jedné řadě na vzdálenost 20 centimetrů od sebe po dvou až třech mírně naklíčených semenech. Pak budete mít okurky nakládačky jedna báseň. Na větrném místě je vhodné vysadit na návětrné straně záhonu kulisu z kukuřice, slunečnice, rajčat nebo vyšších květin – trvalek, tímto také zmírníte dopad případné choroby okurek.

Výsev okurek nakladaček

Zahradníci radí, že nejlepší je tři čtyři roky staré osivo hybridních odrůd odolnějších proti plísni okurkové (například Regina F1, Nora F1, Anuschka F1 a jiné).

Doporučení

Pro lepší vzcházení a počáteční růst se doporučuje přikrýt záhon bílou netkanou textilií, kterou při krajích záhonu přichytíme k zemi háčky vyrobenými z drátu, nebo zatížíme kameny, tyčemi.

Jakmile rostlinky vzejdou a vytvoří první pravý lístek, sundáme přikrývku a rostlinky vyjednotíme, aby v každé skupince zůstala jen ta nejsilnější. Při chladném počasí záhon opět přikryjeme netkaným textilem, který sundáme až po trvalém oteplení.

Záhon můžeme též pokrýt černou netkanou textilií nebo fólií a do otvorů, udělaných do nich ve vzdálenosti 20 centimetrů ve tvaru kříže, čtverce nebo kruhu, nasejeme semena nebo vysadíme předpěstované sazenice okurek. V tomto případě můžeme nechat na záhonu přikrývku, která brání růstu plevelů pod ní, po celou dobu vegetace.

Na záhonech, kde je přikrývka půdy jen v počátečním chladnějším období, půdu po jejím sundání mělce kypříme. Děláme to opatrně, protože okurky mají kořeny blízko pod půdním povrchem. Přitom zem přihrneme ke kořenovým krčkům rostlin, čímž je chráníme před hnilobou. Současně odstraňujeme plevel a podle potřeby zavlažujeme a přihnojujeme 0,1% roztokem vícesložkového hnojiva.

Zálivka okurek

Zavlažujeme zásadně konví bez růžice ke kořenům rostlin. To je preventivní ochrana proti plísni okurkové, která napadá zejména rostliny s dlouhodobě ovlhčenými listy. Aby rychleji po dešti nebo rose osychaly, vyvazujeme výhony okurek do svislé polohy k provazu nebo drátu napnutému nad středem záhonu.

Sklizeň okurek

Plody sklízíme při jejich optimální velikosti 2–3x do týdne. Při nebezpečí plísně okurkové stříkáme porost Kuprikolem nebo jiným z řady povolených přípravků. Vždy však musíme respektovat počet povolených postřiků a ochrannou lhůtu, které jsou uvedeny na etiketě přípravku. Za deštivého počasí je vhodné umístit nad záhonem okurek tunelový fóliový kryt bez bočních stěn, aby včely mohly létat dovnitř a opylovat květy.

Zdraví

Kromě kuchyňského využití se okurky uplatňují i v lidovém lékařství, mají mírně projímavé účinky a čistí pleť. To dokazovaly krasavice již ve starověku, když se koupaly v okurkové šťávě. Také u nás se první slupky z okurek přikládají na obličej. Je ovšem pravdou, že okurky obsahují velké množství vody a jen nepatrně dalších látek. Mají i velmi malou kalorickou hodnotu, což je výhodné při snižování nadváhy.

Detail odstavce: Pěstování okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018