Rychlá odpověď: Minimální vzdálenost stavby od trafostanice v ČR vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle kolem 20 metrů od oplocení zařízení. Přesná vzdálenost však závisí na typu trafostanice a projektové dokumentaci.
Při koupi stavebního pozemku se mnoho lidí soustředí hlavně na velikost pozemku, cenu nebo dostupnost infrastruktury. Méně pozornosti ale často věnují technickým zařízením v okolí, například trafostanicím. Přitom právě jejich umístění může ovlivnit možnosti stavby domu nebo další využití pozemku.
V tomto článku se podíváme na to, jaká pravidla platí pro stavbu domu v blízkosti trafostanice, jak zjistit ochranné pásmo na pozemku a kdy může být trafostanice skutečně problémem. Vysvětlíme také, jaké obavy lidí jsou oprávněné a které patří spíše mezi mýty.
FAQ – často kladené otázky
Jak daleko musí být dům od trafostanice?
Minimální vzdálenost domu od trafostanice vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle přibližně 20 metrů od zařízení.
V praxi ale záleží na konkrétní situaci. Malé kioskové trafostanice v obytných čtvrtích často stojí relativně blízko rodinných domů. Pokud je projekt domu navržen mimo ochranné pásmotrafostanice a splňuje technické podmínky distributora elektřiny, bývá stavba bez problémů povolena. Přesnou vzdálenost je proto vždy dobré ověřit u projektanta nebo přímo u provozovatele distribuční soustavy.
Kolik metrů je ochranné pásmotrafostanice?
Ochranné pásmotrafostanice je obvykle přibližně 20 metrů od konstrukce zařízení nebo jeho oplocení.
Tato vzdálenost vychází z pravidel pro ochranná pásma energetických zařízení. Jejím cílem je zajistit bezpečný provoz zařízení a přístup servisních techniků. U menších kioskových trafostanic se může v praxi zdát, že domy stojí blíže. Ve skutečnosti však bývají navrženy tak, aby samotná stavba domu byla mimo ochranné pásmo nebo aby byla udělena výjimka v rámci projektové dokumentace.
Může být trafostanice vedle domu?
Ano, trafostanice může stát vedle rodinného domu, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní a technická pravidla.
V nových obytných čtvrtích je běžné, že se malé kioskové trafostanice nacházejí na rohu ulice nebo na samostatném technickém pozemku mezi domy. Tyto stanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy a aby jejich provoz neovlivňoval běžné bydlení. Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmotrafostanice, většinou nepředstavuje blízkost zařízení žádný praktický problém.
Je trafostanice u domu nebezpečná?
Moderní trafostanice u domu jsou konstruovány tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy.
Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým prvkům vůbec nedostane. Bezpečnost trafostanic je navíc kontrolována pravidelnými revizemi a údržbou. Díky tomu se tyto stanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů. Pokud je dodrženo ochranné pásmotrafostanice, nepředstavuje zařízení žádné riziko pro běžné bydlení.
Může být trafostanice na mém pozemku?
Ano, trafostanice může být umístěna přímo na pozemku, pokud je zde zřízeno věcné břemeno pro provozovatele elektrické sítě.
V takovém případě má energetická společnost právo přístupu k zařízení kvůli údržbě nebo opravám. Toto věcné břemeno trafostanice bývá zapsáno v katastru nemovitostí. Majitel pozemku musí umožnit servisní přístup, ale jinak může pozemek běžně využívat. Před koupí pozemku je proto důležité ověřit, zda se na něm nenachází technická infrastruktura nebo jiné omezení.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.
Dobrý den
V textu výše je uvedeno, že v ochranném pásmu není dovoleno vysazovat trvalý porost. Tzn, že hned za hranicí můžu vysadit strom??? Ochranné pásmo by mělo zůstat asi bez kořenů. Jak je tento "detail" řešen v normách resp vyhláškách? Poradíte ?
B.Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Mám dotaz, zdaly je možno nad plynovodem /hlavní rozvodová síť/ je možno naplánovat přeložku elektrické sítě vysokého napětí. Sloupy tohoto vedení jsou naplánovány bezprostředné nad tímto vedením. Jeden stožár je naplánován bezprostředně u kontrolního místa,kde se kontroluje únik plynu. Vlastníci pozemku pod vedením, s touto stavbou nesouhlasí, ani nepodepsali souhlas s umístěním stavby. Děkuji za odpově0.
Ochranné pásmo vzniká automaticky ze zákona kolem vedení, zařízení nebo stavby technické infrastruktury.
Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nemovitostí nebo v územním plánu. Ochranné pásmo platí vždy a omezuje stavební činnost, terénní úpravy i výsadbu podle typu sítě.
Mohu stavět v ochranném pásmu, když získám souhlas?
V některých případech ano, ale nikdy automaticky.
U vodovodu, kanalizace nebo telekomunikací lze někdy získat písemný souhlas provozovatele. U plynu, VN, VVN a trafostanic je povolení výjimečné a často zcela nemožné.
Jak daleko se může stavět od trafostanice?
Minimální ochranné pásmotrafostanice jsou 2 metry od obvodové stěny objektu.
V tomto prostoru nelze bez souhlasu umisťovat stavby, ploty ani skladovat materiál. Někteří provozovatelé mohou požadovat i větší odstup.
Jaké je ochranné pásmo vedení VN 22 kV?
U nadzemního vedení VN 22 kV je ochranné pásmo 7 metrů od osy krajního vodiče.
U podzemního kabelového vedení VN činí ochranné pásmo zpravidla 2 metry od osy kabelu. V pásmu jsou omezeny stavby, výkopy i výsadba stromů.
Platí ochranné pásmo i pro elektrickou přípojku?
Ano, i elektrická přípojka má ochranné pásmo.
U vedení NN do 1 kV činí ochranné pásmo 1 metr na každou stranu od osy vedení nebo kabelu. Toto pásmo se často porušuje při stavbě plotů a zpevněných ploch.
Jaké je ochranné pásmo plynovodu?
Ochranné pásmo plynovodu závisí na tlaku plynu.
U nízkotlakého plynu je to 1 metr, u středotlakého 2 metry a u vysokotlakého plynovodu 4 až 7 metrů od osy potrubí. V pásmu jsou přísná bezpečnostní omezení.
Jaké je ochranné pásmo vodovodu a kanalizace?
Vodovod i kanalizace mají ochranné pásmo 1,5 metru od osy potrubí.
V tomto pásmu nelze bez souhlasu provádět stavby, zakládat pevné konstrukce ani jezdit těžkou technikou.
Jaké je ochranné pásmo studny?
Ochranné pásmo studny závisí na jejím typu.
U kopané studny se obvykle stanovuje minimálně 5 metrů, u vrtané studny minimálně 12 metrů. U zdrojů pitné vody mohou být vymezena pásma I. a II. stupně s výrazně přísnějšími pravidly.
Platí ochranné pásmo i když není zapsané v katastru?
Ano, platí vždy.
Ochranné pásmo není vázáno na zápis do katastru nemovitostí. Neznalost ochranného pásma nechrání vlastníka před sankcemi.
Co hrozí při porušení ochranného pásma?
Hrozí pokuty, zastavení stavby i odstranění objektu.
Provozovatel sítě může požadovat uvedení pozemku do původního stavu. V některých případech může dojít i k ohrožení bezpečnosti nebo přerušení dodávek.
Jak postupovat před koupí pozemku?
Vždy si nechte vytyčit inženýrské sítě.
Ověřte typ vedení, ochranná pásma a konzultujte záměr se stavebním úřadem i provozovateli sítí. Tím předejdete nejčastějším a nejdražším chybám.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.
Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek
Otázka vzdálenosti domu od trafostanice je ve skutečnosti častější, než by se mohlo zdát. Objevuje se hlavně ve chvíli, kdy lidé kupují stavební pozemek nebo připravují projekt rodinného domu. Trafostanice totiž patří mezi technickou infrastrukturu, která může ovlivnit umístění stavby na pozemku.
Základním pojmem, který je potřeba znát, je ochranné pásmo elektrické stanice. Toto pásmo definuje prostor kolem zařízení elektrizační soustavy, ve kterém mohou platit určitá omezení pro stavební činnost nebo zemní práce.
Podle energetického zákona je ochranné pásmo elektrické stanice obvykle přibližně 20 metrů od oplocení nebo vnější konstrukce zařízení. V tomto prostoru může být stavba omezena nebo je nutné získat souhlas provozovatele distribuční soustavy.
Je ale důležité vědět, že v praxi se setkáte s různými typy trafostanic. Každá z nich má jinou velikost, výkon i způsob umístění v terénu. Proto se může lišit také skutečná vzdálenost domů v okolí.
typ trafostanice
typické umístění
běžná vzdálenost domů
kiosková trafostanice
obytné čtvrti
5–10 m
sloupová trafostanice
venkovské oblasti
10–20 m
velká distribuční stanice
průmyslové zóny
20 m a více
U malých kioskových trafostanic se proto běžně setkáte s tím, že stojí relativně blízko rodinných domů. Projektanti totiž při návrhu nové zástavby počítají s tím, že stanice bude zásobovat elektřinou několik desítek domů v okolí.
Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo a projekt splňuje technické požadavky distributora elektřiny, bývá stavba domu v blízkosti trafostanice bez problémů možná.
Následující fotografie ukazuje běžnou situaci z praxe, kdy je trafostanice umístěna na okraji obytné zástavby. Takové umístění je typické zejména pro nové developerské projekty.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Při prohlídce stavebního pozemku se většina lidí soustředí hlavně na velikost parcely, orientaci ke světovým stranám nebo dostupnost příjezdové cesty. Technická infrastruktura v okolí pozemku ale často zůstává stranou pozornosti. Přitom právě ta může mít významný vliv na budoucí stavbu domu.
Trafostanice patří mezi zařízení, která jsou někdy na první pohled nenápadná. Moderní distribuční stanice totiž často vypadají jako malé technické objekty a lidé je mohou snadno přehlédnout nebo zaměnit za jiné zařízení.
Je proto dobré vědět, jak jednotlivé typy trafostanic vypadají a kde se obvykle nacházejí. Pokud se objeví v blízkosti pozemku, je vhodné zjistit jejich přesnou vzdálenost od plánované stavby.
Kiosková trafostanice
Nejběžnějším typem trafostanice v obytných čtvrtích je tzv. kiosková trafostanice. Jde o menší betonový nebo kovový objekt, který může velikostí připomínat zahradní domek nebo menší garáž.
výška přibližně 2 až 3 metry
větrací mřížky ve stěnách
výstražné tabulky vysokého napětí
často stojí u chodníku nebo na okraji pozemků
Tyto trafostanice jsou navrženy tak, aby byly bezpečné a zároveň nenápadné. V nových obytných čtvrtích se často integrují do okolní zástavby tak, aby vizuálně nerušily prostředí.
Na následující fotografii je typická kiosková trafostanice v obytné zóně. Tento typ stanice se dnes používá nejčastěji v nových obytných čtvrtích, protože je relativně kompaktní a bezpečný.
Sloupová trafostanice
Ve venkovských oblastech nebo na okrajích obcí se často používají sloupové trafostanice. Transformátor je umístěn přímo na sloupu elektrického vedení a z dálky může připomínat větší rozvaděč nebo kovovou skříň.
transformátor umístěný na sloupu
viditelné izolátory a vodiče
časté u venkovních vedení
Sloupové trafostanice se obvykle nacházejí mimo hustou zástavbu, ale mohou stát také na okrajích vesnic nebo u zemědělských pozemků.
Na následující fotografii je vidět sloupová trafostanice, která se používá především ve venkovských oblastech. Transformátor je umístěn přímo na sloupu elektrického vedení.
Distribuční stanice
Ve větších městech nebo průmyslových zónách se mohou nacházet větší distribuční stanice. Tyto objekty připomínají menší technické budovy a bývají umístěny na samostatných pozemcích.
V naší poradně s názvem JAK OSTŘÍHAT TAMARYŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kustvanka.
Dobrý den,na zahradě mám tamaryšek už asi3m vysoký a košatý na všechny strany.Co s ním ,ať ho nezničím.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Prořezávání je pro tamaryšek důležitým krokem, protože se jím usměrňuje růst, aby tvar zůstal kompaktní a zajišťuje bohatší kvetení.
Chcete-li podpořit množství květů, prořezejte tamaryšek po odkvětu. Pokud vám kvete na jaře, tak prořežte na konci léta, a pokud vám kvete až v létě, tak prořežte na podzim.
Prořezat můžete jak chcete a jak se vám to hodí do vašeho prostoru. Tamaryšek snese jakoukoliv hloubku řezu. Pro představu, jak můžete provést řez, přikládám několik videonávodů: https://www.youtube.com/res…
Tamaryšek nevyžaduje moc péče, protože žije velmi pohodlně v suchém substrátu a nemusí být zaléván. Jen pamatujete, že nesnese teploty nižší než mínus pět stupňů.
Při koupi stavebního pozemku je důležité vnímat nejen samotný pozemek, ale také technickou infrastrukturu v jeho okolí. Trafostanice nebo elektrické vedení mohou ovlivnit umístění domu, možnosti budoucí výstavby nebo některé stavební práce na pozemku.
Zkušenější stavebníci nebo projektanti proto při první prohlídce pozemku používají jednoduchý kontrolní seznam. Ten pomáhá rychle zjistit, zda může být trafostanice v okolí potenciálním omezením.
Zkontrolujte vzdálenost trafostanice. Pokud je zařízení v blízkosti pozemku, změřte orientační vzdálenost od plánovaného místa stavby domu.
Ověřte ochranné pásmo. Přesnou vzdálenost ochranného pásma lze zjistit v projektové dokumentaci nebo u provozovatele distribuční soustavy.
Zkontrolujte katastr nemovitostí. Pokud se trafostanice nachází přímo na pozemku, může být zapsáno věcné břemeno pro energetickou společnost.
Ověřte přístup servisní techniky. Provozovatel musí mít možnost se k trafostanici dostat kvůli údržbě nebo opravám.
Zeptejte se na budoucí infrastrukturu. V některých nových lokalitách se trafostanice plánují až při výstavbě dalších domů.
co zkontrolovat
proč je to důležité
vzdálenost trafostanice
může ovlivnit umístění domu
ochranné pásmo
omezení stavebních prací
věcné břemeno
právo přístupu energetiků
servisní přístup
možnost údržby zařízení
plánovaná infrastruktura
možná budoucí výstavba
Pokud se trafostanice nachází v rozumné vzdálenosti a projekt domu je navržen mimo ochranné pásmo, většinou nepředstavuje pro běžné bydlení žádný problém. Přesto je dobré tyto informace zjistit ještě před samotnou koupí pozemku.
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.
Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Když lidé zjistí, že se v blízkosti domu nachází trafostanice, často se objeví různé obavy. Tyto obavy jsou většinou založené na neúplných informacích nebo na mylných představách o fungování elektrické infrastruktury.
Následující přehled ukazuje nejčastější mýty, které se kolem trafostanic objevují.
Mýtus 1: Trafostanice je nebezpečná
Moderní trafostanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy. Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým částem zařízení vůbec nedostane.
Z tohoto důvodu se trafostanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů.
Mýtus 2: Trafostanice vydává silný hluk
Transformátory mohou vydávat mírné brumění způsobené vibracemi jádra transformátoru. Moderní zařízení jsou ale konstruována tak, aby byl hluk velmi nízký.
Ve vzdálenosti několika metrů bývá tento zvuk často sotva slyšitelný a v běžném prostředí jej většinou přehluší okolní hluk.
Mýtus 3: Trafostanice vytváří nebezpečné elektromagnetické pole
Elektromagnetické pole vzniká u všech elektrických zařízení. U trafostanic ale jeho intenzita velmi rychle klesá se vzdáleností. Ve vzdálenosti několika metrů se hodnoty obvykle pohybují hluboko pod hygienickými limity.
Mýtus 4: Trafostanice výrazně snižuje cenu pozemku
Někteří lidé se domnívají, že trafostanice v okolí automaticky snižuje hodnotu nemovitosti. V praxi však záleží hlavně na vzdálenosti a vizuálním začlenění zařízení do okolí.
Pokud je trafostanice umístěna například na rohu ulice nebo na samostatném pozemku, většina kupujících ji považuje za běžnou součást infrastruktury.
Mýtus 5: Trafostanici lze snadno přemístit
Přeložení trafostanice je technicky možné, ale většinou jde o velmi nákladný zásah do distribuční sítě. Proto se takové řešení používá jen ve výjimečných případech.
3 situace, kdy trafostanice opravdu může být problém
I když trafostanice většinou nepředstavuje zásadní komplikaci, existují situace, kdy může její přítomnost stavbu domu skutečně ovlivnit.
Trafostanice přímo na pozemku
Pokud je trafostanice umístěna přímo na stavebním pozemku, bývá většinou zřízeno věcné břemeno pro provozovatele distribuční soustavy. To znamená, že energetická společnost má právo přístupu k zařízení.
Trafostanice velmi blízko plánované stavby
Pokud je trafostanice umístěna velmi blízko plánovaného domu, může být nutné upravit projekt stavby tak, aby byl mimo ochranné pásmo.
Velká distribuční stanice
Velké distribuční stanice se obvykle nacházejí v průmyslových oblastech a mají větší ochranná pásma. V takových případech je potřeba projekt stavby pečlivě konzultovat s projektantem.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem.
Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.
Proč se trafostanice často staví právě u rodinných domů
Mnoho lidí překvapí, když při prohlídce stavebního pozemku zjistí, že se v blízkosti nachází trafostanice. Ve skutečnosti je ale takové umístění poměrně běžné a souvisí s fungováním distribuční sítě elektřiny.
Elektřina se totiž na velké vzdálenosti přenáší při vysokém napětí. Aby bylo možné energii bezpečně používat v domácnostech, musí se toto napětí snížit na úroveň nízkého napětí. Právě tuto funkci plní trafostanice.
Aby byla distribuce elektřiny efektivní, musí být transformátory umístěny relativně blízko míst, kde se energie spotřebovává. Proto se malé trafostanice běžně nacházejí přímo v obytných čtvrtích.
Jedna trafostanice může zásobovat elektřinou například:
20 až 40 rodinných domů
menší bytový dům
několik ulic v nové zástavbě
Pokud by byla trafostanice umístěna příliš daleko, musely by být kabely nízkého napětí mnohem delší. To by způsobovalo vyšší ztráty energie a také vyšší náklady na výstavbu sítě.
důvod umístění trafostanice
vysvětlení
kratší kabely
nižší ztráty energie
stabilní napětí
lepší kvalita dodávky elektřiny
nižší náklady
levnější výstavba sítě
Proto se trafostanice často nacházejí například na rohu ulice, na malém technickém pozemku nebo na okraji parcely v nové zástavbě.
Na následující fotografii je vidět, jak může být trafostanice začleněna přímo do obytné ulice. Takové řešení je běžné v moderních městských čtvrtích.
Videonávody – jak fungují trafostanice a distribuční síť
Pokud chcete lépe pochopit, jak trafostanice fungují a proč jsou často umístěny v blízkosti obytných domů, může být velmi užitečné podívat se na praktická vysvětlení. Následující videa ukazují princip transformace napětí, fungování distribuční sítě a skutečné trafostanice v praxi.
Díky nim lze snadno pochopit, proč jsou trafostanice nezbytnou součástí infrastruktury a jakým způsobem přivádějí elektřinu do rodinných domů.
Jak funguje distribuční soustava elektřiny
Toto video velmi dobře vysvětluje, jak je strukturována distribuční síť elektřiny. Uvidíte, jak se elektřina dostává z přenosové soustavy do menších trafostanic, které zásobují jednotlivé domy.
Co je elektrická trafostanice a jak funguje
Video ukazuje základní princip fungování elektrické stanice. Dobře vysvětluje, jak trafostanice snižují napětí z přenosové soustavy na úroveň, kterou mohou bezpečně využívat domácnosti.
Jak funguje transformátor
Toto video patří mezi nejlépe zpracovaná vysvětlení principu transformátoru. Pomocí animací ukazuje elektromagnetickou indukci a vysvětluje, proč transformátor dokáže měnit napětí elektrického proudu.
Jak funguje elektrická rozvodna
Video ukazuje kompletní cestu elektřiny od vysokonapěťových vedení až k distribučním trafostanicím. Zajímavé jsou především animace jednotlivých částí elektrické rozvodny.
Distribuce elektřiny od elektrárny až k domu
Toto video ukazuje celý proces přenosu elektřiny – od výroby v elektrárně přes přenosovou soustavu až po malé trafostanice v ulicích. Díky tomu lze pochopit, proč musí být trafostanice relativně blízko míst, kde se elektřina spotřebovává.
Jak funguje distribuční transformátor
Poslední video se zaměřuje přímo na distribuční transformátory, které jsou srdcem každé trafostanice. Uvidíte jejich konstrukci, princip fungování a význam pro stabilní dodávku elektřiny do domácností.
V naší poradně s názvem ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Děkuji za odpověď, ale tohle jsme zkoušeli, ale vzhledem k tomu, že víno mám roztaženo ve svahu a prostor, který bych takhle měla ochránit je velký (to by musela být snad nějaká konstrukce). Nikde na vinici jsem nic podobného neviděla.
Je nějaká jiná cesta k ochraně?
s pozdravem
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Když nechcete stavět kolem révy konstrukci, tak můžete ještě vyzkoušet přírodní repelenty ve formě rostlin. Létající hmyz výrazně odpuzují muškáty - pelargonie a nebo také afrikány. Zkuste jimi osázet okolí rostliny. Můžete je také ještě doplnit o levanduli, bazalku, meduňku, mátu a šalvěj. Všechny tyto rostliny odpuzují létající hmyz.
Nedoporučuji aplikovat na plody révy nějaké pesticidy nebo repelenty, protože to všechno později sníte.
Pokud nic nepomůže, tak přesaďte révu na jiné místo.
Když jsem před několika lety pomáhal známému vybírat stavební pozemek na okraji menšího města, všimli jsme si při druhé návštěvě malé betonové stavby na rohu parcely. Na první pohled jsme ji považovali za rozvodnou skříň nebo technický objekt obce. Až když jsme přišli blíž, ukázalo se, že jde o kioskovou trafostanici.
První reakce byla poměrně typická – obava, že stavba domu u trafostanice nebude možná nebo že bude pozemek výrazně omezený. Proto jsme hned následující den kontaktovali projektanta a později také distributora elektřiny. Ukázalo se, že trafostanice stojí na samostatném technickém pozemku a plánovaný dům bude asi 14 metrů od ní.
Projektant nám vysvětlil, že pokud bude stavba navržena mimo ochranné pásmotrafostanice, nebude to pro stavební řízení žádný problém. Po úpravě umístění domu o několik metrů se projekt bez komplikací schválil a stavba začala. Po dokončení domu se navíc ukázalo, že trafostanici člověk po několika týdnech téměř přestane vnímat.
Největší poučení z této zkušenosti bylo jednoduché: trafostanice u domu často nevypadá dobře na papíře, ale v praxi bývá mnohem menším problémem, než si lidé na začátku představují.
Zkušenosti lidí, kteří bydlí v blízkosti trafostanic, ukazují, že většina obav se v běžném životě nepotvrdí. Po určité době lidé často přestanou zařízení vnímat jako něco výjimečného.
Hluk trafostanice
Hluk transformátoru je obvykle velmi nízký a připomíná slabé brumění. Jeho intenzita navíc rychle klesá se vzdáleností od zařízení.
vzdálenost
typický hluk
1–3 m
slabé brumění
5–10 m
velmi tichý zvuk
více než 10 m
většinou neslyšitelné
Elektromagnetické pole
Podobně jako u hluku platí, že intenzita elektromagnetického pole velmi rychle klesá se vzdáleností od zdroje.
vzdálenost
intenzita pole
1 m
vyšší, ale pod limitem
5 m
výrazně nižší
10 m a více
velmi nízká
Z těchto důvodů většina lidí, kteří bydlí několik metrů od trafostanice, nepozoruje žádný praktický vliv na každodenní bydlení.
Trafostanice jsou samostatné elektrické objekty, které mají vlastní ochranné pásmo nezávislé na vedení.
Ochranné pásmotrafostanice činí:
2 metry od obvodové stěny objektu trafostanice.
V tomto pásmu není dovoleno umisťovat stavby, ploty ani skladovat hořlavé materiály. Častý dotaz zní: Jak daleko se může stavět od trafostanice? Odpověď je jednoduchá – minimálně 2 metry, pokud provozovatel nestanoví jinak.
V naší poradně s názvem BUDDLEIA DAVIDII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Škodová.
Dobrý den, tvrdíte, že motýlí keře netrpí na žádné škůdce. Asi byste měli svůj výrok přehodnotit. Na internetu nenajdu nic jiného, než toto tvrzení. Ale co je pak toto? Viz foto…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii jsou mšice. Napadají mladé výhonky všech rostlin i motýlích keřů. Jsou přirozenou potravou pro slunéčka sedmitečná. Na trhu je mnoho přípravků k ochraně rostlin proti tomuto škůdci. BIOOL, CALYPSO 480 SC, CAREO Combi Granulát proti škůdcům, CYPERKILL MAX, DANADIM PROGRESS, DECIS MEGA, DECIS PROTEC, FAST M, FURY 10 EW, KARATE se ZEON technologií 5 CS, MOSPILAN 20 SP, NeemAzal T/S, NEUDOSAN, SANIUM AL, SANIUM SYSTÉM, SPINTOR, SPRUZIT AF, VAZTAK ACTIVE.
Trafostanice je zařízení elektrické sítě, které převádí vysoké napětí z distribuční soustavy na nízké napětí používané v domácnostech. Bez těchto zařízení by nebylo možné dodávat elektřinu do rodinných domů, bytů nebo menších provozoven.
Transformace napětí je nutná proto, že elektřina se na velké vzdálenosti přenáší při vysokém napětí. To umožňuje snížit ztráty energie v přenosové soustavě. V blízkosti odběrných míst je ale potřeba napětí snížit na bezpečnou úroveň.
Proto se trafostanice často nacházejí přímo v obytných čtvrtích nebo na jejich okraji. Jedna stanice může zásobovat elektřinou desítky až stovky domácností.
V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
Zdravim,jake je davkování připravku champion?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
CHAMPION 50 je kontaktní postřik na bázi mědi proti plísni a některým bakteriím. Použití najde nejen proti houbovým a bakteriálním chorobám, ale i k ochraně květů meruněk proti mrazu.
Dávkování se liší podle použití:
- ovocné výsadby, réva vinná, bobkovišěň se použije roztok o síle 0,1 % - 0,5 % (1 až 5 gramů přípravku / 1 litr vody);
- meruňky ochrana květů proti mrazu se použije roztok o síle 0,2 % (2 gramy / 1 litr vody);
- zelenina, brambory, cibule, cukrovka se použije roztok o síle 3,5 % - 4,0 % (3,5 až 4 gramy / l vody);
- chmel se použije roztok 0,5 % (5 gramů / litr vody);
- lesní kultury, okrasné jehličnany se použije roztok o síle 0,6 % - 1,0 % (6 až 10 gramů na litr vody).
Pro přípravu postřiku na suchou skvrnitost bobkovišně použijte roztok o síle 2,5 gramu na jeden litr vody.
Pokud plánujete stavbu domu a v blízkosti pozemku se nachází trafostanice, je dobré znát několik základních pravidel. Ve většině případů totiž nepředstavuje žádný zásadní problém pro běžné bydlení.
Ochranné pásmotrafostanice je obvykle kolem 20 metrů od zařízení.
Malé kioskové trafostanice jsou běžné v obytných čtvrtích.
Hluk transformátoru bývá velmi nízký a často sotva slyšitelný.
Elektromagnetické pole rychle klesá se vzdáleností.
Před koupí pozemku je důležité zkontrolovat infrastrukturu a ochranná pásma.
Pokud jsou dodržena všechna technická pravidla a stavba je navržena mimo ochranné pásmo, může dům stát v blízkosti trafostanice bez jakýchkoli praktických omezení.
Minimální vzdálenost domu od trafostanice – rychlá tabulka
Mnoho lidí hledá jednoduchou odpověď na otázku, kolik metrů musí být dům od trafostanice. Přesná vzdálenost se může lišit podle typu zařízení, ale orientační hodnoty lze shrnout v přehledné tabulce.
typ trafostanice
typické umístění
orientační vzdálenost domu
kiosková trafostanice
obytné čtvrti
5–10 m
sloupová trafostanice
venkovské oblasti
10–20 m
velká distribuční stanice
průmyslové zóny
20 m a více
Tyto hodnoty vycházejí z praxe projektantů a z typického rozmístění infrastruktury v obytných oblastech. Je však vždy nutné ověřit konkrétní situaci v projektové dokumentaci nebo u provozovatele distribuční soustavy.
V některých případech může být dům od trafostanice vzdálen i jen několik metrů, zejména pokud jde o malé kioskové stanice. Důležité je především dodržení bezpečnostních pravidel a přístup servisní techniky.
Vodovodní a kanalizační vedení mají ochranná pásma menší než elektro nebo plyn, ale o to častěji se porušují při stavbě plotů, přípojek nebo zpevněných ploch.
Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace:
vodovodní potrubí – ochranné pásmo1,5 metru na každou stranu od osy potrubí,
kanalizační potrubí – ochranné pásmo1,5 metru.
Zcela samostatnou kapitolou je ochranné pásmo vodního zdroje, tedy studní.
Ochranné pásmo studny:
kopaná studna – minimálně 5 metrů,
vrtaná studna – minimálně 12 metrů,
u zdrojů pitné vody mohou být stanovena i rozsáhlá pásma I. a II. stupně.
V ochranném pásmu studny je zakázáno umisťovat žumpy, septiky, hnojiště nebo chemické sklady.
Kolik stojí přeložení trafostanice nebo elektrického vedení
Někdy se může stát, že trafostanice nebo elektrické vedení komplikuje plánovanou stavbu domu. V takovém případě se někteří stavebníci ptají, zda je možné zařízení přemístit. Technicky je to většinou možné, ale je potřeba počítat s poměrně vysokými náklady.
Přeložení energetického zařízení totiž provádí provozovatel distribuční soustavy a náklady obvykle hradí ten, kdo přeložení požaduje. Cena závisí na typu zařízení, délce kabelů a složitosti stavebních prací.
typ zařízení
orientační cena přeložení
poznámka
podzemní kabel NN
desítky tisíc Kč
kratší úseky kabelů
venkovní vedení NN nebo VN
stovky tisíc Kč
nutné nové sloupy
kiosková trafostanice
stovky tisíc až miliony Kč
záleží na výkonu
Přeložení trafostanice je proto spíše výjimečné řešení. Ve většině případů je jednodušší upravit projekt domu tak, aby respektoval ochranné pásmo zařízení.
