Téma: 

nízké keře do stínu


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keř josta

V tomto případě nejde o keř okrasný, ale užitkový. Josta je totiž kříženec černého rybízu a angreštu. Její plody mají osvěžující chuť černého rybízu a zároveň jemně nakyslou chuť angreštu. Bobule jsou velmi zdravé, neboť mimo jiné ve velké míře obsahují vitamin C, dozrávají obvykle v červenci. Josta netrpí žádnými chorobami ani škůdci (kromě mšic). Oproti angreštu nemá trny.

Tento keř nemá žádné zvláštní nároky na pěstování. Snese i částečné zastínění, ale nejlepší plody jsou přece jen z plně osluněného keře. Chcete-li si zasadit více keřů, umístěte je aspoň dva metry od sebe, protože josta dost vyroste. Plodné větve se mohou ponechat až 8 let. Řez by se měl omezit na prosvětlování keře a zkracování převislých větví. Občas jostu přihnojte.

Zde si můžete prohlédnout plody josty.

Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno: 6.9.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: orchidej v místnosti

Když jsou už rozkvetlé, tak může být rostlina i ve stínu. Světlo z okna je důležité pro opakované nasazení nových květů. Po přemístění do stínu jednou za deset dní namočte celý kořenový bal v kbelíku s odstátou vodou. Ponořte, zakvrdlejte a hned vytáhněte. Nechte okapat a vraťte rostlinu na místo, které vám vyhovuje. Po odkvětu přemístěte na světlé místo. Začněte přihnojovat a tešte se na nové květy.

Zdroj: diskuze Orchidej v místnosti
Odesláno: 11.5.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KVETOUCÍ KEŘE

Kvetoucí keře využití a pěstování

Keř je dřevnatá rostlina vyšší než trávy a byliny, která se hned u země nebo poměrně nízko nad zemí dělí do mnoha větví. Na rozdíl od vyšších stromů nemají keře hlavní kmen. Jsou to dřeviny, které se větví od báze, zpestřují výsadbu, vytvářejí harmonický přechod mezi trvalkami a stromy, poskytují útočiště drobným živočichům, zvláště opeřencům, a nás chrání před větrem a zvědavými pohledy. Okrasné keře jsou stálezelené nebo opadavé dřeviny s široce rozvětvenými výhony a jsou vhodné jak k vyplnění záhonu, tak do živých plotů, k pokrytí půdy nebo jako solitéry. Záleží však, jaký druh dřeviny si vyberete. Ne každý keř se hodí ke každému účelu. Všeobecně lze ale říci, že keře patří mezi nejvděčnější zahradní prvky. Nejsou náročné na stanoviště ani na péči. Při jejich výsadbě je však třeba zjistit, jak keř může vyrůst a jakému stanovišti dává přednost.

Keře poskytnou soukromí, přilákají zpěvné ptáky, některé i motýly. Přínosné jsou všechny keře, druhy, které krásně kvetou, voní či dávají plody, pak dvojnásob.

Pro nejlepší výsledek vysázíme z celkového počtu přibližně 25 % stálezelených a 75 % opadavých keřů. To jsou ideální proporce celoročně zajímavého osázení. Důležitá je i rozmanitost. Zastoupeny by měly být keře nízké i vysoké, kvetoucí, plodící, voňavé, s tvarovanými listy, s barevnými výhony i podzimním vybarvením.

Pro nepřetržité clonění se nejlépe hodí keře, kterým neopadávají listy. Keříky do výšky 60 cm lze využít do bordur, k pokryvu půdy, mezi trvalky v prvních řadách i do nádob. Keře vysoké kolem dvou metrů fungují jako živé ploty, pozadí pro květiny a na malých zahrádkách zastupují stromy.

Zdroj: Kvetoucí keře
Zveřejněno: 25.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: huráá

Konečně jsem našla skvělý článek o akné,který jsem dlouho hledala.Kde se nepíše pořád to samé,ale někdo poukázal na pravdu pravd.Vyčistit játra a zvýšit si nízké sebevědomí a akné bude mizet.

Zdroj: diskuze Huráá
Odesláno: 7.8.2012 uživatelem Štěpánka
Počet odpovědí: 0

KEŘE

Keř

Keř je dřevnatá rostlina vyšší než trávy a byliny, která se hned u země nebo poměrně nízko nad zemí dělí do mnoha větví. Na rozdíl od vyšších stromů keře nemají hlavní kmen. Jsou to dřeviny, které se větví od báze, zpestřují výsadbu, vytvářejí harmonický přechod mezi trvalkami a stromy, poskytují útočiště drobným živočichům, zvláště opeřencům, a nás chrání před větrem a zvědavými pohledy.

Okrasné keře jsou stálezelené nebo opadavé dřeviny s široce rozvětvenými výhony a jsou vhodné jak k vyplnění záhonu, tak do živých plotů, k pokrytí půdy nebo jako solitér. Záleží však, jaký druh dřeviny si vyberete. Ne každý keř se hodí ke každému účelu. Všeobecně lze ale říci, že keře patří mezi nejvděčnější zahradní prvky. Nejsou náročné na stanoviště ani na péči. Při jejich výsadbě je však třeba zjistit, jak keř může vyrůst a jakému stanovišti dává přednost.

Pro nejlepší výsledek vysázíme z celkového počtu přibližně 25 % stálezelených a 75 % opadavých keřů. To jsou ideální proporce celoročně zajímavého osázení. Důležitá je i rozmanitost. Zastoupeny by měly být keře nízké i vysoké, kvetoucí, plodící, voňavé, s tvarovanými listy, s barevnými výhony i podzimním vybarvením.

Pro nepřetržité clonění se nejlépe hodí keře, kterým neopadávají listy. Keříky do výšky 60 cm využijeme do bordur, k pokryvu půdy, mezi trvalky v prvních řadách i do nádob. Keře vysoké kolem dvou metrů fungují jako živé ploty, pozadí pro květiny a na malých zahrádkách zastupují stromy.

Keře mohou být dekorativní svým tvarem, květy, které často voní, barevnými listy či ozdobnými plody. K celkovému vzhledu přispívají i stonky, mívající často charakteristickou texturu.

Zdroj: Keře
Zveřejněno: 26.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: žádost o radu

Million bells již můžete mít venku, přežije i nízké mrazy kolem -2°C, ale nečekejte žádné přírůstky. Rostlina potřebuje hlavně slunce. Větší úspěch budete mít ve skleníku s vystavením na stanoviště až po zmrzlých. Když budete pěstovat ve skleníku, hnojte hnojivem s převahou dusíku.

Zdroj: diskuze Žádost o radu
Odesláno: 25.3.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

OKRASNÉ KEŘE

Prodej okrasných keřů

Okrasné keře lze koupit v zahradnictvích nebo na internetu.

Zde jsou ceny okrasných keřů.

Zdroj: Okrasné keře
Zveřejněno: 21.12.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Oční klinika Horní počernice zkušenosti

Měla jsem na výběr z mnoha klinik, ale nakonec jsem se rozhodla pro kliniku horní počernice, jelikož zde mě mohli odoperovat moje nízké dioptrie. Doktor mě se vším obeznámil, takže jsem ani neměla obavy.

Zdroj: diskuze Oční klinika horní počernice
Odesláno: 10.1.2018 uživatelem Týna O.
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

RŮŽOVĚ KVETOUCÍ KEŘE

Kolkvície krásná

Kolkvície krásná (Kolkwitzia amabilis) může dorůst do výšky 2 až 3 metrů, stejně tak i do šířky. Jde o opadavý, bohatě větvený keř, který vypadá zvláště v době kvetení nádherně, a tak se velmi dobře uplatní jako solitér výsadbě, jen občas se vysazuje i do živých plotů. Kůra se na starších kmenech odlupuje, což vynikne zejména v zimě, kdy je keř bez listí. Listy má vstřícné, krátce řapíkaté, čepel listů je kopinatá až vejčitá. Koncem května se na prutovitě převislých větvích začnou rozevírat světle růžově zbarvené květy, jejichž koruna je mírně dvoupyská, zvonkovitá, s výraznou síťovitou kresbou a až 25 mm velká. Voní jemnou, nevtíravou sladkou vůní. Plodem je tobolka.

Tento nenáročný keř dobře prospívá na slunci a v mírném stínu. Vyhovuje mu spíše vápenitá půda s dostatkem živin. Snese i dlouhodobější sucho. Kolkvície by se neměla prořezávat každým rokem, postačí průklest po dvou až třech letech, radikálněji je možné zmladit jen staré keře. Pěstuje se několik kultivarů, k těm nejběžnějším patří ´Pink Cloud´.

Zdroj: Růžově kvetoucí keře
Zveřejněno: 15.9.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak na vysušenou sliznici nosu

u nás nejvíc používáme quixx, funguje dobře. dá se dávat i dětem..a to i jako prevence. navíc skvěle zvlhčuje a obsahuje nízké koncentrace mořské soli. já v něm jedu už od těhotenství.
výhoda je, že i po otevření se dá využít ještě půl roku, takže super

Zdroj: diskuze Jak na vysušenou sliznici nosu
Odesláno: 8.10.2014 uživatelem petra
Počet odpovědí: 0

NEJHEZČÍ KVETOUCÍ KEŘE

Použití kvetoucích keřů

Kvetoucí keře jsou neodmyslitelnými prvky okrasných zahrad, jsou ideální kulisou, která vytváří pocit stálosti. Existuje nepřeberné množství různých kvetoucích keřů, které jsou dekorativní svým tvarem, květy, vůní, barevnými listy či ozdobnými plody. Kvetoucí keře se používají v okrasných zahradách, parcích jako solitéry nebo k oddělení prostor v okrasných zahradách sestříháváním do živého plotu.

Top 10 kvetoucích keřů:

  • Azalka
  • Jírovec
  • Lýkovec
  • Forsythia (zlatice)
  • Hortenzie
  • Šeřík
  • Rododendron (alpská růže)
  • Ibišek
  • Kalina

Zdroj: Nejhezčí kvetoucí keře
Zveřejněno: 13.12.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Plody pouze na jednom keři

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat ohledně plodů. Minulý rok jsme koupili 2 keře borůvek, které jsme zasadili. Tento rok sklízím borůvky pouze z jednoho keře. Nevíte, kde je problém?
Předem moc děkuji. Eva

Zdroj: diskuze Plody pouze na jednom keři
Odesláno: 15.7.2015 uživatelem Eva
Počet odpovědí: 0

POKOJOVÉ KVĚTINY DO STÍNU

Pěstování rostlin ve stínu

Chcete-li pěstovat rostliny na méně osvětleném místě v interiéru, pak vězte, že i stínomilná rostlina potřebuje přiměřené množství světla, což představuje umístění maximálně dva metry od okna, přičemž samozřejmě záleží na velikosti okna a jeho orientaci na světovou stranu.

Rostliny, které snášejí stín, většinou pocházejí z podrostů pralesa, kam dopadá už jen malá část světla. Patří mezi ně například některé druhy kapradin, marantovitých a áronovitých rostlin či fíkusů. Nevadí jim nedostatek slunce, ale vyžadují teplé stanoviště a vyšší vzdušnou vlhkost, což však bývá v běžných bytových podmínkách těžko dosažitelná kombinace. Možným řešením je postavit květináč na misku naplněnou mokrým štěrkem nebo drobnými oblázky a vlhkost neustále udržovat, tedy rostlinu i kamínky rosit.

Nyní tedy několik rostlin, z nichž můžete vybírat, třeba podle vzhledu...

Zdroj: Pokojové květiny do stínu
Zveřejněno: 12.7.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Lopatkovec

Mám lopatkovec cca 3-4 roky, pěstuji jej metodou pokus-omyl, takže už vím, že ten můj rozhodně nesnáší přímé slunce a sucho. Vzpamatoval se mně z toho ve stínu a dobře zalévaný, zatím ho mám venku. Přes zimu ho mám vedle monitoru nad PC, dobře se mu tam daří.

Zdroj: diskuze Nenáročné pokojové rostliny
Odesláno: 20.8.2017 uživatelem Stana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KRÁSNOHLÁVEK

Calocephalus brownii pěstování

Calocephalus brownii umístěte do stínu či polostínu. Nesmí se nikdy nechat zcela vyschnout, naopak se musí udržovat v mírném, ale skutečně mírném vlhku. Calocephalus brownii musíte jednou za 14 dní hnojit, nesmí na zimu zůstat venku. Pokud Calocephalus brownii roste, tak žije, pokud však svěsí konce, tak vám umřel. Mnoho lidí ani nepozná, že krásnohlávek již nežije, protože tato rostlina zůstává stále v pevném tvaru.

Zdroj: Krásnohlávek
Zveřejněno: 6.10.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: warfarin a křen smí se jíst společně

Užívám 15 roků Warfarin, současné době buď s výsledkem hodně rozředěná krev nebo naopak zase jenom 1,8 QICK. došlo u mě i ke kolapsu při nízké hodnotě.
Teď jsem měla chřipku a mám stále ucpaný nos, dočetla jsem se že pomůže křen s citronem. Mohu ho s Warfarinem užívat?

Zdroj: diskuze Warfarin a křen smí se jíst společně
Odesláno: 22.3.2018 uživatelem JANA
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Druhy

Je známo asi 40 různých druhů dracén, přičemž jde převážně o stromy nebo keře palmovitého či sukulentního vzhledu. U nás nejznámějšími a nejčastěji pěstovanými druhy jsou:

  • Dracaena godseffiana – keřovitý dračinec s bíle skvrnitými listy (podobně jako u pomerančovníku), tvoří žlutozelené květy a později i plody;
  • Dracaena deremensis – má bílé pruhy uprostřed listů; jde o druh, který se v bytových podmínkách pěstuje velmi dobře;
  • Dracaena fragans – je ze všech dračinců asi nejméně náročná na péči; má tmavě žluté převislé listy;
  • Dracaena draco (někdy také nazývaná pravý dračinec) – je nenáročný druh s tuhými, tmavě zelenými listovými růžicemi;
  • Dracaena marginata – snese nejvíce stínu, její dlouhé, špičaté listy mají typické načervenalé okraje;
  • Dracaena sanderiana – potřebuje pro svůj růst dostatek vzdušné vlhkosti, její listy připomínající kopí jsou světle pruhované.

Kromě dracény sanderiana, která je menšího, takřka drobného vzrůstu, jsou všechny dračince robustní a při dobré péči dorůstají v interiéru 1,5–2 m. D. godseffiana má krásně vonící žlutozelené květy, obvykle až ve stáří kvete D. fragans, a to květy s příjemnou a velmi intenzivní vůní. V pokojových podmínkách však dracény kvetou zřídkakdy.

Zde si můžete prohlédnout rozličné druhy a podoby dracén.

Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Odléčená růže

Nohu udržujte v čistotě a ve stínu pod kahotou nebo použijte ochranný krém s vysokým faktorem, když se zrovna nekoupete. Podhajská je skvělá lokalita na humidové koupele, které uleví od kožních potíží. Když by se ale kůže znovu zanítila, tak budete muset přestat nohu koupat a nejlépe kontaktovat místního lékaře.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Odléčená růže
Odesláno: 30.5.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

OKRASNÉ KEŘE

Seznam okrasných keřů

Okrasné keře jsou stálezelené nebo opadavé dřeviny s široce rozvětvenými výhony. Některé druhy mají na podzim nádherně zbarvené listy, jiné dekorují zahradu svými květy nebo okrasnými plody. Okrasné keře lze využít různě: můžeme je umístit do záhonů nebo živých plotů, můžeme jimi pokrýt půdu, též mohou růst osamoceně (jednotlivě) jako solitéry. Vždy záleží na tom, o kterou dřevinu se jedná, protože ne každý keř se hodí ke každému účelu. Okrasné keře patří mezi nejvděčnější zahradní prvky, nebývají totiž náročné na stanoviště ani na péči. Keře však musíme vybírat uvážlivě a při jejich výsadbě pak postupovat citlivě. Nejčastějším omylem bývá nesprávný řez a příliš hustá výsadba. Seznam okrasných keřů je velmi dlouhý a rozmanitý. V níže uvedených odstavcích budou přiblíženy některé druhy keřů.

Okrasné keře lze považovat za vhodný doplněk okrasných zahrad. Pokud navíc příhodně zkombinujeme druhy keřů (například tak, aby kvetly v různých časových obdobích), bude nám pestrá paleta barev oživovat zahradu téměř po celý rok.

Zdroj: Okrasné keře
Zveřejněno: 21.12.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: kala venkovní její pěstování

Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?

Zdroj: diskuze Kala venkovní její pěstování
Odesláno: 31.5.2015 uživatelem Alena
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

OKRASNÉ KEŘE

Okrasné keře vhodné na živý plot

Mezi keře, z nichž je možné vytvořit živý plot, patří listnáče, poněvadž nejsou jednotvárné a během roku mění barvu, některé mohou i kvést. Jedná se o dřeviny nenáročné na umístění a půdu. Některé se musí zastřihávat.

Zde můžete vidět některé okrasné keře vhodné na živý plot.

Habr

Chcete-li mít kompaktní, rychle rostoucí a odolný živý plot, pak je habr ideální. Snáší suché i vlhké jílovité půdy, odolává mrazu i smogu. Vysazují se 3 až 4 rostliny na metr plotu. Živý plot z habrů, jenž se stříhá dvakrát ročně, může vytvářet jak metrové plůtky, tak čtyřmetrové stěny.

Dřišťál červenolistý

Tato dřevina dorůstá do výšky 1,5 m, je proto ideální k tvorbě nižších živých plotů a záleží pouze na vás, zda budete plot pravidelně zastřihávat, nebo jej necháte volně růst. Rovněž může růst samostatně jako solitéra, což mu neubírá na poutavosti. Dřišťál je atraktivní svými sytě červenými listy a na podzim korálově rudými plody.

Hlohyně

Hlohyně je velmi oblíbený, a tudíž často využívaný neopadavý keř. Má bílé květy a na podzim je obsypána červenými plody. Roste velmi rychle a díky trnům tvoří neproniknutelné tvary. Hlohyni lze zastřihávat i nechat volně růst. Na metr plotu stačí pouze 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, proto se může vysazovat jako hluková bariéra k silnicím.

Ptačí zob

Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Výborně se totiž tvaruje a snáší i radikálnější řez. Můžeme z něj tak vytvořit jakýkoli živý plot (od nízkých plůtků až po dvoumetrové bariéry). Rovněž dobře snáší stín, smog i sucho a rychle roste, proto se hodí do měst jako bariéra k silnicím.

Bobkovišeň

Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a není náročný na údržbu. Vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty (na metr plotu stačí 2 až 3 rostliny). Výška keře je 1,5 metru. Bobkovišním se daří v mírně kyselé a vlhčí zemině, a to jak na slunci, tak v polostínu či mírném stínu. Sázejte ji do běžné zahradní zeminy.

Mochna

Mochna je vděčná dřevina s výraznými žlutými kvítky, jež kvete postupně až do podzimu. Tvoří husté jemné plůtky o výšce 100 až 120 cm. Působí kompaktním dojmem a hodí se k dekoraci zahrad a zahrádek. Sází se do běžné zahradní zeminy a je mrazuvzdorná. Udržovací řez stačí provádět jednou za dva roky.

Zdroj: Okrasné keře
Zveřejněno: 21.12.2015

OKRASNÉ KEŘE

Okrasné keře kvetoucí na jaře

Tyto okrasné keře, které nejsou náročné na údržbu, kvetou většinou velmi bohatě od konce dubna do konce května. Listy mají drobné, oválné, mírně lesklé a středně zelené.

Zde můžete vidět některé okrasné keře kvetoucí na jaře.

Rododendron

Překrásná stálezelená dřevina kulovitého tvaru s nepřehlédnutelnými květy, které každé jaro ohromují svou nádhernou barvou, stavbou květu a velikostí. Listy jsou neopadavé, tmavě zelené. Rododendron kvete od května do června a jeho květy mají různé bravy podle druhu. Výška keře je 1,8 až 2,5 m, šířka 1,8 až 2,5 m. Vyžaduje mírně kyselou a živnou půdu. Dobře snáší zastínění, potřebuje alespoň polostín (nejlépe dopolední z východní strany). V zimě je citlivý především na dopolední slunce, jež může silně popálit jeho listy. Nemají-li tedy zvláště mladé keře přirozený dopolední stín, je třeba je chránit (například chvojím). Rododendron má široké spektrum využití: jako nepřehlédnutelná solitéra, do skupinové výsadby či na vřesoviště.

Azalka japonská

Tyto na údržbu nenáročné keře kvetou většinou velmi bohatě od konce dubna až do konce května a jejich květy mají oranžovou barvu. Listy jsou drobné, oválné, mírně lesklé a mají středně zelenou barvu. Výška keře je 30 až 60 cm, šířka 1,8 až 2,5 m. V polostínu a stínu téměř neopadávají, naproti tomu na slunných plochách může více než polovina listů přes zimu opadat. Na jejich místě pak na jaře po odkvětu vyrostou listy nové. Azalka potřebuje lehkou, kyselou, velmi propustnou a nejlépe neustále vlhkou půdu bohatou na železo a fosfor. Ideální je do skupinové výsadby a na vřesoviště.

Azalka japonská zakrslá

Jedná se o plnokvětou odrůdu. Keř má sněhově bílé květy a kvete většinou velmi bohatě od konce dubna do konce května. Ostatní vlastnosti a potřeby jsou stejné jako u azalky japonské (viz výše).

Dřín obecný

Dřín je opadavý, široce rozložitý a vzdušný keř se sytě zeleným olistěním. Drobné žluté kvítky vykvétají ještě na holých větvích již v březnu. V srpnu dozrávají plody, které mají červenou barvu a jsou velmi chutné a zdravé (obsahují velké množství vitaminu C). Keř může dorůst až do výšky 5 m. Na půdu a umístění je dřín naprosto nenáročný. Dříny se hodí do skupin nebo se z nich může vytvořit stříhaný či volně rostoucí živý plot.

Kdoulovec lahvicovitý

Rozložitý až vystoupavý opadavý keř, jehož výška je až 1,6 m. Před olistěním se na něm objevuje záplava tmavě růžových květů. Po odkvětu pak kdoulovec zdobí velké žlutavé nebo žlutozelené jablkovité plody, a to až do pozdního podzimu, mnohdy dokonce až do jara. Plody jsou jedlé, ale kvůli poněkud kyselé a svíravé chuti se obvykle nepojídají samostatně, ale spíše se používají jako dochucovadlo. Listy jsou zelené. Kdoulovec není náročný na půdu, ideální je slunné stanoviště s běžnou zahradní půdou. Je to krásný solitérní keř, který se uplatní nejen ve skupinách, ale též jako předsadba keřových skupin či jako součást nižších živých plotů.

Zdroj: Okrasné keře
Zveřejněno: 21.12.2015

OKRASNÉ KEŘE

Hnojivo vhodné pro okrasné keře

Základní dávku živin dáváme okrasným keřům již při jejich výsadbě. Každoročně bychom pak měli hnojivo průběžně přidávat, a to ve snadno dostupné formě. Používají se různé druhy hnojiv, vždy záleží na druhu rostliny.

Účinné a rychle působící dvousložkové hnojivo je ideálním zdrojem organických látek a živin. Okrasné keře, stromy i živé ploty zásobuje všemi důležitými živinami a stopovými prvky v poměru, který podporuje zdravý růst daných rostlin. Speciální přídavek draslíku zesiluje buněčnou strukturu rostliny a zvyšuje tak odolnost a sílu celé rostliny, u barevnolistých dřevin navíc zvýrazňuje kresbu. Střední obsah dusíku urychluje tvorbu zelené hmoty. Obsah draslíku a hořčíku brání rezavění a opadávání jehlic. Vyvážený poměr stopových prvků zlepšuje celkovou vitalitu rostlin a zvyšuje jejich odolnost vůči nemocem.

Okrasné keře se většinou hnojí granulovaným substrátem, který se rozhazuje po půdě, nebo roztokem, jenž se přidává k zálivce.

Zdroj: Okrasné keře
Zveřejněno: 21.12.2015

KREVNÍ DESTIČKY

Léčba zvýšeného počtu krevních destiček

  • Pokud člověk trpí reaktivní trombocytózou, jeden ze způsobů ošetření často spočívá v léčbě příčiny.
  • Pacientovi jsou předepsány léky a musí dodržovat speciální dietu, aby se mu ustálil počet krevních destiček.
  • Často jsou lékaři doporučovány nízké denní dávky kyseliny acetylsalicylové, která působí jako prevence vzniku krevních destiček.
  • Vždy je důležitá změna ve stravě a rutina v podobě specifického cvičení. Cvičení a změna stravy potlačují nadměrnou tvorbu krevních destiček v buňkách kostní dřeně.

Zdroj: Krevní destičky
Zveřejněno: 8.9.2013

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keře s červenými listy

Mezi nejznámější keře s červenými listy patří javor, dřišťál, tavola či blýskavka. Na následujících řádcích se o nich něco málo dozvíte.

Javor dlanitolistý

Jde o velmi dekorativní, široce rozložitý keř, který je obdivován kvůli svým hluboce členěným listům, jež se na podzim nádherně vybarvují do různých odstínů červené až oranžové. V dnešní době se tento kultivar pěstuje na různých velikostech kmínků. Doporučuje se jako solitér do předzahrádek nebo na vřesoviště.

Vyžaduje kyselou, humózní a dobře propustnou půdu. Vhodným stanovištěm je polostín, nejlépe takový, aby byla rostlina chráněna před poledním a odpoledním úpalem. Snese vlhké, ale v žádném případě podmáčené stanoviště. Mladé rostliny chraňte před zimními mrazy.

Fotografie červenolistého javoru

Dřišťál červenolistý

Dřišťál je 1,5 až 2 metry vysoký červenolistý keř, který se na podzim obvykle obsype spoustou červených plodů, které nejsou jedovaté. Hodí se do živých plotů a plůtků, je možné jej vysazovat do skupin či jednotlivě, poroste i na suchých stráních či okrajích zahrad a skalek. Lze jej formovat řezem.

Fotografie červenolistého dřišťálu

Tavola červenolistá

Je opadavý keř, který dorůstá do výšky kolem 2 metrů. Výšku lze omezit řezem. Tavola je ozdobná právě výrazným zabarvením listů. Vyjímá se zvláště v kombinaci s rostlinami se zelenými nebo žlutými listy. Květy tavoly jsou drobné, narůžovělé a objevují se v červnu. Tento keř prospívá na slunci nebo v polostínu v živné půdě (nesnáší silně vápenitou půdu). Ve stínu nebude vybarvení listů tak intenzivní.

Fotografie červenolisté tavoly

Blýskavka Fraserova

Tento stálezelený keř dorůstá do výšky 3 až 4 m a vytváří hustý keř. Jeho listy jsou nejkrásnější asi v období rašení, kdy má tato odrůda rašící listy sytě vínově červené a barva postupně přechází přes bronzový odstín až do tmavě zelené. Rostlině přirůstají nové listy v nepravidelných intervalech až do podzimu, takže je keř zajímavý neustále. Drobné bílé vonné květy jsou uspořádané v latách a vykvétají v průběhu května.

Blýskavce vyhovuje vlhká, živná a humózní půda, ideálním stanovištěm je polostín. Vyžaduje dostatečnou zálivku, a to i v zimě, pokud nemrzne. Chraňte ji před zimními mrazy, ale když omrzne, není problém ji na jaře výrazně sestříhat, bohatě vám zase obrazí. Blýskavka je vhodná do skupinové výsadby, ale hodí se i do živých plotů. Roste poměrně rychle a kompaktně, a jak jsme již zmínili, po případném namrznutí i řezu dobře regeneruje.

Fotografie Blýskavky Fraserovy.

Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno: 6.9.2015

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keře do stínu

Pokud hledáte rostliny pro stinný kout, tedy na východní či severní straně pozemku, můžete si vybrat například keře s bohatým olistěním a dlouhým obdobím kvetení, jako jsou pěnišníky. V místech, kde není příliš velký stín, se bude dařit kalinám, pustorylu či některým druhům tavolníku. Jestliže dáváte předost užitečným keřům před těmi okrasnými, pak budou ideální borůvky či brusinky. Když hledáte zeleň, která by ochránila vaše obydlí nejen před prachem či hlukem ze silnice, ale i před pohledy kolemjdoucích, vybírejte nejlépe mezi neopadavými druhy keřů, jako je tis nebo zimostráz. Pokud potřebujete rostlinu, která by jednak zakryla a zkrášlila holé plochy v místech pod stromy, jednak pomohla udržet vláhu u kořenů stromů, jsou tu půdopokryvné keře jako borůvka černá nebo tolokvěnka alpská. Toužíte-li po celoroční pestré barevné paletě, kombinujte keře s různými barvami listů (viz níže podkapitolka keře s červenými listy). Potřebujete-li osázet větší plochy, pak sáhněte po třezalce rozkladité, tavolníku nízkém či dřišťálu Thumbergově.

O některých keřích si něco víc povíme dále v našem příspěvku. Jestli vám však místo dlouhého povídání více vyhovuje stručný a jasný výčet, pak doporučujeme například bezvadnou přehlednou tabulku stínomilných keřů, z níž se dozvíte, které keře jsou okrasné listem, které květem či plodem; jestli jde o keř opadavý, stálezelený, nebo o jehličnan; jak moc vám vyroste; a v neposlední řadě, jaká půda je pro něj vyhovující. A kdo má raději to „povídání“, nechť se pustí do čtení následujících řádků, kde se blíže seznámíme s těmi nejoblíbenějšími keři.

Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)

Krásný neopadavý keř, který bude vaši zahradu zdobit celý rok. Hodí se zejména k tvorbě živých plotů a bývá vedena po stěnách budov, neboť může vyrůst až do výšky 5 metrů, přičemž jde o kompaktní hustý keř dobře tvarovatelný řezem. Hlohyni však lze využít také jako dekorativní solitér. Na jaře kvete bílými květy, na podzim ji zdobí oranžové až červené plody, které zůstávají na keřích tak dlouho, dokud je nesezobou ptáci. Listy jsou leskle zelené.

Hlohyni vyhovuje polostín, na půdu je nenáročná, jen nesmí být příliš kyselá. Dobře zvládá sucho.

Na těchto fotografiích si můžete hlohyni prohlédnout.

Zimostráz (Buxus sempervirens)

Jde asi o jednu z nejčastěji využívaných stálezelených rostlin v našich zahradách, neboť je vhodná jak do živých plotů, tak i jako solitér. Velmi dobře se tvaruje a můžete ji nechat růst i v nejrůznějších drátěných šablonách. Zimostráz neboli buxus má hned několik druhů a čeledí, všechny jsou však charakteristické svými tmavě zelenými listy. Vyšlechtěny jdou však už i formy, které mohou mít listy žluté, načervenalé či žlutozelené.

Zimostráz potřebuje dostatek živin, vyhovuje mu vápenitá půda. Dobře roste ve stínu i polostínu, jestliže má dostatek vlhkosti.

Zde naleznete spoustu fotografií zachycující buxus v mnoha jeho podobách.

Pěnišník (Rhododendron)

Rhododendrony zcela jistě patří mezi ty nejoblíbenější okrasné keře na našich zahradách či v parcích – jsou skromné, nenáročné na péči, otužilé a přitom stálezelené a nádherně kvetoucí. Existuje nepřeberné množství kultivarů tohoto druhu, takže záleží jen na vašem výběru. Při nákupu si zjistěte, do jaké výšky daný typ vyroste, co potřebuje ke svému růstu, jakou bude mít barvu (nejlépe kupujte již rozkvetlé sazenice, ať potom nejste zklamaní).

Pěnišníky pocházejí z vlhkých oblastí, dobře se jim tedy bude dařit v propustné, vzdušné, zásadité, humózní půdě, ideálně se doporučuje rašelina. Keř zasaďte nejlépe na severní nebo západní stranu pod vzrostlé stromy, které budou rododendron chránit před průvanem i slunečními paprsky. Zalévejte přiměřeně, zemina by měla být neustále mírně vlhká, nesmí však být trvale zamokřená. Jak jsme již zmínili, rhododendron nesnáší přímé slunce a umístění v průvanu, ale nevyhovuje mu ani celodenní stín. Pokud na listech objevíte zelené povlaky řas, jde o příliš tmavé stanoviště.

Na těchto fotografiích můžete obdivovat nádheru rhododendronu.

Pustoryl (Philadelphus)

Ve stínu i mezi stromy se bude dařit také pustorylu. Tento půvabný keř je znám také pod názvem nepravý jasmín. Kvete v létě velkým množstvím bílých květů, které takřka pokryjí celý keř a omamně voní zejména za teplých letních večerů. Listy jsou vejčité a více nebo méně zubaté. Existuje mnoho druhů pustorylu, které se od sebe liší především vzrůstem (nízké, střední, vysoké nebo vzpřímeně rostoucí).

Pustoryl patří také mezi nenáročné keře. Zvládne půdu kyselou i vápenitou, nevyžaduje pravidelnou zálivku. Množí se jednoduše zelenými řízky pod sklem nebo dřevitými řízky na venkovním stanovišti.

Zde si můžete prohlédnout pustoryl.

Borůvka černá (Vaccinium myrtillus)

Tato odrůda borůvky představuje 15 až 40 cm vysoký keřík, hustě větvený s plazivým oddenkem a vzpřímenými listy, které na podzim opadávají. Kvete od dubna do června drobnými bílými až narůžovělými kvítky. Plody jsou černomodré kulaté šťavnaté bobule, mají sladce nakyslou chuť a jejich dužina barví.

Vyžaduje kyselou, na živiny chudou, humózní půdu, která nevysychá.

Zde fotografie borůvky černé.

Brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea)

Brusinka je stálezelený půdopokryvný keřík. Hustě se větví a dorůstá pouze do výšky 10 až 20 cm. Má plazivé, až 70 cm dlouhé výhonky, z nichž vyrůstají vzpřímené olistěné stonky. Kožovité listy jsou tmavě zelené barvy, spodní strana je matná, s hnědavými tečkami, horní strana lesklá. Květy se objevují od konce května do července a rostou v hustých převislých hroznech, mají bílou nebo narůžovělou barvy a slabě voní. Plody jsou jasně červené bobule. Jejich dužnina je moučnatá, nahořklá a obsahuje drobná semena.

Brusince se daří na kyselých půdách, chudých na minerály. Stačí jí mírná zálivka.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout květenství i plody brusinky obecné.

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

Mahony jsou nízké až středně vysoké stálezelené keře, které dorůstají do výšky 60 až 150 cm a šířky 100 až 180 cm). Listy mají lichozpeřené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se zbarvují do červena až téměř dohněda, přičemž si zachovávají svůj tvar. Květy jsou výrazně žluté. Plody – modré bobule – jsou na rozdíl od ostatních částí rostliny jen mírně jedovaté.

Mahónii svědčí stín či polostín, na slunečním úpalu neprospívá. Vyžaduje propustnou, na živiny bohatou a neustále přiměřeně vlhkou půdu. Jestliže je půda dostatečně výživná, hnojení není nutné, jinak přihnojujte v sezoně asi jednou za tři týdny, a to hnojivy určenými pro okrasné listnaté dřeviny. Lze ji snadno tvarovat pravidelným řezem. Množí se nejčastěji řízkováním či hřížením, ale nové sazenice můžete získat i z odkopků od rozrostlejších keřů. Mahónie je odolná vůči mrazu, ale doporučuje se při oblevě občas zalít.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout tento zajímavý keř mahnónie cesmínolisté.

Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno: 6.9.2015

DRACÉNA

Dracaena marginata – zalévání

Dracéna snese pravidelnou i nárazovou zálivku, zalévejte ji měkkou, odstátou vodou. Pěstujete-li rostlinu při nízké teplotě, nezapomeňte zálivku omezit. Ale protože má tento druh tvrdé listy, snáší na krátkou dobu i sucho. V pěstební nádobě musí být dobrá drenáž, abyste zabránili přemokření rostlin. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny pomalu uhnívají. Dracény mají rády vlhko, proto v letních parnech rostliny jednou týdně orosíme. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat kolem 85 %. Zvláště v zimních měsících dávejte pozor na přemokření.

Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014

KEŘE

Listnaté keře

Listnaté keře dělíme na opadavé a neopadavé, kvetoucí a nekvetoucí.

Buxus zimostrázový – Buxus sempervirens

Tento listnatý neopadavý keř dorůstá do výšky 20 až 30 cm, barva listů je zelená, květy má žluté. Vyhovuje mu slunce nebo polostín.

Nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř, který se od ostatních dřišťálů liší pouze drobnými trny, které nejsou nebezpečné. Květy jsou drobné, žluté. Keř kvete v květnu až červnu. Snese všechny typy půd. Je vhodný jako skupinová podsada vyšších keřů či stromů, do skalek, venkovních květináčů a do malých zahrádek.

Čilimník – Cytisus praecox

Jedná se o keř dorůstající obvykle do výšky 1,5 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád přímé slunce.

Zelený metlovitý keřík kvete v květnu až červnu žlutými květy. Po odkvětu je nutný hluboký řez, ale neřežeme do starého dřeva. Vyžaduje lehčí, písčité půdy na slunci. Ve stínu málo kvete a špatně vyzrávají nové výhony, které v zimě namrzají.

Vilín – Hamamelis

Tento listnatý opadavý keř dorůstá až do výšky 4 m, barva listů je zelená, květy má nápadné žluté. Vyhovuje mu přímé slunce nebo polostín.

Květy mají tvar krátkých třásní, sytou žlutou barvu a vyrůstají na holém dřevě bez listí. Vykvetou ke konci zimy, vydrží na stromě až do příchodu teplých dnů. Listy jsou podobné lísce, jen větší a pevnější a na podzim se barví převážně do šarlatově červené a zlaté. Jsou to opadavé keře s otevřenou korunou ve tvaru V, které se svou střední velikostí hodí téměř do každé zahrady.

Vilín má rád vlhkou a kyselou půdu, nesnáší vápno. Nejlépe prospívá na výslunném místě v zahradě či v mírném polostínu. Starší rostliny nestříhejte.

Zákula japonská – Kerria japonica

Jedná se o keř, který dorůstá do výšky 2 m, je listnatý neopadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád polostín až stín.

Nejčastěji se pěstuje plnokvětý kultivar s bambulkovitými květy. Hlavním obdobím kvetení je duben až květen. Častokrát však zákula vykvete i v průběhu léta nebo na podzim. Větve zůstávají po celý rok svěže zelené, což činí tento keř dekorativním i v zimě.

Silnější mrazy mohou způsobit nevzhledné poškození větví, zákula ale snáší velmi dobře i hluboké seřezání až k zemi. Řez provádíme po odkvětu. Je to nenáročný keř, vyhovují mu nejrůznější půdní typy, jen se mu příliš nedaří na půdách těžkých a málo propustných. Výhodnou vlastností je i to, že snáší stanoviště částečně až plně zastíněná, dokonce na nich i bohatě kvete.

Kručinka lydická – Genista lydia

Jedná se o keř dorůstající pouze do výšky 50 cm, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Vyhovuje mu slunce.

Tento nízký poléhavý a opadavý půdopokryvný keřík s obloukovitě převislými měkkými větvičkami a malými čárkovitými, sytě zelenými listy. Velmi bohatě kvete menšími nápadnými květy. Vhodný je do větších skalek, zídek a na záhony, jako solitér i do menších skupin.

Keř má rád plné slunce, světlo, chráněné stanoviště. Půda by měla být velice lehká, chudší a jen mírně vlhká, dobře propustná hlinitopísčitá až štěrkovitá.

Jedná se o mrazuvzdorný keř, ale přes zimu se doporučuje přikrývka, v tuhých zimách může namrzat. Kručinka nemá ráda přesazování.

Zdroj: Keře
Zveřejněno: 26.11.2015

KEŘE KVETOUCÍ V DUBNU

Borůvka

Keříček vysoký 20 až 50 cm, s dřevnatějícími podzemními výběžky. Větve hranaté, zelené. Listy vejčité, jemně pilovité, na vrcholu zašpičatělé, na bázi zaokrouhlené. Bílé, nazelenalé nebo narůžovělé květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů, nící, koruna kolovitě baňkovitá. Bobule kulovité, ojíněné, modročerné, někdy bělavé, zelenobílé nebo červené. Keřík kvete v dubnu až červnu.

Borůvka roste v kyselých lesích, na vřesovištích, pastvinách, skálách, na půdách kyselých, málo výživných, humózních, nepříliš suchých.

V léčitelství se sbírá list (Folium myrtillis), a to od června do září, nebo plod v době zralosti (Fructus myrtillis). Plody se suší na slunci nebo ve stínu, při umělém sušení teplota nesmí překročit 45 °C. List se suší obdobně, teplota při umělém sušení by neměla překročit 40 °C. Listy obsahují flavonoidy, třísloviny (asi 11 %), glukokininy, organické třísloviny, tanin, éterické oleje, sliz, pryskyřici a myrtillin. V plodech jsou přítomny kyseliny jablečná, citronová, benzoová a suxinicová, dále třísloviny (asi 7 %), tuky, pektin, pektóza, barviva a další látky. Vzhledem k tomu, že glukokininy snižují hladinu cukru v krvi, uplatňuje se borůvka zejména v diabetologii. Droga rovněž působí svíravě a dezinfekčně. Plody se osvědčily proti průjmům, antibakteriálně působí proti Escherichia coli a stafylokokům, příznivě působí na cévní stěny a na regeneraci oční sítnice, dezinfekčně při zánětu ústní dutiny a hrtanu. Odvar z listů se užívá zejména jako podpůrný prostředek při cukrovce, osvědčil se však i při střevním kataru, žaludečních křečích, zánětu močového měchýře nebo tlustého střeva.

Je všeobecně známo, že plody borůvky jsou jedlé a užívají se k výrobě kompotů, džemů, sirupů a vína.

Pěstování není náročné, jen je potřeba zajistit kyselou a humózní půdu. A častou zálivku.

Zdroj: Keře kvetoucí v dubnu
Zveřejněno: 24.5.2016

KEŘE KVETOUCÍ V DUBNU

Trnka – slivoň trnitá

Opadavý, až 4 m vysoký keř, jen výjimečně až 6 m vysoký stromek. Větve husté, obvykle trnité, vzácně beztrnné, tmavě hnědé až načervenalé. Listy střídavé nebo ve svazečcích, řapíkaté, eliptické, vejčité nebo kopinaté, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Květy jednotlivé nebo ve svazečcích až po 5, bílé, asi 2 cm v průměru, krátce stopkaté, rozkvétají před rašením listů. Plodem je kulovitá, 10 až 15 mm velká, modročerná, ojíněná, trpce chutnající peckovice. Kvete v březnu až květnu.

Trnka roste na slunných, křovinatých stráních, kamenitých svazích, sutích, okrajích lesů, na mezích, náspech, podél cest, na okraji polí a vinic, na půdách suchých, kyprých, výživných, humózních, zásaditých až mírně kyselých. Stanoviště slunné.

V léčitelství se sbírá květ (Flos pruni spinosae), méně často plod (Fructus pruni spinosae). Květ se sbírá za suchého počasí a suší se v tenkých vrstvách ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Plody se sbírají koncem podzimu po prvních mrazících. Květy obsahují flavonové glykosidy (kamferin) v množství asi 0,4 %, benzaldehyd, sacharidy a minerální látky. V plodech jsou přítomny třísloviny, glykosid amygdalin, antokyanový glykosid, pektin, cukry, barviva, organické kyseliny, vitamín C a jiné.

Květ trnky působí močopudně, zbavuje organismus nadbytečného sodíku (což prospívá ledvinám), snižuje krevní tlak, tlumí záněty v cévách, má mírně projímavé účinky a celkově zlepšuje látkovou výměnu. Podává se obvykle ve formě nálevu (2 čajové lžičky drogy na šálek vody). Plody působí svíravě, protiprůjmově a snižují nadýmání. Podávají se nejčastěji ve formě odvaru (4x denně po 100 ml), například při žaludeční slabosti nebo průjmu.

Z plodů přešlých mrazem se dělávala povidla (nutno hodně osladit!) nebo trnkové víno. Je možné přezrálé trnky nechat v sudu vykvasit a následně je nechat vypálit, čímž vznikne trnkovice.

Zdroj: Keře kvetoucí v dubnu
Zveřejněno: 24.5.2016

KVETOUCÍ KEŘE

Kvetoucí keře na jaře

Tyto na údržbu nenáročné keře kvetou většinou velmi bohatě od konce dubna až do konce května.

Azalka japonská

Jedná se o keř pocházející z Japonska, který dorůstá do výšky 40 až 60 cm, je listnatý, částečně opadavý, barva listů je zelená, květy pak nápadně oranžové. Azalka má rád polostín až stín.

Tento na údržbu nenáročný keř kvete obvykle velmi bohatě od konce dubna až do konce května.

Listy jsou drobné, oválné, mírně lesklé a středně zelené. V polostínu a stínu jsou téměř neopadavé, na osluněném stanovišti může více než polovina listů přes zimu spadnout a rostlina si na jaře po odkvětu vytvoří nové.

Azalky potřebují lehkou, kyselou, velmi propustnou a nejlépe neustále vlhkou zem, bohatou na železo a fosfor. Používejte speciální hnojiva na rododendrony a azalky, eventuálně vřesovištní rostliny. Ideální jsou jako skupinová výsadba a do vřesovišť.

Buxus zimostrázový

Jedná se o keř dorůstající do výšky 20 až 30 cm, je listnatý neopadavý, barva listů zelená, kvete drobnými žlutými květy. Má rád slunce nebo polostín.

Tento nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř se od ostatních dřišťálů liší pouze drobnými trny, které nejsou nebezpečné.

Buxus snese snad všechny typy půd. Je vhodný jako skupinová podsada vyšších keřů či stromů, do skalek, venkovních květináčů a do malých zahrádek.

Dřišťál Juliin

Jedná se o neopadavý keř, který dorůstá do výšky 2,5 m, barva listů je zelená, květy má žluté. Vyhovuje mu spíše slunce nebo polostín.

Tento stálezelený trnitý keř má vzpřímený tvar a v květnu až červnu jej zdobí žluté vonné květy, které se na podzim promění v modravé bobule. Dřišťál snese všechny typy půd.

Používá se buď jako solitér, nebo v keřových skupinách a pro neprostupné volně rostoucí i tvarované stálezelené živé ploty.

Kdoulovec nádherný

Jedná se o keř dorůstající do výšky 1,5 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy bílé. Má rád slunce nebo polostín.

Tento rozložitý až vystoupavý opadavý keř se před olistěním obalí záplavou květů podobných jabloňovým (duben až květen).

Po odkvětu kdoulovec zdobí velké žlutavé nebo žlutozelené jablkovité plody, přetrvávající až do pozdního podzimu, mnohdy až do jara. Plody jsou jedlé, ale pro poněkud kyselou a svíravou chuť se obvykle nepojídají samostatně, spíše se přidávají jako dochucovadlo nebo se využívá jejich příjemné vůně.

Kdoulovec je na půdu nenáročný, nejvíce mu vyhovuje slunné stanoviště s běžnou zahradní půdou. Je to krásný solitérní keř použitelný i ve skupinách jako předsadba keřových skupin, ale i pro nižší živé ploty.

Rododendron

Jedná se o keř, který dorůstá do výšky až 2,5 m, je listnatý neopadavý, barva listů je zelená, květy mohou mít různé barvy od bílé až po fialovou. Má rád polostín.

Rododendron je překrásná stálezelená dřevina kulovitého tvaru s nepřehlédnutelnými květy, které vás každé jaro ohromí svou nádhernou jasnou barvou, stavbou květu a velikostí. Listy jsou neopadavé, tmavě zelené. Kvete v květnu až červnu, a to v různých barevných variacích podle druhu.

Vyžaduje mírně kyselou a živnou půdu. Snáší dobře zastínění, vyžaduje alespoň polostín, nejlépe dopolední, tedy z východní strany. Na dopolední slunce je citlivý především v zimě, kdy mu mohou sluneční paprsky silně popálit listy. Proto zvláště mladé rostliny chráníme obvykle chvojím nebo stínovkou, nemají-li přirozený dopolední stín.

Je to keř obzvláště vhodný jako nepřehlédnutelný solitér, ale i do skupinové výsadby či do vřesoviště.

Zdroj: Kvetoucí keře
Zveřejněno: 25.11.2015