Ochranné pásmo je pojem, se kterým se setká téměř každý, kdo staví dům, řeší přípojky nebo kupuje pozemek. Přesto právě ochranná pásma patří k nejčastějším důvodům, proč se stavba zdrží, prodraží nebo vůbec nepovolí.
Stručně řečeno: ochranné pásmo není automatický zákaz stavby, ale soubor omezení, která se liší podle typu vedení, napětí, tlaku nebo účelu stavby. Kdo zná konkrétní vzdálenosti a pravidla, vyhne se problémům se stavebním úřadem i provozovateli sítí.
FAQ – Často kladené otázky
Co je ochranné pásmo a kdy vzniká?
Ochranné pásmo vzniká automaticky ze zákona kolem vedení, zařízení nebo stavby technické infrastruktury.
Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nemovitostí nebo v územním plánu. Ochranné pásmo platí vždy a omezuje stavební činnost, terénní úpravy i výsadbu podle typu sítě.
Mohu stavět v ochranném pásmu, když získám souhlas?
V některých případech ano, ale nikdy automaticky.
U vodovodu, kanalizace nebo telekomunikací lze někdy získat písemný souhlas provozovatele. U plynu, VN, VVN a trafostanic je povolení výjimečné a často zcela nemožné.
Jak daleko se může stavět od trafostanice?
Minimální ochranné pásmo trafostanice jsou 2 metry od obvodové stěny objektu.
V tomto prostoru nelze bez souhlasu umisťovat stavby, ploty ani skladovat materiál. Někteří provozovatelé mohou požadovat i větší odstup.
Jaké je ochranné pásmo vedení VN 22 kV?
U nadzemního vedení VN 22 kV je ochranné pásmo 7 metrů od osy krajního vodiče.
U podzemního kabelového vedení VN činí ochranné pásmo zpravidla 2 metry od osy kabelu. V pásmu jsou omezeny stavby, výkopy i výsadba stromů.
Platí ochranné pásmo i pro elektrickou přípojku?
Ano, i elektrická přípojka má ochranné pásmo.
U vedení NN do 1 kV činí ochranné pásmo 1 metr na každou stranu od osy vedení nebo kabelu. Toto pásmo se často porušuje při stavbě plotů a zpevněných ploch.
Jaké je ochranné pásmo plynovodu?
Ochranné pásmo plynovodu závisí na tlaku plynu.
U nízkotlakého plynu je to 1 metr, u středotlakého 2 metry a u vysokotlakého plynovodu 4 až 7 metrů od osy potrubí. V pásmu jsou přísná bezpečnostní omezení.
Jaké je ochranné pásmovodovodu a kanalizace?
Vodovod i kanalizace mají ochranné pásmo 1,5 metru od osy potrubí.
V tomto pásmu nelze bez souhlasu provádět stavby, zakládat pevné konstrukce ani jezdit těžkou technikou.
Jaké je ochranné pásmo studny?
Ochranné pásmo studny závisí na jejím typu.
U kopané studny se obvykle stanovuje minimálně 5 metrů, u vrtané studny minimálně 12 metrů. U zdrojů pitné vody mohou být vymezena pásma I. a II. stupně s výrazně přísnějšími pravidly.
Platí ochranné pásmo i když není zapsané v katastru?
Ano, platí vždy.
Ochranné pásmo není vázáno na zápis do katastru nemovitostí. Neznalost ochranného pásma nechrání vlastníka před sankcemi.
Co hrozí při porušení ochranného pásma?
Hrozí pokuty, zastavení stavby i odstranění objektu.
Provozovatel sítě může požadovat uvedení pozemku do původního stavu. V některých případech může dojít i k ohrožení bezpečnosti nebo přerušení dodávek.
Jak postupovat před koupí pozemku?
Vždy si nechte vytyčit inženýrské sítě.
Ověřte typ vedení, ochranná pásma a konzultujte záměr se stavebním úřadem i provozovateli sítí. Tím předejdete nejčastějším a nejdražším chybám.
V naší poradně s názvem OCHRANNÁ LHŮTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Kobzan.
Jaká je ochranná lhůta po postřiku ? Za jak dlouho mohu pustit slepice do trávníku ???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Před postřikem trávník posekejte, pak aplikujte Bofix a za deset dní znovu posekejte. Posekanou trávu nezkrmujte, ale kompostujte. 11. den po postřiku a po prvním sekání již můžete na trávu pustit zvířata.
Minimální vzdálenost domu od trafostanice vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle přibližně 20 metrů od zařízení.
V praxi ale záleží na konkrétní situaci. Malé kioskové trafostanice v obytných čtvrtích často stojí relativně blízko rodinných domů. Pokud je projekt domu navržen mimo ochranné pásmo trafostanice a splňuje technické podmínky distributora elektřiny, bývá stavba bez problémů povolena. Přesnou vzdálenost je proto vždy dobré ověřit u projektanta nebo přímo u provozovatele distribuční soustavy.
Kolik metrů je ochranné pásmo trafostanice?
Ochranné pásmo trafostanice je obvykle přibližně 20 metrů od konstrukce zařízení nebo jeho oplocení.
Tato vzdálenost vychází z pravidel pro ochranná pásma energetických zařízení. Jejím cílem je zajistit bezpečný provoz zařízení a přístup servisních techniků. U menších kioskových trafostanic se může v praxi zdát, že domy stojí blíže. Ve skutečnosti však bývají navrženy tak, aby samotná stavba domu byla mimo ochranné pásmo nebo aby byla udělena výjimka v rámci projektové dokumentace.
Může být trafostanice vedle domu?
Ano, trafostanice může stát vedle rodinného domu, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní a technická pravidla.
V nových obytných čtvrtích je běžné, že se malé kioskové trafostanice nacházejí na rohu ulice nebo na samostatném technickém pozemku mezi domy. Tyto stanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy a aby jejich provoz neovlivňoval běžné bydlení. Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo trafostanice, většinou nepředstavuje blízkost zařízení žádný praktický problém.
Je trafostanice u domu nebezpečná?
Moderní trafostanice u domu jsou konstruovány tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy.
Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým prvkům vůbec nedostane. Bezpečnost trafostanic je navíc kontrolována pravidelnými revizemi a údržbou. Díky tomu se tyto stanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů. Pokud je dodrženo ochranné pásmo trafostanice, nepředstavuje zařízení žádné riziko pro běžné bydlení.
Může být trafostanice na mém pozemku?
Ano, trafostanice může být umístěna přímo na pozemku, pokud je zde zřízeno věcné břemeno pro provozovatele elektrické sítě.
V takovém případě má energetická společnost právo přístupu k zařízení kvůli údržbě nebo opravám. Toto věcné břemeno trafostanice bývá zapsáno v katastru nemovitostí. Majitel pozemku musí umožnit servisní přístup, ale jinak může pozemek běžně využívat. Před koupí pozemku je proto důležité ověřit, zda se na něm nenachází technická infrastruktura nebo jiné omezení.
V naší poradně s názvem OCHRANNÁ LHŮTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Kobzan.
Jaká je ochranná lhůta po postřiku ? Za jak dlouho mohu pustit slepice do trávníku ???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ochranná lhůta po postřiku Bofixem je 28 dní. Vizuálně to poznáte podle toho, že plevel vlivem postřiku již zcela uschl. Po této době můžete na trávník pustit slepice nebo posekanou trávu zkrmovat.
Vodovodní a kanalizační vedení mají ochranná pásma menší než elektro nebo plyn, ale o to častěji se porušují při stavbě plotů, přípojek nebo zpevněných ploch.
Ochranné pásmovodovodu a kanalizace:
vodovodní potrubí – ochranné pásmo1,5 metru na každou stranu od osy potrubí,
kanalizační potrubí – ochranné pásmo1,5 metru.
Zcela samostatnou kapitolou je ochranné pásmo vodního zdroje, tedy studní.
Ochranné pásmo studny:
kopaná studna – minimálně 5 metrů,
vrtaná studna – minimálně 12 metrů,
u zdrojů pitné vody mohou být stanovena i rozsáhlá pásma I. a II. stupně.
V ochranném pásmu studny je zakázáno umisťovat žumpy, septiky, hnojiště nebo chemické sklady.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.
Dobrý den
V textu výše je uvedeno, že v ochranném pásmu není dovoleno vysazovat trvalý porost. Tzn, že hned za hranicí můžu vysadit strom??? Ochranné pásmo by mělo zůstat asi bez kořenů. Jak je tento "detail" řešen v normách resp vyhláškách? Poradíte ?
B.Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Mám dotaz, zdaly je možno nad plynovodem /hlavní rozvodová síť/ je možno naplánovat přeložku elektrické sítě vysokého napětí. Sloupy tohoto vedení jsou naplánovány bezprostředné nad tímto vedením. Jeden stožár je naplánován bezprostředně u kontrolního místa,kde se kontroluje únik plynu. Vlastníci pozemku pod vedením, s touto stavbou nesouhlasí, ani nepodepsali souhlas s umístěním stavby. Děkuji za odpově0.
Ochranná pásma plynovodů patří mezi nejpřísněji kontrolovaná, protože porušení může mít přímé bezpečnostní následky. Rozsah ochranného pásma závisí na tlaku plynu a typu zařízení.
Základní ochranná pásma plynovodů:
nízkotlaký plynovod – ochranné pásmo1 metr od osy potrubí,
středotlaký plynovod – ochranné pásmo2 metry,
vysokotlaký plynovod – ochranné pásmo4 až 7 metrů podle tlaku.
Samostatná pravidla platí pro regulační stanice plynu, kde je ochranné pásmo3 až 10 metrů podle typu zařízení.
V ochranném pásmu plynu není dovoleno bez souhlasu provozovatele:
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.
Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek
Ochranné pásmo je prostor kolem technického zařízení, vedení nebo stavby, ve kterém platí zvláštní omezení. Smyslem ochranného pásma je ochrana života, zdraví, majetku a samotného provozu sítě.
Ochranná pásma se zřizují zejména kolem:
elektrických vedení a trafostanic,
plynovodů a regulačních stanic plynu,
vodovodů, kanalizací a studní,
telekomunikačních sítí,
silnic, dálnic a železnic.
Důležité je pochopit, že ochranné pásmonevzniká rozhodnutím úřadu, ale automaticky ze zákona nebo technických předpisů. Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nebo v územním plánu.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Vrana.
Dobrý den.
Moje žena mnoho let úspěšně pěstuje na balkoně převislé muškáty. Vždy je naš balkón nejhezčí široko-daleko. Velmi ji ale trápí, že někdy přijde vítr s přívalovým deštěm či kroupami a její chloubu zničí. Chci se pokusit nějak její muškáty ochránit. Viděli jsme kdysi v Rakousku, že tam používají nad muškáty jakousi ochrannou stříšku, u nás jsem nic takového neviděl. Poraďte prosím, jak na to.
Děkuji a pozdravuji
Ivan Vrana vrana@pef.czu.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ochranná stříška nad muškáty je nesmysl. Bude akorát stínit a bránit desťové zálivce, která muškátům prospívá. Dešťové smrště, které muškáty ničí obvykle zasáhnou ze strany a tomu žádná stříška nezabrání. Když muškáty občas zalijete zředěným výluhem ze slepičinců, tak zesílí a lépe pak odolají podobným rozmarům počasí.
Vedení velmi vysokého napětí (VVN) zahrnuje typicky napětí 110 kV, 220 kV a 400 kV. Jedná se o páteřní energetické trasy s nejpřísnějšími omezeními.
Ochranná pásma VVN jsou stanovena takto:
110 kV – ochranné pásmo12 metrů od osy krajního vodiče,
220 kV – ochranné pásmo15 metrů,
400 kV – ochranné pásmo30 metrů.
V těchto pásmech je zpravidla zcela zakázána výstavba obytných i hospodářských objektů. Výjimky jsou možné pouze ve zcela specifických případech a po složitém schvalovacím procesu.
Ochranné pásmo elektrického vedení nízkého napětí (NN)
Elektrické vedení nízkého napětí (NN) do 1 kV patří mezi nejčastější sítě na soukromých pozemcích. Typicky jde o přípojky k rodinným domům, garážím nebo hospodářským stavbám.
Ochranné pásmo vedení NN je stanoveno následovně:
u nadzemního vedení NN je ochranné pásmo1 metr na každou stranu od osy krajního vodiče,
u podzemního vedení NN je ochranné pásmo1 metr od osy kabelu.
V praxi to znamená, že v tomto pásmu nelze bez souhlasu provozovatele provádět výkopy, zakládat stavby ani vysazovat hluboce kořenící stromy.
Rozdíl mezi zákonným ochranným pásmem a smluvním omezením
V praxi se velmi často pletou dva různé pojmy: zákonné ochranné pásmo a smluvní omezení.
Zákonné ochranné pásmo – vyplývá přímo ze zákona nebo vyhlášky a platí automaticky.
Smluvní omezení – vzniká na základě smlouvy, nejčastěji jako věcné břemeno (služebnost).
Zákonné ochranné pásmo platí vždy, i když o něm vlastník pozemku neví. Smluvní omezení se zapisuje do katastru, ale může být přísnější než zákonné minimum.
Typický omyl: „Na pozemku nemám žádné břemeno, tak můžu stavět.“
Ve skutečnosti může ochranné pásmo existovat i bez jakéhokoliv zápisu.
V naší poradně s názvem ZA JAK DLOUHO LZE KONZUMOVAT ZELENINU HNOJENOU KRISTALONEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Za jak dlouho lze konzumovat zeleninu a jahody hnojené kristalonem plody a květ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když postupujete podle návodu na Kristalonu, tak můžete spotřebovávat průběžně jak to roste. Kristalonem se hnojí pravidelně po celou produkční dobu až do poloviny srpna. V Kristalonu nejsou žádné jedy, aby byla nutná ochranná lhůta.
Telekomunikační vedení zahrnuje kabely pro internet, telefon, datové přenosy a optické sítě. Přestože nepůsobí tak rizikově jako elektro nebo plyn, mají také ochranná pásma.
Ochranné pásmo telekomunikačního vedení činí:
1 metr na každou stranu od osy podzemního kabelu,
u nadzemních vedení se posuzuje individuálně podle typu konstrukce.
Nejčastější problém vzniká při výkopech bez vytyčení sítě. Poškození optického kabelu může znamenat vysoké náhrady škody i přerušení služeb pro celé okolí.
V naší poradně s názvem OCHRANNÁ PÁSMA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štencek Václav.
Můžete mi prosím poradit.
Přes souseda vedou inženýrské sítě a to konkretně plynová přípojka a částečně i vodovodní přípojka. Soused postavil oplocení a v malé části dokonce přímo nad vodovodní přípojkou a vysázel tam tuje, kte.ré vysadil přímo na plynové přípojce. Pokud se nemýlím tak ochranné pásmo by mělo být 1 m. Tyto obě přípojky vedou pararélně 0,8 m od sebe. Může si to soused dovolit, když ochranné pásmo by mělo být 1 m. Co mohu proto udělat, aby odstranil tuje. Také mě udivuje, že stavební úřad mu povolil v roce 2012 postavit oplocení. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nejlepší řešení bude spřátelit se sousedem. Jako přítel vás pak může vyslechnout, až mu budete líčit proč vám vadí jeho túje. Pak můžete očekávat úspěch. Když to budete tlačit přes úřady, psát různá oznámení, tak se dočkáte jen naschválů a váš život se změní v peklo.
Ochranná pásma energetických zařízení při stavbě domu
Při plánování stavby domu je dobré myslet nejen na trafostanici, ale také na další energetická zařízení v okolí. Elektrická vedení nebo kabely mohou mít vlastní ochranná pásma, která mohou ovlivnit umístění stavby.
Ochranné pásmo je prostor kolem energetického zařízení, který slouží k bezpečnému provozu a k zajištění přístupu pro údržbu nebo opravy.
energetické zařízení
ochranné pásmo
poznámka
nadzemní vedení nízkého napětí (NN)
1 m od vodiče
běžné vedení v ulicích
nadzemní vedení vysokého napětí (VN)
7 m od vodiče
časté vedení mimo obce
nadzemní vedení velmi vysokého napětí (110 kV)
12 m od vodiče
přenosová soustava
nadzemní vedení 220–400 kV
15–20 m od vodiče
velká přenosová vedení
podzemní kabelové vedení
1 m na každou stranu kabelu
omezení výkopových prací
trafostanice
20 m od oplocení
ochranné pásmo elektrické stanice
Pokud se některé z těchto zařízení nachází v blízkosti pozemku, může být nutné přizpůsobit projekt domu nebo jeho umístění. V praxi to ale často znamená pouze drobnou úpravu projektu.
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.
Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Ochranné pásmo není formalita, ale zásadní technické a právní omezení, které může rozhodnout o tom, zda stavbu vůbec uskutečníte. V praxi se nejčastěji chybuje při podcenění skutečné polohy sítí, nepochopení rozdílu mezi nadzemním a podzemním vedením a při mylném přesvědčení, že když není nic zapsáno v katastru, žádné omezení neexistuje.
Každý typ inženýrské sítě má jiné ochranné vzdálenosti, jiný režim povolování a jinou míru rizika. Zatímco u vodovodu nebo telekomunikací lze často najít kompromisní řešení, u plynovodů, vedení VN a VVN nebo trafostanic je ochranné pásmo v praxi téměř nepřekročitelné.
Nejlepší ochranou proti problémům je vždy včasné zjištění skutečného stavu, vytyčení sítí a komunikace s provozovateli ještě před koupí pozemku nebo zahájením projektování. To, co se na začátku jeví jako drobná administrativní formalita, může později rozhodnout o statisících korun i o možnosti stavět.
Trafostanice jsou samostatné elektrické objekty, které mají vlastní ochranné pásmo nezávislé na vedení.
Ochranné pásmo trafostanice činí:
2 metry od obvodové stěny objektu trafostanice.
V tomto pásmu není dovoleno umisťovat stavby, ploty ani skladovat hořlavé materiály. Častý dotaz zní: Jak daleko se může stavět od trafostanice? Odpověď je jednoduchá – minimálně 2 metry, pokud provozovatel nestanoví jinak.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem.
Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.
Otázka vzdálenosti domu od trafostanice je ve skutečnosti častější, než by se mohlo zdát. Objevuje se hlavně ve chvíli, kdy lidé kupují stavební pozemek nebo připravují projekt rodinného domu. Trafostanice totiž patří mezi technickou infrastrukturu, která může ovlivnit umístění stavby na pozemku.
Základním pojmem, který je potřeba znát, je ochranné pásmo elektrické stanice. Toto pásmo definuje prostor kolem zařízení elektrizační soustavy, ve kterém mohou platit určitá omezení pro stavební činnost nebo zemní práce.
Podle energetického zákona je ochranné pásmo elektrické stanice obvykle přibližně 20 metrů od oplocení nebo vnější konstrukce zařízení. V tomto prostoru může být stavba omezena nebo je nutné získat souhlas provozovatele distribuční soustavy.
Je ale důležité vědět, že v praxi se setkáte s různými typy trafostanic. Každá z nich má jinou velikost, výkon i způsob umístění v terénu. Proto se může lišit také skutečná vzdálenost domů v okolí.
typ trafostanice
typické umístění
běžná vzdálenost domů
kiosková trafostanice
obytné čtvrti
5–10 m
sloupová trafostanice
venkovské oblasti
10–20 m
velká distribuční stanice
průmyslové zóny
20 m a více
U malých kioskových trafostanic se proto běžně setkáte s tím, že stojí relativně blízko rodinných domů. Projektanti totiž při návrhu nové zástavby počítají s tím, že stanice bude zásobovat elektřinou několik desítek domů v okolí.
Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo a projekt splňuje technické požadavky distributora elektřiny, bývá stavba domu v blízkosti trafostanice bez problémů možná.
Následující fotografie ukazuje běžnou situaci z praxe, kdy je trafostanice umístěna na okraji obytné zástavby. Takové umístění je typické zejména pro nové developerské projekty.
Bonsaje azalek nesmí vyschnout, ale také nemají rády trvalou vlhkost. Z tohoto důvodu je nutné velmi pečlivě kontrolovat vlhkost půdy. Kořenový bal, který dočasně příliš vyschl, by měl být ponořen do misky s vodou, aby se znovu důkladně navlhčil. Azalky potřebují mírně kyselou půdu a tvrdá voda z vodovodu pro ně není vhodná. Pro bonsaje azalek můžete použít dešťovou vodu, smíchat dešťovou vodu s vodou z vodovodu nebo vodu z vodovodu filtrovat.
