Téma: 

ochucení tatarského bifteku


Facebook Twitter Pinterest email tisk

ORIGINÁL RECEPT NA TATARSKÝ BIFTEK PODLE POHLREICHA

Připravit správný tatarský biftek je tak trochu umění. Záleží nejen na kvalitě a správném výběru masa, ale také na složení a množství ostatních ingrediencí, které se s masem míchají. Tatarský biftek má být jemný, šťavnatý a mírně pikantní. Všechny ingredience se musí přidávat tak, aby nezanikla chuť samotného masa. Složení tatarského bifteku je různé nejen podle jednotlivých zemí, ale i podle jeho konzumentů.

Zdroj: Originál recept na tatarský biftek podle Pohlreicha
Zveřejněno: 27.4.2017

TATARSKÝ BIFTEK

Původ a historie tatarského bifteku

Historie tatarského bifteku, pochoutky ze syrového masa, sahá daleko. Do doby, kdy Attila zvaný Bič boží, král spojených (mongolsko-tureckých) kmenů Hunů, žijících ve třetím století před naším letopočtem na území dnešního Mongolska, vtrhl se svými hordami do Středomoří a západní Evropy. Attilovi muži rychlými nájezdy pokořovali obyvatelstvo dobytých území a vytvořili rozsáhlou říši se střediskem v dnešním Maďarsku. Válečníci ale potřebovali doplnit energii, kterou vydávali během své zběsilé celodenní jízdy v sedle koní. Nezbývalo než přizpůsobit tomu i jídelníček. Jedli tak hlavně syrové libové hovězí maso, které nakrájené na sousta uložili vždy ráno pod sedla. Maso pak bylo během dlouhé celodenní jízdy dobře naklepáno, aromatizováno a nasoleno potem koní. V době jídla k němu stačilo přidat už jenom trochu koření a bylo to. Právě při tatarských nájezdech do Evropy se recept dostal až k nám. Samotné slovo tatar, nebo původní „tartar“, má údajně kořeny v ustrašeném oznamování příchodu těchto životu nebezpečných nájezdníků. Jejich vpádu totiž vždy předcházel daleko slyšitelný a zřetelný zvuk podobný „trrrr trrrr“, který vydávaly nárazy četných koňských kopyt o zem. Brzy se tento zvuk stal varovným slovem, vyslovovaným už jako „tar-tar“.

Detail odstavce: Původ a historie tatarského bifteku
Zdroj: Tatarský biftek
Zveřejněno: 6.9.2015

RECEPTY S ČERVENOU ŘEPOU

Syrová červená řepa s jogurtem

Ingredience: 1 syrová červená řepa, 3 stroužky česneku, 1 bílý jogurt, sůl, pepř

Postup: Syrovou řepu najemno nastrouháme, přidáme utřený česnek, 1 bílý jogurt bez ochucení, sůl a pepř. Ihned podáváme.

Detail odstavce: Syrová červená řepa s jogurtem
Zdroj: Recepty s červenou řepou
Zveřejněno: 15.4.2015

SKLIZEŇ, SUŠENÍ A SKLADOVÁNÍ ČESNEKU

Česnekový prášek

Česnekový prášek je vhodnou alternativou k čerstvému česneku. Stačí, když použijte 1/2 čajové lžičky, namísto 2 stroužků čerstvého česneku. Prášek z česneku můžete použít k ochucení polévek, masa a zeleninových pokrmů, respektive všude tam, kde byste použili čerstvý česnek. Zde je vidět nejlevnější cena, za kterou se dá česnekový prášek koupit.

Česnekový prášek se dá vyrobit i doma, pokud máte elektrickou sušírnu ovoce. Sem dejte oloupané a podélně rozkrojené stroužky česneku na několik hodin schnout. Česnekovou sušinu pak nastrouhejte na jemném struhadle.

Detail odstavce: Česnekový prášek
Zdroj: Sklizeň, sušení a skladování česneku
Zveřejněno: 12.7.2015

PAVOUCI

Slíďák tatarský – Lycosa singoriensis

Jedná se o pavouka z čeledi slíďákovití. Slíďák tatarský je společně s některými sklípkany považován za největšího pavouka evropského kontinentu. Jeho samičky dorůstají do úctyhodné délky 3,5 cm (s nohama až 7 cm). Jeho kousnutí není nebezpečnější než bodnutí včelou.

Samci slíďáka tatarského dosahují dospělosti až po roce a půl, nápadně větší samice dokonce o rok později. Obě pohlaví dospívají koncem léta, kdy dochází ke kopulaci. Samci většinou krátce poté hynou. Samice skladuje přes zimu sperma ve svých zásobních váčcích a na jaře klade kulovitý kokon obalený pavučinou, který stejně jako jiní slíďáci nosí připředený ke svým snovacím bradavkám na zadečku. Samice se může dožít až 7 let, čímž se řadí mezi nejdéle žijící araneomorfní pavouky vůbec.

Po vylíhnutí a opuštění kokonu se mláďata na krátkou dobu nechají vozit na matčině hřbetě. Po osamostatnění je můžeme za slunných dnů spatřit volně pobíhat po povrchu holé půdy, kde slídí po kořisti. Tato životní fáze však netrvá dlouho.

Starší jedinci slíďáka tatarského totiž přes den vedou skrytý život v norách a na lov se vydávají v noci. Tehdy lze spatřit tvory pobíhající na povrchu půdy a skokem lovící noční motýly a jiné členovce, posedávající na vegetaci. Po lovu pavouci opět zalézají do svých doupat. Ta jsou tvořena svislou norou vypředenou pavučinou. Obvyklá hloubka nor dospělých samic je 10 až 20 cm, lze ale nalézt i nory hlubší. Nejlépe se slíďákům hloubí v písčitém substrátu, v kompaktní půdě si vytvářejí nory spíše upravením puklin.

Přední část hlavohrudi s klepítky a makadly je pokryta zářivě žlutooranžovými chlupy, navrchu je pavouk hnědočerný a posetý šedivými skvrnami. Má poměrně krátké nohy, které jsou uzpůsobeny k životu pod zemí. Na nohách se střídají černé a bílé pruhy.

Detail odstavce: Slíďák tatarský – Lycosa singoriensis
Zdroj: Pavouci
Zveřejněno: 21.11.2015

ZELENINOVÝ CÉSAR SALÁT

César salát podle Pohlreicha

Ingredience: 2 hlávky římského salátu, 2 kusy kuřecích prsou, olivový olej (na opečení masa), sůl, pepř, 1/2 bagety (na krutony), 1 hrst hoblinek parmezánu (na ozdobu), 4 stroužky česneku (na ochucení krutonů).

Ingredience na zálivku: 2 žloutky, 1 citron (použijeme jen šťávu), 2 kusy ančoviček (nebo filátek sardele), 2─3 lžičky dijonské hořčice, 1 lžička worcesterské (worcesterové) omáčky, 150 ml olivového oleje, 1 lžička strouhaného parmezánu.

Postup: Salát buď nakrájíme, nebo natrháme na středně velké kousky do salátové mísy. Suroviny na zálivku (mající ideálně pokojovou teplotu) smícháme a ručním šlehačem nebo mixérem šleháme tak dlouho, dokud nemá zálivka hustší konzistenci (aby kousky salátu dobře obalila a ochutila). Na pánvi přidáme do oleje stroužky česneku (kvůli ochucení oleje). Česnek vyjmeme a přihodíme kostičky z čerstvé bagety, které necháme opéct dozlatova. Po vyjmutí krutonů dáme do téže pánve na tenké plátky (nebo kostičky) nakrájené kuřecí maso, které jsme předtím osolili a opepřili. Salát smícháme těsně před podáváním se zálivkou, poté přidáme kousky kuřecího masa a dáme na talíře. Talíře nakonec ozdobíme hoblinkami parmezánu a krutonky.

Detail odstavce: César salát podle Pohlreicha
Zdroj: Zeleninový César salát
Zveřejněno: 20.5.2015

POLÉVKA KULAJDA

Kulajda ze sušených hub

Ingredience: 2 hrsti sušených hub, 1 cibule, 1,5 l vody, 5 brambor, sůl, 1 smetana ke šlehání, 1 zakysaná smetana, 2 lžíce hladké mouky, kmín, 1 vejce, kopr na ochucení

Postup: Sušené houby namočte přes noc do vody, druhý den je dolijte 1 litrem vody, osolte, přidejte kmín a vařte do změknutí. Poté přidejte na kostičky nakrájené brambory a vařte do změknutí. Ve smetaně ke šlehání rozšlehejte mouku, vlijte ji do polévky a povařte. Poté přidejte zakysanou smetanu, prohřejte a ochuťte koprem. Nakonec rozklepněte do kulajdy vejce a velmi rychle rozmíchejte, tak aby se vejce srazila.

Detail odstavce: Kulajda ze sušených hub
Zdroj: Polévka kulajda
Zveřejněno: 1.5.2015

SALÁT CÉSAR

Salát César podle Pohlreicha

Ingredience: 2 hlávky římského salátu, 2 ks kuřecích prsou, olivový olej (na opečení masa), sůl a pepř, 1/2 bagety (na krutony), 1 hrst hoblinek parmazánu (na ozdobu), 4 stroužky česneku (na ochucení krutonů)

Ingredience na zálivku: 2 žloutky, 1 citron (jen šťávu), 2 ančovičky (nebo filátka sardele), 2–3 lžičky dijonské hořčice, 1 lžička worcesterové omáčky, 150 ml olivového oleje, 1 lžička strouhaného parmazánu

Postup: Zdeněk Pohlreich nejprve buď nakrájí, nebo natrhá římský salát na středně velké kousky do salátové mísy. Suroviny na zálivku, ideálně v pokojové teplotě, smíchá a ručním šlehačem nebo mixérem prošlehá tak, aby výsledná zálivka měla hustší konzistenci, aby kousky salátu dobře obalila a ochutila.

Na pánvi přidá do oleje stroužky česneku na ochucení. Česnek poté vyjme a přihodí kostičky z čerstvé bagety, které nechá dozlatova opéct. Do pánve po krutonech vloží osolené a opepřené kuřecí maso nakrájené na tenké plátky (nebo na kostičky).

Salát smíchá těsně před podáváním se zálivkou, poté přidá kousky kuřecího masa a vše vyskládá na talíře. Talíře nakonec ozdobí hoblinkami parmazánu a krutonky.

Tip od Pohlreicha: I když vám v restauracích budou servírovat různé variace tohoto salátu, právě pár kapek worcesterské omáčky spolu s ančovičkami/sardelkami dodá chuť typickou právě a jedině pro salát Caesar. Tento pikantní salát je velmi oblíbený v Kalifornii. Základem originálního receptu je římský salát, nikoliv ledový a podobně.

Detail odstavce: Salát César podle Pohlreicha
Zdroj: Salát césar
Zveřejněno: 3.1.2018

ROZMARÝN

Rozmarýn jako koření v kuchyni

Aromatický rozmarýn se využívá při přípravě masových jídel, která výborně dochutí. Ať už je to skopové, ryby nebo drůbež. Neexistovala by bez něho francouzská kuchyně. Je důležitou součástí provensálského koření. Výborně se hodí také na ochucení nádivek, marinád, sýrových a zeleninových pokrmů, přidat ho můžete do zapečených brambor nebo na pečené brambory, na pizzu, nic nezkazíte ani přidáním do těstovin. V malém množství ho můžete přisypat i do džemů a likérů, které tím získají neotřelou chuť. Ponořením snítky čerstvého rozmarýnu do oleje nebo octa získáte následně skvělé dochucovadlo zeleninových salátů. Vzhledem k jeho silnému aroma a nahořklé, kořenité chuti to ale s dávkováním nepřehánějte. Doporučená dávka je jedna lžička sušeného koření do pokrmu pro čtyři osoby. Ve větším množství může působit až opojně.

Detail odstavce: Rozmarýn jako koření v kuchyni
Zdroj: Rozmarýn
Zveřejněno: 9.11.2015

PROVENSÁLSKÉ KOŘENÍ

Historie dobrého provensálského koření

Provensálské koření je směs bylinek, ať už čerstvých, nebo sušených, které běžně rostou v Provence. Tato asi nejznámější a nejoblíbenější bylinková směs obvykle obsahuje rozmarýn, bazalku a tymián, někdy také majoránku, dobromysl, saturejku, estragon, v americké variantě se přidává i levandule. Přesné složení provensálského koření bylo definováno v roce 1970 obchodníky s kořením (například firma Ducros). Koření může být pro větší trvanlivost naloženo v oleji nebo v octě. Používá se zejména pro ochucení dušené zeleniny, grilovaného masa (kuřecího, králičího, jehněčího a skopového), ryb, omáčky, těstovin, sýrů, do hořčic, jídel z rajčat a tak dále. Provensálské koření se hodí na veškeré úpravy masitých i bezmasých pokrmů. Provensálské bylinky zjemní a zvýrazní chuť pomazánek připravených na máslovém, sýrovém či tvarohovém základu.

Zde můžete vidět cenu provensálského koření.

Detail odstavce: Historie dobrého provensálského koření
Zdroj: Provensálské koření
Zveřejněno: 26.9.2015

MEDOVINA

Medovina Elisa

Tato medovina se vyrábí netepelnou cestou a dozrává v hlubokých klimatizovaných sklepeních. Do medoviny není přidáván rafinovaný lih, obsah alkoholu vzniká pouze kvašením medu. Obsah alkoholu je zhruba 12%. Jedná se o klasickou hořkou či ochucenou medovinu tmavé barvy a výrazné chuti po medu. Je vhodná pro podávání za studena i zahřátá cca na 50 °C. Blahodárně působí na zažívací ústrojí.

Medovina Elisa se skládá z pitné vody, včelího medu, kyseliny vinné, selektovaných kvasinek, bylinného macerátu, konzervantu E202, kuléru E150.

Medovina Elisa se vyrábí v pěti možných příchutích. Základní hořká, bylinná či medová, je čistě přírodní bez ochucení, dále jsou to Hromčíkova cherry, skořicová, mandlová a ořechová, které jsou dochucovány přírodními ovocnými či ořechovými sirupy.

Na nabídku medoviny Elisa na internetových stránkách se můžete podívat zde: medovina Elisa - cena.

Detail odstavce: Medovina Elisa
Zdroj: Medovina
Zveřejněno: 4.11.2015

SUŠENÁ RAJČATA – RECEPTY NA POUŽITÍ

Těstoviny se sušenými rajčaty a kuřecím masem

Ingredience: půl balíčku těstovin (mašliček), 150 g kuřecího masa (prsní nebo stehenní řízky), 1 balíček sýru mozzarella (100-150 g), asi 8 kousků sušených rajčat naložených v oleji, olivy (jak kdo má rád), 150 g tvrdého sýra na strouhání, koření k ochucení masa (na pizzu, grilovací, dle chuti), trochu olivového oleje

Postup: Dáme vařit těstoviny, mezitím na pánvičce osmahneme maso nakrájené na nudličky a předem promíchané s olivovým olejem a kořením (vhodné je koření od Antonína směs Italské těstoviny a Formaggio). Nakrájíme si mozzarellu na menší kostičky, olivy na kolečka, rajčata na malé kousky. Těstoviny scedíme, přimícháme maso, mozzarellu, olivy, rajčata promícháme a hned nasypeme do zapékací misky. Posypeme nahrubo rozstrouhaným sýrem a zapečeme, délka zapékání podle toho, jak kdo má rád. Recept je "rychlovka" určená pro dvě osoby.

Detail odstavce: Těstoviny se sušenými rajčaty a kuřecím masem
Zdroj: Sušená rajčata – recepty na použití
Zveřejněno: 31.3.2017

ROZMARÝN V TRUHLÍKU S TYMIÁNEM

Jak stříhat rozmarýn

Zastřihování rozmarýnu můžeme provádět celý rok. Rozmarýnový keřík můžete tvarovat dle vlastní fantazie. Prořezávání není pro zdraví rostliny nezbytné, ale keře rozmarýnu mají tendenci narůst celkem velké a zabírat hodně místa na zahradě. Každé jaro přistřihněte větvičky o několik centimetrů, abyste jim pomohli udržet si tvar. Jeho vonící úzké listy propůjčují svou vůni masovým jídlům (jehněčí, vepřové, kuřecí, telecí), omáčkám i polévkám. Větvičky rozmarýnu uchováme na chladném, suchém místě. Rozmarýn můžeme také zmrazit a skladovat v mrazáku, uchovat v octě nebo použít k ochucení oleje a výborného másla. Moderní studie prokázaly blahodárné účinky rozmarýnu například při trávení, vylučování žluči a moči, je účinný také při nadýmání nebo nízkém krevním tlaku. Má antibakteriální i antimykotické účinky, podněcuje aktivitu centrálního nervového systému, dýchacích cest, rozmarýnový olej stimuluje krevní oběh pokožky, působí proti křečím, a dokonce předchází rozvoji některých typů rakoviny. Je třeba ale dávat pozor, protože konzumace velkého množství rozmarýnu může zdraví naopak škodit.

Detail odstavce: Jak stříhat rozmarýn
Zdroj: Rozmarýn v truhlíku s tymiánem
Zveřejněno: 29.9.2016

LIKÉR ZE SMRKOVÝCH VÝHONKŮ

Sirup ze smrkových výhonků

Užíváme jako prevenci i na léčbu kašle, a to 1 lžíci každé ráno nebo k ochucení čaje či nápoje. Sirup má velmi příjemnou chuť, kterou ocení i děti.

Mladé smrkové výhonky sbíráme v dubnu až květnu, dobře je umyjeme, necháme okapat. Plníme velkou 5litrovou láhev tak, že vložíme vrstvu výhonků asi 5 cm vysokou, prosypeme ji třtinovým cukrem, položíme 2 kolečka citronu a opakujeme, dokud není láhev plná. Jemně přitlačíme. Láhev převážeme celofánem a postavíme na okno na slunné místo. Necháme stát 2 až 3 týdny. Začne se tvořit hustá šťáva, kterou pak přes plátýnko přecedíme, slijeme do láhví a uložíme na chladné místo.

Trochu jiný recept z mladých smrkových výhonků se připravuje tak, že se v 500 ml vody krátce povaří 1 kg čerstvých jehliček, poté se odstaví, zakryje a nechá 1 až 2 hodiny luhovat. Následně se přecedí a doplní vodou do objemu 1 litru. Přidá se 1 kg želírovacího cukru, znovu povaří a plní do sklenic. Vzniklou směs používáme jako sladidlo, mažeme na chleba, přidáváme do čajů proti kašli a nachlazení. K celkovému posílení organismu se užívá 1 čajová lžička denně.

V některých obchodech se zdravou výživou nebo na internetu se dá smrkový sirup koupit.

Detail odstavce: Sirup ze smrkových výhonků
Zdroj: Likér ze smrkových výhonků
Zveřejněno: 24.8.2017

MLETÉ MASO NA GRILU

Hovězí biftek podle Pohlreicha

Ingredience: 1 kg dobře očištěné svíčkové nebo 6 bifteků (každý o váze zhruba 150 g), 6 plátků slaniny nebo pancetty, 550 ml suchého červeného vína, 2 nakrájené šalotky, 1 nakrájený řapík celeru, 1 nakrájenou mrkev, 2 oloupané a utřené stroužky česneku, 2 bobkové listy, 2 snítky čerstvého tymiánu nebo postačí špetka sušeného, 70 ml extra panenského olivového oleje, trocha ginu, hrubá sůl, špetka čerstvě namletého černého pepře, 35 g másla, šalotková omáčka

Postup: Plátky svíčkové nebo bifteky oviňte proužkem slaniny a zavažte je kuchyňským provázkem. Víno nalijte do misky a k němu přidejte pokrájenou šalotku, celer, mrkev, česnek, bobkový list a tymián. Do steaků po obou stranách vetřete olej a dejte je do zapékací mísy. Zalijte maso nejprve směsí zeleniny s vínem a poté ginem. Zbytek oleje nalijte na maso, přikryjte je mikrotenovou fólií a na 2–4 hodiny je nechte marinovat v lednici. Během této doby nezapomeňte steaky několikrát otočit. Připravte gril k přímému grilování a rozpalte ho na vysokou teplotu. Okartáčujte rošt a potřete ho olejem. Vyndejte maso z marinády a osušte ho papírovou utěrkou. Steaky z obou stran osolte, opepřete a dejte na rozpálený rošt. Grilujte je 4 až 5 minut, pokud je chcete mít propečené medium. Kleštěmi obraťte steaky i na výšku, aby se také slanina opekla dokřupava. Hotové bifteky servírujte do nízké mísy, potřete je máslem a nechte 3 až 5 minut v klidu a stáhněte z nich provázky.

Počítejte s dobou přípravy 40 minut, bifteky budou potřebovat přímý vysoký žár 250–320 °C. Nezapomeňte na kuchyňský provázek, usnadní vám přípravu.

Doporučení

Pokud nemáte rádi hamburgery, kupte si klasický steak z roštěnce, aby byl minimálně dva a půl centimetru vysoký a odležený. V hmoždíři připravte marinádu z kvalitního olivového oleje, rozmarýnu, oregana a tymiánu a touto báječnou zelenou pastou potřete plátky masa. Mezitím, co se hovězí marinuje, opečte větvičku rajčat, kterou smíchejte v míse s pastou z česneku a oleje z pánve, okořeňte pepřem a sekanou petrželí.

Detail odstavce: Hovězí biftek podle Pohlreicha
Zdroj: Mleté maso na grilu
Zveřejněno: 21.6.2017

MÁTA PEPRNÁ

Máta druhy

Máta vodní (Mentha aquatica) – jejím domovem se stala Evropa, Asie i Afrika. Bylina vytvářející výběžky dosahuje výšky 20–60 cm, má vejčité až elipsovité listy tmavě zelené barvy, která občas přechází do červenohnědé. Od června do října můžeme vidět její květenství v podobě hustých kulatých hlavic světle fialové až růžovofialové barvy. Máta vodní rychle roste, proto je třeba jí pravidelně zastřihovat výběžky.

Máta peprná (Mentha piperita) – rostliny rodu máty se snadno kříží a máta peprná je kříženec máty vodní a máty klasnaté nebo máty zahradní. V Evropě se s úspěchem používá už nejméně 1 000 let. Slouží k ochucení likérů, jako je Chartreuse a Créme de Menthe, a hojně se pěstuje k výrobě oleje. Máta je výborný lék na zažívání a na látkovou výměnu, její olej je vhodný při respiračních obtížích a na kožní onemocnění. Má znamenité účinky v chladivých lécích na bolest a na některé typy bolestí hlavy a migrén.

Máta rolní (Mentha arvensis) – vytrvalá aromatická rostlina dorůstající výšky 10–50 cm. Má plazivé podzemní výběžky, přímou nebo na bázi vystoupavou lodyhu, odspodu větvenou. Listy jsou řapíkaté, vstřícné, křižmostojné, vejčité. Květenství je lichopřeslen vyrůstající v paždí horních listů, květy jsou drobné, světle růžové. Plody jsou tvrdky umístěné na dně kalichu. Rostlina kvete od července do září. Roste v polích, zahradách, na březích rybníků, na cestách, ve vlhkých hlinitých půdách, na slunci nebo v polostínu. Nemá pěstitelský ani hospodářský význam.

Detail odstavce: Máta druhy
Zdroj: Máta peprná
Zveřejněno: 18.6.2014

KARDAMON

Koření kardamom

Kardamom je poměrně drahé koření (v porovnání s ostatními, u nás běžně používanými a dostupnými kořeními). V kuchyních střední Evropy není kardamom zatím příliš známý a využívaný, ovšem v těch orientálních na něj kuchaři vyloženě spoléhají. My se s ním můžeme setkat ve směsích koření, například ve směsi kari nebo garam masala. V současnosti patří kardamom mezi nejdražší (konkrétně třetí nejdražší) dovážená koření v České republice.

Kardamom se používá k ochucení kávy a čaje či k prohloubení jejich chuti. Přidává se též do vánočního pečiva, do oblíbených perníků, ovocných zákusků, džemů a kompotů.

Semena kardamomu se používají jako koření při výrobě uzenin, v pekařství a při přípravě pokrmů v domácnostech. Silice kardamomu se uplatňuje v potravinářském průmyslu při výrobě perníku, cukrovinek a čokolády, dále v likérnictví, v tabákovém průmyslu a ve voňavkářství.

Gurmáni vědí, že kardamom propůjčí zajímavou chuť i šťavnatým steakům a zvýrazní přednosti mletého masa, masových vývarů i pikantních omáček.

Co se týče účinných látek, kardamom obsahuje celou řadu éterických olejů (cineol, pinen, geraniol a jiné), karboxylové kyseliny (olejovou, linolovou, palmitovou a stearovou) a vitamíny (thiamin, riboflavin a niacin). Semena kardamomu obsahují i velké množství bílkovin, tuků a sacharidů (včetně škrobu). Využívá se oddenek, plody a semena, případně éterický olej z nich připravený.

Kardamom má pozitivní vliv na zažívání (mimo jiné bojuje proti žaludečním potížím, například proti pálení žáhy), je považován za afrodiziakum, tonizuje, má antiseptické a diuretické účinky. Rozkousání několika kardamomových semen značně zklidňuje nervovou soustavu. Kardamovník přidaný do mléka neutralizuje jeho schopnost vytvářet hlen a zanášet tak organismus. Vzhledem k tomu, že kardamom vylučuje z těla jedy z alkoholu, pomáhá i při opilosti a kocovině. Podle ajurvédské a čínské medicíny má kardamom ohřívací a sladkou „povahu“, a proto podporuje oběh energie čchi.

Detail odstavce: Koření kardamom
Zdroj: Kardamon
Zveřejněno: 13.9.2016

TATARSKÝ BIFTEK

Recept na pravý tatarák

Varianta č. 1

Ingredience: Porce pro jednu osobu: 150–200 g 2x umleté svíčkové, 1 žloutek, 1 lžička soli, 1 lžička sladké papriky, 1 lžička (mírně navršená) drobně pokrájené (či nastrouhané) cibule, 1 lžička mletého pepře, 1 lžička (mírně navršená) klasické plnotučné hořčice, 1 lžička pálivé papriky, 1 lžička rozlisovaného česneku – opravdu rozlisovaný česnek, 1 navršená lžička kečupu, 1 mírně navršená lžička drobně pokrájené či nastrouhané sladkokyselé okurky, několik kapek worcesterské omáčky

Postup: Do vypracovaného bochánku masa uděláme důlek a opatrně vložíme žloutek. Ostatní ingredience rozmístíme na talíř kolem dokola. Tím, že jsou hromádky rozmístěny pravidelně od sebe, tak spolu se svou barevností zalahodí i oku. Při míchání zakápneme worcesterskou omáčkou. Podáváme s topinkami.

Varianta č. 2

Ingredience: 600 g syrového hovězího ze svíčkové, kýty nebo nízkého roštěnce (maso musí být dobře odleželé, jako je angus hovězí) mořská sůl a čerstvě pomletý pepř podle chuti, Tabasco omáčka, špetka kajenského pepře, 4 žloutky, 4 lžíce najemno posekané cibule, nejlépe sladké nebo španělské, 4 lžíce slitých posekaných kaparů, 4 lžíce posekané petrželky, pikantní dijonská hořčice nebo jí podobná, jemný olivový olej, citron nakrájený na plátky, worcesterská omáčka

Postup: Maso naškrábeme nožem tak, aby v něm nebyly žádné kůžičky, tuk a žilky. Pak maso sekáme nožem po 1/4 hodiny, aby vznikla jemná masová kaše. Potom maso osolíme, opepříme, ochutíme Tabasco omáčkou, špetkou kajenského pepře a vše rozdělíme na 4 porce. Z masa vytvarujeme bochánky a pomocí lžíce namočené do studené vody uděláme doprostřed důlky, do kterých vložíme syrové žloutky (někdy se žloutky nechají v omyté půlce skořápky). Bochánky položíme doprostřed talířů a dokola na jejich okraj rozdělíme cibuli, kapary a petrželku. Zvlášť podáváme citronové plátky, worcesterskou omáčku, hořčici a olej. Každý stolovník si umíchá biftek (zamíchá do masa žloutek a ochucení) podle své chuti. Je dobré to s ingrediencemi nepřehánět, aby se vychutnalo maso! Někdy se přidává kmín, mletá paprika nebo jiné koření. Jako příloha se doporučují česnekové topinky z bagety nebo žitného chleba.

Detail odstavce: Recept na pravý tatarák
Zdroj: Tatarský biftek
Zveřejněno: 6.9.2015

KOŘENÍ FENYKL

Fenykl a zdraví

Fenykl na trávení

Látky obsažené v semenech fenyklu uvolňují hladké svalstvo trávicího traktu, pomáhají uvolňovat křeče v oblasti žaludku a střev a zlepšují odchod zadržovaných plynů z těla. Fenyklový čaj má příjemnou nasládlou chuť, kterou snese i malé dítě, a účinek se dostaví po velmi krátké době. To samozřejmě platí pro všechny věkové skupiny – v případě „nafouklého bříška“ je fenykl skvělým pomocníkem pro každého. Na zažívací trakt působí fenykl celkově blahodárně. Je účinný i při menších poruchách trávení, křečích nebo překyselení žaludku. Ve středověku prý dámy pily fenyklový čaj nebo žvýkaly celá semena jako prevenci proti obezitě, protože navozují pocit sytosti a tím snižují chuť k jídlu. Na trávicí trakt však fenykl působí také lehce dezinfekčně, můžeme ho tedy použít při menších katarech žaludku a střev.

Fenykl při nachlazení

Méně známé jsou prospěšné účinky fenyklu na dýchací cesty. Pomáhá čistit sliznici dýchacích cest a zlepšuje odkašlávání při nachlazení, chřipce či angíně. Lze ho používat samotný, ale hodí se i do bylinných směsí při nachlazení, kombinovaný například s lipovým květem, květem černého bezu, hluchavkou a diviznou. Díky dezinfekčním účinkům se silný odvar ze semen užívá i jako kloktadlo při bolesti v krku.

Fenykl při odvodňování

Látky obsažené v semenech působí lehce močopudně, čímž pomáhají s odvodňováním a čistěním organismu. Mají příznivý vliv na játra a ledviny, čistí je, a tím zlepšují jejich funkci. V lidovém léčitelství se čaj ze semen používá na zvýšení produkce mateřského mléka a pro vyvolání opožděné menstruace. Dříve se nálev z fenyklu také uplatňoval jako ústní voda pro zlepšení stavu dásní a osvěžení dechu.

Fenykl na zevní použití

Nálev z fenyklových semen se používá hlavně na oční výplachy a obklady při zánětech očí, které se projevují zarudnutím očního bělma a pálením.

Fenykl na vaření

Stonky fenyklu mají sladkou chuť, která připomíná celer, s jemnou chutí anýzu. Fenykl můžete nakrájet jak do polévky, tak do salátu, můžete ho použít na ochucení dušených pokrmů nebo osmahnuté zeleniny. Krásné fenyklové lístky můžete použít jako přízdobu nebo ochucení zeleninových jídel. Rýhovaná semena můžeme použít jak k ochucení jídel, tak pro léčebné účely. Semena lze použít do chleba, do jablečného koláče, rostlinných jídel a omáček, jejichž základem jsou rajčata. Španělé fenykl hojně používají při pečení i vaření.

Čaj z fenyklu

Ingredience: 2–3 lžičky drcených semen fenyklu, 250 ml horké vody

Postup: Nechat louhovat dvě až tři čajové lžičky rozdrcených semen fenyklu po dobu deseti až patnácti minut v šálku horké vody. Tento osvěžující čaj je známý i svými účinky na osvěžení dechu a pomáhá při nadýmání. Čaj z fenyklu je vhodný i pro malé děti, které trpí bolestmi bříška. Fenyklová semena jsou celkem bohatá na draslík a vápník.

Zapečený fenykl

Ingredience: 1 bulva fenyklu, 20 g parmezánu, 20 g mletých mandlí, olivový olej na vymazání

Postup: Fenykl naloupeme na plátky a dáme vařit na 4 minuty do horké vody, aby byl měkčí. Zapékací nádobu vymažeme olivovým olejem. Nasypeme uvařený fenykl. V hrnečku si necháme trochu vody, která vznikla vařením fenyklu. Fenykl posypeme strouhanými mandlemi a parmezánem. Lehce pokapeme, hlavně mandle, vodou z vaření. Fenykl by neměl ve vodě plavat. Stačí jí mít jen trošku na dně. Dáme do trouby a zapékáme při 200 stupních 30 minut. Podáváme nejlépe s quinoou, která má dostatek bílkovin.

Quinoa je jedna z nejstarších obilovin pocházející z Jižní Ameriky, která se vyznačuje velmi lahodnou chutí. Pro staré Inky byla quinoa denním chlebem. Vyznačuje se jemnou strukturou a lahodnou chutí. Je lehce stravitelná, nenadýmavá. Jako většina obilovin během vaření nabývá na objemu. Obilovinu není potřeba před varem propírat. A že je hotová, poznáme podle toho, že trochu zprůsvitní a na jednotlivých zrníčcích je patrná struktura klíčku. Výborně se hodí na přípravu sladkých kaší, zeleninových salátů, na přípravu dezertů či jako zavářka do polévky. Fantazii se však meze nekladou, lze ji přidat všude tam, kde jste byli zvyklí konzumovat rýži. Dá se krásně zkombinovat se sušeným ovocem, čímž připravíte zdravou a sladkou alternativu snídaně či svačinky pro vaše děti.

Detail odstavce: Fenykl a zdraví
Zdroj: Koření fenykl
Zveřejněno: 26.9.2015

BABSKÉ RADY NA NADÝMÁNÍ A PLYNATOST

Bylinky proti nadýmání

Nadýmání naštěstí není vážné onemocnění, ale dokáže pořádně znepříjemnit den. Navíc může být příznakem nejen špatného stravování, ale i něčeho nebezpečnějšího.

Bylinné likéry podporují trávení, čímž nás zbavují nadýmání. Jeden z takových bylinných likérů proti nadýmání si můžete připravit sami.

Ingredience: 1 lžička drceného semene fenyklu, 1 lžička drceného semene anýzu, 1 lžička kořene hořce žlutého, 4 drcené hřebíčky, 1/2 lžičky kořene zázvoru, 1/2 lžičky skořice, 1/2 l destilátu

Postup: Všechny ingredience smíchejte dohromady, zalijte destilátem a nechte 14 dní na teplém místě louhovat. Likér musíte denně protřepávat. Po dvou týdnech přeceďte a při potížích užívejte 1krát denně jednu štamprli.

Mezi další přírodní prostředky proti nadýmání patří:

  • Máta: jako první pomoc proti nadýmání nám poslouží nálev ze sušené máty, který připravíme zalitím jedné čajové lžičky máty sklenicí vroucí vody, přikryjeme a necháme 15 minut louhovat. Nálev se popíjí po jídle.
  • Fenykl: při nadýmání důkladně žvýkáme jednu čajovou lžičku fenyklových semen nebo si z nich připravíme čaj. Fenyklový čaj pomáhá nejen při nadýmání, ale zklidňuje i žaludek. Fenykl je velmi šetrný, slabý fenyklový čaj mohou pít i malé děti.
  • Heřmánek: čaj z květů heřmánku je osvědčený a šetrný prostředek proti nadýmání. Heřmánkový čaj se podává malým dětem.
  • Kmín: kmín se používá jako koření pro ochucení jídel i jako prevence proti nadýmání a k podpoře trávení. Plody kmínu obsahují silici s vysokým obsahem karvonu a limonenu. Karvon podporuje produkci žaludečních šťáv, činnost střev a odstraňuje nadýmání. Kmín je možné při potížích žvýkat nebo si z něj uvařit čaj. Zalijeme 3 čajové lžičky mletého kmínu 3 dl vroucí vody a necháme 15 minut louhovat. Potom přecedíme a popíjíme.
  • Anýz: je známý jako koření přidávané do některých druhů cukroví i do anýzových sušenek. Používá se také jako prostředek proti nadýmání.
  • Kopr: nabízí nejen zelenou nať na přípravu výtečné koprové omáčky, brambor na kyselo či řeckého salátu tzatziki, ale jeho semena jsou rovněž výtečným prostředkem proti nadýmání. Přelijeme-li jednu čajovou lžičku semen kopru 2 dl vroucí vody, necháme 10 minut louhovat a poté přecedíme, získáme účinný prostředek proti nadýmání. Čaj z kopru popíjíme pomalu.
  • Zázvor: pomáhá nás zbavit jak kašle a nachlazení, tak i na nadýmání. Nálev připravený z půl lžíce oloupaného a nastrouhaného zázvoru, do kterého přidáme lžíci šťávy z citronu nebo limetky, nám poskytne rychlou úlevu od nadýmání.

Detail odstavce: Bylinky proti nadýmání
Zdroj: Babské rady na nadýmání a plynatost
Zveřejněno: 14.12.2018

TATARSKÝ BIFTEK

Nemoci v tatarském bifteku

V dnešní době jsme přeci jen o trochu dále. Jateční zvíře prochází při porážce důkladnou veterinární kontrolou a zdravotní rizika spojená s konzumací jeho masa jsou naprosto minimální. Pokud tedy zakoupíte maso z prověřeného zdroje, nemusíte mít obavu a můžete si tatarský biftek v konzistenci namletého masa s klidným srdcem dopřát. Protože se jedná o tepelně neupravené maso a vejce, existuje možné, ač vzácné riziko přenosu některých parazitárních onemocnění, jako je trichinelóza, cysticerkóza nebo echinokokóza.

Trichinelóza je parazitární onemocnění zvířat a člověka způsobené hlísticí rodu Trichinella a charakteristické tvorbou kapsul v kosterní svalovině. Trichinelóza patří mezi bolestivá onemocnění a představuje jedno z nejobávanějších lidských utrpení. V případě těžké infekce (2 % případů) může být i smrtelné. V České republice se vyskytuje jen ojediněle, nejvyšší výskyt byl hlášen v roce 1985, a to 7 případů. Příčinou onemocnění je parazit Trichinella spiralis (svalovec stočený). Onemocnění není nakažlivé. Lidé onemocní po konzumaci syrového nebo nedostatečně uvařeného masa (zvláště vepřového), které obsahuje cysty červů T. spiralis.

Cysticerkóza je onemocnění vyvolané tasemnicí dlouhočlennou nebo tasemnicí vepřovou. Tento parazit se obvykle usídlí v tenkém střevě člověka, kde se jeho přítomnost projevuje bolestí břicha, slabostí, úbytkem hmotnosti a nechutenstvím. Ve výjimečných případech po požití larválního stadia tasemnice (uhru) larvy pronikají z trávicího systému do svalů, plic, srdce, podkoží, očí a do mozku. Přítomnost larev na různých místech organismu vyvolá bolesti svalů, celkovou slabost, horečku, křeče, poruchy zraku a psychické poruchy. Může vést k rozvoji meningitidy a encefalitidy. Ložiska v mozku jsou zdrojem epilepsie. Tasemnice je plochý červ, který může v člověku dorůst až 18 metrů, dokonce i více. Konečným hostitelem je člověk. Tasemnice ale potřebuje část života prožít v těle zvířete, nejčastěji prasat či skotu, která se nakazí z jídla. Nedostatečně tepelně upraveným masem pak parazita dostane člověk. Že došlo k nákaze, se pozná podle nevolnosti, bolení břicha a hubnutí. Tasemnice ubírá člověku živiny z potravy. Inkubační doba tasemnice je 3 měsíce. Tasemnice bezbranná, pocházející z hovězího masa, se liší se od té, která žije ve vepřovém, tím, že nemá háčky na hlavičce, dá se tedy snáz vypudit. Současný poměrně větší počet nakažených je u nás raritou. Její výskyt totiž klesá, v roce 1993 bylo zaznamenáno 93 případů, před rokem jen 6. Jestli máte tasemnici, zjistíte prohlédnutím stolice, zda v ní nejsou bílé centimetrové ploché články.

Echinokokóza, zvaná také hydatické onemocnění, hydatidóza nebo echinokokózní onemocnění, je parazitární onemocnění způsobované tasemnicemi rodu měchožil. U člověka se vyskytují dva hlavní typy onemocnění, cystická echinokokóza a alveolární echinokokóza. Dvěma méně častými formami jsou polycystická echinokokóza a unicystická echinokokóza. Onemocnění často začíná bez symptomů, ty se mohou objevit až po roce. Symptomy a příznaky závisí na umístění a velikosti cyst. Alveolární onemocnění obvykle začíná v játrech, ale může se rozšířit do jiných částí těla, například do plic nebo do mozku. Pokud jsou zasažena játra, člověk může mít bolesti břicha, váhový úbytek a zežloutnout. Plicní onemocnění může způsobit bolesti na hrudi, dušnost a kašel. Definitivním hostitelem jsou psovité šelmy (lišky, psi) a kočky, kterým parazitují ve střevech. Nemoc je nebezpečná pro mezihostitele, jimiž jsou malí přežvýkavci (ovce, kozy), srnčí zvěř, skot, prase, hlodavci a také člověk. Ti se obvykle nakazí vajíčky z trusu definitivních hostitelů, v zažívacím traktu se pak z vajíček uvolňují larvy tasemnice, které většinou končí v játrech, kde vytvářejí cystu – hydatidu. Kromě chemoterapie benzimidazoly je téměř vždy nutné chirurgické odstranění parazitárních ložisek. Celkem bylo mezi roky 1952 až 2002 na území celé Evropy evidováno 600 případů nakažení lidského hostitele.

Detail odstavce: Nemoci v tatarském bifteku
Zdroj: Tatarský biftek
Zveřejněno: 6.9.2015