Téma: 

neutralizace kyseliny solné


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

KYSELINA SOLNÁ

Kyselina solná do bazénu

Kyselinu solnou je možné využít i do bazénů, v nichž slouží ke snížení pH vody. Ke snížení pH vody z alkalického na kyselé lze použít obyčejnou 31% kyselinu chlorovodíkovou/solnou (HCl).

Pro snížení pH o hodnotu 1,0 v bazénu o objemu 40 m3 jsou třeba 2 litry kyseliny solné. Kyselinu nejprve nařeďte vodou v 15litrovém kbelíku – vždy po jednom litru kyseliny. Dodržujte bezpečnostní zásady práce s kyselinou a nalévejte zásadně kyselinu do vody! Naředěnou kyselinu následně za spuštěné filtrace nalijte do bazénu a nechte ji zhruba 12 hodin působit. Poté testerem zkontrolujte hodnotu pH, a budou-li naměřené hodnoty příliš vysoké, celý proces opakujte. Doporučená hodnota pH bývá 6,8–7,2.

Při práci s kyselinou může dojít k poleptání sliznic, kůže, zasažení očí a nadýchání se výparů. Vždy je potřeba pracovat v ochranných pomůckách (gumové rukavice, brýle).

Detail odstavce: Kyselina solná do bazénu
Zdroj: Kyselina solná
Zveřejněno: 2.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: Re: kyselina do bazénu

zdravím,asi jsem natvrdlý ale nepochopil jsem čím tedy snižovat PH ,sírová je tedy vhodná?Protože všechny hnusy z obchodu jsou založeny právě na ní.Potřebuji asi 1x týdně upravit PH,dám do 50m3 bazénu 2-3 litry solné a potom chlornan a myslím že že to je dobré.Samozřejmě si od Vás nechám poradit jak to dělat lépe,děkuji A.S.

Zdroj: diskuze Kyselina do bazénu
Odesláno: 26.7.2017 uživatelem alexandr starzinský
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KYSELINA SOLNÁ DO BAZÉNU

Náklady na údržbu bazénu pomocí alternativní chemie

Náklady na údržbu bazénu o objemu 20 m3 činí zhruba 80 Kč za letní sezonu za 2 l kyseliny solné a 190 g modré skalice, plus podle potřeby chlorové tablety. Při nakupování bazénové chemie v hobby marketu se náklady pohybují ve stovkách korun.

Detail odstavce: Náklady na údržbu bazénu pomocí alternativní chemie
Zdroj: Kyselina solná do bazénu
Zveřejněno: 31.8.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: VÝBORNÁ ŠŤÁVA Z ČERVENÉ ŘEPY

2,5 KG NASTROUHANÉ ČERVENÉ ŘEPY
4 LITRY VODY
PŮL HODINY VAŘIT
PŘIDAT NA 1 LITR ŠŤÁVY:
15 GR CUKRU
2 LŽÍCE KYSELINY CITRONOVÉ
10 MINUT POVAŘIT
DO VYCHLADLÉ ŠŤÁVY DÁME:
2 MALINOVÉ TRESTI
NALIJEME DO SKLENIC
ZAVAŘÍME, STAČÍ POVAŘIT, ABY CHYTLO VÍČKO

Zdroj: diskuze Sterilizace šťávy z červené řepy
Odesláno: 9.10.2017 uživatelem MARIE KLÁRA
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

KYSELINA SOLNÁ DO BAZÉNU

Snížení pH

Ke snížení pH vody z alkalického na kyselé lze použít obyčejnou 31% kyselinu chlorovodíkovou neboli kyselinu solnou (HCl). Za jeden litr v obchodech zaplatíte kolem 30 Kč.

Ke snížení pH o hodnotu 1,0 v bazénu o objemu 20 m3 je dle zkušeností potřeba 1 litr kyseliny solné. Kyselinu se doporučuje nejprve naředit vodou v 10litrovém kbelíku. Naředěnou kyselinu následně za spuštěné filtrace nalijte do bazénu a nechte ji zhruba 12 hodin působit. Poté testerem zkontrolujte hodnotu pH, a budou-li naměřené hodnoty příliš vysoké, celý proces opakujte. Doporučená hodnota pH je 6,8–7,2.

S kyselinou solnou pracujte raději v ochranném oděvu, rukavicích a brýlích.

Využití kyseliny chlorovodíkové (solné) je především v průmyslu, ale v současnosti se doporučuje i ke snižování pH v bazénech. Koncentrovaná kyselina chlorovodíková je 37% vodný roztok chlorovodíku. V této koncentraci má nejmenší pH, a je tedy nejúčinnější (a nejnebezpečnější).

Detail odstavce: Snížení pH
Zdroj: Kyselina solná do bazénu
Zveřejněno: 31.8.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno: 19.12.2016 uživatelem anežka
Počet odpovědí: 0

BABSKÉ RADY NA ODKYSELENÍ ORGANISMU

Babské rady na překyselený organismus

Překyselení organismu ale není nové téma, setkaly se s ním už naše babičky. I když kompletní jídelníček se všemi rozbory tehdy ještě k dispozici neměly, dokázaly se s tímto problémem úspěšně popasovat. Kromě dostatku odpočinku a vyvarování se stresu a nadměrné konzumace alkoholu sázely především na očistné koupele.

Solné koupele pomáhají odvádět škodlivé kyseliny z pohybového aparátu, zejména pak z kloubů. Teplota solné lázně, kdy ve vaně rozpustíme 8 plných lžic soli, by neměla přesáhnout 37 °C. Koupele trvající deset minut se doporučuje absolvovat 2x týdně.

Žádoucí účinky má i rašelinová koupel. Ta zlepšuje činnost svalstva, zvyšuje prokrvení všech částí těla a velmi intenzivně působí proti problémům souvisejícím s revmatem, artritidou a proti onemocnění srdce. Rašelinové koupele obohacené v současné době o sůl z oblastí Mrtvého moře jsou pro odkyselení organismu doslova zázrakem, který si dopřejte až 3x týdně. Pozitivní změny zaznamená i vaše pokožka. Oceníte její hebkost, pružnost a celkově vitálnější vzhled.

Detail odstavce: Babské rady na překyselený organismus
Zdroj: Babské rady na odkyselení organismu
Zveřejněno: 10.12.2018

KYSELINA SOLNÁ DO BAZÉNU

Kyselina chlorovodíková – dávkování

Kyselina chlorovodíková (solná) je vhodnější pro tvrdou vodu. Je to velmi silná kyselina, jedna z lidstvu nejdéle známých a nejvíce využívaných. Jde o vodný roztok plynného chlorovodíku (HCl).

Zpravidla je dávkování této kyseliny následující: 1 litr kyseliny na 20 m3 vody v bazénu.

Detail odstavce: Kyselina chlorovodíková – dávkování
Zdroj: Kyselina solná do bazénu
Zveřejněno: 31.8.2017

ČIŠTĚNÍ PRAČKY KYSELINOU CITRÓNOVOU

Kyselina citronová – využití při praní

Kyselina citronová pomáhá v odstranění vodního kamene. Jak na to? Nasypte jeden hrnek kyseliny citronové do nádobky na prášek a druhý hrnek do bubnu pračky, poté nastavte program praní na vyšší teplotu a zapněte pračku.

Takto můžete jednoduše vyčistit buben pračky:

Postup: Do prázdného bubnu nasypeme 250 gramů kyseliny citronové a necháme pračku prát naprázdno při teplotě 50–60 °C.

Detail odstavce: Kyselina citronová – využití při praní
Zdroj: Čištění pračky kyselinou citrónovou
Zveřejněno: 1.8.2017

KYSELINA SOLNÁ DO BAZÉNU

Kyselina sírová do bazénu

Také kyselina sírová snižuje pH vody v bazénu. Na úpravu stačí (cca do pH 7) 38% kyselina sírová, případně solná (ta je vhodnější pro tvrdou vodu).

Obvykle pro snížení pH bazénové vody platí: 30 ml kyseliny sníží pH 1 m3 vody o 0,1.

Při kontaktu koncentrované kyseliny sírové s pokožkou dochází k závažnému poleptání, vdechnutí jejích výparů může způsobit vážné poruchy dýchání a její požití může být až smrtelné. V množstvích, která se přidávají do potravin, je to však bezpečná látka.

Detail odstavce: Kyselina sírová do bazénu
Zdroj: Kyselina solná do bazénu
Zveřejněno: 31.8.2017

LÉKY NA DNU BEZ PŘEDPISU

Léky na dnu bez předpisu

Mezi volně prodejné léky při onemocnění dnou patří bromelin, omega-3 mastné kyseliny z rybího tuku nebo lněného oleje, které mohou snižovat hladinu zánětlivých leukotrienů, které poškozují tkáň. Zánět zmírňuje také vitamín C a E.

Při onemocnění dnou se dají využít i homeopatické léky:

  • Ammonium benzoicum (Ammoniumbenzoat)– při usazování krystalků kyseliny močové v kloubech.
  • Colchicum (ocún) – při zánětech palců u nohou, tuhých a horečnatých kloubech, při dně paty.

Detail odstavce: Léky na dnu bez předpisu
Zdroj: Léky na dnu bez předpisu
Zveřejněno: 24.8.2017

ČIŠTĚNÍ PRAČKY KYSELINOU CITRÓNOVOU

Kyselina citronová na bělení prádla

Kyselina citronová je velmi účinná při bělení prádla, takže je i skvělým prostředkem na projasnění záclon.

Výsledky

Stačí prádlo namočit do umyvadla s vodou, ve které jsme rozpustili 2 lžíce kyseliny citronové. Prádlo nechte v citronové vodě asi jednu až dvě hodiny. Kyselina citronová musí dostat nějaký čas na reakci. Pokud je však prádlo již moc zažloutlé, pak budete muset přitvrdit. Vodu ohřejte v hrnci a teprve do horké vody vložte 2 lžíce kyseliny citronové a prádlo. Horká voda celý proces výrazně zintenzivní.

Dávkování

Napusťte do lavoru či vany horkou vodu, jestliže to tkanina snese, může to být dokonce i voda vroucí, a přidejte dvě lžíce kyseliny citronové, podle množství prádla a vody. Nechte působit několik hodin. Pak normálně vyperte.

Detail odstavce: Kyselina citronová na bělení prádla
Zdroj: Čištění pračky kyselinou citrónovou
Zveřejněno: 1.8.2017

ZAVAŘOVÁNÍ BROSKVÍ

Broskvová marmeláda

Ingredience:

  • 1 kg broskví, nejlépe zralých
  • 1 želírovací cukr (500 g)
  • 1 lžička kyseliny citronové

Postup:

Marmeláda z broskví se připravuje z předem umytých, oloupaných a vypeckovaných broskví. Dužinu rozmačkejte (nejlépe vám to půjde šťouchadlem na brambory, přesypte do domácí pekárny), přidejte želírovací cukr, lžičku kyseliny citronové a zapněte na program „marmeláda“. Až bude program u konce, kápněte trochu marmelády na talířek a nechte zchladnout. Bude-li marmeláda málo hustá, přidejte ještě jednu lžičku kyseliny a důkladně promíchejte. Nalijte do sklenic, otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.

Nemáte-li domácí pekárnu nebo nechcete-li ji použít, nasypte našťouchané broskve do hrnce, podlijte malým množstvím vody, přidejte želírovací cukr a kyselinu citronovou a vařte asi 45 minut za stálého promíchávání. Horké plňte do sklenic, uzavřete, otočte dnem vzhůru, nechte vychladnout.

Detail odstavce: Broskvová marmeláda
Zdroj: Zavařování broskví
Zveřejněno: 11.11.2015

LÉKY NA DNU BEZ PŘEDPISU

Jak léčit dnu

Základem péče při dně je příslušná dieta. Jestliže se zbavíte přebytečných kil, může se tak upravit hladina kyseliny močové a zmírnit příznaky onemocnění. Snažte se omezit maso, tučné sýry a další jídla obsahující větší množství purinů.

Detail odstavce: Jak léčit dnu
Zdroj: Léky na dnu bez předpisu
Zveřejněno: 24.8.2017

KYSELINA SÍROVÁ

Cena

Cena 33% kyseliny sírové se pohybuje v rozmezí od 30 do 50 korun za 1 litr.

Tato kyselina se dá koupit pouze v koncentrátu, který je 33% a nižší.

Detail odstavce: Cena
Zdroj: Kyselina sírová
Zveřejněno: 19.4.2016

ROMADUR

Recept na Romadur

Sýr Romadur sýraři vyrábějí z mléka o tučnosti 2,6 % a toto mléko se zpracovává na výrobní lince. Výrobní technologický proces začíná o den dříve, kdy je naléváno standardizované mléko do zásobního tanku. Druhý den se napouští do sýrařských van, kde prokysává. Dále se vzniklá sýřenina krájí, míchá, vytužuje a odpouští se syrovátka. Vzniklé sýrové zrno se přečerpá na odkapní pás a následně se formuje do připravených tvořítek. Štosy s tvořítky se zcela automaticky pohybují a v pravidelných intervalech se obracejí na odkapní dráze, kde dochází k odkapu zbývající syrovátky. Druhý den se sýry nasolí v solné lázni, následně se z tvořítek vyklopí na nerezové rošty a odvezou se do zracích sklepů. Ve zracích sklepích zrají nejméně 14 dní a projdou si kvasným, zracím a chladným sklepem. Poté jsou sýry připraveny k balení. Zrací sklepy jsou vybaveny technologií, která při zrání automaticky hlídá parametry, jako je vlhkost, teplota a proudění vzduchu. Veškerá výměna vzduchu ve sklepích probíhá přes filtry. Při zrání sýrů samozřejmě dochází k jejich ošetřování, a to ve čtyřdenním intervalu. Balení sýrů se děje téměř bez dotyku lidské ruky. Obsluha automatu přemístí zralý sýr z nerezového roštu na vstupní dopravník baličky. Dále proces probíhá plně v režii automatických baliček, které mají na začátku zařazeny detektory kovů a na konci automatické popisovací zařízení pro značení data. Takto zabalený sýr je převezen pomocí manipulační techniky do chlazených prostor expedice.

Detail odstavce: Recept na Romadur
Zdroj: Romadur
Zveřejněno: 4.1.2016

PURINY V PIVU

Plzeňské pivo a dna

Alkoholici, kteří do sebe denně lijí alkohol včetně piva (ať už je to Plzeň, či Radegast) a přitom nic nejedí, si vyvolají zcela jistě záchvat dny, protože hladovění způsobuje další nárůst hladiny kyseliny močové. Tento negativní vliv je zapříčiněn tím, že na oxidaci etylalkoholu je vázána redukce pyruvátu na kyselinu mléčnou. Zvýšený výskyt kyseliny mléčné (hyperlactacidemie) následně omezí vylučování kyseliny močové a kromě toho se podílí na vzniku acidózy (překyselení) a hypoglykémie (nedostatku cukru v krvi).

Ve víně kyselina močová obsažena není. Pivo jí obsahuje asi 160 mg na litr, což není málo, když si uvědomíme, že potrava pro nemocné dnou by měla zahrnovat méně než 200 mg purinů denně. Dát si vinný střik při dně je tedy méně škodlivé než pít pivo. Avšak i při pití vína je třeba dbát na správnou míru, a to maximálně jednu až dvě skleničky k jídlu, protože jakýkoliv alkohol snižuje vylučování kyseliny močové ledvinami.

Detail odstavce: Plzeňské pivo a dna
Zdroj: Puriny v pivu
Zveřejněno: 4.4.2018

ALKALICKÉ MINERÁLKY

Jaké jsou alkalické minerálky

Pro zdraví člověka je důležitá rovnováha kyselin a zásad v těle. Prakticky všechna degenerativní onemocnění, včetně rakoviny, artritidy, srdečních onemocnění, ledvinových a žlučových kamenů, dokonce i zubní kazy, jsou spojena s nadměrnou kyselostí v těle.

Lidské tělo má v sobě zabudovaný mechanismus, který udržuje konstantní pH krve (7,4). Tento mechanismus pracuje tak, že bere a ukládá kyselé a zásadité minerální látky z jiných míst, včetně kostí, měkkých tkání, tělesných tekutin a slin, čímž způsobuje prudké kolísání pH v těchto tkáních. Proto je velmi důležité pomáhat tělu s udržením rovnováhy.

Při procesech látkové přeměny si tělo samo vytváří kyseliny, ale zásady si vytvořit neumí, proto mu je musíme dodávat vhodnou stravou, ale i pitím dostatečného množství alkalické vody. Nedostatek zásad v organismu má na svědomí mnohé zdravotní problémy, například ani rakovina nemůže existovat v alkalickém (zásaditém) prostředí.

Nejvhodnější vodou je alkalická voda, která nejen zažene žízeň, ale pomůže organismu neutralizovat kyseliny. Žaludek stále udržuje své pH na hodnotě 4. To znamená, že když pijeme alkalickou vodu, žaludek spustí mechanismus: začne vylučovat kyselinu chlorovodíkovou, aby vrátil pH zpět na stejnou úroveň. Čím více alkalické vody budeme pít, tím více kyseliny žaludek vyloučí. Vedlejším produktem kyseliny chlorovodíkové je hydrogenuhličitan sodný nebo hydrogenuhličitan draselný, který jde do krevního oběhu. Tyto hydrogenuhličitany jsou takzvané alkalické nárazníky, které neutralizují kyselé odpady. Postupně, jak tělo stárne, se tento alkalický proces zhoršuje a v těle se hromadí více odpadních látek a kyselin.

Alkalické (zásadité) minerální vody (v 1 kg vody více než 1 g částic) neutralizují účinek kyseliny solné v žaludku (při jídle trvá neutralizační účinek déle), způsobují pokles hladiny cukru v krvi a jeho vylučování močí, což předurčuje jejich použití při cukrovce. Pomáhají rovněž lépe využít cukr v játrech a šetří inzulín. Vhodné jsou i při chorobách dýchacích cest s produkcí vazkého hlenu, zánětech močového měchýře (cystitid), u dny, žlučových kamenů nebo chronickém zánětu žlučových cest.

Balené vody, ať už alkalické nebo kyselé, mají několik negativ. Na jedné straně je to vyšší cena, na straně druhé hygienická nezávadnost. Než se voda v láhvi dostane k vám na stůl, uběhne i několik měsíců. Z plastové láhve se uvolňují do vody toxické látky, a pokud voda není skladována podle přísných hygienických podmínek, mohou se v ní množit bakterie.

Minerální voda, která z nerostů a hornin přijímá minerály, jako jsou draslík a vápník, může být přirozeně zásaditá. Kromě toho lze však do vody přidat zásadité příměsi, jako například bikarbonát. Ionizátory vody zpracovávají kohoutkovou vodu tak, že rozdělí sloučeninu H2O, tedy vodu, na molekuly vodíku a kyslíku. Poté ionizátor odstraní určitou část molekul kyselého vodíku, čímž se zvedne pH vody.

Zdravá ionizovaná (živá, alkalická, zásaditá) voda pomáhá při odkyselení. Absence oxidantů a přebytek antioxidantů výrazným způsobem prospívají lidskému zdraví. Menší molekulární struktura vody podporuje lepší hydrataci a maže negativní paměťové vzory molekul vody. Taková voda je vhodná pro dlouhodobé používání ke zvýšení imunity a ideální jako prevence proti běžným nemocem.

Na trhu existuje několik výrobců zásadité vody. Lze si ji ovšem vyrobit i doma. Nejjednodušší je smíchat obyčejnou vodu s jedlou sodou. Již půl čajové lžičky přibližně na 4 litry vody dokáže zvýšit její pH.

Někteří lidé dokonce tvrdí, že i voda s citronem se po vypití stane v těle alkalickou. Citronáda je však jednoznačně kyselá, ne zásaditá. Dalším způsobem je použití ionizátoru, avšak skeptikové tvrdí, že tyto přístroje ve skutečnosti nefungují.

Detail odstavce: Jaké jsou alkalické minerálky
Zdroj: Alkalické minerálky
Zveřejněno: 31.8.2017

PURINY V PIVU

Alkohol při dně

Alkohol brání vylučování kyseliny močové z těla, protože se v těle metabolizuje na kyselinu mléčnou, která následně „soutěží“ s kyselinou močovou v ledvinách při eliminaci moči, a tak v těle zůstávají vyšší hladiny kyseliny močové.

Lze tedy shrnout, že alkohol přispívá k vyšší hladině kyseliny močové v těle. Alkohol rovněž zvyšuje množství ATP, které se přeměňuje na AMP, což je dobrý základ pro kyselinu močovou. Bylo zjištěno, že jeden alkoholický nápoj denně stačí na to, aby výrazně zvýšil riziko dny u pacientů s genetickými předpoklady pro toto onemocnění. Uvádí se však, že víno nemá takovou spojitost se zvýšeným rizikem ve srovnání s konzumací piva. Například riziko dny vzrostlo o 49 % u každé porce piva denně. Při konzumaci jiného alkoholu se riziko zvýšilo o 15 %. Vzhledem k tomu, že lihovina obsahuje více alkoholu než pivo, vědci dospěli k závěru, že skutečným viníkem rizika pravděpodobně v pivu nebude jen alkohol.

Detail odstavce: Alkohol při dně
Zdroj: Puriny v pivu
Zveřejněno: 4.4.2018

PURINY V PIVU

Nealkoholické pivo

Nealkoholické pivo je vyrobeno z ječného sladu, chmele a chmelových extraktů, přičemž tento nápoj neprochází destilací, a tudíž neobsahuje alkohol. Dále pivo obsahuje řadu prospěšných látek, jako jsou polyfenolové kyseliny a vitamíny, které jsou důležité při antioxidační obraně organismu. Na druhou stranu toto pivo obsahuje velké množství cukru.

Detail odstavce: Nealkoholické pivo
Zdroj: Puriny v pivu
Zveřejněno: 4.4.2018

BEZINKOVÁ ŠŤÁVA

Bezová šťáva za studena

Ingredience: 60 květů, 4 litry převařené vody, 10 dkg kyseliny citronové, 10 citronů

Postup: Květy namočit na 24 hodin s kyselinou citronovou, potom scedit. K tomu rozpustit 4 kg cukru a vymačkat deset citronů. Tato bezinková šťáva bez vaření je jednoduchá a velmi chutná.

Detail odstavce: Bezová šťáva za studena
Zdroj: Bezinková šťáva
Zveřejněno: 17.10.2016

BEZINKOVÁ ŠŤÁVA Z PLODŮ

Recept na bezinkový sirup za studena

Suroviny:

  • 1 kg čisté vymačkané šťávy z bezinek
  • 1,5 l vody
  • 1 kg pískového cukru
  • 1 balíček kyseliny citronové
  • 1 balíček konzervačního přípravku

Postup:

Natrhané bezinky neboli černý bez omyjeme, otrháme od stopiček a na strojku na maso nebo lisu na ovoce prolisujeme. Měli bychom mít alespoň jeden litr šťávy. Převaříme si vodu, kterou nalijeme do vymačkané šťávy, přidáme cukr a balíček kyseliny citronové. Vše důkladně smícháme dohromady a necháme v chladnu vystydnout. Poté si v malém množství šťávy rozmícháme balíček konzervačního přípravku, abychom předešli plísním a kvašení, a nalijeme do zbytku šťávy. Vychladlou šťávu plníme do lahví. Skladujeme v chladu, nejlépe lednici. Šťáva z černého bezu je velice chutná a zdravá.

Detail odstavce: Recept na bezinkový sirup za studena
Zdroj: Bezinková šťáva z plodů
Zveřejněno: 30.10.2018