ODDENEK je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Zázvor je koření, které se získává z oddenků stejnojmenné rostliny, tedy zázvoru lékařského. Podle metody zpracování má buď bílou, nebo černou barvu. Černý zázvor je neloupaný, pouze na slunci vysušený, bez předchozího spaření. Oproti bílému má aromatičtější a palčivější chuť. Bílý zázvor se získává praním, loupáním a sušením na slunci. Používá se hlavně mletý, ale lze využít i čerstvý oddenek.
Pěstování zázvoru v našich podmínkách
Zázvor není běžně k dostání jako pokojová rostlina, lze si ho však snadno vypěstovat. Kupte si čerstvý, neseschlý oddenek zázvoru, na kterém jsou vidět pupeny. (Zázvor se množí výhradně vegetativně z rozrůstajících se oddenků.) Naplňte květináč směsí substrátu a rašeliny a na ni položte kus oddenku pupeny směrem nahoru. Zasypte směsí substrátu a rašeliny právě tak, aby oddenek nebyl vidět. Květináč umístěte na teplé a slunné místo a půdu udržujte vlhkou. Oddenek vyklíčí za 2−3 týdny, pak už zázvorovník poměrně rychle poroste. Po několika měsících začne schnout. To je naprosto v pořádku, v tuto chvíli můžete oddenek vyjmout, část sníst a část znovu zasadit. Celý proces opakujte mnoho let. Protože je zázvor cizokrajná rostlina původem z teplých oblastí Asie, v českých podmínkách vykvete jen výjimečně.
V naší poradně s názvem PRO MGR. DVOŘÁKA - SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Konupčíková.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek. Děkuji za něj. Na mladých bobkovišních (staré cca 2 roky, 1. rok pouze mladý oddenek, Letos se konečně chytly a začaly růst. Mají cca 50 cm, bohatě se rozvinuly) jsem nedávno objevila oranžové flíčky. Foto přikládám. Prosím, můžete mi potvrdit, že jde o zmiňovanou skvrnitost?
Něco podobného se mi objevilo i na listech pokojovek, doporučili mi postříkat SUBSTRALem. Mohu i bobkovišeň?
V blízkosti (cca 70m) je u sousedů nemocný smrk, z velké části proschlý. Je možná nějaká souvislost??
Předem děkuji za váš názor a radu.
S pozdravem,
Pavla Konupčíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Fotografie s poškozenými listy bohužel nedorazila, ale podle vašeho popisu předpokládám, že se jedná o suchou skvrnitost listů. Je to houbové onemocnění patogenem Stigmina carpophila, které se projevuje na listech velkými fialovočervenými až červenohnědými skvrnami s tmavým okrajem o velikosti až 5 mm. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. Při silném napadení listů dochází k jejich opadu. Na letorostech se choroba projevuje tvorbou propadlých hnědých skvrn, které jsou často doprovázeny klejotokem. Houba přezimuje na napadených větvích ve formě mycelia nebo konidií. Za vegetace se šíří konidiemi a napadá všechny druhy peckovin. Nepřímá ochrana spočívá v odstraňování napadených listů a větví. Chemická ochrana se provádí fungicidním postřikem provedeným v době rašení nejpozději po odkvětu. Dostupné fungicidy jsou FUNGURAN PROGRESS a TALENT.
Pro pokojové pěstování banánovníků je právě zakrslý banánovník asi ten nejvhodnější. Pochází z Indomalajsie a patří mezi víceleté byliny. Stejně jako ostatní banánovníky vyžaduje světlé místo, teplo a vyšší vzdušnou vlhkost. Zálivka musí být během léta bohatá, hnojení běžné. Substrát vyžaduje lehký a humózní. Dobrá je drenáž na dně květináče. Banánovník není vhodné letnit na balkonech, vítr totiž může potrhat listy. Protože většinou nedokážeme zajistit v bytě potřebnou vzdušnou vlhkost, je třeba počítat s tím, že rostlinu často napadají svilušky.
Ve svém přirozeném prostředí dorůstá 1,5–9 m do výšky. Pod zemí vytváří oddenek. Listy jsou ohraničené tmavší zelenou. Spodní strana je červená. Banánovník kvete v převislém květenství dlouhém 0,5–1,5 m. Potřebuje teplo bez mrazu a půdu bohatou na živiny. Minimální teplota zimování je 5 °C.
Z volné přírody zná většina z nás původní odrůdu petrklíče – prvosenku jarní, která se vyznačuje dlouhou stopkou a žlutými kvítky. Je populární jako léčivka. Léčivé jsou nejen květy, ale i oddenek s kořeny, a tak jsou její porosty čím dál vzácnější. Na záhonech se však většinou pěstuje prvosenka bezlodyžná, která se vyznačuje barevnými květy vyrůstajícími nízko mezi listy.
Maranta třtinová roste v západní Indii a tropické Americe, kvete v červenci a srpnu. Má drobounký bílý květ. Patří mezi trvalky. Pod zemí vytváří článkovitý oddenek, který je po převaření jedlý. Lodyhy dorůstají výšky 1–3 m. Střídavé vejčité listy jsou charakteristické zduřením mezi řapíkem a čepelí, vyznačují se zajímavou barevnou kresbou. Důležité je dopřát rostlině vysokou vzdušnou vlhkost.
Galgán ozdobný, známý také jako siamský zázvor, je vytrvalá bylina s aromatickým hlíznatým oddenkem, 2–4 m vysoká, listy má celokrajné, podlouhle kopinaté, 30–70 cm dlouhé, květenství je koncové, až 30 cm dlouhé, květy souměrné, různoobalné, celá koruna bývá až 3 cm dlouhá, listeny tenké, průsvitné, bílé, pysk je žlutý s červenými proužky a červeným jícnem, vytvořen dvěma přeměněnými tyčinkami. Plodem je kulovitá, oranžově červená bobule. Celý rod zahrnuje více než 200 druhů.
Galgán ozdobný pochází ze stejné čeledi jako zázvor, patří tedy do čeledi zázvorovité. Má aroma připomínající zázvor a citron, je ale podstatně jemnější než zázvor. Jako koření je vhodný na zeleninu, do bramborové polévky a na pečené maso. S oblibou se používá jako náhražka pepře. Výborně chutná jako koření na vaření pikantních i sladkých pokrmů, například curry jídla, polévky, drůbež, jehněčí, ryby a mořské plody. Sklízí se jeho oddenek, který se nakrájí přibližně na 10cm kousky a suší se. Do Evropy se jako koření dostal v 7. století a proslavil se hlavně ve středověku.
Libeček je asi 1,5 až 2 m vysoká vytrvalá bylina. Rostlina má poměrně mohutný oddenek. Lodyha je navrchu bohatě větvená. Listy se podobají listům celeru, jen jsou mnohem mohutnější. Během léta, v červenci a srpnu kvete drobnými žlutými kvítky seskupenými do květenství, která vyrůstají na koncích lodyh. Plodem je dvounažka hnědé barvy. Celá rostlina má příjemnou kořenitou vůni.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že kerblík a libeček se liší vzhledem listů, barvou květů, vůní, výškou i mohutností. Nať libečku lze sušit a chuť jeho listů je často přirovnávána k chuti magi. Je skvělým kořením do polévek a omáček, pomazánek, masových pokrmů nebo luštěnin.
Na níže uvedených fotografiích můžete sami porovnat očité rozdíly těchto dvou rostlin.
U nás se jedná o nepůvodní druh. Roste ve světlých lesích, na křovitých stráních a lesních loukách.
Neplodná jahoda je v době kvetení obsypána žlutou záplavou květů. Vytváří porost bez nadzemních výběžků, pokrytý lupenitými listy zelené barvy. Rostlina si zachovává charakter trsu a nerozrůstá se. Dobře se jí daří ve vlhké, humózní půdě v polostínu. Tolerantní je však i k suchu a hlubšímu stínu. Při pěstování na plném slunci vyžaduje trvalou a dostatečnou zásobu vody.
Rovněž tento druh je nenáročná, snadno pěstitelná a rychle rostoucí trvalka. Jedná se o vytrvalou rostlinu, která je vysoká okolo 12 cm, má krátký plazivý vystoupavý oddenek bez nadzemních výběžků, který pokrývají lupenité listeny. Na oddencích vyrůstají hustě u sebe růžice se zaoblenými listy, ty mají příčetný tvar se třemi laloky.
Množí se semeny, dělením nebo pomocí výběžků. Výsev provádíme na jaře nebo na podzim do nádob umístěných ve studeném pařeništi. Mochnička se dá koupit v některých zahradnictvích, a to v podobě vzrostlé rostliny nebo semen. Za živou rostlinku zaplatíte okolo 50 Kč za kus, za semena pak okolo 30 Kč za 1 balení.
Výtažky z kurkumovníku Curcuma longa se používají například jako lék proti rakovině. Tato asijská užitková rostlina z čeledi zázvorníkovitých má vynikající protizánětlivé účinky a je prokazatelně antioxidantem. Dále podporuje trávení, zmírňuje nadýmání, pomáhá od pálení žáhy nebo snižuje citlivost na bolest. Nejnověji se zjistilo, že významně podporuje mozkové kognitivní funkce, zejména u starších lidí. A tak je kari koření v postatě přírodním a velmi účinným mozkovým dopingem (výsledky těchto výzkumů byly zveřejněny v American Journal of Epidemiology). Kurkumu by měla do svého jídelníčku zařadit i každá těhotná žena, je totiž bohatá na mangan, který je zapotřebí pro správný růst a vývoj kostry miminka. Nedostatek manganu by mohl mít za následek poruchy zraku nebo sluchu u miminka. Čerstvý kurkumový oddenek lze také nastrouhat do čaje s medem a použít při prochlazení místo zázvoru.
Kardamom je poměrně drahé koření (v porovnání s ostatními, u nás běžně používanými a dostupnými kořeními). V kuchyních střední Evropy není kardamom zatím příliš známý a využívaný, ovšem v těch orientálních na něj kuchaři vyloženě spoléhají. My se s ním můžeme setkat ve směsích koření, například ve směsi kari nebo garam masala. V současnosti patří kardamom mezi nejdražší (konkrétně třetí nejdražší) dovážená koření v České republice.
Kardamom se používá k ochucení kávy a čaje či k prohloubení jejich chuti. Přidává se též do vánočního pečiva, do oblíbených perníků, ovocných zákusků, džemů a kompotů.
Semena kardamomu se používají jako koření při výrobě uzenin, v pekařství a při přípravě pokrmů v domácnostech. Silice kardamomu se uplatňuje v potravinářském průmyslu při výrobě perníku, cukrovinek a čokolády, dále v likérnictví, v tabákovém průmyslu a ve voňavkářství.
Gurmáni vědí, že kardamom propůjčí zajímavou chuť i šťavnatým steakům a zvýrazní přednosti mletého masa, masových vývarů i pikantních omáček.
Co se týče účinných látek, kardamom obsahuje celou řadu éterických olejů (cineol, pinen, geraniol a jiné), karboxylové kyseliny (olejovou, linolovou, palmitovou a stearovou) a vitamíny (thiamin, riboflavin a niacin). Semena kardamomu obsahují i velké množství bílkovin, tuků a sacharidů (včetně škrobu). Využívá se oddenek, plody a semena, případně éterický olej z nich připravený.
Kardamom má pozitivní vliv na zažívání (mimo jiné bojuje proti žaludečním potížím, například proti pálení žáhy), je považován za afrodiziakum, tonizuje, má antiseptické a diuretické účinky. Rozkousání několika kardamomových semen značně zklidňuje nervovou soustavu. Kardamovník přidaný do mléka neutralizuje jeho schopnost vytvářet hlen a zanášet tak organismus. Vzhledem k tomu, že kardamom vylučuje z těla jedy z alkoholu, pomáhá i při opilosti a kocovině. Podle ajurvédské a čínské medicíny má kardamom ohřívací a sladkou „povahu“, a proto podporuje oběh energie čchi. (Nesprávně kardamon)
