Rychlá odpověď: Náhrada za Metation E 50 se nevybírá podle názvu přípravku, ale podle škůdce, plodiny a ochranné lhůty. Na mšice se často hodí systémový Mospilan, na rychlý zásah kontaktní pyrethroid, na mandelinku a třásněnky Spintor. Vždy rozhoduje etiketa přípravku, termín sklizně a bezpečnost pro včely, vodu, domácí zvířata a uživatele.
Metation E 50 býval pro mnoho zahrádkářů symbolem silného postřiku, po kterém „něco zabralo“. Jenže dnešní zahrada už se řeší jinak. Lidé mají menší pozemky, vedle záhonů bývá studna, děti, pes, kočka, včely, sousedův skleník a často také zelenina určená ke sklizni během pár dnů.
Proto se v článku nedívám na náhradu Metationu jako na hledání jedné stejné lahvičky. Důležitější je poznat škůdce, vybrat přípravek podle skutečné situace a nepoužít silnější chemii jen proto, že „něco žere listy“. Právě v tom vzniká nejvíc chyb.
Mospilan 20 SP jako náhrada za Metation: kdy ano a kdy ne
Mospilan 20 SP je nejčastěji zmiňovaná náhrada za Metation E 50 hlavně proto, že má systémové působení. To znamená, že nejde jen o kapku, která musí zasáhnout konkrétní mšici na listu. Účinná látka se dostává do rostlinných pletiv a škůdce ji přijímá sáním nebo požerem. V praxi je to výhoda hlavně u mšic, molic a některých škůdců, kteří jsou schovaní na mladých výhonech nebo spodní straně listů.
Když jsem řešil silné napadení mšicemi na mladých výhonech, rozdíl proti běžnému kontaktnímu zásahu byl vidět hlavně v tom, že nebylo nutné fyzicky trefit každého jedince. To ale neznamená, že stačí rostlinu jen symbolicky orosit. I u systémového přípravku je důležité rovnoměrné ošetření, správná dávka, vhodné počasí a respekt k ochranné lhůtě. Nejčastější chyba je poddávkování ze strachu nebo naopak „přidám trochu víc, ať to zabere“. Obojí je špatně.
Mospilan bych zvažoval hlavně tam, kde je problém se savým hmyzem a kde je přípravek podle etikety použitelný pro danou plodinu. Hodí se do situací, kdy mšice deformují mladé výhony, kdy molice sedí na spodní straně listů nebo kdy škůdce není snadné zasáhnout čistě kontaktně. Naopak bych ho nebral jako automatickou volbu na každé vykousané místo v listu. Pokud listy žerou housenky, mandelinky nebo dřepčíci, může dávat větší smysl jiný typ zásahu.
Co bych dnes udělal jinak:u Mospilanu bych nikdy nezačínal otázkou „kolik toho dát do postřikovače“, ale otázkou „je to opravdu škůdce, na kterého je tento přípravek vhodný a povolený u této plodiny?“ Teprve potom má smysl řešit dávkování podle etikety.
U Mospilanu je také důležité nepracovat s představou, že systémový přípravek je automaticky bezpečnější nebo ekologičtější. Systémový účinek je praktický, ale znamená také, že přípravek působí uvnitř rostliny. U jedlých plodin proto rozhoduje ochranná lhůta. U zahrádkářů bývá typický problém u salátů, bylinek, jahod, rajčat a paprik, které se průběžně sklízí. Tam je potřeba velmi pečlivě zvážit, zda má chemický zásah ještě smysl, nebo zda není lepší mechanické odstranění napadených částí, oplach, lepové desky, biologická ochrana nebo cílenější lokální postup.
Představuji si to na jednoduchém příkladu. Máte papriky ve skleníku a na mladých vrcholcích se objeví mšice. Pokud papriky ještě nekvetou a sklizeň je daleko, máte větší prostor pro chemické řešení. Pokud už ale sklízíte první plody každé dva dny, situace je úplně jiná. Náhrada za Metation zde není otázka síly, ale otázka, zda se chemický postřik vůbec hodí do fáze, ve které rostlina je.
Pro rozhodování mezi Mospilanem a kontaktními přípravky pomůže následující přehled.
V naší poradně s názvem OCHRANNÁ LHŮTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Kobzan.
Jaká je ochranná lhůta po postřiku ? Za jak dlouho mohu pustit slepice do trávníku ???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ochranná lhůta po postřiku Bofixem je 28 dní. Vizuálně to poznáte podle toho, že plevel vlivem postřiku již zcela uschl. Po této době můžete na trávník pustit slepice nebo posekanou trávu zkrmovat.
V naší poradně s názvem OCHRANNÁ LHŮTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Kobzan.
Jaká je ochranná lhůta po postřiku ? Za jak dlouho mohu pustit slepice do trávníku ???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Před postřikem trávník posekejte, pak aplikujte Bofix a za deset dní znovu posekejte. Posekanou trávu nezkrmujte, ale kompostujte. 11. den po postřiku a po prvním sekání již můžete na trávu pustit zvířata.
Jak jsem si vybíral náhradu v praxi: nejdřív škůdce, potom postřik
Největší změna v přístupu přišla ve chvíli, kdy jsem přestal brát insekticid jako univerzální hasicí přístroj. Dřív jsem u škůdců dělal stejnou chybu jako hodně lidí: viděl jsem poškození listů a hned jsem hledal nejsilnější postřik. Jenže časem se ukázalo, že poškození listu ještě neříká, co na rostlině opravdu je. Mšice list kroutí a lepí medovicí, mandelinka list vyžere viditelně, třásněnky dělají stříbřité skvrny, molice se zvednou jako bílý obláček a svilušky často prozradí až jemné pavučinky.
U náhrady za Metation E 50 se mi osvědčilo rozdělit situaci do čtyř skupin. První jsou saví škůdci, hlavně mšice a molice. Tam má smysl uvažovat o systémovém přípravku, pokud je pro danou plodinu povolený. Druhá skupina jsou žraví škůdci, například mandelinky, housenky a dřepčíci. Tam často rozhoduje zásah včas, dokud je škůdce malý. Třetí skupina jsou skleníkoví škůdci, kde bývá problém s opakováním a rezistencí. Čtvrtá skupina jsou situace, kdy je před sklizní nebo kolem kvete mnoho rostlin, a tam je potřeba být mnohem opatrnější.
Přesně v tomto bodě se ukazuje, proč nelze napsat, že „nejlepší náhrada Metationu je Mospilan“ nebo „nejlepší je Spintor“. Na mšice na růžích můžete řešit úplně jinou věc než na mandelinku v bramborách. Na rajčatech ve skleníku zase narazíte na jiná omezení než u okrasných rostlin. A u ovocných stromů hraje zásadní roli fáze květu, nálet včel, počasí a ochranná lhůta.
Před prvním postřikem si proto vždy položte několik praktických otázek:
Jaký škůdce je na rostlině opravdu vidět? Nestačí poškozený list, je potřeba najít původce.
Je rostlina jedlá a kdy ji budete sklízet?Ochranná lhůta může rozhodnout víc než účinnost.
Kvete ošetřovaná rostlina nebo okolní porost? Tady vstupuje do hry riziko pro včely a další opylovače.
Potřebujete kontaktní nebo systémový účinek? Kontaktní přípravek musí škůdce zasáhnout, systémový působí jinak.
Nejde o svilušky? Ty nejsou hmyz, ale roztoči, a mnoho běžných insekticidů na ně nemusí stačit.
Právě poslední bod je častá slepá ulička. Lidé hledají náhradu Metationu, koupí přípravek na savý a žravý hmyz, ale problém jsou svilušky. Ty se v horku a suchu namnoží rychle, zvlášť ve skleníku, na okurkách, paprikách nebo pokojových rostlinách. Výsledek je potom frustrující: postřik „nezabral“, přitom byl zvolený proti jiné skupině škůdců.
Následující tabulka ukazuje první praktické rozdělení, podle kterého bych náhradu Metationu řešil ještě před cestou do zahradnictví. Nejde o náhradu etikety přípravku, ale o orientační rozhodovací pomůcku.
Nejlepší náhrada za Metation E 50 závisí na škůdci. Na mšice se často zvažuje Mospilan, na jiné škůdce Spintor nebo pyrethroid.
Neexistuje jedna univerzální náhrada. Mospilan má systémový účinek, Karate a Sanium působí hlavně kontaktně a Spintor se hodí pro vybrané škůdce, například mandelinku, třásněnky nebo housenky podle etikety. Vždy ověřte plodinu, ochrannou lhůtu, termín květu a riziko pro včely. Pokud si škůdcem nejste jistí, nestříkejte naslepo.
Můžu použít Mospilan místo Metationu?
Mospilan místo Metationu lze zvažovat hlavně u savého hmyzu, například mšic nebo molic, pokud to dovoluje etiketa přípravku.
Mospilan není obecná kopie Metationu. Je to systémový insekticid, takže má jinou logiku použití než kontaktní postřiky. Hodí se tam, kde škůdce saje na rostlině, ale neřeší automaticky každý vykousaný list. Před použitím zkontrolujte, zda je povolený pro konkrétní plodinu, jaká je ochranná lhůta a zda rostlina nebo okolí právě nekvete.
Je Spintor šetrnější náhrada za Metation?
Spintor může být šetrnější volba pro vybrané škůdce, ale není bezpečný bez omezení a není univerzální náhrada za Metation.
Spintor obsahuje spinosad a hodí se například na některé larvy, mandelinku, třásněnky nebo obaleče podle etikety. Zároveň je potřeba chránit včely a opylovače, protože přímý kontakt může být rizikový. Nejlepší výsledky dává při včasném zásahu. Pokud ho použijete pozdě nebo na špatného škůdce, výsledek může být slabý i při správné aplikaci.
Je Karate Zeon dobrá náhrada za Metation?
Karate Zeon může být účinná kontaktní náhrada, ale jen tehdy, když dobře zasáhnete škůdce a dodržíte bezpečnostní omezení.
Karate patří mezi pyrethroidy, takže je vhodné hlavně pro rychlý zásah na viditelné škůdce podle etikety. Musíte ale počítat s rizikem pro včely, vodní organismy a necílový hmyz. V malé zahradě je důležité nestříkat za větru, u vody, v květu ani těsně před sklizní. Slabé pokrytí spodních stran listů často znamená horší výsledek.
Funguje Sanium Ultra stejně jako Metation?
Sanium Ultra nefunguje stejně jako Metation. Je to kontaktní pyrethroid, takže musí dobře zasáhnout škůdce nebo ošetřený povrch.
Sanium Ultra může pomoci na savý i žravý hmyz podle etikety, ale nesmíte čekat systémový účinek jako u Mospilanu. U zkroucených listů, hustého porostu nebo škůdců na spodní straně listů je důležitá kvalita aplikace. Před použitím ověřte plodinu, dávku, ochrannou lhůtu a omezení. Kontaktní postřik není vhodný pro náhodné preventivní stříkání.
V naší poradně s názvem ZA JAK DLOUHO LZE KONZUMOVAT ZELENINU HNOJENOU KRISTALONEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Za jak dlouho lze konzumovat zeleninu a jahody hnojené kristalonem plody a květ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když postupujete podle návodu na Kristalonu, tak můžete spotřebovávat průběžně jak to roste. Kristalonem se hnojí pravidelně po celou produkční dobu až do poloviny srpna. V Kristalonu nejsou žádné jedy, aby byla nutná ochranná lhůta.
V příbalovém letáku Mospilanu 20 SP najdete veškeré potřebné informace – složení, škodlivost, dávkování, ochrannou lhůtu, bezpečnostní opatření, likvidaci, skladování a první pomoc.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kubová.
Mám na oleandrech puklice. Jak se jich jde zbavit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Puklice na oleandru můžete zahubit pomocí chemického postřiku. Jde o přípravek Mospilan 20 SP. Ředění je 1 gram Mospilanu na 2,5 litrů vody. Co nespotřebujete na postřik, tak vylijte ke kořenům rostliny. Rostlina do sebe nasaje smrtící látky, které se pak puklice nasosají a přirozeně odumřou. Pokud je na rostlině a nebo v jejích kořenech další živý parazit, tak bude zahuben také. Mospilan je možné běžně koupit, zde jsou vidět možnosti pro nákup přes internet: https://www.zbozi.cz/hledan…
Sanium Ultra: podobné použití, ale stále kontaktní logika
Protect Garden Sanium Ultra se často uvádí jako další možná náhrada za Metation. Jeho účinnou látkou je deltamethrin, tedy opět syntetický pyrethroid. V praxi je proto potřeba chápat podobnou logiku jako u Karate: jde o kontaktní působení, takže rozhoduje zásah škůdce a pokrytí rostliny. Pokud jsou mšice uvnitř zkroucených listů nebo molice schované na spodní straně, povrchní postřik nemusí stačit.
Sanium Ultra se hodí hlavně pro situace, kdy potřebujete ošetřit ovocné, zeleninové nebo okrasné rostliny proti škůdcům, pro které je přípravek určený. V domácí zahradě se s ním lidé setkávají u mšic, mandelinek, dřepčíků, květopasů, obalečů nebo dalších savých a žravých škůdců. Přesto bych znovu zdůraznil: název škůdce na internetu nestačí. Rozhoduje konkrétní etiketa, plodina a ochranná lhůta.
Moje největší výhrada k pyrethroidům v hobby zahradě není to, že by neuměly fungovat. Problém je, že často fungují i tam, kde nechcete. Zasahují necílový hmyz a mohou být nebezpečné pro vodní organismy. V české zahradě, kde je vedle záhonu miska pro slepice, sud s dešťovou vodou, pes, květiny a dětské pískoviště, je potřeba přemýšlet velmi prakticky. Chemie není jen otázka rostliny, ale celého prostoru kolem ní.
Před použitím Sanium Ultra bych si vždy zkontroloval tři věci:
Je přípravek povolený na konkrétní plodinu? Jiná pravidla mohou platit pro rajče, brambor, jabloň, révu nebo okrasnou rostlinu.
Jaká je ochranná lhůta? U zeleniny, kterou průběžně sklízíte, je to zásadní údaj.
Je škůdce dobře zasažitelný? Kontaktní přípravek potřebuje fyzický kontakt se škůdcem nebo jeho pohyb po ošetřeném povrchu.
Následující tabulka ukazuje rozdíl mezi tím, jak lidé často přemýšlejí při výběru postřiku, a tím, jak bych výběr dělal dnes po praktických zkušenostech.
Častá úvaha
Proč je riziková
Lepší praktický postup
„Metation už nemám, vezmu nejsilnější náhradu.“
Síla neřeší špatně určeného škůdce.
Nejdřív určit škůdce a plodinu, potom přípravek.
„Mšice jsou na listech, stačí stříknout shora.“
Mšice bývají i ve zkroucených listech a zespodu.
Kontrolovat spodní strany listů a mladé výhony.
„Když dám víc přípravku, bude lepší účinek.“
Zvyšuje se riziko pro rostlinu, uživatele i okolí.
Dodržet dávku a počet aplikací podle etikety.
„Postříkám to před sklizní a omyju.“
Omytí nenahrazuje ochrannou lhůtu.
Respektovat ochrannou lhůtu a zvážit nechemické řešení.
„Když to zabije škůdce, je to vyřešené.“
Bez prevence a kontroly se škůdce může vrátit.
Kontrola za několik dnů, střídání postupů, prevence.
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG
Přípravek se aplikuje postřikem schválenými pozemními postřikovači a rosiči. Přípravek aplikujte na listy a ostatní zelené části. Při postřiku dbejte na rovnoměrné pokrytí listů přípravkem tak, aby kapalina nestékala.
Abyste zabránili vzniku rezistence, neaplikujte tento přípravek nebo jiný, který obsahuje účinnou látku ze skupiny neonikotinoidů (acetamiprid, thiakloprid, klothianidin, imidakloprid, thiamethoxam), po sobě bez přerušení ošetřením jiným insekticidem s odlišným mechanismem účinku.
Pro dosažení maximální účinnosti je důležité provést postřik ve správnou dobu. U brambor je termín aplikace velmi flexibilní, lze ho provést mezi I. až III. larválním instarem. Absolutní biologická účinnost přípravku je pak zaručena po dobu 3 týdnů po provedení postřiku. Až 6 týdnů po aplikaci přetrvává celková biologická účinnost přípravku Mospilan. Při hubení obaleče jablečného na jabloních je termín aplikace závislý na signalizaci. Doporučené množství namíchaného postřiku je 10 l na 100 m2 plochy.
Před aplikací je nutné připravit si Mospilan do formy roztoku. Odměřené množství přípravku Mospilan se rozmíchá v menším množství vody. Vzniklá tekutina se následně nalije do postřikovače naplněného cca do poloviny vodou. Po zamíchání se postřikovač doplní vodou do stanoveného objemu. Při postřiku brambor lze přípravek Mospilan bez problémů smíchat i s fungicidy proti plísni bramborové. Dosud nebyla zjištěna jakákoli druhová či odrůdová citlivost na přípravek Mospilan, před ošetřením se však doporučuje ověřit citlivost na několika málo jedincích dané odrůdy rostlin. Pro aplikaci na okrasné rostliny lze využít předem namíchaného roztoku dodávaného v lahvičce s mechanickým rozprašovačem – přípravek Mospilan 500 ml.
Ochranná lhůta je 3 až 28 dnů dle typu rostliny. Období doporučené pro aplikaci je duben až říjen, u některých druhů se mohou postřiky i opakovat (okurky, rajčata, ...). Podrobné informace o ochranné lhůtě jsou uvedeny v příbalovém letáku (například jádroviny mají ochrannou lhůtu 28 dnů, okurky, papriky a rajčata mají ochrannou lhůtu 7 dnů).
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Vrana.
Dobrý den.
Moje žena mnoho let úspěšně pěstuje na balkoně převislé muškáty. Vždy je naš balkón nejhezčí široko-daleko. Velmi ji ale trápí, že někdy přijde vítr s přívalovým deštěm či kroupami a její chloubu zničí. Chci se pokusit nějak její muškáty ochránit. Viděli jsme kdysi v Rakousku, že tam používají nad muškáty jakousi ochrannou stříšku, u nás jsem nic takového neviděl. Poraďte prosím, jak na to.
Děkuji a pozdravuji
Ivan Vrana vrana@pef.czu.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ochranná stříška nad muškáty je nesmysl. Bude akorát stínit a bránit desťové zálivce, která muškátům prospívá. Dešťové smrště, které muškáty ničí obvykle zasáhnou ze strany a tomu žádná stříška nezabrání. Když muškáty občas zalijete zředěným výluhem ze slepičinců, tak zesílí a lépe pak odolají podobným rozmarům počasí.
V naší poradně s názvem OCHRANNÁ PÁSMA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štencek Václav.
Můžete mi prosím poradit.
Přes souseda vedou inženýrské sítě a to konkretně plynová přípojka a částečně i vodovodní přípojka. Soused postavil oplocení a v malé části dokonce přímo nad vodovodní přípojkou a vysázel tam tuje, kte.ré vysadil přímo na plynové přípojce. Pokud se nemýlím tak ochranné pásmo by mělo být 1 m. Tyto obě přípojky vedou pararélně 0,8 m od sebe. Může si to soused dovolit, když ochranné pásmo by mělo být 1 m. Co mohu proto udělat, aby odstranil tuje. Také mě udivuje, že stavební úřad mu povolil v roce 2012 postavit oplocení. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nejlepší řešení bude spřátelit se sousedem. Jako přítel vás pak může vyslechnout, až mu budete líčit proč vám vadí jeho túje. Pak můžete očekávat úspěch. Když to budete tlačit přes úřady, psát různá oznámení, tak se dočkáte jen naschválů a váš život se změní v peklo.
FAQ – pilatka švestková, postřik, Calypso a bílé lepové desky
Je Calypso stále vhodný postřik na pilatku švestkovou?
Calypso dnes neberte jako běžné řešení pro pilatku švestkovou, protože účinná látka thiacloprid má změněnou legislativní realitu.
Starší návody Calypso často uvádějí, protože historicky šlo o účinný insekticid. Pro dnešní zahradu je ale důležité ověřit aktuální registraci, českou etiketu a povolené použití. Nekupujte staré nebo zahraniční přípravky jen proto, že je doporučila diskuse. U jedlého ovoce rozhoduje legální a bezpečné použití, ne jen účinnost proti škůdci.
Kdy stříkat proti pilatce švestkové?
Postřik proti pilatce švestkové má smysl hlavně po odkvětu, při opadu korunních plátků, pokud je silný výskyt škůdce.
Do plného květu se chemický zásah obecně nehodí kvůli opylovačům. Když už plůdky hromadně padají, bývá často pozdě, protože larvy už poškodily plody zevnitř. Sledujte bílé lepové desky, konec kvetení a etiketu aktuálně povoleného přípravku. Největší chyba je stříkat podle kalendáře, ne podle fáze stromu.
Pomohou bílé lepové desky na pilatku švestkovou?
Bílé lepové desky pomáhají hlavně s monitoringem a částečným snížením náletu pilatky švestkové před a během květu.
Nečekejte, že desky samy zlikvidují všechen hmyz. Jejich největší přínos je v tom, že včas ukážou začátek náletu. Vyvěste je před květem, ne až po opadu plodů. V malé zahradě jsou velmi praktické, levné a bezpečné. Když je spojíte se sběrem napadených plůdků a přesným sledováním stromu, často výrazně snížíte škody.
Proč švestky opadávají krátce po odkvětu?
Opad malých švestek krátce po odkvětu může způsobit pilatka, zvlášť když jsou plůdky uvnitř vyžrané a tmavé.
Část opadu může být přirozená probírka stromu, ale hromadné padání s vyžranými dutinami ukazuje na škůdce. Rozmáčkněte několik plůdků a hledejte larvu, trus nebo chodbičku. Pokud se nález opakuje, zapište si termín. Příští rok budete vědět, kdy dát bílé lepové desky a kdy hlídat konec kvetení.
Je Mospilan vhodný na pilatku švestkovou?
Mospilan se často zmiňuje jako dostupnější insekticid, ale použití na pilatku musíte ověřit podle aktuální etikety.
Nestačí vědět, že přípravek hubí hmyz. Rozhoduje konkrétní plodina, škůdce, dávka, ochranná lhůta a omezení. Pokud etiketa dané použití neumožňuje, nepoužívejte ho jen podle rady z diskuse. U pilatky je navíc zásadní termín po odkvětu. Špatně načasovaný postřik bývá slabý i s dobrým přípravkem.
Lze pilatku švestkovou řešit bez chemie?
Pilatku švestkovou bez chemie lze omezit hlavně bílými lepovými deskami, sběrem plůdků a prací s půdou.
Bez chemie nemusíte mít stoprocentní výsledek, ale v menší zahradě může být zlepšení výrazné.
Obaleč švestkový: proč jsou ryngle červivé, i když strom vypadá zdravě
Obaleč švestkový je typický škůdce, který člověka naštve víc než mšice. Strom vypadá docela zdravě, listy jsou pěkné, plody dorůstají, ale při sklizni je část úrody červivá. U rynglí to bývá o to horší, že zralý plod je měkký a poškození se rychle spojí s hnilobou. Najednou nejde jen o estetiku, ale o to, že v košíku máte ovoce, které se špatně zpracovává.
Typickým vodítkem je kapička klovatiny na plodu nebo u stopky, předčasný opad a drobná housenka uvnitř. První generace může způsobovat opad malých plodů, druhá generace pak ničí dozrávající ovoce. V domácí zahradě se často udělá chyba, že se řeší až červivost při sklizni. Jenže to už je pozdě. U obaleče je rozhodující sledovat nálet a zasáhnout ve správné fázi, kdy se housenky líhnou a ještě nejsou schované v plodu.
Následující tabulka ukazuje praktický sezónní pohled. Nejde o přesné datum pro každou zahradu, protože počasí se rok od roku liší. V teplejších polohách a horkých letech se vývoj posouvá dopředu, ve vyšších a chladnějších polohách později.
Období
Co sledovat
Co se může dít
Praktické opatření
Duben až květen
Kvetení, mladé plůdky, první opad
Pilatky a začátek tlaku škůdců po odkvětu
Kontrola plůdků, bílé lepové desky na pilatky, sledování počasí
Květen až červen
Feromonový lapač, drobný opad plodů
První generace obaleče, poškozené plůdky zasychají
Pravidelně zapisovat úlovky, sbírat opadané plody
Červenec až srpen
Dozrávající plody, kapičky klovatiny
Druhá generace poškozuje sklizňové plody
Včasný zásah podle náletu, důsledné odstraňování červivých plodů
Září až říjen
Spadané ovoce, kmen, půda pod stromem
Část housenek přezimuje u paty kmene nebo v půdě
Úklid plodů, péče o okolí kmene, příprava na další sezonu
Feromonový lapač není ozdoba, ale měřicí pomůcka
Feromonový lapač na obaleče švestkového má smysl hlavně tehdy, když ho pravidelně kontrolujete. Nestačí ho koupit, pověsit a zapomenout. V malé zahradě vám dá informaci, že motýli létají, a pomůže odhadnout, kdy je riziko kladení vajíček. Když lapač pověsíte až ve chvíli, kdy nacházíte červivé plody, slouží spíš jako potvrzení problému než prevence.
Osobně bych u ryngle postupoval tak, že lapač pověsím před očekávaným náletem, zapisuji počet motýlů a současně kontroluji plody. Když se nálet zvedne, sleduji další vývoj podle počasí.
Ve svém příspěvku KOLAUDACE BYTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míra.
Pokud budete budovat a vytvářet prostor k podnájmu, tak nejen že budete potřebovat kolaudaci nově vybudovaného bytu, ale neobejdete se ani bez ohlášení Stavebnímu úřadu a zpracování projektové dokumentace. Dle níže uvedených odstavců se můžete dozvědět, jakým způsobem máte úřad kontaktovat.
- stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžaduje rekonstrukce spočívající ve stavebních pracích, jimiž se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA) a jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby;
- ohlášení stavebnímu úřadu je potřeba, pokud provedení rekonstrukce povede ke změně způsobu užívání (byť části) stavby, aniž by zároveň došlo k zásahům do nosných konstrukcí stavby, změně vzhledu stavby nebo ke vzniku povinnosti zajistit posouzení vlivů na životní prostředí;
- žádost o stavební povolení je pak nevyhnutelná, pokud se rekonstrukcí zasahuje do nosných konstrukcí stavby, mění se vzhled stavby, vyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí nebo provedení rekonstrukce může negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby.
U vás má rekonstrukce změnit způsob užívání (části) stavby, a proto si zřejmě vystačíte s ohlášením rekonstrukce příslušnému stavebnímu úřadu. Zákonná lhůta stavebního úřadu k povolení ohlášené rekonstrukce činí 40 dnů ode dne doručení ohlášení stavebnímu úřadu. Pokud se úřad v uvedené 40-ti denní lhůtě k ohlášené rekonstrukci nevyjádří, uplatní se fikce vydání souhlasu s provedením rekonstrukce uplynutím lhůty. Přitom je nutno počítat s výdaji na pořízení projektové dokumentace, která tvoří povinnou součást ohlášení.
Kdyby rozsah plánované rekonstrukce splnil první z uvedených podmínek, tak Stavební úřad nemusíte informovat vůbec a není potřeba ani kolaudace.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel David.
Chemická náhrada za Metation E 50 není vhodná pro každého a pro každou situaci. Nejvíc bych byl opatrný u lidí, kteří chtějí stříkat těsně před sklizní, neumí přesně určit škůdce nebo mají zahradu plnou kvetoucích rostlin a opylovačů. Stejně tak bych byl zdrženlivý u zahrad s malým jezírkem, blízkostí potoka, volně pobíhajícími kočkami, drůbeží nebo malými dětmi.
To neznamená, že chemický postřik nemá v zahradě místo. Má. Ale ne jako první reflex. Pokud máte pár mšic na růžích, můžete je často smýt vodou, odstřihnout nejvíc napadené výhony nebo podpořit přirozené predátory. Pokud máte mandelinku na pár řádcích brambor, někdy pomůže ruční sběr vajíček a larev, pokud problém zachytíte včas. Pokud máte svilušky ve skleníku, samotný insekticid nemusí být řešení, protože potřebujete řešit i sucho, teplo a cílený přípravek na roztoče.
Chemickou náhradu bych nedoporučil používat bez rozmyslu hlavně v těchto situacích:
rostlina právě kvete nebo kvete porost těsně kolem ní,
nejste si jistí škůdcem a vidíte jen poškození listů,
sklizeň je za několik dnů a ochranná lhůta by nebyla dodržena,
v blízkosti je voda, jezírko, potok, studna nebo kanalizační vpust,
v zahradě se pohybují kočky, psi, drůbež nebo děti a není možné prostor bezpečně oddělit,
chcete přípravek použít opakovaně bez střídání mechanismu účinku.
U domácích zvířat bych byl zvlášť opatrný u pyrethroidů. U psů a koček se praktická rizika liší, ale obecné pravidlo je jednoduché: zvíře nemá přijít do kontaktu s čerstvě ošetřeným porostem, obalem, zbytkem aplikační kapaliny ani vodou z oplachu. A zbytky postřiku se nikdy nevylévají do kanalizace, na dvůr, do příkopu nebo k vodě.
Kdy raději nepoužívat žádnou přímou náhradu Metationu
Někdy je nejlepší náhrada za Metation E 50 žádný podobně silný insekticid. To platí hlavně při slabém napadení, krátce před sklizní, během květu nebo ve chvíli, kdy si nejste jistí škůdcem. Tady je lepší udělat nejdřív mechanická a preventivní opatření. U mšic pomůže oplach proudem vody, odstranění vrcholků, kontrola mravenců a přilákání přirozených nepřátel. U mandelinky na malé ploše pomůže ruční sběr. U skleníku často pomůže větrání, hygiena porostu a lepové desky.
Nechemické řešení není vždy slabé. Je slabé jen tehdy, když se udělá pozdě. Když odhalíte první mšice na mladých výhonech, můžete problém zastavit bez velkého zásahu. Když najdete první vajíčka mandelinky, ruční odstranění je rychlé. Když ale čekáte dva týdny, škůdce se rozmnoží a potom už saháte po přípravku pod tlakem. Proto je prevence a pravidelná kontrola často účinnější než hledání nejsilnější náhrady.
U jedlých plodin krátce před sklizní bych byl velmi opatrný. Ochranná lhůta není formalita. Je to minimální interval mezi posledním ošetřením a sklizní nebo manipulací s porostem podle konkrétní etikety. Omytí plodů pod vodou nenahrazuje ochrannou lhůtu. Pokud ochrannou lhůtu nemůžete dodržet, chemický postřik není dobré řešení.
Situace, kdy se místo chemického postřiku volí mechanické řešení u slabého napadení.
Fotografie má znázornit ruční odstranění napadených výhonů a oplach rostlin jako bezpečnější alternativu v rané fázi.
Dipladenia se odborně nazývá Mandevilla splendens, ale velmi často slýcháváme spíše její synonymum Dipladenia, případně Sundevilla. Český název pro tuto rostlinu je chilský jasmín nebo brazilský jasmín, mandevila nebo sandevila.
Mandevilla upoutá pěstitele na první pohled – prodává se obvykle vyvazovaná k opoře a se svými velkými, sytě zelenými lesklými listy vypadá velmi svěže. Vejčité listy rostou na stonku vždy po dvou.
Naštěstí už není problém koupit rozkvetlé rostliny také v našich zahradnických centrech, často najdete v nabídce nejen druh Mandevilla splendens, ale i Mandevilla sanderi nebo Mandevilla amoena. Pokud budete mít štěstí, můžete si vybrat květy i v jiných barvách. Působivé jsou odstíny růžové a červené, občas však bývá k mání i mandevila se žlutými či bílými květy – Mandevilla amoena.
Trubkovité zvonky květů mají průměr od pěti do deseti centimetrů, objevují se od léta do podzimu a nesou bílou, růžovou nebo purpurovou barvu. Jícen květu je obvykle žlutý. Velmi pohledné jsou i lesklé tuhé listy dosahující až dvaceti centimetrů v průměru.
Mandevila je bujně rostoucí liána (popínavá rostlina) a dokáže za léto vyrůst do třímetrové výše. To znamená, že potřebuje pravidelný přísun živin a přiměřený prostor pro kořenový systém. Před umístěním na stanoviště ji můžete přesadit do nádoby o něco větší, než v jaké jste ji koupili. Na dno dejte dobrou drenáž a zeminu buď pro balkonové rostliny, nebo směs ze tří dílů rašeliny a jednoho dílu pařeništní zeminy.
Pravidelné přihnojování mandevile svědčí, vybuduje si pak mohutný kořenový bal a silné, bohatě kvetoucí nadzemní výhony. Vhodná jsou tekutá hnojiva s vyšším obsahem fosforu či plná tekutá hnojiva pro balkónové rostliny. Jakmile se i při této péči zastaví růst nebo rostlina málo kvete, potřebuje přesadit.
Mandevila dobře snáší polostín – má ho raději než celodenní plné slunce, které jí poškozuje a deformuje listy. Vítr není pro pnoucí rostliny nikdy moc dobrým návštěvníkem, dokáže je vmžiku polámat nebo potrhat květy a listy, najděte proto rostlině chráněnou polohu.
Vysoké teploty snáší mandevila celkem bez problémů, stejně tak i sucho (ovšem ne dlouhodobé) – většinou reaguje jen zpomalením růstu a menší násadou květů. Po návratu k normálním podmínkám (teploty kolem dvaceti stupňů a pravidelná zálivka) pokračuje rostlina v růstu i kvetení.
Pro mandevilu představují ideální nádobu k pěstování velké a hlubší samozavlažovací květináče. Nezáleží na jejich tvaru (zda kulaté, či hranaté), důležité je, aby měly kořeny stále možnost čerpat závlahu a živiny, pak mandevila roste přímo před očima.
Lokální realita v Česku: proč jeden návod neplatí stejně pro všechny zahrady
V českých zahradách se pilatka švestková chová různě podle polohy, odrůdy a průběhu jara. V teplejší oblasti může být hlavní rizikové období rychlé a krátké. Strom rozkvete, během několika dnů odkvete a člověk snadno zaspí. V chladnější zahradě se kvetení táhne déle, ale zároveň se může potkat s deštěm, větrem nebo nižší aktivitou opylovačů. Proto nejde napsat univerzální datum, které by fungovalo pro Prahu, jižní Moravu, podhůří i studenou zahradu u lesa.
Rozdíl dělá také odrůda. Ranější slivoně mohou být v jiné fázi než pozdnější odrůdy. Když máte na zahradě více stromů, může pilatka poškodit jeden výrazně víc než druhý jen proto, že jeho kvetení lépe sedlo do jejího náletu. Tohle je důvod, proč doporučuji zapisovat si pozorování po jednotlivých stromech. Po dvou až třech letech uvidíte, který strom je problémový a kde se vyplatí dávat desky pečlivěji.
Česká realita je i v dostupnosti přípravků. To, že někdo na internetu nabízí starý nebo zahraniční přípravek, neznamená, že je vhodné ho použít na vaší zahradě. U ovocných stromů určených k jídlu je to obzvlášť citlivé. Legální dostupnost, ochranná lhůta a použití na konkrétní plodinu jsou stejně důležité jako samotná účinnost proti hmyzu.
Fotografie ukazuje lokální realitu: menší domácí sad se slivoněmi, kde se ochrana řeší ručně a prakticky.
Ovšem všechno má svůj rub i líc, takže budou-li prázdninové dny příjemně teplé, vinohradníci budou muset zaměřit pozornost na houbové choroby. Je to tak?
Jistě. Červencová „ochranářská“ aktivita je velmi podobná té, kterou jsme vykonávali v červnu. Podle průběhu počasí se mohou objevovat příznaky nám už známých onemocnění. V případě delší periody suchého počasí je nutné při kontrole révových keřů zaměřit pozornost na padlí. Fakt, že by mohlo škodit, může napovědět jeho výskyt také na jiných druzích rostlin, např. na růžích, angreštech nebo i na mahonii. Může být celá pokrytá „moučnatým“ povlakem padlí. Sice v těchto případech jde o jiný druh padlí nežli padlí révové, nicméně jeho projevy a škodlivost jsou téměř stejné – napadená pletiva dále nerostou. V tomto měsíci padlí nejvíce škodí na narůstajících bobulích, a pokud není eliminováno vhodným postřikem, může zlikvidovat celou úrodu. Zde je vidět „pomoučení“ listů způsobené padlím révy:
A zde je vidět hrozen masivně napadený padlím révy:
Pokud červenec provázejí časté srážky, nemusíme se padlí příliš obávat, protože to, jak jsme si již řekli dříve, trvalé deště nesnáší. O to víc musíme hlídat plíseň révy neboli peronosporu, které se daří ve vlhku. Ta poškozuje samozřejmě stále listy a také bobule před kvetením, ale i po něm. Mladé hrozny pak zasychají a zčernalé zůstávají na keřích. Zde je vidět list napadený plísní révy („olejovitá“ skvrna):
Jaké chemické přípravky budou v tomto měsíci pro jednotlivá onemocnění nejvhodnější?
Je možné znovu nasadit ty, které jsme použili při předcházejícím ošetření. Časté používání chemických přípravků však s sebou nese nebezpečí, že si na ně původci houbových chorob zvyknou. Přípravky tak přestávají účinkovat. Zvláště při několikrát opakovaných zásazích se tedy přípravky musejí střídat, zejména pak ve druhé polovině vegetace. V souvislosti s používáním chemických přípravků na ochranu před chorobami a škůdci musím upozornit na jednu velmi důležitou věc, a to na ochranné lhůty. Věřím, že většina pěstitelů ví, o co se jedná, ale vzhledem k závažnosti tématu se o tom zmíním.
Každý povolený chemický přípravek na ochranu rostlin před tím, nežli je povolen, musí projít přísnými testy, kterými se zkoumá vliv konkrétní účinné chemické látky na životní prostředí, na ostatní organismy včetně člověka, na včely, na vodní zdroje apod. Teprve pak se smí vyrábět, prodávat a používat. Toto povolení má pro jednotlivé konkrétní přípravky od konkrétních výrobců omezenou účinnost, proto se po čase jejich výroba a prodej zastavuje a objevují se na trhu jiné. Při zahájení výroby chemického přípravku musí být vypracován tzv.
Vína ledová, slámová či výběry z bobulí jsou velmi chutná, ovšem cena odpovídá kvalitě... Raději se vraťme do práce, tedy na vinici. Je potřebné v září ještě aplikovat nějaké prostředky na ochranu?
K tomuto tématu už jen stručně. Když si zopakujeme informace o jednotlivých druzích houbových onemocnění, musíme dojít k závěru, že škodit v této době mohou jen ta onemocnění, která už nejsou závislá na teplotě, ale jen na vlhkosti. A to je především plíseň šedá, a které jsme mluvili minule. V září je poslední možnost aplikace některého přípravku na ochranu před touto chorobou. Často se doporučují přípravky např.: Melody combi 65,3 GW, Teldor 500 SC nebo jiný, nejlépe systémový přípravek. Jednu věc je však nutné zdůraznit: je bezpodmínečně nutné porovnat ochrannou lhůtu uvedenou na obalu postřiku, ve které se ještě nesmí hrozny sklízet, s počtem dní, které ještě naše hrozny stráví na keři. Jinak bychom se dostali do situace, že potřebujeme začít sklízet, třeba kvůli nástupu řady deštivých dní, a přitom ochranná lhůta ještě neuplynula. Rezidua postřiků na bobulích nejenže nesvědčí našemu zdraví, ale už vůbec neprospívají kvasinkám, které mají mošty nebo rmuty zpracovávat.
