OCHRANNÁ PÁSMA KABELŮ NN

FAQ – Často kladené otázky

Co je ochranné pásmo a kdy vzniká?

Ochranné pásmo vzniká automaticky ze zákona kolem vedení, zařízení nebo stavby technické infrastruktury.

Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nemovitostí nebo v územním plánu. Ochranné pásmo platí vždy a omezuje stavební činnost, terénní úpravy i výsadbu podle typu sítě.

Mohu stavět v ochranném pásmu, když získám souhlas?

V některých případech ano, ale nikdy automaticky.

U vodovodu, kanalizace nebo telekomunikací lze někdy získat písemný souhlas provozovatele. U plynu, VN, VVN a trafostanic je povolení výjimečné a často zcela nemožné.

Jak daleko se může stavět od trafostanice?

Minimální ochranné pásmo trafostanice jsou 2 metry od obvodové stěny objektu.

V tomto prostoru nelze bez souhlasu umisťovat stavby, ploty ani skladovat materiál. Někteří provozovatelé mohou požadovat i větší odstup.

Jaké je ochranné pásmo vedení VN 22 kV?

U nadzemního vedení VN 22 kV je ochranné pásmo 7 metrů od osy krajního vodiče.

U podzemního kabelového vedení VN činí ochranné pásmo zpravidla 2 metry od osy kabelu. V pásmu jsou omezeny stavby, výkopy i výsadba stromů.

Platí ochranné pásmo i pro elektrickou přípojku?

Ano, i elektrická přípojka má ochranné pásmo.

U vedení NN do 1 kV činí ochranné pásmo 1 metr na každou stranu od osy vedení nebo kabelu. Toto pásmo se často porušuje při stavbě plotů a zpevněných ploch.

Jaké je ochranné pásmo plynovodu?

Ochranné pásmo plynovodu závisí na tlaku plynu.

U nízkotlakého plynu je to 1 metr, u středotlakého 2 metry a u vysokotlakého plynovodu 4 až 7 metrů od osy potrubí. V pásmu jsou přísná bezpečnostní omezení.

Jaké je ochranné pásmo vodovodu a kanalizace?

Vodovod i kanalizace mají ochranné pásmo 1,5 metru od osy potrubí.

V tomto pásmu nelze bez souhlasu provádět stavby, zakládat pevné konstrukce ani jezdit těžkou technikou.

Jaké je ochranné pásmo studny?

Ochranné pásmo studny závisí na jejím typu.

U kopané studny se obvykle stanovuje minimálně 5 metrů, u vrtané studny minimálně 12 metrů. U zdrojů pitné vody mohou být vymezena pásma I. a II. stupně s výrazně přísnějšími pravidly.

Platí ochranné pásmo i když není zapsané v katastru?

Ano, platí vždy.

Ochranné pásmo není vázáno na zápis do katastru nemovitostí. Neznalost ochranného pásma nechrání vlastníka před sankcemi.

Co hrozí při porušení ochranného pásma?

Hrozí pokuty, zastavení stavby i odstranění objektu.

Provozovatel sítě může požadovat uvedení pozemku do původního stavu. V některých případech může dojít i k ohrožení bezpečnosti nebo přerušení dodávek.

Jak postupovat před koupí pozemku?

Vždy si nechte vytyčit inženýrské sítě.

Ověřte typ vedení, ochranná pásma a konzultujte záměr se stavebním úřadem i provozovateli sítí. Tím předejdete nejčastějším a nejdražším chybám.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Poradna

V naší poradně s názvem OCHRANNÁ PÁSMA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štencek Václav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Ochranná pásma inženýrských sítí

Ochranné pásmo elektrického vedení nízkého napětí (NN)

Elektrické vedení nízkého napětí (NN) do 1 kV patří mezi nejčastější sítě na soukromých pozemcích. Typicky jde o přípojky k rodinným domům, garážím nebo hospodářským stavbám.

Ochranné pásmo vedení NN je stanoveno následovně:

• u nadzemního vedení NN je ochranné pásmo 1 metr na každou stranu od osy krajního vodiče,
• u podzemního vedení NN je ochranné pásmo 1 metr od osy kabelu.

V praxi to znamená, že v tomto pásmu nelze bez souhlasu provozovatele provádět výkopy, zakládat stavby ani vysazovat hluboce kořenící stromy.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Poradna

V naší poradně s názvem OCHRANNÁ LHŮTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Kobzan.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Ochranná lhůta

Detektor kabelů

Detektory kabelů rozdělujeme na ty, které nám detekují vodiče ve zdi nebo v zemi (podzemní lokátory).

Podzemní lokátory

Podzemními lokátory nazýváme citlivé elektronické přístroje, které v profesionální praxi slouží k vyhledávání inženýrských sítí a prvků průmyslových rozvodů. Podzemní lokátory umožňují indikaci a trasování inženýrských sítí například při opravách nebo před započetím výkopových prací v dané lokalitě.

Detekce a lokalizace kabelů vedených pod povrchem země se provádí pomocí indikace elektromagnetického vlnění emitovaného těmito kabely a přijímaného citlivým detektorem podzemního lokátoru na povrchu země. Tyto kabely jsou buď samy zdroji radiového vyzařování, v tom případě mluvíme o pasivním módu činnosti (pasivním z hlediska měřicí metody – vyzařovaný signál postačí pasivně přijímat podzemním lokátorem na povrchu), nebo zachytitelné elektromagnetické vlnění neemitují. V tomto případě je nutné do podzemního vedení vhodným způsobem takový radiový signál zavést, a to pomocí generátoru signálu. Potom mluvíme o aktivním módu činnosti (aktivním opět z hlediska měřicí metody – měřicí signál je nutno do hledané podzemní sítě aktivně zavést).

Je tedy patrné, že pasivní mód vyhledávání podzemním lokátorem lze použít u kabelů „pod proudem“ (zde je možné použít obě výše uvedené metody), zatímco při hledání podzemních kabelů bez proudu je vždy nutné použít aktivní mód.

Detektor vodičů ve zdi

Detektorů, které umí detekovat vodiče ve zdi, je celá řada, nejčastěji se využívají multifunkční. Ty mají přehledný LCD displej, dovedou vyhledat a zaměřit ve zdi (pod omítkou), ve stropě, v podlaze i pod dlaždicemi elektrická vedení a kabely (pod napětím i bez napětí). Dále tento detekční přístroj vyhledává dutiny (dutých prostor pod omítkou), vodovodní nebo plynové potrubí, trubky topení včetně měděných trubek nebo ocelových výztuží v železobetonu (ocel pro betonářskou výztuž), jakož i kovové trámy (nosníky a sloupky), hřebíky z magnetických i nemagnetických kovů a dřevěných trámů do hloubky až 70 cm. Vždy záleží na druhu výrobku.

MultiFinder Pro – elektronický skener

Elektronický skener a detektor vodičů MultiFinder Pro od německého výrobce Laserliner je určen k vyhledávání dřeva, železa, mědi a elektrického vedení pod napětím (živé kabely). LCD obrazovka a průvodce maximálně usnadňují práci a používání elektrického skeneru MultiFinder Pro. Varovné signály zajišťují vysoké zabezpečení funkčnosti skeneru. Při vrtání do zdí se chtě nechtě vystavujete riziku provrtání kabelů a potrubí, či v nejhorším případě plynového potrubí. Naštěstí použitím elektronického skeneru MultiFinder od firmy Laserliner tomuto můžete předejít. V režimu detekce kovů je schopný vyhledat i elektrická vedení, která nejsou pod napětím.

Cena detektoru MultiFinder Pro je velmi příznivá ve srovnání s náklady, které vám může ušetřit. A to například tím, že neprovrtáte elektrické vedení a nebudete muset pracně měnit vodič.

Zdroj: článek Detektor kovů

Poradna

V naší poradně s názvem OCHRANNÁ LHŮTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Kobzan.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Ochranná lhůta

Ochranná pásma energetických zařízení při stavbě domu

Při plánování stavby domu je dobré myslet nejen na trafostanici, ale také na další energetická zařízení v okolí. Elektrická vedení nebo kabely mohou mít vlastní ochranná pásma, která mohou ovlivnit umístění stavby.

Ochranné pásmo je prostor kolem energetického zařízení, který slouží k bezpečnému provozu a k zajištění přístupu pro údržbu nebo opravy.

Pokud se některé z těchto zařízení nachází v blízkosti pozemku, může být nutné přizpůsobit projekt domu nebo jeho umístění. V praxi to ale často znamená pouze drobnou úpravu projektu.

Zdroj: článek Jak daleko stavět dům od trafostanice: kolik metrů je bezpečných

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Vrana.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Pěstování muškátů

FAQ – často kladené otázky

Jak daleko musí být dům od trafostanice?

Minimální vzdálenost domu od trafostanice vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle přibližně 20 metrů od zařízení.

V praxi ale záleží na konkrétní situaci. Malé kioskové trafostanice v obytných čtvrtích často stojí relativně blízko rodinných domů. Pokud je projekt domu navržen mimo ochranné pásmo trafostanice a splňuje technické podmínky distributora elektřiny, bývá stavba bez problémů povolena. Přesnou vzdálenost je proto vždy dobré ověřit u projektanta nebo přímo u provozovatele distribuční soustavy.

Kolik metrů je ochranné pásmo trafostanice?

Ochranné pásmo trafostanice je obvykle přibližně 20 metrů od konstrukce zařízení nebo jeho oplocení.

Tato vzdálenost vychází z pravidel pro ochranná pásma energetických zařízení. Jejím cílem je zajistit bezpečný provoz zařízení a přístup servisních techniků. U menších kioskových trafostanic se může v praxi zdát, že domy stojí blíže. Ve skutečnosti však bývají navrženy tak, aby samotná stavba domu byla mimo ochranné pásmo nebo aby byla udělena výjimka v rámci projektové dokumentace.

Může být trafostanice vedle domu?

Ano, trafostanice může stát vedle rodinného domu, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní a technická pravidla.

V nových obytných čtvrtích je běžné, že se malé kioskové trafostanice nacházejí na rohu ulice nebo na samostatném technickém pozemku mezi domy. Tyto stanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy a aby jejich provoz neovlivňoval běžné bydlení. Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo trafostanice, většinou nepředstavuje blízkost zařízení žádný praktický problém.

Je trafostanice u domu nebezpečná?

Moderní trafostanice u domu jsou konstruovány tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy.

Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým prvkům vůbec nedostane. Bezpečnost trafostanic je navíc kontrolována pravidelnými revizemi a údržbou. Díky tomu se tyto stanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů. Pokud je dodrženo ochranné pásmo trafostanice, nepředstavuje zařízení žádné riziko pro běžné bydlení.

Může být trafostanice na mém pozemku?

Ano, trafostanice může být umístěna přímo na pozemku, pokud je zde zřízeno věcné břemeno pro provozovatele elektrické sítě.

V takovém případě má energetická společnost právo přístupu k zařízení kvůli údržbě nebo opravám. Toto věcné břemeno trafostanice bývá zapsáno v katastru nemovitostí. Majitel pozemku musí umožnit servisní přístup, ale jinak může pozemek běžně využívat. Před koupí pozemku je proto důležité ověřit, zda se na něm nenachází technická infrastruktura nebo jiné omezení.

Co znamená věcné břeme

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jak daleko stavět dům od trafostanice: kolik metrů je bezpečných

Tabulka: přehled ochranných pásem elektrických vedení

Následující tabulka shrnuje základní vzdálenosti ochranných pásem elektrických zařízení.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Příběh

Ve svém příspěvku OCHRANNÁ LHŮTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Kobzan.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Morris.

Zdroj: příběh Ochranná lhůta

Kolik stojí přeložení trafostanice nebo elektrického vedení

Někdy se může stát, že trafostanice nebo elektrické vedení komplikuje plánovanou stavbu domu. V takovém případě se někteří stavebníci ptají, zda je možné zařízení přemístit. Technicky je to většinou možné, ale je potřeba počítat s poměrně vysokými náklady.

Přeložení energetického zařízení totiž provádí provozovatel distribuční soustavy a náklady obvykle hradí ten, kdo přeložení požaduje. Cena závisí na typu zařízení, délce kabelů a složitosti stavebních prací.

Přeložení trafostanice je proto spíše výjimečné řešení. Ve většině případů je jednodušší upravit projekt domu tak, aby respektoval ochranné pásmo zařízení.

Zdroj: článek Jak daleko stavět dům od trafostanice: kolik metrů je bezpečných

Poradna

V naší poradně s názvem ZA JAK DLOUHO LZE KONZUMOVAT ZELENINU HNOJENOU KRISTALONEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Za jak dlouho lze konzumovat zeleninu hnojenou kristalonem

Ochranné pásmo plynovodů a plynárenských zařízení

Ochranná pásma plynovodů patří mezi nejpřísněji kontrolovaná, protože porušení může mít přímé bezpečnostní následky. Rozsah ochranného pásma závisí na tlaku plynu a typu zařízení.

Základní ochranná pásma plynovodů:

• nízkotlaký plynovod – ochranné pásmo 1 metr od osy potrubí,
• středotlaký plynovod – ochranné pásmo 2 metry,
• vysokotlaký plynovod – ochranné pásmo 4 až 7 metrů podle tlaku.

Samostatná pravidla platí pro regulační stanice plynu, kde je ochranné pásmo 3 až 10 metrů podle typu zařízení.

V ochranném pásmu plynu není dovoleno bez souhlasu provozovatele:

• provádět zemní práce,
• umisťovat stavby a základy,
• vysazovat stromy,
• jezdit těžkou mechanizací.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Ochranné pásmo telekomunikačního vedení a sítí

Telekomunikační vedení zahrnuje kabely pro internet, telefon, datové přenosy a optické sítě. Přestože nepůsobí tak rizikově jako elektro nebo plyn, mají také ochranná pásma.

Ochranné pásmo telekomunikačního vedení činí:

• 1 metr na každou stranu od osy podzemního kabelu,
• u nadzemních vedení se posuzuje individuálně podle typu konstrukce.

Nejčastější problém vzniká při výkopech bez vytyčení sítě. Poškození optického kabelu může znamenat vysoké náhrady škody i přerušení služeb pro celé okolí.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Elektrická přípojka ČEZ

Žádost o připojení lze podat online přes internet na ČEZ Distribuce.

Konkrétně: 2 01 Žádost o připojení elektrického zařízení k distribuční soustavě z napěťové hladiny nízkého napětí (k žádosti se přiloží snímek z katastru a vyplní požadovaný příkon). A vše se zašle na e-mail: info@cezdistribuce.cz.

Pokud si s něčím nebudete vědět rady, využijte informační linku ČEZ Distribuce, tel.: 800 850 860.

Pro elektronické podání žádosti použijte e-mail: info@cezdistribuce.cz.

Po zpracování zaslané žádosti vám přijde do 30 pracovních dnů návrh smlouvy o připojení k distribuční soustavě, kde budou uvedeny podmínky, které musíte splnit, a doklady, které musíte předložit před zahájením odběru elektřiny. Informace o aktuálním stavu řešení vaší žádosti můžete po registraci sledovat v internetové aplikaci Distribuční portál společnosti ČEZ.

Po splnění podmínek uvedených ve smlouvě o připojení bude zpracována projektová dokumentace pro povolení stavby na stavebním úřadě. Na základě prováděcí dokumentace vám již bude zrealizována kompletní přípojka NN. Přípojkou NN se rozumí pokládka kabelu a osazení přípojkové skříně na hranici pozemku. Kabel i přípojková skříň zůstávají ve správě a majetku ČEZu. Veškeré práce spojené s výkopy, materiálem a prací hradí ČEZ, vy pouze zaplatíte poplatek za požadovaný jistič.

Po realizaci přípojky je nutno vybrat, osadit a zrevidovat vhodný typ elektroměrového rozváděče. Nákup, montáž i zajištění revizní zprávy elektroměrového rozváděče je již vaší investicí a majetkem.

Náalsedně již budete mít v rukou smlouvu o připojení k distribuční soustavě a revizní zprávu na elektroměrový rozváděč. Poslední věc, která vám schází, je smlouva o sdružené dodávce elektrické energie. Nejběžnější způsob, jak ji získat, je o ni zažádat na ČEZu. Samozřejmě si ale dodavatele elektrické energie můžete i pro nové odběrné místo zvolit jiného než ČEZ. Cena přípojky elektřiny ČEZ je individuální.

Zdroj: článek Elektrická přípojka

Vertimec 1,8 EC

Vertimec 1,8 EC je insekticidní přípravek určený k hubení svilušek a třásněnek. Balení: 10 ml.

Použití:

• na kaktusy – dávkování: 10 ml do 10 l vody
• na okrasné rostliny a dřeviny – dávkování: 10 ml do 16,6 l vody; ochranná lhůta: 3 dny
• na okurky a tykvovitou zeleninu – dávkování: 10 ml do 16,6 l vody; ochranná lhůta: 7 dnů
• na palmy – dávkování: 10 ml do 10 l vody
• na papriku – dávkování: 10 ml do 16,6 l vody; ochranná lhůta: 3 dny

Ošetření se provádí postřikem ideálně při zjištění prvních příznaků. Aplikaci je vhodné přibližně za 10 dní opakovat.

Floramite je insekticidní přípravek proti sviluškám na okrasných rostlinách. Balení: 4 ml.

Použití:

• na okrasné rostliny a dřeviny – dávkování: 4 ml do 10 l vody; ochranná lhůta: 3 dny

Zdroj: článek Ochrana proti svilušce

Jak zjistit ochranné pásmo na vašem pozemku za 3 minuty

Dobrou zprávou je, že základní kontrolu ochranného pásma lze provést velmi rychle. Tento postup používají projektanti i lidé, kteří plánují koupi stavebního pozemku.

Stačí několik jednoduchých kroků, které mohou odhalit, zda se v blízkosti pozemku nachází energetická infrastruktura.

1. Zkontrolujte katastrální mapu. V mapě lze často vidět pozemky určené pro technickou infrastrukturu nebo vedení elektrických kabelů.
2. Podívejte se do územního plánu obce. Ten může ukazovat plánované energetické koridory nebo technické stavby.
3. Prohlédněte mapy technické infrastruktury. Někteří distributoři elektřiny poskytují mapy energetických zařízení.
4. Konzultujte situaci s projektantem. Projektant může přesněji posoudit, zda plánovaná stavba zasahuje do ochranného pásma.
5. Kontaktujte distributora elektřiny. Ten může potvrdit technické podmínky stavby v konkrétní lokalitě.

Tento jednoduchý postup dokáže během několika minut odhalit většinu potenciálních problémů ještě před tím, než začnete připravovat projekt domu.

Zdroj: článek Jak daleko stavět dům od trafostanice: kolik metrů je bezpečných

Ochranná pásma inženýrských sítí – základní přehled

Inženýrské sítě mají rozdílné ochranné vzdálenosti podle druhu média a technického provedení. Následující tabulka slouží jako základní orientační přehled.

Tento přehled je pouze úvodní. V dalších kapitolách budou jednotlivé typy ochranných pásem rozebrány detailně, včetně výjimek a praktických příkladů.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Co je ochranné pásmo a proč existuje

Ochranné pásmo je prostor kolem technického zařízení, vedení nebo stavby, ve kterém platí zvláštní omezení. Smyslem ochranného pásma je ochrana života, zdraví, majetku a samotného provozu sítě.

Ochranná pásma se zřizují zejména kolem:

• elektrických vedení a trafostanic,
• plynovodů a regulačních stanic plynu,
• vodovodů, kanalizací a studní,
• telekomunikačních sítí,
• silnic, dálnic a železnic.

Důležité je pochopit, že ochranné pásmo nevzniká rozhodnutím úřadu, ale automaticky ze zákona nebo technických předpisů. Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nebo v územním plánu.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Ochranné pásmo vodovodu, kanalizace a studní

Vodovodní a kanalizační vedení mají ochranná pásma menší než elektro nebo plyn, ale o to častěji se porušují při stavbě plotů, přípojek nebo zpevněných ploch.

Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace:

• vodovodní potrubí – ochranné pásmo 1,5 metru na každou stranu od osy potrubí,
• kanalizační potrubí – ochranné pásmo 1,5 metru.

Zcela samostatnou kapitolou je ochranné pásmo vodního zdroje, tedy studní.

Ochranné pásmo studny:

• kopaná studna – minimálně 5 metrů,
• vrtaná studna – minimálně 12 metrů,
• u zdrojů pitné vody mohou být stanovena i rozsáhlá pásma I. a II. stupně.

V ochranném pásmu studny je zakázáno umisťovat žumpy, septiky, hnojiště nebo chemické sklady.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Ochranné pásmo elektrického vedení VN 22 kV

Vedení vysokého napětí VN, nejčastěji 22 kV, představuje výrazně vyšší riziko než NN a tomu odpovídají i větší ochranné vzdálenosti.

Ochranné pásmo vedení VN 22 kV činí:

• 7 metrů na každou stranu od osy krajního vodiče u nadzemního vedení,
• 2 metry na každou stranu od osy kabelu u podzemního vedení.

Ochranné pásmo VN se vztahuje nejen na stavby, ale i na terénní úpravy, skládky materiálu nebo parkování těžké techniky.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby