Zajímáte se o téma OBALEČ ŠVESTKOVÝ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Vinná réva má mnoho přirozených nepřátel mezi bakteriemi, viry, parazitickými houbami a hmyzími škůdci, kteří způsobují řadu chorob. Mezi nejagresivnější houby patří například padlí révové či plíseň révová, nejzhoubnějším cizopasným hmyzem je pak mšička révokaz. Révu vinnou ošetřujeme za vlhkého počasí proti plísni révové a červené spále, za sucha a ve sklenících proti padlí a sviluškám.
Škůdci
Hálčivec révový (Calepitrimerus vitis)
popis: žlutobíle až béžově zbarvený roztoč o velikosti 0,15 mm, samičky přezimují ukryté v prasklinách kůry, rozvíjející se populace poškozují rašící očka a mladé letorosty, nejčastěji se vyskytují 3–4 generace, šíří se více za střídavého počasí a za průměrných teplot
příznaky: čepele mladých listů jsou skvrnité, kadeřavé, zasychají postižené listy i květenství, růst letorostů se zpomaluje, silně postižené keře postupně metlovatí, slábnou a hynou
ochrana: prostředky biologické a biotechnické ochrany: introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, zásah selektivním akaricidem, postřik sirnými přípravky
popis: žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč, samičky přezimují za šupinami pupenů, na jaře opouštějí úkryt a sají na mladých letorostech, po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů
příznaky: napadeny bývají jen ojedinělé listy, silné napadení vyvolá zmenšení a svinování čepelí listů, na spodní straně puchýřů je typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
popis: nejčastěji škodí sviluška ovocná a chmelová, k přemnožení dochází za teplého a suchého počasí; škodlivé výskyty souvisí s intenzivní chemickou ochranou (zničení přirozených predátorů) a intenzivním hnojením
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: sviluška foto.
Obaleč mramorový (Lobesia botrana)
popis: housenky obaleče jednopásého jsou až 10 mm dlouhé, hnědočervené s hnědočernou hlavou. Housenky obaleče mramorovaného jsou zelenohnědé se světlejší, žlutozelenou hlavou. Motýli mají délku těla asi 5–6 mm, rozpětí křídel 10–12 mm, zbarvení pestře mramorované (obaleč mramorovaný), respektiva žluté s širokým černým pruhem napříč křídel (obaleč jednopásý). Housenka je velmi pohyblivá; 1. generace vyžírají kvítky, starší sežírají květenství, housenky 2. a 3. generace vyžírají bobule. Dospívají po 3 týdnech, přezi
Ve svém příspěvku OBALEČ ZIMOSTRÁZOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Klečka.
Dobrý den.Že jsou různé prosrředky k boji proti housenkám to jsem si pročetl.Zajímá mne však za jakých podmínek-teplot,vlhkosti,roční období a podobně motýlek klade vajíčka,jak dlouho mu trvá než se vylíhne housenka.Jaká teplota mu vyhovuje nebo škodí....Nebo je otužilý a klade i v mrazu,Nějaké vývojové stádium lze snad zachytit...Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pozdní červivost je způsobená obalečem švestkovým a k účinnému postřiku je třeba feromonové signalizace. Bez ní postřik nemá cenu, do účinného termínu se bohužel obvykle netrefíte. Možných postřiků je několik a je dobré je občas střídat. Jsou to například Decis Flow 2,5, Zolone 35 EC, Sumithion Super. V úvahu také připadá širokospetrý systémový insekticid Mospilan 20 SP.
Doporučení:
pilatka (zničí cca 90 % květů) – ihned po odkvětu aplikovat Decis, Mospilan, Zolone;
obalečšvestkový 1. generace – konec května počátek června podle signalizace na lepových deskách;
obalečšvestkový 2. generace – hned po 10. červenci použít Zolone nebo Mospilan.
Kromě lehce deformovaně vypadajícího ovoce a rynglí, které se mohou zdát, že dozrály o něco dříve. Jediný způsob, jak zjistit, zda plody byly napadeny obalečem švestkovým, je najít růžovou housenku (asi 10 milimetrů na délku) číhající uvnitř. Obrázky této choroby můžete vidět zde: obalečšvestkový.
Ochrana
Pokud se zdá, že obaleči jsou problémem, zvažte použití feromonových lapačů nebo pokropení stromu roztokem s hlísticemi. Jde o háďátka druhu Steinernema – drobní červi (hovoříme o opravdu malých mikroskopických červících) Tato háďátka napadají larvy obaleče švestkového, když se nacházejí ještě na kmeni stromu nebo v půdní základně stromu. Hlístice vstupují do larev přirozeným otvorem, například ústy, a živí se obsahem larev. Háďátka uvnitř larev produkují přirozenou bakterii, která je postupně zabíjí. Infikované larvy budou háďátky zcela rozloženy. Tyto dravé hlístice se také rozmnožují uvnitř larev obaleče a vypouštějí další hlístice do okolí. První ošetření je možné provést podle předpovědi počasí, kdy noční teplota již nebude klesat pod 13 °C.
Ingredience na těsto: 1 kg čerstvých švestek, 250 g hladké mouky, 2 lžíce cukru krupice, 125 ml vlažného mléka, 60 g másla, půl kostky droždí, špetka soli
Ingredience na drobenku: 200 g hrubé mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, mletá skořice
Postup: Do mísy rozdrobíme droždí, přidáme cukr a vidličkou rozmačkáme. Droždí se začne postupně rozpouštět, až nám vznikne kašička. K oslazenému droždí přilijeme polovinu vlažného mléka a zaprášíme trochou mouky. Misku přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě asi 30 minut odležet. Kvásek zdvojnásobí svůj objem. Mezitím omyjeme, rozpůlíme a vypeckujeme švestky a připravíme tvarohovou náplň: tvaroh rozmícháme se žloutky a cukrem do hladkého krému.
Vykynutý kvásek promícháme s prosátou moukou se solí, rozpuštěným máslem a zbylým mlékem v těsto. Těsto přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě cca 30 minut kynout. Vykynuté těsto párkrát propracujeme, přesuneme na vymazaný a vysypaný plech, kde ho necháme znovu 30 minut kynout. Po konečném vykynutí předehřejeme troubu na 200 °C. Na těsto rovnoměrně rozetřeme tvarohovou náplň a na náplň poklademe švestky řezem nahoru.
Na drobenku nasypeme do misky mouku a cukr, přidáme nastrouhané máslo a prsty zpracujeme na drobivé těsto. Nezapomeneme přidat 1–2 špetky mleté skořice.
Švestkový koláč s tvarohem posypeme skořicovou drobenkou, vložíme do vyhřáté trouby a pečeme přibližně 35 minut do zezlátnutí okrajů a drobenky. Upečený koláč vyndáme z trouby a necháme ho před krájením zcela vychladnout. Švestkový koláč s tvarohem a drobenkou podáváme podle chuti zdobený lístky čerstvé máty.
Ingredience: 1 smetanový pudink, 2 lžíce cukru, 500 ml mléka, 300 g hladké mouky, 120 g cukru, 175 g másla, 1 lžička vanilkového aroma, 500 g švestek (vypeckovaných)
Postup: Z prvních tří surovin (pudink, cukr a mléko) uvaříme pudink. Poté jej přikryjeme potravinovou fólií a necháme vystydnout. Švestky omyjeme a vypeckujeme. V kastrůlku rozehřejeme máslo. Mouku promícháme s cukrem, aromatem, přimícháme máslo a vytvoříme drobenku. Troubu předehřejeme na 200 °C a připravíme si dortovou formu. Na dno položíme pečicí papír a strany pomažeme máslem. 2/3 drobenky nasypeme do formy a umačkáme. Dáme vystydlý pudink, rozetřeme a poklademe švestkami slupkou dolů. Posypeme zbytkem drobenky a dáme péct do trouby zhruba na 40 minut. Po upečení necháme chvíli ve formě stydnout a poté podáváme.
A jaký tip na švestkový koláč máte vy? Podělte se o svoje unikátní recepty.
Odrůdy slivoní švestek jsou bohužel citlivé na šarku. Šarka způsobuje opadávání ještě nezralých švestek, což znamená, že jsou kyselé. Toto onemocnění poznáme podle žlutých až zelených skvrnek na plodech a listech. Plody jsou hrbolaté, mají dolíčky, pod kterými je červená až hnědá dužina. Onemocnění přenáší hmyz a není možné ho nijak léčit, stromy je nejlepší vykácet a kompletně spálit. Nejdůležitější je prevence, respektive výběr vhodné odrůdy. Pro výsadbu se používají generativní neboli semenné podnože (tedy stromky vypěstované ze semen, protože se šarka nepřenáší semeny). Podnož je kmen s kořenovým systémem, na který je naroubována jiná odrůda slivoně. Vhodné je nahradit citlivé švestky pološvestkami nebo slívami. Pokud chcete pěstovat slivoně, doporučuje se vždy vyhledat odrůdy odolné vůči šarce.
Stromky vysazované ve školkách jsou tvořeny podnoží myrobalánu. Nevýhodou je však velký vzrůst. Dalším problémem je, že stromy na tomto základu vynáší plody později než klasické švestky. Proto se hodí do teplých a suchých oblastí republiky. Do nejteplejších oblastí Česka jsou vhodné například tyto odrůdy: Stanley, Čačanská lepotica, Čačanská najbolja.
Wangenheimova švestka, zelené renklody a durancie jsou jako semenáče vhodné pro těžší a vlhčí půdy. Stromy na těchto podnožích rostou mnohem méně než na podnožích myrobalánu.
Mezi podnože, které jsou vhodné i za způsobu vegetativního množení, tedy způsobu, kdy se strom dělí řízkováním a má stejný genetický materiál jako matečná rostlina, patří odrůdy jako St. Julien nebo MY–KL–A, které dobře rostou i ve vlhčích a těžších zeminách, mají vzrůst asi 60–70 % myrobalánu. Stromy mají dřívější plodnost než právě myrobalánové podnože.
Máte-li jen malou zahradu, kde je důležitý každý centimetr místa, vhodnou podnoží je WAxWA, jejíž růst je 50–60 % myrobalánu a vřetena plodí už druhým nebo nejpozději třetím rokem od vysazení.
Máte-li zahradu v mrazové kotlině, pak slivoně raději vůbec nevysazujte. Ideální je pěstovat stromy do nadmořské výšky 350 m n. m., odolné odrůdy do 450 m n. m., při dobré péči a vhodném lokálním klimatu mohou zvládnout i vyšší polohy. Dobré je mít samosprašnou odrůdu. Pokud není, musíme jim zajistit opylovače (jiná odrůda nedaleko stromu).
Švestky se sází na jaře nebo na podzim. Pokud máte dost času na přípravu půdy, ideálním řešením je na podzim půdu zrýt a prohnojit hnojem. Poté je vhodné půdu obohatit pomocí zeleného hnojení, což je ekologická a levná varianta přihnojování půdy. Zasadí se drobné rostliny jako měsíček lékařský nebo svazenka vratičolistá, vikvovité (lupina, bob, hrách, vikve a hrachor) a brukvovité (řepka, hořčice) rostliny, které se poté do půdy zaryjí. Jejich drobné kořínky půdu obohatí například o&
Proti pilatce je nejvhodnější termín, jakmile opadá cca 75 % květních plátků.
Obalečšvestkový
Proti první generaci se stříká v první polovině června a to přesně podle toho, kdy se objeví první mušky na lepových deskách.
Proti druhé generaciobaleče švestkového (první je neškodná) se stříká v první polovině července. V teplejších oblastech to je cca 5., na horách přibližně 10. července.
Volte nejlépe přípravek s delším působením, jako je Mospilan nebo Zolone. Decis nebo Sumithion mají krátký účinek a hodí se spíše proti pilatce po odkvětu. Dodržujte ochranné lhůty uvedené na obalu. Zolone i Mospilan působí až 20 dnů. Pozor na letní odrůdy pološvestek, někdy zrají již začátkem srpna.
Ingredience na těsto: 60 g oleje, 60 g másla, 100 g cukru krupice, 1,5–2 dl mléka (podle potřeby), sůl, 1 kostka droždí, 500 g polohrubé mouky, 2 vejce
Postup na drobenku: Hrubou mouku smícháme s moučkovým cukrem. Rozpustíme máslo a dáme je ke směsi mouky a cukru. Je dobré přidat sáček vanilkového cukru, který drobenku provoní. Lžící vše promícháme tak, aby se utvořily drobné „žmolky“ – drobenka. Pak už jí stačí jen posypat připravený koláč a dát zapéct.
Postup: Z trošky vlažného mléka, droždí a lžíce cukru si připravíme kvásek. Na pracovní desku prosejeme mouku, kterou špetkou soli osolíme, přidáme cukr, vychladlé rozpuštěné máslo, vejce rozšlehaná v mléce a společně s vykynutým kváskem zaděláme do těsta. Mělo by být „pružné“. Těsto necháme kynout a mezitím omyjeme, rozpůlíme a vypeckujeme švestky. Vykynuté těsto roztáhneme na vymaštěný plech, poklademe půlkami omytých švestek, posypeme drobenkou a dáme péct přibližně 45 minut do trouby předehřáté na 175 °C.
Ingredience: 250 g polohrubé mouky, 200 g cukru, 1 balení prášku do pečiva, 2 vejce, 2 dl rostlinného oleje, 1 dl vody, švestky, skořicový cukr, mletý mák smíchaný s cukrem, mouka, drobenka
Postup: Zamícháme hustší těsto a vylijeme je na vymazaný a vysypaný plech. Poklademe půlkami švestek a posypeme skořicovým cukrem. Dále posypeme hustě mletým mákem smíchaným s cukrem a nakonec přijde drobenka. Pečeme cca 30–40 minut v předehřáté troubě. Tento koláč je velmi chutný a hlavně rychlý na přípravu.
Postup: Všechny suroviny dobře promícháme a těsto nalijeme na vymazaný a moukou vysypaný plech. Poté poklademe jakýmkoliv ovocem, navrch posypeme vanilkovým cukrem a dáme péct. Pokud koláč chcete obměnit, můžete švestky ještě navíc posypat skořicí nebo skořicovým cukrem – a máte novou variantu koláče.
Postup: Na těsto je třeba důkladně promíchat všechny uvedené suroviny. Poté těsto nalijeme a stejnoměrně rozetřeme na plech vyložený pečicím papírem. Pokryjeme švestkami a přelijeme směsí smetany, pudinku a vanilkových cukrů. Pečeme na 170 °C. Výsledkem je úžasný, vláčný a chutný moučník.
Ingredience na koláč: 200 ml plnotučného mléka, 150 ml rostlinného oleje, 10 lžiček cukru krupice, špetka soli, 1 vejce, 500 g polohrubé mouky, ½ čerstvého droždí, švestek dle libosti
Ingredience na drobenku: 160 g hrubé mouky, 80 g změklého másla, 80 g cukru krupice
Postup: V mouce uděláme důlek, do něj rozdrobíme droždí, zasypeme cukrem a rychle zpracujeme se zbylými ingrediencemi v těsto. Těsto je poměrně mastné, takže se s ním snadno pracuje. Těsto hned rozprostřeme na plech vyložený pečicím papírem. Navrch poklademe ovoce. Z mouky, másla a cukru rukama vytvoříme drobenku. Ovoce zasypeme hotovou drobenkou a dáme do trouby předem vyhřáté na 175 °C. Pečeme asi 40 minut.
těsně před rašením proti kadeřavosti a plstnatosti – 3% Sulikol – celý keř
po vyrašení proti černé a červené spále – 0,2% Dithane
20 dnů a 7 dnů před kvetením proti padlí a plísni révové – 0,2% Sulikol a 0,2% Dithane; vyskytne-li se obaleč (vyžírá mladé bobule) – 0,2% Zolone
po odkvětu ihned, za 12 dnů potom a pak ještě cca za 10 dnů proti padlí a plísni révové – Discus, Quadris nebo Zato
dále se 2–3x opakují postřiky proti padlí a plísni révové podle potřeby – Karathane nebo Champion 50 WG, Folpan 80 WG, INPORO Flowbrix Profi.
v období vybarvování (zaměkávání) proti bílé hnilobě a plísni šedé – Euparen Multi
Takto by to mělo být ve velkovýrobě, máte-li hrozny pro konzum, ne na víno, tak si vystačíte se dvěma postřiky před květem (Sulikol a Dithane) a se 2–3 postřiky po odkvětu po 10 dnech (Sulikol a Champion 50 WG). Eventuálně na konci použít zmiňovaný Euparen Multi.
Žádný přesný kalendářní sled postřiků zvláště u révy neexistuje. Musí se sledovat její vývoj. Například kvetení je důležitý bod. Réva kvete zpravidla v červnu, ale podle počasí, odrůdy a místních podmínek to může být na jeho začátku nebo klidně až na konci.
Houbové choroby bychom tedy měli zase na čas zlikvidované. A co škůdci?
Škůdcům jsme se doposud věnovali jen jedenkrát – v dubnu jsme se seznámili s těmi, kteří škodí už na začátku vegetace. To jsou především roztoči. S těmi se nejlépe bojuje předjarním postřikem. Réva však má nepřátele i mezi motýly. Jde o dva druhy, které se chovají stejným způsobem, takže je můžeme řešit najednou. Jsou to motýli, velikostně odpovídající asi tak molům, jmenují se obaleč mramorovaný, latinsky Lobesia botrana a obalečík jednopásý, latinsky Eupoecilia ambiquella. Ve svém životním cyklu procházejí několika stádii: z vajíček se vylíhnou larvy, ty se zakuklí, a posléze z kukly vyletí motýlek. Vzájemně je můžeme rozpoznat právě ve stádiu dospělce, tedy motýla. V našich podmínkách mívají 2 – 3 generace za vegetaci. Škodí především jejich housenky, a to tím, že v první generaci vyžírají jednotlivé kvítky nebo i celá květenství. Zbytky kvítků spojují se svým trusem a z této směsi vytvářejí „pavučinky“, kterými květy obalují. Odtud jejich název. Druhá generace způsobuje škody mnohem větší, protože housenky druhé generace se „pasou“ na bobulích, kde poškodí slupku a vyžírají jejich vnitřky. Někdo by mohl říci: no, to je toho, tak ať si dají, celou sklizeň nám přece nesežerou. To je sice pravda, ale druhá generace obalečů škodí především tím, že se narušením celistvosti slupky bobulí otevírá cesta houbovým chorobám druhé poloviny vegetace. Zde je vidět mladý hrozen zahalený do „pavučiny“ obalečů:
Můžeme proti nim bojovat jinak než chemicky?
Ano, v tomto případě mám dobrou zprávu: chemická ochrana se už běžně nahrazuje šetrnější ochranou biologickou. Pro velkoproducenty se hodí metoda zvaná „matení samců“. Je založena na aplikaci samičích feromonů do prostoru vinice v odpařovačích, feromony se uvolňují do vzduchu a vytvářejí obalečům takové „erotické dusno“, že nejsou schopni konkrétní samičky nalézt. Ty pak nejsou oplodněny a další generace se tudíž nevylíhne. Tato metoda se bohužel nehodí pro majitele malých viničních ploch, protože feromonový mrak nad malou plochou může být snadno větrem zavát tam, kde už vinice není.
Další metoda je založena na dodávání parazitoidů do těl larev. Ty umí larvy tak poškodit, že uhynou. Jde o mikroorganizmus zvaný Bacillus thuringiensis, který má svou buňku vybavenou toxinem. Když se Bacillus thurigiensis dostane do trávící soustavy larvy, toxin se v ní rozpustí a larvu zlikviduje. Zdá se to být drsné, ale tato metoda ochrání hrozny. Konec konců, tento mikroorganizmus nepoužívají jen vinaři, uplatní se v řadě ovocnářských, zelinářských a polních kultur. Biopřípravek obsahující Bacill
Začátkem července již bobule dorostly do velikosti hrášku a trsy visí na vinné révě. Kolem poloviny července začínají dlouhé výhony vrcholit. Provádí se osečkování, to znamená, že výhony, které vyrůstají za drátěnou mříží, se zkracují strojově nebo ručně. Zejména mezi červencem a srpnem vyrůstá silná zástěna z listů, která se udržuje v přiměřeném tvaru nejen zkracováním a vylamováním výhonů, ale také přichycováním révy.
Na citlivých odrůdách v lokalitách, kde choroby a škůdci pravidelně škodí, pokračujte podle potřeby v ošetření proti plísni révy, padlí révy, obalečům - obalečíku jednopásému, obaleči mramorovanému a případně i šedé hnilobě hroznů révy. V teplých letech se na různých pěstovaných plodinách mohou ve větší míře projevit příznaky nedostatku přijatelného vápníku - abiotikóza, která se u révy vinné vyskytuje jako fyziologické ochrnutí stopek hroznů.
Postřik vinné révy v červenci
Proti nedostatku vápníku
Vhodná je aplikace přijatelného vápníku na listy a hrozny ve formě speciálního hnojiva, např.: Agroleaf, Calcinit, Campofort Garant Ca, Folit Ca, Harmonie Vápník, Lamag Ca, Wuxal Kalcium. Případně i chlorid či ledek vápenatý v 0,5–1% koncentraci. Tato hnojiva můžete přidat do postřiku proti chorobám a škůdcům v období maximálního růstu plodů (červenec, srpen). Ošetření se opakuje třikrát až pětkrát v intervalu 10–14 dnů. Začínáme s nižšími koncentracemi, tyto pak postupně zvyšujeme až do období před sklizní. Velmi důležitá jsou zejména poslední dvě ošetření před sklizní. Aplikace listových hnojiv se zvýšeným obsahem vápníku současně omezuje na plodech výskyt slunečního úžehu. Nebezpečí poškození úžehem snižuje i optimální hustota listů.
Proti chloróze
Pokud na rizikových lokalitách dojde k projevu fyziologické poruchy - vrcholové chlorózy révy (kalcióza), je třeba postižené porosty co nejdříve a opakovaně ošetřit (2–4× v intervalu 10–14 dní) speciálními prostředky nebo listovými hnojivy s obsahem železa, nejlépe v chelátové vazbě. K ošetření lze použít přípravky: Campofort Special Fe, Ferosol, Fytovit, Harmonie - Železo, Tenso Fe, případně i další. Opakovaně je možno použít i roztok zelené skalice v koncentraci 0,2–0,4 % + 0,04–0,08 % kyseliny citronové.
Proti obalečům
Proti obalečům použijte přípravky: Coragen 20 SC, Exirel, Gazelle, Harpun, Mospilan 20 SP, NeemAzal-T/S, SpinTor, Steward, Voliam Targo. Možno použít i biologické přípravky na bázi Bacillus thuringiensis: Lepinox Plus, či na bázi viroidů: Madex TOP. Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Ošetření podle signalizace, první aplikace před líhnutím housenek, další aplikace v intervalu 6–14 dnů. V&n
