Rychlá odpověď: Hloubka kořenů thuje je u běžného živého plotu většinou asi 20 až 60 cm, důležitější je ale jejich šíření do stran. Túje mají mělký, vláknitý kořenový systém, proto nejvíc trpí suchem, utuženou půdou a špatnou výsadbou. U domu, zídky a plotu řešte hlavně vzdálenost, vodu a budoucí šířku porostu.
Kořeny tújí se na zahradách řeší hlavně ve chvíli, kdy už je problém vidět: plot se špatně opravuje, chodník se zvedá, živý plot hnědne, nebo se má stará túje přesadit. Jenže právě u kořenů platí, že co se pokazí při výsadbě, často se ukáže až za rok nebo dva.
Tento článek píšu prakticky: ne jako botanickou definici, ale jako zkušenost člověka, který už túje sázel, vyrýval, podřezával kořeny, řešil sucho v řadě u plotu a srovnával je s bobkovišní. Dozvíte se, kdy jsou kořeny tújí neškodné, kdy mohou zlobit a proč samotná hloubka není nejdůležitější údaj.
FAQ – hloubka kořenů thuje, kořenový systém a živý plot
Jak hluboké kořeny má thuje?
Hloubka kořenů thuje je u běžného živého plotu nejčastěji přibližně 20 až 60 cm, podle stáří, půdy a zálivky.
Nejdůležitější ale není jen hloubka. Túje má mělký vláknitý kořenový systém, který se rozrůstá hlavně do stran. Proto může dobře držet v půdě, ale zároveň rychle trpí suchem v horní vrstvě. U starších rostlin mohou jít některé kořeny níže, ale většina jemných přijímacích kořenů zůstává poměrně mělko.
Mají túje invazivní kořeny?
Túje většinou nemají invazivní kořeny v agresivním smyslu, ale jejich hustá mělká kořenová síť může překážet.
Kořeny tújí obvykle aktivně neničí pevné základy jako mohutné stromy, ale v úzkém pásu u plotu, chodníku nebo zídky umí vytvořit problém. Berou vodu, zaplní horní vrstvu půdy a ztíží pozdější rytí nebo opravy. Prakticky tedy nejsou extrémně nebezpečné, ale potřebují prostor.
Poškodí kořeny tújí základy domu?
Kořeny tújí běžně nepatří mezi hlavní ničitele základů, ale u domu je lepší sázet s rozumným odstupem.
Riziko roste tam, kde je stará drenáž, praskliny, špatný zásyp nebo trvale vlhké spáry. Túje nehledá beton, ale hledá vodu, vzduch a prostor. Pokud máte u domu okapový chodník, hydroizolaci nebo drenáž, nechte si přístup na údržbu. Bezpečný odstup je levnější než pozdější oprava přes vzrostlý živý plot.
Jak daleko sázet túje od plotu?
Túje sázejte od plotu tak, aby zůstal prostor na kořeny, šířku koruny i stříhání, ne jen na sazenici.
Přesná vzdálenost záleží na odrůdě a plánované výšce, ale častou chybou je výsadba těsně k hranici. Malá sazenice vypadá nevinně, za několik let ale potřebuje místo. Myslete na to, že živý plot se bude rozšiřovat a budete ho muset stříhat. Údržbový prostor je u tújí stejně důležitý jako samotná hloubka kořenů.
Jaké kořeny mají tůje?
Tůje mají mělké, husté a vláknité kořeny, které se rozprostírají hlavně v horní vrstvě půdy.
Nejde obvykle o jeden hluboký kůlový kořen. Spíš o síť jemných kořínků a několika silnějších bočních kořenů. Díky tomu túje dobře využívá vláhu po dešti, ale zároveň je citlivá na vyschnutí povrchu. Pokud je půda tvrdá, suchá nebo přehřátá, kořenový systém thuje začne rychle trpět.
Rostou kořeny tújí víc do hloubky, nebo do šířky?
Kořeny tújí rostou prakticky víc do šířky než hluboko dolů, hlavně u živých plotů.
Proto se při výsadbě doporučuje spíš širší rýha než zbytečně hluboká jáma. Kořeny potřebují měkký prostor do stran, aby se mohly rozrůstat mimo původní bal. Když narazí na tvrdý jíl, stavební zásyp nebo betonové omezení, růst se zpomalí. Šířka kořenové zóny je pro vitalitu tújí zásadní.
Ve svém příspěvku THUJE A PES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Neoral.
Zdravim,existuje nejaky pripravek odradujici psa mocit na thuje? Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Metr před thuje natáhnu provázek. Nic jiného není, bydlím v centru města, kde psi močí po fasádě. Vyzkoušela jsem savo,pepř i mnoho chemických přípravků a nic nepomáhá.
Nejlepší dřevo z túje, pochází z rodu stálezelených Thuja plicata a Thuja occidentalis. Dřevo túje je známé svou nízkou hmotností, trvanlivostí a odolností vůči hnilobě, díky čemuž je vhodné pro různé aplikace, včetně stavebnictví, nábytku a dokonce i hudebních nástrojů.
Západní červený cedr (Thuja plicata)
Tento druh pochází z pacifického severozápadu a je ceněn pro své červenohnědé jádrové dřevo a světlou běl. Je známý svou výjimečnou trvanlivostí a běžně se používá na obložení, šindele a plotové sloupky.
Severní bílý cedr (Thuja occidentalis)
Tento druh, známý také jako východní arborvitae, pochází z východní Severní Ameriky. Je výjimečně lehký a měkký, ale jeho odolnost vůči hnilobě ho činí cenným pro venkovní použití, jako jsou plotové sloupky a šindele, a také pro vnitřní použití.
Túje (Tetraclinis articulata):
Ačkoli technicky nepatří do rodu Túje, dřevo Túje je také vysoce ceněno pro svou jemnou kresbu, bohatou barvu a drsné vzory. Pochází z pohoří Atlas v severní Africe.
Vlastnosti dřeva z túje
Lehké
Dřevo Túje je obecně lehké, přičemž západní červený cedr váží kolem 350-400 kg/m³.
Odolné
Je přirozeně odolné vůči hnilobě, houbám a hmyzu, takže je vhodné pro venkovní použití a aplikace, kde je důležitá dlouhověkost.
Snadno opracovatelné
Dřevo z túje je relativně měkké a snadno se řeže, tvaruje a upravuje.
Příjemně voní
Po broušení vydává výraznou, příjemnou vůni, která je také známá tím, že odpuzuje hmyz.
Rozměrově stabilní
Má dobrou rozměrovou stabilitu, což znamená, že se při změnách vlhkosti příliš nesmršťuje ani nebobtná.
Běžné použití
Stavební práce: Plotové sloupky, šindele, obklady, sruby a další venkovní stavby.
Nábytek: Díky své odolnosti a zpracovatelnosti se používá pro vnitřní i venkovní nábytek.
Hudební nástroje: Západní červený cedr se používá na kytarové rezonanční desky a dřevo thuje se používá na luxusní kusy.
Ostatní: Truhly (na odpuzování molů), konstrukce kánoí a dokonce i esenciální oleje.
Důležité informace
Alergie
Někteří jedinci mohou být citliví na prach z thuje plicata (západního červeného cedru) a mohou mít alergické reakce nebo dýchací potíže.
Esenciální olej
Esenciální olej z thuje, získaný ze dřeva a listí, má některé léčivé vlastnosti, ale měl by se používat s opatrností, protože ve vysokých dávkách může být jedovatý.
Udržitelnost
Je důležité získávat dřevo thuje z udržitelně obhospodařovaných porostů, aby byla zajištěna jeho trvalá dostupnost.
V naší poradně s názvem THUJE A RAŠELINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, zasadila jsem thuje do podkladu z rašeliny. Radili mi to v zahradnictví, kde jsme je koupila, teď na internetu čtu, že je to pro ně příliš kyselé, mám je přesadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Thuje nepotřebují žádný speciální substrát a vetšinou plně dostačuje zemina z výkopu sazební jámy. Někdy se rostlina srovná s nevhodným substrátem, někdy zahyne. Když budete přesazovat, tak použijte klasickou drnovku, popřípadě ornici.
Kořeny tújí: co jsem zjistil až při rytí kolem starého živého plotu
Poprvé jsem hloubku kořenů thuje začal řešit ne při sázení, ale až při opravě okraje záhonu u staršího živého plotu. Na první pohled vypadaly túje klidně: zelená stěna, pravidelně stříhaná, žádné zvednuté dlaždice. Jenže jakmile jsem vzal rýč a chtěl vybrat úzký pás zeminy u kmínků, narazil jsem na úplně jinou realitu. Nebyl tam jeden silný kůlový kořen, který by šel hluboko dolů. Byla tam hustá síť tenkých a středně silných kořenů, která se táhla pod povrchem do stran.
Největší překvapení bylo, že kořeny nebyly tak hluboko, jak si mnoho lidí představuje u třímetrového živého plotu. Většina jemných kořínků byla v horní vrstvě půdy, kde se drží vlhkost po dešti a kde je nejvíc živin. Silnější kořeny šly níže, ale pořád to nebyl typ kořenů, které by člověk čekal třeba u starého ovocného stromu. U běžné zahradní túje jsem opakovaně narazil hlavně na kořenovou zónu do hloubky přibližně 20 až 60 cm, podle stáří, půdy, zálivky a toho, jestli byla rostlina od začátku správně vysazená.
To je důvod, proč je dotaz jak hluboké kořeny má thuje trochu zrádný. Prakticky důležitější je otázka: kam všude kořeny sahají do šířky a kolik vody v té zóně dokážou získat. Když túje roste v měkké, přiměřeně vlhké půdě, kořeny se rozprostřou do prostoru a rostlina drží dobře. Když je ale zasazená do úzké rýhy u betonu, v jílu, štěrku nebo stavební suti, začne se chovat úplně jinak. Nevytvoří pohodlný kořenový talíř, trpí v létě suchem a často začne hnědnout odspodu nebo od vnitřku.
Praktický závěr z rytí kolem tújí: u tújí se nebojte hlubokého agresivního kořene, ale nepodceňujte mělkou hustou síť kořenů. Právě ta rozhoduje o vodě, stabilitě, přesazování i vzdálenosti od plotu.
Časová dimenze: jak se kořeny tújí mění po výsadbě
U tújí je důležité nemyslet jen na den výsadby. Kořenový systém thuje se mění v čase a každá fáze má jiné riziko. První rok je nejzrádnější, protože nadzemní část může vypadat pěkně, ale kořeny ještě nejsou rozběhnuté do okolní půdy. Druhý a třetí rok se často rozhoduje, jestli bude živý plot dlouhodobě hustý, nebo se z něj stane řada rostlin, které jen přežívají.
První sezónu po výsadbě se podle mě dělá nejvíc chyb. Člověk má pocit, že když prší, je zalito. Jenže kořenový bal z květináče může být uvnitř suchý, zatímco okolní půda je vlhká. To je časté hlavně u rostlin, které byly v kontejneru dlouho a mají bal hustě prokořeněný. Voda pak někdy po balu steče do stran a ke středu se nedostane.
Ve druhé sezóně začnou kořeny víc pracovat do okolí. Pokud jste při výsadbě připravili širokou rýhu a půdu není zhutněná, túje se obvykle zlepší. Pokud ale sedí v úzké jámě obklopené tvrdým jílem nebo stavebním zásypem, kořeny narazí na hranici a růst se zpomalí. Navenek se to projeví tak, že některé kusy v řadě rostou výrazně hůř než jiné.
Po třech až pěti letech už je problém vidět jasně. Dobře založený živý plot zhoustne, drží barvu a snese běžný řez. Špatně založený plot má mezery, hnědé vnitřky, jednotlivé slabé kusy a v horkém létě potřebuje neustálou záchrannou péči. Proto je u tújí nejdražší chyba ta, která na začátku vypadá jako úspora práce.
Období po výsadbě
Co se děje s kořeny
Co hlídat
Nejčastější chyba
První 2 týdny
Bal si sedá, jemné kořeny jsou citlivé na vyschnutí
V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.
Dobrý den.Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně hnědnutí stromku thuje Smaragd.Vzrostlý třímetrový zdravý strom jsem vloni na podzim vykopal a přesadil z velkého květníku před domem do řady thůjí ,které tvoří živý plot mezi sousedem a mojí zahradou.Na začátku jara jsem začal pozorovat,že stromek postupně hnědne a to přes pravidelné zalévání.Snažil jsem se stromku doplnit hořčík,ale ani to nepomohlo.Zvláštní je to,že strom usychá jen z poloviny.Směrem do mé zahrady na jižní stranu je už kompletně hnědý ,ale směrem k sousedovi je stromek sytě zelený jakoby vůbec nestrádal.Je docela možné ,že jsem při vykopávání thůje mohl neúmyslně poškodit část kořene která zásobuje právě usychající polovinu stromu.
Je nějaká reálná šance ,že bych mohl strom ještě zachránit?
Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem.
Toušek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
S největší pravděpodobní takto rostlina reaguje na přesazení. Často se stává, že při přesazení na novou pozici se nedodrží původní orientace na jih, což má za následek ozáření sluncem té části, která na to nebyla zvyklá. Samozřejmě nejde ani vyloučit poškození kořenového systému při přesazování. Co s tím teď dělat? Uschlé větve ostříhat a nechat túji, aby se s tím vypořádala sama a postupně vyplnila proschlá místa novými větvemi z té části, která nyní prosperuje. S hnojením to nyní nepřehánějte, pouze dbejte na dostatečnou zálivku.
Vlastní data: co se změnilo po lepší zálivce a mulči
U jedné řady tújí jsem si vedl jednoduché poznámky, protože živý plot po výsadbě vypadal nerovnoměrně. Nebyla to vědecká studie, ale přesně ten typ dat, který se hodí na běžnou zahradu. Část řady byla blíž ke zpevněné ploše a v létě rychleji vysychala. Zpočátku jsem zaléval nepravidelně, hlavně povrchově. Potom jsem přešel na pomalou zálivku ke kořenové zóně, doplnil mulč a přestal jsem se spoléhat na krátké letní přeháňky.
Výsledek nebyl okamžitý. První změna byla vidět až po několika týdnech: nové výhony byly svěžejší, vnitřní hnědnutí se nezhoršovalo a půda pod mulčem zůstávala déle vlhká. Největší poučení bylo, že u tújí nestačí řešit jen hnojivo. Pokud má mělký kořenový systém thuje fungovat, musí být v horní vrstvě půdy stabilní vlhkost a vzduch.
Sledovaná věc
Před úpravou péče
Po 6 týdnech lepší péče
Praktický závěr
Půda u balu
Nahoře vlhká, uvnitř často suchá
Vlhkost byla rovnoměrnější
Zalévat pomalu a cíleně ke kořenům.
Barva nových výhonů
Místy šedozelená a mdlá
Nové konce byly světlejší a živější
Kořeny reagují na vodní režim dřív než staré větve.
Hnědnutí uvnitř
Postupovalo v nejsušší části řady
Zpomalení, místy zastavení
Staré hnědé části nezezelenají, cílem je zastavit zhoršování.
Povrch půdy
Tvrdý škraloup po zálivce
Pod mulčem kyprější a chladnější
Mulč pomáhá mělkým kořenům přežít horko.
Tato zkušenost se mi potvrdila opakovaně: když túje chřadne, je lákavé hledat speciální přípravek. Jenže u mnoha živých plotů by první kontrola měla být obyčejná. Sáhnout rukou pod mulč, zkusit vlhkost v hloubce několika centimetrů, rýčem opatrně ověřit, jestli půda není betonově tvrdá, a podívat se, jestli bal nebyl při výsadbě utopený.
V naší poradně s názvem VÝŠKA THUJI MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Sadílková.
Dobrý den prosím kolik můžou mít thuje na výšku mezi sousedy a z jaké strany se to měří, když mají sousedi níž pozemek cca 20 cm zda z naší strany, nebo z jejich podle mého názoru by se to mělo tykak našeho pozemku, kde jsou thuje a pravidelné udržované a vysazení v roce 2010, myslím od roku 2015 jsou už jiné podmínky děkuji Vám za odpověď s pozdravem Sadílková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Občanský zákoník neudává maximální výšku živého plotu mezi sousedy. Vychází se zde z logiky moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. V ideálním případě by vaše thuje neměly sousedovi stínit, zasahovat větvemi na jeho pozemek a znečišťovat ho. Na druhé straně máte právo oplotit svůj pozemek oplocením až do výšky 1,2 m od okolního terénu. Pokud si chcete postavit vyšší plot, potřebujete stavební povolení, ke kterému se soused může nesouhlasně vyjádřit.
Chcete li mít thuje na hranici pozemku vyšší než 1,2 m, měli byste si se sousedem vyjednat písemnou dohodu a nebo ústní za přítomnosti nezávislého svědka, například starosty obce.
Kořenový systém thuje není agresivní, ale umí být nepříjemný
Často se ptáte, jestli mají túje invazivní kořeny. Moje praktická odpověď je: většinou ne v tom smyslu, že by aktivně ničily základy jako některé mohutné dřeviny. Ale dokážou být nepříjemné tam, kde jim člověk nedá prostor. Kořeny tújí jsou husté, mělké a vytrvalé. Nejsou to kořeny, které by snadno ignorovaly překážky, ale ani takové, které by běžně prorážely kvalitní betonový základ.
Nejčastější problém u plotu není rozbitý základ domu, ale vysušený pás půdy. Túje v řadě fungují jako zelená pumpa. V létě berou vodu z horní vrstvy půdy, a když vedle nich máte trávník, trvalky nebo mladé keře, tyto rostliny často prohrávají. Viděl jsem to na záhonu, kde byly túje za plotem a před nimi levandule. Levandule má sucho ráda, ale v tomto místě už to bylo moc. Horní vrstva půdy byla tak prokořeněná a vysátá, že po dešti rychle oschla a voda se k menším rostlinám nedostala.
Druhý problém je údržba okrajů. Pokud túje vysadíte příliš blízko k obrubníku, chodníku nebo plotové podezdívce, kořeny časem vyplní prostor, kam byste později chtěli rýt, instalovat závlahu, natáhnout kabel, opravit obrubu nebo vyčistit drenáž. Nejde o dramatické ničení, ale o praktickou nepříjemnost: všude narazíte na kořeny, zemina nejde dobře vybrat a každé větší seknutí kořenů se může projevit hnědnutím části rostliny.
Třetí problém nastává při odstranění starých tújí. Nadzemní část pokácíte za chvíli, ale pařezy a kořenový talíř zůstanou. Pokud chcete na stejném místě hned sázet nový živý plot, zjistíte, že půda je plná kořenů, vyčerpaná, často kyselá a v horní vrstvě slehlá. Proto se mi u starých tújí osvědčilo nechat si čas na vyčištění rýhy, doplnění kvalitní zeminy a zlepšení struktury půdy, ne jen „vyříznout staré a nasadit nové“.
První případ byla řada tújí u starého pletivového plotu. Rostliny byly vysazené poměrně rozumně, měly prostor, zemina byla obyčejná zahradní a pod plotem nebyl beton. Kořeny se rozprostřely do šířky, plot se dobře držel a největší práce byla pravidelné stříhání. Tady se ukázalo, že túje nemusí být problém, pokud mají půdu a vodu.
Druhý případ byl živý plot u nové betonové podezdívky. Sazenice byly pěkné, vysoké, drahé a vysazené rychle. Jenže rýha byla úzká, vedle byl zhutněný zásyp a zálivka nepravidelná. První rok vypadaly slušně, druhý rok začaly rozdíly a třetí rok už některé kusy výrazně zaostávaly. Když jsme odhrnuli půdu, bylo jasné, že kořeny se nerozběhly rovnoměrně a nejhorší kusy seděly v tvrdém suchém pásu.
Třetí případ byl pokus přesadit starší túji z místa, kde překážela chodníku. Nadzemní část byla zdravá, ale bal musel být kvůli manipulaci menší. Rostlina se po přesazení tvářila dlouho dobře, pak přišlo horko a začala postupně hnědnout. Neuhynula celá, ale ztratila tvar. Kdybych měl tuto situaci řešit znovu, raději bych vysadil menší novou rostlinu, než se snažil zachránit vzrostlý kus za každou cenu.
Tyto tři příběhy mají společný závěr: u tújí nerozhoduje jen druh rostliny, ale startovní podmínky pro kořeny. Stejná thuje může být na jednom místě bezproblémová a na druhém místě zdroj neustálého hnědnutí, dosazování a zklamání.
Fotografie ukazuje typickou českou problémovou situaci: túje vysazené v úzkém suchém pásu mezi betonovou podezdívkou a chodníkem.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Jak hluboko sázet thuje, aby kořeny nezačaly trpět
U výsadby tújí jsem si ověřil jednoduché pravidlo: jáma má být spíš široká než hluboká. Začátečník má často pocit, že když vykope hlubokou jámu, udělá rostlině dobře. Jenže u tújí je důležité, aby kořenový bal seděl zhruba ve stejné výšce, jako byl v květináči nebo v původní zemině. Pokud ho utopíte moc hluboko, rostlina může špatně dýchat, krček zůstane vlhký a po čase začne chřadnout.
Prakticky se mi nejvíc osvědčilo vykopat souvislou rýhu, pokud sázím delší živý plot. Jednotlivé jamky vypadají rychleji, ale u řady tújí vznikne nerovnoměrný prostor: jedna sazenice má kyprou půdu, druhá narazí na kámen, třetí na zhutněný jíl. Souvislá rýha umožní kořenům růst do stran a zároveň se v ní lépe srovná výška celé řady.
U běžných sazenic bych hloubku rýhy volil podle výšky balu, ne podle přání „dát tomu víc zeminy“. Šířka by měla být větší než bal, klidně dvojnásobná, aby se kořeny po stranách snadno rozbíhaly. Dno není dobré vybrat příliš hluboko a potom dosypat měkkou zeminu, protože ta si sedne a túje klesne níž. To je nenápadná chyba, která se projeví až později.
Postup, který se mi v běžné zahradní půdě osvědčil:
Rýhu kopu širší než kořenový bal, aby kořeny měly startovací prostor.
Hloubku držím podle balu, ne podle nadšení z hlubokého kopání.
Kořenový krček nenechávám utopený, horní část balu má být přirozeně u povrchu.
Po výsadbě zalévám pomalu, aby voda neodtekla jen po povrchu.
Mulčuji, ale nehrnu mulč ke kmínku, protože vlhký límec u kmene není dobrý.
Fotografie znázorňuje správnou výsadbovou rýhu pro řadu tújí: širokou, mělkou, s baly ve stejné výšce, nikoli úzké hluboké díry.
Ve svém příspěvku JE TO SNADNÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Krist.
Chcete si letos zasadit na zahradě malou vinici za 0 Kč ? Není problém.
Stačí najít někoho, kdo již révu pěstuje, pár PETlahví, nůžky na růže a je to.
Návod zde: https://www.youtube.com/wat…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak na to: ověření hloubky kořenů thuje a bezpečná úprava péče
Tento postup použijte, když chcete zjistit, jestli túje trpí kvůli kořenům, aniž byste rostlinu zbytečně poškodili.
Vyberte jednu zdravou a jednu problémovou túji. Nesledujte jen nejslabší kus v řadě. Porovnání dvou rostlin vám ukáže, jestli je rozdíl v půdě, zálivce, zastínění nebo poškození kořenů. Příklad: zdravá túje je dál od betonu, slabá stojí u rohu podezdívky.
Odhrňte zeminu jen mělce a opatrně. Pracujte rukou nebo malou lopatkou, ne rýčem přímo u kmene. Hledejte jemné kořínky v horních 10 až 30 cm a sledujte, jestli je půda suchá, přemokřená nebo zhutněná. Příklad: pod suchou krustou může být bal stále úplně suchý.
Zkontrolujte výšku kořenového krčku. Túje nemá být utopená hluboko pod okolní terén. Pokud je kmínek zasypaný vlhkým mulčem nebo zeminou, odhrňte materiál od kmene. Příklad: mulč má chránit půdu, ne vytvářet mokrý límec kolem kmínku.
Upravte zálivku podle půdy, ne podle kalendáře. V horku zalévejte pomalu a ke kořenové zóně, ne krátce po povrchu. V jílu naopak nechte půdu dýchat a nepřelévejte ji. Příklad: lepší je delší pomalá zálivka dvakrát týdně než každodenní povrchové pokropení.
Doplňte mulč a omezte konkurenci. V okolí tújí nenechte tvrdý holý povrch ani hustý trávník až ke kmeni. Mulč drží vlhkost v mělké kořenové zóně, ale nesmí být nalepený na kmínku. Příklad: pás mulče široký 40 až 60 cm pomůže víc než rychlé přihnojení.
Vyhodnoťte změnu až po několika týdnech. Staré hnědé větvičky nezezelenají. Sledujte nové konce, celkovou barvu a to, zda se hnědnutí zastavilo. Příklad: po 4 až 8 týdnech lepší péče poznáte, jestli problém opravdu souvisel s kořeny.
V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mnoho plísní může způsobit, znehodnocení listů oleandru vznikem žlutých, hnědých nebo černých skvrn. Nemoc se může rozšířit, což způsobí, že se malé skvrny sloučí do velkých skvrn nebo způsobí, že listy začnou z rostliny padat. Toto onemocnění listů obecně neohrožuje jinak zdravé oleandry. Vzhledem k tomu, že spóry cestují ve vodních kapičkách, zkuste zalévat rostlinu jen na substrát, aby listy zůstaly suché. Sesbírejte a zlikvidujte spadané listí a jiné zbytky rostlin, které mohou obsahovat spóry. Prořezání keře vedoucí ke zlepšení cirkulace vzduchu může pomoci omezit šíření spór. Nůžky před každým použitím dezinfikujte ponořením do lihu 80% na 30 vteřin. Oleandr by se měl zotavit sám.
Hloubka kořenů thuje není tak dramatická, jak se někdy říká. U běžného živého plotu počítejte hlavně s mělkým a plošným kořenovým systémem, který pracuje v horní vrstvě půdy a rozbíhá se do stran. To je dobrá zpráva pro obavy ze základů, ale důležité varování pro výsadbu, zálivku a údržbu.
Největší poučení z praxe je jednoduché: túje nejčastěji nezklame proto, že má špatné kořeny, ale proto, že jsme jí dali špatné místo. Úzký pás u betonu, zhutněná zemina, nepravidelná zálivka a příliš hustá výsadba vytvoří problém, který se později maskuje jako choroba, škůdce nebo nedostatek hnojiva.
Pokud budete sázet nový živý plot, myslete na šířku rýhy, kvalitu půdy, mulč, pomalou zálivku a budoucí přístup k řezu. Pokud už túje máte, nepanikařte kvůli každému kořenu u povrchu. Raději zjistěte, jestli má rostlina v kořenové zóně vláhu, vzduch a prostor. Právě tam se rozhoduje, jestli bude plot za pět let hustý, nebo problémový.
V naší poradně s názvem NETÝKAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Dostala jsem překrásnou netýkavku červeně kvetoucí.Od dubna mi pořád kvete na parapetu, má velkou spoustu květů. Je to ale ožralka, denně se musí zalévat.Nevíte jestli přežije zimu, nikdy jsem jí neměla tak nemám zkušenosti. Díky za radu.Hezký zbytek dne, Božena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aby vaše netýkavka zůstala naživu i přes zimu, udržujte ji teplotu na 13 °C. Tato teplota pomůže pozdržet její netrpělivé květy během zimní sezóny. Netýkavka bude spokojená, pokud bude mít prostor s teplotou 7 až 13 °C.
V zimě ji umístěte na parapet ve vytápěné zimní zahradě nebo chladné místnosti.
Rostlinu před zazimováním prohlídněte a byla-li venku, ošetřete ji kvůli obavám ze škůdců nebo chorob. K tomu použijte některý ze systémových insekticidů. Před umístěním na místo s jasným světlem, teplem a mírným množstvím vlhkosti je nejlepší odříznout asi třetinu rostliny.
Z odříznutých částí si můžete udělat řízky a vypěstovat přes zimu nové čerstvé rostliny.
Z rostliny odstřihněte 10 až 15 cm dlouhé odřezky špiček. Tím si zajistíte, že vaše netýkavka nebude na konci zimní sezóny vypadat pokrouceně a dřevnatě. Pokud chcete pěkný a čistý řez, doporučuji použít nůž nebo sterilní nůžky.
Jakmile skončíte, odstraňte listy ve spodní části řízků a poté je zasaďte do květináčové směsi. Ujistěte se, že směs je lehká a vlhká. Pak řízky umístěte na místo, které má tlumené světlo.
Kolem květináče můžete použít plastový sáček a vytvořit z něj skleník. Chcete-li jej použít, umístěte řízky netýkavky dovnitř a nechte je odkryté. Je to lepší, než když je pytlík dnem vzhůru, přes který pak nemůže proudit vzduch. Jakmile odřezky začnou růst, produkují i kořeny.
Připravte se na to, že budete muset zvětšovat velikost nádob nebo z nich rostliny úplně vyndat, až přijde jaro. Vezměte prosím na vědomí, že je nejlepší hnojit pouze tehdy, když rostlina aktivně roste a když je půda trvale vlhká.
Pokud rostliny přes zimu umístíte na místa s nedostatečným přirozeným světlem, musíte světlo doplnit. Pro dosažení nejlepších výsledků umístěte rostlinné světlo přibližně 15 cm nad vrchol rostliny po dobu přibližně 12 hodin denně.
Netýkavku můžete taky vypěstovat z nasbíraných semen, která během sezóny vyprodukovala.
Ačkoli mnoho hybridních rostlin produkuje zdravá semena, jejich potomci se zřídka podobají mateřské rostlině. Semena proto sbírejte pouze od nehybridních netýkavek.
Nasbírané semeno začněte vysévat do interiéru na začátku března. Přidejte semínka do vlhké směsi bez půdy a zatlačte dolů. Dále můžete na semeno přidat tenkou vrstvu hlíny. Nezapomeňte udržovat semena v teple.
U mladých tújí bývá kořenová zóna překvapivě mělká. Když vysadíte kontejnerovanou sazenici vysokou 60 až 100 cm, většina kořenů zůstává první sezónu v původním balu a v nejbližším okolí výsadbové jámy. Proto mladá túje vypadá, jako že „sedí v zemi“, ale ve skutečnosti ještě neumí pořádně tahat vodu z okolí. Stačí několik horkých dní, suchý vítr a nezalitý bal uprostřed jinak vlhké zeminy a rostlina začne vadnout nebo šednout.
U menších a středních tújí se kořeny často drží v horních 20 až 40 cm. U starších a vyšších rostlin se hlavní kořenová hmota může dostat níže, přibližně do 45 až 60 cm, ale stále jde o systém, který je z praktického pohledu mělký a plošný. Neznamená to, že žádný kořen nemůže jít hlouběji. Znamená to, že většina funkčních jemných kořenů, které přijímají vodu a živiny, pracuje v horní vrstvě půdy.
V české zahradě to má jeden zásadní důsledek: túje netrpí jen tím, že „má málo vody“. Často trpí tím, že voda není tam, kde jsou kořeny. Když zalijete jednou za čas hadicí povrch, voda po tvrdé půdě steče pryč. Když zalijete moc rychle, zůstane mokrý povrch, ale kořenový bal uvnitř může být suchý. A když je výsadba příliš hluboko, kořenový krček je zasypaný a rostlina se dusí v místě, kde má přecházet kmen do kořenů.
Pro běžného majitele zahrady je nejpraktičtější pracovat s tímto rozdělením:
Velikost túje
Typická hlavní kořenová zóna
Co to znamená v praxi
Mladá sazenice do 1 m
asi 15 až 30 cm
Potřebuje pravidelnou zálivku přímo ke kořenovému balu.
Živý plot 1 až 2 m
asi 25 až 45 cm
Kořeny už jdou do stran, ale stále rychle trpí letním suchem.
Starší túje 2 až 4 m
asi 40 až 60 cm
Větší problém než hloubka bývá konkurence o vodu a prostor.
Vzrostlá nestříhaná túje
místy i více, podle půdy
Přesazování je rizikové, protože jemné kořeny jsou daleko od kmene.
Tabulka není laboratorní měření, ale praktická pomůcka pro rozhodování. Pokud máte písčitou půdu, kořeny budou hledat vodu jinak než v těžkém jílu. Pokud máte pod tújemi mulč, kapkovou závlahu a kyprou zeminu, kořenový systém se vyvine lépe než v úzkém pásu mezi betonovým plotem a chodníkem.
Fotografie ukázuje mělkou, hustou síť kořenů túje po opatrném odhrnutí zeminy u staršího živého plotu, aby bylo jasné, že kořeny nejdou hlavně kolmo dolů, ale rozbíhají se do stran.
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bretislav.
Dobrý den.
Mám problém s thujemi.Viz foto.
Copak je to za choroba a nebo co to způsobuje.Mám je nově zasazené podle rady zahradníka.Vláhy mají dost možná až nekdy moc když pořádně zaprší.Moc děkuji za rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je vidět píseň Cercosporidium na tújích. Je to nákaza, která se bude šířit na okolní túje. Existuje proti tomu postřik přípravkem SCORE 250 EC, což je účinný fungicid proti plísni Cercosporidium. Tady je vidět jak vypadá balení i cena přípravku SCORE 250 EC: https://www.zbozi.cz/hledan…
U plísní je vhodné postřik opakovat po dvou týdnech. Postupujte podle návodu k použití.
Pokud stříháte túje na jaře, tak postupujte takto: Nůžky uchopte do jedné ruky (dvouruční do obou rukou) a otevřete je, přiložte k větvičkám v místě, kde chcete stříhat, a nůžky sevřete. Tento úkon opakujte tak dlouho, dokud nejsou všechny stromky ostříhané. Lze stříhat i motorovými či elektrickými nůžkami. Stříhání je obdobné, jen nůžky přiložíte ke stříhaným větvičkám a nůžky spustíte. Musíte je spustit dříve, než se větvičky dostanou mezi žabky nůžek, jinak se nerozběhnou. Tahem nahoru a dolů odstříháváte příslušné větvičky tújí. Termín stříhání je popsán v odborné literatuře. Rovnost střihu můžete držet od oka, podle provázku či podle laseru.
Podzimní hnojení není pro túji Smaragd vždy nutné, ale v některých případech může být prospěšné, protože rostlinám dodává klíčové živiny, jako je draslík, a tím jim dodává sílu a odolnost na zimu. Někteří odborníci doporučují aplikaci podzimního hnojiva, které rostlinám pomůže se na zimu připravit, zatímco jiní naznačují, že jarní hnojení je dostatečné pro většinu vzrostlých stromů, které se nepotýkají s nedostatkem živin.
Kdy a proč je podzimní hnojení užitečné
Příprava na zimu: Hnojivo z konce léta nebo začátku podzimu s vyšším obsahem draslíku (K) může pomoci rostlinu posílit na zimu a zlepšit její odolnost vůči chladnému počasí a dalším stresorům.
Řešení nedostatků: Pokud si všimnete známek nedostatku živin, jako je hnědnutí nebo žloutnutí listů (což může být způsobeno nízkým obsahem dusíku nebo draslíku), může na podzim pomoci vyvážené hnojivo s pomalým uvolňováním, zejména pokud jste vynechali jarní hnojení.
Pro rostliny pěstované v nádobách: Rostliny v nádobách často potřebují častější hnojení, protože živiny z kompostu se mohou rychleji vyčerpat. Podzimní hnojení může těmto rostlinám poskytnout nezbytnou podporu, když přecházejí do období vegetačního klidu.
Co používat a proč
Používejte hnojivo s pomalým uvolňováním: Tento typ hnojiva zabraňuje spálení kořenů a poskytuje stálý přísun živin v průběhu času, což je ideální pro stálezelené rostliny.
Vyberte hnojivo s vyšším druhým a třetím číslem: Hnojivo typu 4−9−35 (N-P-K) se doporučuje zejména pro pozdní léto a podzim pro podporu síly a zelené barvy, na rozdíl od jarního hnojiva, které se více zaměřuje na růst.
Vyhněte se hnojivům v pozdním období, která stimulují nový růst: Nepoužívejte hnojiva s vysokým obsahem dusíku v pozdním podzimu, protože to může podpořit nový růst, který může být poškozen mrazem.
Kdy vynechat podzimní hnojení
Pro zdravé, zavedené stromy: Vzrostlé stromy Thuja Smaragd, které vypadají zdravě a dobře rostou, obvykle na podzim hnojit není nutné. Jarní hnojení je pro tyto rostliny často dostačující.
Při hnojení na jaře: Pokud jste brzy na jaře aplikovali kvalitní a vyvážené hnojivo, na podzim už možná nebudete muset hnojit znovu.
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Na obrázku je vidět píseň Cercosporidium na tújích. Je to nákaza, která se bude šířit na okolní túje. Existuje proti tomu postřik přípravkem SCORE 250 EC, což je účinný fungicid proti plísni Cercosporidium. Tady je vidět jak vypadá balení i cena přípravku SCORE 250 EC: https://www.zbozi.cz/hledan…
U plísní je vhodné postřik opakovat po dvou týdnech. Postupujte podle návodu k použití.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bretislav.
Rozdíl mezi bobkovišní Caucasica a Novita v kontextu živého plotu
Longtail rozdíl mezi bobkovišní Caucasica a Novita na první pohled nesouvisí s hloubkou kořenů tújí, ale ve skutečnosti patří do stejného rozhodování. Člověk často řeší kořeny tújí právě proto, že zvažuje, jestli je nevyměnit za bobkovišeň. Proto má smysl srovnat alespoň praktický rozdíl.
Bobkovišeň Caucasica bývá vnímaná jako vzrůstnější, užší a vhodná pro vyšší živé ploty. Má protáhlejší listy a působí vzpřímeněji. Hodí se tam, kde chcete vyšší zelenou clonu a máte dost místa na šířku i údržbu. Bobkovišeň Novita se často volí jako robustní, hustá a lesklolistá varianta, která dobře působí v moderních zahradách. V dobrých podmínkách umí růst rychle a vytvořit plnou zelenou stěnu.
Proti tújím má bobkovišeň jednu výhodu: po řezu často lépe obrůstá z listnatého dřeva a působí méně „hřbitovně“, což někteří lidé u tújí nemají rádi. Na druhou stranu bobkovišeň v zimě ukazuje listy, takže na ní víc vidíte mráz, vítr, spálení sluncem nebo okus. Túje zase lépe snášejí klasický úzký jehličnatý vzhled, ale když uvnitř vyholí, hůř se to napravuje.
Vlastnost
Túje
Bobkovišeň Caucasica
Bobkovišeň Novita
Vzhled plotu
Jehličnatá zelená stěna
Vyšší listnatý plot s užším dojmem
Hustý lesklý listnatý plot
Řez
Nestříhat hluboko do starého dřeva
Snáší řez dobře, ale chce prostor
Dobře houstne, vhodná pro tvarování
Kořeny
Mělké, vláknité, široké
Keřový kořenový systém, náročný na vláhu po výsadbě
Podobně jako jiné bobkovišně, důležitá je půda a zálivka
Riziko v zimě
Hnědnutí při stresu, sucho, posypová sůl
Poškození listů mrazem a zimním sluncem
Poškození listů v horších polohách, ale dobrá regenerace
Kdy bych ji volil
Na klasický úzký stálezelený plot
Na vyšší zelenou clonu s listy
Na hustý moderní živý plot, pokud je místo a vláha
Pokud řešíte hlavně to, že kořeny tújí jsou blízko plotu, bobkovišeň automaticky neznamená menší problém. I ona potřebuje prostor, vodu a přístup k řezu. Rozdíl je spíš v růstu, vzhledu, řezu a reakci na poškození. U úzkého pruhu u plotu bych proto nevybíral jen podle názvu rostliny, ale podle konkrétního místa: kolik je tam slunce, jaká je půda, zda je tam vítr, jak daleko je soused a jestli budete moci plot udržovat z obou stran.
Živý plot z tújí (dříve psáno také thuje a nesprávně tůje) vyžaduje minimálně řez alespoň dvakrát ročně, a to na samém sklonku zimy a koncem června. Čím častěji budete řez túje provádět, tím hezčí živý plot bude. Pokud byste túje nechali třeba rok bez zastřižení, následující řez by musel být hluboký (do staršího dřeva). Živá stěna by pak špatně obrůstala, keře by vypadaly omšele a s výsledkem byste určitě nebyli spokojeni. Túje můžeme nechat přirozeně rozrůstat, máme-li dost místa.
Túje všeobecně dobře snáší stříhání a tvarování. Zastřihovat je můžete během celé vegetace, tedy od jara do podzimu. Jarní tvarování rychle obrazí a během vegetace dorůstá. Není však vhodné zastřihávat túje během zimy (listopad až únor), protože do jara stejně neobrazí, ani se nezahojí. Tuhé mrazy mohou navíc nezhojené ranky vysušit a zaschlé konečky větví následně moc parády nenadělají. Tvarování živých plotů se provádí jednou až dvakrát ročně. Záleží na bujnosti růstu a nárocích na ideální tvar. Z praxe i literatury lze doporučit tvarování jednou na jaře (březen až květen) a popřípadě podruhé koncem léta (konec srpna až září).
Túje čili zerav západní (Thuja occidentalis) má velmi široký sortiment kultivarů. Najdeme mezi nimi typy různých tvarů, vysoké stromovité, kuželovité, úzce sloupovité i keřovité. Na druhé straně je řada zakrslých kultivarů kuželovitých, kulovitých i rozložitých. Správný tvar je tudíž závislý na druhu rostliny. Túje můžete využít jako solitéry, do skupinových výsadeb (pozor na příliš mnohobarevné kombinace), do skalek či jako přenosnou zeleň.
