OCHRANNÉ PÁSMO ROZVODU VODY

Ochranné pásmo vodovodu

Pro vedení rozvodů vody a kanalizace v zastavěných územích a pod komunikacemi platí hodnoty stanovené ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Ochranná pásma pro vedení vodovodů a kanalizací jsou vymezena dle průměru potrubí:

• do DN 500 mm je ochranné pásmo 1,5 m na obě strany;
• nad DN 500 mm je ochranné pásmo 2,5 m na obě strany;
• u průměru potrubí o 200 mm, uloženého ve větší hloubce než 2,5 m, je ochranné pásmo 3,5 m.

Zdroj: Ochranné pásmo

Diskuze

V diskuzi OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.

Dobrý den
V textu výše je uvedeno, že v ochranném pásmu není dovoleno vysazovat trvalý porost. Tzn, že hned za hranicí můžu vysadit strom??? Ochranné pásmo by mělo zůstat asi bez kořenů. Jak je tento "detail" řešen v normách resp vyhláškách? Poradíte ?
B.Vesecká

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.

Mám dotaz, zdaly je možno nad plynovodem /hlavní rozvodová síť/ je možno naplánovat přeložku elektrické sítě vysokého napětí. Sloupy tohoto vedení jsou naplánovány bezprostředné nad tímto vedením. Jeden stožár je naplánován bezprostředně u kontrolního místa,kde se kontroluje únik plynu. Vlastníci pozemku pod vedením, s touto stavbou nesouhlasí, ani nepodepsali souhlas s umístěním stavby. Děkuji za odpově0.

Zdroj: diskuze Ochranné pásmo podzemního vedení

Ochranná pásma plynovodů

U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.

Nízkotlaké plynovody do 5 kPa (0,005 MPa). Středotlaké plynovody od 0,005 MPa do 400 MPa.

U plynovodů a přípojek:

• nad průměr 500 mm je ochranné pásmo 12 m;
• od průměru 200 mm do 500 mm je ochranné pásmo 8 m;
• do průměru 200 mm včetně je ochranné pásmo 4 m;
• nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce je ochranné pásmo 1 m;
• středotlakých rozvodů v zastavěném území obce je ochranné pásmo 1 m;
• u technologických objektů je ochranné pásmo 4 m;
• u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu a nesmí se zde vysazovat porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu.

Pro plynová zařízení jsou vymezována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m.

Zdroj: Ochranné pásmo

Poradna

V naší poradně s názvem OCHRANNÁ PÁSMA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štencek Václav.

Můžete mi prosím poradit.

Přes souseda vedou inženýrské sítě a to konkretně plynová přípojka a částečně i vodovodní přípojka. Soused postavil oplocení a v malé části dokonce přímo nad vodovodní přípojkou a vysázel tam tuje, kte.ré vysadil přímo na plynové přípojce. Pokud se nemýlím tak ochranné pásmo by mělo být 1 m. Tyto obě přípojky vedou pararélně 0,8 m od sebe. Může si to soused dovolit, když ochranné pásmo by mělo být 1 m. Co mohu proto udělat, aby odstranil tuje. Také mě udivuje, že stavební úřad mu povolil v roce 2012 postavit oplocení. Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Nejlepší řešení bude spřátelit se sousedem. Jako přítel vás pak může vyslechnout, až mu budete líčit proč vám vadí jeho túje. Pak můžete očekávat úspěch. Když to budete tlačit přes úřady, psát různá oznámení, tak se dočkáte jen naschválů a váš život se změní v peklo.

Zdroj: diskuze Ochranná pásma inženýrských sítí

Ochranné pásmo trafostanice

Venkovní elektrické stanice a stanice s napětím větším než 52 kV mají ochranné pásmo 20 m. Stožárové stanice a věžové stanice od 1 kV do 52 kV mají ochranné pásmo 7 m. Kompaktní a zděné elektrické stanice od 1 kV do 52 kV mají ochranné pásmo 2 m. Vestavěné elektrické stanice mají od obestavění ochranné pásmo 1 m.

Zdroj: Ochranné pásmo

Diskuze

V diskuzi OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.

V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.

Hubení plevele horkým vzduchem.
Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.

Zdroj: diskuze Ochranné pásmo

Ochranné pásmo elektrické přípojky

Elektrická přípojka je zařízení, které začíná odbočením mimo elektrickou stanici od vedení distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, případně odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici.

Ochranné pásmo podzemního vedení tvoří souvislý prostor vymezený dvěma svislými rovinami vedenými po obou stranách podzemního vedení ve vodorovné vzdálenosti. Vodorovná vzdálenost se měří kolmo na podzemní vedení. Do 110 kV je ochranné pásmo 1 m a nad 110 kV je ochranné pásmo 3 m.

V ochranném pásmu podzemního vedení nelze přejíždět mechanismy o celkové hmotnosti větší než 6 tun. Dále v něm není možné vysazovat trvalé porosty.

Zdroj: Ochranné pásmo

Ochranné pásmo podzemního vedení nízkého napětí do 1kV

U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:

• do 110 kV: 1 m;
• nad 110 kV: 3 m.

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny.

Zdroj: Ochranné pásmo

Diskuze

V diskuzi OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.

Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek

e-mail parizeklubos@seznam.cz
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Ochranné pásmo u sousedské hranice

Ochranné pásmo telekomunikačního vedení

Tato ochranná pásma stanovuje zákon o telekomunikacích a příslušné prováděcí vyhlášky. V zastavěných územích, podobně jako v případě rozvodů vody a kanalizace, platí vzdálenosti, hloubky a odstupy od ostatních vedení stanovené v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Pro dálkové podzemní kabely je ochranné pásmo široké 2 m a probíhá po celé délce kabelové trasy. V některé trase se může toto pásmo v určitých bodech rozšiřovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3 m a výška též 3 m (měřeno od úrovně terénu). Stejné hodnoty platí i pro zařízení, která jsou součástí těchto vedení.

V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením. Dále se v ochranném pásmu nesmějí zřizovat elektrická vedení, železné konstrukce, plynojemy, jeřáby, věže, vysazovat porosty a ani měnit tvar půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz rádiového zařízení.

Zdroj: Ochranné pásmo

Diskuze

V diskuzi ZDENĚK PAVLÁT, NAROZEN 25 SRPNA 1938 V TÁBOŘE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hledám.

Po rozvodu mích rodičů se otec odstěhoval do Tábora. Tady působil jako ředitel na základní škole. Řadu let jsme se nestýkali,ale přesto bych ho ráda navštívila.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Zdeněk Pavlát, narozen 25 srpna 1938 v Táboře.

Ochranné pásmo vodního zdroje

Ochranná pásma k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů stanovují rozhodnutím vodohospodářské orgány státní správy. Zmocňuje je k tomu zákon o vodách. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví se zřizují v okolí zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva takzvaná pásma hygienické ochrany.

Pásmo hygienické ochrany 1. stupně se zřizuje v bezprostředním okolí vodního zdroje s ohledem na směr proudění vody, složení půdy a způsob využití pozemků kolem zdroje. Hranice tohoto pásma je zpravidla oplocena, aby se zabránilo přístupu nepovolaných osob a zvířat.

Pásmo hygienické ochrany 2. stupně se zřizuje kolem 1. stupně v případě nebezpečí, že by voda mohla být znečišťována ze vzdálenějších míst. Toto pásmo se stanovuje vždy při odběru vody z vodního toku nebo nádrže.

Pro zajištění nezávadnosti vody při odběru z vodních toků nebo nádrží se stanovuje ještě 3. pásmo hygienické ochrany, které zahrnuje celé povodí nad místem odběru vody:

• Vodárenské nádrže a další nádrže určené výhradně pro zásobování pitnou vodou – celá plocha hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířená o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže a podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže.
• Ostatní nádrže s vodárenským využitím – na hladině nádrže minimálně 100 m od odběrného zařízení.
• Vodní toky se vzdutím – na břehu odběru pruh v délce minimálně 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu, v šířce 15 m, ve vodním toku minimálně polovina jeho šířky v místě odběru.
• Vodní toky bez vzdutí na břehu odběru pruh v délce minimálně 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru, v šířce 15 m, ve vodním toku minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru.
• U zdrojů podzemní vody – minimálně 10 m od odběrného zařízení.

Zdroj: Ochranné pásmo

Poradna

V naší poradně s názvem MOSPILAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Bohatý.

Může mi někdo vysvětlit proč na internetu nenajdu ředění postřiků a jsem odkázán na příbalový leták který už nemám? Připadám si jako debil ......

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejlepší databáze postřiků je na adrese www.agromanual.cz/
Tam najdete podle účinné látky poměry ředění i ochranné lhůty.

Zdroj: diskuze Mospilan

Odvzdušňovací ventil k radiátoru

Odvzdušňovací ventily najdou své uplatnění v uzavřeném topném okruhu, kde se během provozu vytvářejí plyny. Tyto plyny musí být z rozvodu odváděny, neboť v opačném případě způsobují poruchy funkčnosti (například: hlučnost, problémy s oběhem vody, koroze a další). Odvzdušňovací ventily slouží k odpuštění nahromaděného vzduchu v ohybech nebo kapsách na potrubí či v systémech rozvodů topení a dělí se na automatické a manuální.

Automatické odvzdušňovací ventily pracují samostatně na principu plováku, který je v kontaktu s kapalinou v systému. Při poklesu plováku vlivem vzduchových bublin dojde k otevření odvzdušňovacího ventilku, který spustí proces řádné funkce odvzdušňovacího ventilu. Automatické odvzdušňovací ventily lze ještě doplnit o zpětný ventil, takzvanou klapku, ta umožní demontáž odvzdušňovacího ventilu při údržbě nebo jeho výměně bez nutnosti vypuštění celého rozvodu.

Manuální odvzdušňovací ventily odstraňují přebytečný vzduch mechanicky, a to ručním zásahem.

Zdroj: Ventil k radiátoru

Diskuze

V diskuzi JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.

Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.

Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.

Zdroj: diskuze Jak daleko od plotu zasadit túje

Ochranná pásma komunikací

Ochranná pásma týkající se ochrany dopravy jsou stanovena v jednotlivých zákonech vydávaných většinou Ministerstvem dopravy.

Ochranné pásmo drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových je vymezeno svislou plochou vedenou takto:

• u celostátní a regionální dráhy – 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
• u celostátních drah vybudovaných pro rychlost vyšší než 160 km/h – 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
• u vlečky – 30 m od osy krajní koleje;
• u speciální dráhy – 30 m od hranic obvodu dráhy;
• u tunelů speciální dráhy – 35 m od osy krajní koleje;
• u lanové dráhy – 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje;
• u dráhy tramvajové a trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.

Pro dráhy vedené na pozemních komunikacích a vlečku v zavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. V ochranném pásmu dráhy lze veškeré stavby zřizovat pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

Vymezení ochranných pásem u silnic, dálnic a místních komunikací stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích (silniční zákon) jako území ohraničené svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti:

• 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace;
• 50 m od osy vozovky silnice I. třídy;
• 25 m od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace;
• 20 m od vozovky silnice III. třídy;
• 15 m od osy vozovky místní komunikace I. a II. třídy.

V silničních ochranných pásmech je zakázáno provádět jakoukoliv stavební činnost, která vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby s výjimkou některých staveb (například úpravy odtokových poměrů, stavby sloužící obraně státu a podobně). O případné výjimky se žádá při územním řízení.

Ochranná pásma zajišťující bezpečnost leteckého provozu jsou stanovována rozhodnutím Státní letecké inspekce v rámci územního řízení pro stavbu pozemního leteckého zařízení. Jinak je třeba žádat o souhlas Státní letecké inspekce i v případě staveb mimo ochranná pásma, pokud jde o:

• stavby či zařízení vysoké 100 m a více nad terénem;
• stavby a zařízení vysoké 30 m a více umístěné na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu zařízení, které mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení.

Zdroj: Ochranné pásmo

Ochranná pásma inženýrských sítí

Inženýrské sítě se mají situovat do veřejného pozemku, pokud možno pod chodník nebo zelený pás (zatravněný pás mezi chodníkem a vozovkou bez stromů). Vše by mělo být řádně zakresleno a zaměřeno: kabel nízkého napětí, nízkotlaký plynovod, vodovod a pod vozovkou kanalizace s uvedením průměrů potrubí.

Nejlepšími a nejvěrohodnějšími informacemi o inženýrských sítích a ochranných pásmech je příslušný stavební úřad a odbor územního plánování. Na těchto úřadech dostanete spolehlivé informace, zda se na konkrétní nemovitost nevztahují nějaká omezení, popřípadě jestli nehrozí to, že si na dané místo někdo omezení bude nárokovat v budoucnu. Doplňkovým zdrojem informací bývá výpis z katastru nemovitostí, kde můžete vyčíst, zda se na dané místo nevztahuje například věcné břemeno (ale pozor, ne všechna pásma mohou být věcným břemenem zaopatřena).

Pokud se dozvíte, že se na danou nemovitost některá omezení vztahují, nezoufejte. Kontaktujte daný orgán, který vám formou písemného vyjádření sdělí, jaká omezení si zde s odkazem na platný zákon či vyhlášku nárokuje a co zde jako majitel nemovitosti můžete či v opačném případě nemůžete provádět.

Zdroj: Ochranné pásmo

Diskuze

V diskuzi 20% = 430 LITRŮ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Nějak si nedokáži představit, že 20% vlhkost zdiva představuje 430 litrů vody/m3 zdiva, z toho by vyplývalo, že při 100% vlhkosti by té vody muselo být 2150 litrů! Zároveň snad stále platí, že 1 m3 vody je 1000 litrů.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.

Dobrý den,
je to sice překvapivé, ale je to tak. Tady je odůvodnění: Správný koeficient pro vlhkost zdiva je následující: 1% vlhkost ve zdivu = až 25 l vody na 1 m3. Odkaz na koeficient je následující: www.hydroizolace-ele…

V mém článku je uvedena vlhkost 20% s převodem vody 430 l vody. Podle výše uvedeného koeficientu by mohlo být uvedeno až 500 l vody.

Zdivo stále přijímá vlhkost a to díky klimatickým podmínkám, proto je tento koeficient, takto nastaven.

Snad Vám bude stačit takovéto odůvodnění.

Zdroj: diskuze 20% = 430 litrů?

Ochranné pásmo pro vysoké napětí 22 kV

Ochranným pásmem elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Tento prostor je jednak určen k zajištění ochrany zařízení pro výrobu a rozvod elektřiny před účinky vnějších vlivů a tím ke zvýšení spolehlivosti jejich provozu a jednak vytváří podmínky pro bezpečnost osob a jejich majetku nacházejícího se v blízkosti elektrických zařízení.

Ochranná pásma v energetických odvětvích jsou stanovena zákonem. Ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení od krajních vodičů a mění se podle napětí:

• nad 1kV do 35 kV je ochranné pásmo 7 m;
• nad 1kV do 35 kV (závěsná kabelová vedení v izolaci) je ochranné pásmo 1 m;
• nad 35 kV do 110 kV je ochranné pásmo 12 m;
• nad 35 kV do 110 kV (vodič s izolací) je ochranné pásmo 5 m;
• nad 110 kV do 220kV je ochranné pásmo 15 m;
• nad 220 kV do 440 kV je ochranné pásmo 20 m;
• nad 440 kV je ochranné pásmo 30 m.

V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat konstrukce, uskladňovat hořlavé a výbušné látky, vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad 3 m, v ochranném pásmu podzemního vedení vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 tun.

U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:

• do 110 kV: 1 m;
• nad 110 kV: 3 m.

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny.

Při výstavbě a provozu nadzemního přenosového vedení elektrické energie lze předpokládat výskyt přímých a nepřímých vlivů na obyvatelstvo. V daném případě přichází v úvahu zejména vliv elektromagnetického pole a vlivy hluku v důsledku dopravního provozu. Z přímých vlivů se jedná o působení elektrického a magnetického pole, vyvolaného provozem silnoproudých elektrických vedení, na zdraví obyvatel. Přípustné hygienické limity pro elektrická a magnetická pole a elektromagnetická záření s frekvencí od 0 Hz do 1,7x1015 Hz stanovuje nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění (ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády z 29. března 2010 platné od 1. 5. 2010), ve znění zákona č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Zdravotní rizika pro náhodně se vyskytující osoby v těsné blízkosti vedení jsou velmi nízká. Z pohledu maximální intenzity elektrického i magnetického pole vedení jsou hodnoty vždy s dostatečnou rezervou nižší, než jsou odpovídající požadavky pro ochranu veřejného zdraví stanovené v nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění. V rámci předkládaného oznámení bylo zpracováno Posouzení vedení s označením V415 z pohledu nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění, ze kterého vyplývá, že při minimální výšce vodičů 11,85 m nad zemí pro typ DONAU dvojité napětí o napěťové hladině 400 kV a 6,58 m nad zemí pro typ DONAU se spodní konzolou pro dvojité vedení 110 kV není v žádném místě podél trasy vedení překročena přípustná hodnota modifikované proudové hustoty v lidském těle, stanovené v nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění, čímž budou dodrženy podmínky pro ochranu veřejného zdraví. Jsou-li dodrženy minimální výšky vodičů nad zemí, tak není v žádném místě podél vedení překročena přípustná hodnota modifikované proudové hustoty v lidském těle stanovené v nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění, čímž budou dodrženy podmínky pro ochranu veřejného zdraví.

Vlivem industrializace a elektrifikace společnosti dochází v posledních letech také ke zvýšení povrchového magnetického pole zemského. Mluvíme o takzvaném elektromagnetickém smogu. Příčinou jsou hlavně elektrárny a rozvodné sítě (vedení vysokého napětí), v jejichž blízkosti je magnetické pole nejsilnější. Toto magnetické pole pochopitelně působí nejen na lidskou populaci a zvířata, ale i na rostlinstvo. Z výsledků zahraničních laboratoří se dozvídáme, že při pokusech směřujících k objasnění vlivů magnetických polí na živou tkáň, ve kterých se používají enormně silné magnety až 50 tesla, dochází působením tohoto silného magnetického pole (v přírodě se nikde nevyskytujícího) ke změnám živých tkání, a to téměř vždy negativním. Výzkumem byla také prokázána vysoká sensitivita (citlivost) živých tkání již i na velmi malé změny magnetického pole. Počítá se, že horní hranice hodnoty magnetického pole, která může mít ještě kladný vliv na živé organismy, je 1 000 gaussů (0,1 T), což se v terapii využívá jen velmi ojediněle, a to ještě experimentálně. Vyšší hodnoty než 0,1 T zpomalují až zastavují metabolické procesy (procesy látkové přeměny) a vedou k poškození tkáně. Ve vzdálenosti 50 m od krajního vodiče již nemusíte mít obavy.

Za bezpečnou vzdálenost se k elektrickým vodičům nesmí kromě osob přiblížit ani nástroje pracovníků, mechanismy nebo předměty (i padající) ze staveniště. To platí i pro rostoucí dřeviny a jejich vychýlení při silném větru, pro odstraňování dřevin a pro provádění ořezu dřevin při odstraňování ročního přírůstku. Stavební práce, při nichž by mohla být ohrožena bezpečnost osob, technický stav elektrického vedení nebo jeho provoz, mohou být prováděny pouze se souhlasem jejich správce a za dozoru osob jím ustavených.

Zdroj: Ochranné pásmo

Návod na použití K-Othrine

Hubení klíšťat – přípravek se aplikuje formou postřiku ručními tlakovými postřikovači. Je vhodné použít hrubšího postřiku. Větší množství zajistí dokonalejší pokryvnost plochy insekticidem a tím i spolehlivější účinnost. Při postřiku se asanovaná plocha prochází dvakrát, a to ve směrech na sebe kolmých. Nejvhodnější dobou provedení zásahu je duben až červen. Při dodržení výše uvedených podmínek se omezí výskyt klíšťat o 97–100 % od doby asanace až do poloviny září téhož roku, kdy do aktivity vstupuje nová generace klíšťat.

Hubení švábů – přípravek aplikujeme jako pásový postřik kolem vstupních otvorů do místnosti (okna, dveře), okolo zdí, výlevek, lednic, mrazáků, rozvodů topení a vody. Aplikaci provádíme postřikovačem v poměru 10 ml/l vody.

Hubení štěnic – přípravkem postříkáme konstrukce nábytku, postele, naneseme i za obrazy a na jiná místa, která slouží štěnicím jako úkryt. Aplikaci provádíme postřikovačem v poměru 10 ml/l vody.

Hubení blech – přípravkem se ošetřují podlahy v celé ploše, dále místa, kde se zdržují domácí zvířata (psi, kočky). Aplikaci provádíme postřikovačem v poměru 10 ml/l vody.

Zdroj: K-Othrine účinný proti hmyzu

Kolaudace provozovny

Podmínky kolaudace provozovny

Kolaudace provozovny může být zahájena až po úplném dokončení stavby. Závěrečné kolaudační rozhodnutí bude v tomto případě sloužit jako osvědčení, že je provozovna způsobilá k provozu.

Co budete ke kolaudaci potřebovat?

Ke kolaudaci provozovny budete pravděpodobně potřebovat tyto dokumenty:

• schválená projektová dokumentace dle skutečného provedení se zakreslenými změnami;
• doklad o vytyčení stavby;
• geodetické zaměření skutečného provedení;
• zpráva stavbyvedoucího o splnění podmínek stavebního povolení;
• zpráva o revizi elektroinstalace;
• zpráva o revizi hromosvodů;
• zpráva o revizi uzemnění;
• zpráva o revizi elektrického zařízení;
• protokol o revizi odběrných plynových zařízení;
• protokol o tlakové zkoušce rozvodů plynu;
• protokol o tlakové a provozní zkoušce domovního vodovodního potrubí a požárního vodovodu;
• protokol o tlakové a provozní zkoušce systému ÚT, vody;
• protokol o těsnosti rozvodů vnitřní kanalizace;
• protokol o prohlídce komínových těles;
• protokol o technické kontrole výtahů;
• zápis o provedené prohlídce a převzetí kanalizačních přípojek splaškové a dešťové vody s povolením záhozu;
• protokol správce vodovodu o provedené kontrole vodovodní přípojky;
• protokoly o zkouškách pevnosti betonů;
• protokol o měření účinnosti protiradonových opatření;
• doklad o měření intenzity umělého osvětlení;
• protokol měření hluku v místnostech objektu;
• atesty stavebních materiálů a prohlášení dodavatelů o použití ověřených materiálů a technologií;
• osvědčení o způsobilosti svářečů konstrukcí s uvedením čísla průkazu a data poslední zkoušky;
• stavební deník;
• protokol o likvidaci odpadů vzniklých při stavbě oprávněnou organizací.

Kolaudační rozhodnutí

Kolaudační rozhodnutí, nebo také závěrečná zpráva, určuje oprávnění k provozu. Provozovna může zahájit takzvaný zkušební provoz ještě před vydáním kolaudačního rozhodnutí, ale jen za souhlasu stavebního úřadu.

Zdroj: Co je kolaudace

Zkušenost s K-Othrine

Smísením přípravku s vodou a po důkladném zamíchání vzniká suspenze, která se aplikuje pomocí ručních nebo motorových postřikovačů. Nádobu s přípravkem je potřeba důkladně protřepat, aby se homogenizoval její obsah. Odměřené množství přípravku vlijte do nádrže aplikačního přístroje, předem naplněného cca 2/3 vypočteného množství vody. Za stálého míchání doplňte nádrž na celkový objem a můžete připravený roztok použít. Během aplikace musí být zajištěno míchání postřikové suspenze. Přípravek se ředí v poměru 10 ml/1 l vody, tímto množstvím naředěného přípravku ošetříte cca 20 m2 plochy.

Provádí se celoplošný nebo pásový (bariérový) postřik. Při likvidaci švábovitého hmyzu se pásový postřik provádí kolem všech vstupů do místnosti, podél stěn, kolem výlevek a umyvadel, dřezů, van, ledniček, rozvodů vody a tepla. Proti štěnicím aplikujeme suspenzi do konstrukcí postelí, nábytku, za obrazy a všechna další místa, která mohou sloužit jako úkryty hmyzu. Proti blechám se celoplošně ošetřují podlahy (zejména dřevěné), koberce, pásy podél stěn a místa, kde se zdržují domácí zvířata. Proti mouchám a komárům, molům a zavíječům provádíme zpravidla celoplošné postřiky stěn a stropů a zvýšenou pozornost věnujeme místům, kde se shromažďují (komáři na stropech, mouchy na osluněných stěnách).

Zdroj: K-Othrine účinný proti hmyzu

Nakdy načasovat postřik

Proti pilatce je nejvhodnější termín, jakmile opadá cca 75 % květních plátků.

Proti druhé generaci obaleče švestkového (první je neškodná) se stříká v první polovině července. V teplejších oblastech to je cca 5., na horách přibližně 10. července.

Volte nejlépe přípravek s delším působením, jako je Mospilan nebo Zolone. Decis nebo Sumithion mají krátký účinek a hodí se spíše proti pilatce po odkvětu. Dodržujte ochranné lhůty uvedené na obalu. Zolone i Mospilan působí až 20 dnů. Pozor na letní odrůdy pološvestek, někdy zrají již začátkem srpna.

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Domácí výroba draselného mýdla jako postřiku

Potřebné ingredience:

• 600 gramů rostlinného oleje,
• 100 gramů destilované vody,
• 100 gramů hydroxidu draselného.

Postup

Hydroxid draselný je nebezpečná chemická látka a je třeba postupovat opatrně při jeho používání. První věcí při manipulaci s hydroxidem draselným jsou ochranné pracovní pomůcky. Pokud dojde ke kontaminaci hydroxidem draselným, je třeba postižené místo omýt velkým množstvím vody a poté místo neutralizovat octem (ocet je totiž kyselina, která se používá právě k neutralizaci hydroxidu draselného). Nezbytnou součástí při manipulaci s hydroxidem draselným jsou brýle a rukavice. Prostor, ve kterém budete manipulovat s hydroxidem draselným, musí být dobře větratelný, v daném prostoru by se neměly pohybovat děti a domácí zvířata. Nejlepším prostředím pro manipulaci je tedy venkovní prostor.

Nyní budeme potřebovat váhu, na které budeme odměřovat dávku hydroxidu draselného. Váha by z bezpečnostních důvodů měla být chráněna před chemikálií. Připravíme si větší nádobu, do které odměříme množství chemikálie a zředíme vodou. Okamžitě vznikne exotermní reakce. Z důvodu vdechnutí výparů chemické látky dodržujte bezpečnou vzdálenost od vzniklého roztoku. Pro použití rozmíchání roztoku je dobrá míchačka na vrtačku.

Po dobrém rozmíchání roztoku hydroxidu draselného a vody můžeme do směsi přidávat rostlinný olej. Je dobré, aby olej měl stejnou teplotu jako připravená směs roztoku. Při přimíchávání rostlinného oleje do roztoku dochází ke změně konzistence a roztok se mění v gel.

Na postřik proti škůdcům použijete přibližně dvě stě gramů připraveného draselného mýdla, které rozpustíte do jednoho litru teplé vody a rozmícháte. Po vychladnutí opatrně stříkejte na napadená místa.

Zdroj: Draselné mýdlo jako postřik na škůdce