Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ NN

Obsah

Ochranné pásmo elektrické přípojky

Elektrická přípojka je zařízení, které začíná odbočením mimo elektrickou stanici od vedení distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, případně odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici.

Ochranné pásmo podzemního vedení tvoří souvislý prostor vymezený dvěma svislými rovinami vedenými po obou stranách podzemního vedení ve vodorovné vzdálenosti. Vodorovná vzdálenost se měří kolmo na podzemní vedení. Do 110 kV je ochranné pásmo 1 m a nad 110 kV je ochranné pásmo 3 m.

V ochranném pásmu podzemního vedení nelze přejíždět mechanismy o celkové hmotnosti větší než 6 tun. Dále v něm není možné vysazovat trvalé porosty.

Zdroj: Ochranné pásmo

Diskuze

V diskuzi OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.

Dobrý den
V textu výše je uvedeno, že v ochranném pásmu není dovoleno vysazovat trvalý porost. Tzn, že hned za hranicí můžu vysadit strom??? Ochranné pásmo by mělo zůstat asi bez kořenů. Jak je tento "detail" řešen v normách resp vyhláškách? Poradíte ?
B.Vesecká

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Ochranné pásmo podzemního vedení

Ochranné pásmo podzemního vedení nízkého napětí do 1kV

U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:

  • do 110 kV: 1 m;
  • nad 110 kV: 3 m.

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny.

Zdroj: Ochranné pásmo

Poradna

V naší poradně s názvem OCHRANNÁ PÁSMA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štencek Václav.

Můžete mi prosím poradit.

Přes souseda vedou inženýrské sítě a to konkretně plynová přípojka a částečně i vodovodní přípojka. Soused postavil oplocení a v malé části dokonce přímo nad vodovodní přípojkou a vysázel tam tuje, kte.ré vysadil přímo na plynové přípojce. Pokud se nemýlím tak ochranné pásmo by mělo být 1 m. Tyto obě přípojky vedou pararélně 0,8 m od sebe. Může si to soused dovolit, když ochranné pásmo by mělo být 1 m. Co mohu proto udělat, aby odstranil tuje. Také mě udivuje, že stavební úřad mu povolil v roce 2012 postavit oplocení. Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Nejlepší řešení bude spřátelit se sousedem. Jako přítel vás pak může vyslechnout, až mu budete líčit proč vám vadí jeho túje. Pak můžete očekávat úspěch. Když to budete tlačit přes úřady, psát různá oznámení, tak se dočkáte jen naschválů a váš život se změní v peklo.

Zdroj: diskuze Ochranná pásma inženýrských sítí

Ochranné pásmo vodovodu

Pro vedení rozvodů vody a kanalizace v zastavěných územích a pod komunikacemi platí hodnoty stanovené ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Ochranná pásma pro vedení vodovodů a kanalizací jsou vymezena dle průměru potrubí:

  • do DN 500 mm je ochranné pásmo 1,5 m na obě strany;
  • nad DN 500 mm je ochranné pásmo 2,5 m na obě strany;
  • u průměru potrubí o 200 mm, uloženého ve větší hloubce než 2,5 m, je ochranné pásmo 3,5 m.

Zdroj: Ochranné pásmo

Diskuze

V diskuzi OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.

Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek

e-mail parizeklubos@seznam.cz

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Ochranné pásmo u sousedské hranice

Ochranné pásmo trafostanice

Venkovní elektrické stanice a stanice s napětím větším než 52 kV mají ochranné pásmo 20 m. Stožárové stanice a věžové stanice od 1 kV do 52 kV mají ochranné pásmo 7 m. Kompaktní a zděné elektrické stanice od 1 kV do 52 kV mají ochranné pásmo 2 m. Vestavěné elektrické stanice mají od obestavění ochranné pásmo 1 m.

Zdroj: Ochranné pásmo

Poradna

V naší poradně s názvem MOSPILAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Bohatý.

Může mi někdo vysvětlit proč na internetu nenajdu ředění postřiků a jsem odkázán na příbalový leták který už nemám? Připadám si jako debil ......

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejlepší databáze postřiků je na adrese www.agromanual.cz/
Tam najdete podle účinné látky poměry ředění i ochranné lhůty.

Zdroj: diskuze Mospilan

Ochranná pásma plynovodů

U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.

Nízkotlaké plynovody do 5 kPa (0,005 MPa). Středotlaké plynovody od 0,005 MPa do 400 MPa.

U plynovodů a přípojek:

  • nad průměr 500 mm je ochranné pásmo 12 m;
  • od průměru 200 mm do 500 mm je ochranné pásmo 8 m;
  • do průměru 200 mm včetně je ochranné pásmo 4 m;
  • nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce je ochranné pásmo 1 m;
  • středotlakých rozvodů v zastavěném území obce je ochranné pásmo 1 m;
  • u technologických objektů je ochranné pásmo 4 m;
  • u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu a nesmí se zde vysazovat porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu.

Pro plynová zařízení jsou vymezována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m.

Zdroj: Ochranné pásmo

Poradna

V naší poradně s názvem VEDENI V PRVNIM ROCE VYSAZENÉHO ŘÍZKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

dobrý den mam na vas dotaz ohledně zasazeného řízku vinné revy. Letos na jaře jsem vysadil vinnou revu a ma už ted zhruba vyšku 130cm a sílu jak tužka ,jedna se mi o to jestli mam odstranit krom fazochu i spodni listy na kminku nebo je ponechat děkuji moc za odpověd.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Listy nechte, fazochy odstraňujte.

Zdroj: diskuze Vedeni v prvnim roce vysazeného řízku

Ochranné pásmo telekomunikačního vedení

Tato ochranná pásma stanovuje zákon o telekomunikacích a příslušné prováděcí vyhlášky. V zastavěných územích, podobně jako v případě rozvodů vody a kanalizace, platí vzdálenosti, hloubky a odstupy od ostatních vedení stanovené v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Pro dálkové podzemní kabely je ochranné pásmo široké 2 m a probíhá po celé délce kabelové trasy. V některé trase se může toto pásmo v určitých bodech rozšiřovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3 m a výška též 3 m (měřeno od úrovně terénu). Stejné hodnoty platí i pro zařízení, která jsou součástí těchto vedení.

V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením. Dále se v ochranném pásmu nesmějí zřizovat elektrická vedení, železné konstrukce, plynojemy, jeřáby, věže, vysazovat porosty a ani měnit tvar půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz rádiového zařízení.

Zdroj: Ochranné pásmo

Diskuze

V diskuzi JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.

Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.

Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.

Zdroj: diskuze Jak daleko od plotu zasadit túje

Ochranné pásmo pro vysoké napětí 22 kV

Ochranným pásmem elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Tento prostor je jednak určen k zajištění ochrany zařízení pro výrobu a rozvod elektřiny před účinky vnějších vlivů a tím ke zvýšení spolehlivosti jejich provozu a jednak vytváří podmínky pro bezpečnost osob a jejich majetku nacházejícího se v blízkosti elektrických zařízení.

Ochranná pásma v energetických odvětvích jsou stanovena zákonem. Ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení od krajních vodičů a mění se podle napětí:

  • nad 1kV do 35 kV je ochranné pásmo 7 m;
  • nad 1kV do 35 kV (závěsná kabelová vedení v izolaci) je ochranné pásmo 1 m;
  • nad 35 kV do 110 kV je ochranné pásmo 12 m;
  • nad 35 kV do 110 kV (vodič s izolací) je ochranné pásmo 5 m;
  • nad 110 kV do 220kV je ochranné pásmo 15 m;
  • nad 220 kV do 440 kV je ochranné pásmo 20 m;
  • nad 440 kV je ochranné pásmo 30 m.

V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat konstrukce, uskladňovat hořlavé a výbušné látky, vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad 3 m, v ochranném pásmu podzemního vedení vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 tun.

U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:

  • do 110 kV: 1 m;
  • nad 110 kV: 3 m.

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny.

Při výstavbě a provozu nadzemního přenosového vedení elektrické energie lze předpokládat výskyt přímých a nepřímých vlivů na obyvatelstvo. V daném případě přichází v úvahu zejména vliv elektromagnetického pole a vlivy hluku v důsledku dopravního provozu. Z přímých vlivů se jedná o působení elektrického a magnetického pole, vyvolaného provozem silnoproudých elektrických vedení, na zdraví obyvatel. Přípustné hygienické limity pro elektrická a magnetická pole a elektromagnetická záření s frekvencí od 0 Hz do 1,7x1015 Hz stanovuje nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění (ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády z 29. března 2010 platné od 1. 5. 2010), ve znění zákona č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Zdravotní rizika pro náhodně se vyskytující osoby v těsné blízkosti vedení jsou velmi nízká. Z pohledu maximální intenzity elektrického i magnetického pole vedení jsou hodnoty vždy s dostatečnou rezervou nižší, než jsou odpovídající požadavky pro ochranu veřejného zdraví stanovené v nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění. V rámci předkládaného oznámení bylo zpracováno Posouzení vedení s označením V415 z pohledu nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění, ze kterého vyplývá, že při minimální výšce vodičů 11,85 m nad zemí pro typ DONAU dvojité napětí o napěťové hladině 400 kV a 6,58 m nad zemí pro typ DONAU se spodní konzolou pro dvojité vedení 110 kV není v žádném místě podél trasy vedení překročena přípustná hodnota modifikované proudové hustoty v lidském těle, stanovené v nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění, čímž budou dodrženy podmínky pro ochranu veřejného zdraví. Jsou-li dodrženy minimální výšky vodičů nad zemí, tak není v žádném místě podél vedení překročena přípustná hodnota modifikované proudové hustoty v lidském těle stanovené v nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění, čímž budou dodrženy podmínky pro ochranu veřejného zdraví.

Vlivem industrializace a elektrifikace společnosti dochází v posledních letech také ke zvýšení povrchového magnetického pole zemského. Mluvíme o takzvaném elektromagnetickém smogu. Příčinou jsou hlavně elektrárny a rozvodné sítě (vedení vysokého napětí), v jejichž blízkosti je magnetické pole nejsilnější. Toto magnetické pole pochopitelně působí nejen na lidskou populaci a zvířata, ale i na rostlinstvo. Z výsledků zahraničních laboratoří se dozvídáme, že při pokusech směřujících k objasnění vlivů magnetických polí na živou tkáň, ve kterých se používají enormně silné magnety až 50 tesla, dochází působením tohoto silného magnetického pole (v přírodě se nikde nevyskytujícího) ke změnám živých tkání, a to téměř vždy negativním. Výzkumem byla také prokázána vysoká sensitivita (citlivost) živých tkání již i na velmi malé změny magnetického pole. Počítá se, že horní hranice hodnoty magnetického pole, která může mít ještě kladný vliv na živé organismy, je 1 000 gaussů (0,1 T), což se v terapii využívá jen velmi ojediněle, a to ještě experimentálně. Vyšší hodnoty než 0,1 T zpomalují až zastavují metabolické procesy (procesy látkové přeměny) a vedou k poškození tkáně. Ve vzdálenosti 50 m od krajního vodiče již nemusíte mít obavy.

Za bezpečnou vzdálenost se k elektrickým vodičům nesmí kromě osob přiblížit ani nástroje pracovníků, mechanismy nebo předměty (i padající) ze staveniště. To platí i pro rostoucí dřeviny a jejich vychýlení při silném větru, pro odstraňování dřevin a pro provádění ořezu dřevin při odstraňování ročního přírůstku. Stavební práce, při nichž by mohla být ohrožena bezpečnost osob, technický stav elektrického vedení nebo jeho provoz, mohou být prováděny pouze se souhlasem jejich správce a za dozoru osob jím ustavených.

Zdroj: Ochranné pásmo

Diskuze

V diskuzi ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.

Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naďa.

Chtěla bych obnovit pěstování vinné révy na zahrádce v Praze, stolní odrůdy Picurka a Talisman a použít k tomu vysoké kovové tyče ze starého vedení. Je pro stolní odrůdy vhodný řez Vertiko?

Zdroj: diskuze Řez vinné révy na podzim

Ochranné pásmo vodního zdroje

Ochranná pásma k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů stanovují rozhodnutím vodohospodářské orgány státní správy. Zmocňuje je k tomu zákon o vodách. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví se zřizují v okolí zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva takzvaná pásma hygienické ochrany.

Pásmo hygienické ochrany 1. stupně se zřizuje v bezprostředním okolí vodního zdroje s ohledem na směr proudění vody, složení půdy a způsob využití pozemků kolem zdroje. Hranice tohoto pásma je zpravidla oplocena, aby se zabránilo přístupu nepovolaných osob a zvířat.

Pásmo hygienické ochrany 2. stupně se zřizuje kolem 1. stupně v případě nebezpečí, že by voda mohla být znečišťována ze vzdálenějších míst. Toto pásmo se stanovuje vždy při odběru vody z vodního toku nebo nádrže.

Pro zajištění nezávadnosti vody při odběru z vodních toků nebo nádrží se stanovuje ještě 3. pásmo hygienické ochrany, které zahrnuje celé povodí nad místem odběru vody:

  • Vodárenské nádrže a další nádrže určené výhradně pro zásobování pitnou vodou – celá plocha hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířená o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže a podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže.
  • Ostatní nádrže s vodárenským využitím – na hladině nádrže minimálně 100 m od odběrného zařízení.
  • Vodní toky se vzdutím – na břehu odběru pruh v délce minimálně 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu, v šířce 15 m, ve vodním toku minimálně polovina jeho šířky v místě odběru.
  • Vodní toky bez vzdutí na břehu odběru pruh v délce minimálně 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru, v šířce 15 m, ve vodním toku minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru.
  • U zdrojů podzemní vody – minimálně 10 m od odběrného zařízení.

Zdroj: Ochranné pásmo

Ochranná pásma komunikací

Ochranná pásma týkající se ochrany dopravy jsou stanovena v jednotlivých zákonech vydávaných většinou Ministerstvem dopravy.

Ochranné pásmo drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových je vymezeno svislou plochou vedenou takto:

  • u celostátní a regionální dráhy – 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
  • u celostátních drah vybudovaných pro rychlost vyšší než 160 km/h – 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
  • u vlečky – 30 m od osy krajní koleje;
  • u speciální dráhy – 30 m od hranic obvodu dráhy;
  • u tunelů speciální dráhy – 35 m od osy krajní koleje;
  • u lanové dráhy – 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje;
  • u dráhy tramvajové a trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.

Pro dráhy vedené na pozemních komunikacích a vlečku v zavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. V ochranném pásmu dráhy lze veškeré stavby zřizovat pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

Vymezení ochranných pásem u silnic, dálnic a místních komunikací stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích (silniční zákon) jako území ohraničené svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti:

  • 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace;
  • 50 m od osy vozovky silnice I. třídy;
  • 25 m od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace;
  • 20 m od vozovky silnice III. třídy;
  • 15 m od osy vozovky místní komunikace I. a II. třídy.

V silničních ochranných pásmech je zakázáno provádět jakoukoliv stavební činnost, která vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby s výjimkou některých staveb (například úpravy odtokových poměrů, stavby sloužící obraně státu a podobně). O případné výjimky se žádá při územním řízení.

Ochranná pásma zajišťující bezpečnost leteckého provozu jsou stanovována rozhodnutím Státní letecké inspekce v rámci územního řízení pro stavbu pozemního leteckého zařízení. Jinak je třeba žádat o souhlas Státní letecké inspekce i v případě staveb mimo ochranná pásma, pokud jde o:

  • stavby či zařízení vysoké 100 m a více nad terénem;
  • stavby a zařízení vysoké 30 m a více umístěné na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu zařízení, které mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení.

Zdroj: Ochranné pásmo

Poradna

V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.

Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.

Zdroj: diskuze Škůdci na spodní straně listů vina

Připojení jedné domácnosti

Elektrická přípojka nízkého napětí (NN), která je zpravidla určena pro připojení jedné nemovitosti, má konec v přípojkových skříních, které se lidově označují jako „kaplička“ nebo „antoníček“. Rozlišuje se přitom hlavní domovní pojistková skříň (u venkovního vedení) a hlavní domovní kabelová skříň (u kabelového vedení).

Zdroj: Elektrická přípojka

Poradna

V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.

Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG

Zdroj: diskuze Kroucení listů

Ochranná pásma inženýrských sítí

Inženýrské sítě se mají situovat do veřejného pozemku, pokud možno pod chodník nebo zelený pás (zatravněný pás mezi chodníkem a vozovkou bez stromů). Vše by mělo být řádně zakresleno a zaměřeno: kabel nízkého napětí, nízkotlaký plynovod, vodovod a pod vozovkou kanalizace s uvedením průměrů potrubí.

Nejlepšími a nejvěrohodnějšími informacemi o inženýrských sítích a ochranných pásmech je příslušný stavební úřad a odbor územního plánování. Na těchto úřadech dostanete spolehlivé informace, zda se na konkrétní nemovitost nevztahují nějaká omezení, popřípadě jestli nehrozí to, že si na dané místo někdo omezení bude nárokovat v budoucnu. Doplňkovým zdrojem informací bývá výpis z katastru nemovitostí, kde můžete vyčíst, zda se na dané místo nevztahuje například věcné břemeno (ale pozor, ne všechna pásma mohou být věcným břemenem zaopatřena).

Pokud se dozvíte, že se na danou nemovitost některá omezení vztahují, nezoufejte. Kontaktujte daný orgán, který vám formou písemného vyjádření sdělí, jaká omezení si zde s odkazem na platný zákon či vyhlášku nárokuje a co zde jako majitel nemovitosti můžete či v opačném případě nemůžete provádět.

Zdroj: Ochranné pásmo

Detektor kabelů

Detektory kabelů rozdělujeme na ty, které nám detekují vodiče ve zdi nebo v zemi (podzemní lokátory).

Podzemní lokátory

Podzemními lokátory nazýváme citlivé elektronické přístroje, které v profesionální praxi slouží k vyhledávání inženýrských sítí a prvků průmyslových rozvodů. Podzemní lokátory umožňují indikaci a trasování inženýrských sítí například při opravách nebo před započetím výkopových prací v dané lokalitě.

Detekce a lokalizace kabelů vedených pod povrchem země se provádí pomocí indikace elektromagnetického vlnění emitovaného těmito kabely a přijímaného citlivým detektorem podzemního lokátoru na povrchu země. Tyto kabely jsou buď samy zdroji radiového vyzařování, v tom případě mluvíme o pasivním módu činnosti (pasivním z hlediska měřicí metody – vyzařovaný signál postačí pasivně přijímat podzemním lokátorem na povrchu), nebo zachytitelné elektromagnetické vlnění neemitují. V tomto případě je nutné do podzemního vedení vhodným způsobem takový radiový signál zavést, a to pomocí generátoru signálu. Potom mluvíme o aktivním módu činnosti (aktivním opět z hlediska měřicí metody – měřicí signál je nutno do hledané podzemní sítě aktivně zavést).

Je tedy patrné, že pasivní mód vyhledávání podzemním lokátorem lze použít u kabelů „pod proudem“ (zde je možné použít obě výše uvedené metody), zatímco při hledání podzemních kabelů bez proudu je vždy nutné použít aktivní mód.

Detektor vodičů ve zdi

Detektorů, které umí detekovat vodiče ve zdi, je celá řada, nejčastěji se využívají multifunkční. Ty mají přehledný LCD displej, dovedou vyhledat a zaměřit ve zdi (pod omítkou), ve stropě, v podlaze i pod dlaždicemi elektrická vedení a kabely (pod napětím i bez napětí). Dále tento detekční přístroj vyhledává dutiny (dutých prostor pod omítkou), vodovodní nebo plynové potrubí, trubky topení včetně měděných trubek nebo ocelových výztuží v železobetonu (ocel pro betonářskou výztuž), jakož i kovové trámy (nosníky a sloupky), hřebíky z magnetických i nemagnetických kovů a dřevěných trámů do hloubky až 70 cm. Vždy záleží na druhu výrobku.

MultiFinder Pro – elektronický skener

Elektronický skener a detektor vodičů MultiFinder Pro od německého výrobce Laserliner je určen k vyhledávání dřeva, železa, mědi a elektrického vedení pod napětím (živé kabely). LCD obrazovka a průvodce maximálně usnadňují práci a používání elektrického skeneru MultiFinder Pro. Varovné signály zajišťují vysoké zabezpečení funkčnosti skeneru. Při vrtání do zdí se chtě nechtě vystavujete riziku provrtání kabelů a potrubí, či v nejhorším případě plynového potrubí. Naštěstí použitím elektronického skeneru MultiFinder od firmy Laserliner tomuto můžete předejít. V režimu detekce kovů je schopný vyhledat i elektrická vedení, která nejsou pod napětím.

Cena detektoru MultiFinder Pro je velmi příznivá ve srovnání s náklady, které vám může ušetřit. A to například tím, že neprovrtáte elektrické vedení a nebudete muset pracně měnit vodič.

Zdroj: Detektor kovů

Montážní pěna Den Braven

Montážní pěny Den Braven se na trh dodávají ve velkém výběru pro profesionální, ale i pro hobby použití. Pěny se dají výborně využít ve stavebnictví, kde slouží převážně k utěsňování a izolování okenních rámů, rámů, potrubního vedení, kabelového vedení, sanitárního vybavení a mnoho dalšího. Montážní pěna má vysokou přilnavost, dobré tepelně izolační vlastnosti, dlouhou životnost a hlavně přijatelnou cenu.

Zdroj: Montážní pěna

Elektrická přípojka přes cizí pozemek

ČEZ sice podle energetického zákona musí připojit každého, kdo o to požádá, ale již není řešeno co dělat, pokud vlastníci okolních pozemků nedají souhlas s vedením kabelu pro přípojku.

Zákon č. 458/2000 Sb. § 2 odst. 2a) říká: „1. distribuční soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.“

Situace může být problematická, pokud vlastník nechce povolit věcné břemeno pro ČEZ. Tato situace se poté musí řešit právní cestou. Cesta vede jen přes dohodu. Vyvlastnění nepřichází v úvahu.

Jedna přípojka rozhodně nezadává opodstatněný důvod k zahájení úkonů podle zákona č. 184/2006 Sb. Zákon č. 458/2000 Sb. obsahuje u práva na připojení zákazníka formulku: „Podle jednoho z nálezů ÚS se za dotčený pozemek považují i pozemky přilehlé s různými vlastníky.“ To je prostor pro boje právníků, a kdo bude mít lepšího, prosadí svou pravdu. Lze předpokládat, že i majitel sousedního pozemku bude mít svou cenu. Ostatně v případě vynucení věcného břemene na základě EZ náleží kompenzace. Její výše je opět o schopnostech právníků. Může se stát, že distributor zřídí přípojku na nejbližším možném místě a dál musí žadatel bojovat sám.

Zdroj: Elektrická přípojka

Diagnostika alkoholické polyfunkční neuropatie

Základem diagnostiky alkoholické neuropatie je široká řada elektrofyziologických vyšetření. Lékař při nich zjistí kvalitu vedení vzruchu jednotlivých nervů a rozsah tohoto poškození. Velmi důležitá je také anamnéza pacienta, jelikož neuropatií je několik druhů a lékař tak musí znát charakter vzniku onemocnění, aby mohlo dojít k co nejkvalitnější léčbě.

Zdroj: Polyfunkční neuropatie

Řez révy vinné při vedení na hlavu

Kmínek se u tohoto způsobu nepěstuje, vedení na hlavu je skutečně na hlavu neboli na babku, což je zesílený útvar hned u země. Opakovaným řezem u země vznikne útvar velikosti pěsti, v dobrých podmínkách mohutný až do velikosti lidské hlavy – proto vedení na hlavu. U vedení na hlavu není nutné budovat drátěnku, výhony se vyvazují ke kůlům, které by měly být v dobrém stavu. I taková vinice má své kouzlo. Pokud si chcete ulehčit práci, je možné vybudovat drátěnky a výhony normálně zastrkovat do dvojdrátí.

Řez se provádí raději v zimě než na podzim. Zkracuje se na různě dlouhé čípky, a to podle plodnosti odrůd. Jen v případě málo plodných klonů se dříve používal i u tohoto vedení tažeň. Dnes šlechtitelé dodávají kvalitní materiál, takže tažně už nejsou nutné a dobře plodí i čípky. Zimní řez se dělá na čípek se 2 až 3 očky, letorosty se vyvazují k dřevěnému kůlu zaraženému u každé hlavy. U vedení na hlavu odpadá starost s drátěnkou, jak už bylo zmíněno výše.

Při vedení na hlavu budou hrozny zrát už v polovině srpna a budou mít nízké kyseliny. Čím níž totiž hrozen je, tím rychleji zraje. Ale pozor, abyste nenechávali na keři moc listí, hrozí zvýšené riziko rozvoje chorob. Někteří pěstitelé tvrdí, že je vyvazování letorostů ke kůlu rozhodně náročnější na práci jejich zastrkávání do dvojdrátí. Navíc pak sklízíte hrozny v hlubokém předklonu nebo na kolenou. A úrodu vám mohou ožírat myši.

Tip: Pokud si chcete práci ušetřit, tak lze vedení na hlavu trochu modernizovat a využít výhod lepšího vyzrávání a možné ochrany proti zimním mrazům. Odrůdy Irsai, MM i Solaris jsou pro tento způsob pěstování vhodné. Irsai proto, že nejlépe z výše jmenovaných odolává plísním (ale na nízkém vedení hůře plodí). Solaris a MM hodně plodí, ale mohou uhnívat. Pokud chcete pouze zaujmout starobylým způsobem pěstování a na odrůdě vám tolik nezáleží, tak zvolte například Cabernet Blanc nebo Souvignier Gris, z modrých Cabernet Cortis. Ušetříte za postřiky, ochráníte přírodu a úroda vám nebude hnít.

Moudrá rada na závěr: Kdo má málo práce, ať si nasadí vinohrad. A kdo se vyloženě nudí, ať si zvolí vedení na hlavu.

Zdroj: Podzimní řez vinné révy

Autoři obsahu

Nina Vinšová

Mgr. Světluše Vinšová

Gabriela Štummerová

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP