OCHUCENÍ TATARÁKU

Syrová červená řepa s jogurtem

Ingredience: 1 syrová červená řepa, 3 stroužky česneku, 1 bílý jogurt, sůl, pepř

Postup: Syrovou řepu najemno nastrouháme, přidáme utřený česnek, 1 bílý jogurt bez ochucení, sůl a pepř. Ihned podáváme.

Zdroj: Recepty s červenou řepou

Česnekový prášek

Česnekový prášek je vhodnou alternativou k čerstvému česneku. Stačí, když použijte 1/2 čajové lžičky, namísto 2 stroužků čerstvého česneku. Prášek z česneku můžete použít k ochucení polévek, masa a zeleninových pokrmů, respektive všude tam, kde byste použili čerstvý česnek. Zde je vidět nejlevnější cena, za kterou se dá česnekový prášek koupit.

Česnekový prášek se dá vyrobit i doma, pokud máte elektrickou sušírnu ovoce. Sem dejte oloupané a podélně rozkrojené stroužky česneku na několik hodin schnout. Česnekovou sušinu pak nastrouhejte na jemném struhadle.

Zdroj: Sklizeň, sušení a skladování česneku

Kulajda ze sušených hub

Ingredience: 2 hrsti sušených hub, 1 cibule, 1,5 l vody, 5 brambor, sůl, 1 smetana ke šlehání, 1 zakysaná smetana, 2 lžíce hladké mouky, kmín, 1 vejce, kopr na ochucení

Postup: Sušené houby namočte přes noc do vody, druhý den je dolijte 1 litrem vody, osolte, přidejte kmín a vařte do změknutí. Poté přidejte na kostičky nakrájené brambory a vařte do změknutí. Ve smetaně ke šlehání rozšlehejte mouku, vlijte ji do polévky a povařte. Poté přidejte zakysanou smetanu, prohřejte a ochuťte koprem. Nakonec rozklepněte do kulajdy vejce a velmi rychle rozmíchejte, tak aby se vejce srazila.

Zdroj: Polévka kulajda

César salát podle Pohlreicha

Ingredience: 2 hlávky římského salátu, 2 kusy kuřecích prsou, olivový olej (na opečení masa), sůl, pepř, 1/2 bagety (na krutony), 1 hrst hoblinek parmezánu (na ozdobu), 4 stroužky česneku (na ochucení krutonů).

Ingredience na zálivku: 2 žloutky, 1 citron (použijeme jen šťávu), 2 kusy ančoviček (nebo filátek sardele), 2─3 lžičky dijonské hořčice, 1 lžička worcesterské (worcesterové) omáčky, 150 ml olivového oleje, 1 lžička strouhaného parmezánu.

Postup: Salát buď nakrájíme, nebo natrháme na středně velké kousky do salátové mísy. Suroviny na zálivku (mající ideálně pokojovou teplotu) smícháme a ručním šlehačem nebo mixérem šleháme tak dlouho, dokud nemá zálivka hustší konzistenci (aby kousky salátu dobře obalila a ochutila). Na pánvi přidáme do oleje stroužky česneku (kvůli ochucení oleje). Česnek vyjmeme a přihodíme kostičky z čerstvé bagety, které necháme opéct dozlatova. Po vyjmutí krutonů dáme do téže pánve na tenké plátky (nebo kostičky) nakrájené kuřecí maso, které jsme předtím osolili a opepřili. Salát smícháme těsně před podáváním se zálivkou, poté přidáme kousky kuřecího masa a dáme na talíře. Talíře nakonec ozdobíme hoblinkami parmezánu a krutonky.

Zdroj: Zeleninový César salát

Zdravá sýrová omáčka s nivou

Tento recept je jeden z fitness receptů.

Ingredience: 2 pórky, 100 g nivy, 100 g mozzarelly, 200 g žampionů, 1 cibule, česnek dle chuti, oregano, bazalka, sůl (se solí opatrně, niva je slaná sama o sobě) pepř, koření dle potřeby, olivový olej, 1 dl mléka

Postup: Na vodě či olivovém oleji necháme osmahnout cibulku a pórek, přidáme nadrobno nakrájené omyté žampiony, nivu a mozzarellu a necháme sýry rozpustit. Vše poté zalijeme mlékem a necháme povařit. Můžeme k zahuštění použít bramborový škrob. K ochucení použijeme koření dle své chuti, případně česnek. Hotovou omáčkou pak přelijeme těstoviny.

Zdroj: Sýrová omáčka s Nivou

Rozmarýn jako koření v kuchyni

Aromatický rozmarýn se využívá při přípravě masových jídel, která výborně dochutí. Ať už je to skopové, ryby nebo drůbež. Neexistovala by bez něho francouzská kuchyně. Je důležitou součástí provensálského koření. Výborně se hodí také na ochucení nádivek, marinád, sýrových a zeleninových pokrmů, přidat ho můžete do zapečených brambor nebo na pečené brambory, na pizzu, nic nezkazíte ani přidáním do těstovin. V malém množství ho můžete přisypat i do džemů a likérů, které tím získají neotřelou chuť. Ponořením snítky čerstvého rozmarýnu do oleje nebo octa získáte následně skvělé dochucovadlo zeleninových salátů. Vzhledem k jeho silnému aroma a nahořklé, kořenité chuti to ale s dávkováním nepřehánějte. Doporučená dávka je jedna lžička sušeného koření do pokrmu pro čtyři osoby. Ve větším množství může působit až opojně.

Zdroj: Rozmarýn

Salát César podle Pohlreicha

Ingredience: 2 hlávky římského salátu, 2 ks kuřecích prsou, olivový olej (na opečení masa), sůl a pepř, 1/2 bagety (na krutony), 1 hrst hoblinek parmazánu (na ozdobu), 4 stroužky česneku (na ochucení krutonů)

Ingredience na zálivku: 2 žloutky, 1 citron (jen šťávu), 2 ančovičky (nebo filátka sardele), 2–3 lžičky dijonské hořčice, 1 lžička worcesterové omáčky, 150 ml olivového oleje, 1 lžička strouhaného parmazánu

Postup: Zdeněk Pohlreich nejprve buď nakrájí, nebo natrhá římský salát na středně velké kousky do salátové mísy. Suroviny na zálivku, ideálně v pokojové teplotě, smíchá a ručním šlehačem nebo mixérem prošlehá tak, aby výsledná zálivka měla hustší konzistenci, aby kousky salátu dobře obalila a ochutila.

Na pánvi přidá do oleje stroužky česneku na ochucení. Česnek poté vyjme a přihodí kostičky z čerstvé bagety, které nechá dozlatova opéct. Do pánve po krutonech vloží osolené a opepřené kuřecí maso nakrájené na tenké plátky (nebo na kostičky).

Salát smíchá těsně před podáváním se zálivkou, poté přidá kousky kuřecího masa a vše vyskládá na talíře. Talíře nakonec ozdobí hoblinkami parmazánu a krutonky.

Tip od Pohlreicha: I když vám v restauracích budou servírovat různé variace tohoto salátu, právě pár kapek worcesterské omáčky spolu s ančovičkami/sardelkami dodá chuť typickou právě a jedině pro salát Caesar. Tento pikantní salát je velmi oblíbený v Kalifornii. Základem originálního receptu je římský salát, nikoliv ledový a podobně.

Zdroj: Salát césar

Medovina Elisa

Tato medovina se vyrábí netepelnou cestou a dozrává v hlubokých klimatizovaných sklepeních. Do medoviny není přidáván rafinovaný lih, obsah alkoholu vzniká pouze kvašením medu. Obsah alkoholu je zhruba 12%. Jedná se o klasickou hořkou či ochucenou medovinu tmavé barvy a výrazné chuti po medu. Je vhodná pro podávání za studena i zahřátá cca na 50 °C. Blahodárně působí na zažívací ústrojí.

Medovina Elisa se skládá z pitné vody, včelího medu, kyseliny vinné, selektovaných kvasinek, bylinného macerátu, konzervantu E202, kuléru E150.

Medovina Elisa se vyrábí v pěti možných příchutích. Základní hořká, bylinná či medová, je čistě přírodní bez ochucení, dále jsou to Hromčíkova cherry, skořicová, mandlová a ořechová, které jsou dochucovány přírodními ovocnými či ořechovými sirupy.

Na nabídku medoviny Elisa na internetových stránkách se můžete podívat zde: medovina Elisa - cena.

Zdroj: Medovina

Těstoviny se sušenými rajčaty a kuřecím masem

Ingredience: půl balíčku těstovin (mašliček), 150 g kuřecího masa (prsní nebo stehenní řízky), 1 balíček sýru mozzarella (100-150 g), asi 8 kousků sušených rajčat naložených v oleji, olivy (jak kdo má rád), 150 g tvrdého sýra na strouhání, koření k ochucení masa (na pizzu, grilovací, dle chuti), trochu olivového oleje

Postup: Dáme vařit těstoviny, mezitím na pánvičce osmahneme maso nakrájené na nudličky a předem promíchané s olivovým olejem a kořením (vhodné je koření od Antonína směs Italské těstoviny a Formaggio). Nakrájíme si mozzarellu na menší kostičky, olivy na kolečka, rajčata na malé kousky. Těstoviny scedíme, přimícháme maso, mozzarellu, olivy, rajčata promícháme a hned nasypeme do zapékací misky. Posypeme nahrubo rozstrouhaným sýrem a zapečeme, délka zapékání podle toho, jak kdo má rád. Recept je "rychlovka" určená pro dvě osoby.

Zdroj: Sušená rajčata – recepty na použití

Historie dobrého provensálského koření

Provensálské koření je směs bylinek, ať už čerstvých, nebo sušených, které běžně rostou v Provence. Tato asi nejznámější a nejoblíbenější bylinková směs obvykle obsahuje rozmarýn, bazalku a tymián, někdy také majoránku, dobromysl, saturejku, estragon, v americké variantě se přidává i levandule. Přesné složení provensálského koření bylo definováno v roce 1970 obchodníky s kořením (například firma Ducros). Koření může být pro větší trvanlivost naloženo v oleji nebo v octě. Používá se zejména pro ochucení dušené zeleniny, grilovaného masa (kuřecího, králičího, jehněčího a skopového), ryb, omáčky, těstovin, sýrů, do hořčic, jídel z rajčat a tak dále. Provensálské koření se hodí na veškeré úpravy masitých i bezmasých pokrmů. Provensálské bylinky zjemní a zvýrazní chuť pomazánek připravených na máslovém, sýrovém či tvarohovém základu.

Zde můžete vidět cenu provensálského koření.

Zdroj: Provensálské koření

Tatarák po česku

Do českého tataráku se přidává ostrá cibule, syrový vaječný žloutek, kečup, sůl, pepř, paprika i jiné koření a servíruje se s topinkami s česnekem. Pokud se tyto ingredience použijí nepřiměřeně, chuť masa je potlačená.

V zahraničí se tatarák připravuje například s ančovičkami, kapary, tabaskem, nakládanými okurkami, nebo dokonce i koňakem. Českou topinku většinou nahrazuje světlý toastový chléb.

Tatarský biftek by se měl servírovat na velkém oválném talíři nebo dřevěném prkénku. Maso by mělo být uprostřed a okolo něj se v malých miskách rozmístí ingredience k dochucení. Topinky by měly být čerstvě usmažené, křupavé a minimálně nasáklé olejem. Někdy se servíruje připravený „a la chef“ podle chuti kuchaře, správně by si ho ale měl míchat každý konzument sám. Míchání s ostatními ingrediencemi by měl vždy obstarat muž, žena potírá česnekem topinky. To platí i v případě, že si dvojice objedná dvě samostatné porce, muž nejdřív připraví porci ženě a pak sobě. Tolik k servírování.

Doporučení: Jelikož se jedná o konzumaci tepelně neupraveného masa a vajec, existuje určité riziko přenosu některých (nejen) parazitárních onemocnění. Pokud se ale použije opravdu kvalitní a čerstvé maso i vajíčko, je toto riziko skutečně minimální. Částečnou ochranu zajišťuje i použité koření a česnek na topinkách, a když si dáte ještě skleničku nějakého tvrdého alkoholu, pak už se nemusíte komplikací tolik obávat.

Receptů na český tatarák na internetu naleznete nepřeberné množství a každý je bezesporu originálem. Což takhle zkusit tatarák podle svérázného kuchaře Pohlreicha?

Zdroj: Originál recept na tatarský biftek podle Pohlreicha

Hovězí svíčková

Hovězí svíčková je kvalitní hovězí maso, které se nachází v zadní části těla krávy nebo býka. Obsahuje mnoho bílkovin a málo tuku. Ze syrového škrábaného masa se dělá tradiční tatarský biftek neboli tatarák. Svíčková se hojně používá na steaky tepelně zpracované na pánvi nebo grilu.

Klasický steak ze svíčkové

Suroviny:

• 600 g pravé svíčkové
• plátky slaniny na obtočení steaků
• sůl
• barevný pepř
• olej na opečení

Postup:

Ze svíčkové nakrájíme asi pět centimetrů vysoké steaky, rukou je důkladně naklepeme. Upravíme si je do kulatého tvaru, vezmeme plátek slaniny a omotáme ho kolem dokola. Osolíme a opepříme. Vezmeme pánev, kterou mírně potřeme olejem a necháme rozpálit. Steaky zprudka opečeme minutu z každé strany. Takto opečený budete mít krvavý steak. Abyste dosáhli toho, že budete mít pevnou vrstvu a růžový vnitřek, takzvané medium, snižte plamen a pečte ještě tři minuty z každé strany. Pokud upečete steak z každé strany po čtyřech minutách, měl by být zcela propečený.

Tatarský biftek

Suroviny:

• 600 g hovězí svíčkové
• 4 žloutky
• 2 šalotky (cibule)
• 3 lžíce hořčice
• 3 lžíce worcestrové omáčky
• sůl, pepř

Postup:

Maso si naškrábeme nožem, nebo umeleme, pokud nechceme škrábat. Šalotku nakrájíme na jemno. Do takto připraveného masa přidáme pokrájenou šalotku, hořčici, worcestrovou omáčku a opepříme. Můžeme dochutit troškou tabasca. Maso nesolíme, aby nepustilo šťávu. To si pak dosolí každý sám. Z masa vytvarujeme 4 bochánky, do každého z nich uděláme důlek a vložíme žloutek. Takto nachystané můžeme podávat. K tataráku musíme udělat topinky s česnekem, jinak by to nemělo tu správnou chuť.

Zdroj: Tradiční recepty na hovězí maso

Jak stříhat rozmarýn

Zastřihování rozmarýnu můžeme provádět celý rok. Rozmarýnový keřík můžete tvarovat dle vlastní fantazie. Prořezávání není pro zdraví rostliny nezbytné, ale keře rozmarýnu mají tendenci narůst celkem velké a zabírat hodně místa na zahradě. Každé jaro přistřihněte větvičky o několik centimetrů, abyste jim pomohli udržet si tvar. Jeho vonící úzké listy propůjčují svou vůni masovým jídlům (jehněčí, vepřové, kuřecí, telecí), omáčkám i polévkám. Větvičky rozmarýnu uchováme na chladném, suchém místě. Rozmarýn můžeme také zmrazit a skladovat v mrazáku, uchovat v octě nebo použít k ochucení oleje a výborného másla. Moderní studie prokázaly blahodárné účinky rozmarýnu například při trávení, vylučování žluči a moči, je účinný také při nadýmání nebo nízkém krevním tlaku. Má antibakteriální i antimykotické účinky, podněcuje aktivitu centrálního nervového systému, dýchacích cest, rozmarýnový olej stimuluje krevní oběh pokožky, působí proti křečím, a dokonce předchází rozvoji některých typů rakoviny. Je třeba ale dávat pozor, protože konzumace velkého množství rozmarýnu může zdraví naopak škodit.

Zdroj: Rozmarýn v truhlíku s tymiánem

Sirup ze smrkových výhonků

Užíváme jako prevenci i na léčbu kašle, a to 1 lžíci každé ráno nebo k ochucení čaje či nápoje. Sirup má velmi příjemnou chuť, kterou ocení i děti.

Mladé smrkové výhonky sbíráme v dubnu až květnu, dobře je umyjeme, necháme okapat. Plníme velkou 5litrovou láhev tak, že vložíme vrstvu výhonků asi 5 cm vysokou, prosypeme ji třtinovým cukrem, položíme 2 kolečka citronu a opakujeme, dokud není láhev plná. Jemně přitlačíme. Láhev převážeme celofánem a postavíme na okno na slunné místo. Necháme stát 2 až 3 týdny. Začne se tvořit hustá šťáva, kterou pak přes plátýnko přecedíme, slijeme do láhví a uložíme na chladné místo.

Trochu jiný recept z mladých smrkových výhonků se připravuje tak, že se v 500 ml vody krátce povaří 1 kg čerstvých jehliček, poté se odstaví, zakryje a nechá 1 až 2 hodiny luhovat. Následně se přecedí a doplní vodou do objemu 1 litru. Přidá se 1 kg želírovacího cukru, znovu povaří a plní do sklenic. Vzniklou směs používáme jako sladidlo, mažeme na chleba, přidáváme do čajů proti kašli a nachlazení. K celkovému posílení organismu se užívá 1 čajová lžička denně.

V některých obchodech se zdravou výživou nebo na internetu se dá smrkový sirup koupit.

Zdroj: Likér ze smrkových výhonků

Máta druhy

Máta vodní (Mentha aquatica) – jejím domovem se stala Evropa, Asie i Afrika. Bylina vytvářející výběžky dosahuje výšky 20–60 cm, má vejčité až elipsovité listy tmavě zelené barvy, která občas přechází do červenohnědé. Od června do října můžeme vidět její květenství v podobě hustých kulatých hlavic světle fialové až růžovofialové barvy. Máta vodní rychle roste, proto je třeba jí pravidelně zastřihovat výběžky.

Máta peprná (Mentha piperita) – rostliny rodu máty se snadno kříží a máta peprná je kříženec máty vodní a máty klasnaté nebo máty zahradní. V Evropě se s úspěchem používá už nejméně 1 000 let. Slouží k ochucení likérů, jako je Chartreuse a Créme de Menthe, a hojně se pěstuje k výrobě oleje. Máta je výborný lék na zažívání a na látkovou výměnu, její olej je vhodný při respiračních obtížích a na kožní onemocnění. Má znamenité účinky v chladivých lécích na bolest a na některé typy bolestí hlavy a migrén.

Máta rolní (Mentha arvensis) – vytrvalá aromatická rostlina dorůstající výšky 10–50 cm. Má plazivé podzemní výběžky, přímou nebo na bázi vystoupavou lodyhu, odspodu větvenou. Listy jsou řapíkaté, vstřícné, křižmostojné, vejčité. Květenství je lichopřeslen vyrůstající v paždí horních listů, květy jsou drobné, světle růžové. Plody jsou tvrdky umístěné na dně kalichu. Rostlina kvete od července do září. Roste v polích, zahradách, na březích rybníků, na cestách, ve vlhkých hlinitých půdách, na slunci nebo v polostínu. Nemá pěstitelský ani hospodářský význam.

Zdroj: Máta peprná

Koření kardamom

Kardamom je poměrně drahé koření (v porovnání s ostatními, u nás běžně používanými a dostupnými kořeními). V kuchyních střední Evropy není kardamom zatím příliš známý a využívaný, ovšem v těch orientálních na něj kuchaři vyloženě spoléhají. My se s ním můžeme setkat ve směsích koření, například ve směsi kari nebo garam masala. V současnosti patří kardamom mezi nejdražší (konkrétně třetí nejdražší) dovážená koření v České republice.

Kardamom se používá k ochucení kávy a čaje či k prohloubení jejich chuti. Přidává se též do vánočního pečiva, do oblíbených perníků, ovocných zákusků, džemů a kompotů.

Semena kardamomu se používají jako koření při výrobě uzenin, v pekařství a při přípravě pokrmů v domácnostech. Silice kardamomu se uplatňuje v potravinářském průmyslu při výrobě perníku, cukrovinek a čokolády, dále v likérnictví, v tabákovém průmyslu a ve voňavkářství.

Gurmáni vědí, že kardamom propůjčí zajímavou chuť i šťavnatým steakům a zvýrazní přednosti mletého masa, masových vývarů i pikantních omáček.

Co se týče účinných látek, kardamom obsahuje celou řadu éterických olejů (cineol, pinen, geraniol a jiné), karboxylové kyseliny (olejovou, linolovou, palmitovou a stearovou) a vitamíny (thiamin, riboflavin a niacin). Semena kardamomu obsahují i velké množství bílkovin, tuků a sacharidů (včetně škrobu). Využívá se oddenek, plody a semena, případně éterický olej z nich připravený.

Kardamom má pozitivní vliv na zažívání (mimo jiné bojuje proti žaludečním potížím, například proti pálení žáhy), je považován za afrodiziakum, tonizuje, má antiseptické a diuretické účinky. Rozkousání několika kardamomových semen značně zklidňuje nervovou soustavu. Kardamovník přidaný do mléka neutralizuje jeho schopnost vytvářet hlen a zanášet tak organismus. Vzhledem k tomu, že kardamom vylučuje z těla jedy z alkoholu, pomáhá i při opilosti a kocovině. Podle ajurvédské a čínské medicíny má kardamom ohřívací a sladkou „povahu“, a proto podporuje oběh energie čchi.

Zdroj: Kardamon